Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Vyhláška stanoví předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí, předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, předmět a obsah správy základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) (dále jen „databáze“), postup při standardizaci geografického názvosloví, předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním, náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl, náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění, formu ověřování výsledků zeměměřických činností a obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „srovnávací zkouška“).

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),

• b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo báze dat bodového pole,

• c) bází dat bodového pole údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky^1) (dále jen „orgány zeměměřictví a katastru“).

ODDÍL PRVNÍ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ

Předmět a obsah správy bodových polí

§ 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole. Polohové bodové pole se dělí na pole základní, zhušťovací body a pole podrobné. Bodové pole výškové a bodové pole tíhové se dělí na pole základní a pole podrobné.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 6), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Obsah správy základních bodových polí

Obsahem správy základních bodových polí^3) je

• a) řízení o umístění značky bodu^4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,^5)

• b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, zejména v území, kde v důsledku jejich zničení či poškození by nebylo možné výsledky zeměměřických činností dokumentovat v geodetických referenčních systémech,^6)

• c) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,^7)

• d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,

• e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,

• f) vedení dokumentací a centrálních databází o bodech,

• g) poskytování údajů o bodech.

§ 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Obsahem správy zhušťovacích bodů je

• a) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,

• b) vedení dokumentace a poskytování údajů o zhušťovacích bodech.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,^8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.^9)

(3) Obsahem správy podrobného výškového bodového pole je

• a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,^6)

• b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,^10)

• c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.

(4) Obsahem správy podrobného tíhového bodového pole^3) je

• a) zajištění výkonu zeměměřických činností při účelových tíhových měřeních,

• b) vedení dokumentace a poskytování údajů o bodech určených při zeměměřických činnostech podle písmena a).

(5) Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy zhušťovacích bodů se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

• a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;^11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,^12)

• b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,^13)

• c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,

• d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky^14) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.^13)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 6). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.^9)

§ 6

Poskytování údajů o bodech

(1) Údaje o bodech poskytuje správce značky nebo katastrální pracoviště katastrálního úřadu

• a) bezúplatně nahlédnutím do dokumentovaných operátů bodových polí za přítomnosti zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru, v prostorech a v době k tomu určených; při tomto nahlížení umožní orgán zeměměřictví a katastru pořídit si opis údajů o bodech způsobem, který nepoškodí poskytnutý podklad, nebo

• b) za úplatu podle zvláštního právního předpisu^14a) v písemné, číselné nebo v grafické formě nebo na nosičích dat, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak^14b); údaje o jednotlivých bodech se poskytují na počkání a hromadné výstupy údajů o bodech do jednoho týdne.

(2) Údaje o bodech základních bodových polí a zhušťovacích bodech uveřejňuje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) na svých webových stránkách. Tyto údaje lze prostřednictvím internetu získat bezúplatně.

(3) Za hromadné výstupy se považují soubory údajů o bodech v souhrnu nad 50 bodů.

(4) Údaje o bodech poskytnuté podle odstavce 1 písm. b) opatřuje orgán zeměměřictví a katastru

• a) upozorněním, že neoprávněné šíření poskytnutých údajů je porušením pořádku na úseku zeměměřictví,^15)

• b) datem vyhotovení, položkou knihy o poskytnutých údajích, otiskem úředního razítka a podpisem odpovědného zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru.

(5) V případě poskytnutí údajů o bodech na nosičích dat se údaje podle odstavce 3 písm. a) a b) uvedou v písemném sdělení orgánu zeměměřictví a katastru, které se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebo v dokladu o osobním převzetí poskytnutých údajů, který žadatel potvrzuje svým podpisem.

(6) Poskytování údajů o bodech lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem.^16)

(7) Správce značky neodpovídá za číselné hodnoty poskytnutých údajů o bodech, jejichž poloha a výška se v terénu změnily v důsledku poškození nebo přemístění značky, např. sesuvy půdy.

(8) Není-li možné poskytnutý údaj o bodu užít pro výkon zeměměřických činností z důvodu zničení nebo poškození měřické značky tohoto bodu a tato skutečnost byla oznámena (§ 7) orgánu zeměměřictví a katastru, který údaj o bodu poskytl, sníží se úplata stanovená podle odstavce 7 zpravidla při následném poskytování údajů o bodech. Snížení úplaty odpovídá částce, která byla dříve uhrazena za poskytnutý údaj o bodu, který nelze užít.

§ 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky^18) obsahuje zejména

• a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna,

• b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky,

• c) jméno, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo oznamovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,^1) v jehož územní působnosti se bod nachází.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu^19) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

• a) údaje podle odstavce 1 písm. a) a c),

• b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,

• c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,

• d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.^9)

ODDÍL DRUHÝ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL DATABÁZE A POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ

§ 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

• a) základní státní mapová díla,^22)

• b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Správu základních státních mapových děl, která plní funkci souboru geodetických informací katastru nemovitostí,^24) upravuje zvláštní předpis.^25)

(3) Úřadem stanovení správci^26) státních mapových děl se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

• a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,

• b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

(3) Státní mapová díla se poskytují v analogové formě (tiskové výstupy) nebo jako rastrové a vektorové soubory v obsahové úrovni odpovídající měřítku příslušného státního mapového díla.

(4) Z dokumentačních fondů tvorby státních mapových děl poskytuje Zeměměřický úřad pravoúhlé rovinné souřadnice rohů vnitřních rámů mapových listů v geodetickém referenčním systému.

§ 10

Užití státních mapových děl

(1) Státní mapová díla poskytují jejich správci k užití^27)

• a) v grafické formě jako kopie tiskových podkladů nebo prodejní výtisky, popřípadě prodejní kopie (dále „mapové podklady“),

• b) v rastrové nebo vektorové formě, je-li příslušné státní mapové dílo vytvořeno na podkladě databáze.

(2) Svolení k užití státního mapového díla uděluje jeho správce písemnou smlouvou uzavřenou s osobou, která státní mapové dílo užije v souladu se zvláštním zákonem.^27)

(3) Každá rozmnoženina kartografického díla, vytvořeného s užitím státního mapového díla nebo jeho části, musí obsahovat upozornění na autorská práva ke státnímu mapovému dílu podle zvláštního zákona^27) ve formě ochranné doložky „Mapový podklad ©“ s uvedením vydavatele státního mapového díla a roku prvního vydání.

(4) Doložka podle odstavce 3 se neuvádí na kartografických dílech vytvořených tvůrčím zpracováním nového kartografického díla s užitím státního mapového díla.

§ 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě, jejichž prostorovou složku tvoří data vektorová a popisnou složku údaje o atributech geografických objektů. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi současně s kategorizací těchto objektů a strukturou databáze obsahuje příloha (bod 8).

§ 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

• a) tvorba databáze digitalizací a následným počítačovým zpracováním obsahu Základní mapy České republiky 1 : 10 000 a doplňováním dalších všeobecně užitných objektů, které výchozí mapový podklad neobsahuje,

• b) aktualizace prostorové složky databáze prováděná

• 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě ortofotomap a s následným topografickým došetřením změn v terénu,

• 1. průběžným záznamem podstatných změn geometricky významných objektů databáze,

• c) aktualizace popisné složky databáze prováděná

• 1. periodicky současně s periodickou aktualizací prostorové složky a

• 1. průběžnou aktualizací atributů přebíráním dat od správních úřadů,

• d) zdokonalování databáze za účelem zpřesnění údajů o poloze některých geografických objektů,

• e) rozvoj komunikace systému veřejné správy sloužící pro vedení databáze,

• f) dokumentace podkladů pro vedení databáze a uchovávání jejího obsahu v časové řadě.

