Vyhláška Ministerstva dopravy o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí

Zařazení vodních cest do tříd

(k § 3 odst. 2 zákona)

§ 1

(1) Vodní cesty v České republice se zařazují do tříd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest uvedené v příloze č. 1.

(2) Určená třída vodní cesty stanoví, pro jaké největší plavidlo (dále jen „návrhové plavidlo“) jsou na vodní cestě podmínky k jeho bezpečnému a plynulému provozu.

§ 2

(1) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. a) zákona je vodní cestou IV. třídy v úseku Kunětice - Mělník a vodní cestou Va. třídy v úseku Mělník - státní hranice se Spolkovou republikou Německo.

(2) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. b) bodu 1 zákona je vodní cestou IV. třídy.

(3) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. b) bodu 2 zákona je vodní cestou I. třídy.

(4) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci 1 písm. c) zákona je vodní cestou 0. třídy.

§ 3

Vodní cesty účelové

Za vodní cesty účelové se považují

• a) vodní tok Labe od říčního km 1012,58 (Jaroměř) po říční km 987,80 (Opatovice),

vodní tok Chrudimky od říčního km 0,596 (silniční most – Pardubice) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),

vodní tok Cidliny od říčního km 2,113 (železniční most – Libice nad Cidlinou) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),

vodní tok Lužnice od říčního km 4,20 (silniční most – Koloděje nad Lužnicí) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Vltavy),

vodní tok Otavy od říčního km 18,30 (Kavkovna) po říční km 0,00 (Zvíkov, ústí do vodního toku Vltavy),

vodní tok Sázavy od říčního km 2,50 (Pikovice) po říční km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku Vltavy),

vodní tok Zámecká Dyje od říčního km 12,50 (odbočení z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje,

přehradní nádrž Baška,

přehradní nádrž Brněnská (Kníničky),

přehradní nádrž Dalešice,

přehradní nádrž Stráž pod Ralskem,

přehradní nádrž Hracholusky,

přehradní nádrž Jesenice,

přehradní nádrž Lipno,

přehradní nádrž Nechranice,

přehradní nádrž Nové Mlýny I,

přehradní nádrž Nové Mlýny III,

přehradní nádrž Olešná,

přehradní nádrž Pastviny,

přehradní nádrž Plumlov,

přehradní nádrž Rozkoš,

přehradní nádrž Seč,

přehradní nádrž Skalka,

přehradní nádrž Slezská Harta,

přehradní nádrž Těrlicko,

přehradní nádrž Vranov,

přehradní nádrž Žermanice,

Máchovo jezero,

vodní plocha Barbora,

vodní plocha Matylda (Most),

vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),

vodní plocha Velké Žernoseky,

rybník Bezdrev,

rybník Oleksovice,

rybník Svět,

rybník Velké Dářko,

• b) těžební jezera štěrkopísku s těžbou prováděnou plovoucími stroji.

Rozměry vodních cest dopravně významných

(k § 3 odst. 2 zákona)

§ 4

Základními určujícími objekty dopravně významných vodních cest je plavební dráha a plavební komora.

§ 5

Plavební dráha

(1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými parametry, nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou

• a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru návrhového plavidla

• 1. v řece

pro klasifikační tř. 0.	14 m,
pro klasifikační tř. I.	20 m,
---	---
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.	50 m,
---	---

• 1. v plavebním kanálu

pro klasifikační tř. 0.	6 m,
pro klasifikační tř. I.	15 m,
---	---
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.	40 m,
---	---

• b) nejmenší plavební hloubka tvořená součtem nejvýše přípustného ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní cesty (dále jen „bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných vodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže pro vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro vodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro vodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo nově upravené vodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního toku vodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové nebo nově upravené vodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty součtu přípustného ponoru plavidla na bezprostředně předcházejícím úseku vodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační třídy. Bezpečnostní marže činí

• 1. v řece

u stávajících vodních cest nejméně 0,30 m,

u nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,

• 1. v plavebním kanálu

u stávajících vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže,

u nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, ne však méně než 0,30 m pro klasifikační tř. 0. a 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,

u nových vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I. a nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va. nebo Vb.

(2) Plavební dráha se v oblouku rozšiřuje v závislosti na délce návrhové sestavy a poloměru oblouku. U nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků se šířka plavební dráhy v oblouku vypočítává podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; výpočet šířky plavební dráhy podle věty první musí být obsažen v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.

§ 6

Plavební komora

(1) U nově budovaných plavebních komor jsou

a)	nejmenší šířka
pro tř. 0.	5,30 m,
pro tř. I.	6,0 m,
pro tř. IV, Va., Vb.	12,0 m,
b)	nejmenší délka
pro tř. 0.	38,40 m,
pro tř. I..
pro tř. IV.
pro tř. Va.	115 m,
pro tř. Vb.	190 m,
c)	nejmenší hloubka nad záporníkem
pro tř. 0.	1,5 m,
pro tř. I.	3,0 m,
pro tř. IV.	3,5 m,
pro tř. Va., Vb.	4,0 m.

(2) Rozměry rejdy plavební komory musí být v souladu s rozměry a kapacitou plavební komory.

(3) Rejdy jsou od řečiště odděleny dělicími zdmi nebo hrázemi, které svým lícem navazují na líc zdi plavební komory. Zhlaví dělicí zdi nebo hráze musí být situováno a uspořádáno tak, aby příčná složka rychlosti proudění vody v plavební dráze bezprostředně před svodidly nebo zhlavím dělicí zdi nepřekročila 0,2 m/sec.

(4) Horní hrana zdi plavební komory, dělicí zdi, dalb a svodidel musí být nejméně 1 m a 0,5 m, jde-li o klasifikační třídu I. a 0. nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). Při rozmísťování dalb a vázacích prvků na dělicí zdi je vhodné dodržovat vzdálenost max. 33 m.

(5) Plavební komora musí být vybavena bezpečnostním zařízením, tj. vjezdovou, případně výjezdovou signalizací, úvaznými prvky ve zdech a na zdi plavební komory, výstupovými žebříky a vyhovujícím osvětlením po obou jejích stranách. Pro zvýšení plavební bezpečnosti může správce vodní cesty vybavit plavební komoru dalším zařízením. Při rozdílu hladin větším než 5 m je třeba kromě pevných vázacích prvků zřídit, u nově budovaných plavebních komor, i plovoucí vázací zařízení. Výškové členění pevných vázacích prvků činí nejvýše 1,5 m.

(6) Rejdy musí být vybaveny vyhovujícím osvětlením.

Plavebně provozní podmínky vodních cest

(k § 3 odst. 1 zákona)

§ 7

(1) Pro zajištění bezpečné plavby je třeba na sledovaných vodních cestách udržovat plavební hloubky, odstraňovat překážky v plavební dráze a provádět značení signálními znaky podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu, udržovat manipulační stezky, výstupová zařízení v břehovém opevnění a říční staničení.

(2) Na vodní cestě dopravně významné jsou mimo rejdy plavebních komor zřizována vývaziště s možností vyvázat loď ke břehu nebo kotviště k zakotvení lodi mimo plavební dráhu. V blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště plavidel.

§ 8

Křížení vodních cest

(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). U nově stavěných obloukových mostů musí být tato výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.

(2) Nelze-li z důvodů, které nejsou na straně stavebníka, dodržet u nově stavěného nebo rekonstruovaného mostu nejmenší podjezdnou výšku podle odstavce 1, může být podjezdná výška u takového mostu menší, je-li konstrukce mostu zřízena jako pohyblivá. U rekonstruovaného mostu nemusí být jeho konstrukce zřízena jako pohyblivá, je-li podjezdná výška u takového mostu stejná jako před rekonstrukcí, nejméně však 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou. Současně musí stavebně technické řešení spodní stavby a mostovky umožňovat bez demoličních prací dodatečné dosažení nejmenší podjezdné výšky rekonstruovaného mostu podle odstavce 1 po odpadnutí důvodu, pro který to nebylo možné. Splnění podmínek podle věty první až třetí musí být obsaženo v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.

(3) Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná výška před rekonstrukcí.

(4) Mostní objekty musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly odrazy, které jsou nebezpečné pro radarovou navigaci na vodní cestě.

(5) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru, měřená kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s novými mostními pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce přilehlé plavební dráhy podle § 5.

(6) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Nejmenší podjezdná výška nově stavěných mostů na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. V případech rekonstrukce stávajících mostů na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku musí být nejméně zachována stávající podjezdná výška před rekonstrukcí.

(7) Nad vodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové dráhy a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestou dopravně významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje napětí 110 kV.

(8) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební komory s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy pro radarovou navigaci na vodní cestě.

(9) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty dopravně významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo jinou technologií, která zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo potrubí před poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120 cm pod dnem vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod dnem vodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina výšky uvedeného krytí z kamene.

§ 9

(1) Horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být nejméně 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě nejméně 5,0 m.

(2) Spodní vodič přívozu musí být v každém případě označen.

§ 9a

Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty

(K § 5 odst. 6 zákona)

Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou

• a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných nedostatků,

• b) pravidelná kontrola plavebního značení, operativní osazování, přemisťování nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,

• c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se zákonem o vodách^9),

• d) rozrušování ledové celiny v přístavech stanovených vyhláškou o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny^10).

Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu

(K § 6 odst. 7 zákona)

§ 9b

(1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a zařízení

• a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,

• b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý pozemní přístup,

• c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,

• d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování elektrickou energií a vodou z veřejné sítě,

• e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,

• f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování zboží,

• g) provozní zázemí přístavu.

(2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní zónu záplavového území podle zákona o vodách^11).

(3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidla nemusí být zajištěn v období, ve kterém je plavba zakázána. Nástup osob na plavidlo a výstup osob z plavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek.

(4) V přístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a výstupu cestujících z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace až na plavidlo zabezpečen z hlediska bezpečného průchodu a přístupu osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavu je umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.

(5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku věcí a pro zásobování plavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro stání plavidel

• a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,

• b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.

(6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na plavidla určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených pro tuto nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení umožňující provádění manipulace se zbožím mezi plavidlem a prostředkem jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem.

§ 9c

(1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního plavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a jeřábem. V přístavu nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod včetně zaolejovaných nádních vod z plavidel a zásobování plavidel vodou. Zachází-li se v přístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost zákonem o vodách^12).

(2) Přístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a vyvazovací prvky přístavu s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně hladiny odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je zachován přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel z okolí nezasaženého povodní.

(3) Veřejný přístav

• a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s přístupem s pozemní komunikace,

• b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností přímo v přístavu.

(4) Na každém úseku vodní cesty, který není delší než 100 km, je zabezpečena možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně možnosti jejich vytažení z vody.

Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu

(K § 8 odst. 6 zákona)

Provoz v přístavu

§ 10

(1) Před vplutím do vjezdu přístavu a do jednotlivých přístavních bazénů, jakož i před vyplutím z nich dávají plavidla zvukové signály stanovené vyhláškou o pravidlech plavebního provozu.

(2) V přístavních bazénech smějí plavidla manévrovat a spojovat se do sestav, pokud k tomu mají dostatek místa a neohrozí-li ostatní provoz přístavu. Při tomto manévrování nesmí vznikat škodlivé sání a vlnobití. Po celé délce přístavního bazénu musí být zachován prostor umožňující proplutí plavidel.

§ 13

Provozovatel pozemní části přístavu zajišťuje, aby

• a) k osvětlování přístupových cest a lávek bylo používáno jen bezpečných svítidel,

• b) použité světelné zdroje byly vždy zastíněny tak, aby nepůsobily rušivě na přístavní a plavební provoz.

§ 14

(1) Plavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na zařízeních k tomu určených.

(2) Posádka plavidla smí odvázat jiné plavidlo jen se svolením jeho vůdce, hlídky nebo osoby pověřené dohledem na plavidlo a musí je potom, co odpadl důvod k odvázání, ihned řádně vyvázat.

(3) Mezi plavidla a mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy odrazníky.

(4) Napínat lana nebo řetězy přes plavební dráhu nebo přístavní bazén je dovoleno jen v případech nouze. O tom je nutno ihned vyrozumět plavební úřad, zajistit stálý dohled a lana nebo řetězy zřetelně označit.