Zákon o vnitrozemské plavbě

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^2) a upravuje

• a) podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „plavba“) a

• b) působnost a pravomoc ministerstev a jiných ústředních správních úřadů v oblasti plavby.

§ 2

Základní pojmy

(1) Vnitrozemskými vodními cestami (dále jen „vodní cesty“) jsou vodní toky^3) a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu. Součásti vodní cesty jsou uvedeny v příloze č. 1, která je součástí tohoto zákona.

(2) Plavbou se rozumí provozování plavidla na vodní cestě.

ČÁST II

VODNÍ CESTY

§ 3

(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.

(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu.

(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné.

(4) Vodní cesty využívané jsou:

• a) vodní tok Labe

• 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),

• 1. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky,

• b) vodní tok Vltavy

• 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,

• 1. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,

• c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec.

(5) Vodní cesty využitelné jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí tohoto zákona.

§ 4

Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.^4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím.

§ 5

(1) Vodní cestu spravuje její vlastník nebo správce (dále jen „správce vodní cesty“).

(2) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebními znaky.

(3) Stavby na sledované vodní cestě lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(4) Souhlas plavebního úřadu podle odstavce 3 nebo souhlas se zřízením přístavu podle § 6 odst. 2 vydávaný jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle zvláštního právního předpisu^2a), územní souhlas nebo ohlášení stavby je závazným stanoviskem podle správního řádu^2b) a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

ČÁST III

PŘÍSTAVY

§ 6

(1) Přístav je tvořen vodní částí a pozemní částí přístavu, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného.

(2) Přístav lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(3) Plavební provoz v přístavu se řídí podmínkami plavebního provozu, které určují povinnosti vůdce plavidla, člena posádky a provozovatele přístavu při vplutí, rozmístění a stání plavidel v přístavu, jakož i při zvláštních událostech, kterými jsou velká voda, požár a zámraza. Podmínky plavebního provozu v přístavu stanoví prováděcí předpis.

§ 7

Povinnosti provozovatele přístavu

(1) Provozovatel přístavu je povinen:

• a) vyznačit vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,

• b) umožnit provozovatelům plavidel užívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu.

(2) Provozovatel přístavu může zřídit v přístavu vrakoviště plavidel jen na základě povolení plavebního úřadu a za podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem, orgánem ochrany přírody^5) a orgánem státní správy v odpadovém hospodářství.^6)

§ 8

Veřejný přístav

(1) Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele plavidla naloženého nebezpečnými věcmi, který smí užívat veřejný přístav jen na základě zvláštního povolení plavebního úřadu a za podmínek v něm stanovených.

(3) V případě, že provozovatel plavidla nedodržuje ve veřejném přístavu podmínky plavebního provozu v přístavu nebo podmínky stanovené zvláštním povolením podle odstavce 2, může plavební úřad rozhodnout o odstranění plavidla z veřejného přístavu na náklady provozovatele plavidla.

(4) Ministerstvo dopravy stanoví prováděcím předpisem seznam veřejných přístavů na sledovaných vodních cestách.

ČÁST IV

PLAVIDLA

§ 9

(1) Plavidlem se rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso. Malým plavidlem se rozumí loď, jejíž délka je méně než 20 m a jejíž objem, vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru, je méně než 100 m^3. Malým plavidlem není loď, která splňuje podmínky podle věty druhé a která je určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel nebo která je určena k přepravě více než 12 cestujících nebo která je převozní lodí. Určující znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky jejich technické a provozní způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(2) Na vodní cestě lze provozovat pouze plavidlo,

• a) jehož technická způsobilost k provozu na vodní cestě (dále jen „technická způsobilost“) byla schválena podle tohoto zákona nebo podle právních předpisů jiného státu,

• b) které je evidováno

• 1. v plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“) nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo

• 1. v plavebním rejstříku nebo obdobné evidenci státu neuvedeného v bodě 1, pokud plavební úřad vydá povolení podle § 30,

podléhá-li evidenci podle tohoto zákona,

• c) které svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky a na bezpečnost přepravovaných osob a věcí stanoveným tímto zákonem a neohrožuje životní prostředí a

• d) které je opatřeno poznávacími znaky, pokud této povinnosti podléhá podle tohoto zákona.

