Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Vyhláška stanoví předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí, předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, předmět a obsah správy základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) (dále jen „databáze“), postup při standardizaci geografického názvosloví, předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním, náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl, náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění, formu ověřování výsledků zeměměřických činností a obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) a rozdílové zkoušky.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),

• b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo báze dat bodového pole,

• c) bází dat bodového pole údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky^1) (dále jen „orgány zeměměřictví a katastru“),

• d) permanentní stanicí pro příjem signálů globálních navigačních družicových systémů (dále jen „permanentní stanice“) soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům.

ODDÍL PRVNÍ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ

Předmět a obsah správy bodových polí

§ 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole. Polohové bodové pole se dělí na pole základní, zhušťovací body a pole podrobné. Bodové pole výškové a bodové pole tíhové se dělí na pole základní a pole podrobné.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Obsah správy základních bodových polí

Obsahem správy základních bodových polí^3) je

• a) řízení o umístění značky bodu^4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,^5)

• b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, zejména v území, kde v důsledku jejich zničení či poškození by nebylo možné výsledky zeměměřických činností dokumentovat v geodetických referenčních systémech,^6)

• c) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,^7)

• d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,

• e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,

• f) vedení dokumentací a centrálních databází o bodech,

• g) poskytování údajů o bodech.

§ 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Obsahem správy zhušťovacích bodů je

• a) řízení o umístění značky bodu^4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky^5),

• b) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů^7),

• c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,

• d) vedení dokumentace a poskytování údajů o zhušťovacích bodech.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,^8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.^9)

(3) Obsahem správy podrobného výškového bodového pole je

• a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,^6)

• b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,^10)

• c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.

(4) Obsahem správy podrobného tíhového bodového pole^3) je

• a) zajištění výkonu zeměměřických činností při účelových tíhových měřeních,

• b) vedení dokumentace a poskytování údajů o bodech určených při zeměměřických činnostech podle písmena a).

(5) Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy zhušťovacích bodů se uveřejňují na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Úřad“).

§ 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

• a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;^11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,^12)

• b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,^13)

• c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,

• d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky^14) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.^13)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.^9)

§ 6

Poskytování údajů o bodech

(1) Údaje o bodech poskytuje správce značky nebo katastrální pracoviště katastrálního úřadu

• a) bezúplatně nahlédnutím do dokumentovaných operátů bodových polí za přítomnosti zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru, v prostorech a v době k tomu určených; při tomto nahlížení umožní orgán zeměměřictví a katastru pořídit si opis údajů o bodech způsobem, který nepoškodí poskytnutý podklad, nebo

• b) za úplatu podle zvláštního právního předpisu^14a) v písemné, číselné nebo v grafické formě nebo na nosičích dat, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak^14b); údaje o jednotlivých bodech se poskytují na počkání a hromadné výstupy údajů o bodech do jednoho týdne.

(2) Údaje o bodech se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu. Tyto údaje lze prostřednictvím internetu získat bezúplatně.

(3) Za hromadné výstupy se považují soubory údajů o bodech v souhrnu nad 50 bodů.

(4) Údaje o bodech poskytnuté podle odstavce 1 písm. b) opatřuje orgán zeměměřictví a katastru

• a) upozorněním, že neoprávněné šíření poskytnutých údajů je porušením pořádku na úseku zeměměřictví,^15)

• b) datem vyhotovení, položkou knihy o poskytnutých údajích, otiskem úředního razítka a podpisem odpovědného zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru.

(5) V případě poskytnutí údajů o bodech na nosičích dat se údaje podle odstavce 4 písm. a) a b) uvedou v písemném sdělení orgánu zeměměřictví a katastru, které se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebo v dokladu o osobním převzetí poskytnutých údajů, který žadatel potvrzuje svým podpisem.

(6) Poskytování údajů o bodech lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem.^16)

(7) Správce značky neodpovídá za číselné hodnoty poskytnutých údajů o bodech, jejichž poloha a výška se v terénu změnily v důsledku poškození nebo přemístění značky, např. sesuvy půdy.

(8) Není-li možné poskytnutý údaj o bodu užít pro výkon zeměměřických činností z důvodu zničení nebo poškození měřické značky tohoto bodu a tato skutečnost byla oznámena (§ 7) orgánu zeměměřictví a katastru, který údaj o bodu poskytl, sníží se úplata stanovená podle odstavce 7 zpravidla při následném poskytování údajů o bodech. Snížení úplaty odpovídá částce, která byla dříve uhrazena za poskytnutý údaj o bodu, který nelze užít.

§ 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky^18) obsahuje zejména

• a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna,

• b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky,

• c) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo oznamovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,^1) v jehož územní působnosti se bod nachází. Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu^19) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

• a) údaje podle odstavce 1 písm. a) a c),

• b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,

• c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,

• d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.^9)

ODDÍL DRUHÝ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL DATABÁZE A POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ

§ 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

• a) základní státní mapová díla,^22)

• b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Správu základních státních mapových děl, která plní funkci souboru geodetických informací katastru nemovitostí,^24) upravuje zvláštní předpis.^9)

(3) Úřadem stanovení správci^26) státních mapových děl se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.

§ 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

• a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,

• b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

(3) Státní mapová díla se poskytují v analogové formě (tiskové výstupy) nebo jako rastrové a vektorové soubory v obsahové úrovni odpovídající měřítku příslušného státního mapového díla.

(4) Z dokumentačních fondů tvorby státních mapových děl poskytuje Zeměměřický úřad pravoúhlé rovinné souřadnice rohů vnitřních rámů mapových listů v geodetickém referenčním systému.

§ 10

Užití státních mapových děl

(1) Státní mapová díla poskytují jejich správci k užití^27)

• a) v grafické formě jako kopie tiskových podkladů nebo prodejní výtisky, popřípadě prodejní kopie (dále „mapové podklady“),

• b) v rastrové nebo vektorové formě.

(2) Svolení k užití státního mapového díla uděluje jeho správce písemnou smlouvou uzavřenou s osobou, která státní mapové dílo užije v souladu se zvláštním zákonem.^27)

(3) Každá rozmnoženina kartografického díla, vytvořeného s užitím státního mapového díla nebo jeho části, musí obsahovat upozornění na autorská práva ke státnímu mapovému dílu podle zvláštního zákona^27) ve formě ochranné doložky „Mapový podklad ©“ s uvedením vydavatele státního mapového díla a roku prvního vydání.

(4) Doložka podle odstavce 3 se neuvádí na kartografických dílech vytvořených tvůrčím zpracováním nového kartografického díla s užitím státního mapového díla.

§ 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8).

§ 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

• a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě,

• b) aktualizace databáze prováděná

• 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo

• 1. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy,

• c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy,

• d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství^63),

• e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy,

• f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a

• g) poskytování dat databáze.

§ 10c

Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze

(1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad v těchto formách:

• a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech,

• b) textové soubory ve standardizovaném výměnném formátu; struktura výměnného formátu se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu, nebo

• c) dálkový přístup k publikovaným službám informačního systému zeměměřictví.