§ 10c

Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze

(1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad jako

• a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech,

• b) textové soubory ve výměnném formátu, který obsahuje kromě prostorových souřadnic i popisné údaje, tj. kódy a názvy objektů a hodnoty atributů. Strukturu výměnného formátu uveřejňuje Zeměměřický úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla.

(3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu ochrannou známku „Geografický podklad – ZABAGED^® Zeměměřický úřad“.

§ 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví^28) jsou

• a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky v podrobnosti základního státního mapového díla v měřítku 1:10 000,

• b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky, včetně jmen mimozemských objektů, podle požadavků vydavatelů kartografických děl,

• c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména

• a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,

• b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,

• c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy,^29) popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu,

• d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizace standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba a lokalizace jména geografického objektu pro tvorbu kartografických děl.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad

• a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,

• b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví,

• c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními podle písmena b) k maximální a urychlené redukci exonym.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů^30) jsou uvedena ve státních mapových dílech a v elektronicky vedeném standardizovaném geografickém názvosloví v rozsahu geografických jmen, která obsahuje Základní mapa České republiky 1 : 10 000. Vybrané soubory standardizovaných geografických jmen jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích Úřadu, kterými jsou

• a) neperiodické publikace s názvem „Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR“,

• b) periodické publikace s názvem „Názvoslovné informace“.

(7) Standardizaci jmen nesídelních objektů z území České republiky, obsažených pouze ve státních mapových dílech podle § 8 odst. 2, upravuje zvláštní předpis.^31)

ODDÍL TŘETÍ

PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ OVĚŘOVANÝCH FYZICKOU OSOBOU S ÚŘEDNÍM OPRÁVNĚNÍM A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 12

Výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení státních mapových děl

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje

• a) na zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,^32) jejichž výsledkem je dokumentace,^33) která je přílohou geometrického plánu, dokumentace o vytyčení vlastnické hranice pozemku nebo výsledků pozemkových úprav,

• b) na geometrické a polohové určení změn hranic katastrálního území a obce, reálného rozdělení jedné nebo více nemovitostí, nové stavby^34) nebo rozsahu věcného břemene k části pozemku, jejichž výsledkem je geometrický plán,^35)

• c) na geometrické a polohové určení vlastnických hranic pozemků při komplexních pozemkových úpravách,

• d) na vyznačení polohy lomových bodů hranice pozemku v terénu podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nemovitostí, jehož výsledkem je dokumentace o vytyčené vlastnické hranici pozemku.^36)

(2) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona se vztahuje

• a) na zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole, jejichž výsledkem je dokumentace využívaná pro tvorbu a vedení kartografických děl,^37)

• b) na geometrické a polohové určení hranic katastrálních území a obcí, pozemků a obvodů staveb pro vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí,^38)

• c) na geometrické a polohové určení staveb, které tvoří polohopisný obsah státního mapového díla^39) a jiného kartografického díla využívaných podle zákona.^37)

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení státních mapových děl získaných technologií globálního polohového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního polohového systému (dále jen „GPS“) jsou

• a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GPS včetně příloh,

• b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole^31a).

(2) Náležitostmi dokumentace podrobných bodů je záznam podrobného měření změn^9), jehož nedílnou součástí je protokol určení podrobných bodů technologií GPS včetně příloh. Vzor protokolu určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GPS a vzor protokolu určení podrobných bodů technologií GPS je uveřejněn na webových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GPS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 13

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona se vztahuje na zeměměřické činnosti při

• a) přípravě staveb,

• b) projektování staveb,

• c) provádění staveb,

• d) dokumentaci a provozu staveb.

(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) zhotovení geodetických podkladů,

• b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

(3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,

• b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,

• c) zhotovení podkladu pro územní řízení,^41)

• d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,

• e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,

• f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,

• g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,^41)

• b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,

• c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,

• d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,

• e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou drobných staveb v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,

• f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,

• g) měření skutečného provedení stavby.

(5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje

• 1. číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,

• 1. polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1:200, 1:500 nebo 1:1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,

• 1. měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů,

• 1. technickou zprávu,

• b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,

• c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.

(7) Přesnost geodetických měření pro účely výstavby je upravena předpisy uvedenými v příloze (bod 6).

(8) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.

§ 14

Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl

(1) Orgán zeměměřictví a katastru při zjištění, že dokončená stavba, která je předmětem polohopisného nebo výškopisného obsahu základního státního mapového díla, není v něm zobrazena nebo že došlo ke změně geometrického a polohového určení stavby, písemně vyzve vlastníka stavby,^43) aby mu předložil k nahlédnutí nebo zapůjčil

• a) dokumentaci podle § 13 odst. 5 písm. a), jedná-li se o stavbu podle zvláštního zákona,^44)

• b) ve stanoveném územním celku seznam souřadnic podrobných bodů a měřické náčrty o zaměření dalších prvků polohopisu.

(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro

• a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,

• b) kolaudační řízení,^46)

• c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,

• d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,

musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního zákona.^8)

(3) Nepředložení dokumentace podle odstavce 1 je porušením pořádku na úseku zeměměřictví.^47)

ODDÍL ČTVRTÝ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ A ŽÁDOSTI O ZÁNIK ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ, FORMA OVĚŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ A OBSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠKY A SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY

Náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění

§ 15

(1) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen „žádost“) fyzické osoby žádající o udělení úředního oprávnění (dále jen „žadatel“) obsahuje

• a) jméno, příjmení, titul, den, měsíc, rok a místo narození, místo trvalého pobytu a údaj, kým a kdy byl žadateli vydán občanský průkaz, nebo číslo cestovního dokladu České republiky a údaj, kým a kdy byl vydán, má-li žadatel místo trvalého pobytu mimo území České republiky; je-li žadatelem cizinec, jeho žádost o udělení úředního oprávnění obsahuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu a údaj, kým a kdy byl vydán, a adresu, na kterou má být doručována pošta; žádost musí být předložena v českém jazyce,

• b) rozsah požadovaného úředního oprávnění podle § 13 zákona,

• c) datum a podpis žadatele.

(2) K žádosti se připojuje

• a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 6 měsíců. Cizinec s trvalým pobytem mimo území České republiky předloží dokument obdobného charakteru vydaný orgánem k tomu oprávněným podle státu trvalého pobytu takové osoby, jakož i států, ve kterých se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržoval více než 3 měsíce; pokud dokument není příslušným státem vydáván, nahradí jej cizinec čestným prohlášením; pokud stát trvalého pobytu cizince není totožný se státem, jehož je cizinec občanem, předloží cizinec též dokument vydaný státem, jehož je občanem,

• b) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu „geodézie a kartografie“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“ ve studijních oborech uvedených v § 16 odst. 1, popřípadě doklad o uznání takového vzdělání absolvovaného mimo území České republiky; doklady o absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru, které bylo ukončeno před účinností této vyhlášky, se posuzují podle právní úpravy v té době platné,

• c) potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením si žadatel ve stanovené době prohloubil odborné znalosti pro výkon příslušných zeměměřických činností a získal zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností; občan členského státu Evropské unie, který je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13 zákona, připojí k žádosti potvrzení o tříleté odborné praxi pouze v případě, že nebude vykonávat srovnávací zkoušku,

• d) úředně ověřený překlad oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13 zákona, je-li žadatelem občan členského státu Evropské unie, který je držitelem takového oprávnění,

• e) výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona, opatřený čestným prohlášením žadatele, že výsledek zeměměřické činnosti zpracoval samostatně.

