Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně

ČÁST PRVNÍ

PODROBNOSTI O POVINNOSTECH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Zabezpečení požární ochrany u právnických osob, podnikajících fyzických osob a ústředních orgánů státní správy

§ 1

Všeobecné podmínky

(1) Právnické osoby a fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“), které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektu, u nichž zahájení činnosti nebo užívání objektu podléhá stavebnímu řízení, obstarávají, zabezpečují a instalují věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany v rozsahu, který je obsažen v technickém řešení zabezpečení požární ochrany,^2) schváleném stavebním úřadem, a jde-li o činnost nebo objekt se zvýšeným požárním nebezpečím, též v rozsahu stanoveném schváleným posouzením požárního nebezpečí. Před schválením posouzení požárního nebezpečí obstarávají, zabezpečují a instalují hasicí přístroje nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž se neprovádí posouzení požárního nebezpečí, při činnosti anebo užívání objektů obstarávají, zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje, a to na každých započatých 400 m^2 půdorysné plochy podlaží objektu

• a) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg hasicího prášku nebo

• b) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg halonu nebo

• c) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 5 kg CO2, nebo

• d) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 9 litrů vody nebo vodního roztoku pěnidla,

pokud schválené technické řešení zabezpečení požární ochrany nestanoví rozsah větší.

(3) Volba druhu přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru a na charakteru používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a materiálů nebo na charakteru provozované činnosti. Přenosné hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je vyšší pravděpodobnost vzniku požáru, a tak, aby se vyloučila možnost použití nevhodného hasiva.

(4) V případech, kde počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavku podle odstavce 2, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více místností), nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto stavebně oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s každou požadovanou náplní.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

• a) pečují náležitě o řádné, bezpečné a z hlediska požární ochrany vhodné rozmístění hasicích přístrojů odpovídajících druhů a náplně podle charakteru provozované činnosti nebo objektu,

• b) chrání hasicí přístroje před poškozením a zneužitím a zabezpečují k nim volný přístup,

• c) zabezpečují pravidelnou kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů,

• d) neodkladně zajistí nahrazení vyřazených a nefunkčních hasicích přístrojů provozuschopnými hasicími přístroji.

§ 2

Elektrická požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilní a polostabilní hasicí zařízení

(1) Projektování, montáž, opravy a revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení provádějí právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby prostřednictvím osoby způsobilé pro tyto činnosti (dále jen „oprávněné osoby“) na základě proškolení výrobcem. Způsobilost pro tyto činnosti se dokladuje písemně.

(2) Revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se provádějí pravidelně v jednoročních lhůtách, pokud výrobce nebo projektová dokumentace nestanoví lhůtu kratší. Revize se provádějí podle návodu a pomocí přístrojového vybavení dodaného výrobcem, pokud je výrobce dodal.

(3) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních revizí provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to

• a) jedenkrát měsíčně u ústředen a doplňujících zařízení,

• b) jedenkrát za půl roku u zařízení elektrické požární signalizace (hlásiče požáru) včetně zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud v projektové dokumentaci na základě doporučení projektanta a s přihlédnutím k provozním podmínkám (druhu prostředí), ve kterých je zařízení elektrické požární signalizace provozováno, není určena lhůta kratší.

(4) Pokud termín provedení zkoušky činnosti elektrické požární signalizace je totožný s termínem pravidelné jednoroční revize, pak tato revize provedení zkoušky nahrazuje.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují provádění zkoušek činnosti elektrické požární signalizace prostřednictvím oprávněných osob uvedených v odstavci 1 nebo prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

(6) Zkouška činnosti jednotlivých druhů hlásičů požáru se provádí za provozu podle návodu a s pomocí speciálních zkušebních přípravků dodaných výrobcem.

(7) O provedené kontrole, opravě nebo údržbě elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se vystavuje doklad, který obsahuje

• a) název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a jméno oprávněné osoby podle odstavce 1 nebo osoby pověřené údržbou podle odstavce 5,

• b) typové označení výrobku a výrobní číslo,

• c) základní údaje o kontrole, opravě nebo údržbě, jejich výsledek, zjištěné závady a zda je zařízení schopno plnit svoji funkci,

• d) datum a podpis osoby, která doklad vystavila.

(8) Je-li zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se to zřetelně vyznačit na zařízení. Po dobu, než bude zařízení uvedeno do stavu, kdy bude schopno plnit svoji funkci, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zařízení provozuje, zabezpečit požární ochranu jiným dostatečným způsobem, např. stanovením organizačních opatření, zavedením pravidelných kontrol nebo pochůzek, doplněním hasebních prostředků.

(9) Při kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou se vychází z doporučené technické normy.^3)

§ 3

Hasicí přístroje

(1) Vnější povrch nádoby přenosných, pojízdných a přívěsných hasicích přístrojů (dále jen „hasicí přístroje“) je červený. Hasicí přístroje CO2 jsou doplněny pruhem černé barvy šíře 80 mm, umístěným na horní zaoblené části láhve pod hrdlem.

(2) Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděného výrobcem hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem.

(3) Při kontrole, opravách a plnění hasicích přístrojů je v případě potřeby možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství, např. typový štítek, hasivo, výtlačný plyn, jen stejnými komponenty, s kterými byl typ hasicího přístroje schválen.

(4) Na hasicí přístroje lze mimo typového štítku umístit pouze kontrolní štítek tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj. Na kontrolním štítku se vyznačují termíny provedených periodických zkoušek, prohlídek vnitřku nádoby, termín příští kontroly a údaje, podle nichž lze identifikovat právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, která podle odstavce 2 kontrolu prováděla, a to název firmy, jméno oprávněné osoby, číslo dokladu nebo osobní číslo uváděné na plombě.

(5) Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok. Prohlídka vnitřku nádoby práškových hasicích přístrojů pod stálým tlakem se provádí jednou za čtyři roky.

(6) Periodické zkoušky, při nichž se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby a zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu, se vykonávají u hasicích přístrojů

• a) vodních a pěnových schválených po 1. lednu 1996 jednou za čtyři roky,

• b) vodních, pěnových a vzduchopěnových schválených do 31. prosince 1995 jednou za dva roky do doby, než bude provedeno nové schválení,

• c) práškových pod stálým tlakem jednou za osm let,

• d) ostatních každých pět let.

(7) O provedené kontrole hasicích přístrojů vystaví osoba uvedená v odstavci 2 záznam, ve kterém uvede základní údaje o kontrole, a to svůj název, číslo dokladu a jméno osoby provádějící kontrolu, typové označení a výrobní čísla nádob hasicích přístrojů a výsledek kontroly.

(8) Hasicí přístroje, u nichž nebyly zjištěny závady, opatří osoba provádějící kontrolu kontrolním štítkem a plombou. Kontrolním štítkem a plombou se opatří hasicí přístroje i po plnění a opravě.

(9) Hasicí přístroje rozmístěné podle § 1 odst. 5 písm. a), které byly shledány vadnými, se odstraní a nesmí být používány, pokud není vada odstraněna. Hasicí přístroje starší 25 let, hasicí přístroje vadné, které nelze předepsaným způsobem opravit, hasicí přístroje poškozené korozí a ty, u nichž nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, osoba provádějící kontrolu vyřadí z používání a znehodnotí. Hasicí přístroje CO2 vyřadí z používání, pokud jsou starší 40 let.

(10) Kontrolovat kvalitu oprav, plnění a kontrol hasicích přístrojů je oprávněn výrobce. Zjistí-li při tom závažné nedostatky, může odebrat doklad uvedený v odstavci 2.

§ 4

Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany

(1) Vyhrazenými druhy požární techniky jsou

• a) požární zásahové automobily (základní a speciální),

• b) požární přívěsy, návěsy a kontejnery,

• c) plavidla, vznášedla, letadla a vrtulníky.

(2) Vyhrazenými druhy věcných prostředků požární ochrany jsou

• a) přenosné, pojízdné a přívěsné hasicí přístroje,

• b) dýchací přístroje,

• c) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,

• d) ochranné obleky protichemické, protiradiační a proti sálavému teplu a ohni a osobní ochranné pracovní pomůcky,

• e) analyzátory plynů, kapalin a škodlivých látek,

• f) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci,

• g) žebříky, záchranná zařízení, výzbroj (včetně osobní) a nástroje,

• h) spojovací prostředky,

• i) stejnokrojové výstrojní součástky, pracovní a zásahová výstroj,

• j) hasicí prostředky a hasiva,

• k) požární příslušenství,

• l) přenosné zásahové prostředky (agregáty).

(3) Vyhrazenými druhy zařízení požární ochrany jsou

• a) elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany,

• b) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,

• c) zařízení pro odvod tepla a kouře.

§ 5

Posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Zhodnocení možnosti vzniku a šíření požáru obsahuje zejména

• a) zjištění výskytu hořlavých látek a jejich požárně technických charakteristik,

• b) zjištění výskytu oxidačních prostředků (oxidovadel), radioaktivních látek a jedů,

• c) určení možných a vyskytujících se zdrojů zapálení,

• d) zjištění možností přenosu tepla a výměny plynů,

• e) posouzení charakteru stavby, posouzení konstrukčních systémů, výškové polohy jednotlivých podlaží, plošné velikosti jednotlivých prostorů ovlivňujících vznik a šíření požáru, stavebních konstrukcí a jejich částí z hlediska skutečné požární odolnosti,

• f) posouzení hořlavých souborů, stanovení požárních rizik a nahodilých požárních zatížení za předpokladu, že součinitel odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek je větší než 1, stanovení ekvivalentní doby trvání požáru a teploty při požáru,

• g) určení stupně požární bezpečnosti rozhodujících prostorů a požadavků na stavební konstrukce, včetně uzávěrů otvorů,

• h) posouzení stavebně technických zařízení,

• i) stanovení časového období od vzniku požáru do zahájení hasebních prací,

• j) stanovení převládajících meteorologických podmínek,

• k) určení časových a plošných parametrů nejsložitější varianty požáru,

• l) posouzení možnosti výbuchu hořlavých plynů, par nebo prachů ve směsi s oxidovadly a stanovení protivýbuchových opatření.

(2) Zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku obsahuje zejména

• a) zjištění počtu evakuovaných osob nebo evakuovaných zvířat a množství evakuovaného majetku,

• b) určení únikových cest a stanovení jejich kapacity,

• c) odhad času možného zahájení evakuace a posouzení jejího průběhu.

(3) Stanovení způsobu účinné likvidace požáru obsahuje zejména

• a) určení počtu a druhu hasicích přístrojů,

• b) stanovení míst s nejzávažnějšími možnostmi vzniku a šíření požáru,

• c) posouzení technických zařízení a organizačních ustanovení pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,

• d) stanovení potřebných sil a technických prostředků pro likvidaci nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu.

(4) Návrh na opatření zahrnuje důležité skutečnosti směřující k zajištění požární bezpečnosti při činnostech a v objektech posuzovaných podle § 6 odst. 1 zákona, a to

• a) opatření organizačního charakteru - stanovení organizační struktury pro plnění úkolů požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu požárních hlídek a jednotek požární ochrany se zaměřením na četnost, určení rozsahu a tematických okruhů, na způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrole technických a požárně bezpečnostních zařízení, na zpracování a kontrolu dokumentace požární ochrany, na způsob, rozsah a termíny provádění vlastních kontrol dodržování předpisů o požární ochraně a na zajištění požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého provozu, spojovací prostředky, vybavení ohlašoven požárů (způsob, prověřování apod.),

• b) opatření technického charakteru - zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů a technických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), označení ochranných nebo nebezpečných pásem, stanovení technických opatření na zlepšení stávajícího stavu, na provedení různých úprav, využití materiálů se sníženou hořlavostí, na únikové a zásahové cesty, přístupové komunikace a nástupní plochy, na vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, na dodržování volného přístupu k uzávěrům médií, na označení všech určených míst výstražnými a bezpečnostními tabulkami, na doplnění a osazení požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany, na určení míst, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a stanovení zvláštních preventivních opatření s ohledem na požárnětechnické charakteristiky látek a materiálů a na návody a technické podmínky stanovené výrobci a obchodními organizacemi, úklid pracoviště (rozsah, lhůty apod.),

• c) jiná opatření - zvláštní požadavky vyplývající z dalších důležitých skutečností ovlivňujících požární bezpečnost u činnosti nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, vymezení zvláštních povinností apod.

(5) Skutečnosti stanovené k účinné likvidaci požáru, uvedené v odstavci 3, se mohou nahradit dokumentací zdolávání požárů uvedenou v § 12.

(6) Při stanovení požadavků na únikové cesty se zvláštní pozornost věnuje osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově nebo mentálně, těhotným ženám, osobám starším 60 let, rodičům, případně osobám pečujícím nebo dohlížejícím na děti do tří let a dětem do šesti let věku (dále jen „osoby se sníženou schopností pohybu“).

(7) Zjistí-li orgán vykonávající státní požární dozor uvedený v § 6 odst. 3 zákona, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, vrátí jej právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uvedené v § 6 odst. 1 zákona k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou určí. Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si ponechá pro vlastní potřebu, zejména pro výkon státního požárního dozoru.

§ 6

Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení

(1) Komise podle § 11 odst. 1 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) a z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, zpravidla tři.

(2) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.

(3) Při ověřování odborné způsobilosti podle § 11 zákona komise zjišťuje

• a) znalost právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

• b) základní znalosti požární bezpečnosti staveb a technologií,

• c) znalost posuzování požárního nebezpečí a rizika činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

• d) znalost funkcí a parametrů požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany,

• e) základní znalosti fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

(4) Těm, kteří úspěšně vykonali zkoušku, se vydá osvědčení o odborné způsobilosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky. Absolventům vysokých škol ve studijním oboru požární ochrana a absolventům střední školy požární ochrany se vydá osvědčení o odborné způsobilosti na jejich žádost.

(5) Ten, kdo neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, se může podrobit ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti.

§ 7

Dokumentace požární ochrany ústředních orgánů státní správy

(1) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy ve vztahu k právnickým osobám, které řídí nebo u nichž je zakladatelem nebo zřizovatelem, tvoří

• a) pokyn pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany, včetně zaměření školení zaměstnanců o požární ochraně a zaměření odborné přípravy zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany a do požárních hlídek,

• b) zprávy o stavu požární ochrany zjištěném vlastními kontrolami,

• c) přehled o druzích jednotek, jejich početních stavech a základním vybavení,

• d) zjištěné údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných rozborů a údaje o provedených preventivních opatřeních.