(2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla.

(3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu označení obsahující ochrannou známku – „ZABAGED“.

(4) Data databáze, pokud tomu nebrání jiný právní předpis^16)^,^27), jsou prezentována veřejně dostupnými prohlížecími službami.

§ 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví^64) jsou

• a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky,

• b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a

• c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména

• a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,

• b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,

• c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy^29), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu a

• d) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad:

• a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,

• b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a

• c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů^65) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR“.

(7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech^64) a v databázi.

ODDÍL TŘETÍ

PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ OVĚŘOVANÝCH FYZICKOU OSOBOU S ÚŘEDNÍM OPRÁVNĚNÍM A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení státních mapových děl získaných technologií globálního navigačního družicového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou

• a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,

• b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole^9).

(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn^9), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 13

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona se vztahuje na zeměměřické činnosti při

• a) přípravě staveb,

• b) projektování staveb,

• c) provádění staveb,

• d) dokumentaci a provozu staveb.

(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) zhotovení geodetických podkladů,

• b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

(3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,

• b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,

• c) zhotovení podkladu pro územní řízení,^41)

• d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,

• e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,

• f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,

• g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,^41)

• b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,

• c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,

• d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,

• e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,

• f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,

• g) měření skutečného provedení stavby.

(5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

• a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

• b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,

• c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.

(7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.

§ 14

Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl

(1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje

• a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,

• b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,

• c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a

• d) technickou zprávu.

(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro

• a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,

• b) uvedení stavby do užívání,

• c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,

• d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,

musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisů^46a) (dále jen „určené normy“).

ODDÍL ČTVRTÝ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ A ŽÁDOSTI O ZÁNIK ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ, FORMA OVĚŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ A OBSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠKY A ROZDÍLOVÉ ZKOUŠKY

Náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění

§ 15

(1) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen „žádost“) fyzické osoby žádající o udělení úředního oprávnění (dále jen „žadatel“) obsahuje

• a) jméno, příjmení, rodné příjmení, titul, datum narození, místo narození a adresu místa trvalého pobytu; je-li žadatelem cizinec, obsahuje jeho žádost jméno, příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu a údaj, kým byl vydán, a adresu, na kterou má být doručována pošta; žádost musí být předložena v českém jazyce,

• b) rozsah požadovaného úředního oprávnění podle § 13 zákona,

• c) datum a podpis žadatele.

(2) K žádosti se připojuje

• a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu „geodézie a kartografie“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“ ve studijních oborech uvedených v § 16 odst. 1; doklady o absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru se posuzují podle právní úpravy platné v době, kdy bylo vzdělání ukončeno,

• b) potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením si žadatel ve stanovené době prohloubil odborné znalosti pro výkon příslušných zeměměřických činností a získal zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností,

• c) výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona, opatřený čestným prohlášením žadatele, že výsledek zeměměřické činnosti zpracoval samostatně.

(3) Pokud žadatel vykonával odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b) postupně pod vedením několika úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, předloží potvrzení o své odborné praxi od každého z nich.

(4) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. b) obsahuje

• a) jméno, příjmení, titul a číslo položky úředně oprávněného zeměměřického inženýra, pod kterým je veden v seznamu Úřadu,

• b) jméno, příjmení, titul a adresu místa trvalého pobytu žadatele, pokud má žadatel trvalý pobyt v České republice; je-li žadatelem cizinec, potvrzení obsahuje jeho jméno, příjmení, den, měsíc, rok a adresu místa narození, státní občanství a adresu, na kterou má být doručována pošta,

• c) údaje (po měsících) o období, ve kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,

• d) přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,

• e) datum, podpis a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Pokud žadatel vykonal praxi (nebo její část) při vedení katastru nemovitostí a jeho kontrole nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním a jeho kontrole, předloží potvrzení orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí obsahující údaje uvedené v odstavci 4 písm. b) a c).

(6) V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 4 písm. d) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název, rok, měsíc zpracování a pořadové číslo podle evidence výsledků včetně katastrálního území, ve kterém byly zeměměřické činnosti vykonány, a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem. Přehled výsledků zeměměřických činností musí též obsahovat údaj, kde je dokumentace uložena.

(7) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 4 může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto. Čestné prohlášení musí žadatel doplnit o údaje podle odstavce 4 písm. a) až d).

§ 16

(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení nebo osvědčení o státní zkoušce nebo dodatek k diplomu v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „geoinformatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“. U studijních oborů „geomatika“ a „geoinformatika“ studijního programu „geodézie a kartografie“ musí být skladba a rozsah předmětů vyučovaných podle akreditovaného studijního plánu srovnatelné s oborem „geodézie a kartografie“.

(2) Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. b) se považuje výkon zeměměřických činností

• a) podle § 12 a 13, nebo

• b) při výkonu státní správy katastru nemovitostí a jeho kontrole, pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

§ 17

Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění

(1) Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění podává úředně oprávněný zeměměřický inženýr Úřadu.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, která žádá o zánik úředního oprávnění, adresu místa trvalého pobytu, číslo položky jejího zápisu v seznamu vedeném Úřadem a její úředně ověřený podpis; žádá-li o zánik úředního oprávnění cizinec, musí být jeho žádost předložena v českém jazyce a musí v ní být uvedena adresa, na kterou má být doručována pošta.

§ 18

Forma ověřování výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje připojením textu podle § 16 odst. 4 zákona v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků v listinné podobě se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití podle § 4 odst. 2 zákona.

(3) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je digitalizace operátu katastru nemovitostí, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu.

(4) Při ověření výsledků v listinné podobě se podpis, datum ověření výsledku a číslo z evidence ověřovaných výsledků připojí pod otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text podle § 16 odst. 4 zákona, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše úředně oprávněný zeměměřický inženýr uznávaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovování textového souboru, pokud tento výsledek přímo obsahuje text podle § 16 odst. 4 zákona a číslo z evidence ověřovaných výsledků.

(6) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 5 je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(7) Rozměr a vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra jsou stanoveny v příloze (bod 7).

Zkouška

§ 18a

Obsah zkoušky

(1) Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

(2) Obecná část zkoušky je shodná pro úřední oprávnění udělovaná podle § 13 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona a předpokládá znalost právní úpravy

• a) katastru nemovitostí a zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

• b) zeměměřictví,

• c) orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí.

(3) V rámci obecné části zkoušky musí žadatelé prokázat též znalost obecné právní úpravy na úseku občanského práva týkající se nemovitostí a správního práva, zejména stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona.