(3) Pokud žadatel vykonával odbornou praxi podle odstavce 2 písm. c) postupně pod vedením několika úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, předloží potvrzení o své odborné praxi od každého z nich.

(4) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. c) obsahuje

• a) jméno, příjmení, titul a číslo položky úředně oprávněného zeměměřického inženýra, pod kterým je veden v seznamu Úřadu,

• b) jméno, příjmení, titul a místo trvalého pobytu žadatele, pokud má žadatel trvalý pobyt v České republice; je-li žadatelem cizinec, potvrzení obsahuje jeho jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství a adresu, na kterou má být doručována pošta,

• c) údaje (po měsících) o období, ve kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,

• d) přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. c), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,

• e) datum, podpis a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Pokud žadatel vykonal praxi (nebo její část) při vedení katastru nemovitostí a jeho kontrole nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním a jeho kontrole, předloží potvrzení orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí obsahující údaje uvedené v odstavci 4 písm. b) a c).

(6) V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 4 písm. d) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název a pořadové číslo podle evidence výsledků včetně katastrálního území, ve kterém byly zeměměřické činnosti vykonány, a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem. Přehled výsledků zeměměřických činností musí též obsahovat údaj, kde je dokumentace uložena.

(7) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 4 může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto. Čestné prohlášení musí žadatel doplnit o údaje podle odstavce 4 písm. a) až d).

§ 16

(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. b) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení o státní zkoušce v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“.

(2) Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. c) se považuje výkon zeměměřických činností

• a) podle § 12 a 13, nebo

• b) při výkonu státní správy katastru nemovitostí a jeho kontrole, pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

§ 17

Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění

(1) Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění podává úředně oprávněný zeměměřický inženýr Úřadu.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, která žádá o zánik úředního oprávnění, místo trvalého pobytu, číslo položky jejího zápisu v seznamu vedeném Úřadem a její úředně ověřený podpis; žádá-li o zánik úředního oprávnění cizinec, musí být jeho žádost předložena v českém jazyce a musí v ní být uvedena adresa, na kterou má být doručována pošta.

§ 18

Forma ověřování výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) se vždy vyznačuje v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být vždy pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití podle § 4 odst. 2 zákona.

(3) Podpis, datum ověření výsledku a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje pod otiskem razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(4) Ověření geometrického plánu, jeho kopie a upřesněného přídělového plánu upravuje zvláštní předpis.^47a)

(5) Rozměr a vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra jsou stanoveny v příloze (bod 7).

Zkouška

§ 18a

Obsah zkoušky

(1) Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

(2) Obecná část zkoušky je shodná pro úřední oprávnění udělovaná podle § 13 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona a předpokládá znalost právní úpravy

• a) katastru nemovitostí a zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

• b) zeměměřictví,

• c) orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí.

(3) V rámci obecné části zkoušky musí žadatelé prokázat též znalost obecné právní úpravy na úseku občanského práva týkající se nemovitostí a správního práva, zejména stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona.

(4) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá znalost

• a) historie evidování nemovitostí (stabilní katastr, evidence katastru daně pozemkové, pozemkový katastr, pozemková kniha, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí) a problematiky přídělového a scelovacího řízení,

• b) obsahu a způsobu vedení souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru nemovitostí,

• c) postupů při tvorbě geometrických plánů, zjišťování průběhu hranic a provádění vytyčování hranic pozemků, pozemkových úprav, podmínek pro zápis údajů na základě geometrických plánů do katastru nemovitostí,

• d) státního mapového díla velkých měřítek, zejména specifik jednotlivých druhů map vyplývajících z doby a způsobu jejich vzniku,

• e) měřických postupů k zajištění předepsané kvality výsledků,

• f) postupů při kalibraci a komparaci přístrojů a pomůcek a příslušných dokladů o tom,

• g) postupů při budování bodových polí, referenčních systémů, stabilizace a měřických metod určování polohy,

• h) předpisů pro vedení a obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(5) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona předpokládá znalost

• a) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. b) a d) až g),

• b) informačních systémů na podkladě map malých a středních měřítek, státního mapového díla,

• c) předpisů pro obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(6) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona předpokládá znalost

• a) platných českých technických norem (ČSN) pro geodetické práce ve výstavbě,

• b) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. e) až g),

• c) postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření,

• d) činnosti při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení, podkladů pro projekt, dokumentace skutečného provedení staveb.

(7) Žadatel při obhajobě samostatné práce zdůvodňuje postupy, které použil při jejím vyhotovení. Znalostí problematiky z oblasti zeměměřických činností, pro kterou žádá o udělení úředního oprávnění, žadatel prokáže, že práci zpracoval samostatně.

§ 18b

Způsob provádění zkoušky

(1) Termín konání zkoušky sdělí Úřad žadatelům písemně nejméně měsíc předem. Současně se zasláním pozvánky ke zkoušce může Úřad vyžádat, aby nejpozději u ústní zkoušky žadatel předložil některý z výsledků zeměměřických činností uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 písm. d).

(2) Zkouška je ústní a její průběh a vyhlášení jsou veřejné.

(3) Před zahájením zkoušky je ověřena totožnost žadatele.

(4) O průběhu zkoušky a jejím výsledku pořizuje odborná zkušební komise protokol.

(5) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku zkoušky je žadatel vyrozuměn ihned po jejím vykonání.

(6) Pokud žadatel u zkoušky neprospěl, je mu sdělen termín, ve kterém může zkoušku opakovat.

(7) Žadateli, který se ze závažného důvodu nemohl dostavit ke zkoušce a svou neúčast náležitě omluvil, určí Úřad náhradní termín zkoušky.

(8) Při zkoušce se postupuje podle zkušebního řádu, který vydá Úřad. Zkušební řád je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.

§ 18c

Pro obsah a způsob srovnávací zkoušky platí obdobně ustanovení § 18a a 18b.

ODDÍL PÁTÝ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Udělení úředního oprávnění na základě oprávnění vydaných podle dřívějších předpisů

Písemná žádost o udělení úředního oprávnění^62) má náležitosti uvedené v § 15 odst. 1. K žádosti se připojí kopie dosavadního oprávnění a doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. a) a b).

§ 21

Zrušují se

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),

• 1. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Šíma CSc. v. r.

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.

• 1. Bodová pole a jejich rozdělení

• 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.

• 1.2 Polohové bodové pole obsahuje

• a) základní polohové bodové pole, které tvoří

• aa) body referenční sítě nultého řádu,

• ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),

• ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),

• ad) body geodynamické sítě,

• b) zhušťovací body,

• ba) zhušťovací body,

• bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.

• c) podrobné polohové bodové pole.

• 1.3 Výškové bodové pole obsahuje

• a) základní výškové bodové pole, které tvoří

• aa) základní nivelační body,

• ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),

• b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří

• ba) nivelační sítě IV. řádu,

• bb) plošné nivelační sítě,

• bc) stabilizované body technických nivelací.

• 1.4 Tíhové bodové pole obsahuje

• a) základní tíhové bodové pole, které tvoří

• aa) absolutní tíhové body,

• ab) body České gravimetrické sítě nultého a I. a II. řádu,

• ac) body hlavní gravimetrické základny,

• b) podrobné tíhové bodové pole, které tvoří

• ba) body gravimetrického mapování,

• bb) body účelových sítí.

• 1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.

• 1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.

• 1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).

• 1.8 Chráněná území bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".

• 1. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole

• 2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby

• a) nebyl ohrožen,

• b) jeho signalizace byla jednoduchá,

• c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového pole.

• 2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů

• a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,

• b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,

• c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,

[image omitted]

Obr. 1

[image omitted]

Obr. 2

[image omitted]

Obr. 3

• d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,

[image omitted]

Obr. 4

• e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.

[image omitted]

Obr. 5

Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.

• 2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.

• 2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.

• 2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.

• 2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).

• 2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení

• a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,

• b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",

• c) betonová skruž nebo sloupek,

• d) ochranný (vyhledávací) kopec,

• e) tříboká pyramida.

Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).

[image omitted]

Obr. 6

• 2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů

Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

• 2.9 Údaje o trigonometrických bodech

Údaje obsahují

• a) číslo a název trigonometrického bodu,

• b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1:5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby na níž je bod umístěn,

• c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,

• d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

• e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu,

• f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,

• g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.

Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.

• 2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.

[image omitted]

Číslování základních triangulačních listů

[image omitted]

Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy

Obr. 7

• 1. Technické požadavky na zhušťovací body

• 3.1 Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti.

• 3.2 Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů

• a) povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm,

• b) povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu,

• c) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace),

• d) dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm,

• e) použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo

• f) použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.).

• 3.3 Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

• 3.4 Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku).

• 3.5 Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

• 3.6 K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis „GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“.

• 3.7 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů

Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

• 3.8 Údaje o zhušťovacích bodech

Údaje obsahují

• a) číslo a název bodu,

• b) lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1 : 50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby, na níž je bod umístěn,

• c) souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci,

• d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

• e) údaje o stabilizaci a ochraně bodu,

• f) údaje o zřízení bodu.

Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

• 3.9 Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7).

• 1. Technické požadavky na body výškového bodového pole

• 4.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů

• a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,

• b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,

• c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,

• d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

[image omitted]

• c)

Obr. 8

• e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

[image omitted]

• c)

Obr. 9

• f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

Obr. 10

• 4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

• 4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.

• 4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu

mL=m-.Lvmm,kdem- je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.

Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení m- je stanovena hodnotou (v mm)

• a) 0,40+0,71 /nR pro I.řád,

• b) 0,45+0,80 /nR pro II.řád,

• c) 0,60+1,06 /nR pro III.řád,

• d) 1,00+1,77/nR pro IV.řád a plošné nivelační sítě,

kde nR je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.

• 4.5 Údaje obsahují

• a) u bodů ČSNS

aa) označení nivelačního pořadu,

ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,

ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,

ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000,

ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,

ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,

• b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).

• 4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.

• 4.7 Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.

• 4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce

nivelační síť řádu	I.	II.	III.	IV.
pro oddíl v mm	2,0+1,50.R	2,0+2,25.R	2,0+3,00.R	2,0+5,00.R

kde R je délka oddílu v kilometrech.

• 4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu 20 mm.r, kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.

• 1. Technické požadavky na body tíhového bodového pole

• 5.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. Body podrobného tíhového bodového pole jsou zpravidla voleny na trvale označených bodech polohového a výškového bodového pole.

• 5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

• 5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km^2.

[image omitted]

Obr. 11

[image omitted]

Obr. 12

• 5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s^-2.

• 5.5 Údaje obsahují

• a) u bodů základního tíhového bodového pole

aa) číslo a název tíhového bodu,

ab) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci), označení listu státního mapového díla,

ac) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,

ad) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,

ae) druh značky a stabilizace,

af) údaje o zřízení tíhového bodu.

• b) u bodů podrobného tíhového bodového pole údaje uvedené v písmenu a) doplněné o hodnotu topografické korekce a hodnotu úplné Bouguerovy anomálie.

Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách µm.s^-2 na dvě desetinná místa.

• 5.6 Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.

• 1. Výkon zeměměřických činností ve výstavbě upravený normami

Poř. čís.	Číslo ČSN/rok	Číslo ISO/rok	Název normy
1	01 3410/90		Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy.9)
2	01 3411/89		Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky.9)
3	01 3419/87		Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb.
4	73 0212	8322-1/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 1: Teorie
5	73 0212	8322-2/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 2: Měřická pásma
6	73 0212	8322-3/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 3: Optické nivelační přístroje
7	73 0212	8322-4/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 4: Teodolity
8	73 0212	8322-5/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 5: Optické provažovací přístroje
9	73 0212	8322-6/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 6: Laserové přístroje
10	73 0212	8322-7/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 7: Přístroje používané při vytyčování
11	73 0212	8322-8/94	Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
Část 8: Elektronické dálkoměry do 150 m
12	73 0212-4/94		Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
Část 4: Liniové stavební objekty
13	73 0212-5/94		Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílců
14	73 0212-6/94		Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
Část 6: Statistická analýza a přejímka
15	73 0401/89		Názvosloví v geodézii a kartografii.
16	73 0405/85		Měření posunů stavebních objektů.
17	73 0415/79		Geodetické body.9)
18	73 0416/84		Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii.9)
19	73 0420/86		Přesnost vytyčování stavebních objektů. Základní ustanovení.
20	73 0421/86		Přesnost vytyčování stavebních objektů s prostorovou skladbou.
21	73 0422/86		Přesnost vytyčování liniových a plošných stavebních objektů.
22	73 2611/78		Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí.
23	73 3050/86		Zemné práce. Všeobecné ustanovenia.
24	73 5130/86		Jeřábové dráhy.

• 1. Rozměr a vzor razítka k ověřování výsledků zeměměřických činností

• 7.1 Razítko úředně oprávněného zeměměřického inženýra má v průměru 36 mm. Řádkové razítko o ověření náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností má rozměr 55 mm x 12 mm a otisk razítka se použije v případě, není-li jeho text součástí tiskopisu Úřadu.

• 7.2 Vzor razítka

[image omitted]

• 1. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi (struktura databáze)

• 1. SÍDELNÍ, HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
1.01	AL020	Intravilán	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	INTRAV	NAMOB	20	(NUL)	Jméno	(NUL) znamená, že hodnota atributu může být prázdná
1.02	AL015	Budova jednotlivá nebo blok budov	obvodová linie nebo bod	BUDO	NAMBU	20	(NUL)	jméno budovy
					BFC	3	(NUL)	budova blíže nespecifikovaná
		015	škola
006	nemocnice
042	klášter
019	zemědělský podnik
010	hvězdárna
030	hangár, sklad
095	elektrárna (malá vodní)
096	přečerpávací stanice
097	rozvodna, transformovna
009	kulturní objekt ostatní
098	ubytovací a pohostinské zařízení
050	kostel
039	kaple
001	průmyslový podnik
014	hájovna
058	meteorologická stanice
061	správní a soudní pudová
035	poštovní úřad
054	čerpací stanice pohonných hmot
200	vodojem zemní
301	škola+poštovní úřad+správní a soudní budova
302	škola+poštovní úřad
303	poštovní úřad+správní a soudní budova
304	škola+správní a soudní budova
1.03	AL018	Věžovitá nástavba na budově,	bod	NASTAV	BFC	3	(NUL)	věž blíže nespecifikovaná
		Věžovitá stavba ostatní					090	věžovitá nástavba na budově
	091	rozhledna
092	vysílač
1.04	AA010	Ústí šachty, štoly	bod	SACHTA	NAMSA	20	(NUL)	jméno šachty, štoly
					EXS	3	(NUL)	šachta, štola w provozu
		027	šachta, štola mimo provoz
TXT	10	(NUL)	druh těženého materiálu
1.05	AA040	Těžní věž	bod	TEVEZ	EXS	3	(NUL)	těžní věž v provozu
							027	těžní věž mimo provoz
TXT	10	(NUL)	druh těženého materiálu
1.06	AA011	Povrchová těžba, lom, jáma	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	POVRCH	NAMPT	20	(NUL)	jméno
					TXT	10	(NUL)	druh těženého materiálu
1.07	AC030	Usazovací nádrž, odkaliště	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	USNA	TXT	1	N	usazovací nádrž
							O	odkaliště
1.08	AM040	Halda, odval	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	HALO
1.09	AL019	Kůlna, skleník, fóliovník	obvodová linie	KULNA	TXT	1	K	kůlna
							S	skleník, fóliovník
1.10	AF010	Tovární komín	bod	TOVKO
1.11	AF020	Dopravníkový pás	lomená čára	DOPAS
1.12	AF030	Chladící věž	obvodová linie	CHLVEZ
1.13	AM070	Válcová nádrž, zásobník	obvodová linie nebo bod	VALNAD
1.14	AM020	Silo	obvodová linie nebo bod	SILO
1.15	AM080	Vodojem věžový	bod	VOVEZ
1.16	AB000	Skládka	středový bod plochy a/nebo pranice plochy	SKLAD	EXS	3	(NUL)	skládka v provozu
							027	skládka mimo provoz
TXT	1	O	skládka odpadu
		M	skládka materiálu
1.17	AJ050	Větrný mlýn	bod	VEMLYN
1.18	AJ051	Větrný motor	bod	VEMOT
1.19	AL200	Rozvalina, zřícenina	obvodová linie	ROZVA	NAMZR	20	(NUL)	jméno rozvaliny, zříceniny
1.20	AL130	Mohyla, pomník, náhrobek	obvodová linie lebo bod	MOPON
1.21	AL090	Kříž, sloup kulturního významu	bod	KRISLO
1.22	AH010	hradba, val, pasta, opevnění	lomená čára	HRAVAL
1.23	AL260	Zeď	lomená čára	ZED
1.24	AL030	Hřbitov	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	HRBI
1.25	AK150	Lyžařský můstek	lomená čára	LYMUS
1.26	AA000	Hranice dobývacího prostoru	lomená čára	DOBP	NAMKO	T	wxyyyyz	kód dobývacího prostoru	1
1.27	AL000	Areál účelové zástavby	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	ZAST	NAMAR	20	(NUL)	jméno areálu
					TXT	2	PP	průmyslový podnik
		ZP	zemědělský podnik
AN	archeologické naleziště
ZO	zoo, safari
HR	hřiště
ST	stadión
DO	dostihové závodiště
KO	koupaliště
CA	camping
TA	tábořiště
SN	skanzen
LK	letní kino nebo divadlo
VS	výstaviště
SR	střelnice
zs	železniční stanice
CH	chatová kolonie
GA	skupinové garáže
RZ	rekreační zástavba
HZ	areál zámku nebo hradu
KL	klášter
KS	kostel
KU	ostatní kulturní objekt
NE	nemocnice
LZ	ostatní léčebné zařízení
SO	škola
CV	čistírna odpadních vod
UP	úpravna vody
VD	vodojem zemní
SK	skupinové skleníky
SL	sklad, hangár
HA	hájovna
CS	čerpací stanice pohon, hmot
PR	přístav
AB	autobusové nádraží
VY	vysílač
MS	meteorologická stanice
OB	hvězdárna
NM	náměstí
1.28	EX010	Doplňková linie	lomená čára	DOPLI
1.29	EX011	Obvod vnitrobloku	obvodová linie	VNITRO
1.30	EX001	Rám	obvodová linie	RAM				rám mapového listu

• 1. KOMUNIKACE

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
2.01	AP001	Silnice, dálnice	lomená čára - osa silnice	SILDA	NAMS	6	Dx, Dxx	označení dálnice
							Rx(y), Rxx(y)	označení rychlostní komunikace
x(y), xx(y)	označení silnice 1. třídy	2
xxx(y)	označení silnice 2. třídy
xxxx(y), xxxxx(y)	označení silnice 3. třídy
(NUL)	neevidovaná silnice
EXS	3	(NUL)	silnice, dálnice v provozu
		005	silnice, dálnice ve výstavbě
2.02	AP002	Ulice	lomená čára - osa ulice	ULI	NAMUL	20	(NUL)	jméno ulice
					EXS	3	(NUL)	ulice sjízdná
025	ulice nesjízdná
2.03	AP010	Cesta	lomená čára -osa cesty	CES	EXS	3	(NUL)	cesta udržovaná
							025	cesta neudržovaná
099	cesta vyjádřená dvoučaře
2.04	AP003	Pěšina	lomená čára -osa pěšiny	PES
2.05	AP020	Křižovatka mimoúrovňová	bod	KRIMI	NAMUB	10	viz objekt 2.07	kód uzlového bodu
					NAME	4	xxxx	označení výjezdu z dálnice (EXIT)	3
NAMS 1	6	viz objekt 2.01	označení silnice 1
NAMS 2	6	viz objekt 2.01	označení silnice 2
NAMS 3	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 3
NAMS 4	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 4
NAMS 5	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 5
2.06	AQ062	Křižovatka úrovňová	bod	KRIUR	NAMUB	10	viz objekt 2.07	kód uzlového bodu
					NAMS 1	6	viz objekt 2.01	označení silnice 1
NAMS 2	6	viz objekt 2.01	označení silnice 2
NAMS 3	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 3
NAMS 4	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 4
NAMS 5	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice 5
2.07	AP004	Uzlový bod silniční sítě	bod	UBOD	NAMUB	10	xxxxAy až xxxxAyyy	kód uzlového bodu	4
							xxxxBy až xxxxByyy
NAMS	6	viz objekt 2.01	označení silnice
2.08	AQ040	Most	lomená čára nebo bod	MOST	NAMS	6	viz objekt 2.01 (NUL)	označení silnice, dálnice, která probíhá po mostě
					NAMO	4	x až xxx(y) (NUL)	číslo stavebního objektu na silnici, dálnici	5
NAMZ	6	viz objekt 2.17 (NUL)	označení traťového a definičního úseku železnice
2.09	AQ043	Lávka	lomená čára nebo bod	LAV
2.10	AQ041	Podjezd	lomená čára nebo bod	POD	NAMS	6	viz objekt 2.01	označení silnice, dálnice
					NAMO1	4	viz objekty 2.08	číslo stavebního objektu na silnici, dálnici
2.11	AQ042	Železniční přejezd	bod	ZEPR	NAMS	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice
					NAMO	4	(NUL), viz objekt 2.08	číslo stavebního objektu
NAMZ	6	(NUL), viz objekt 2.17	označení traťového a definičního úseku železnice
EXS	3	048	zabezpečený železniční přejezd
		049	nezabezpečený železniční přejezd
2.12	AQ065	Propustek	lomená čára nebo bod	PROP
2.13	AQ080	Přívoz	lomená čára	PRIV	NAMS	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice
					NAMO	4	(NUL), viz objekt 2.08	číslo stavebního objektu
NAMV	20	(NUL)	jméno vodního toku nebo vodní nádrže
2.14	AQ130	Tunel	lomená čára	TUN	NAMS	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice, dálnice
					NAMO	4	(NUL), viz objekt 2.08	číslo stavebního objektu na silnici, dálnici
NAMZ	6	(NUL), viz objekt 2.17	označení traťového a definičního úseku železnice
2.15	AQ135	Parkoviště, odpočívka	středový bod plochy a/nebo pranice plochy	PARKO
2.16	FA002	Hraniční přechod	bod	HRPR	NAMHP	20	(NUL)	jméno hraničního přechodu
					TXT	1	S	silniční hraniční přechod
		Z	železniční hraniční přechod
		P	pěší hraniční přechod
		V	vodní hraniční přechod
NAMS	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice, dálnice
NAMZ	6	(NUL), viz objekt 2.17	označení traťového a definičního úseku železnice
NAMVT	20	(NUL)	jméno vodního toku
2.17	AN010	Železniční trať	lomená čára - osa trati	ZEUZ	NAMZ	6	(NUL), xxxxyy	označení traťového a definičního úseku železnice	6
					RRC	3	(NUL)	rozchod kolejí normální
		004	rozchod kolejí úzkorozchodný
RRA	3	001	elektrizovaná trať
		(NUL)	neelektrizovaná trať
EXS	3	(NUL)	provozovaná trať
		005	trať ve stavbě
		059	neprovozovaná trať
USR	3	005	státní železnice
		006	soukromá železnice
		(NUL)	neurčeno
LTN	2	XX	počet kolejí	7
2.18	AN050	Železniční vlečka	lomená čára - osa vlečky	VLE	NAMZ	6	(NUL), xxxxyy	označení traťového a definičního úseku vlečky	6
					RRC	3	(NUL)	rozchod kolejí normální
		004	rozchod kolejí úzkorozchodný
RRA	3	001	elektrizovaná vlečka
		(NUL)	neelektrizovaná vlečka
LTN	2	XX	počet kolejí	7
2.19	AN060	Kolejiště	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	KOL
2.20	AQ126	Železniční zastávka	bod	ZEZA	NAMZA	20	(NUL)	jméno zastávky
2.21		Zrušeno
2.22	AQ010	Lanová dráha, lyžařský vlek	lomená čára - osa dráhy	LANO	TXT	1	V	visutá lanová dráha
							L	lyžařský vlek
P	pozemní lanová dráha
2.23	AQ020	Stožár lanové prahy	bod	STOLAD
2.24	AN011	Tramvajová dráha	lomená čára -psa dráhy	PODRA
2.25	GB005	Letiště	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	LET	NAML	20	(NUL)	jméno letiště
					NAMLK	4		kód letiště
TXT	1	C	civilní letiště
		V	vojenské letiště
S	smíšené letiště
2.26	GB055	Obvod letištní dráhy	obvodová linie	OBLEDR
2.27	GB054	Osa letištní dráhy	lomená čára - osa dráhy	LEDR	NAMLK	4		kód letiště
					NAMLD	4		kód letištní dráhy
VAL1	4		délka dráhy [m]
VAL2	3		šířka dráhy [m]
2.28	AN012	Metro	lomená čára - osa trati	METRO	LOC	1	P	podzemní úsek metra
							N	nadzemní úsek metra