Technická způsobilost

§ 10

(1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla, s výjimkou plavidel nepodléhajících evidenci podle § 14 odst. 5, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud

• a) plavidlo splňuje technické požadavky na bezpečnost provozu, na bezpečnost posádky a na bezpečnost přepravovaných osob a věcí stanovené prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky (dále jen „technické požadavky na bezpečnost“), nebo

• b) se sériově vyrobené malé plavidlo shoduje se schváleným typem plavidla.

(3) Splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. Technickou způsobilost plovoucích strojů s těžebním zařízením schválí plavební úřad pouze po předchozím souhlasu orgánu státní báňské správy^5). K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad tříčlennou odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.

(4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že

• a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek,

• b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,

• c) statutární orgán nebo členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,

• d) není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s výrobcem, dovozcem nebo prodejcem plavidel nebo provozovatelem vodní dopravy,

• e) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek odsouhlasený akreditovanou osobou podle technických norem.

V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření.

(5) Technická prohlídka plavidla může být zcela nebo zčásti nahrazena posudkem, vydaným klasifikační společností uznanou podle příslušného předpisu Evropských společenství^5a), pokud z tohoto posudku vyplývá, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky na bezpečnost.

(6) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad vydáním lodního osvědčení nebo v případě plovoucího zařízení vydáním osvědčení plovoucího zařízení (dále jen „osvědčení plavidla“). Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení a dobu platnosti osvědčení plavidla podle druhu plavidla.

(7) Osvědčení plavidla dokládá vlastnictví k plavidlu. Plavební úřad vyznačí vznik zástavního práva v osvědčení plavidla.

(8) Po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla prodlouží plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla jeho platnost. Na prodloužení platnosti osvědčení plavidla se obdobně uplatní postup podle odstavců 2 až 5.

(9) Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla schválena, provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce plavidla, pozbývá vydané osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad před uvedením plavidla do provozu rozhodne o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla. Žádost o schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel plavidla.

(10) Provozní a technické podmínky pro provozování plavidel, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 11

(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti nové osvědčení plavidla za osvědčení ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené. Datum ukončení platnosti nového osvědčení plavidla se musí shodovat s datem ukončení platnosti osvědčení, které je novým osvědčením nahrazováno.

(2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním nového osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.

§ 12

Sériově vyrobené malé plavidlo

(1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny technické požadavky na bezpečnost. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.

(2) Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo pro provoz na vodní cestě.

(3) Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla. Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.

(4) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

(1) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technickou způsobilost schválil, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě, plavební úřad rozhodne o zadržení osvědčení plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti a uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla a stanoví lhůtu k jejich provedení. Plavební úřad může v odůvodněných případech na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodnout o prodloužení lhůty podle věty druhé. Plavební úřad rozhodne o vrácení zadrženého osvědčení plavidla na žádost provozovatele plavidla, prokáže-li provozovatel plavidla plavebnímu úřadu obnovení technické způsobilosti plavidla a plavidlo neohrožuje bezpečnost na vodní cestě. V případě, že provozovatel plavidla ve lhůtě podle věty druhé nebo třetí neobnoví technickou způsobilost plavidla, nebo v případě zjištění trvalé nezpůsobilosti plavidla k provozu rozhodne plavební úřad o odejmutí osvědčení způsobilosti plavidla.

(2) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena jiným státem, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě nebo plavidlo není vybaveno platným osvědčením, plavební úřad zakáže další provoz plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti nebo do doby předložení platného osvědčení plavidla. O zákazu provozu plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena jiným členským státem Evropské unie, informuje plavební úřad do 7 dnů od zákazu orgán, který technickou způsobilost plavidla schválil.

(3) Za zjevné ohrožení provozu na vodní cestě podle odstavců 1 a 2 považuje plavební úřad takové nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla, které má vliv na pevnost konstrukce plavidla, jeho ovladatelnost nebo stabilitu, nebo pokud má vliv na zvláštní vlastnosti plavidla vymezené prováděcím právním předpisem.

(4) Plavební úřad může při zvláštní situaci vydat pro plavidlo, které nemá platné osvědčení, na žádost jeho vlastníka nebo provozovatele prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení v prozatímním osvědčení uvedené plavby nebo prodloužit platnost vydaného osvědčení plavidla, nejdéle však na 6 měsíců. Plavební úřad vydá prozatímní osvědčení plavidla nebo prodlouží platnost osvědčení plavidla podle věty první pouze v případě, že technický stav plavidla dostatečně zajišťuje bezpečnost provozu plavidla, posádky a přepravovaných osob a věcí.

§ 14

Zápis plavidla do plavebního rejstříku

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.

(2) Plavební rejstřík je veřejně přístupný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:

• a) vlastník,

• b) provozovatel,

• c) poznávací znaky,

• d) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,

• e) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,

• f) zřízení zástavního práva na plavidle,

• g) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.

(3) Vlastník je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny v zapisovaných údajích v plavebním rejstříku.

(4) Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.

(5) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá

• a) malé plavidlo o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 12 m^2 (dále jen „vybrané malé plavidlo“),

• b) plovoucí zařízení o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 10 000 kg, pokud žádný z rozměrů nepřesahuje 10 m, a

• c) plovoucí těleso.

§ 15

Výmaz z plavebního rejstříku

Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo v případě, že plavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti plavidla.

§ 16

Právo nést českou státní vlajku

(1) Česká plavidla jsou oprávněna nést při plavbě na vodní cestě českou státní vlajku. Za česká plavidla se považují plavidla evidovaná v plavebním rejstříku a vybraná malá plavidla a plovoucí zařízení nepodléhající evidenci podle § 14 odst. 5, která jsou ve vlastnictví osob s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice.

(2) Plavidla nesou českou státní vlajku na zádi. Na místě určeném pro českou státní vlajku nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití vlajek na plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než česká státní vlajka, která musí být s nimi současně vztyčena.

§ 17

Cejchování

(1) U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na žádost vlastníka.

(2) Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na dobu určitou.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup.

§ 18

Poznávací znaky a lodní listiny

(1) Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu opatřeno poznávacími znaky a vybaveno lodními listinami.

(2) Náležitosti poznávacích znaků a způsob jejich umístění na plavidle stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví lodní listiny, kterými musí být plavidla vybavena, a údaje v nich vedené.

(3) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.

§ 19

Pojištění

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku.

(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

Určená technická zařízení

§ 20

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška.

(3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidla podle § 10 odst. 6 tohoto zákona. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla vydáno.

§ 21

Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.

ČÁST V

PROVOZ NA VODNÍ CESTĚ

§ 22

(1) Na dopravně významné vodní cestě je plavební úřad oprávněn omezit nebo zastavit provoz (dále jen „upravit provoz“) z důvodů narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části v důsledku živelní události, nehody, opravy, rekonstrukce vodní cesty nebo jiné skutečnosti v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, a to na dobu odstranění překážek provozuschopnosti vodní cesty.

(2) Plavební úřad upravení provozu vhodným způsobem zveřejní.

§ 23

(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.

(2) Plavidla, která podléhají evidenci v plavebním rejstříku a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.

(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.

(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem^5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.

(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.^5c)

Způsobilost k vedení plavidla

§ 24

(1) Plavidlo musí být při provozu na vodní cestě vedeno osobou, která je k tomu způsobilá (dále jen „vůdce plavidla“). Podmínky způsobilosti k vedení plavidla pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí předpis.

(2) Plavidla určená prováděcím předpisem musí mít kromě vůdce plavidla způsobilou posádku v počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla.

(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla stanoví minimální počet členů posádky plavidla a její složení.

