Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů

§ 1

Vinařské obce v jednotlivých vinařských oblastech a odrůdy pro výrobu révových vín s přívlastkem

(k § 5 zákona)

(1) Seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Seznam odrůd, které mohou být pěstovány v jednotlivých vinařských oblastech pro výrobu révových vín s přívlastkem, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Třídění, výroba a jakost révového vína a normy technologických ztrát

(k § 10 a 13 zákona)

§ 2

Podrobnosti třídění révového vína

(1) Podle způsobu technologického zpracování révového vína se víno třídí a označuje jako

• a) révové víno šumivé (sekt), vyrobené řízeným druhotným kvašením vína nebo moštu v lahvích nebo v tancích a vykazující přetlak nejméně 0,3 MPa v lahvích při teplotě 20 °C,

• b) révové víno perlivé (nesmí být označeno jako sekt), vyrobené umělým sycením révového vína oxidem uhličitým a vykazující přetlak od 0,1 do 0,29 MPa při teplotě 20 °C v lahvích,

• c) révové víno dezertní, vyrobené z révového vína přidáním rafinovaného cukru nebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu nebo vinného destilátu,

• d) révové víno dezertní kořeněné, vyrobené postupem podle písmene c) s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření, odpovídajících zvláštním předpisům,^1)

• e) révové víno nízkoalkoholické, vyrobené z révového vína, u něhož obsah alkoholu nepřesahuje 6 % objemových,

• f) révové víno odalkoholizované, vyrobené z révového vína, u něhož byl vhodným způsobem snížen obsah alkoholu nejvýše na 0,5 % objemových.

(2) Podle barvy révového vína se víno třídí a označuje jako

• a) révové víno bílé (vyrobené z bílých, růžových nebo červených hroznů révy vinné),

• b) révové víno růžové (vyrobené z červených nebo modrých hroznů bez nakvášení, u stolních a jakostních révových vín známkových i směsi bílého a červeného révového vína),

• c) révové víno červené (vyrobené z modrých hroznů nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním).

(3) Podle obsahu cukru se révové víno, nejde-li o révové víno šumivé nebo perlivé, třídí a označuje jako

• a) suché, obsahuje-li nejvýše 4 g cukru v litru, nebo nejvýše 9 g v litru, pokud kyselost vyjádřená v gramech titrovatelných kyselin v litru, je nejvýše o 2 g v litru nižší než obsah cukru,

• b) polosuché, je-li obsah cukru v rozmezí od 4 do 12 g v litru, nebo od 9 do 18 g v litru, pokud kyselost vyhovuje podmínce podle písmene a),

• c) polosladké, je-li obsah cukru vyšší než podle písmene b), ale nižší než 45 g v litru,

• d) sladké, je-li obsah cukru nejméně 45 g v litru.

(4) Podle obsahu cukru se révové víno šumivé (sekt) a révové víno perlivé třídí a označuje jako

• a) extrasuché, obsah cukru nejvýše 15 g v litru; šumivá vína je možno označit názvem „Brut“,

• b) suché, obsah cukru od 15 do 35 g v litru; šumivá vína je možno označit názvem „Sec“,

• c) polosuché, obsah cukru od 35 do 50 g v litru; šumivá vína je možno označit názvem „Demi sec“,

• d) polosladké, obsah cukru od 50 do 80 g v litru; šumivá vína je možno označit názvem „Demi doux“,

• e) sladké, obsah cukru více než 80 g v litru; šumivá vína je možno označit názvem „Doux“.

§ 3

Požadavky na jakost révového vína

(1) Smyslové požadavky na jakost révového vína jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce.

(2) Chemické a fyzikální požadavky na jakost révového vína jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na zdravotní nezávadnost révového vína stanoví zvláštní předpisy.^1)

§ 4

Látky a výrobní operace při výrobě révového vína

(1) Při výrobě všech druhů révového vína lze použít

• a) k ošetření révových rmutů, révových moštů a révového vína enzymatické přípravky,

• b) ke kvašení révových rmutů a révových moštů čisté kultury vinných kvasinek,

• c) ke snížení obsahu titrovatelných kyselin sráženého uhličitanu vápenatého nebo jiných přípravků povolených zvláštními předpisy,^1)

• d) k zabezpečení dobrého průběhu prokvašení révového moštu normálního čistého hydrogenofosforečnanu diamonného v množství do 300 mg/l,

• e) k síření révových rmutů, révových moštů a révového vína plynného oxidu siřičitého, disiřičitanu draselného nebo sodného, vodného roztoku kyseliny siřičité o koncentraci 6 % nebo plynů vzniklých spalováním sirných plátků,