• 1. ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
3.01	AD010	Elektrárna	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	ELEK	NAMEL PPC	20 3	(NUL) 007 001 002 005	jméno elektrárny tepelná elektrárna vodní elektrárna jaderná elektrárna větrná elektrárna
3.02	AD030	Rozvodna, transformovna	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	ROZT	NAMRT VAL1 VAL2 VAL3 VAL4	20 3 3 3 3	(NUL) (NUL) (NUL) (NUL)	označení rozvodny, transformovny napětí [kV] napětí [kV] napětí [kV] napětí [kV]
3.03	AT030	Elektrické vedení	lomená čára	ELVED	NAMEN VAL	20 3	(NUL)	označení vedení nejvyšší napětí [kV]
3.04	AT040	Stožár elektrického vedení	bod	STOVED
3.05	AQ113	Dálkový produktovod, dálkové potrubí	lomená čára	PROPO	NAMPRO TXT	20 10	(NUL) (NUL)	označení produktovodu, potrubí druh přepravovaného materiálu
3.06	AQ116	Přečerpávací stanice produktovodu	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	PRESTA	NAMPS	20	(NUL)	označení přečerpávací stanice

• 1. VODSTVO

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
4.01	BH170	Zdroj podzemních vod	bod	PODVO	NAMVPR TXT	9 2	(NUL), xxxxxyyyy PS ZK VR	označení pramene nebo vrtu pramen lázeňské zřídlo, kašna studna-vrt	8
4.02	BH140	Vodní tok	lomená čára - osa toku	VOTOK	NAMVT	20	(NUL)	méno vodního toku
NAMVTK	12	(NUL), xxxxxxxyyyyy	označení úseku vodního toku	9
NAMRO	10	viz objekt 4.03	kód povodí 4. řádu, kde se tok nachází
HYC	3	006 (NUL)	občasný stálý
LOC	3	004 (NUL)	podzemní povrchový
4.03	BH142	Rozvodnice	lomená čára	ROZVO	NAMRO1 NAMR02	10 10	xxxxxxxx x xxxxxxxx x	kód 1. přilehlého povodí 4. řádu kód 2. přilehlého povodí 4. řádu	1 0
4.04	BB005	Přístaviště	bod	PRIST	NAMPRI NAMVT	20 20	(NUL) (NUL)	jméno přístaviště jméno vodního toku nebo vodní nádrže
4.05	BH070	Brod	lomená čára	BROD	NAMS	6	(NUL), viz objekt 2.01	označení silnice
NAMO	4	(NUL), viz objekt 2.08	číslo stavebního objektu na silnici
NAMVT	20	(NUL)	jméno vodního toku
4.06	BH180	Vodopád	lomená čára nebo bod	VODOP	NAMVO NAMVT	20 20	(NUL) (NUL)	jméno vodopádu jméno vodního toku
4.07	BI020	Přehradní hráz, jez	lomená čára - osa hráze nebo jezu	PHJEZ	NAMPH NAMVT TXT	20 20 1	(NUL) (NUL) P J	jméno hráze, jezu jméno vodního toku přehradní hráz jez
4.08	BI030	Plavební komora	lomená čára - osa komory	ZDYMA	NAMPLK NAMVT	20 20	(NUL) (NUL)	označení plavební komory jméno vodního toku
4.09	BH010	Akvadukt, shybka	lomená čára nebo bod	AKVA	NAMAK TXT	20 1	(NUL) A S	jméno akvaduktu akvadukt shybka
4.10	BH080	Vodní plocha	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	VOPL	NAMVP	20	(NUL)	jméno vodní plochy
4.11	BH000	Břehová čára	obvodová linie vod. toku nebo vodní plochy	BREH
4.12	BH095	Bažina, močál	obvodová linie bažiny nebo močálu	BAMO

• 1. ÚZEMNÍ JEDNOTKY VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
5.01	FA000	Hranice správní jednotky a katastrálního území	lomená čára	ADMI	NAMEN1	10	xxxxzzzzzz	kód 1. přilehlé územní jednotky dle CZ-NUTS	11
					NAMEN2	10	(NUL) xxxxzzzzzz	kód 2. přilehlé územní jednotky dle CZ-NUTS
NAMSU1	6	yyyyyy	kód 1. přilehlého katastrálního území dle Informačního systému katastru nemovitostí
NAMSU2	6	(NUL) yyyyyy	kód 2. přilehlého katastrálního území dle Informačního systému katastru nemovitostí
5.02	EA000	Hranice chráněného území	obvodová linie	CHRUZ	NAMCH1	20		jméno 1. chráněného území	12
					NAMCH2	20	(NUL)	jméno 2. chráněného území
NAMUV	20	(NUL)	jméno nejbližšího vnějšího chráněného území
KODCH1	10	nnnnxxxx	kód 1. chráněného území
KODCH2	10	(NUL)	kód 2. chráněného území
KODUV	10	(NUL)	kód nejbližšího Vnějšího chráněného (území