§ 25

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle práva Evropských společenství^5d) nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na základě písemné žádosti žadateli, který

• a) dosáhl předepsaného věku, vzdělání a praxe,

• b) je spolehlivý k vedení plavidla (§ 27),

• b) je spolehlivý k vedení plavidla (§ 27),

• c) prokázal svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a

• d) úspěšně vykonal zkoušku.

(3) Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.

(4) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.

(5) Vůdce plavidla a ostatní členové posádky jsou povinni na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky se prokázat platným potvrzením o zdravotní způsobilosti a vůdce a členové posádky plavidla určeného prováděcím právním předpisem jsou povinni se prokázat též platným průkazem způsobilosti.

(6) Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla, s výjimkou spolehlivosti k vedení plavidla.

(7) Požadované vzdělání, věk, délku praxe a způsob jejího získání, předměty, ze kterých se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a podmínky zdravotní způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 26

(1) Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební úřad zároveň průkaz způsobilosti.

(2) K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu delší deseti let; při dosažení věku 60 let a následně každý druhý kalendářní rok je tato osoba povinna se podrobit lékařské prohlídce.

Práva a povinnosti účastníka provozu na vodní cestě

§ 28

(1) Účastník provozu na vodní cestě je povinen dodržovat pravidla provozu na vodní cestě.

(2) Nikdo nesmí poškozovat plavební znaky a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě. Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební znaky lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Každý účastník provozu na vodní cestě je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a respektovat příkazy v místech, která jsou označena příslušnými plavebními znaky.

(3) Každý, kdo způsobil překážku provozu na vodní cestě, a tím ohrozil nebo omezil bezpečnost a plynulost tohoto provozu, je povinen neprodleně učinit taková opatření, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost provozu, a překážku bez odkladu odstranit. Nelze-li překážku bez odkladu odstranit, je ten, kdo ji způsobil, povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu správci vodní cesty a plavebnímu úřadu, který rozhodne o způsobu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě a postupu odstranění překážky. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, je správce vodní cesty oprávněn učinit tato opatření na náklad povinného.

(4) Podrobná pravidla provozu na vodní cestě stanoví prováděcí předpis.

§ 29

(1) Vůdce plavidla je povinen učinit všechna potřebná opatření k odvrácení ohrožení lidského života a škody na majetku. K odvrácení bezprostředně hrozícího nebezpečí je oprávněn učinit všechna opatření, která okolnosti vyžadují, a to i taková, kterými se odchýlí od pravidel provozu na vodní cestě.

(2) K zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě je vůdce plavidla oprávněn ukládat osobám na plavidle příkazy. Tyto osoby jsou povinny příkazy ukládané vůdcem plavidla v rámci jeho působnosti plnit a spolupůsobit k zajištění řádného a bezpečného provozu plavidla.

§ 30

Provoz zahraničního plavidla

(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.

(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám způsobilosti stanoveným tímto zákonem. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.

§ 30a

Provozování vodních skútrů

(1) Vodní skútr může být provozován jen na vodních cestách, na nichž není zakázána plavba plavidel se spalovacími motory^5e) a které jsou plavebním úřadem vymezeny k provozování vodních skútrů (dále jen „plocha pro provoz vodních skútrů“).

(2) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na základě písemné žádosti fyzické osoby nebo právnické osoby. V žádosti žadatel

• a) přesně územně vymezí navrhovanou plochu pro provoz vodních skútrů,

• b) písemně doloží splnění podmínek užívání povrchových vod k plavbě plavidly se spalovacími motory stanovených zvláštním právním předpisem^5e),

• c) písemně doloží splnění podmínek rozsahu užívání povrchových vod k plavbě při provozování vodních skútrů stanovených prováděcím právním předpisem^5f),

• d) navrhne bližší podmínky provozu vodních skútrů na navrhované ploše pro provoz vodních skútrů,

• e) navrhne datum předpokládaného zahájení provozu na ploše pro provoz vodních skútrů a

• f) doloží zaplacení správního poplatku.

(3) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů jen s písemným souhlasem obce, na jejímž katastrálním území se navrhovaná plocha pro provozování vodních skútrů nachází, a správce vodní cesty.

(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až f) nebo nevysloví-li obec podle odstavce 3 s vymezením plochy pro provoz vodních skútrů souhlas, plavební úřad žádost zamítne.

(5) V rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů plavební úřad uvede

• a) přesné územní vymezení plochy,

• b) provozovatele plochy, kterým musí být žadatel podle odstavce 2,

• c) bližší podmínky provozu vodních skútrů na ploše,

• d) datum zahájení provozu na ploše pro provoz vodních skútrů, které nesmí předcházet datu navrhnutému v žádosti podle odstavce 2, a

• e) dobu platnosti rozhodnutí o vymezení plochy, která nesmí přesáhnout 2 roky ode dne zahájení provozu vodních skútrů na ploše.

(6) Rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů zašle plavební úřad bez zbytečného odkladu správci vodní cesty. Správce vodní cesty zajistí označení plochy pro provoz vodních skútrů odpovídajícími plavebními znaky na náklady provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů nejpozději ke dni zahájení provozu vodních skútrů na ploše uvedenému v rozhodnutí podle odstavce 4.

(7) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů je povinen

• a) zajistit dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a

• b) oznámit plavebnímu úřadu změny údajů rozhodných pro vydání rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a tyto změny doložit do 15 dnů od jejich vzniku.

(8) Plavební úřad může rozhodnout o zrušení vymezení plochy pro provoz vodních skútrů

• a) v případě opakovaného zjištění porušení podmínek provozování vodních skútrů stanovených tímto zákonem nebo bližších podmínek provozu vodních skútrů na ploše pro provoz vodních skútrů, nebo

• b) na základě písemné žádosti provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů.

(9) Na provozování plavidla určeného pro plavbu v kluzu a dalších plavidel stanovených prováděcím právním předpisem se použijí ustanovení odstavců 1 až 7 obdobně.

(10) Vzor žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a druhy bližších podmínek provozu vodních skútrů na ploše pro provoz vodních skútrů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

Nehoda v provozu na vodní cestě

(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.

(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.

(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

§ 32

Společná havárie

(1) Je-li plavidlo a přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí (dále jen „společná havárie“), může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních nebo výdajích na plavidle nebo věci v zájmu ochrany ostatních hodnot ohrožených společnou havárií.

(2) Náklady na odstranění následků společné havárie se rozvrhují mezi plavidlo a věci poměrně podle jejich hodnoty. Podrobnosti o jednotlivých druzích nákladů a způsobu jejich rozvrhnutí na odstranění následků společné havárie stanoví prováděcí předpis.

Říční informační služby

§ 32a

(1) Říční informační služby („RIS“) představují bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropských společenství^5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v RIS zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému RIS uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.

(2) Systém RIS je informačním systémem veřejné správy^5h).

(3) Systém RIS se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.

(4) Informační položky zaznamenávané v RIS a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32b

(1) Správce systému RIS vkládá do systému RIS informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.

(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému RIS poskytovat

• a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b), jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,

• b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,

• c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a

• d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.

(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému RIS osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32c

(1) Správce systému RIS zajistí

• a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,

• b) zpracování informací vkládaných do systému RIS v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,

• c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému, RIS a

• d) zabezpečení systému RIS před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.

(2) Správce systému RIS zpracuje a vloží informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému RIS je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.

(3) Správce systému RIS na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.

(4) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b). V rozhodnutí podle věty první správce systému RIS uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.

(5) Správce systému RIS bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.

(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému RIS změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(7) Správce systému RIS rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud

• a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b) u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, nebo

• b) o to požádá provozovatel plavidla.

(8) Správce systému RIS je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále

• a) orgánům státní správy,

• b) soudům a

• c) státním zastupitelstvím.

(9) Správce systému RIS zpřístupní soubor informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a Bezpečnostní informační službě. Správce systému RIS zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.

§ 32d

Výrobek určený pro použití v systému RIS schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Výrobek pro použití v systému RIS schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.

ČÁST VI

PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY

§ 33

(1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi.^8)

(2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

§ 33a

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.

(2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 34

Stanovisko k rozhodování o koncesi

Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese^8) uvede plavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy.

§ 35

Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy

(1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,^9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky.

(2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.

§ 35a

Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor v souladu s právními předpisy Evropských společenství vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek^7a).

§ 36

Přeprava nebezpečných věcí

(1) Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.

(2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci stanovené prováděcím právním předpisem, a to jen na základě povolení plavebního úřadu a za podmínky, že v souvislosti s jejich přepravou nebude ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo nebude ohroženo životní prostředí. Náležitosti žádosti o povolení a další podmínky přepravy nebezpečných věcí, za nichž lze povolení udělit, stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Plavební úřad je povinen o vydaném povolení podle odstavce 2 informovat krajské úřady, jejichž správním obvodem bude přeprava nebezpečných věcí uskutečněna, a příslušného správce vodní cesty.

(4) Provozovatel vodní dopravy je oprávněn použít k přepravě nebezpečných věcí jen plavidla, která jsou způsobilá k této přepravě podle podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Odesilatel je povinen nebezpečné věci označit a k průvodním listinám připojit jejich charakteristiku, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události.

(6) V osobní vodní dopravě je cestující oprávněn přepravovat jako zavazadlo nebezpečné věci jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví smluvní přepravní podmínky.

§ 36a

Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí

(1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradce“).

(2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy.

(3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména

• a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,

• b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí,

• c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu,

• d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí,

• e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat,

• f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,

• g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,

• h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

• i) šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy,

• j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů,

• k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran,

• l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy.

(4) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad.

(5) Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.^7a)

(6) Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřad osobě, která prokáže

• a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce,

• b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám,

• c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů.

Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené.

(7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 37

Mezinárodní doprava

(1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z těchto států.

(2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky.

ČÁST VII

REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY

§ 37a

(1) Ministerstvo dopravy

• a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku,

• b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest,

• c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy.

(2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy.

§ 37b

Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel

• a) provozovaných výlučně na vodní cestě nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropských společenství,

• b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW,

• c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy,

• d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun,

• e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo

• f) správce vodní cesty.

§ 37c

Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud

• a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo

• b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest

a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.^8a)

§ 37d

(1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidel.^8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky.

(2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy.

§ 37e

(1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen „účet“). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.^8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropských společenství.^8c)

(2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy.

(3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

§ 37f

(1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy.

(2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu.

(3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST VIII

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ

§ 38

(1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Státní plavební správy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy.

(3) Statut Státní plavební správy schvaluje ministr dopravy.

§ 39

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

§ 40

(1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy.

(2) Státní plavební správa je správcem systému RIS.

§ 41

Ministerstvo dopravy

• a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel,

• b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému RIS,

• c) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy,

• d) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy,

• e) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy.

§ 42

Státní dozor

(1) Státní dozor na sledovaných vodních cestách a provozu na nich vykonává Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

(2) Při výkonu státního dozoru pověřená osoba dozírá, zda správci sledovaných vodních cest, provozovatelé přístavů, provozovatelé plavidel a provozovatelé vodní dopravy plní povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti pověřených osob při výkonu státního dozoru stanoví zvláštní předpis.^12)

ČÁST IX

SPRÁVNÍ DELIKTY

Ukládání pokut

§ 43

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 5 odst. 3 zřídí stavbu na sledované vodní cestě,

• b) v rozporu s § 28 odst. 2 poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,

• c) v rozporu s § 28 odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě,

• d) neučiní opatření podle § 28 odst. 3,

• e) v rozporu s § 28 odst. 3 neoznámí plavebnímu úřadu překážku provozu na vodní cestě, kterou způsobila,

• f) v rozporu s § 30a odst. 1 provozuje na vodní cestě vodní skútr, plavidlo určené pro plavbu v kluzu nebo jiné plavidlo určené prováděcím právním předpisem mimo plochu pro provoz vodních skútrů,

• g) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí v rozporu s § 30a odst. 6 dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem nebo ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů,

• h) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí v rozporu s § 36 odst. 5 nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události, nebo

• i) jako cestující v osobní vodní dopravě přepravuje v rozporu s § 36 odst. 6 jako zavazadlo nebezpečné věci.

(2) Fyzická osoba se jako účastník provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že

• a) ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu nehodu, nebo

• b) v rozporu s § 28 odst. 2 nedodrží příkaz v místě označeném příslušným plavebním znakem.

(3) Vůdce plavidla nebo jiný člen posádky se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 6 odst. 3 poruší podmínky plavebního provozu v přístavu stanovené prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 6 odst. 3,

• b) vede nebo obsluhuje plavidlo a jeho schopnost k vedení nebo obsluze plavidla je ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím omamných nebo psychotropních látek,

• c) při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit dechové zkoušce, nebo byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo užitím omamných nebo psychotropních látek, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,

• d) obsluhuje nebo vede plavidlo bez platného potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce na plavidle, nebo

• e) v rozporu s § 25 odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.

(4) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 18 odst. 3 nezaznamenává v lodních listinách údaje,

• b) v rozporu s § 29 odst. 1 neučiní opatření potřebná k odvrácení ohrožení lidského života a škody na majetku a tím ohrozí zdraví cestujících nebo posádky, majetek nebo bezpečnost nebo plynulost provozu na vodní cestě,

• c) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla,

• d) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody,

• e) v rozporu s § 31 odst. 3 nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo

• f) vede plavidlo, k jehož vedení nemá příslušný průkaz způsobilosti.

(5) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že

• a) užívá veřejného přístavu plavidlem naloženým nebezpečnými věcmi bez zvláštního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,

• b) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky nebo na bezpečnost přepravovaných osob a věcí, nebo které ohrožuje životní prostředí,

• c) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena,

• d) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci,

• e) na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí v rozporu s § 16 odst. 2 jinou vlajku nebo znak, nebo při použití jiných vlajek na plavidle současně nevztyčí českou státní vlajku, nebo použije jinou vlajku větších rozměrů, než má státní vlajka,

• f) nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla odborně nebo zdravotně způsobilými osobami,

• g) v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky,

• h) v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami,

• i) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

• j) v rozporu s § 24 odst. 2 provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného složení, nebo

• k) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla.

(6) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 neposkytne správci systému RIS informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

• a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. a) a i),

• b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a h) a odstavce 5 písm. b), c), d), f) a j),

• c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) a g), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) a c), odstavce 4, odstavce 5 písm. g), h) a k) a odstavce 6,

• d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a),

• e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), odstavce 3 písm. d) a e) a odstavce 5 písm. e), nebo

• f) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavců 1 a 2, odstavce 3 písm. a), d) a e), odstavce 4 písm. a), b), c), d) a e), odstavce 5 písm. d), e), f) a k) a odstavce 6.

(8) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3 písm. b) a c) a podle odstavce 4 písm. f).

§ 44

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 5 odst. 3 zřídí stavbu na sledované vodní cestě,

• b) v rozporu s § 28 odst. 2 poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,

• c) v rozporu s § 28 odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě,

• d) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí v rozporu s § 30a odst. 6 dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem nebo ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů,

• e) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí v rozporu s § 36 odst. 5 nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události, nebo

• f) zřídí nebo provozuje přístav bez souhlasu plavebního úřadu.

(2) Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 5 odst. 2 nevyznačí sledovanou vodní cestu plavebními znaky, nebo

• b) při správě dopravně významné využívané vodní cesty nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi.

(3) Provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 6 odst. 2 poruší podmínky stanovené pro provozování přístavu plavebním úřadem,

• b) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) nevyznačí vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,

• c) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) neumožní provozovatelům plavidel užívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu, nebo

• d) v rozporu s § 7 odst. 2 zřídí nebo provozuje v přístavu vrakoviště plavidel.

(4) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí správního deliktu tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že

• a) užívá veřejného přístavu plavidlem naloženým nebezpečnými věcmi bez zvláštního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,

• b) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky nebo na bezpečnost přepravovaných osob a věcí, nebo které ohrožuje životní prostředí,

• c) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena,

• d) v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci,

• e) na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí v rozporu s § 16 odst. 2 jinou vlajku nebo znak, nebo při použití jiných vlajek na plavidle současně nevztyčí českou státní vlajku, nebo použije jinou vlajku větších rozměrů, než má státní vlajka,

• f) nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla odborně nebo zdravotně způsobilými osobami,

• g) v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky,

• h) v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami,

• i) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

• j) v rozporu s § 24 odst. 2 provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného složení, nebo

• k) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla.

(6) Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla rádiovými stanicemi, nebo

• b) v rozporu s § 36 odst. 4 použije k přepravě nebezpečných věcí plavidla nezpůsobilá k této přepravě.

(7) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 35 odst. 1 nepřepraví za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, nebo nepřijme k přepravě zásilku za sjednanou cenu, nebo

• b) v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla nebo správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta

• a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a) a i) a odstavce 6 písm. b),

• b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), e) a f), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a), c) a d), odstavce 4, odstavce 5 písm. b), c), d), f) a j) a odstavce 6 písm. a),

• c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) a odstavce 7,

• d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a d), odstavce 5 písm. g), h) a k) a odstavce 8,

• e) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. e).

§ 45

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Státní plavební správa.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

Doplnění souvisejících zákonů

ČÁST X

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 46

Řízení ve věcech upravených tímto zákonem

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 47

Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidla Armády České republiky a plavidla Policie České republiky, jejich vůdce a členy posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 48

Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské plavby.

§ 48a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Ministerstvu dopravy a Státní plavební správě pro výkon působnosti podle tohoto zákona

• a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

• b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

• c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

• a) příjmení,

• b) jméno, popřípadě jména,

• c) datum narození,

• d) adresa místa pobytu,

• e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• d) adresa místa trvalého pobytu,

• e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• d) druh a adresa místa pobytu,

• e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 51

Přechodná ustanovení

(1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební správu zřízenou podle tohoto zákona.

(2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto zákona.

(3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují za osvědčení plavidla podle tohoto zákona.

(4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti.

§ 52

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo dopravy vydá právní předpisy k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 9 odst. 1, § 10 odst. 2, 3, 4, 6 a 10, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 17 odst. 1, § 17 odst. 3, § 18 odst. 2, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 23 odst. 4 a 6, § 24 odst. 1 a 2, § 25 odst. 1, 3 a 7, § 28 odst. 4, § 30a odst. 9 a 10, § 32 odst. 2, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b, § 33a odst. 3, § 36 odst. 2 a 4, § 36a odst. 7 a 8 a § 37f odst. 3.

§ 53

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.,

• 1. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb.,

• 1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel,

• 1. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro československé přístavy,

• 1. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu,

• 1. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb.,

• 1. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce 27/1975 Sb.),

• 1. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v částce 39/1975 Sb.),

• 1. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.),

• 1. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),

• 1. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.).

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Příloha č. 1

Součásti vodní cesty

Součástmi vodní cesty jsou:

• 1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě,

• 1. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební znaky na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty a kilometráž vodní cesty,

• 1. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení,

• 1. jezy a ostatní vzdouvací zařízení,

• 1. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost,

• 1. vodní části, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů,

• 1. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy),

• 1. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť,

• 1. zařízení k vybírání plavebních poplatků,

• 1. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cesty nebo jejich součástí.

Příloha č. 2

Seznam dopravně významných využitelných vodních cest

Využitelnými vodními cestami jsou:

• 1. vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),

• 1. vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,

• 1. vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,

• 1. vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,

• 1. vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín,

• 1. vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.

^1) Směrnice Rady 1991/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách. Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

^2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.

^3) § 31 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^4) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

^2b) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

^5) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb.

^6) Zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

^5b) § 69a a 70 živnostenského zákona.

^5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

^5d) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.

^5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

^5f) Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.

^5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

^5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

^8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

^7a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.

^10) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

^8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

^12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

^13) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

^16) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.