Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování

Hydroxid sodný, roztok 0,5 N

Formaldehyd, roztok 40%

Fenolftalein - indikátor

• b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B resp. 9E, přidá se 10 ml roztoku formaldehydu předem zneutralizovaného na fenolftalein, promíchá se a ponechá se v klidu 1 až 2 minuty. Pak se přidá fenolftalein - indikátor a titruje se 0,5 N roztokem hydroxidu sodného do růžového zbarvení, které do 1 minuty nemizí.

• c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b.0,04.1000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B, resp. 7E v g,

b spotřeba 0,5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.

Metoda B

Amoniak uvolněný hydroxidem sodným se předestiluje do odměrného roztoku kyseliny sírové. Nadbytek kyseliny sírové se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného.

• a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,25 N

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%

Tashiro - indikátor

• b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku (obr. 3) se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 150 ml vody a přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného, obsah baňky se uvede k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.

[image omitted]

Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku

• c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (y) se vypočítá podle vzorce:

y=b-c.0,020.1000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe

• 1. Stanoví se celkový dusík redukcí Dewardovou slitinou v alkalickém prostředí a destilací uvolněného amoniaku do odměrného roztoku kyseliny sírové. Ve stejném podílu se stanoví amoniakální dusík metodou A podle čl. 10. Z rozdílu se vypočítá obsah obou složek.

• a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,25 N

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%

Dewardova slitina

Tashiro - indikátor

• b) Postup zkoušky.

• ba) Stanovení celkového dusíku. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A, přidá se 200 ml vody, 2,5 g Dewardovy slitiny, přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného. Jakmile ustane vývoj vodíku, uvede se obsah baňky k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.

Obsah celkového dusíku v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.0,0035.2000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

• bb) Stanovení amoniakálního dusíku. Provede se s 50 ml roztoku podle čl. 9A metodou A podle čl. 10.

Obsah amoniakálního dusíku v % (y) se vypočítá podle vzorce:

y=b.0,007.1000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b spotřeba 0, 5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.

• c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (u) a obsah dusičnanu sodného v % (z) se vypočítávají podle vzorců:

z = (x - 2y).6,071

u = y.5,7174

kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,

5,7174 přepočítávací faktor pro dusičnan amonný,

6,071 přepočítávací faktor pro dusičnan sodný.

Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe

• 1. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B (u trhavin typu DAP metodou A) podle čl. 10. Obsah dusičnanu vápenatého se stanoví chelatometricky.

• a) Chemikálie.

Chelaton 3, roztok 0,02 M

Síran hořečnatý, roztok 0,02 M

Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha

Eriochromčerň - indikátor (1+100 s chloridem sodným)

• b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9E, přidá se 10 ml tlumivého roztoku, 1 ml 0,02 M roztoku síranu hořečnatého, tolik eriochromčerně - indikátoru, aby se roztok zbarvil červeně a titruje se 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do změny zbarvení roztoku z červeného v modré. Současně se provede slepé stanovení.

• c) Výpočet. Obsah dusičnanu vápenatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.0,003282.2000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7E v g,

b spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na vlastní stanovení v ml,

c spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na slepé stanovení v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe

• 1. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou A nebo B podle čl. 10. Chlorid sodný se stanoví titrací odměrným roztokem dusičnanu stříbrného.

• a) Chemikálie.

Dusičnan stříbrný, roztok 0,1 N

Fluorescein - indikátor

• b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 100 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 25 ml vody, 5 kapek fluoresceinu - indikátoru a titruje se 0,1 N roztokem dusičnanu stříbrného, až se vznikající sraženina růžově zbarví.

• c) Výpočet. Obsah chloridu sodného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b.0,0058454 .2000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,1 N roztoku dusičnanu stříbrného v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe

• 1. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B podle čl. 10, obsah dusičnanu vápenatého se stanoví podle čl. 12, obsah chloridu sodného se stanoví podle čl. 13.

Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe

• 1. Stanoví se celkový a amoniakální dusík postupem podle čl. 11 a vypočítá se obsah obou složek:

• a) Výpočet. Obsah dusičnanu sodného v % (u) a obsah chloridu amonného v % (v) se vypočítají podle vzorců:

u = (x - y).6,071

v = y.3,819,

kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,

6,071 je přepočítávací faktor pro dusičnan sodný,

3,819 je přepočítávací faktor pro chlorid amonný.

Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu)

• 1. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (z) se vypočítá podle vzorce:

z=100.ca,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

c hmotnost vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem a vodou podle čl. 9 v g.

Poznámka: Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě dopočtem do 100 %. Obdobně dopočtem do 100 % se stanoví obsah guaru u trhavin plastifikovaných vodu.

Stanovení obsahu hliníku

• 1. Hliník se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v kyselině chlorovodíkové a jeho obsah se stanoví chelatometricky.

• a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 2,5 N

Chelaton 3, roztok 0,1 M

Síran zinečnatý, roztok 0,1 M

Pyridin

Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)

• b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 9A se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklem a zbytek se rozpouští za chlazení vodou. Po rozpuštění se sklo a stěny kádinky opláchnou horku vodou a obsah kádinky se zahřívá k varu, aby se rozpustily poslední zbytky hliníku. Roztok se pak kvantitativně filtruje původním filtrem do odměrné baňky na 250 ml s použitím asi 150 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí se váží.

Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 10 ml do kádinky na 250 ml, přidá se 20 ml 0,1 M roztoku Chelatonu 3 (pipetou), voda do 100 ml, za míchání 20 ml pyridinu, 0,2 g eriochromčerni - indikátoru a titruje se 0,1 M roztokem síranu zinečnatého do změny zbarvení roztoku z modrého v purpurové. Současně se provede slepé stanovení.

Poznámky: 1. Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se hliník takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se na filtru rozmělní a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Promytý zbytek vzorku se kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a hliník se rozpouští jak uvedeno v čl. 17b). Roztok se pak kvantitativně převede do odměrné baňky na 250 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.

• c) Výpočet. Obsah hliníku v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.0,002698 . 2500a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu nitrocelulózy

• 1. Nitrocelulóza se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v acetonu a po jeho odpaření se stanoví vážkově.

• a) Chemikálie

Aceton

• b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 17 (popř. podle čl. 9A, není-li přítomen hliník) se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 250 ml, přidá se 100 ml acetonu a udržuje se ve varu na vodní lázni do rozpuštění klků nitrocelulózy.