• 1. VEGETACE A POVRCH

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
6.01	EX100	Hranice užívání půdy	lomená čára - hranice ploch	HUVR10
6.02	EA010	Orná půda a ostatní dále nespecifikováné plochy	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	OROS
6.03	EA055	Chmelnice	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	CHMEL
6.04	EA040	Ovocný sad, zahrada	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	OVOS
6.05	EA050	Vinice	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	VIN
6.06	EB010	Trvalý travní porost	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	LOPAS
6.07	EC015	Lesní půda se stromy	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	LES
6.08	EB020	Lesní půda s křovinatým porostem	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	LEKRO
6.09	EB021	Lesní půda s kosodřevinou	středový bod plochy a/nebo hranice plochy	LEKOS
6.10	EA060	Okrasná zahrada, park	středový bod plochy a/nebo pranice plochy	OZPA
6.11	EC030	Osamělý strom, osamělý lesík	bod	OSLE	TXT	1	S L	osamělý strom osamělý lesík
6.12	EC035	Liniová Vegetace	lomená čára	LINVE	TXT	1	S Z	stromořadí živý plot
6.13	EC040	Lesní průsek	lomená čára - osa 1. pr.	LEPRUS
6.14	EB030	Rašeliniště	obvodová linie nebo bod	RASEL

• 1. TERÉNNÍ RELIÉF

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
7.01	DB000	Hranice geomorfologické jednotky	lomená čára	GEOMF	NAMGF1	10	xxYxYxx yxx	kód 1. přilehlé geomorfologické jednotky	3
					NAMGF2	10	xxYxYxx yxx	kód 2. přilehlé geomorfologické jednotky
7.02	CA010	Vrstevnice základní	lomená čára	VRSTEV	VAL TXT	6 1	(NUL) P	výška vrstevnice [m] vrstevnice pomocná
7.03	CA011	Vrstevnice zdůrazněná	lomená čára	VRSTEV	VAL TXT	6 1	(NUL) P	výška vrstevnice [m] vrstevnice pomocná
7.04	CA012	Vrstevnice doplňková	lomená čára	VRSTEV	VAL TXT	6 1	(NUL)	výška vrstevnice [m]
7.05	CA030	Kótovaný bod	bod	KOTA	VAL	6		výška bodu [m] na 1 desetinné místo
7.06	DB160	Skalní útvary	obvodová linie útvaru	SKALY
7.07	DB060	Rokle, výmol	lomená čára	ROVY
7.08	DB210	Sesuv půdy, suť	obvodová linie	SESUV
7.09	DB030	Vstup do jeskyně	bod	JESK	NAMJ	20	(NUL)	jméno jeskyně
7.10	DB161	osamělý balvan, skála, skalní suk	bod	OSBAL
7.11	DB162	Skupina balvanů	lomená čára nebo	SKUBAL
7.12	DB090	Stupeň, sráz	lomená čára	STUPE
7.13	DB080	Pata terénního pitvaní	lomená čára	PATA

• 1. GEODETICKÉ BODY

Pořadové číslo typu objektu	Kód objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název tabulky atributů	Jméno atributu	Počet znaků	Hodnota atributu	Význam atributu	Vysvětlivky
8.01	ZB060	Bod polohového bodového pole	text	POLOH	NAMPOL	12		označení bodu polohového bodového pole
					VALZ	7		souřadnice Z [m] na 2 desetinná místa
EXS	2	21	bod geocentrického systému (určený GPS)
		20	ostatní bod polohového bodového pole
TXT	2	22	trigonometrický bod
		23 24	zhušťovací bod přidružený bod
8.02	ZB020	Bod zákl. výškového bodového pole	text	NIVE	NAMNIV	14		označení bodu základního výškového bodového pole
					VALZ	7		souřadnice Z [m] na 2 desetinná místa
EXS	2	31	zvláště významný bod základního výškového bodového pole (základní nivelační bod a bod základní geodynamické sítě ČR)
		30	ostatní bod základního výškového bodového pole
8.03	ZC000	Bod zákl. tíhového bodového pole	text	TIH	NAMTIH	7		označení bodu základního tíhového bodového pole
					VALZ	7		souřadnice Z [m] na 2 desetinná místa
EXS	2	41	zvláště významný bod základního tíhového bodového pole (absolutní tíhový bod, bod sítě nultého řádu a bod hlavní tíhové základny)
		40	ostatní bod základního tíhového bodového pole

• 1: kód dobývacího prostoru

w ... údaj vyjadřující, že se jedná o dobývací prostor (vždy číslice 8)

x ... číslo knihy, tj. druh nerostu (nabývá hodnot 1 až 7)

yyyy ... zápis v knize, tj. číslo konkrétního dobývacího prostoru (čtyřmístné číslo)

z ... číslo zákresu (zpravidla 0, výjimečně 1 nebo 2)

• 2: označení silnice (dálnice)

x ... číslice

(y) ... malé písmeno; závorka není součástí kódu, ale vyjadřuje, že jde pouze o případný výskyt

• 3: EXIT

xxx ... označení kilometru dálnice, u něhož se EXIT nachází

x ... číslice

• 4: kód uzlového bodu

xxxx ... nomenklatura příslušného mapového listu silniční mapy SM 50 (bez pomlčky)

A, B ... uzlový bod typu A nebo B

y až yyy ... číslo označující pořadí uzlového bodu v rámci příslušné mapy SM 50

• 5: číslo stavebního objektu na silnici (dálnici)

x až xxx(y)

x ... číslice

(y) ... malé písmeno; závorka není součástí označení stavebního objektu, ale vyjadřuje případný výskyt

• 6: označení traťového a definičního úseku železnice nebo vlečky

xxxxyy ... označení traťového a definičního úseku

xxxx ... označení traťového úseku

yy ... označení definičního úseku

x ... číslice

y ... alfanumerické označení

• 7: počet kolejí železniční trati nebo vlečky

xx ... počet kolejí

• 8: označení pramene nebo vrtu

xxxxxyyyy ... označení pramene nebo vrtu

xxxxx ... číslo jímacího území

• 9: označení úseku vodního toku

Xxxxxxyyyyy ... identifikátor úseku vodního toku

xxxxxxx ... číslo hlavního toku (v povodí 4. řádu existuje jeden hlavní tok)

yyyyy ... číslo úseku toku v povodí hlavního toku

• 10: kód povodí 4. řádu

xxxxxxxxx ... kód povodí 4. řádu (číslo hydrologického pořadí)

• 11: kód správního území dle mezinárodní klasifikace CZ - NUTS = xxxxzzzzzz

x ... území ČR ... NUTS 1

xx ... oblast ... NUTS2

xxx ... kraj ... NUTS 3

xxxx ... okres ... NUTS 4

• 12: kód chráněného území = nnnnxxxx (nnnn zkratka typu + xxxx číslo

nnnn = NPss .... národní park

CHKO ... chráněná krajinná oblast

NPRs ... národní přírodní rezervace

PRss ... přírodní rezervace

NPPs ... národní přírodní památka

PPss ... přírodní památka

s ... znak mezera

• 13: kód geomorfologické jednotky

xxYxYxxyxx ... kód geomorfologické jednotky

xx ... subprovincie (soustava)

xxxY ... oblast (podsoustava)

xxYx ... celek

xxYxY ... podcelek

xxYxYxx ... okrsek

xxYxYxxy ... podokrsek

xxYxYxxyxx ... část

x ... číslice

Y ... velké písmeno

y ... malé písmeno

• 1. Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určovaných technologií GPS

• 9.1 K zaměření bodů se použijí aparatury GPS, které zaručují požadovanou přesnost výsledků. Aparatury dvoufrekvenční nebo jednofrekvenční musí svými parametry vyhovovat zvolené metodě a zpracování měření. Délka určovaného vektoru musí být kratší než maximální délka, o které se v dokumentaci zpracovatelského softwaru uvádí, že je ji možno tímto softwarem vyřešit. Doba měření vektoru musí být dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru a použitým aparaturám. Při výpočtu vektorů musí být určeny ambiguity jako celá čísla (musí být použito fixed řešení ambiguit). Pro určení souřadnic nesmí být použity vektory, kde se nepodařilo určit ambiguity jako celá čísla.

