Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL (v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:

P = 1,5 x Fmax × 0,075

kde

Fmax je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle

y je B/2 v[m]

Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu.

• 15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto:

Mw = pw × Aw × (lw - T/2) [kNm]

kde

pw je specifický tlak větru 0,25 kN/m^2;

Aw je boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m^2;

lw je vzdálenost těžiště boční plochy Aw od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m.

Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.

• 15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto:

Mdr = cdr × CB × v^2 × D/LWL × (KG - T/2) [kNm]

kde:

cdr je koeficient 0,45;

CB je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);

v je maximální rychlost plavidla v m/s;

KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.

U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.

• 15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.

• 15.01.7. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.

• 15.01.8. Převozní loď musí splňovat status 1 oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:

| | status 1 oddělení | | Rozsah poškození boku | | | --- | --- | | podélný l [m] | 0,10 × LWL, | | příčný b [m] | B/5 | | svislý h [m] | od dna směrem nahoru bez omezení | | Rozsah poškození dna | | | podélný l [m] | 0,10 × LWL, | | příčný b [m] | B/5 | | svislý h [m] | 0,59 |

• a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.

• b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.

• c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

Společenské prostory	95 %
Strojovny a kotelny	85 %
Zavazadlové a skladovací prostory	75 %
Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné	0 nebo 95 %

• d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.

• 15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria:

• a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;

• b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;

• c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení;

• d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

• 15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria:

• a) úhel náklonu φE nesmí být větší než 10°;

• b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad.

Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φm ≤ 25°;

[image omitted]

kde:

φE je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;

φm je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší;

GZR je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;

GZK je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.;

• c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

• 15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.

• 15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4.

• 15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

• 15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu

• a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a

• b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g).

• 15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu

• a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a

• b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f).

• 15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02.

• 15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.

• 15.03. Nejvyšší přípustné zatížení

• 15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidla.

• 15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidla podle čl. 15.01.

KAPITOLA 16

MÍSTNOSTI A PROSTORY PRO CESTUJÍCÍ NEBO ZÁKAZNÍKY

• 16.01. Uzavřené prostory pro cestující nebo zákazníky musí:

• a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a

• b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen.

• 16.02. Skříně a místnosti uvedené v čl. 11.12, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující nebo zákazníky.

• 16.03. Počet a šířka východů z místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:

• 16.03.1. Prostor, který je navržen nebo zařízen pro 30 a více cestujících nebo zákazníků nebo mají lůžka pro 12 a více osob, musí mít nejméně dva východy. Na převozní lodi lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Prostor, kromě kajut, který má jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ.

• 16.03.2. Nachází-li se uzavřený prostor pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle 16.03.1, jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.

• 16.03.3. Východy podle písmen 16.03.1 a 16.03.2 musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m.

• 16.03.4. U uzavřeného prostoru nebo skupin uzavřených prostorů určených pro více než 80 cestujících nebo zákazníků musí součet šířek všech východů určených pro použití v případě nouze činit nejméně 0,01 m na každou osobu.

• 16.03.5. Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících nebo zákazníků, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každou osobu

• 16.03.6. Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách.

• 16.03.7. Východy z uzavřených prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

• 16.04. Dveře místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:

• 16.04.1. Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.

• 16.04.2. Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku.

• 16.04.3. Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu.

• 16.04.4. U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m.

• 16.05. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:

• 16.05.1. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v čl. 16.03.4 a 16.03.5, pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb.

• 16.05.2. Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.

• 16.05.3. Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla.

• 16.05.4. Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m.

• 16.05.5. Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.

• 16.05.6. Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.

• 16.05.7. Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.

• 16.06. Únikové cesty

Kromě čl. 16.05 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky:

• 16.06.1. Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory.

• 16.06.2. Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor.

• 16.06.3. Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.

• 16.06.4. V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a podobně.

• 16.06.5. Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle čl. 16.05.1 nebo 16.05.4.

• 16.06.6. Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem.

• 16.07. Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:

• 16.07.1. Musí být zkonstruovány pro sklon od 30° do 45°.

• 16.07.2. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

• 16.07.3. Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující.

