Legalize
← Aktuální text · Historie

Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Aktuální text a fecha 1997-05-06

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

(2) Křižovatkou není úrovňové připojení

na silnici nebo na místní komunikaci.

(3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným pruhem a součástí dotčené komunikace.

§ 2

Označení dálnic, silnic a místních komunikací

(k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona)

(1) Dálnice a silnice označuje čísly vlastník (§ 9 odst. 2 zákona). Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 1 do 99; jde-li o dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno „D“, jde-li o rychlostní silnici, uvádí se před číslici písmeno „R“. Silnice II. třídy se označují čísly od 101 do 999. Silnice III. třídy se označují jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší silnice I. nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem.

(2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisu^1) pro mezinárodní provoz se označují též písmenem „E“ a číslem.

(3) Kilometrovníky se vyznačuje vzdálenost v kilometrech od začátku staničení dálnice nebo silnice I. třídy.

(4) Vzory označení podle odstavců 1 až 3 stanoví zvláštní předpis.^2)

(5) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak:

(6) Mostní a další objekty (podjezdy, železniční přejezdy, tunely) na komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN 73 6220.

§ 3

(k § 6 odst. 4 zákona)

(1) Místními komunikacemi I. třídy jsou rychlostní místní komunikace a dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech.

(2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie.

(3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel.

(4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

§ 4

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(k § 8 odst. 3 zákona)

(1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební úřad^3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(2) Umístění dopravní značky^2) označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice.

ČÁST DRUHÁ

PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE

(k § 9 odst. 4 zákona)

§ 5

Evidence komunikací

(1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci.

(2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. 2 zákona).

(3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.

§ 6

Prohlídky komunikací

(1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní a mimořádné.

(2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách:

dálnice a rychlostní silnice každý pracovní den,
ostatní silnice I. třídy 2x týdně,
--- ---
silnice II. třídy 2x měsíčně,
--- ---
silnice III. třídy 1x měsíčně.
§ 7

Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství.

(2) Hlavní prohlídka se provádí:

(3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o nich jsou uvedeny v příloze č. 2.

(4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména:

(5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou.

§ 8

Prohlídky mostních objektů

(1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné.

(2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu.

(3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v doporučené ČSN 73 6221.

(4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod.

§ 9

Údržba a opravy komunikací

(1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou.

(2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde zejména o:

Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

(3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy.

(4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace.

(5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením či zlepšením proměnných parametrů její obrusné vrstvy.

(6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace.

(7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č. 5.

§ 10

Údržba a opravy mostů

(1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu.

(2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace, vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po dohodě s vlastníkem (správcem) mostu.

(3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území.

(4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí průběžně po celý rok.

(5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady.

(6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.

ČÁST TŘETÍ

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA KOMUNIKACI

(k § 10 odst. 5 zákona)

§ 11

Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací

(1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích, umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo třídou.

§ 12

Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím

(1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen pokud splňují tyto podmínky:

Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité světlosti trub:

(3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění.

(4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkem^4) připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu vznikne v důsledku provádění stavebních prací na komunikaci, je stavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebník dotčené komunikace.

(5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého připojení včetně propustku.

§ 13

Podmínky pro připojování dalších nemovitostí na komunikaci

(1) Na silnice, mimo silnice rychlostní, se připojují zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy; rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku.

(2) Zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na plochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na dvoupruhové silnici nebo místní komunikaci s nízkou intenzitou provozu může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy.

(3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů, vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3.

ČÁST ČTVRTÁ

STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ

(k § 16 odst. 3 zákona)

§ 14

Stavební úpravy vyžadující ohlášení

(1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se o:

(2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi zejména:

§ 15

Stavební úpravy a činnosti, které nevyžadují ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby, jestliže

(2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7.

ČÁST PÁTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI

(k § 16 odst. 3 zákona)

§ 16

Příprava staveb, výstavba a stavební úpravy

Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů^6) a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu.

§ 17

Návrhové prvky a kategorie

(1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení území.^7)

(2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy, charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a ekonomických souvislostí.

(3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 18

Směrové a výškové vedení

(1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i bezpečnosti a plynulosti provozu na ní.

(2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z hlediska bezpečnosti provozu.

(3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce.

(4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co nejrovnoměrněji.

(5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 19

Příčné uspořádání na úsecích mezi křižovatkami

(1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy, vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás, chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic a rychlostních silnic.

(2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání, jestliže podíl pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu.

(3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích, mimo silnice rychlostní, a na místních komunikacích podle závazné ČSN 73 6425.

(4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné.

(5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a rychlostních silnic musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízením, u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní zařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu.

(6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější informace k úsekům, kde se mění příčný sklon oboustranný na jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 20

Křižovatky

(1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102.

(2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě.

§ 21

Těleso komunikace

Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52.

§ 22

Životní prostředí a začlenění do krajiny

(1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle zvláštních předpisů.^8)

(2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.). Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.

§ 23

Součásti a příslušenství

Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Podrobnosti o technickém provedení a prostorovém uspořádání dalších součástí a příslušenství komunikací jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 24

Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení

(1) Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a umístěny podle zvláštního předpisu.^2) Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 01 8020.

(2) Umělé clony nebo živé ploty se zřizují ve středním dělicím pásu úseků dálnic a rychlostních silnic, popřípadě mezi souběžně probíhajícími komunikacemi.

