Zákon o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů

Čl. I

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ochranu vína uváděného do oběhu stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďování a označování. Zákon dále upravuje vinohradnickou a vinařskou evidenci, podmínky dovozu vína a dozor nad dodržováním povinností.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) révou vinnou odrůdy rodu Vitis,^1)

• b) genetickými zdroji využívané druhy, odrůdy a kříženci rodu Vitis,^1)

• c) révovou sazenicí sazenice naroubované révy vinné nebo zakořeněné řízky révy podnožové pro účely vinohradnictví,

• d) vinicí pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše nejméně 1 000 m^2 u jednoho pěstitele; pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše méně než 1 000 m^2 u jednoho pěstitele, pokud na žádost pěstitele předloženou Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému^1a) (dále jen „ústav“) po 1. lednu 2001 přidělí ústav tomuto pozemku nebo těmto pozemkům registrační číslo nebo registrační čísla,

• e) viniční tratí soubor pozemků a částí pozemků, které pro svoji geografickou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně klimatické vlastnosti jsou vhodné pro pěstování révy vinné; při stanovení viničních tratí se přihlíží k historickým hlediskům posuzovaného území,

• f) čerstvými vinnými hrozny zralé nebo mírně zaschlé plody révy vinné, které mohou být běžným zpracovatelským způsobem rozdrceny nebo lisovány a které mohou samovolně alkoholově kvasit,

• g) vinohradnictvím výsadba a pěstování révy vinné na vinici k produkci vinných hroznů, sklizeň hroznů nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, výroba sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožové,

• h) pěstitelem révy vinné nebo podnožové osoba, která se zabývá vinohradnictvím,

• i) rmutem nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné,

• j) hroznovým moštem tekutý neředěný produkt získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů, v němž obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové,

• k) zahuštěným hroznovým moštem nekaramelizovaný hroznový mošt, který byl vyroben částečným odstraněním vody a vykazuje minimální hodnotu cukernatosti 51 %. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou postup jeho získávání,

• l) hroznovou šťávou tekutý produkt získaný z hroznů, upravený zejména chemickými konzervačními prostředky, s výjimkou oxidu siřičitého, nebo pasterací, popřípadě zahuštěním a následným zředěním vodou, u kterého je dočasně zamezen proces samovolného kvašení, a jehož obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové, určený pro výrobu nealkoholických nápojů,

• m) burčákem částečně prokvašený hroznový mošt obsahující nejméně 1 % objemové skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu,

• n) matolinami zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů,

• o) vínem produkt, který byl získán úplným nebo částečným alkoholovým kvašením rmutu nebo hroznového moštu z odrůd révy vinné, registrovaných ve Státní odrůdové knize,^1) a odrůd uvedených v § 7 odst. 1 písm. b) a c), pro výrobu stolního vína,

• p) vínem z dovozu víno vyrobené mimo území České republiky a dovezené do České republiky nebo víno vyrobené na území České republiky z dovezených hroznů, rmutu nebo moštu,

• r) vinnými kaly zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení nebo během skladování či povoleného ošetřování vína, stejně jako zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu nebo moštu,

• s) matolinovým vínem alkoholický nápoj získaný kvašením neošetřených, vodou nasáklých matolin bez přídavku cukru nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou,

• t) vínem z vinných kalů alkoholický nápoj získaný z vinných kalů bez přídavku cukru,

• u) stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech, vyjádřený v kilogramech na 100 litrů hroznového moštu,

• v) skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu, které výrobek obsahuje při 20 °C ve 100 objemových jednotkách výrobku,

• w) možným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 °C, které mohou vzniknout úplným prokvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách výrobku,

• x) celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových součet skutečného a možného obsahu alkoholu v objemových jednotkách výrobku,

• y) kupáží soubor složek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednotlivé druhy šumivých vín,

• z) tiráží soubor složek stanovených prováděcím předpisem přidávaných do kupáže za účelem druhotného kvašení,

• aa) tirážním likérem produkt, který se přidává do kupáže za účelem zahájení druhotného kvašení při výrobě šumivých vín,

• bb) expedičním likérem produkt, který se přidává do šumivého vína za účelem dosažení požadované chuti a jehož složky stanoví prováděcí právní předpis,

• cc) školením vína technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína. Ministerstvo stanoví podrobnosti technologického postupu vyhláškou,

• dd) vinařstvím zpracování hroznů, rmutů, moštů nebo vína na víno, stáčení, školení, skladování a plnění vína do obalů, označování vína a vinných produktů a uvádění vína a vinných produktů do oběhu,

• ee) výrobcem vína podnikatel,^1b) který se zabývá vinařstvím,

• ff) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz od data proclení za účelem prodeje.