• f) ke snížení přebytečného množství oxidu siřičitého vzdušnění nebo delší ležení, popřípadě další odsiřovací způsoby povolené zvláštními předpisy,^1)

• g) k číření révového vína zdravotně nezávadné čířicí prostředky, zejména tanin, jedlou želatinu, vyzinu, agar, kasein pro potravinářské účely, čerstvý nebo sušený bílek ze slepičích vajec, koloidní roztok kyseliny křemičité, zdravé vinné kvasnice, křemelinu, kaolín, bentonit, aktivní uhlí, polyvinylpolypyrolidon, hexakyanoželeznatan draselný, popřípadě další přípravky povolené zvláštními předpisy,^1)

• h) k sycení révového vína oxid uhličitý určený pro potravinářské účely,

• i) k ošetření révových rmutů, moštů a vína fyzikálních způsobů za předpokladu, že nepříznivě neovlivní jakost hotových výrobků,

• j) přídatné látky, a to:

• 1. potravinářskou kyselinu vinnou, nejvýše v množství 2 g/l révového vína,

• 1. kyselinu askorbovou, nejvýše v množství 100 mg/l révového vína,

• 1. kyselinu metavinnou, nejvýše v množství 100 mg/l révového vína.

(2) Hexakyanoželeznatan draselný lze použít pouze za laboratorní kontroly před čířením a po číření, přičemž víno po číření nesmí obsahovat žádné kyanidové sloučeniny.

§ 5

Další látky a výrobní operace při výrobě révového vína

(1) Při výrobě révového vína šumivého lze použít kromě látek uvedených v § 4 také

• a) kyselinu citronovou, nejvýše 3 g/l,

• b) koňak, brandy nebo vinný destilát,

• c) zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr.

(2) Při výrobě révového vína perlivého lze použít vedle látek uvedených v § 4 také

• a) koňak, brandy nebo vinný destilát,

• b) zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr.

(3) Při výrobě révového vína dezertního a révového vína dezertního kořeněného lze použít kromě látek uvedených v § 4 také

• a) zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr,

• b) jemný rafinovaný líh,

• c) vinný destilát,

• d) koření nebo výluh z tohoto koření schválené podle zvláštních předpisů,^1)

• e) zkaramelizovaný cukr.

(4) Při úpravě obsahu cukru na hodnoty podle § 2 odst. 3 a 4 lze u révových vín stolních a známkových révových vín jakostních použít vedle látek uvedených v § 4 také révový mošt, zahuštěný rafinovaným cukrem. Pro úpravu obsahu cukru v odrůdovém révovém víně jakostním lze použít jen moštu zahuštěného teplem (vymrazením nebo odpařením).

§ 6

Hodnocení jakosti révového vína a odběr vzorků

(k § 14 odst. 1 zákona)

(1) Hodnocení jakosti révového vína podle požadavků uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5 k této vyhlášce se provádí

• a) u révového vína uloženého ve skladových nádobách ze vzorku po zhomogenizování celého obsahu,

• b) u révového vína uloženého ve velkoobjemových nádobách (tancích, cisternách nebo sudech), u kterých nelze provést požadované zhomogenizování, z průměrného vzorku připraveného smícháním dílčích vzorků; dílčí vzorky stejného objemu a počtu se odebírají z horní vrstvy v jedné desetině celkové výšky pod hladinou, ze střední vrstvy a ze spodní vrstvy v jedné desetině celkové výšky nade dnem,

• c) u révového vína v lahvích odběrem 2 lahví při velikosti partie do 100 lahví, 5 lahví při velikosti partie od 101 do 1000 lahví a 10 lahví při velikosti partie nad 1000 lahví.

(2) Odebrané vzorky se ihned vzhledově ohodnotí a potřebný počet vzorků v nezbytně nutném objemu s příslušným protokolem o odběru se zašle do laboratoře k rozboru. Ke stanovení ukazatelů jakosti a zdravotní nezávadnosti se použije vhodných analytických metod zkoušení obsažených v technických normách, které poskytují dostatečnou přesnost výsledků. Četnost odběru vzorků a provádění kontroly jakosti je závislé na účelu kontroly a podmínkách, za kterých je révové víno vyráběno a uváděno do oběhu.

(3) Hodnocení jakosti podle požadavků uvedených v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce se provádí u révového vína

• a) bílého a růžového při teplotě 10 až 13 °C,

• b) červeného při teplotě 14 až 17 °C,

• c) šumivého nebo perlivého při teplotě 6 až 9 °C.