(4) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá znalost

• a) historie evidování nemovitostí (stabilní katastr, evidence katastru daně pozemkové, pozemkový katastr, pozemková kniha, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí) a problematiky přídělového a scelovacího řízení,

• b) obsahu a způsobu vedení souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru nemovitostí,

• c) postupů při tvorbě geometrických plánů, zjišťování průběhu hranic a provádění vytyčování hranic pozemků, pozemkových úprav, podmínek pro zápis údajů na základě geometrických plánů do katastru nemovitostí,

• d) státního mapového díla velkých měřítek, zejména specifik jednotlivých druhů map vyplývajících z doby a způsobu jejich vzniku,

• e) měřických postupů k zajištění předepsané kvality výsledků,

• f) postupů při kalibraci a komparaci přístrojů a pomůcek a příslušných dokladů o tom,

• g) postupů při budování bodových polí, referenčních systémů, stabilizace a měřických metod určování polohy,

• h) předpisů pro vedení a obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(5) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona předpokládá znalost

• a) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. b) a d) až g),

• b) informačních systémů na podkladě map malých a středních měřítek, státního mapového díla,

• c) předpisů pro obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(6) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona předpokládá znalost

• a) platných českých technických norem (ČSN) pro geodetické práce ve výstavbě,

• b) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. e) až g),

• c) postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření,

• d) činnosti při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení, podkladů pro projekt, dokumentace skutečného provedení staveb.

(7) Žadatel při obhajobě samostatné práce zdůvodňuje postupy, které použil při jejím vyhotovení. Znalostí problematiky z oblasti zeměměřických činností, pro kterou žádá o udělení úředního oprávnění, žadatel prokáže, že práci zpracoval samostatně.

§ 18b

Způsob provádění zkoušky

(1) Termín konání zkoušky sdělí Úřad žadatelům písemně nejméně 14 dnů předem. Současně se zasláním pozvánky ke zkoušce může Úřad vyžádat, aby nejpozději u ústní zkoušky žadatel předložil některý z výsledků zeměměřických činností uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 písm. d).

(2) Zkouška je ústní a její průběh a vyhlášení jsou veřejné.

(3) Před zahájením zkoušky je ověřena totožnost žadatele.

(4) O průběhu zkoušky a jejím výsledku pořizuje odborná zkušební komise protokol.

(5) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku zkoušky je žadatel vyrozuměn ihned po jejím vykonání.

(6) Pokud žadatel u zkoušky neprospěl, je mu sdělen termín, ve kterém může zkoušku opakovat.

(7) Žadateli, který se ze závažného důvodu nemohl dostavit ke zkoušce a svou neúčast náležitě omluvil, určí Úřad náhradní termín zkoušky.

(8) Při zkoušce se postupuje podle zkušebního řádu, který vydá Úřad. Zkušební řád je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.

§ 18c

Pro obsah a způsob rozdílové zkoušky platí obdobně ustanovení § 18a a 18b.

ODDÍL PÁTÝ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19a

Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi

Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.

§ 20

Udělení úředního oprávnění na základě oprávnění vydaných podle dřívějších předpisů

Písemná žádost o udělení úředního oprávnění^62) má náležitosti uvedené v § 15 odst. 1. K žádosti se připojí kopie dosavadního oprávnění a doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. a) a b).

§ 21

Zrušují se

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),

• 1. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),

• 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Šíma CSc. v. r.

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.

• 1. Bodová pole a jejich rozdělení

• 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.

• 1.2 Polohové bodové pole obsahuje

• a) základní polohové bodové pole, které tvoří

• aa) body referenční sítě nultého řádu,

• ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),

• ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),

• ad) body geodynamické sítě,

• b) zhušťovací body,

• ba) zhušťovací body,

• bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.

• c) podrobné polohové bodové pole.

• 1.3 Výškové bodové pole obsahuje

• a) základní výškové bodové pole, které tvoří

• aa) základní nivelační body,

• ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),

• b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří

• ba) nivelační sítě IV. řádu,

• bb) plošné nivelační sítě,

• bc) stabilizované body technických nivelací.

• 1.4 Tíhové bodové pole obsahuje

• a) základní tíhové bodové pole, které tvoří

• aa) absolutní tíhové body,

• ab) body České gravimetrické sítě nultého a I. a II. řádu,

• ac) body hlavní gravimetrické základny,

• b) podrobné tíhové bodové pole, které tvoří

• ba) body gravimetrického mapování,

• bb) body účelových sítí.

• 1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.

• 1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.

• 1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).

• 1.8 Chráněná území bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".

• 1. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole

• 2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby

• a) nebyl ohrožen,

• b) jeho signalizace byla jednoduchá,

• c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového pole.

• 2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů

• a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,

• b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,

• c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,

[image omitted]

Obr. 1

[image omitted]

Obr. 2

[image omitted]

Obr. 3

• d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,

[image omitted]

Obr. 4

• e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.

[image omitted]

Obr. 5

Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.

• 2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.

• 2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.

• 2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.

• 2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).

• 2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení

• a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,

• b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",

• c) betonová skruž nebo sloupek,

• d) ochranný (vyhledávací) kopec,

• e) tříboká pyramida.

Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).

[image omitted]

Obr. 6

• 2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů

Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

• 2.9 Údaje o trigonometrických bodech

Údaje obsahují

• a) číslo a název trigonometrického bodu,

• b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1:5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby na níž je bod umístěn,

• c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,

• d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

• e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu,

• f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,

• g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.

Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.

• 2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.

[image omitted]

Číslování základních triangulačních listů

[image omitted]

Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy

Obr. 7

• 1. Technické požadavky na zhušťovací body

• 3.1 Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti.

• 3.2 Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů

• a) povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm,

• b) povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu,

• c) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace),

• d) dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm,

• e) použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo

• f) použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.).

• 3.3 Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

• 3.4 Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku).

• 3.5 Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

• 3.6 K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis „GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“.

• 3.7 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů

Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

• 3.8 Údaje o zhušťovacích bodech

Údaje obsahují

• a) číslo a název bodu,

• b) lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1 : 50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby, na níž je bod umístěn,

• c) souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci,

• d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

• e) údaje o stabilizaci a ochraně bodu,

• f) údaje o zřízení bodu.

Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

• 3.9 Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7).

• 1. Technické požadavky na body výškového bodového pole

• 4.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů

• a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,

• b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,

• c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,

• d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

[image omitted]

• c)

Obr. 8

• e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

[image omitted]

• c)

Obr. 9

• f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.

[image omitted]

• a)

[image omitted]

• b)

Obr. 10

• 4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

• 4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.

• 4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu

mL=m-.Lvmm,kdem- je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.

Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení m- je stanovena hodnotou (v mm)

• a) 0,40+0,71 /nR pro I.řád,

• b) 0,45+0,80 /nR pro II.řád,

• c) 0,60+1,06 /nR pro III.řád,

• d) 1,00+1,77/nR pro IV.řád a plošné nivelační sítě,

kde nR je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.

• 4.5 Údaje obsahují

• a) u bodů ČSNS

aa) označení nivelačního pořadu,

ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,

ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,

ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000,

ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,

ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,

• b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).

• 4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.

• 4.7 Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.

• 4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce

nivelační síť řádu	I.	II.	III.	IV.
pro oddíl v mm	2,0+1,50.R	2,0+2,25.R	2,0+3,00.R	2,0+5,00.R

kde R je délka oddílu v kilometrech.