• 16.07.4. Musí být poblíž podélné osy plavidla, pokud na každé straně plavidla není ve stejném prostoru alespoň jedno schodiště.

• 16.07.5. Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům:

• a) Sklon schodů nesmí překročit 38°.

• b) Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m.

• c) Točitá schodiště nejsou přípustná.

• d) Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu.

• e) Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště tak, aby neomezovala dopravní cesty.

• f) Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny.

Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle požadavků stanovených jiným právním předpisem.

• 16.07.6. Části paluby určené pro cestující nebo zákazníky, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky:

• a) Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m.

• b) Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

• c) Nelze-li z kormidelny nebo ovládacího stanoviště dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky.

• 16.07.7. Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující nebo zákazníky musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I.

• 16.07.8. Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy.

• 16.07.9. Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti. Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny.

• 16.07.10. Na plovoucím zařízení služeb musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí. Předchozí ustanovení se nepoužijí, jsou-li záchody k dispozici na břehu v místě provozu plavidla.

• 16.07.11. Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu.

• 16.08. Bezpečnostní zařízení a vybavení

• 16.08.1. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít vnitřní komunikační zařízení podle čl. 6.06. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny nebo ovládacího stanoviště, také v přístupových a evakuačních prostorech pro cestující nebo zákazníky.

• 16.08.2. Všechny prostory pro cestující nebo zákazníky musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou nebo ovládacím stanovištěm a prostorem pro cestující nebo zákazníky.

• 16.08.3. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít poplašný systémem, který zahrnuje:

• a) Poplašný systém, který umožní cestujícím nebo zákazníkům, členům posádky a lodnímu personálu upozornit vůdce plavidla a posádku nebo lodní personál. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst:

• v prostorách pro cestující nebo zákazníky;

• v prostorách s nebezpečím požáru;

• ve skladovacích prostorech. Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy.

• b) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného ovládacího stanoviště.

• c) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a lodní personál. Poplašný systém uvedený v čl. 6.06.1 musí být slyšitelný také ve společenských místnostech pro lodní personál a skladovacích prostorách. Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím.

• 16.08.4. Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno zařízením pro signalizaci výše hladiny vody. Pokud není trvale hermeticky uzavřeno.

KAPITOLA 17

POŽÁRNÍ OCHRANA

• 17.01. Obecná ustanovení

• 17.01.1. Na převozní lodi, s výjimkou převozní lodi bez vlastního pohonu, nebo na plovoucím zařízení služeb mohou být použity materiály třídy reakce na oheň A1, A2, a B. Materiály třídy reakce na oheň C, D, E a F pokud mají být použity v místech se zvýšenou teplotou nebo zvýšenou možností vzniku požáru musí být ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem třídy reakce na oheň A1 nebo A2 nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár.

• 17.02. Dělicí stěny

• 17.02.1. Dělicí stěny mezi prostory musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami:

• a) Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalována žádná stabilní sprinklerová hasicí zařízení podle čl. 10.04

| Prostor | Ovládací stanoviště | Schodišťové šachty | Shromažďovací prostory | Společenské prostory | Strojovny | Kuchyně | Skladovací prostory | | Ovládací stanoviště | - | A0 | A0/B15 (1) | A30 | A60 | A60 | A30/A60 (5) | | Schodišťové šachty | | - | A0 | A30 | A60 | A60 | A30 | | Shromažďovací prostory | | | - | A30/B15 (2) | A60 | A60 | A30/A60 (5) | | Společenské prostory | | | | - A30/B15 (3) | A60 | A60 | A30 | | Strojovny | | | | | A60/A0 (4) | A60 | A60 | | Kuchyně | | | | | | A0 | A30/B15 (6) | | Skladovací prostory | | | | | | | - | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami podle čl. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. | | | | | | | |

• b) Tabulka pro dělicí stěny mezi prostory, v nichž jsou instalovány stabilní sprinklerové hasicí zařízení

| Prostor | Ovládací stanoviště | Schodišťové šachty | Shromažďovací prostory | Společenské prostory | Strojovny | Kuchyně | Skladovací prostory | | Ovládací stanoviště | - | A0 | A0/B15 (1) | A0 | A60 | A30 | A0/A30 (5) | | Schodišťové šachty | | - | A0 | A0 | A60 | A30 | A0 | | Shromažďovací prostory | | | - | A30/B15 (2) | A60 | A30 | A0/A30 (5) | | Společenské prostory | | | | -/B15/B0 (3) | A60 | A30 | A0 | | Strojovny | | | | | A60/A0 (4) | A60 | A60 | | Kuchyně | | | | | | - | A30/ B15 (6) | | Skladovací prostory | | | | | | | - | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. | | | | | | | |

• 17.02.2. Dělicí stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky:

• a) Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu.