Kádinka zakrytá hodinovým sklem se pak ponechá v klidu po dobu 12 hodin, čirý roztok se filtruje původním filtrem do druhé kádinky na 250 ml, zbytek v kádince se dekantuje dvakrát 25 ml acetonu a opět se filtruje původním filtrem. Nerozpustný zbytek v kádince se malým množstvím acetonu kvantitativně převede na filtr, který se pak suší při teplotě 100 ° do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

Spojené acetonové filtráty se kvantitativně po částech odpaří na vodní lázni v předem vyžíhané a zvážené křemenné misce. Před ukončením úplného odpaření acetonu se do misky přidá 1 ml vody (vysrážení nitrocelulózy) a odpaří se k suchu. Miska s odparkem se suší při 80 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Odparek se pak opatrně spálí, vyžíhá a po vychladnutí v exsikátoru se opět váží.

• c) Výpočet. Obsah nitrocelulózy v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.100a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b je hmotnost odparku v g,

c je hmotnost zbytku po žíhání v g.

Poznámka: U trhavin, které obsahují nitrocelulózu, karboxymetylcelulózu, kysličník křemičitý a stearan zinečnatý vedle sebe, se stanovení podle čl. 18 neprovádí.

Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové

• 1. Z nerozpustného podílu se oddělí látky rozpustné v kyselině chlorovodíkové a jejich obsah se stanoví vážkově.

• a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 5 N

• b) Postup zkoušky. Do kelímku se zbytkem ze zkoušky podle odstavce 9E umístěného v nálevce odsávacího zařízení*) se po částech přidá 10 ml 5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Kelímek se přikryje hodinovým sklem a když ustane vývin plynu (CO2), filtruje se kvantitativně s použitím mírného podtlaku. Zbytek v kelímku se obdobně promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) a pak suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

• c) Výpočet. Obsah látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.100a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,

b hmotnost zbytku po zkoušce podle čl. 9E v g,

c hmotnost zbytku po promývání kyselinou chlorovodíkovou a vodou v g.

Stanovení obsahu dřevěné moučky

• 1. Obsah dřevěné moučky se stanoví vážkově.

• a) Postup zkoušky. Filtr se zbytkem po zkoušce podle čl. 18 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník a nitrocelulóza) nebo po zkoušce podle čl. 17 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník; nerozpustný zbytek obsahuje nitrocelulózu), popř. vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 9B (nerozpustný podíl neobsahuje ani hliník ani nitrocelulózu) se vloží do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky. Obsah misky se opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

• b) Výpočet. Obsah dřevěné moučky v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b-c.100a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

b hmotnost zbytku podle čl. 18, resp. 17 nebo 9B v g,

c hmotnost zbytku po žíhání v g.

Poznámky: 1. Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO3/CaO.

Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva

• 1. Celkový obsah nerozpustných a nespalitelných anorganických složek se stanoví vážkově a vyjádří se v % (x) složky přítomné ve vzorku podle vzorce:

x=100.ba,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

b hmotnost zbytku podle čl. 20 v g.

Poznámka: Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO3/CaO.

Stanovení obsahu stearanu zinečnatého

• 1. Obsah stearanu zinečnatého se stanoví z původního vzorku chelatometricky

• a) Chemikálie

Kyselina dusičná 65 %

Benzen

Chelaton 3, roztok 0,02 M

Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha

Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)

• b) Postup zkoušky. Do papírového filtru (modrá páska) připraveného k filtraci na nálevce se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Filtráty se jímají do kádinky na 250 ml, pak se kvantitativně převedou do dělicí nálevky, přidá se 5 ml kyseliny dusičné a 10 minut se intenzivně protřepává. Po rozdělení vrstev se spodní vrstva vypustí do kádinky na 250 ml. Obsah dělicí nálevky se stejným způsobem dvakrát vytřepe 50 ml vody a vodná vrstva se vypustí do kádinky s prvním výtřepkem. Spojené výtřepky se odpaří na vodní lázni k suchu. Odparek se rozpustí ve 100 ml vody, přidá se 5 ml tlumivého roztoku, eriochromčerň - indikátor do vínového zbarvení a titruje se z mikrobyrety 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do modrého zbarvení roztoku.

• c) Výpočet. Obsah stearanu zinečnatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=b.0,012646.100a,

kde a je navážka vzorku v g,

b je spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 v ml.

Stanovení obsahu pentritu

• 1. Obsah pentritu se stanoví z obsahu dusíku zjištěného ve vzorku po zmýdelnění a redukci.

• a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,5 N

Hydroxid sodný, roztok 5 N, 0,25 N a 30 %

Peroxid vodíku, roztok 6 %

Aceton

Dewardova slitina

Tashiro - indikátor

• b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se naváží 0,7 g vzorku, přidá se 60 až 70 ml acetonu, obsah baňky se několikrát po sobě uvede do varu, po vychladnutí se přidá směs 50 ml roztoku peroxidu vodíku a 5 ml 5 N roztoku hydroxidu sodného, pentrit se zmýdelní mírným povařením za občasného promíchání a obsah baňky se ponechá do druhého dne v klidu. Do baňky se potom přidá 150 ml vody, 4 g Dewardovy slitiny a baňka se spojí přestupníkem a chladičem s předlohou, v níž je předloženo 25 ml 0,5 N roztoku kyseliny sírové. Do baňky se přidá 40 ml 30% roztoku hydroxidu sodného a za chladu se ponechá proběhnout redukce (asi 20 minut). Po ukončení vývinu vodíku se vzniklý čpavek vytěsní varem do předlohy, přičemž se oddestiluje asi 2/3 objemu varné baňky. Nadbytek 0,5 N roztoku kyseliny sírové se po přídavku Tashiro - indikátoru titruje 0,25 N roztokem hydroxidu sodného. Současně se provede slepé stanovení bez vzorku. Při výpočtu se počítá s obsahem dusíku u čistého pentritu 17,52%.

• c) Výpočet. Obsah pentritu v % (t) se vypočítá podle vzorce:

t=b-c.35,0217,52.a,

kde a je navážka vzorku v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

• 1. celkový obsah látek rozpustných ve vodě se stanoví vážkově.

• a) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 5 g vzorku, přidá se 100 ml horké vody (80 °C) a vzorek se rozmělní skleněnou tyčinkou. Po ochlazení se kvantitativně filtruje předem vysušeným a zváženým filtrem (černá páska). Filtrát se jímá do kuželové baňky na 250 ml. Filtr se zbytkem se pak suší 1 hodinu při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

• b) Výpočet. Obsah látek rozpustných ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=a-b.100a,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost zbytku v g.

Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného

• 1. Obsah hydrogenuhličitanu sodného se stanoví odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové.

• a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 1 N

Metyloranž - indikátor

• b) Postup zkoušky. Filtrát po zkoušce podle čl. 24 se uvede do varu, v němž se udržuje 2 až 3 minuty. Po ochlazení se přidá 5 kapek metyloranže - indikátoru a titruje se 1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do trvale oranžověčerveného zbarvení.

• c) Výpočet. Obsah hydrogenuhličitanu sodného v % (u) se vypočítá podle vzorce:

u=b.0,08401.100a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 24 v g,

b spotřeba 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml.

Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě

• 1. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě se stanoví vážkově:

• a) Chemikálie

Aceton

• b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou středně hustého papírového filtru se naváží 5 g vzorku a extrahuje se na rychloextraktoru (viz obr. 2) 100 až 150 ml acetonu po dobu 8 hodin. Kelímek se zbytkem se pak umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Kelímek se zbytkem po extrakci acetonem a vodou se suší při teplotě 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

• c) Výpočet. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:

x=a-b.100a,

kde a je navážka vzorku v g,

b je hmotnost zbytku v g.

Stanovení obsahu síranu barnatého

• 1. Obsah síranu barnatého se stanoví vážkově.

• a) Postup zkoušky. Neobsahuje-li vzorek jinou anorganickou složku nerozpustnou v acetonu a ve vodě (např. ocelový prášek), provede se stanovení síranu barnatého takto: Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky, spálí se a vyžíhá 1 hodinu při teplotě 900 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se váží.

• b) Výpočet. Obsah síranu barnatého v % (v) se vypočítá podle vzorce:

v=100.ba,

kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,

b hmotnost zbytku po žíhání v g.

Stanovení ocelového prášku

• 1. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) se po rozpuštění v kyselině sírové stanoví odměrným roztokem manganistanu draselného.

• a) Chemikálie

Kyselina sírová, h = 1,17

Manganistan draselný, roztok 0,1 N

Zinek práškový

Zimmermann-Reinhardtův roztok

• b) Postup zkoušky. Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do kádinky na 500 ml, přidá se 100 ml kyseliny sírové a mírně se zahřeje k rozpuštění. Vzniklý roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 25 ml do kuželové baňky na 250 ml, přidá se 1 g zinku, baňka se uzavře Bunzenovým ventilem a její obsah se za občasného míchání ponechá stát do rozpuštění zinku a odbarvení roztoku. Pak se přidá 6 až 8 ml roztoku Zimmermann-Reinhardtova a ihned se titruje 0,1 N roztokem manganistanu draselného do růžového zbarvení, které do 15 s nemizí.

• c) Výpočet. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) v % (z) se vypočítá podle vzorce:

z=b.0,005585.2000a,

kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g.,

b spotřeba 0,1 N roztoku manganistanu draselného v ml.

Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla

• 1. Obsah změkčovadla (např. polyvinylacetát) v % (x), resp. plastického pojidla v % (y) se stanoví výpočtem podle vzorců:

x = 100 - t - u;

x = 100 - t - z;

y = 100 - t;

y = 100 - t - v,

kde t je obsah pentritu zjištěný podle čl. 23, v %,

u je obsah hydrogenuhličitanu sodného zjištěný podle čl. 25, v %,

v je obsah síranu barnatého zjištěný podle čl. 27, v %,

z je obsah ocelového prášku zjištěný podle čl. 28, v %.

Závazný postup č. 58

Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin

Účel a význam výpočtu

• 1. Na základě znalosti hodnot výbuchových charakteristik vypočtených podle jednotných postupů a pomocí jednotných tabelovaných hodnot lze teoreticky hodnotit trhaviny a je možno je reálně vzájemně porovnávat.

Všeobecně

• 1. Kyslíková bilance je rozdíl mezi množstvím kyslíku v trhavině a jeho množstvím potřebným k úplné oxidaci všech složek trhaviny.

Kyslíková bilance v % (γ) se vypočítá podle vzorců:

γ=1,6.aO-2aC+aH2, (1)

kde ac je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,

aH počet molů vodíku v 1 kg trhaviny,

ao počet molů atomů kyslíku v 1 kg trhaviny,

nebo

γ=∑i=1uAi100.γi, (2)

kde Ai je obsah i-té složky trhaviny v %,

γi kyslíková bilance i-té složky trhaviny odečtené z tab. 1,

u počet složek trhaviny.

• 1. Výbuchové teplo je teplo uvolněné výbuchem 1 kg trhaviny bez přístupu kyslíku, za stálého objemu.

Výbuchové teplo v kJ.kg^-1 (Qv) se vypočítá podle vzorce:

Qv=Q1-Q2, 3

kde Q1 je součet slučovacích tepel složek trhaviny za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1,

Q2 součet slučovacích tepel zplodin výbuchu za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1.

Hodnoty slučovacích tepel některých složek trhavin za stálého objemu při 25 °C jsou uvedeny v tab. 1

• 1. Výbuchová teplota je nejvyšší teplota ve °C, které dosáhnou zplodiny výbuchu za předpokladu, že výbuchová přeměna je děj izochorický a že výbuchem uvolněné teplo se úplně spotřebuje na změnu vnitřní energie zplodin. Výbuchová teplota se určí tak, aby součet změn vnitřních energií zplodin pro tuto teplotu se rovnal hodnotě výbuchového tepla.

Výbuchová teplota ve °C (tv) se vypočítá podle vzorce:

tv=Qv-∆U1.t2-t1∆U2-∆U1+t1, (4)

kde t1 je nejblíže nižší teplota vzhledem k tv ve °C,

t2 nejblíže vyšší teplota vzhledem k tv ve °C,

∆U1 součet změn vnitřních energií zplodin při t1 v kJ.kg^-1,

∆U2 součet změn vnitřních energií zplodin při t2 v kJ.kg^-1.

• 1. Měrný objem plynných zplodin výbuchu je objem zplodin vzniklých při výbuchu 1 kg trhaviny vyjádřený v dm^3 a vztažený na teplotu 0 °C a tlak 101,3 kPa. Skupenství zplodin se uvažuje při výbuchové teplotě. Měrný objem plynných zplodin výbuchu při 0 °C a 101,3 kPa v dm^3 (Vo) se vypočítá podle vzorce:

Vo=22,4.n, (5)

kde n je počet molů plynných zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny,

22,4 objem 1 molu ideálního plynu při teplotě 0 °C a tlaku 101,3 kPa v dm^3.

Zásady výpočtu

• 1. Výpočet se vztahuje na 1 kg trhaviny daného chemického složení, jak je např. uvedeno v materiálovém listu trhaviny. Výpočet nezahrnuje obal trhaviny.

• 1. Tepelné efekty jsou vztaženy na systém „trhavina - okolí“.

• 1. Při výpočtu se uvažuje s výbušnou přeměnou trhaviny ve zplodiny výbuchu, která probíhá izochoricky, v zanedbatelně krátké době, přičemž všechny chemické reakce proběhnou v podmínkách výbuchu úplně.

• 1. Jestliže je trhavina sestavena ze složek obsahujících pouze atomy uhlíku (C),vodíku (H), dusíku (N) a kyslíku (O), pak zplodiny výbuchu této trhaviny obsahují

• a) u trhavin s kladnou nebo vyrovnanou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO2), vodu (H2O), dusík (N2), popř. kyslík (O2),

• b) u trhavin s mírně zápornou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO2), kysličník uhelnatý (CO), vodu (H2O), vodík (H2) a dusík (N2).

Vztah mezi koncentracemi CO2, CO, H2O a H2 je určen rovnovážnou konstantou reakce vodního plynu při výbuchové teplotě. Jiné reakce uvedených zplodin se neuvažují.

• 1. Obsahují-li trhaviny kromě atomů C, H, N a O i atomy jiných prvků (halogenů, kovy apod.) vzniklé zplodiny výbuchu jsou sloučeniny nejstabilnější v podmínkách výbušné přeměny. Při tom je nutno uvažovat i vzájemnou reakci zplodin výbuchu.

Obsahuje-li trhavina reaktivní kov (např. hliník, hořčík), pak se tento kov oxiduje při výbuchu přednostně až na svůj nejstabilnější kysličník.

Inertní složky trhavin (např. síran barnatý, chlorid sodný a draselný, kysličníky kovů 8. skupiny) se při výbuchu chemicky nemění.

• 1. Tohoto postupu je možno u trhavin se zápornou kyslíkovou bilancí použít jen tehdy, jsou-li splněny podmínky

aO<1/2aH+2aC,

aO<aC,

kde aC je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,

aH počet molů atomů vodíku v 1 kg trhaviny,

aO počet molů kyslíku v 1 kg trhaviny.

Jsou-li v trhavině přítomny i jiné prvky, které se při výbuchu oxidují kyslíkem z trhaviny, je třeba tyto skutečnosti ve smyslu čl. 10 zahrnout do celkové bilance.

Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin

Kyslíková bilance

• 1. Vypočítá se sumární vzorec trhaviny CaCHaHNaNOaO, kde aC, aH, aN, aO jsou počty molů atomů uvedených prvků v 1 kg trhaviny. Počet molů atomů jednotlivých prvků se vypočítá podle vzorce:

a=∑i=1uAi100.ai (6)

kde a je počet molů atomů prvku v 1 kg trhaviny,

Ai obsah i-té složky trhaviny v %,

ai počet molů atomů prvku v 1 kg i-té složky trhaviny z tab. 1,

u počet složek trhaviny.

Kyslíková bilance se pak vypočítá podle vzorce (1) v čl. 2.

• 1. Vypočítá se kyslíková bilance trhaviny (γ) podle vzorce (2) v čl. 2.

Výbuchové teplo

• 1. Sestaví se rovnice rozkladu trhaviny s předpokládanými zplodinami výbuchu ve smyslu čl. 9. Rovnice se vyřeší a vyčíslí pro jednotlivé zplodiny:

• a) při γ ≥ 0

CaCHaHNaNOaO→nCO2.CO2+nH2O.H2O+nN2.N2+nO2.O2;

aC=nCO2; aH2=nH2O; aN2=nN2; 2nCO2+nH2O+2nO2=aO

• b) při γ ˂ 0

CaCHaHNaNOaO→nCO2.CO2+nCO.CO+nH2O.H2O+nH2.H2+nN2.N2;

nCO2+nCO=aC; 2nH2O+2nH2=aH; 2nN2=aN;

2nCO2+nCO+nH2O=aO;

nCO.nH2OnCO2.nH2=Kt,

kde nCO2, nCO, nH2O, nH2 a nN2 jsou počty molů uvedených zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny.

Rovnici podle b) je možno řešit např. pro hodnotu nCO2 ve tvaru:

nCO2=-Kt.aH2+aC-aO+aO2.Kt-1+Kt.aH2+aC-aO+aO2-4Kt-1.aC.aC-aO2.Kt-1,

kde Kt je rovnovážná konstanta reakce vodního plynu při zvolené teplotě t, o niž se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě tv. Hodnota konstanty Kt pro různé teploty je uvedena v tab. 3.

• 1. Součet slučovacích tepel složek trhaviny (Q1) se vypočítá ze složení trhaviny a hodnot slučovacích tepel složek trhaviny (viz tab. 1) podle vzorce:

Q1=∑i=1uAi100.q1i, (7)

kde q1i je slučovací teplo i-té složky trhaviny v kJ.kg^-1,

Ai obsah i-té složky trhaviny v %,

u celkový počet složek trhaviny.

• 1. Součet slučovacích tepel zplodin Q2 se vypočítá ze složení zplodin vypočítaného podle čl. 14a), resp. 14b) a slučovacích tepel zplodin (viz tab. 1) podle vzorce:

Q2=∑i=1mni.q2i, (8)

kde q2i je slučovací teplo i-té zplodiny v kJ. mol^-1,

ni počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,

m celkový počet uvažovaných zplodin.

• 1. Výbuchové teplo trhaviny se vypočítá podle vzorce (3) v čl. 3 ze součtů slučovacích tepel složek trhaviny a slučovacích tepel zplodin vypočítaných postupem podle čl. 15 a čl. 16.

Výbuchová teplota

• 1. Pro předpokládané zplodiny určené podle čl. 14 se vypočítá součet změn vnitřních energií (∆U) při zvolené teplotě t, pro kterou se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě tv, podle vzorce:

∆U=∑i=1m∆Ui.ni, (9)

kde ∆Ui je změna vnitřní energie 1 molu i-té zplodiny při teplotě t v kJ,

ni počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,

m celkový počet uvažovaných zplodin.

Hodnoty vnitřních energií některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tab. 2.

Porovná se hodnota výbuchového tepla vypočítaná podle čl. 17 se součtem změn vnitřních energií zplodin podle čl. 18.

Neshodují-li se hodnoty ∆U a Qv, opakuje se postup od čl. 14 včetně, přičemž teplota t se volí vždy o 100 °C vyšší nebo nižší tak, až absolutní hodnota rozdílu Qv - ∆U je minimální. Zvolená teplota, pro kterou platí tato podmínka, leží nejblíže výbuchové teplotě tv. Výbuchová teplota se pak vypočítá podle vzorce (4) v čl. 4.

Měrný objem plynných zplodin výbuchu

• 1. Měrný objem plynných zplodin výbuchu se vypočítá podle vzorce (5) v čl. 5 z počtu molů zplodin výbuchu vypočítaných podle čl. 14.

Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

| Látka | Sumární vzorec | Počet molů atomů prvků v 1 kg | Kyslíková bilance (%) | Relativní molekulová hmotnost (kg. mol-1) | Slučovací teplo (kJ.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.kg-1) | | | | | | C | H | N | O | ostatní | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Dichroman draselný | K2Cr2O7 | - | - | - | 23,79 | 6,80 K | + 16,31 | 294,18 | - 2025,7 | - 6885,9 | | 6,80 Cr | | | | | | | | | | | | Dichroman sodný | Na2Cr2O7 | - | - | - | 26,72 | 7,63 Na | + 18,32 | 261,97 | - 1954,9 | - 7462,3 | | 7,63 Cr | | | | | | | | | | | | Dusičnan amonný | NH4NO3 | - | 49,97 | 24,98 | 37,48 | - | + 20,00 | 80,04 | - 354,2 | - 4425,3 | | Dusičnan barnatý | Ba(NO3)2 | - | - | 7,65 | 22,95 | 3,82 Ba | + 30,61 | 261,34 | - 982,6 | - 3759,9 | | Dusičnan draselný | KNO3 | - | - | 9,89 | 29,67 | 9,89 K | + 39,56 | 101,10 | -488,1 | - 4827,9 | | Dučičnan hořečnatý | Mg(NO3)2 | - | - | 13,48 | 40,45 | 6,74 Mg | + 53,93 | 148,31 | - 780,2 | - 5260,6 | | Dusičnan sodný | NaNO3 | - | - | 11,76 | 35,29 | 11,76 Na | + 47,05 | 84,99 | - 457,7 | - 5385,3 | | Dusičnan vápenatý | Ca(NO3)2 | - | - | 12,19 | 36,56 | 6,09 Ca | + 48,75 | 164,09 | - 927,9 | - 5654,8 | | Hliník | Al | - | - | - | - | 37,06 Al | - 88,96 | 26,98 | 0,0 | 0,0 | | Hydrogenuhličitan sodný | NaHCO3 | 11,90 | 11,90 | - | 35,70 | 11,90 Na | 0,00 | 84,01 | - 943,3 | - 11228,4 | | Chlorid amonný | NH4Cl | - | 74,78 | 18,69 | - | 18,69 Cl | - 44,86 | 53,49 | - 308,1 | - 5760,0 | | Chlorid draselný | KCl | - | - | - | - | 13,41 K | 0,00 | 74,55 | - 434,9 | - 5833,7 | | 13,41 Cl | | | | | | | | | | | | Chlorid hořečnatý | MgCl2 | - | - | - | - | 10,50 Mg | 0,00 | 95,21 | - 639,0 | - 6711,5 | | 21,00 Cl | | | | | | | | | | | | Chlorid sodný | NaCl | - | - | - | - | 17,11 Na | 0,00 | 58,44 | - 410,1 | - 7017,5 | | 17,11 Cl | | | | | | | | | | | | Chlorid vápenatý | CaCl2 | - | - | - | - | 9,01 Ca | 0,00 | 110,98 | - 792,9 | - 7144,5 | | 18,02 Cl | | | | | | | | | | | | Chlorovodík | HCl | - | 27,43 | - | - | 27,43 Cl | 0,00 | 36,46 | - 92,4 | - 2534,3 | | Látka | Sumární vzorec | Počet molů atomů prvků v 1 kg | Kyslíková bilance (%) | Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.kg-1) | | | | | | C | H | N | O | ostatní | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Chloristan amonný | NH4ClO4 | - | 34,04 | 8,51 | 34,04 | 8,51 Cl | + 34,04 | 117,49 | - 283,6 | - 2413,8 | | Chloristan draselný | KClO4 | - | - | - | 28,87 | 7,22 K | + 40,42 | 138,55 | - 423,4 | - 3055,9 | | 7,22 Cl | | | | | | | | | | | | Kysličník barnatý | BaO | - | - | - | 6,52 | 6,52 Ba | 0,00 | 153,33 | - 557,3 | - 3634,6 | | Kysličník horečnatý | MgO | - | - | - | 24,80 | 24,80 Mg | 0,00 | 40,30 | - 600,4 | - 14898,3 | | Kysličník hlinitý | Al2O3(α) | - | - | - | 29,43 | 19,62 Al | 0,00 | 101,96 | - 1672,7 | - 16405,5 | | Kysličník hlinitý | Al2O3(γ) | - | - | - | 29,43 | 19,62 Al | 0,00 | 101,96 | - 1654,2 | - 16224,0 | | Kysličník chromitý | Cr2O3 | - | - | - | 19,73 | 13,16 Cr | 0,00 | 151,99 | - 1125,5 | - 7405,1 | | Kysličník křemičitý | SiO2 | - | - | - | 33,30 | 16,65 Si | 0,00 | 60,08 | - 857,4 | - 14271,0 | | Kysličník olovnatý | PbO (červený) | - | - | - | 4,48 | 4,48 Pb | 0,00 | 223,20 | -218,1 | - 977,2 | | Kysličník olovnatý | PbO (žlutý) | - | - | - | 4,48 | 4,48 Pb | 0,00 | 223,20 | - 216,7 | - 970,9 | | Kysličník siřičitý | SO2 | - | - | - | 31,22 | 15,61 S | 0,00 | 64,06 | - 297,1 | - 4637,8 | | Kysličník uhelnatý | CO | 35,70 | - | - | 35,70 | - | - 57,12 | 28,01 | - 111,8 | - 3991,4 | | Kysličník uhličitý | CO2 | 22,72 | - | - | 45,44 | - | 0,00 | 