• 4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu 20 mm.r, kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.

• 1. Technické požadavky na body tíhového bodového pole

• 5.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. Body podrobného tíhového bodového pole jsou zpravidla voleny na trvale označených bodech polohového a výškového bodového pole.

• 5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

• 5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km^2.

[image omitted]

Obr. 11

[image omitted]

Obr. 12

• 5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s^-2.

• 5.5 Údaje obsahují

• a) u bodů základního tíhového bodového pole

aa) číslo a název tíhového bodu,

ab) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci), označení listu státního mapového díla,

ac) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,

ad) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,

ae) druh značky a stabilizace,

af) údaje o zřízení tíhového bodu.

• b) u bodů podrobného tíhového bodového pole údaje uvedené v písmenu a) doplněné o hodnotu topografické korekce a hodnotu úplné Bouguerovy anomálie.

Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách µm.s^-2 na dvě desetinná místa.

• 5.6 Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.

• 1. Rozměr a vzor razítka k ověřování výsledků zeměměřických činností

• 7.1 Razítko úředně oprávněného zeměměřického inženýra má v průměru 36 mm. Řádkové razítko o ověření náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností má rozměr 55 mm x 12 mm a otisk razítka se použije v případě, není-li jeho text součástí tiskopisu Úřadu.

• 7.2 Vzor razítka

[image omitted]

• 1. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi

• 1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty,

• 1. Komunikace,

• 1. Rozvodné sítě a produktovody,

• 1. Vodstvo,

• 1. Územní jednotky včetně chráněných území,

• 1. Vegetace a povrch,

• 1. Terénní reliéf,

• 1. Geodetické body.

• 1. SÍDELNÍ, HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Hodnoty atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1.01 | AL020 (NF121) | Ostatní plocha v sídlech | centroid plochy (plocha) | | | | | | 1.02 | AL015 | Budova jednotlivá nebo blok budov | obvodová linie nebo bod | JMENO | jméno budovy | | NULL) | | DRUHBUD | druh budovy | | výčet vedených druhů budovy viz) | | | | | | 1.03 | AL018 | Věžovitá nástavba na budově, věžovitá stavba ostatní | bod | JMENO | jméno nástavby, stavby | | NULL) | | PODTYPOB | podtyp stavebního objektu | 016 | věž blíže nespecifikovaná | | | | | | 090 | věžovitá nástavba na budově | | | | | | | | 091 | rozhledna | | | | | | | | 092 | vysílač | | | | | | | | 301 | rozhledna + vysílač | | | | | | | | 1.04 | AA010 | Ústí šachty, štoly | bod | JMENO | jméno šachty, štoly | | NULL) | | STAVOB | stav užívání objektu | 026 | šachta, štola v provozu | | | | | | 027 | šachta, štola mimo provoz | | | | | | | | DRUHTEZBY | druh těženého materiálu | 7 | uhlí | | | | | | 13 | cihlářská surovina | | | | | | | | 16 | kámen | | | | | | | | 25 | písek | | | | | | | | 27 | rudy | | | | | | | | -1 | nezadáno/neznámo | | | | | | | | 1.05 | AA040 | Těžní věž | bod | JMENO | jméno těžní věže | | NULL) | | STAVOB | stav užívání objektu | 026 | těžní věž v provozu | | | | | | 027 | těžní věž mimo provoz | | | | | | | | DRUHTEZBY | druh těženého materiálu | 7 | uhlí | | | | | | 13 | hlína | | | | | | | | 16 | kámen | | | | | | | | 25 | písek | | | | | | | | 27 | rudy | | | | | | | | 30 | ropa | | | | | | | | 40 | zemní plyn | | | | | | | | -1 | nezadáno/neznámo | | | | | | | | 1.06 | AA011 (NF122) | Povrchová těžba, lom | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno místa těžby, lomu | | NULL) | | DRUHTEZBY | druh těženého materiálu | 7 | uhlí | | | | | | 13 | cihlářská surovina | | | | | | | | 16 | kámen | | | | | | | | 25 | písek | | | | | | | | 27 | Rudy, radioaktivní suroviny | | | | | | | | 28 | rašelina | | | | | | | | 36 | štěrkopísek | | | | | | | | 37 | keramické suroviny | | | | | | | | 38 | vápenec, dolomit | | | | | | | | 39 | ostatní nerudý | | | | | | | | -1 | nezadáno/neznámo | | | | | | | | 1.07 | AC030 (NF123) | Usazovací nádrž, | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno nádrže, odkaliště | | NULL) | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 1.08 | AM040 (NF124) | Úložné místo | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno úložného