LegalizeVyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin
Čl. I
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, se mění takto:
-
- Příloha č. 1 zní:
„TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN
Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:
| třída A | - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny, |
|---|---|
| třída B | - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch, |
| třída C | - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé, |
| třída D | - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý. |
TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN
| Třída a skupina nebezpečí | Pořadové číslo | Druh výbušniny |
|---|---|---|
| AI | 1 | Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 10 % |
| 2 | Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu | |
| AII | 3 | Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.) |
| 4 | Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina | |
| 5 | Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4 | |
| AIII | 6 | Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu |
| 7 | Černý prach ve volném a lisovaném stavu | |
| 8 | Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry | |
| 9 | Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici) | |
| 10 | Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují | |
| 11 | Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 % | |
| 12 | Pyrotechnické slože skupiny 11) | |
| 13 | Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A | |
| 14 | Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží | |
| 15 | Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici) | |
| 16 | Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní | |
| 17 | Bezdýmné prachy drobnozrnné2) | |
| AIV | 18 | Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8 |
| B | 19 | Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 10 % |
| 20 | m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty | |
| 21 | Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 % | |
| 22 | Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm | |
| 23 | Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod. | |
| 24 | Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu | |
| 25 | Pyrotechnické slože skupiny 21) | |
| 26 | Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují | |
| 27 | Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod. | |
| 28 | Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B | |
| C | 29 | Bezdýmné prachy drobnozrnné2) |
| 30 | Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 % | |
| 31 | Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště) | |
| 32 | Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29 | |
| 33 | Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny | |
| 34 | Položelatina s obsahem vody nad 25 % | |
| 35 | Tuhé pohonné hmoty | |
| 36 | Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože | |
| 37 | Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi | |
| 38 | Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C | |
| D | 39 | Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D |
VYSVĚTLIVKY
^1) Rozdělení pyrotechnických složí:
Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:
- a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,
- b) slože zažehovací,
- c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.
Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):
- a) slože osvětlovací,
- b) slože světelné,
- c) slože stopovkové apod.
Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:
- a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,
- b) termitové slože,
- c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).
^2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.“.
-
- Příloha č. 2 zní:
„TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ
| Druh výroby | AI | AII | AIII | AIV | B | C | D |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Výroba třaskavin a třaskavých složí | Objekty vyroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetátu) do 10 % | Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí mokrou cestou s obsahem zvlhčovadla nad 10 %. Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemicky | |||||
| Výroba kapalných dusičných esterů,pentritu, hexogenu apod. | Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizace | Objekty nitrace, praní a stabilizace, kde tyto pochody probíhají v emulzi | Objekty sedimentace a čištění odpad. vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselin | ||||
| Výroba černého prachu a jeho zpracování | Všechny operace výroby černého prachu | Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, zpracování a laborace černého prachu za sucha | Zpracování a laborace černého prachu za mokra | ||||
| Výroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIII | Příprava trhací želatiny | Všechny operace výroby (mísení, náložkování, balení apod.) | Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, čerpání, vážení) | ||||
| Výroba trhavin DAP a emulsních trhavin | Mísení, náložkování, balení | ||||||
| Výroba nitrocelulózy | Sušení, úprava a balení nitrocelulózy do 10 % vlhkosti | Odkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózy | |||||
| Výroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH) | Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ) | Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnic | Lisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachů | Výroba sférických prachů (zelené zrno) | |||
| Výroba pyrotechnických složí skupiny 1 | Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1 | Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání) | Příprava oxidovadel a kovových prášků pro pyrotechnické slože skupiny 1 | ||||
| Výroba munice s trhavinovou náplní třídy A | Laborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Příprava trhavin a trhavin. směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munič. dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace munice | Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a roznečovačů. Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení | Laborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g) | ||||
| Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplní | Objekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskovice | Laborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorů | |||||
| Výroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2 | Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složí | Lisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.) | Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2 | ||||
| Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod. | Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIII | Výroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředky | |||||
| Výroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g | Plnění nábojek a kompletace nábojů |
Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.“.
-
- Příloha č. 3 zní:
„URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ
(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce
S = k.(M)^n,
kde S je bezpečností vzdálenost (m),
k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,
M je obložení (kg),
n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.
(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.
(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:
- a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,
- b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.
Hodnoty koeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.
(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.
(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:
- a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,
- b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,
- c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,
- d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,
- e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.
(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:
- a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,
- b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,
- c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,
- d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,
- e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.
(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.
(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.
(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.
(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(13) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:
- a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
- b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
- c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
- d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
- e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.
(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.
Tabulka č. 1
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí A
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.