• b) Jsou náležitě vyztuženy.

• c) Jsou izolovány schváleným nehořlavým materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu:

Typ A60 - 60 minut

Typ A30 - 30 minut

Typ A0 - 0 minut.

• d) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky.

• 17.02.3. Dělicí stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky:

• a) Jsou vyrobeny ze schváleného nehořlavého materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělicích stěn musí být nehořlavé s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření.

• b) Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu:

Typ B15 - 15 minut

Typ B0 - 0 minut.

• c) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky.

• 17.03. Dveře v dělicích stěnách

• 17.03.1. Dveře v dělicích stěnách musí splňovat tyto požadavky:

• a) jako samotné dělicí stěny;

• b) musí být samouzavírací v případě dveří v dělicích stěnách oddělující prostory, v nichž se nacházejí kajuty pro zákazníky nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet;

• c) samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě;

• d) vodotěsné dveře nemusí být izolovány.

• 17.04. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor

• 17.04.1. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor musí splňovat tyto požadavky:

• a) Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře.

• b) Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít.

• c) Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidla.

• d) Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m^2 dělicími stěnami typu A nebo dělicími stěnami, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

• e) Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory.

• f) Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek.

• g) Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu.

• h) Odvětrávací kanály odsávačů v kuchyni musí být navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech.

• 17.05. Systémy odvádění kouře

• 17.05.1. Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky:

• a) Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé.

• b) Musí odpovídat provozním podmínkám.

• c) Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře.

• d) Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení.

• e) Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

• f) Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění.

• g) Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru.

KAPITOLA 18

ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI

• 18.01. Na plovoucím zařízení služeb se musí nacházet bezpečnostní pokyny. Bezpečnostní pokyny popisují povinnosti posádky a lodního personálu podle jejich zařazení za těchto okolností:

• a) havárie;

• b) požár na plavidle;

• c) evakuace cestujících.

Bezpečnostní pokyny musí zohlednit zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí.

• 18.02. Bezpečnostní pokyny obsahují bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně:

• a) prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí,

• b) únikové cesty a nouzové východy podle čl. 16.06,

• c) záchranné prostředky,

• d) hasicí přístroje a požární soustavy a stabilní sprinklerové hasicí zařízení s tlakovou vodou,

• e) ostatní bezpečnostní zařízení,

• f) poplašný systém,

• g) dveře v přepážkách a dělicích stěnách, místa jejích ovládání, otevřená potrubí nebo větrací kanály a uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně,

• h) požární klapky,

• i) požární poplašný systém,

• j) ovládací prvky větrací soustavy,

• k) břehové přípojky,

• l) uzavírání palivových potrubí,

• m) zařízení na zkapalněný plyn,

• n) systémy místního rozhlasu,

• o) radiotelefonní systém a

• p) lékárničky.

• 18.03. Bezpečnostní pokyny a bezpečnostní plán musí být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě.

• 18.04. V každé kajutě plovoucího zařízení služeb se musí nacházet pravidla chování pro zákazníky a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje informace uvedené v čl. 18.01. Pravidla chování obsahují alespoň:

• a) označení stavu nouze

• požár,

• zaplavení,

• obecné nebezpečí;

• b) popis různých poplašných signálů;

• c) pokyny týkající se:

• únikových cest,

• chování,

• nutnosti zachovat klid;

• d) upozornění týkající se:

• kouření,

• používání ohně a otevřeného plamene,

• otevírání oken,

• použití některých prvků zařízení.

Tyto pokyny musí být v češtině, angličtině a němčině.