místa | | NULL) | | PODTYPOB | typ úložného místa dle správce | | | | | | | | 1.09 | AL019 | Kůlna, skleník, fóliovník | obvodová linie | JMENO | jméno kůlny, skleníku, fóliovníku | | NULL) | | PODTYPOB | podtyp stavebního objektu | K | kůlna | | | | | | S | skleník, fóliovník | | | | | | | | 1.10 | AF010 | Tovární komín | bod | JMENO | jméno továrního komínu | | NULL) | | 1.11 | AF020 | Dopravníkový pás | linie | | | | | | 1.12 | AF030 | Chladící věž | obvodová linie | | | | | | 1.13 | AM070 | Válcová nádrž, zásobník | obvodová linie nebo bod | JMENO | jméno nádrže, zásobníku | | NULL) | | 1.14 | AM020 | Silo | obvodová linie nebo bod | | | | | | 1.15 | AM080 | Vodojem věžový | bod | JMENO | jméno vodojemu | | NULL) | | 1.16 | AB000 (NF125) | Skládka | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno skládky | | NULL) | | STAVOB | stav užívání objektu | 026 | skládka v provozu | | | | | | 027 | skládka mimo provoz | | | | | | | | PODTYPOB | podtyp stavebního objektu | O | skládka odpadu | | | | | | M | skládka materiálu | | | | | | | | 1.17 | AJ050 | Větrný mlýn | bod | JMENO | jméno větrného mlýna | | NULL) | | 1.18 | AJ051 | Větrný motor | bod | | | | | | 1.19 | AL200 | Rozvalina, zřícenina | obvodová linie | JMENO | jméno rozvaliny, zříceniny | | NULL) | | 1.20 | AL130 | Mohyla, pomník, náhrobek | bod | JMENO | jméno mohyly, pomníku, náhrobku | | NULL) | | 1.21 | AL090 | Kříž, sloup kulturního významu | bod | JMENO | jméno kříže, sloupu | | NULL) | | 1.22 | AH010 | Hradba, val, bašta, opevnění | linie | JMENO | jméno hradby, valu, bašty, opevnění | | NULL) | | 1.23 | AL260 | Zeď | linie | JMENO | jméno zdi | | NULL) | | 1.24 | AL030 (NF126) | Hřbitov | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno hřbitova | | NULL) | | 1.25 | AK150 | Lyžařský můstek | linie | | | | | | 1.27 | AL000 (NF127) | Areál účelové zástavby | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno areálu | | NULL) | | TYPZAST | typ účelové zástavby | 101 | hlubinná těžba | | | | | | 102 | strojírenský průmysl | | | | | | | | 103 | chemický průmysl | | | | | | | | 104 | textilní, oděvní a kožedělný | | | | | | | | 105 | průmysl skla, keramiky a stavebních hmot | | | | | | | | 106 | potravinářský průmysl | | | | | | | | 107 | dřevozpracující a papírenský průmysl | | | | | | | | 108 | polygrafický průmysl | | | | | | | | 109 | hutnický průmysl | | | | | | | | 110 | ostatní, nerozlišený průmysl | | | | | | | | 111 | chov hospodářských zvířat | | | | | | | | 112 | zemědělský areál ostatní | | | | | | | | 113 | skleníkové pěstování plodin | | | | | | | | 201 | areál hradu (zřícenin) | | | | | | | | 202 | areál zámku | | | | | | | | 203 | archeologické naleziště | | | | | | | | 204 | hvězdárna | | | | | | | | 205 | kostel | | | | | | | | 206 | klášter | | | | | | | | 207 | kulturní objekt ostatní | | | | | | | | 208 | muzeum | | | | | | | | 209 | letní scéna | | | | | | | | 210 | škola | | | | | | | | 211 | výstaviště | | | | | | | | 212 | skanzen | | | | | | | | 213 | zoo, safari | | | | | | | | 214 | botanická zahrada | | | | | | | | 301 | sportovní areál | | | | | | | | 302 | plavecký areál | | | | | | | | 303 | stadión | | | | | | | | 304 | dostihový areál, parkur | | | | | | | | 305 | auto-moto-cyklo areál | | | | | | | | 306 | golfový areál | | | | | | | | 307 | střelnice | | | | | | | | 308 | plochy pro SLZ | | | | | | | | 309 | koupaliště | | | | | | | | 310 | camping | | | | | | | | 311 | hřiště | | | | | | | | 312 | chatová kolonie | | | | | | | | 313 | rekreační zástavba | | | | | | | | 314 | kynologické cvičiště | | | | | | | | 401 | sklad, hangár | | | | | | | | 402 | přístav | | | | | | | | 403 | depo | | | | | | | | 404 | technické služby | | | | | | | | 405 | úpravna vody | | | | | | | | 406 | čistírna odpadních vod | | | | | | | | 407 | vodojem zemní | | | | | | | | 408 | autobusové nádraží | | | | | | | | 409 | čerpací stanice pohonných hmot | | | | | | | | 410 | meteorologická stanice | | | | | | | | 411 | vysílač | | | | | | | | 412 | nemocnice | | | | | | | | 413 | další zdravotní a sociální zařízení | | | | | | | | 414 | věznice | | | | | | | | 415 | kasárny a vojenské objekty | | | | | | | | 416 | skupinové garáže | | | | | | | | 1.28 | EX010 | Doplňková linie | linie | | | | | | 1.31 | AL016 | Definiční bod adresního místa | bod | ID_RUIAN | identifikátor adresního bodu v RÚIAN | | | | 1.32 | AM060 | Bunkr | bod | JMENO | jméno bunkru | | NULL**) |

• 1. KOMUNIKACE

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrie ké určení objektu | Název atributu) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 2.01 | AP001 | Silnice, dálnice | linie – osa silnice, dálnice | JMENO | jméno silnice, dálnice | | NULL) | | CISLOUSEKU | číslo úseku komunikace dle správce | | | | | | | | SILNICE | označení komunikace dle správce | | | | | | | | TYPSILNICE | třída silnice | D | dálnice | | | | | | R | rychlostní komunikace | | | | | | | | S1 | silnice 1. třídy | | | | | | | | S2 | silnice 2. třídy | | | | | | | | S3 | silnice 3. třídy | | | | | | | | 2.02 | AP002 | Ulice | linie – osa ulice | NAZEV | název ulice | | NULL) | | ULICE_ID | identifikátor pojmenované ulice (veřejného prostranství) podle RÚIAN | | NULL) | | | | | | TYPULICE | typ ulice | 026 | ulice sjízdná v sídle | | | | | | 025 | ulice nesjízdná v sídle | | | | | | | | 926 | ulice sjízdná mimo sídlo | | | | | | | | 925 | ulice nesjízdná mimo sídlo | | | | | | | | 2.03 | AP010 | Cesta | linie – osa cesty | JMENO | jméno cesty | | NULL) | | TYPCESTY | typ cesty | 025 | cesta neudržovaná | | | | | | 026 | cesta udržovaná | | | | | | | | 099 | cesta parková a hřbitovní | | | | | | | | 2.04 | AP003 | Pěšina | linie – osa pěšiny | JMENO | jméno pěšiny | | NULL) | | 2.05 | AP020 | Křižovatka mimoúrovňová | bod | CISLOUZLU | kód uzlového bodu dle správce | | | | EXIT | označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce | | NULL) | | | | | | SILNICE 1 | označení komunikace 1 dle správce | | | | | | | | SILNICE2 | označení komunikace 2 dle správce | | NULL) | | | | | | 2.06 | AQ062 | Křižovatka úrovňová | bod | CISLOUZLU | kód uzlového bodu dle správce | | | | EXIT | označení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správce | | NULL) | | | | | | SILNICE1 | označení komunikace 1 dle správce | | | | | | | | SILNICE2 | označení komunikace 2 dle správce | | NULL) | | | | | | 2.07 | AP004 | Uzlový bod silniční sítě | bod | CISLOUZLU | kód uzlového bodu dle správce | | | | SILNICE1 | označení komunikace 1 dle správce | | | | | | | | SILNICE2 | označení komunikace 2 dle správce | | NULL) | | | | | | 2.08 | AQ040 | Most | linie | JMENO | jméno mostu | | NULL) | | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce | | NULL) | | | | | | SILNICE | označení silnice nebo dálnice dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ | označení traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | 2.09 | AQ043 | Lávka | linie nebo bod | JMENO | jméno lávky | | NULL) | | 2.10 | AQ041 | Podjezd | linie nebo bod | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce | | NULL) | | SILNICE | označení silnice nebo dálnice dle správce | | NULL) | | | | | | 2.11 | AQ042 | Železniční přejezd | linie nebo bod | SILNICE | označení silnice, dálnice dle správce | | NULL) | | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ1 | označení traťového a definičního úseku železnice dle správce | | | | | | | | KOD_ZELEZ2 | označení 2. traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ3 | označení 3. traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ4 | označení 4. traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ5 | označení 5. traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | TYPPRE | typ zabezpečení železničního přejezdu dle správce | | | | | | | | KOD_DRAH | číslo železničního přejezdu dle správce | | NULL) | | | | | | 2.12 | AQ065 | Propustek | linie nebo bod | | | | | | 2.13 | AQ080 | Přívoz | linie | JMENO | jméno přívozu | | | | SILNICE | označení silnice dle správce | | NULL) | | | | | | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici dle správce | | NULL) | | | | | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku (nebo vodní nádrže) | | | | | | | | 2.14 | AQ130 | Tunel | linie | JMENO | jméno tunelu | | NULL) | | SILNICE | označení silnice nebo dálnice dle správce | | NULL) | | | | | | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správce | | NULL) | | | | | | KOD_ZELEZ | označení traťového a definičního úseku železnice dle správce | | NULL) | | | | | | 2.15 | AQ135 (NF128) | Parkoviště, odpočívka | centroid plochy (plocha) | | | | | | 2.17 | AN010 | Železniční trať | linie – osa trati | JMENO | jméno železniční trati | | NULL) | | KOD_ZELEZ | označení traťového a definičního úseku železnice dle správce | | | | | | | | TYPROZCH | rozchod kolejí | 005 | rozchod kolejí normální | | | | | | 004 | rozchod kolejí úzkorozchodný | | | | | | | | TYPTRATI | typ trati dle správce | 001 | elektrizovaná trať | | | | | | 004 | neelektrizovaná trať | | | | | | | | VLASTNIK | vlastník železnice | 005 | státní železnice | | | | | | 006 | soukromá železnice | | | | | | | | 999 | neurčeno | | | | | | | | POCETKOLEJ | počet kolejí | | | | | | | | 2.18 | AN050 | Železniční vlečka | linie – osa vlečky | JMENO | jméno železniční vlečky | | NULL) | | KOD_ZELEZ | označení traťového a definičního úseku vlečky dle správce | | NULL) | | | | | | TYPROZCH | rozchod kolejí | 005 | rozchod kolejí normální | | | | | | 004 | rozchod kolejí úzkorozchodný | | | | | | | | TYPTRATI | typ trati dle správce | 001 | elektrizovaná vlečka | | | | | | 004 | neelektrizovaná vlečka | | | | | | | | POCETKOLEJ | počet kolejí | | | | | | | | 2.19 | AN060 (NF129) | Kolejiště | centroid plochy (plocha) | | | | | | 2.20 | AQ126 | Železniční stanice, zastávka | bod | ZST_K | kód dopravního místa dle správce | | | | ZST_P | jméno dopravního místa dle správce | | | | | | | | TYP | typ dopravního místa dle správce | | | | | | | | 2.21 | AQ127 | Stanice metra | bod | STMETRO_K | kód stanice z aktuálního číselníku stanic metra | | | | STMETRO_P | jméno stanice z aktuálního číselníku stanic metra | | | | | | | | 2.22 | AQ010 | Lanová dráha, lyžařský vlek | linie – osa lanové dráhy, lyžařského vleku | TYPUSKOM | podtyp úseku komunikace | V | visutá lanová dráha | | L | lyžařský vlek | | | | | | | | PL | pozemní lanová dráha | | | | | | | | 2.23 | AQ020 | Stožár lanové dráhy | bod | | | | | | 2.24 | AN011 | Tramvajová dráha | linie – osa dráhy | | | | | | 2.25 | GB005 (NF130) | Letiště | centroid plochy (plocha) | NAZEV | název letiště z oficiálního seznamu letišť podle správce | | | | KOD_ICAO | kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce | | | | | | | | TYPLET | typ letiště dle správce | | | | | | | | ARP | zeměpisné souřadnice vztažného bodu letiště | | | | | | | | 2.26 | GB055 | Obvod letištní dráhy | obvodová linie | | | | | | 2.27 | GB054 | Osa letištní dráhy | linie – osa dráhy | KOD_ICAO | kód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce | | | | OZNACDRAHY | název/azimut letištní dráhy | | NULL) | | | | | | TYPDRAHY | typ letištní dráhy | PV | přistávací a vzletová | | | | | | PO | pojížděcí | | | | | | | | 2.28 | AN012 | Metro | linie – osa trati | TYPUSKOM | podtyp úseku komunikace | P | podzemní úsek metra | | N | nadzemní úsek metra | | | | | | | | 2.30 | BH070 | Brod | linie | JMENO | jméno brodu | | NULL) | | SILNICE | označení silnice, dálnice dle správce | | NULL) | | | | | | IDENT_OBJ | číslo stavebního objektu na silnici dle správce | | NULL) | | | | | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku | | NULL) | | | | | | 2.31 | AP011 | Silnice neevidovaná | linie – osa | JMENO | jméno silnice | | NULL) | | 2.32 | AP012 | Silnice ve výstavbě | linie – osa silnice | SILNICE | označení komunikace dle správce | | NULL*) | | 2.33 | AQ125 (NF134) | Areál železniční stanice, zastávky | centroid plochy (plocha) | ZST_K | kód dopravního místa dle správce | | | | ZST_P | jméno dopravního místa dle správce | | | | | | | | TYP | typ dopravního místa dle správce | | | | | | | | 2.34 | GB035 | Heliport | bod | NAZEV | název heliportu podle správce | | |

• 1. ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 3.01 | AD010 (NF131) (AD010P) | Elektrárna | centroid plochy (plocha) (bod) | JMENO | jméno elektrárny | | NULL) | | PODTYPE L | typ elektrárny dle správce | | | | | | | | ID_ERU | identifikátor elektrárny dle správce | | | | | | | | 3.02 | AD030 (NF132) | Rozvodna, transformovna | centroid plochy (plocha) | | | | | | 3.03 | AT030 | Elektrické vedení | linie | NAZEV | označení vedení | | | | NAPETI | nejvyšší napětí v kV | | | | | | | | 3.04 | AT040 | Stožár elektrického vedení | bod | | | | | | 3.05 | AQ113 | Dálkový produktovod, dálkové potrubí | linie | DRUHMED | druh přepravovaného materiálu | ET | etylen | | KA | odpadní voda | | | | | | | | OS | ostatní nerozlišené | | | | | | | | PL | plyn | | | | | | | | PO | popílek | | | | | | | | RO | ropa | | | | | | | | TE | teplo | | | | | | | | VO | voda | | | | | | | | NAZEV | označení vedení produktovodu, potrubí | | NULL*) | | | | | | 3.06 | AQ116 (NF133) | Přečerpávací stanice produktovodu | centroid plochy (plocha) | | | | |

• 1. VODSTVO

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 4.01 | BH170 | Zdroj podzemních vod | bod | JMENO | jméno zdroje | | NULL) | | KOD | označení pramenu nebo vrtu | | NULL) | | | | | | TYPZDROJ | typ zdroje | PS | pramen | | | | | | LZ | lázeňské zřídlo | | | | | | | | KA | kašna | | | | | | | | VR | studna, vrt | | | | | | | | 4.02 | BH140 | Vodní tok | linie – osa toku | JMENO | jméno vodního toku | | NULL) | | USEK_ID | jednoznačný identifikátor úseku vodního toku | | | | | | | | KODPOVODI | kód povodí dle správce | | | | | | | | VYDATTOK | vydatnost vodního toku | 008 | stálý vodní tok | | | | | | 006 | občasný vodní tok | | | | | | | | TYPTOKU | typ vodního toku | 001 | povrchový nesplavný | | | | | | 004 | podzemní | | | | | | | | 099 | povrchový splavný | | | | | | | | IDVT | identifikátor vodního toku dle správce | | | | | | | | 4.03 | BH142 | Rozvodnice | linie | KODPOVODI1 | kód přilehlého povodí dle správce | | | | KODPOVODI2 | kód přilehlého povodí dle správce | | NULL) | | | | | | 4.04 | BB005 | Přístaviště | bod | JMENO | jméno přístaviště | | | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku | | | | | | | | 4.06 | BH180 | Vodopád | linie nebo bod | JMENO | jméno vodopádu | | NULL) | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku | | NULL) | | | | | | 4.07 | BI020 | Přehradní hráz, jez | linie – osa hráze, jezu | JMENO | jméno hráze, jezu | | NULL) | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku | | NULL) | | | | | | TYPVOD | podtyp objektu | P | přehradní hráz | | | | | | J | jez | | | | | | | | 4.08 | BI030 | Plavební komora | linie – osa komory | JMENO | jméno plavební komory | | | | NAZEVTOKU | jméno vodního toku | | | | | | | | 4.09 | BH010 | Akvadukt, shybka | linie | JMENO | jméno akvaduktu, shybky | | NULL) | | TYPVOD | podtyp objektu | A | akvadukt | | | | | | S | shybka | | | | | | | | 4.10 | BH080 (NF120) | Vodní plocha | centroid plochy (plocha) | JMENO | jméno vodní plochy | | NULL) | | STOJVODA | stojatá voda | A | ano | | | | | | N | ne | | | | | | | | 4.11 | BH000 | Břehová čára | obvodová linie vodního toku nebo plochy | | | | | | 4.12 | BH095 | Bažina, močál | obvodová linie | JMENO | jméno bažiny, močálu | | NULL*) |

• 1. ÚZEMNÍ JEDNOTKY VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 5.01 | FA000 | Hranice správní jednotky a katastrálního území | linie | KODUTJ1 | kód přilehlé UTJ dle správce | | NULL) | | KODUTJ2 | kód přilehlé UTJ dle správce | | NULL) | | | | | | KODKU1 | kód přilehlého KÚ dle správce | | NULL) | | | | | | KODKU2 | kód přilehlého KU dle správce | | NULL*) | | | | | | 5.15 | FA211 | Maloplošné zvláště chráněné území | plocha | NAZEV | název maloplošného zvláště chráněného území dle správce | | | | KODCHU | kód maloplošného zvláště chráněného území dle správce | | | | | | | | KATEGCHU | kategorie maloplošného zvláště chráněného území dle správce | NPR | národní přírodní rezervace | | | | | | PR | přírodní rezervace | | | | | | | | NPP | národní přírodní památka | | | | | | | | PP | přírodní památka | | | | | | | | 5.16 | FA212 | Velkoplošné zvláště chráněné území | plocha | NAZEV | název velkoplošného zvláště chráněného území | | | | KODCHU | kód velkoplošného zvláště chráněného území dle správce | | | | | | | | | | | | KATEGCHU | kategorie velkoplošného zvláště chráněného území dle správce | NP | národní park | | CHKO | chráněná krajinná oblast | | | | | | | | 5.17 | AA000 | Dobývací prostory | plocha | NAZEV | název dobývacího prostoru dle správce | | | | ID | kód dobývacího prostoru dle správce | | | | | | | | 5.18 | FA230 | Chráněné ložiskové území | plocha | NAZEV | název chráněného ložiskového území dle správce | | | | ID | kód chráněného ložiskového území dle správce | | | | | | |

• 1. VEGETACE A POVRCH

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 6.01 | EX100 | Hranice užívání půdy | linie – hranice ploch | | | | | | 6.02 | EA010 (NF101) | Orná půda a ostatní dále nespecifikované plochy | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.03 | EA055 (NF102) | Chmelnice | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.04 | EA040 (NF103) | Ovocný sad, zahrada | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.05 | EA050 (NF104) | Vinice | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.06 | EB010 (NF105) | Trvalý travní porost | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.07 | EC015 (NF106) | Lesní půda se stromy | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.08 | EB020 (NF107) | Lesní půda s křovinatým porostem | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.09 | EB021 (NF108) | Lesní půda s kosodřevinou | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.10 | EA060 (NF109) | Okrasná zahrada, park | centroid plochy (plocha) | | | | | | 6.11 | EC030 | Významný nebo osamělý strom, lesík | bod | JMENO | jméno stromu, lesíka | | NULL) | | TYPVEG | druh vegetace | OS | osamělý strom | | | | | | L | osamělý lesík | | | | | | | | 6.12 | EC035 | Liniová vegetace | linie | TYPVEG | druh vegetace | S | stromořadí | | Z | živý plot | | | | | | | | 6.13 | EC040 | Lesní průsek | linie | | | | | | 6.14 | EB030 | Rašeliniště | obvodová linie nebo bod | JMENO | jméno rašeliniště | | NULL*) | | 6.15 | NF211 | Pomocná hranice užívání | linie – hranice ploch | | | | |

• 1. TERÉNNÍ RELIÉF

Pořadové číslo typu objektu	Kód typu objektu	Typ objektu v katalogu objektů	Geometrické určení objektu	Název atributu *)	Předmět atributu	Výčet hodnot atributu
7.01	DB000	Hranice geomorfologické jednotky	linie	KODGEOMJ 1	kód přilehlé geomorfologické jednotky
KODGEOMJ 2	kód přilehlé geomorfologické jednotky
7.02	CA010	Vrstevnice	linie	VYSKA	výška vrstevnice v metrech
7.03	CA030	Kótovaný bod	bod	VYSKA	nadmořská výška kótovaného bodu v metrech
7.04	CA031	Výškový bod reliéfu	bod (3D)		****)
7.05	CA033	Výškový bod povrchu	bod (3D)		****)
7.06	DB160	Skalní útvary	obvodová linie	JMENO	jméno skalních útvarů	NULL**)
7.07	DB060	Rokle, výmol	linie
7.08	DB210	Sesuv půdy, suť	obvodová linie
7.09	DB030	Vstup do jeskyně	bod	JMENO	jméno jeskyně	NULL**)
7.10	DB161	Osamělý balvan, skála, skalní suk	bod	JMENO	jméno balvanu, skály, suku	NULL**)
7.11	DB162	Skupina balvanů	linie nebo bod	JMENO	jméno skupiny balvanů	NULL**)
7.12	DB090	Stupeň, sráz	linie
7.13	DB080	Pata terénního útvaru	linie

• 1. GEODETICKÉ BODY

| Pořadové číslo typu objektu | Kód typu objektu | Typ objektu v katalogu objektů | Geometrické určení objektu | Název atributu ) | Předmět atributu | Výčet hodnot atributu | | | Kód | Popis | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 8.01 | ZB060 | Bod polohového bodového pole | bod | NAZEV | označení bodu PBP | | | | VYSKA | nadmořská výška v metrech | | NULL*) | | | | | | TYPGB | podtyp geodetického bodu | 21 | bod s evidovanými souřadnicemi ETRS89 | | | | | | 20 | ostatní body PBP | | | | | | | | TYPPOLB | typ bodu polohového pole | 22 | trigonometrický bod | | | | | | 23 | zhušťovací bod | | | | | | | | 24 | přidružený bod | | | | | | | | 8.02 | ZB020 | Bod základního výškového bodového pole | bod | NAZEV | označení bodu ZVBP | | | | VYSKA | nadmořská výška v metrech | | | | | | | | TYPGB | podtyp geodetického bodu | 31 | zvlášť významný bod ZVBP (základní nivelační body a body ZGS) | | | | | | 30 | ostatní bod ZVBP | | | | | | | | 8.03 | ZC000 | Bod základního tíhového bodového pole | bod | NAZEV | označení bodu ZTBP | | | | VYSKA | nadmořská výška v metrech | | | | | | | | TYPGB | podtyp geodetického bodu | 41 | zvlášť významný bod ZTBP (absolutní tíhové body, body sítě nultého řádu a body hlavní gravimetrické základny) | | | | | | 40 | ostatní bod ZTBP | | | | | | |

*) Každý typ objektu ZABAGED® obsahuje jednoznačný identifikátor FID_ZBG. Výjimku tvoří pouze typy objektů 7.02 Vrstevnice, 7.04 Výškový bod reliéfu a 7.05 Výškový bod povrchu, které tento atribut nemají.

**) NULL znamená, že hodnota atributu může být prázdná.

***) strojírenský průmysl; chemický průmysl; textilní, oděvní a kožedělný průmysl; průmysl skla, keramiky a stavebních hmot; potravinářský průmysl; dřevozpracující a papírenský průmysl; polygrafický průmysl; hutnický průmysl; ostatní, nerozlišený průmysl; chov hospodářských zvířat; zemědělský podnik ostatní; přečerpávací stanice produktovodu; hvězdárna; kostel; klášter; kulturní objekt ostatní; muzeum; divadlo; škola; kaple; synagoga; sportovní hala; krytý bazén; budova blíže neurčená; hangár, sklad; vodojem zemní; čerpací stanice pohonných hmot; meteorologická stanice; nemocnice; další zdravotní a sociální zařízení; věznice; kasárny a vojenské objekty; garážový dům; pošta; rozvodna, transformovna; správní a soudní budova; obchodní středisko s potravinami; obchodní středisko bez potravin.

****) data jsou publikována v obvyklých formátech pro digitální modely terénu (GRID, TIN, Coverage).

• 1. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných technologií GNSS

• 9.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití technologií využívajících GNSS se musí používat takové přijímače GNSS, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. K měření je možné využít signály všech zprovozněných a správně fungujících družic všech dostupných globálních navigačních družicových systémů, které jsou založeny na obdobném principu jako americký systém GPS-NAVSTAR.

• 9.2 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodu 9.1 využít měření v reálném čase i měření s následným zpracováním. Pro měření s následným zpracováním mohou být využity metody měření v klidu (dále jen „statické metody“), i měření za pohybu (dále jen „kinematické metody“). Doba měření na bodě musí být u statických metod dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru, použitým aparaturám a počtu družic obsažených ve výsledku následného zpracování, u kinematických metod a měření v reálném čase pak musí obsahovat nejméně 5 záznamů. Pro měření v reálném čase, statické i kinematické metody platí, že pro další zpracování je možné použít pouze taková řešení, kterých bylo dosaženo za podmínky, že ambiguity byly určeny jako celá čísla, dále platí, že vzdálenost bodů, mezi nimiž se vztahy přímo určují, nesmí být delší, než maximální vzdálenost, na kterou jsou tyto vztahy řešitelné použitým zpracovatelským programem.

• 9.3 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodů 9.1 a 9.2 využít jednotlivých permanentních stanic nebo výstupů a služeb (dále jen „virtuální referenční stanice“), jestliže je síť permanentních stanic vytváří. Virtuální referenční stanici dané sítě permanentních stanic nelze použít, jestliže je touto sítí poskytnuta na větší vzdálenost od nejbližší permanentní stanice dané sítě, než je pro danou síť s ohledem na její technologické řešení uváděno v dokumentaci, nebo není praxí stanoveno jinak.

• 9.4 Poloha bodu musí být určena buď ze dvou nezávislých výsledků měření pomocí technologie GNSS, nebo jednoho výsledku měření technologií GNSS a jednoho výsledku měření klasickou metodou. Souřadnice bodu musí vyhovět charakteristikám přesnosti stanoveným touto vyhláškou pro trigonometrické body a zhušťovací body a zvláštním právním předpisem^9) pro body podrobného polohového bodového pole a podrobné body.

• 9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech:

<-1 + n.k ; n.k + 1> hodin

kde: k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel

n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS.

• 9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu:

<-3 + n.k ; n.k + 3> hodin

• 9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky:

• a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření,

• b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0,

• c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice ze stejné sítě permanentních stanic.

• 9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít:

• a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle,

• b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena,

• c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle.

• 9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy:

• a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo

• b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném.

• 9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS v epoše 1989.0 může být provedeno:

• a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo

• b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo

• c) využitím permanentní stanice, která je pro připojení do systému ETRS v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic.

• 9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem:

• a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo

• b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:

ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body,

bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajů,

bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body,

bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodném geocentrickém systému, v případě WGS84 pak v jeho shodné realizaci,

be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km,

bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°,

bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice,

bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK.

• 1. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky

• 10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.

• 10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:

• a) Pro určení souřadnic volného polárního stanoviska musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž musí být na oba dva změřeny vodorovné směry a délky.

• b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů, nebo protínáním z délek, nebo jako volného polárního stanoviska musí být úhel mezi směry na určovaném stanovisku v rozmezí 30 gon až 170 gon.

• c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.

• d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.

• e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.

• f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.

• g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m.

• h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.

• i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.

• j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.

• k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.

^1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb.

^6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb.

^7) § 17a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

^9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

^10) § 4 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 17a odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^11) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

^13) § 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.

^14a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.

^14b) § 20 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. § 39 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

^15) § 17a odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^16) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^22) § 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

^24) § 5 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb.

^26) § 3 písm. i) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^27) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

^28) § 3 písm. a) bod 4 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

^30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^43) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.

^44) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^46a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

^48) § 14 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

^49) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb.

^50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

^51) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.

^52) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

^53) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb.

^54) § 14 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

^56) § 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^57) § 15 zákona č. 200/1994 Sb.

^58) § 25 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

^59) § 4 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.

^60) § 15 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

^61) § 77 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.

^62) § 18 zákona č. 200/1994 Sb.

^63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

^64) § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 359/1992 Sb.

^65) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb.

^66) § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.