§ 7

Záporné odchylky obsahu révového vína a výrobků z révového vína v obalu určeném pro spotřebitele

(1) Obsah révového vína nebo ostatních výrobků z vína v obalu určeném pro spotřebitele^2) může být nižší než jmenovitý obsah označený na obale nejvíce o

a) 10 ml	při obsahu do 0,4 l,
b) 20 ml	při obsahu od 0,4 do 0,7 l
c) 25 ml	při obsahu od 0,7 do 1,0 l
d) 2,5 % jmenovitého obsahu	při obsahu od 1 l a více

Průměrný obsah v deseti kontrolovaných baleních (balení stejného obsahu) nesmí být nižší než jmenovitý obsah stejného balení označený na etiketě.

(2) Záporné odchylky podle odstavce 1 se nevztahují na obal, před jehož obsahem je uveden mezinárodní symbol „e“. Záporné odchylky obsahu takto označených obalů mohou dosahovat nejvýše následujících hodnot:

Jmenovitý obsah v ml	% jmenovitého obsahu	ml
výše než 5 a méně než 25	9	-
od 25 do 50	9	-
od 50 do 100	-	4,5
od 100 do 200	4,5	-
od 200 do 300	-	9
od 300 do 500	3	-
od 500 do 1000	-	15
od 1000 do 10 000	1,5	-

Referenční metoda kontroly shody skutečného obsahu s jmenovitým obsahem označeným „e“ je uvedena v mezinárodní normě ISO 2859.

§ 8

Normy ztrát při výrobě révového vína

(1) Ztráty při výrobě révového vína se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem vína po zkvašení před 1. stáčením z kvasničních kalů. Jako jednotka množství při výrobě vína se používá hektolitr (hl).

(2) Normy ztrát při výrobě révového vína podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby jsou stanoveny takto:

1. stáčení	- bez použití bentonitu	... do 6,0 %
	- s použitím bentonitu	... do 8,0 %
2. stáčení	- bez použití bentonitu	... do 1,5 %
	- s použitím bentonitu	... do 2,0 %
školení vína	- bez použití bentonitu	... do 0,5 %
	- s použitím bentonitu	... do 1,0 %
filtrace	... do 0,2 %
lahvování	... do 1,0 %
plnění nádob při expedici	... do 0,5 %
plnění cisteren při expedici	... do 0,1 %
manipulační ztráty	... do 0,2 %
skladovací ztráty (odpar) za každý měsíc	... do 0,4 %.

(3) Souhrn ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

• a) 1. stáčení vína vyrobené množství vína před 1. stáčením násobí normou ztrát pro 1. stáčení,

• b) 2. stáčení vína vyrobené množství vína před 2. stáčením násobí normou ztrát pro 2. stáčení,

• c) školení vína množství školeného vína násobí normou ztrát pro školení,

• d) filtraci násobí filtrované množství vína normou ztrát pro filtraci,

• e) lahvování množství vína předaného k lahvování násobí normou ztrát pro lahvování,

• f) plnění do nádob bere za základ odbyt vína (v sudech, demižonech apod.) a násobí normou ztrát,

• g) plnění do cisteren odbyt vína v cisternách násobí příslušnou normou ztrát,

• h) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, scelování apod. provedené mimo 1. nebo 2. stáčení kalů,

• i) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ součet počáteční a konečné zásoby dělený dvěma a násobený příslušnou normou ztrát. Skladovací ztráty se počítají z vína na kvasnicích, vína 1x stočeného, 2x stočeného, školeného vína a vína v lahvích.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na révové víno vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 50 l.

§ 9

Způsob předložení a hodnocení vzorků odrůdových révových vín jakostních a révových vín s přívlastkem před jejich uváděním do oběhu a révových vín dovážených ze zahraničí v cisternách nebo sudech

(k § 14 zákona)

Pro odběr nutného počtu vzorků a nezbytného množství každého vzorku révových vín podle § 14 odst. 1 zákona platí ustanovení § 6.

§ 10

Způsob vedení evidence

(k § 18 zákona)

(1) Vzor formulářů pro vedení evidence o vinohradnictví podle § 18 odst. 1 zákona je uveden v přílohách č. 6 a 7 k této vyhlášce.

(2) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(3) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti nakoupených hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(4) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti prodaných hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(5) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti zpracovaných hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(6) Způsob vedení evidence o hmotnosti nakupovaného a zpracovaného rafinovaného cukru podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(7) Způsob vedení evidence o výrobě alkoholických nápojů z matolin podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(8) Způsob vedení evidence o výrobě alkoholických nápojů z kvasničných kalů podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(9) Způsob vedení evidence o vyrobeném množství révového vína, zásobách a oběhu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1995.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 189/1995 Sb.

Seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech