Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 včetně nadpisu zní:

㤠1

Účel zákona

Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle tohoto zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.“.

• 1. § 2 odst. 2 zní:

„(2) Rozlišení zdravotní péče uvedené v odstavci 1 na péči hrazenou plně nebo částečně se provádí s ohledem na charakter postižení zdravotního stavu a objem finančních zdrojů na úhradu této péče. Pokud je pojištěncům ve věku do 18 let poskytována zdravotní péče označená ve Zdravotním řádu jako péče částečně hrazená, hradí ji zdravotní pojišťovna plně. Okruh péče plně hrazené, částečně hrazené a další podrobnosti při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona stanoví Zdravotní řád. Zdravotní řád je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které provádějí zdravotní pojištění.“.

• 1. V § 2 odst. 3 věta první zní: „Zdravotní řád vydá po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen „Pojišťovna“), ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem^1) a odborných vědeckých společností vláda České republiky nařízením.“.

• 1. V § 2 odst. 4 se za slovy „léčebný účel“ připojuje odkaz na poznámku č. 16) a na konci se připojují tyto věty: „Zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem výkonů s bodovými hodnotami (§ 13 odst. 3) a platnými cenovými výměry.“.

Poznámka č. 16) zní:

„^16) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu.“.

• 1. § 3 odst. 1 písm. b) zní:

• „b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.“.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „pracovního nebo obdobného poměru“ nahrazují slovy „zaměstnání (§ 6b odst. 3)“.

• 1. Nad § 6 se vkládá nadpis: „Plátci pojistného zdravotního pojištění“.

• 1. § 6 zní:

㤠6

Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou:

• a) pojištěnci uvedení v § 6a;

• b) zaměstnavatelé;

• c) stát.“.

• 1. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně poznámek č. 3) až 12) a 17) až 22) znějí:

㤠6a

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud:

• a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují:

• 1. zaměstnanci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru;

• 1. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

• 1. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;

• 1. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;

• 1. poslanci a senátoři;

• 1. členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva;

• 1. členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky;

• 1. soudci;

• 1. státní zástupci;

• 1. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky;

• 1. vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb;

• 1. interní vědečtí aspiranti;

• 1. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

• 1. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;

• 1. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

• 1. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění,

pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění,

• b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

• 1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;^17)

• 1. osoby provozující živnost;^18)

• 1. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;^19)

• 1. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých;^20)

• 1. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;^21)

• 1. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;^22)

• 1. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod body 1 až 3, jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah,

• c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c).

§ 6b

(1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4.

(2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a).

§ 6c

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

• a) nezaopatřené děti;^3)

• b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení,^4) kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;

• c) příjemce rodičovského příspěvku;^5)

• d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;

• e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;^6)

• f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;^7)

• g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,^8) anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;^9)

• h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;

• i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

• j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů;^10)

• k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;^11)

• l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,^12) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

^3) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^4) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb.

^5) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

^6) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. § 3 odst. 4 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb. Zákon ČNR č. 482/1991 Sb.

^8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.

^9) § 37 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.

^10) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

^12) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb.

^17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. ^

^18) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

^19) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

^20) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.

^21) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^22) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“.

• 1. § 7 odst. 1 zní:

„(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

• a) nástupu do zaměstnání;

• b) zahájení samostatné výdělečné činnosti;

• c) kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c);

• d) návratu do České republiky, pokud pojištěnec postupoval podle § 7 odst. 4;

• e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

• f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec

• 1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

• 1. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče plně nebo částečně hrazená podle tohoto zákona,

• 1. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle § 7 odst. 4.

Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.“.

• 1. § 7 odst. 2 zní:

„(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, s výjimkou stanovenou v § 6b odst. 1. Tato povinnost zaniká dnem skončení zaměstnání.“.

• 1. V § 7 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 6c“.

• 1. § 7 odst. 4 zní:

„(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne, až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním podle tohoto zákona. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.“.

• 1. V § 7 odst. 5 se slova „a má nárok na penále“ nahrazují slovy „včetně penále“.

• 1. § 9 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní:

㤠9

Oznamovací povinnost plátců pojistného

(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

• a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,

• b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

• c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.

(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ji ukončil.

(4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně.

(5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 6c. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.

(6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců^23) bezprostředně po přidělení rodného čísla.

(7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců^23) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky.

^23) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.“.

• 1. § 10 odst. 1 písm. a) zní:

• „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost musí pojištěnec u vybrané pojišťovny podat nejméně dva měsíce přede dnem stanoveným v předchozí větě. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům žádost podává jejich zákonný zástupce. Při zániku zdravotní pojišťovny se ustanovení předchozí věty nepoužije. Právo na výběr zdravotní pojišťovny se též nepoužije při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přidělení jeho rodného čísla; pro podání této žádosti platí lhůta stanovená ve větě třetí. Žádosti pojištěnce podané ve lhůtách podle tohoto ustanovení je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn; rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit,“.

• 1. V § 10 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny^23) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.“.

• 1. § 11 písm. b) zní: