Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon o myslivosti

Aktuální text a fecha 1996-05-22

§ 1

Zvěř, pro kterou se určují jakostní třídy a normované stavy

(k § 13 odst. 2 zákona)

Jakostní třídy a normované stavy se určují pro tyto druhy zvěře:

a) zvěř srstnatá

jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý, srnec obecný, jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), muflon, prase divoké, zajíc polní;

b) zvěř pernatá

bažant (příslušníci rodu Phasianus a Syrmaticus).

§ 2

Kvalifikace mysliveckých hospodářů

(k § 15 odst. 1 zákona)

Kvalifikačním předpokladem pro zastávání funkce mysliveckého hospodáře je

a) složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo

b) úspěšné ukončení studia na lesnické, myslivecké nebo zemědělské střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které žadatel absolvoval jako povinný vyučovací předmět myslivost, nebo

c) složení vyšší odborné myslivecké zkoušky.

Doba lovu a hájení zvěře

(k § 26 zákona)

§ 3

(1) Hájeny jsou po celý rok tyto druhy zvěře:

kočka divoká, kozorožec horský, svišť horský, drop velký, tetřev hlušec, jeřábek lesní, bažant (příslušníci rodu Chrysolophus a Gennaeus), hrdlička divoká, berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (podčeleď Anatidae) s výjimkou uvedenou v § 4 odst. 1 písm. o), roháč, krahujec obecný, poštolky, racek chechtavý s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 2 a 3, kavka obecná, volavka popelavá s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 4, kvíčala, jezevec lesní s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 2, lasice kolčava a lasice hranostaj s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 2, tchoř světlý, veverka obecná, orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční, sovy (příslušníci čeledi Strigidae s výjimkou výra velkého), doupňák, bekasina otavní, pochop, pilich, moták lužní, káně lesní a káně rousná s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 6.

(2) Hájena není tato zvěř: liška obecná, mývalovec kuní, vrána obecná (černá a šedá), straka obecná, sele a lončák prasete divokého.

§ 4

(1) Doba lovu se pro dále uvedené druhy zvěře stanoví takto:

a) jelen evropský, laň a kolouch jelena evropského od 1. července do 15. ledna,

b) jelen sika a kolouch jelena siky od 1. července do 15. února, laň jelena siky od 1. července do 15. ledna,

c) jelenec viržinský, laň a kolouch od 1. září do 31. prosince,

d) daněk skvrnitý, daněla a daňče od 1. srpna do 31. prosince,

e) srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince,

f) muflon, muflonka, muflonče od 1. července do 31. prosince,

g) kamzík horský, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu,

h) koza bezoárová, kozel, koza, kůzle od 1. září do 31. prosince,

i) prase divoké, kňour a bachyně od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v odstavci 2 a v § 6 odst. 2,

j) zajíc polní od 1. listopadu do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 5 a 7,

k) králík divoký od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 5,

l) bažant obecný, kohout i slepice od 16. října do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 1 a 7, v bažantnicích od 16. října do 31. ledna,

m) bažant královský - kohout od 16. října do 15. března, slepice jen v bažantnicích od 16. října do 31. ledna,

n) krocan divoký a krůta od 1. října do 31. prosince, krocan divoký od 16. března do 30. dubna,

o) kachna divoká, polák velký, polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu,

p) lyska černá od 1. září do 15. prosince,

r) husy od 1. září do konce února,

s) hrdlička zahradní od 1. srpna do 15. února,

t) kuna lesní, kuna skalní od 1. listopadu do konce února s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 2,

u) ondatra pižmová od 1. listopadu do konce února,

v) sojka obecná od 1. října do 31. března,

w) hřivnáč od 16. srpna do 31. října,

x) havran polní od 16. října do konce února,

y) tchoř tmavý od 1. listopadu do konce února.

(2) Celoročně lze v oboře lovit prase divoké a zvěř, pro niž byly v oboře určeny normované stavy a jakostní třídy.

(3) Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dnech pracovního volna nebo klidu, začíná doba lovu již v tyto dny.

§ 5

(1) Doba lovu dalších druhů zvěře se stanoví takto:

a) los evropský od 1. srpna do 31. prosince,

b) rys ostrovid od 1. ledna do konce února,

c) medvěd brtník od 1. ledna do 31. prosince,

d) vlk od 1. ledna do 31. prosince,

e) vydra říční od 1. ledna do 31. prosince,

f) jestřáb lesní od 1. ledna do 31. prosince,

g) kormorán velký od 1. ledna do 31. prosince,

h) výr velký od 1. ledna do 31. prosince, a to jen odchytem nebo vybráním vajec,

i) tetřívek obecný od 16. dubna do 15. května,

j) koroptev polní od 1. září do 30. září,

k) sluka lesní od 16. března do 15. dubna.

(2) Toto stanovení doby lovu nenahrazuje povolení a výjimky k lovu uvedených druhů zvěře podle předpisů o ochraně přírody a krajiny.^1)

§ 6

(1) Doba lovu slepice bažanta obecného podle § 4 odst. 1 je stanovena pouze pro honitby, v nichž jsou dodrženy normované stavy bažanta z divoké populace. Divokou populací bažanta obecného se pro tento účel rozumí populace této zvěře, která nebyla uměle odchována.

(2) V bažantnicích a honitbách s trvalým výskytem tetřeva, tetřívka, jeřábka a dropa a v místech intenzivního vypouštění tetřeva, tetřívka, jeřábka, dropa a koroptve polní lze celoročně lovit prase divoké, kunu lesní, kunu skalní, racka chechtavého, jezevce lesního, lasici hranostaje a lasici kolčavu.

(3) Ustanovení o celoročním hájení racka chechtavého se nevztahuje na plůdkové rybníky a výtažníky a na rybníky s intenzivními chovy kachen, kde je možné racka chechtavého lovit po celý rok.

(4) Ustanovení o celoročním hájení volavky popelavé se nevztahuje na plůdkové rybníky a výtažníky, kde se volavka popelavá může lovit od 16. srpna do 30. listopadu.

(5) Doba lovu zajíce polního a králíka divokého se nevztahuje na oplocené vinice, oplocené ovocné sady a školky a oplocené lesní školky, kde je možné uvedené druhy zvěře lovit po celý rok. Oplocením se pro tyto účely rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.

(6) Ustanovení o celoročním hájení káně lesní a káně rousné se nevztahuje na jedince, kteří opakovaně útočí na domácí drůbež nebo holuby. Tyto jedince je možné v místě, kde působí tyto škody, a v bezprostředním okolí tohoto místa, lovit celoročně.

(7) Pro lov loveckým dravcem se začátek doby lovu zajíce polního a bažanta obecného stanoví již od 1. září.

Další zakázané způsoby lovu a stanovení určitých způsobů lovu

(k § 30 odst. 2 zákona)

§ 7

Další zakázané způsoby lovu:

a) lovení zvěře pomocí nebo z motorových vozidel, motorových člunů, zemědělských strojů, letadel nebo jiných prostředků pohybujících se nad zemí,

b) lovení zvěře na honebních pozemcích, na kterých probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na honebních pozemcích, které na tyto pozemky bezprostředně navazují,

c) střílení zvěře na hnízdech a vystřelování hnízd,

d) lovení zvěře spárkaté jednotnou střelou pro brokovnice kromě selete a lončáka prasete divokého při lovu nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou; lovení prasete divokého v noci bez použití pozorovací a střelecké optiky,

e) lovení zvěře jinou zbraní než palnou zbraní loveckou (kulovou nebo brokovou),

f) lovení zvěře pernaté na výrovkách,

g) lovení sluky vyháněním pomocí psa,

h) lovení spárkaté zvěře nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou kromě laně a koloucha jelena evropského, laně a koloucha jelena siky a selete a lončáka prasete divokého,

i) střílení spárkaté zvěře v odchytových a aklimatizačních zařízeních s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,

j) střílení samčí spárkaté zvěře v přezimovacích objektech s výjimkou jelenů špičáků a muflonů do stáří jednoho roku.

§ 8

(1) Zajíci, bažanti, krocani divocí, kachny, lysky černé a husy se loví na společných honech a kachny, lysky černé a husy se loví též na tahu. Společné hony a lov na tahu uvedených druhů zvěře se provádějí za účasti nejméně tří střelců, a to pouze brokovnicí s nábojem s hromadnou střelou, případně loveckými dravci.

(2) Lov bažanta královského (s výjimkou slepice) a krocana divokého může být prováděn též osamělým způsobem lovu.

Používání lovecky upotřebitelných psů, jejich kvalifikace a jejich počet v honitbách

(k § 28 zákona)

§ 9

(1) Kvalifikací se pro účely posouzení lovecké upotřebitelnosti rozumí způsobilost psa loveckého plemene

a) vyhledat, dohledat a přinést usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou drobnou zvěř (úplná lovecká upotřebitelnost pro drobnou zvěř), nebo

b) vyhledat a dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř (úplná lovecká upotřebitelnost pro zvěř spárkatou), nebo

c) pro lov zvěře pod zemí.

(2) Spárkatou zvěří se pro účely této vyhlášky rozumí: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý, srnec obecný, jelenec viržinský, los evropský, kamzík horský, kozorožec horský, koza bezoárová, muflon a prase divoké.

(3) Pro účely této vyhlášky se vyhledáním rozumí hledání a nalezení živé zvěře (drobné i spárkaté) v honitbě, dohledáním (dále jen „dohledávka“) sledování a nalezení usmrcené a postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo sledování a nalezení jiným způsobem zraněné drobné zvěře, dosledováním (dále jen „dosled“) sledování a nalezení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a přinášením se rozumí přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře.

§ 10

(1) Způsobilost psa k činnostem uvedeným v § 9 odst. 1 se prokazuje při zkouškách lovecké upotřebitelnosti.

(2) Zkoušek lovecké upotřebitelnosti se může zúčastnit pouze pes loveckého plemene s průkazem původu Mezinárodní kynologické federace a po dosažení věku minimálně deset měsíců.

(3) Zkoušky lovecké upotřebitelnosti a výcvik psů všech plemen v honitbě jsou možné pouze s předchozím souhlasem uživatele honitby.

§ 11

(1) Zkoušky lovecké upotřebitelnosti provádí osoba pověřená Ministerstvem zemědělství podle § 38 odst. 4 zákona (dále jen „pořadatel zkoušek psů“), která vydává osvědčení o rozsahu a druhu prokázání lovecké upotřebitelnosti psa (dále jen „osvědčení“). Formulář osvědčení je tiskopis evidovaný pořadatelem zkoušek psů.

(2) Osvědčení podepisuje pověřený zástupce pořadatele zkoušek psů a kromě přesného označení psa a uvedení data konání zkoušky lovecké upotřebitelnosti obsahuje zejména výslovné uvedení kvalifikace, kterou pes při této zkoušce získal. Osvědčení o získání kvalifikace omezené lovecké upotřebitelnosti obsahuje ještě výslovné uvedení činností, přírodních podmínek a jednotlivých druhů drobné nebo spárkaté zvěře.

(3) Kvalifikaci úplné lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř nebo pro zvěř spárkatou získá pouze ten pes, který při zkouškách lovecké upotřebitelnosti prokáže způsobilost ke všem činnostem (ve všech přírodních podmínkách a pro všechny druhy drobné zvěře nebo spárkaté zvěře) vymezeným v § 9 odst. 1.

(4) Kvalifikaci omezené lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř nebo pro zvěř spárkatou získá ten pes, který při zkouškách lovecké upotřebitelnosti prokáže způsobilost pouze k některé z činností vyžadovaných pro získání kvalifikace úplné lovecké upotřebitelnosti (např. pro vyhledávání) nebo pouze pro určité přírodní podmínky (např. les, voda) nebo pouze pro některý druh zvěře (např. kachny, prase divoké).

(5) Kvalifikaci lovecké upotřebitelnosti pro lov zvěře pod zemí získá ten pes, který při zkoušce lovecké upotřebitelnosti prokáže k této práci vlohy.

§ 12

(1) V každé honitbě, v níž výměra lesní půdy činí nejméně 70 % z celkové výměry, musí být k trvalému použití nejméně

a) na prvních 500 ha, dále na každých i započatých 1000 ha a od výměry 5000 ha na každých i započatých 5000 ha jeden pes s úplnou loveckou upotřebitelností pro zvěř spárkatou, dále

b) na prvních i započatých 1000 ha a dále na každých dalších i započatých 2000 ha jeden pes s loveckou upotřebitelností pro lov zvěře pod zemí a dále

c) na prvních i započatých 1000 ha, dále na každých i započatých 2000 ha a od výměry 7000 ha na každých i započatých 5000 ha, na nichž je určen normovaný stav drobné zvěře, jeden pes s úplnou loveckou upotřebitelností pro zvěř drobnou, nejméně však jeden pes s úplnou upotřebitelností pro zvěř drobnou na honitbu.

(2) V každé ostatní honitbě musí být k trvalému použití nejméně

a) na prvních 500 ha, dále na každých i započatých 1000 ha a od výměry 5000 ha na každých i započatých 5000 ha jeden pes s úplnou loveckou upotřebitelností pro zvěř drobnou, dále

b) na prvních i započatých 1000 ha a dále na každých dalších i započatých 3000 ha jeden pes s loveckou upotřebitelností pro lov zvěře pod zemí a dále

c) na prvních i započatých 1000 ha, dále na každých dalších i započatých 2000 ha a od výměry 5000 ha na každých i započatých 5000 ha jeden pes s úplnou loveckou upotřebitelností pro zvěř spárkatou.

(3) Psi s úplnou loveckou upotřebitelností mohou být nahrazeni psy s omezenou loveckou upotřebitelností. Na jednoho psa s úplnou loveckou upotřebitelností je třeba započítat takový počet psů s omezenou loveckou upotřebitelností, aby rozsahem svých kvalifikací plně pokryli všechny činnosti ve všech přírodních podmínkách a pro všechny druhy zvěře, jak je stanoveno pro úplnou loveckou upotřebitelnost [§ 9 odst. 1 písm. a) a b)].

(4) Při společném lovu je počet lovecky upotřebitelných psů dostatečný, jestliže pro prvé tři střelce a pro každých dalších započatých deset střelců je k použití nejméně jeden pes s úplnou loveckou upotřebitelností [§ 9 odst. 1 písm. a) a b)], který zajistí případnou dohledávku nebo dosled lovené zvěře. To platí i pro lov kachen, lysek černých a husí na tahu.

Zkoušky z myslivosti

(k § 31 odst. 6 zákona)

§ 13

(1) Zkoušky z myslivosti organizuje osoba pověřená Ministerstvem zemědělství podle § 38 odst. 4 zákona (dále jen „pořadatel zkoušek z myslivosti“).

(2) Zkoušky z myslivosti se skládají z předmětů, které jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 14

(1) Zkoušky z myslivosti se skládají před zkušební komisí ustavenou pořadatelem zkoušek z myslivosti.

(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů. Předseda komise nesmí být současně zkušebním komisařem.

(3) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce nejvýše 20 uchazečů v jednom dni.

(4) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů.

(5) Zkoušky z myslivosti jsou veřejné.

(6) Zkoušky z myslivosti řídí předseda zkušební komise. Zástupce předsedy zkušební komise vykonává zpravidla funkci zapisovatele; funkci zkušebního komisaře vykonává jen tehdy, jestliže se nedostaví některý zkušební komisař ke zkouškám z myslivosti.

§ 15

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují: „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušek.

(3) Výsledek zkoušek z myslivosti se klasifikuje: „prospěl“, „neprospěl“.

(4) Uchazeč u zkoušek neprospěl, jestliže neprospěl třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(5) O výsledku a průběhu zkoušek z myslivosti se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.

(6) Předseda zkušební komise oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušek z myslivosti.

(7) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti potvrzení s uvedením výsledku těchto zkoušek, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele zkoušek z myslivosti a předseda zkušební komise.

§ 16

Vydávání loveckých lístků

(k § 31 odst. 6 zákona)

(1) Lovecké lístky se vydávají:

a) na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku^2) nebo

b) na dobu neurčitou.^2)

(2) Formuláře loveckých lístků jsou tiskopisy, jejichž vzor je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

Vyšší odborná myslivecká zkouška

(k § 44 odst. 1 zákona)

§ 17

(1) Vyšší odbornou mysliveckou zkoušku organizuje osoba pověřená Ministerstvem zemědělství podle § 38 odst. 4 zákona (dále jen „pořadatel“).

(2) Vyšší odborná myslivecká zkouška se skládá před komisí ustavenou pořadatelem a má písemnou a ústní část; je zaměřena zejména k praktickým úkolům mysliveckého hospodaření v honitbě.

(3) Písemná zkouška se koná před zkouškou ústní a trvá nejdéle dvě hodiny.

(4) Ústní zkouška je veřejná.

(5) Zkušební předměty pro vyšší odbornou mysliveckou zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

§ 18

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují souhrnně ze zkoušky písemné i ze zkoušky ústní: „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.

(3) Výsledek vyšší odborné myslivecké zkoušky se klasifikuje: „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeč u zkoušky neprospěl, jestliže neprospěl třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(4) O výsledku a průběhu vyšších odborných mysliveckých zkoušek se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení znalostí uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům veřejně výsledek vyšší odborné myslivecké zkoušky.

§ 19

Uchazeč obdrží o vykonané vyšší odborné myslivecké zkoušce potvrzení, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele a předseda zkušební komise.

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 20

(1) Za zkoušky z myslivosti podle této vyhlášky (§ 13 až 15) se považuje:

a) složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo

b) úspěšné ukončení studia na lesnické, myslivecké nebo zemědělské střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které žadatel absolvoval jako povinný vyučovací předmět myslivost.

(2) Zkouškami z myslivosti podle této vyhlášky se rozumí i zkoušky, na jejichž základě byl vystaven v cizině doklad opravňující k lovu. Za prokázání složení takovýchto zkoušek se považuje platný lovecký lístek, resp. jiný doklad opravňující k lovu, vystavený v cizině.

(3) Za vyšší odborné myslivecké zkoušky podle této vyhlášky (§ 17 až 19) se považuje:

a) složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo

b) úspěšné ukončení studia na lesnické, myslivecké nebo zemědělské střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které žadatel absolvoval jako povinný vyučovací předmět myslivost.

§ 21

(1) Dnem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti

a) zkoušky z myslivosti složené podle dříve platných předpisů,

b) vyšší odborné myslivecké zkoušky složené podle dříve platných předpisů,

c) kvalifikace mysliveckých hospodářů dosažená podle dříve platných předpisů.

(2) Kvalifikací pro posouzení lovecké upotřebitelnosti psů podle § 9 se rozumí i kvalifikace této upotřebitelnosti dosažená podle dosavadních předpisů přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 22

Lovecké lístky vydané podle dosavadních předpisů pozbývají platnosti uplynutím doby platnosti v nich uvedené, nejdéle však tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 23

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

§ 24

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

Zkušební předměty pro zkoušky z myslivosti

Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:

I. skupina

a) historie a vývoj myslivosti,

b) význam myslivosti,

c) myslivecké zvyklosti a obyčeje, myslivecká mluva, chování myslivce a jeho osobní vlastnosti;

II. skupina

myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života);

III. skupina

a) chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),

b) péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),

c) ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům,

d) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení chorobám a jejich léčení);

IV. skupina

a) způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,

b) stopaření,

c) ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí;

V. skupina

a) myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),

b) choroby loveckých psů (příznaky chorob a jejich léčení);

VI. skupina

a) obecně závazné právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu a o ochraně přírody,

b) myslivecké plánování a statistika;

VII. skupina

a) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),

b) základy první pomoci při úrazech při výkonu práva myslivosti.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

Vzory loveckých lístků

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

Zkušební předměty pro vyšší odborné myslivecké zkoušky