Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

Rozsah působnosti zákona a vymezení základních pojmů

§ 1

(1) Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem (dále jen „obchod s vojenským materiálem“) a působnost orgánů státní správy v této oblasti.

(2) Výkon státní správy v oblasti obchodu s vojenským materiálem musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky a jejími zahraničně politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.

§ 2

(1) Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) vývoz vojenského materiálu z území České republiky do zahraničí, včetně vývozu do jiných členských států Evropské unie,

• b) dovoz vojenského materiálu na území České republiky ze zahraničí, včetně dovozu z jiných členských států Evropské unie,

• c) nákup vojenského materiálu od zahraniční osoby, prodej vojenského materiálu zahraniční osobě^1), jakož i plnění dalších závazků vůči zahraniční osobě a přijímání dalších plnění od zahraniční osoby, jejichž předmětem je vojenský materiál.

(2) Obchodem s vojenským materiálem se rozumí rovněž

• a) zprostředkování činností uvedených v odstavci 1,

• b) nákup vojenského materiálu v zahraničí a jeho následný prodej do jiného než členského státu Evropské unie.

(3) Za obchod s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona považuje také písemný projev vůle směřující k uzavření smluv, které upravují vztahy podle odstavců 1 a 2.

§ 3

(1) Tento zákon se nevztahuje na

• a) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky při působení ozbrojených sil České republiky, bezpečnostních sborů^1a) nebo základních složek integrovaného záchranného systému České republiky^1b) podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného dovozu,

• b) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky v souvislosti s působením ozbrojených nebo záchranných složek jiných států, Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací na území České republiky podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, včetně zpětného vývozu,

• c) vývoz nebo nakládání s vojenským materiálem mimo území České republiky za účelem poskytování humanitární pomoci nebo zapojení do mezinárodních humanitárních záchranných operací, včetně zpětného dovozu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených,

• d) dovoz nebo nakládání s vojenským materiálem na území České republiky za účelem přijímání humanitární pomoci, včetně zpětného vývozu, rozhodne-li o tom vláda, a to za podmínek vládou stanovených.

(2) Tento zákon se dále nevztahuje na poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu v rámci studijních programů akreditovaných podle zvláštního právního předpisu^1c), které jsou uskutečňovány vojenskou vysokou školou.

§ 4

Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být

• a) zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně^1d),

• b) zboží, na které se vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů nebo vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, zakazujících použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a nařizujících jejich zničení^1e) a zakazujících nebo omezujících použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mohou mít nerozlišující účinky^1f), pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 5

(1) Vojenským materiálem pro účely tohoto zákona jsou

• a) výrobky, jejich součásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech, nebo jsou hromadně v těchto složkách užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,

• b) stroje, zařízení, investiční celky, technologie, programové vybavení, technická dokumentace nebo návody vyrobené, upravené, vybavené, zkonstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, zejména pro vývoj, výrobu, kontrolu a zkoušení dalších výrobků, jejich součástí a náhradních dílů uvedených v písmenu a).

(2) Vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí i služby poskytované v souvislosti s vojenským materiálem uvedeným v odstavci 1, zejména provádění oprav, úprav, jakož i poskytování informací, vysílání a přijímání odborníků za účelem výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby, úprav, oprav, údržby, použití a ovládání vojenského materiálu.

(3) Seznam vojenského materiálu podle předcházejících odstavců stanoví prováděcí předpis na základě Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie.

ČÁST DRUHÁ

POVOLOVÁNÍ OBCHODU S VOJENSKÝM MATERIÁLEM

§ 6

(1) Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „právnická osoba“) na základě povolení.

(2) Povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na základě závazných stanovisek dotčených orgánů, kterými jsou

• a) Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

• b) Ministerstvo vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

• c) Ministerstvo obrany z hlediska zabezpečování obrany České republiky.

(3) Závazné stanovisko vydá dotčený orgán uvedený v odstavci 2 ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; závazné stanovisko musí obsahovat souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu s vydáním povolení.

Podmínky pro vydání povolení

§ 7

(1) Povolení může být vydáno za podmínky, že

• a) základní kapitál právnické osoby není více než z 49 % tvořen vklady pocházejícími od zahraničních osob, s výjimkou vkladů od zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm v některém z členských států Evropské unie,

• b) členové statutárního orgánu právnické osoby a prokuristé, je-li prokura udělena, a členové dozorčí rady, je-li zřízena,

• 1. dosáhli věku 21 let,

• 1. jsou občany členského státu Evropské unie,

• 1. mají trvalý pobyt na území členského státu Evropské unie,

• 1. jsou způsobilí k právním úkonům,

• 1. splňují předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu^2),

• 1. splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního zákona^2a),

• c) obchod s vojenským materiálem bude prováděn právnickou osobou vlastním jménem a na vlastní účet,

• d) finanční zajištění obchodu s vojenským materiálem právnickou osobou je dostatečné vzhledem k jeho předpokládanému rozsahu.

(2) Podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) musí být splněny i u zakladatelů, zřizovatelů, popřípadě zakládajících členů právnické osoby, jsou-li fyzickými osobami a právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku.

§ 8

Za citlivou činnost podle zvláštního zákona^2a) se považuje

• a) výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem,

• b) výkon funkce prokuristy u právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem,

• c) výkon funkce člena dozorčí rady právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem.

§ 9

Žádost o vydání povolení

(1) V žádosti o vydání povolení (dále jen „žádost o povolení“) se uvede

• a) obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby,

• b) jméno, popřípadě jména, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristy, je-li prokura udělena, s uvedením způsobu, jakým jednají jejím jménem, jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo členů dozorčí rady, je-li zřízena; u občanů jiného členského státu Evropské unie se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a další údaje, které jsou způsobilé danou osobu jednoznačně identifikovat,

• c) identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

• d) předmět podnikání právnické osoby,

• e) specifikace vojenského materiálu ve smyslu § 5 odst. 3 tohoto zákona s teritoriálním zaměřením obchodu a požadovaná doba platnosti povolení.

(2) Žádost o povolení musí být doložena

• a) smlouvou nebo listinou o zřízení nebo založení právnické osoby notářským zápisem nebo smlouvou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy zakladatelů či zřizovatelů, pokud právnická osoba není dosud zapsána v obchodním rejstříku,

• b) příslušnými doklady v případě, že se údaje uvedené v žádosti liší od údajů zapsaných v obchodním rejstříku,

• c) osvědčením o splnění předpokladů pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu^3),

• d) dokladem o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé činnosti nebo osvědčením fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nebo vyšším, vydanými podle zvláštního zákona^2a), u členů statutárního orgánu právnické osoby, prokuristů, je-li prokura udělena, a členů dozorčí rady, je-li zřízena.

(3) Vzor žádosti o povolení stanoví prováděcí předpis.

§ 10

(1) Rozhodnutí o vydání povolení obsahuje

• a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno,

• b) vymezení vojenského materiálu, který je předmětem obchodu,

• c) teritoriální zaměření obchodu s vojenským materiálem,

• d) další podmínky pro provádění obchodu s vojenským materiálem stanovené právnické osobě v souladu s § 1 odst. 2 tohoto zákona,

• e) dobu platnosti povolení, která nesmí být delší než pět let,

• f) číslo povolení, datum jeho vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.

(2) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení, je povinna písemně oznámit a doložit ministerstvu změnu každého údaje obsaženého v žádosti o vydání povolení nebo dokladech připojených k žádosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala.

§ 11

(1) Ministerstvo nevydá povolení v případě, že nebudou splněny podmínky pro jeho vydání stanovené v § 7 až 9, nebo v případě, že by vydáním povolení došlo k ohrožení zahraničně politických nebo obchodních zájmů České republiky nebo veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

(2) Povolení se nevydá po dobu tří let po ukončení insolvenčního řízení nebo od vydání předchozího rozhodnutí, jímž nebylo vydáno povolení provádět obchod s vojenským materiálem, anebo od zániku povolení podle § 13 odst. 1 písm. d).