44,01 | - 393,8 | - 8948,0 | | Kysličník vápenatý | CaO | - | - | - | 17,83 | 17,83 Ca | 0,00 | 56,08 | - 634,7 | - 11317,8 | | Kysličník zinečnatý | ZnO | - | - | - | 12,29 | 12,29 Zn | 0,00 | 81,38 | - 346,9 | - 4262,7 | | Kysličník železitý | Fe2O3 | - | - | - | 18,78 | 12,52 Fe | 0,00 | 159,69 | - 822,3 | - 5149,4 | | Síran barnatý | BaSO4 | - | - | - | 17,14 | 4,28 Ba | 0,00 | 233,39 | - 1461,2 | - 6260,8 | | 4,28 S | | | | | | | | | | | | Uhličitan draselný | K2CO3 | 7,23 | - | - | 21,71 | 14,47 K | 0,00 | 138,21 | - 1143,2 | - 8271,5 | | Uhličitan sodný | Na2CO3 | 9,43 | - | - | 28,29 | 18,86 Na | 0,00 | 105,99 | - 1127,9 | - 10641,5 | | Uhličitan vápenatý | CaCO3 | 9,99 | - | - | 29,97 | 9,99 Ca | 0,00 | 100,09 | - 1208,3 | - 12072,2 | | Voda | H2O (g) | - | 111,05 | - | 55,52 | - | 0,00 | 18,02 | - 240,7 | - 13357,4 | | Látka | Sumární vzorec | Počet molů atomů prvků v 1 kg | Kyslíková bilance (%) | Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.kg-1) | | | | | | C | H | N | O | ostatní | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Voda | H2O (l) | - | 111,05 | - | 55,52 | - | 0,00 | 18,02 | - 282,2 | - 15660,4 | | Celulóza | C24H40O20 | 37,01 | 61,68 | - | 30,84 | - | - 118,42 | 648,56 | - 888,6 | - 1370,1 | | Dianylftalát | C18H26O4 | 58,75 | 84,86 | - | 13,06 | - | - 234,99 | 306,40 | - 887,7 | - 2897,2 | | Dibutylftalát | C16H22O4 | 57,48 | 79,04 | - | 14,37 | - | - 224,18 | 278,35 | - 810,9 | - 2913,2 | | Diethylftalát | C12H14O4 | 54,00 | 63,00 | - | 18,00 | - | - 194,40 | 222,24 | - 754,8 | - 3396,3 | | Difenylamin | C12H11N | 70,91 | 65,01 | 5,91 | - | - | - 278,93 | 169,23 | + 144,9 | + 856,2 | | Diglykoldinitrát | C4H8N2O7 | 20,40 | 40,80 | 10,20 | 35,70 | - | - 40,80 | 196,12 | - 412,3 | - 2102,3 | | 2,4-dinitrotoluen | C7H6N2O4 | 38,44 | 32,94 | 10,98 | 21,96 | - | - 114,20 | 182,14 | - 56,7 | -311,3 | | 2,6-dinitrotoluen | C7H6N2O4 | 38,44 | 32,94 | 10,98 | 21,96 | - | - 114,20 | 182,14 | - 29,1 | - 159,8 | | Dřevěná moučka | | 41,70 | 60,40 | - | 27,00 | - | - 137,00 | | | - 4563,6 | | Ethylendiamin-dinitrát | C2H10N4O6 | 10,75 | 53,73 | 21,49 | 32,24 | - | - 25,79 | 186,14 | - 599,0 | - 3218,0 | | Ethylenglykol | C2H8O2 | 32,22 | 96,66 | - | 32,22 | - | - 128,88 | 62,07 | - 445,3 | - 7174,2 | | Ethylnitrát | C2H5NO3 | 21,96 | 54,90 | 10,98 | 32,94 | - | - 61,49 | 91,07 | - 179,4 | - 1969,9 | | Glycerintrinitrát | C3H5N3O9 | 13,21 | 22,02 | 13,21 | 39,63 | - | + 3,52 | 227,09 | - 349,9 | - 1540,8 | | Glykoldinitrát | C2H4N2O6 | 13,15 | 26,30 | 13,15 | 39,46- | - | 0,00 | 152,06 | - 214,2 | - 1408,7 | | Guanidinnitrát | CH6N4O3 | 8,19 | 49,14 | 32,76 | 24,57 | - | - 26,21 | 122,08 | - 373,3 | - 3057,8 | | Guarová moučka | | 37,26 | 55,89 | - | 31,05 | - | - 114,21 | | | - 6899,8 | | Hexogen | C3H6N6O6 | 13,50 | 27,01 | 27,01 | 27,01 | - | - 21,61 | 222,12 | + 71,0 | + 319,6 | | Hydrazinnitrát | H5N3O3 | - | 52,60 | 31,56 | 31,56 | - | + 8,42 | 95,06 | - 215,5 | - 2267,0 | | Kafr | C10H16O | 65,69 | 105,10 | - | 6,57 | - | - 283,78 | 152,24 | - 305,9 | - 2009,3 | | Karboxymethyl-celulóza | | 31,09 | 62,19 | - | 34,98 | - | - 93,28 | | | - 5024,2 | | Látka | Sumární vzorec | Počet molů atomů prvků v 1 kg | Kyslíková bilance (%) | Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1) | Slučovaci teplo (kJ.mol-1) | Slučovaci teplo (kJ.kg-1) | | | | | | C | H | N | O | ostatní | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Hydrogenšťavelan draselný | C2HO4K | 15,61 | 7,80 | - | 31,22 | 7,80 K | - 12,49 | 128,13 | - 1110,8 | - 8669,3 | | Hydrogenšťavelan sodný | C2HO4Na | 17,86 | 8,93 | - | 35,71 | 8,93 Na | - 14,28 | 112,02 | - 1073,2 | - 9580,4 | | Kyselina octová | C2H4O2 | 33,30 | 66,61 | - | 33,30 | - | - 106,58 | 60,05 | - 477,2 | - 7946,7 | | Methylaminnitrát | CH6N2O3 | 10,63 | 63,78 | 21,26 | 31,89 | - | - 34,02 | 94,07 | - 327,8 | - 3484,6 | | Močovina | CH4N2O | 16,65 | 66,60 | 33,30 | 16,65 | - | - 79,92 | 60,06 | - 325,2 | - 5414,6 | | Mravenčan amonný | CH5NO2 | 15,86 | 79,29 | 15,86 | 31,72 | - | - 63,43 | 63,06 | - 546,1 | - 8660,0 | | Mravenčan draselný | CHO2K | 11,89 | 11,89 | - | 23,78 | 11,89 K | - 9,51 | 84,12 | - 657,8 | - 7819,8 | | Mravenčan sodný | CHO2Na | 14,70 | 14,70 | - | 29,40 | 14,70 Na | - 11,76 | 68,01 | - 644,4 | - 9475,1 | | Mravenčan vápenatý | C2H2O4Ca | 15,37 | 15,37 | - | 30,74 | 7,68 Ca | - 24,59 | 130,12 | - 1347,0 | - 10352,0 | | Nafta | | 71,66 | 129,60 | - | - | - | | | | - 3821,0 | | Nitrát močoviny | CH5N3O4 | 8,12 | 40,63 | 24,38 | 32,50 | - | - 6,50 | 123,07 | - 465,8 | - 3784,8 | | Nitrocelulóza | | | | | | | | | | | | 11,5 % N | | 23,33 | 30,68 | 8,21 | 35,86 | - | - 41,83 | | | - 2844,0 | | 12,0 % N | | 22,74 | 29,33 | 8,57 | 36,08 | - | - 38,50 | | | - 2719,0 | | 12,5 % N | | 22,14 | 27,99 | 8,92 | 36,30 | - | - 35,17 | | | - 2593,0 | | 13,0 % N | | 21,55 | 26,64 | 9,28 | 36,52 | - | - 31,84 | | | - 2469,0 | | Nitroguanidin | CH4N4O2 | 9,61 | 38,44 | 38,44 | 19,22 | - | - 30,75 | 104,07 | - 80,6 | - 774,5 | | Nitromanit | C6H8N6O18 | 13,27 | 17,70 | 13,27 | 39,81 | - | + 7,08 | 452,16 | - 596,7 | - 1319,7 | | Nitromethan | CH3NO2 | 16,38 | 49,15 | 16,38 | 32,76 | - | - 39,32 | 61,04 | - 105,7 | - 1731,7 | | l-nitronaftalen | C10H7NO2 | 57,75 | 40,43 | 5,78 | 11,55 | - | - 198,66 | 173,17 | + 55,1 | + 318,2 | | Oktogen | C4H8N8O8 | 13,50 | 27,01 | 27,01 | 27,01 | - | - 21,61 | 296,16 | + 104,7 | + 353,5 | | Parafin | C25H52 | 70,88 | 147,45 | - | - | - | - 344,80 | 352,69 | - 700,1 | - 1985,0 | | Látka | Sumární vzorec | Počet molů atomů prvků v 1 kg | Kyslíková bilance (%) | Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.mol-1) | Slučovací teplo (kJ.kg-1) | | | | | | C | H | N | O | ostatní | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pentrit | C5H8N4O12 | 15,81 | 25,30 | 12,65 | 37,96 | - | - 10,12 | 316,14 | - 502,8 | - 1590,4 | | Pikran amonný | C6H6N4O7 | 24,38 | 24,38 | 16,25 | 28,44 | - | - 52,00 | 246,14 | - 365,8 | - 1486,1 | | Polyethylen | | 71,30 | 142,60 | - | - | - | - 342,24 | | | - 1910,6 | | Polystyren | | 70,09 | 70,09 | - | - | - | - 307,27 | | | + 246,2 | | Stearan vápenatý | C36H70O4Ca | 59,31 | 115,32 | - | 6,59 | 1,65 Ca | - 274,13 | 608,03 | - 2581,0 | - 4244,9 | | Stearan zinečnaný | C36H70O4Zn | 56,93 | 110,71 | - | 6,33 | 1,58 Zn | - 263,16 | 633,33 | - 2839,7 | - 4483,8 | | Šťavelan diamonný | C2H8N2O4 | 16,12 | 64,46 | 16,12 | 32,23 | - | - 51,57 | 124,10 | - 1107,7 | - 8925,9 | | Šťavelan didraselný | C2O4K2 | 12,03 | - | - | 24,07 | 12,03 K | - 9,63 | 166,22 | - 1338,1 | - 8050,2 | | Šťavelan disodný | C2O4Na2 | 14,92 | - | - | 29,85 | 14,92 Na | - 11,94 | 133,99 | - 1310,5 | - 9780,6 | | Šťavelan vápenatý | C2O4Ca | 15,61 | - | - | 31,23 | 7,81 Ca | - 12,49 | 128,10 | - 1386,0 | - 10819,7 | | Tetryl | C7H5N5O8 | 24,38 | 17,41 | 17,41 | 27,86 | - | - 47,36 | 287,15 | + 78,0 | + 271,6 | | Trimethylamin-nitrát | C3H10N2O3 | 24,56 | 81,88 | 16,38 | 24,56 | - | - 104,80 | 122,12 | - 287,5 | - 2354,2 | | Trinitrobenzen | C6H3N3O6 | 28,15 | 14,08 | 14,08 | 28,15 | - | - 56,31 | 213,11 | - 28,7 | - 134,7 | | Trinitrorezorcin | C6H3N3O8 | 24,48 | 12,24 | 12,24 | 32,64 | - | - 35,90 | 245,11 | - 417,6 | - 1703,7 | | Trinitrotoluen | C7H5N3O6 | 30,82 | 22,01 | 13,21 | 26,42 | - | - 73,97 | 227,13 | - 49,7 | - 218,8 |