• 9.2 Při určování bodů podrobného polohového bodového pole technologií GPS musí být splněny tyto podmínky

• a) každý určovaný bod podrobného polohového pole musí být zaměřen dvakrát (dvakrát GPS nebo GPS a klasickou metodou). Výsledkem určení polohy bodu je prostý nebo vážený aritmetický průměr souřadnic v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen „S-JTSK“). Vážený aritmetický průměr souřadnic může být použit, pokud jsou váhy určeny objektivně (např. v závislosti na počtu epoch měření, délce určovacích vektorů nebo velikosti odhadů středních chyb z vyrovnání). Je-li bod určen pouze technologií GPS, lze vektory vyrovnat i v prostorovém evropském terestrickém referenčním systému (dále jen „ETRS“) a výsledné souřadnice transformovat do S-JTSK. Minimální časový interval mezi dvojím zaměřením bodu pomocí GPS je 3 hodiny (druhé zaměření musí být provedeno v jiné konstelaci družic, obecný vzorec pro interval je <3 + 24.k; 21 + 24.k> v hodinách, kde k je 0, 1, 2, 3, ...dní),

• b) parametr DOP (Dilution of Precision) musí být během observace menší než 7. Pokud byl větší než 4, musí být poloha bodu ověřena klasickou metodou. Pokud byl větší než 7, nelze výsledky technologie GPS použít pro určení polohy bodu. Za parametr DOP se použije některý z parametrů: HDOP (Horizontal Dilution of Precision), PDOP (Position Dilution of Precision) nebo GDOP (Geometric Dilution of Precision),

• c) pomocné body, tj. body, ze kterých se určují body podrobné, musí být dvakrát nezávisle určeny (dvakrát GPS s minimálním časovým intervalem 1 hodina – vzorec je <1 + 24.k; 23 + 24.k - nebo GPS a klasickou metodou) nebo určeny jednou GPS a ověřeny kontrolním měřením, které dokládá, že v poloze bodu dané výslednými souřadnicemi S-JTSK není hrubá chyba. Hrubou chybou v měření GPS jsou chyby zjištěné ve výsledných souřadnicích určovaných bodů v řádu desítek centimetrů případně i několika metrů, přestože byly dodrženy všechny zásady měření a výpočtů GPS. K ověření polohy bodu lze použít i dvojici délek nebo úhlů na sousední body, z nichž minimálně jeden byl určen v předchozích měřeních,

• d) transformace do S-JTSK

da) transformační program musí být schválen Úřadem,

db) při připojení na body se souřadnicemi v S-JTSK získanými měřením, nikoli přibližnou transformací (dále jen „připojovací body“) pro určení transformačního klíče v lokalitě zaměření

dba) připojovací body, které nemají souřadnice ETRS, musí být všechny zaměřeny GPS; z připojovacích bodů s platnými souřadnicemi ETRS musí být zaměřen nejméně jeden bod,

dbb) připojovací body musí být nejméně tři. Průměrná vzdálenost sousedních připojovacích bodů nesmí být větší než 5 km,

dbc) pokud připojovací body splňují podmínku podle bodu dbb), jsou rozloženy rovnoměrně a všechny určované body leží uvnitř obvodového polygonu tvořeného vnějšími připojovacími body, pokládá se konfigurace připojovacích bodů za vyhovující,

dbd) nejsou-li splněny podmínky uvedené v bodu dbc), je nutné splnit následující podmínky

• 1. vzdálenost sousedních připojovacích bodů nesmí přesahovat 8 km,

• 1. připojovací body musí vytvářet nejméně jeden trojúhelník, kde žádný vnitřní úhel není menší než 20°,

• 1. určované body, které leží vně obrazce tvořeného takovými trojúhelníky, nesmí být vzdáleny od nejbližší strany trojúhelníka víc než o 1/10 délky strany,

dc) použití dříve vypočteného transformačního klíče

dca) musí být splněna kritéria podle bodů dbb) až dbd),

dcb) připojení měření do systému ETRS musí být provedeno alespoň na jeden připojovací bod, který byl použit při definici klíče,

• e) rozdíly dvojího určení polohy určovaných bodů (střední chyby dvojice měření) výsledných souřadnic v S-JTSK musí vyhovovat kritériím přesnosti bodů podrobného polohového bodového pole. V případě, že bod je určen pouze technologií GPS, může být provedeno porovnání rozdílů horizontálních složek souřadnic z dvojího nezávislého určení v souřadnicovém systému ETRS.

• 9.3 Při určování podrobných bodů musí být splněny tyto podmínky

• a) parametr DOP musí být během observace menší než 7. Pokud byl větší než 7, nelze výsledky technologie GPS použít pro určení polohy bodu,

• b) poloha bodu musí být ověřena kontrolními, resp. oměrnými mírami nebo druhým zaměřením buď technologií GPS nebo klasickou metodou,

• c) transformace do S-JTSK

ca) může být použit pouze globální transformační klíč vyhovující svou přesností požadavkům na podrobné body (klíč musí být schválen Úřadem),

cb) při použití lokálního klíče platí podmínky stejné jako u bodů podrobného polohového bodového pole (bod 9.2 písm.d),

• d) rozdíly délek vypočtených z výsledných souřadnic v S-JTSK a délek přímo měřených (tzv. kontrolní, resp. oměrné míry) nebo rozdíly výsledných souřadnic v S-JTSK a souřadnic z ověření druhým zaměřením musí vyhovovat kritériím přesnosti pro podrobné body.

^1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb.

^6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb.

^7) § 17a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^8) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

^9) Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

^10) § 4 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 17a odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^11) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

^13) § 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.

^14a) Příloha č. 1 vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 345/2004 Sb. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

^14b) § 20 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. § 39 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

^15) § 17a odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^16) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^22) § 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^24) § 4 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 344/1992 Sb.

^25) § 13 a 48 až 58c vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^26) § 3 písm. i) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^27) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

^28) § 3 písm. a) bod 4 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

^30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^31) § 22 a 32 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^31a) § 11 vyhlášky č. 190/1996 Sb.

^41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^43) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.

^44) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^47) § 17b odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^47a) § 71 a § 74a odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^48) § 14 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

^49) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb.

^50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

^51) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.

^52) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

^53) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb.

^54) § 14 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

^56) § 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^57) § 15 zákona č. 200/1994 Sb.

^58) § 25 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

^59) § 4 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.

^60) § 15 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

^61) § 77 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.

^62) § 18 zákona č. 200/1994 Sb.