KAPITOLA 19

ZAŘÍZENÍ K SHROMAŽĎOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD

• 19.01. Plovoucí zařízení služeb musí být vybaveno sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly. Převozní loď musí být vybavena sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly, pokud při jejím užívání nebo provozu vznikají odpadní vody. Ustanovení se nepoužije, je-li plovoucí zařízení služeb trvale nebo po převážnou část roku připojeno na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.

• 19.02. Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být umožněn odtok odpadních vod z jiných plavidel. Potrubí musí být opatřeno normalizovanou vypouštěcí přípojkou.

• 19.03. Palubní čistírny odpadních vod musí být schváleného typu. Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být uloženy na plovoucím zařízení služeb.

• 19.04. Kal z čistíren odpadních vod je nutné skladovat, uchovávat a odstraňovat z plavidla tak, aby nedocházelo ke znečištění životního prostředí. Plavidlo musí být vybaveno plánem nakládání s kalem z čistíren odpadních vod.

• 19.05. Palubní čistírna odpadních vod musí být instalována a pravidelně udržována podle pokynů výrobce. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit.

• 19.06. Palubní čistírna odpadních vod musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PŘEVOZNÍ LODĚ

• 20.01. Obecná ustanovení

• 20.01.1. Pro převozní loď neplatí ustanovení čl. 10.04.

• 20.01.2. Na převozních lodích jsou zakázána tato zařízení:

• a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3;

• b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04;

• c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07;

• d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3 a

• e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

• 20.01.3. Pokud je na převozní lodi instalováno stabilní hasicí zařízení motorového prostoru nebo strojovny podle čl. 10.06. nemusí být instalovány dělicí stěny podle čl. 17.02. Pro hašení motorových prostorů je možné použít pouze nedusivé hasicí náplně.

• 20.01.4. Stabilitu v poškozeném stavu není nutné prokazovat pro následující provedení převozních plavidel:

• a) převozní lodě v nepotopitelném provedení;

• b) převozní lodě s přepážkovou palubou provozované v plavební zóně 3 a 4;

• c) převozní lodě vybavené zvukovou a optickou signalizací výše hladiny vody v nádní a vybavené automaticky spouštěnými strojními drenážními čerpadly s výkonem určeným dle čl. 7.07.3.

• 20.01.5. U převozních lodí s délkou tělesa L do 20 m může být výkon drenážního čerpadla, určen následovně:

• a) 15 l/min pro převozní lodě s L menší než 12 m, nebo

• b) 30 l/min pro převozní lodě s L větší nebo rovnající se 12 m.

• 20.01.6. Tyto objemy musí být dosahovány, pokud čerpadlo je vystaveno zpětnému tlaku 10 kPa. Pro ruční drenážní čerpadla je uvažován jmenovitý výkon při 45 zdvizích za minutu.

• 20.01.7. Převozní lodě provozované pouze od svítání do soumraku a za dobré viditelnosti nemusí splňovat požadavek čl. 9.16.5.

• 20.01.8. Na převozní lodi, musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle čl. 10.07.5. nebo dodatečné kolektivní záchranné prostředky. To neplatí, pokud je plavidlo provozované v zóně 3 a 4 provedeno jako nepotopitelné a poskytuje při zaplavení vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného počtu cestujících. Nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v čl. 10.07.5 jsou rovněž přípustné.

• 20.01.9. Na převozní lodi musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí.

• 20.01.10. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, u stávajících plavidel v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla.

• 20.01.11. U převozní lodě pro nejvýše 50 cestujících může být světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3 a čl. 16.05.2 snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.

KAPITOLA 21

ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB

• 21.01. Obecná ustanovení

• 21.01.1. Pro plovoucí zařízení služeb neplatí ustanovení čl. 9.14.3.

• 21.02. Na plovoucím zařízení služeb jsou zakázána tato zařízení:

• a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3;

• b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04;

• c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07;

• d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3.

• 21.03. Na plovoucím zařízení služeb není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu, pokud na plovoucím zařízení služeb nejsou ubytovací kajuty pro zákazníky.