Tab. 2. HODNOTY VNITŘNÍCH ENERGIÍ V kJ.mol^-1 NĚKTERÝCH ZPLODIN VÝBUCHU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

| Teplota (°C) | Hodnoty vnitřních energií v kJ.mol-1 | | | | | | | | | | | | | | | | CO2 | H2O(g) | H2O(l) | O2 | N2 | CO | H2 | Al2O3 | BaO | CaO | K2CO3 | KCl | NaCl | Na2CO3 | SiO2 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 700 | 27,1 | 20,1 | 62,9 | 16,7 | 15,5 | 15,7 | 14,8 | 75,4 | 36,0 | 36,4 | 91,7 | 38,9 | 39,4 | 88,8 | 44,8 | | 800 | 31,7 | 23,4 | 66,2 | 19,3 | 18,0 | 18,2 | 17,0 | 87,9 | 42,3 | 42,7 | 105,5 | 72,0 | 45,6 | 102,2 | 53,2 | | 900 | 36,5 | 26,8 | 69,6 | 22,1 | 20,5 | 20,8 | 19,2 | 101,3 | 48,6 | 49,0 | 152,0 | 78,3 | 82,5 | 145,3 | 62,0 | | 1000 | 41,3 | 30,3 | 73,1 | 23,6 | 23,0 | 23,4 | 21,5 | 115,1 | 55,2 | 55,7 | 166,2 | 84,6 | 89,2 | 159,1 | 70,8 | | 1100 | 46,2 | 34,0 | 76,8 | 27,6 | 25,6 | 26,0 | 23,8 | 128,9 | 62,0 | 62,8 | 180,5 | 90,9 | 95,9 | 172,9 | 80,0 | | 1200 | 51,2 | 37,9 | 80,5 | 30,4 | 28,3 | 28,7 | 26,2 | 143,6 | 69,1 | 69,9 | 194,7 | 97,1 | 102,6 | 187,1 | 90,0 | | 1300 | 56,2 | 41,5 | 84,3 | 33,2 | 30,9 | 31,4 | 28,6 | 158,7 | 76,6 | 77,0 | 209,3 | 103,4 | 109,3 | 201,4 | 100,1 | | 1400 | 61,3 | 45,4 | 88,3 | 36,1 | 33,6 | 34,1 | 31,0 | 173,8 | 83,7 | 84,2 | 224,0 | 109,7 | 116,0 | 216,0 | 110,5 | | 1500 | 66,5 | 49,4 | 92,2 | 39,0 | 36,3 | 36,8 | 33,5 | 189,2 | 91,3 | 91,7 | 238,6 | 124,8 | 128,1 | 230,7 | 121,0 | | 1600 | 71,6 | 53,5 | 96,3 | 41,9 | 39,1 | 39,6 | 36,0 | 205,6 | 98,8 | 99,7 | 253,3 | 139,8 | 149,9 | 245,3 | 131,5 | | 1700 | 76,9 | 57,6 | 100,4 | 44,8 | 41,8 | 42,4 | 38,6 | 221,9 | 106,8 | 107,6 | 268,4 | 154,9 | 171,7 | 260,0 | 141,9 | | 1800 | 82,1 | 61,8 | 104,7 | 48,2 | 44,6 | 45,2 | 41,2 | 238,7 | 115,6 | 115,6 | 283,4 | 170,0 | 193,8 | 275,1 | 152,4 | | 1900 | 87,4 | 66,1 | 108,9 | 50,7 | 47,4 | 48,0 | 43,8 | 255,8 | 170,8 | 123,9 | 298,9 | 185,1 | 215,6 | 290,1 | 162,9 | | 2000 | 92,7 | 70,4 | 113,2 | 53,8 | 50,2 | 50,8 | 46,5 | 273,4 | 180,5 | 132,5 | 314,4 | 200,1 | 237,4 | 305,6 | 173,3 | | 2100 | 98,0 | 74,7 | 117,6 | 56,0 | 53,0 | 53,7 | 49,2 | 399,8 | 194,3 | 141,1 | 329,9 | 215,2 | 259,6 | 321,1 | 183,8 | | 2200 | 103,4 | 79,1 | 121,9 | 59,8 | 55,8 | 56,5 | 51,9 | 417,8 | 208,1 | 149,9 | 345,4 | 230,3 | 281,4 | 336,6 | 194,3 | | 2300 | 108,8 | 83,6 | 126,4 | 62,9 | 58,7 | 59,4 | 54,7 | 435,8 | 221,9 | 158,7 | 361,3 | 245,3 | 303,1 | 352,1 | 204,7 | | 2400 | 114,2 | 88,0 | 130,9 | 66,0 | 61,5 | 62,3 | 57,4 | 453,8 | 235,7 | 167,9 | 377,2 | 260,4 | 325,3 | 368,0 | 215,2 | | 2500 | 119,6 | 92,5 | 135,3 | 69,1 | 64,4 | 65,1 | 60,2 | 471,9 | 249,1 | 176,7 | 393,6 | 275,5 | 334,1 | 383,9 | 225,7 | | 2600 | 125,0 | 97,1 | 139,9 | 72,2 | 67,2 | 68,0 | 63,1 | 489,9 | 262,9 | 186,3 | 409,9 | 290,6 | 337,0 | 400,3 | 236,1 | | 2700 | 130,5 | 101,7 | 144,5 | 75,4 | 70,1 | 70,9 | 65,9 | 507,9 | 276,7 | 195,5 | 426,2 | 305,6 | 340,4 | 416,6 | 246,6 | | 2800 | 135,9 | 106,3 | 149,1 | 78,6 | 73,0 | 73,8 | 68,7 | 525,9 | 290,6 | 256,2 | 442,5 | 320,7 | 343,0 | 432,9 | 257,1 | | 2900 | 141,4 | 110,8 | 153,7 | 81,8 | 75,9 | 76,7 | 71,6 | 543,9 | 304,0 | 265,9 | 459,3 | 335,8 | 346,7 | 449,2 | 267,5 | | 3000 | 146,9 | 115,4 | 158,3 | 84,9 | 78,8 | 79,6 | 74,5 | 561,9 | 317,4 | 275,9 | 476,0 | 338,7 | 349,6 | 466,0 | 278,0 | | 3100 | 152,4 | 120,1 | 162,9 | 88,2 | 81,7 | 82,5 | 77,4 | 579,9 | 331,2 | 285,5 | 492,8 | 342,1 | 352,9 | 482,7 | 288,5 | | 3200 | 158,0 | 124,7 | 167,6 | 91,4 | 84,6 | 85,5 | 80,3 | 597,9 | 345,0 | 295,6 | 509,5 | 345,4 | 356,3 | 499,9 | 298,9 | | 3300 | 163,5 | 129,5 | 172,3 | 94,7 | 87,5 | 88,3 | 83,3 | 615,9 | 358,8 | 305,6 | 526,3 | 347,5 | 359,6 | 517,1 | 309,4 | | 3400 | 169,1 | 134,2 | 177,1 | 97,9 | 90,4 | 91,3 | 86,2 | 633,9 | 372,6 | 316,1 | 543,0 | 352,1 | 363,0 | 534,2 | 319,9 | | 3500 | 174,7 | 139,0 | 181,8 | 101,2 | 93,3 | 94,2 | 89,2 | 651,9 | 386,0 | 326,6 | 559,8 | 355,5 | 366,3 | 551,8 | 330,3 | | 3600 | 180,2 | 143,7 | 186,8 | 104,5 | 96,3 | 97,1 | 92,2 | 669,9 | 399,8 | 336,6 | 576,9 | 358,8 | 369,7 | 569,4 | 340,8 | | 3700 | 185,8 | 148,5 | 191,3 | 107,9 | 99,1 | 100,1 | 95,2 | 687,9 | 413,7 | 347,1 | 594,1 | 362,2 | 373,0 | 587,0 | 351,3 | | 3800 | 191,4 | 153,3 | 196,1 | 111,2 | 102,1 | 103,0 | 98,2 | 705,9 | 427,5 | 358,0 | 611,3 | 365,5 | 376,4 | 605,0 | 361,7 | | 3900 | 197,0 | 158,1 | 200,9 | 114,5 | 105,0 | 106,0 | 101,2 | 723,9 | 441,3 | 368,4 | 628,4 | 368,9 | 379,7 | 623,0 | 372,2 |

Tab. 3 HODNOTY ROVNOVÁŽNÉ KONSTANTY REAKCE VODNÍHO PLYNU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

Teplota t (°C)	Kt	Teplota t (°C)	Kt
600	0,378	2600	7,210
700	0,625	2700	7,429
800	0,931	2800	7,635
900	1,284	2900	7,829
1000	1,670	3000	8,011
1100	2,079	3100	8,181
1200	2,498	3200	8,341
1300	2,920	3300	8,491
1400	3,339	3400	8,632
1500	3,748	3500	8,764
1600	4,145	3600	8,888
1700	4,528	3700	9,005
1800	4,894	3800	9,115
1900	5,243	3900	9,218
2000	5,574	4000	9,315
2100	5,888	4100	9,406
2200	6,185	4200	9,492
2300	6,465	4300	9,573
2400	6,728	4400	9,649
2500	6,977	4500	9,721

^1) § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.

^2) § 28a odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb.

^3) § 12 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

^4) § 11a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh.

^5) Například vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, nařízení vlády č. 358/2001 Sb.

^6) § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 174/1992 Sb.

^7) § 17 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 21 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.

^9) § 11a zákona č. 22/1997 Sb. Nařízení vlády č. 358/2001 Sb.

*) Povoluje se i použití metylenchloridu

**) Slinutý skleněný filtr deskový, kruhový, tř. velikosti pórů P 160 až P 250, vhodného průměru a tloušťky

*) Např. pomocí filtračního zařízení podle Witta.

*) Filtrační zařízení podle Witta.