ČÁST DRUHÁ

VINOHRADNICTVÍ

§ 4

Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů.^3)

§ 5

(1) Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.

(2) Vinařské regiony jsou český a moravský.

(3) Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.

(4) Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.

(5) Vinařské oblasti jsou tvořeny vinařskými obcemi, ve kterých jsou stanoveny viniční tratě.

(6) Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.

(7) Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.

(8) Vinařské obce tvoří katastrální území obcí.^4)

(9) Viniční trať tvoří ucelené území v jedné nebo více vinařských obcích v téže vinařské oblasti vymezené souborem pozemků a částí pozemků stanovených v prováděcím právním předpisu.

(10) Ministerstvo stanoví právním předpisem

• a) seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech,

• b) seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských oblastech a obcích, včetně jejich vymezení,

• c) odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem.

ČÁST TŘETÍ

VINAŘSTVÍ

§ 6

Třídění vína

Víno domácího původu uváděné do oběhu se třídí na

• a) stolní víno,

• b) jakostní víno,

• c) víno s přívlastkem,

• d) šumivé víno,

• e) perlivé víno,

• f) aromatizované víno,

• g) likérové víno.

§ 7

Stolní víno

(1) Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo rmutu, moštu nebo vína z těchto hroznů, získaných

• a) z odrůd registrovaných jako odrůdy moštové podle zvláštního právního předpisu,^4b)

• b) z odrůd registrovaných jako stolní, které nesplňují požadavky pro tržní jakost stolních hroznů stanovenou technickou normou, nebo

• c) z odrůd neregistrovaných, které byly vysazeny před 1. zářím 1995 nebo které byly vysazeny pro pokusné účely včetně registrace odrůd, šlechtění a genetických zdrojů.

(2) Stolní víno nesmí být označeno názvem odrůdy ani názvem odvozeným od názvu odrůdy nebo názvem podobným, názvem vinařské oblasti, vinařské obce, viniční tratě, zeměpisným údajem, ani žádnými jinými zavádějícími údaji, kromě údajů stanovených v § 13 odst. 1 a § 13a, popřípadě prováděcím právním předpisem.

(3) Ministerstvo může v případě nepříznivých povětrnostních podmínek v daném sklizňovém ročníku stanovit prováděcím právním předpisem, že se stolní víno vyrobí i z méně vyzrálých hroznů, které dosáhly alespoň 10 stupňů cukernatosti.

§ 8

Jakostní víno

(1) Jakostní víno smí být vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech v České republice, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu nebo moštu z těchto hroznů, pouze ve dvou druzích, a to jako odrůdové jakostní víno nebo známkové jakostní víno.

(2) Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

(3) Známkové jakostní víno smí být vyráběno pouze smísením odrůdových jakostních vín.

§ 9

Víno s přívlastkem

(1) Víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno nebo slámové víno, a to z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy révy vinné sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

(2) Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti.

(3) Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti.

(4) Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

(5) Druh výběr z bobulí je dovoleno vyrábět jen z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(6) Druh ledové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(7) Druh slámové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(8) Víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů sklizených ve viničních tratích, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona.^5)

§ 9a

Šumivé víno

(1) Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích

• a) šumivé víno,

• b) jakostní šumivé víno (sekt),

• c) jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti),

• d) pěstitelský sekt.

(2) Druh šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběn prvotním nebo druhotným kvašením vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 °C nejméně 0,3 MPa.

(3) Jakostní šumivé víno (sekt) lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu, z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže

• a) přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

• b) celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů v období do 31. prosince 2001 a nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002,

• c) celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců,

• d) doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

• e) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

• f) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.

(4) Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě

• a) bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller – Thurgau,

• b) nebylo použito expedičního likéru,

• c) skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejméně 6 % objemových,

• d) řízení kvasného procesu bylo prováděno pouze chlazením nebo jiným fyzikálním způsobem,

• e) přetlak v lahvi s hotovým výrobkem je nejméně 0,30 MPa,

• f) celková doba výroby trvá nejméně 30 dnů.

(5) Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, jestliže

• a) přetlak v lahvi při teplotě 20 °C je nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

• b) celková doba výroby včetně zrání byla nejméně

• 1. 6 měsíců (180 dnů) při kvašení v tancích,

• 1. 9 měsíců (270 dnů) při kvašení v lahvích,

• c) doba kvašení byla nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

• d) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě byl nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

• e) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.

(6) Názvem sekt vinařské oblasti lze označit aromatický sekt při splnění zvláštních podmínek výroby uvedených v odstavci 4 a za podmínky, že byl vyroben uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny vhodné k výrobě jakostního vína, ze kterých byl aromatický sekt vinařské oblasti získán.

(7) Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny požadavky podle odstavce 5 písm. a), d) a e) a tyto podmínky:

• a) vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě pěstitelského sektu,

• b) druhotné alkoholové kvašení proběhne v lahvi,

• c) kupáž pro výrobu pěstitelského sektu zůstane bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi alespoň po dobu 9 měsíců v lahvích u pěstitele od doby, kdy byla vytvořena,

• d) kaly jsou odděleny prostřednictvím ručního odkalení (degorgáže),

• e) pěstitelský sekt je uváděn na trh pěstitelem podle písmene a) a je označen obchodním jménem výrobce vína, odrůdou a ročníkem sklizně hroznů.

§ 9b

Perlivé víno

(1) Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu (§ 9a); lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.

(2) Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

§ 9c

Aromatizované víno

(1) Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu nebo z vykvašeného hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených^5a) aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření, popřípadě povolených^5a) přídatných látek ochucujících. K doslazení je možno použít sacharózu, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se smí použít přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

(2) Název aromatizované víno se smí nahradit označením

• a) vermut za podmínky, že aromatizace podle odstavce 1 byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou nebo hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem,

• b) hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť s označením hlavních použitých aromatických látek. Pokud byla použita k aromatizaci látka chinin, označí se jen jako víno s chininem. Pokud bylo použito k aromatizaci přírodních látek z pelyňku a hořce a za předpokladu dosažení žlutého nebo červeného zabarvení povolenými přísadami, smí se označit jen názvem Americano.

§ 9d

Likérové víno

(1) Likérové víno smí být vyráběno jako

• a) likérové víno,

• b) jakostní likérové víno vinařské oblasti.

(2) Likérová vína podle odstavce 1 musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

(3) Likérová vína lze vyrábět

• a) z hroznového moštu,

• b) z vína,

• c) ze směsi hroznového moštu a vína s tím, že u jakostního likérového vína vinařské oblasti musí užité víno a mošt pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd, nebo

• d) z vinného destilátu.

§ 9e

Víno a výrobky z hroznů révy vinné z dovozu

(1) Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu lze dovážet do České republiky a uvádět je do oběhu, jestliže

• a) odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy^5b) a nevykazují vady nebo nemoci zhoršující jakost vína,

• b) dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu nebo příslušnou akreditovanou laboratoří, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu. V případě, že dodávka pochází z jiné země, ale je přitom expedována ze skladů nacházejících se v členské zemi Evropské unie, osvědčení může potvrdit inspekční orgán této země. Pokud dovozce nezajistí předložení uvedeného osvědčení, dodávka nebude propuštěna do volného oběhu.^5c)

(2) Výrobce může použít k výrobě vína rmut nebo mošt z dovozu jen v době od 1. září do 31. října téhož roku, a to pouze v případě, že použití dovezených rmutů a moštů bude v daném roce stanoveno ministerstvem na základě vyhodnocení celkové bilance výroby a spotřeby vína vyhláškou.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na použití zahuštěného moštu z dovozu k doslazování stolních a jakostních vín podle § 11 písm. b).