• 21.04. Na plovoucím zařízení služeb musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. Na plovoucím zařízení služeb musí být prostory pro zákazníky upraveny pro používání osobami s omezenou pohyblivostí.

• 21.05. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla.

• 21.06. U plovoucího zařízení služeb pro nejvýše 50 cestujících nebo zákazníků světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3. a čl. 16.05.2. snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.

• 21.07. Kromě přenosných hasicích přístrojů podle čl. 10.03. musí být na plovoucím zařízení služeb k dispozici nejméně tyto přenosné hasicí přístroje:

• a) jeden přenosný hasicí přístroj na každých 120 m^2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro zákazníky;

• b) jeden přenosný hasicí přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut;

• c) jeden přenosný hasicí přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každého uzavřeného prostoru, v němž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasicí prostředek vhodný k hašení hořícího tuku.

• d) v každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasicí roušky.

• 21.08. Plovoucí zařízení služeb zkonstruované a provozované pro ubytovací účely s délkou větší než 45 m musí být opatřeno soustavou hydrantů skládající se nejméně z jednoho požárního čerpadla a jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením.

• 21.09. Odchylně od čl. 2.03.4 plovoucí zařízení služeb, jehož délka nepřesahuje 45 m a je určeno pro počet zákazníků, který nejvýše odpovídá délce plavidla v metrech, může mít v prostoru pro zákazníků ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání, pokud:

• a) plavidlo má pouze jednu palubu;

• b) tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m;

• c) spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a

• d) každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody.

• 21.10. Na plovoucím zařízení služeb podle čl. 16.06 může odchylně od čl. 16.06.3 vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta.

KAPITOLA 22

ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ PRACOVNÍ

• 22.01. Pro plovoucí zařízení pracovní neplatí ustanovení čl. 10.03., 10.04. a 10.05., pokud na plovoucím zařízení pracovním nejsou motorové prostory, strojovny a kotelny.

• 22.02. Odchylně od čl. 15.01.2, písmeno c, u plovoucího zařízení pracovního nesmí úhel náklonu φmom překročit 10°.

• 22.03. Na plovoucím zařízení pracovním není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu.

• 22.04. Plovoucí zařízení pracovní může být používáno ke stanovenému účelu na určité části vodní cesty s případnými omezeními, které plavební úřad zapíše do osvědčení plavidla.

Dodatek I

Bezpečnostní značky

[image omitted] [image omitted]

Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Odchylky od normy ES-TRIN pro některá plavidla provozovaná v zóně 3 a 4 České republiky

• 1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.

• 1. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

• 1. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

• 1. U osobní lodě provozované na vodní cestě v zóně 4 nemusí být na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

• 1. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Odchylky od normy ES-TRIN pro plavidla provozovaná na izolovaných vodních cestách v zóně 3 a 4 České republiky

• 1. Na plavidle na němž jsou pouze otevřené prostory pro cestující, mohou mít tyto prostory a nádrže na palivo odchylně od ustanovení čl. 3.04(2) normy ES-TRIN společnou stěnu. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlo, k jehož pohonu nebo pohonu jeho zařízení se používá palivo s bodem vzplanutí 55° a méně. Prostor pro cestující, který je uzavřen markýzou nebo podobnými mobilními zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně na straně, je třeba považovat za uzavřený prostor.

• 1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.

• 1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h.

• 1. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.

• 1. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny.

• 1. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN.

• 1. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

• 1. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.

• 1. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

• 1. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.

• 1. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

• 1. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.

• 1. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

• 1. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné požární čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.

OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Odchylky od normy ES-TRIN pro některé druhy plavidel a pro plavidla provozující pouze omezenou plavbu místního významu

• 1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.

• 1. U plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu, jehož konstrukce zajišťuje dostatečnou plovatelnost a stabilitu při zaplavení, nemusí volný bok a bezpečnostní vzdálenost splňovat ustanovení čl. 4.02 a 4.03 normy ES-TRIN. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU nebo v plavební zóně 2.

• 1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. Plavidlo nebo jím vedená sestava mohou odchylně od ustanovení 5.06(1) normy ES-TRIN dosahovat vzhledem k hladině nižší rychlosti, pokud zajišťuje dobrou manévrovatelnost, nejméně však 3 km/hod, to neplatí pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

• 1. Výhled z kormidelny plavidla nemusí splňovat ustanovení čl. 7.02(3) normy ES-TRIN, omezení výhledu dopředu však nesmí být větší než dvě délky plavidla. Ustanovení prvé věty nelze, s výjimkou plavidla, jehož stavba započala před 1. lednem 1950, použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

• 1. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny, tato odchylka neplatí pro plavidla určená pro mezené plavby místního významu na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

• 1. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání.

• 1. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN.

• 1. Na plavidle mohou být odchylně od ustanovení čl. 8.05(1) normy ES-TRIN použity přenosné nádrže na kapalné palivo s kapacitou nejvýše 30 litrů určené k použití na plavidle a označené značkou shody CE se schváleným typem, které lze v plavidle spolehlivě upevnit.

• 1. Palivové nádrže plavidla provozovaného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybaveny zařízením pro měření a signalizaci množství paliva stanoveným v čl. 8.05(9) a 8.05(13) normy ES-TRIN.

• 1. Na plavidle se zaplavitelnými prostory konstruovanými pro odvodnění pouze působením gravitace nemusí být použito drenážní čerpadlo a drenážní soustava podle čl. 8.08(2) až 8.08(4) normy ES-TRIN. Jestliže je plavidlo vybaveno drenážním čerpadlem a drenážní soustavou, může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(4) normy ES-TRIN průměr drenážního potrubí snížen na 25 mm.

• 1. Pro odvodnění zadního kolizního prostoru plavidla může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(7) normy ES-TRIN použito jiné technické řešení.

• 1. Sběrné prostory dna podpalubních nákladových prostor nemusí být vybaveny měřícím zařízením podle ustanovení čl. 8.08(9) normy ES-TRIN, jestliže stav jejich zaplnění lze kontrolovat jiným způsobem.

• 1. Doklady o elektrické instalaci podle ustanovení čl. 10.01(2) normy ES-TRIN u plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být na něm uloženy, jsou-li kdykoli k dispozici v místě stálého stanoviště plavidla.

• 1. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena.

• 1. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla.

• 1. Na plavidle nemusí být instalovány sprinklerové požární soustavy podle čl. 13.04(1) normy ES-TRIN, jestliže je vybaveno dostatečným počtem přenosných hasicích přístrojů.

• 1. Plavidlo, jehož délka je menší než 15 metrů, nemusí být vybaveno lodním člunem podle čl. 13.07(1) normy ES-TRIN.

• 1. Na plavidle nemusí být odchylně od ustanovení čl. 13.08(1) normy ES-TRIN záchranný kruh vybavený samočinně spínaným světlem.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí, odchylně od ustanovení čl. 19.01(3) normy ES-TRIN, být vybavena vlastním strojním pohonem, jestliže její bezpečné ovládání je zajištěno jiným způsobem. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU.

• 1. Prostory pro cestující s omezenou pohyblivostí podle ustanovení čl. 19.01(4) normy ES-TRIN nemusí na osobní lodi provozované pouze pro omezenou plavbu místního významu být, jestliže s ohledem na její konstrukci není s použitím běžných technických prostředků možné takové prostory vytvořit.

• 1. Počet a umístění přepážek mohou být stanoveny odchylně od čl. 19.02(2) normy ES-TRIN, jestliže jiné technické řešení zajistí, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopné další plavby.

• 1. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení.

• 1. Osobní loď může mít odchylně od ustanovení čl. 19.04(1) a 19.04(2) normy ES-TRIN bezpečnostní vzdálenost minimálně 0,25 m a volný bok minimálně 0,15 m. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU a pro plavební zónu 2.

• 1. Osobní loď nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(1) normy ES-TRIN mít strojovnu nebo kotelnu oddělenou plynotěsně od otevřeného prostoru pro cestující.

• 1. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN.

• 1. Na osobní lodi určené pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(17) normy ES-TRIN být k dispozici cestujícím záchody, pokud celková doba plavby nepřesáhne jednu hodinu a nástupní místa jsou vybavena odpovídajícím sociálním zařízením.

