Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb. a vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb

Typ Vyhláška
Publikace 1994-01-18
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb. a vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.

(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.“.

Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6.

„(7) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.“.

„(4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena

se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při uzavřené výztuži přibližně po 120^o na obvodu a při otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.“.

„(4) Zneškodňování uhelného prachu chloridem vápenatým je dovoleno jen v suchých důlních dílech. Při posypávání musí být elektrická zařízení chráněna zakrytím.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

„(5) Nádrže a obaly hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot trvale uzavřeny, a to i když jsou prázdné. Zátky musí směřovat nahoru. Při přepravě musí být nádrže a obaly řádně upevněny a do vzdálenosti 20 m od dopravní cesty se nesmí provádět práce s otevřeným ohněm.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

„(13) Kontroly a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku je možné provádět až po ověření, že koncentrace hořlavých plynů je pod 50 % spodní meze jejich výbušnosti a je zajištěno, že tato koncentrace nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroje.

(14) Opravy nádrží nebo zařízení, při nichž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nemohou provádět v podzemí.“.

„§ 184a

Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv

(1) Sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv může být budován jen podle projektu. Podlaha musí být nepropustná a chemicky odolná proti skladovanému médiu, vyspádovaná k havarijní jímce, jejíž objem odpovídá objemu největší nádrže, popřípadě celému objemu propojených nádrží a která je zakryta roštem.

(2) Pod vypouštěcími ventily nádrží musí být žlab nebo jiné záchytné zařízení.

(3) Osvětlení skladu lze zajistit jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.

(4) Větrní proud ovětrávající sklad nelze použít k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(5) Pro přepravu a manipulaci lze použít jen nádrže a obaly z těsného, pevného a nehořlavého materiálu označené výrazným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva. Mohou být používány jen pro vyznačený druh látky.

(6) Každý druh používané kapaliny a tuhého maziva se skladuje v obalech odděleně při dodržení manipulační mezery nejméně 0,6 m.

(7) Nádrže, obaly, podstavce a ostatní zařízení skladu musí být z nehořlavého materiálu a uzemněny proti nežádoucím účinkům elektrické energie; to neplatí pro kolejové podvozky umístěné na kolejích.

(8) Větrací otvory v provozovnách skladů se opatřují těsně uzavíratelnými klapkami ovládanými automaticky nebo z vnější strany. Požární ochrana se zajišťuje nejméně čtyřmi kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů, 150 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně a lopatou.

(9) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj je nezbytné umístit

„(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenostech po 30 m, a to

Označení musí být také u každé odbočky a armatury těchto potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.“.

„(4) Nejméně dvojím na sobě nezávislým přívodem elektrické energie, z nichž každý zajistí potřebný příkon, je nutné vybavit hlubinný důl

„§ 231a

Napájecí soustavy v dole

(1) Pro rozvody elektrické energie v dole lze použít

(2) V izolovaných soustavách o napětí do 1000 V a příkonu nad 5 kVA musí být použit hlídač izolačního stavu signalizující pokles izolačního stavu pod 15 Ohmů/V. V plynujících dolech a v dolech s nebezpečím výbuchu uhelného prachu musí tento přístroj zajišťovat vypnutí soustavy při poklesu izolačního stavu pod 15 Ohmů/V.

(3) Použití soustavy s uzemněným uzlem nebo krajním vodičem se připouští v případě, kdy jsou zachovány parametry jiskrové bezpečnosti.

§ 231b

Zemnící soustava v dole

(1) Pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy musí být v dole zřízena zemnící soustava, jejíž součástí je hlavní zemnící vedení.

(2) Hlavní zemnící vedení musí být tvořeno měděným vodičem o průřezu nejméně 50 mm^2 nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm^2 a připojeno na nejméně dva strojené zemniče.

(3) S hlavním zemnícím vedením se vodivě spojují všechny neživé části elektrického zařízení vyžadující ochranu zemněním a vodivé předměty podélně uložené nebo vedené v důlním díle (potrubí, koleje apod.).