§ 12

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení. Proti tomuto rozhodnutí není možno podat rozklad.

(2) Obchodovat s vojenským materiálem lze v souladu s vydaným povolením, nejdříve od zápisu tohoto předmětu činnosti do obchodního rejstříku.

§ 12a

(1) Obchod s vojenským materiálem může též provádět jménem České republiky Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, je-li to nutné z důvodu zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky, nebo děje-li se tak v rámci pomoci jiným státům, rozhodla-li o tom vláda. Rozhodnutí vlády nahrazuje povolení vydávané ministerstvem podle § 6.

(2) Rozhodnutí vlády podle odstavce 1 obsahuje

• a) označení organizační složky státu, její název a sídlo,

• b) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo osob oprávněných za organizační složku státu jednat,

• c) identifikační údaje zahraničního smluvního partnera,

• d) předmět smlouvy,

• e) základní podmínky pro uzavření smlouvy k obchodu s vojenským materiálem,

• f) dobu, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden.

(3) Změny údajů uvedených v odstavci 2 podléhají schválení vládou.

§ 13

Zánik povolení

(1) Povolení zaniká

• a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku,

• b) rozhodnutím o úpadku právnické osoby,

• c) uplynutím doby platnosti povolení,

• d) rozhodnutím ministerstva o zrušení povolení, jestliže

• 1. povolení bylo uděleno na základě nesprávných nebo neúplných údajů,

• 1. právnická osoba přestala splňovat předpoklady pro udělení povolení,

• 1. zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy České republiky to vyžadují,

• 1. držitel povolení porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie, nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem,

• e) oznámením právnické osoby o ukončení výkonu povolované činnosti,

• f) v případě uvedeném v § 12a rozhodnutím vlády.

(2) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

ČÁST TŘETÍ

PODMÍNKY UDĚLOVÁNÍ LICENCE A JEJÍ UŽÍVÁNÍ

§ 14

Licence

(1) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení podle tohoto zákona, je oprávněna určitý obchod s vojenským materiálem provádět jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci.

(2) O udělení licence požádá právnická osoba pro každou smlouvu, jejímž předmětem je obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 1 nebo 2; obchod s vojenským materiálem podle § 2 odst. 3 lze provádět i bez licence.

(3) V případě obchodu s vojenským materiálem, jehož zahraniční smluvní partneři mají sídlo v určitém členském státě Evropské unie, který je vymezen v žádosti, lze požádat o udělení licence pouze pro tento stát, i když koneční uživatelé mají sídlo a ke konečnému užití vojenského materiálu dojde v kterémkoli členském státě Evropské unie. Seznam vojenského materiálu, který může být předmětem takové licence, stanoví prováděcí předpis.

(4) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, které jsou oprávněny provádět obchod s vojenským materiálem, žádají o licenci na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí vlády podle § 12a a dodržují povinnosti právnických osob podle § 15 až 22 s výjimkou § 15 odst. 3 písm. d) a § 16 odst. 3 písm. b). Ministerstvo bude udělovat tyto licence v rozsahu rozhodnutí vlády podle § 12a odst. 2.

Žádost o udělení licence

§ 15

(1) Žádost o udělení licence předkládá ministerstvu právnická osoba, které bylo povoleno provádět obchod s vojenským materiálem (dále jen „žadatel“).

(2) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 se předkládá po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím vojenského materiálu. V případě vstupu žadatele do mezinárodní veřejné soutěže může žadatel předložit žádost o udělení licence již po vyhlášení veřejné soutěže nebo po vyzvání k předložení nabídky v rámci veřejné soutěže.

(3) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí obsahovat

• a) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,

• b) identifikační číslo žadatele,

• c) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, popřípadě tuzemského smluvního partnera,

• d) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

• e) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku^3a),

• f) název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu a jeho množství, u významného vojenského materiálu podle § 20 dále evidenční nebo výrobní čísla, pokud byla přidělena,

• g) navrhovanou dobu platnosti licence,

• h) název státu,

• 1. ze kterého má být vojenský materiál dovezen v případě jeho dovozu pro konečného uživatele na území České republiky,

• 1. ze kterého má být vojenský materiál dovezen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu, v případě jeho dovozu na území České republiky a následného vývozu, nebo

• 1. na jehož území se nachází konečný uživatel v případě vývozu vojenského materiálu,

• 1. ve kterém má být vojenský materiál nakoupen, a dále název státu, na jehož území se nachází konečný uživatel vojenského materiálu v případě, že tento nebude dovezen na území České republiky,

• i) účel zahraničního obchodu s vojenským materiálem s uvedením informace, zda se jedná o obchod ve smyslu § 2 odst. 2,

• j) nabídkovou nebo smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč,

• k) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,

• l) geografický název a souřadnice místa uložení vojenského materiálu omezeného mezinárodní smlouvou na území České republiky před vývozem nebo po dovozu, je-li předmětem smlouvy vojenský materiál významný ve smyslu § 20 odst. 4.

(4) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 3 musí obsahovat

• a) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,

• b) identifikační číslo žadatele,

• c) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

• d) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

• e) název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu,

• f) navrhovanou dobu platnosti licence,

• g) název státu nebo států, ze kterých má být dovážen nebo do kterých má být vyvážen vojenský materiál,

• h) název členského státu Evropské unie, na jehož území se nachází místo konečného užití vojenského materiálu, obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele v členském státě Evropské unie.

(5) Žádost o udělení licence podle § 14 odst. 2 musí být doložena

• a) návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou s tím, že tyto doklady musí obsahovat přesnou specifikaci vojenského materiálu včetně uvedení jeho množství,

• b) dokladem o konečném užití,

• c) dalšími údaji identifikujícími vojenský materiál, pokud je to nezbytné pro řádné posouzení žádosti.

(6) Doklad o konečném užití podle odstavce 5 písm. b) nesmí být starší než 12 měsíců a musí obsahovat

• a) název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití vojenského materiálu,

• b) název orgánu, který jej vydal,

• c) obchodní firmu nebo název a sídlo žadatele,

• d) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele,

• e) přesný popis vojenského materiálu, zejména jeho množství, charakteristiku a hodnotu,

• f) datum vydání,

• g) antireexportní doložku,

• h) jméno, popřípadě jména, příjmení a razítko a podpis pověřeného zástupce orgánu, který doklad vydal,

• i) informace o konečném užití vojenského materiálu.

(7) Vzory žádostí o udělení licence stanoví prováděcí předpis.

§ 16

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení na základě závazných stanovisek

• a) Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

• b) Ministerstva vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

• c) Ministerstva obrany z hlediska zajišťování obrany České republiky, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20.

(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; ve zvlášť složitých případech a na základě písemné dohody ministerstev lze tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Závazné stanovisko musí obsahovat souhlas či nesouhlas dotčeného orgánu. Závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí podle odstavce 1 písm. a) není třeba, byla-li podána žádost o licenci podle § 14 odst. 3.

(3) Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 2 obsahuje

• a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,

• b) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

• c) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

• d) název vojenského materiálu a jeho množství,

• e) celkovou cenu vojenského materiálu v Kč,

• f) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera a konečného uživatele vojenského materiálu,

• g) dobu platnosti licence,

• h) případné další podmínky licence.

(4) Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 3 obsahuje

• a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,

• b) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

• c) název vojenského materiálu,

• d) datum, místo vydání a dobu platnosti licence,

• e) případné další podmínky licence.

(5) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů o využívání udělené licence.

§ 17

(1) Právnická osoba, které byla licence udělena, je povinna informovat ministerstvo o využívání licence vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem. Správnost a úplnost informace o využívání licence potvrdí podpisem osoba, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat.

(2) Originál rozhodnutí o udělení licence, která nebude použita nebo na základě které byl splněn účel, pro který byla udělena, nebo jejíž platnost skončila, je povinna právnická osoba, které byla udělena, do 15 dnů vrátit ministerstvu.