• 1. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem.

• 1. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu, která má vodotěsná oddělení nemusí mít signalizaci stanovenou v od čl. 19.08(4) normy ES-TRIN, pokud je možné výši hladiny vody v jednotlivých odděleních kontrolovat jiným způsobem.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí mít záchranné kruhy se samočinně spínaným světlem podle ustanovení čl. 19.09(1) normy ES-TRIN.

• 1. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena podle čl. 19.09(11) normy ES-TRIN vhodnými nosítky, není-li na ní dostatečný prostor pro jejich uložení.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena požární soustavou podle čl. 19.12(2) normy ES-TRIN.

• 1. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.

• 1. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena sběrnými nádržemi na domácí odpadní vody nebo palubní čistírnou odpadních vod podle ustanovení čl. 19.14(1) normy ES-TRIN, jestliže při jejím provozu odpadní vody nevznikají.

Příloha č. 6

PROZATÍMNÍ OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby

Část 1

Všeobecná ustanovení

• 1. Cejchování lodi se provádí měřením přímo na lodi. Cejchování podléhá část lodě nacházející se mezi rovinou vodorysky, která odpovídá největšímu ponoru, při kterém loď může plout (horní cejchovní rovinou), a rovinou vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovinou). Jako dolní cejchovní rovina může být použita též vodorovná rovina procházející nejnižším bodem lodního tělesa.

• 1. Rovina vodorysky prázdné lodě (dolní cejchovní rovina) je rovina procházející ve výši hladiny vody, když

• a) na lodi není palivo ani pohyblivá zátěž a je na ní pouze výstroj, zásoby a posádka, které se obvykle nacházejí na lodi za plavby, zásoba pitné vody nesmí však podstatně převyšovat 0,5 % největšího výtlaku lodě nebo voda, kterou nelze vypumpovat z lodních prostorů obvyklými čerpacími prostředky;

• b) stroje, kotle, systémy potrubí a zařízení, sloužící k pohybu lodě, k ohřevu nebo chlazení obsahují vodu, olej a jiné tekutiny nutné pro jejich provoz;

• c) loď se nachází ve sladké vodě, tj. ve vodě, jejíž hustota se rovná 1000 kg/m^3.

• 1. Jestliže loď v době cejchování nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2 nebo podmínky dávající stejný ponor a přibližně stejný náklon, pak se při výpočtu přihlíží k rozdílu zatížení lodě a k rozdílu v hustotě vody.

• 1. Cejchovním prostorem je prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa omezený horní cejchovní rovinou a dolní cejchovní rovinou.

• 1. Horní cejchovní rovina je určena bezpečnostní vzdáleností a volným bokem předepsanými nebo obvyklými pro vodní cestu, pro niž je loď určena.

• 1. U plavidel, která nenaložená mají větší ponor na zádi, avšak při naložení plují v rovnovážné poloze, stanoví se horní cejchovní rovina takovým způsobem od střední rovné části dna nebo kýlu, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenost a volný bok předepsané nebo obvyklé pro vodní cestu, po které má plavidlo plout.

• 1. Přesnost cejchování musí být taková, aby velikost chyby v hodnotách výtlaku zapisovaných do cejchovního průkazu (ať jde o největší výtlak odpovídající určitému rozdílu v ponoru), nepřekročila

• a) 1 % pro hodnoty výtlaku do 500 m^3,

• b) 5 m^3 pro hodnoty výtlaku od 500 m^3 do 2000 m^3, nebo

• c) 0,25 % pro hodnoty výtlaku nad 2000 m^3.

• 1. Zatížení lodě, odpovídající ponoru prázdné lodě, musí být uvedeno v cejchovním průkazu.

Část 2

Cejchování lodí určených k dopravě zboží

• 1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné, rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin (sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.

• 1. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy. Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.

• 1. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se vypočítává zvlášť.

• 1. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.

Pcp = 2x(v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e))

[image omitted]

Obr. 1

[image omitted]

Obr. 2

Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

• 1. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.

• 1. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh, lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní plochy na základě této křivky.