(4) Hodnoty odporu uzemnění i přechodové odpory zemnící soustavy musí vyhovovat požadavkům pro použitý způsob ochrany. Holá vedení zemnící soustavy musí umožňovat provedení prohlídky.“.

„(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.“.

„(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

„(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.“.

„§ 239

Trolejová trakce

Trolejová trakce může být na uhelných a plynujících dolech používána jen v prostorách SNM-0 a SNP-0. Použití trolejové trakce na těchto dolech a podmínky provozu schvaluje Český báňský úřad.“.

„§ 240a

Používání hliníku a jeho slitin

Hliníku nebo jeho slitin lze v plynujících dolech II. třídy nebezpečí použít pro nevýbušné závěry nebo zajištěné provedení jen za předpokladu, že je jim předřazeno jištění proti zkratu do 100 A.

§ 240b

Používání kabelů se stínící vrstvou

(1) U pohyblivých strojů připojených vlečným kabelem lze v prostorách SNM-2 použít jen ekranovaného kabelu nebo kabelu s ochrannou stínící vrstvou; to se netýká kabelů jiskrově bezpečných obvodů. Přemístitelné stroje musí být takto vybaveny, mají-li být při přemísťování pod napětím.

(2) Polovodivá vrstva ekranovaného kabelu a ochranná stínící vrstva musí být na obou koncích kabelu spojena se zemnící soustavou.

§ 240c

Vypínání vysokonapěťových rozvodů při zemním spojení

Kabelový rozvod s napětím nad 1 kV napájející předsunutou trafostanici umístěnou v prostorách SNM-2 musí být vybaven ochranou zajišťující odpojení vývodu se zemním spojením.“.

„(5) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být nadproudové ochrany pro napětí do 1 kV

(6) Nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.“.

„(9) Pro zkoušky reléových ochran a automatik je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.“.

„§ 258a

Osvětlení mobilních strojů v podzemí

(1) Mobilní stroj musí být vybaven vlastními svítidly pro osvětlení pracovních prostorů stroje. Kromě dobývacích kombajnů a razicích a vrtacích strojů musí být tyto stroje vybaveny také koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí mít bílé i červené svítidlo a červené odrazky na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně.

(2) Osvětlení mobilního stroje vyjma důlní lokomotivy musí být nezávislé na chodu motoru.

(3) Mobilní stroj s přípustnou rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h-1 musí být vybaven brzdovými světly.“.

„§ 260

Mechanizovaná výztuž

(1) Mechanizovaná výztuž musí zajišťovat ochranu před pádem horniny a bezpečný průchod pod stropnicemi sekcí, jakož i přístup obsluhující osádky k ovládacím prvkům výztuže, dobývacího stroje i k dalším zařízením. Tento průchod musí mít při dobývané mocnosti do 1,5 m minimální šířku 0,7 m a minimální výšku 0,5 m, u mocnosti nad 1,5 m minimální šířku 0,6 m.

(2) Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy. Sekce mechanizované výztuže se mohou ovládat jen ze zajištěného prostoru, a to ze společného ovládacího bloku nebo z bloků umístěných na sekcích sousedících se sekcí, která se přesouvá.

(3) Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.

(4) Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodnými ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.

(5) U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo dvě samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.

(6) Mechanizovaná výztuž pro poruby s nebezpečím důlních otřesů musí být vybavena zařízením pro pasivní zabezpečení pracovního prostoru před účinky důlního otřesu.

(7) Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.“.

„(1) Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru. Oba brzdové systémy musí mít na sobě nezávislá ovládací zařízení a musí být ovladatelné ze stanoviště řidiče.“.

Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.

„§ 275a

Důlní hřeblové dopravníky

(1) Návěštním zařízením musí být vybaveny hřeblové dopravníky, které nejsou z místa ovládání přehlédnutelné. Návěští musí znít nejméně 5 sekund před spuštěním dopravníku na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Nežádoucímu spuštění dopravníku musí být zabráněno elektrickým blokováním.

(2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.“.

„(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v prostředcích pro přepravu osob, vyjma dopravy po pásových dopravnících. Přepravu radioaktivních zářičů je nutné provádět přednostně.“.

„(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.“.

„(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.