(3) Právnická osoba, které byla udělena licence, je povinna do 15 dnů od okamžiku, kdy se dozví o okolnostech, které brání využít udělenou licenci, sdělit tuto skutečnost písemně ministerstvu.

Neudělení a odnětí licence

§ 18

Ministerstvo licenci neudělí, jestliže

• a) žadatel nesplnil náležitosti stanovené v § 15, nebo

• b) žadatel porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem, nebo

• c) je to odůvodněno zahraničně politickými nebo obchodními zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

§ 19

(1) Udělenou licenci ministerstvo odejme, jestliže obchod s vojenským materiálem nebyl uskutečněn nebo nebyl ještě plně dokončen, a

• a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo

• b) je to odůvodněno zahraničně politickými zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva nebo

• c) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci nebo

• d) zaniklo povolení podle § 13 tohoto zákona.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 stát neodpovídá právnické osobě, které byla udělena licence, za případnou škodu, která jí vznikla odnětím licence.

§ 20

Významný vojenský materiál

(1) U vojenského materiálu významného z hlediska efektivnosti jeho bojového použití anebo jeho množství (dále jen „významný vojenský materiál“) může žadatel ještě před předložením žádosti o udělení licence předložit žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem.

(2) V žádosti o předběžný souhlas je třeba uvést předpokládané skutečnosti uvedené v § 15 odst. 2.

(3) O žádosti ministerstvo rozhodne po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí do 30 dnů od jeho vyžádání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení licence.

(4) Určení významného vojenského materiálu podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Právnická osoba, které byla udělena licence umožňující vyvézt nebo dovézt vojenský materiál z území nebo na území České republiky (dále jen „držitel licence“) a jedná-li se o takový obchod s vojenským materiálem, kde zahraniční smluvní partner nebo konečný uživatel nemá sídlo v členském státě Evropské unie, je povinna řízení o přidělení celně schváleného určení^3b) uskutečnit a předložit originál této licence u místně příslušného celního úřadu se sídlem v České republice.

§ 22

Prohlášení o konečném užití vojenského materiálu dováženého do České republiky vystavuje pro potřeby zahraničních osob ministerstvo.

ČÁST ČTVRTÁ

KONTROLA PROVÁDĚNÍ OBCHODU S VOJENSKÝM MATERIÁLEM

§ 23

(1) Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona u právnických osob, kterým bylo vydáno povolení k obchodu s vojenským materiálem, a u právnických i fyzických osob, o nichž lze důvodně předpokládat, že uskutečňují obchod s vojenským materiálem, a u Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, které provádějí obchod s vojenským materiálem podle § 12a (dále jen „osoba“). Ministerstvo o provedené kontrole sepíše protokol o kontrolním zjištění.

(2) Osoby, u kterých je kontrola podle odstavce 1 prováděna, jsou povinny zaměstnancům zmocněným ministerstvem ke kontrole zpřístupnit veškeré doklady a písemnosti vztahující se ke kontrole, jakož i umožnit prohlídku objektů a zboží, a to v rozsahu předem písemně stanoveném ministerstvem; nedotknutelnost obydlí je zaručena. Osoby, kterým bylo vydáno povolení k obchodu s vojenským materiálem, jsou povinny písemně sdělovat ministerstvu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje týkající se obchodu s vojenským materiálem, zejména hlásit využívání udělené licence.

(3) Kontrolované osoby mají právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrolním zjištění, obdržet jeho stejnopis a vyjádřit se k obsahu protokolu v určené lhůtě.

(4) Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčeny kontrolní pravomoci podle zvláštních zákonů.^4)

§ 23a

Dohled celních orgánů

(1) Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými licencemi.

(2) Celní úřad je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněn vyzvat držitele licence k předložení jejího originálu a zapisovat na originál licence podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jejímu využívání; zápisy do licence opatří datem provedení zápisu a údajem jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl.

(3) Shledá-li celní úřad, že obchod s vojenským materiálem není prováděn v souladu s tímto zákonem nebo dalšími právními předpisy nebo podmínkami související licence, neprodleně o tom písemně informuje ministerstvo.

(4) Pro zabezpečení dohledu podle odstavce 1 poskytne ministerstvo Generálnímu ředitelství cel v míře nezbytně nutné údaje o licencích udělených podle tohoto zákona. Generální ředitelství cel poskytne ministerstvu údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí udělených podle tohoto zákona.

Zajištění vojenského materiálu

§ 23b

(1) Celní úřad může zajistit vojenský materiál, lze-li důvodně předpokládat, že vojenský materiál byl užit nebo určen ke spáchání správního deliktu anebo byl správním deliktem získán nebo byl nabyt za jinou věc správním deliktem získanou.

(2) Celní úřad při zajištění vojenského materiálu podle odstavce 1 postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění.

§ 23c

(1) Celní úřad vydá o zajištění vojenského materiálu rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) V rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu se uvedou důvody, pro které se vojenský materiál zajišťuje, a dále se uvede, že rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu má účinky rozhodnutí o záruce za splnění povinnosti podle § 147 odst. 6 správního řádu, nebude-li zaplacena pokuta.

(3) Pokud je to účelné, může celní úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 stanovit, že se vojenský materiál ponechává osobě, která jej vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí vojenský materiál používat, převést na jinou osobu, nebo s ním jinak nakládat.

§ 23d

(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu, je povinna tento vojenský materiál celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle § 23c odst. 3.

(2) Není-li zajištěný vojenský materiál na výzvu celního úřadu vydán, může celní úřad vojenský materiál odejmout osobě, která ho má u sebe.

(3) O vydání nebo odnětí zajištěného vojenského materiálu se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis vojenského materiálu. Osobě, která vojenský materiál vydala, nebo které byl vojenský materiál odňat, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí vojenského materiálu.

§ 23e

Není-li zajištěný vojenský materiál k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej nebo jiné nakládání, vrátí se osobě, které byl zajištěn.

§ 24

(1) Ministerstvo je oprávněno žádat od všech státních orgánů informace o osobách provádějících obchod s vojenským materiálem anebo o osobách žádajících o povolení k tomuto obchodu, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje k obchodu s vojenským materiálem. Poskytování těchto informací se řídí zvláštními právními předpisy^5).

(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje

• a) dotčeným orgánům podle tohoto zákona

• 1. údaje uvedené v žádosti o vydání povolení nebo o udělení licence,

• 1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

• 1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o neudělení licence nebo o odejmutí licence,

• 1. informace o zániku povolení, s výjimkou případu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. c),

• b) Generálnímu ředitelství cel

• 1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

• 1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o udělení licence a o odejmutí licence,

• 1. informace o zániku povolení, s výjimkou případu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. c),

• c) Ministerstvu obrany kromě údajů a informací uvedených v písmenu a) též údaje o kontrolách obchodování s významným vojenským materiálem a informace o dohledu nebo zajištění vojenského materiálu podle § 23 až 23e,

• d) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva informace o vydaných licencích v případech, kdy předmětem zahraničního obchodu jsou výrobky podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu^5a).

ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 25

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že obchoduje s vojenským materiálem bez povolení podle § 6 odst. 1 nebo licence podle § 14 odst. 1.

(2) Právnická osoba, která žádá o vydání povolení, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) uvede v žádosti o vydání povolení podle § 9 odst. 1 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro vydání povolení, nebo

• b) doloží podklady podle § 9 odst. 2 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(3) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) neoznámí nebo nedoloží ministerstvu změnu podle § 10 odst. 2, nebo

• b) pozmění údaje v povolení.

(4) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení a která žádá o udělení licence, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) uvede v žádosti o udělení licence podle § 15 odst. 3 nebo 4 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro udělení licence, nebo

• b) doloží podklady podle § 15 odst. 5 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(5) Právnická osoba, které byla udělena licence, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní informační povinnost o využívání licence podle § 17 odst. 1,

• b) pozmění údaje v licenci, včetně záznamů celních orgánů, nebo

• c) nesplní povinnost vrátit originál licence podle § 17 odst. 2 nebo informační povinnost podle § 17 odst. 3.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

• a) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

• b) do 15 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a) nebo b),

• c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 2, 3, 4 nebo podle odstavce 5 písm. c).

§ 26

Propadnutí vojenského materiálu

(1) Propadnutí vojenského materiálu lze uložit samostatně nebo společně s pokutou, jestliže vojenský materiál náleží právnické osobě, která se dopustila správního deliktu, a vojenský materiál byl

• a) ke spáchání správního deliktu užit nebo určen, nebo

• b) správním deliktem získán nebo byl nabyt za věc správním deliktem získanou.

(2) Propadnutí vojenského materiálu nelze uložit, jestliže je jeho hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu.

(3) Vlastníkem propadlého vojenského materiálu se stává stát.

§ 27

Zabrání vojenského materiálu

(1) Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí vojenského materiálu podle § 26, lze rozhodnout, že se takový vojenský materiál zabírá, jestliže

• a) náleží právnické osobě, kterou nelze za správní delikt postihnout, nebo

• b) nenáleží právnické osobě, která se správního deliktu dopustila, nebo jí nenáleží zcela,

a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) Rozhodnout o zabrání vojenského materiálu nelze, jestliže je jeho hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu nebo jestliže od jednání majícího znaky správního deliktu uplynulo 6 let.

(3) Vlastníkem zabraného vojenského materiálu se stává stát.

§ 27a

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení sankce právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 4 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 25 odst. 1 až 4 a podle § 25 odst. 5 písm. a) a c) v prvním stupni projednává ministerstvo a správní delikty podle § 25 odst. 5 písm. b) v prvním stupni projednává celní úřad.

(5) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ŠESTÁ

Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 28

V § 3 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb. a zákona č. 273/1993 Sb., se doplňuje písmeno m), které zní:

• „m) zahraniční obchod s vojenským materiálem.“.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 30

Jestliže stanoviska dotčených orgánů podle § 6 a 16, jakož i informace poskytnuté na základě § 24, obsahují utajované informace^2a), uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis.

§ 30a

(1) V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona se dokazování provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve stanoviscích dotčených orgánů poskytnutých podle § 6 a 16, jakož i informacích poskytnutých na základě § 24. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; přiměřeně se postupuje v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(2) Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti uvedené v odstavci 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky.

§ 31

(1) Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem, a to i když přestali být zaměstnanci těchto orgánů nebo jejich služební poměr k těmto orgánům zanikl. Této povinnosti mohou být zproštěni z vážných důvodů vedoucím správního orgánu uvedeného ve větě první, kterému jsou nebo byli podřízeni.

(2) Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, kteří se podílejí na provádění tohoto zákona a jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce, nesmějí být zaměstnáni u právnických osob oprávněných obchodovat s vojenským materiálem po dobu tří let od skončení pracovního nebo služebního poměru.

§ 32

(1) Platná úřední povolení vydaná podle dosavadních předpisů^6) se považují za licence podle tohoto zákona.

(2) Právnické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou držiteli platných úředních povolení pro obchod s vojenským materiálem, mohou pokračovat v provádění tohoto obchodu po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; v této lhůtě jsou povinny předložit žádost o povolení podle části druhé tohoto zákona, pro kterou platí ustanovení § 9 odst. 3, i když právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku. V případě, že tak neučiní, dosavadní úřední povolení k obchodu s vojenským materiálem uplynutím této lhůty zanikají.

§ 33

Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra vydá k provedení § 5 odst. 3, § 9 odst. 3, § 14 odst. 3, § 15 odst. 7, § 17 odst. 1 a § 20 odst. 4 tohoto zákona vyhlášku.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

^1) § 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

^1b) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Například Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s., zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

^1e) Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb.

^1f) Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.

^2) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

^2a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

^3) § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.

^3a) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.

^3b) § 102 celního zákona.

^4) Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^5) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^5a) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.