• 1. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této cejchovní vrstvy.

• 1. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru, jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.

Část 3

Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží

• 1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů. Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří následujících rozměrů lodě

• a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s křivkou vodorysky;

• b) největší šířky na vodorysce;

• c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla podle písmene a).

Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě, které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.

• 1. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní cejchovní rovinou.

• 1. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.

Část 4

Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice

• 1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska, nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska. Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.

• 1. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě, které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.

• 1. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou

• a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních značek;

• b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních značek.

• 1. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně 30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.

• 1. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:

• a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,

• b) čísla cejchovního průkazu,

• c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny cejchovního znaku.

• 1. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním průkazu.

• 1. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s výjimkou:

• a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních (ponorových) stupnic;

• b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních (ponorových) stupnic.

• 1. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě stupnice.

• 1. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.

• 1. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.

• 1. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se kryje s vodoryskou největšího ponoru.

Část 5

Cejchovní zkouška a přecejchování

• 1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky a značky jsou neporušené.

• 1. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována.

• 1. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď přecejchovat.

• 1. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.

• 1. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování použije výsledků předchozího cejchování.

• 1. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování, cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu, poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď identifikovat.

LODNÍ OSVĚDČENÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Údaje zapisované do lodního deníku

Seznam údajů v záhlaví:

• 1. Pořadové číslo lodního deníku

• 1. Jméno lodi

• 1. Evidenční označení

• 1. Místo a datum vydání

• 1. Úřední podpis a otisk úředního razítka

Seznam údajů v tabulce jízd – část o plavbě:

• 1. Datum, čas, místo a ř. km začátku plavby

• 1. Povětrnostní údaje a vodní stavy

• 1. Všechny závažné události nastalé v průběhu plavby

• 1. Datum, čas, místo a ř. km ukončení plavby

Seznam údajů v tabulce jízd – část o posádce:

• 1. Funkce člena posádky

• 1. Jméno a příjmení člena posádky

• 1. Číslo plavecké služební knížky

• 1. Čas začátku a konce odpočinku člena posádky

• 1. Čas nalodění a vylodění člena posádky

• 1. Časy zahájení a ukončení služeb člena posádky

MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ PRO REKREAČNÍ PLAVIDLO

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Vzor osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Vzor osvědčení plavidla

[image omitted]

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Vzor prozatímního osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby

[image omitted]

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Vzor dodatečného osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 223/1995 Sb.

Údaje zapisované do knihy odběru zaolejovaných vod

Seznam údajů v záhlaví:

• 1. Běžné (pořadové) číslo knihy

• 1. Druh plavidla

• 1. Jméno plavidla

• 1. Rejstříkové číslo plavidla

• 1. Místo a datum vystavení knihy

• 1. Úřední podpis a otisk úředního razítka

Seznam údajů na jednotlivých stranách (záznamech o jednotlivých odběrech):

• 1. Přijaté množství upotřebeného oleje

• 1. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na přídi

• 1. Přijaté množství zaolejované vody ze strojovny na zádi

• 1. Přijaté množství zaolejované vody ostatní

• 1. Přijaté množství použitých mazacích tuků

• 1. Přijaté množství jiných ropných odpadů

• 1. Přijaté množství upotřebených ředidel

• 1. Přijaté množství ostatních látek

• 1. Poznámky – nepřijaté odpady

• 1. Jiné poznámky

• 1. Místo a datum odběru

• 1. Podpis a otisk razítka odběrného místa

Přechodná a závěrečná ustanovení

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění přílohy II, III a V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

^2) Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

^2a) Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

^2b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

^3) Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.

^4) Např. ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím apod.

^5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^1) Článek 4 a následují směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice 2001/63/ES, směrnice 2002/88/ES, směrnice 2004/26/ES, směrnice 2006/105/ES.

^2) Velikost lékárničky III. podle bodu č.2 přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Nařízení vlády č. 26/2003, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.

^10) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.

^11) Nařízení vlády 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

^11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

^13) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.

^14) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.

^15) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

^16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

^18) Například nařízení vlády č. 219/2016, o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

^19) Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.