(3) Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních. Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu.^2) Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(4) Na dálnicích a rychlostních silnicích se osazují zvlášť označené sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky) napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů, zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel.

§ 25

Veřejné osvětlení

Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73 7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita dopravy, případně četnost chodců a cyklistů. Podrobnosti obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34, 35, 49 a 51.

§ 26

Odpočívky

(1) Při dálnicích a rychlostních silnicích se podle charakteru provozu budují odpočívky situované v prostorech mimo křižovatky a ve vzájemných vzdálenostech nejméně 25 km. V základním vybavení odpočívky musí být parkovací plochy pro 25 osobních vozidel, deset nákladních vozidel, čtyři autobusy, hygienické zařízení s odpovídající kapacitou a nepřetržitým celoročním provozem, zdroj vody a elektrického proudu, odpočinkové plochy se stoly, lavicemi a nádobami na odpadky.

(2) Veškeré nově budované provozní a parkovací plochy odpočívky musí být fyzicky odděleny od jízdního pásu (pásů) dálnice či rychlostní silnice a musí umožňovat jejich užívání též občanům odkázaným na vozík pro invalidy.

(3) Bližší údaje k nově budovaným odpočívkám při ostatních silnicích obsahuje doporučená ČSN 73 6101.

§ 27

Průjezdní a průchozí prostor

(1) Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru stanoví podle šířkového uspořádání, kategorie a třídy komunikace závazná ČSN 73 6201; kromě případů v ní uvedených nesmějí do tohoto prostoru zasahovat žádné části staveb a zařízení.

(2) Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. V podjezdech určuje závazná ČSN 73 6201 bezpečnostní vzdálenost mezi horním obrysem průjezdního prostoru a spodní hranou nosné konstrukce, jakož i bezpečnostní vzdálenost od případného trolejového vedení.

(3) Podle ustanovení odstavce 2 se určuje i nejmenší volná výška nad povrchem vozovky a chodníků.

§ 28

Šířkové uspořádání na mostních objektech

(1) Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně stejně jako na přilehlých úsecích komunikace. Se souhlasem silničního správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Nezpevněná část krajnice se zpevní na mostním objektu bez přesypávky.

(2) Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla, podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace. Nouzové chodníky se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(3) Trvalé lávky pro chodce a trvalé podchody musí mít volnou šířku nejméně 2,00 m.

§ 29

Záchytná bezpečnostní a stálá zařízení

(1) Požadovanou úroveň zadržení a požadavky na umístění a konstrukci svodidel a zábradelních svodidel obsahuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Svodidla musí být rovněž umístěna tam, kde je nutná ochrana podpěr v podjezdu komunikace nebo zajištění bezpečnosti silničního provozu před nárazem do pevné překážky.

(3) Na mostech s dovolenou rychlostí nejvýše 60 km/h lze oddělit chodníky pouze odraznými obrubníky výšky od 0,12 m do 0,20 m.

(4) Na vnější straně chodníků, lávek pro chodce a cyklisty, revizních lávkách a římsách přesypaných objektů ve výšce větší než 2,00 m se zřizuje zábradlí podle závazné ČSN 73 6201.

(5) Pro stálá zařízení na mostech platí zvláštní předpis.^9)

§ 30

Zatížení mostních objektů

(1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou tříd:

Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203.

(2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25 zákona.

§ 31

Zatížitelnost mostů

(1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech zabezpečuje vlastník nebo správce mostu.

(2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.^2)

§ 32

Tunely

(1) Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Do tohoto průřezu nesmí - s výjimkou záchytných bezpečnostních zařízení - zasahovat žádné části staveb, stavebních konstrukcí a zařízení (osvětlení, větrání, signalizace, dopravní značky, odvodnění, elektrická zařízení apod.).

(2) Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků je 0,75 m. Výška průjezdního průřezu tunelu je zpravidla 4,50 m.

(3) Podrobné podmínky pro příčné uspořádání tunelu, bezpečnostní stavební úpravy (nouzové a otáčecí zálivy, únikové cesty) a vybavení tunelu (osvětlení, větrání, bezpečnostní zařízení, řízení provozu) obsahuje závazná ČSN 73 7507 v závislosti na délce tunelu, kategorii komunikace, návrhové rychlosti, intenzitě a organizaci silničního provozu.

§ 33

Galerie a obdobná zařízení

(1) V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby, např. ochranné sítě, záchytné zdi a jiná zařízení podle závazné ČSN 73 6201; bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučené ČSN 73 6101.

(2) Požadavky na průjezdní a průchozí prostor, šířkové a výškové uspořádání, konstrukční pokyny (např. ochrana členěných podpěr) jsou stejné jako pro podjezdy (§ 27).

§ 34

Zdi

(1) Opěrné a zárubní zdi, které bezprostředně zajišťují stabilitu tělesa komunikace, se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(2) Šířkové uspořádání průjezdního prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi vyššími než 2,00 m a zásady pro navrhování záchytných bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v závazné ČSN 73 6201.

(3) Informace k odstavci 1 a o šířkovém uspořádání průjezdného prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi o výšce menší nebo rovné 2,00 m, nad přesypanými opěrnými zdmi bez ohledu na jejich výšku a podél zárubních zdí obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 40, 49, 52, 57.

§ 35

Propustky

Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně. Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Podrobnosti upravuje závazná ČSN 73 6201.

§ 36

Protihlukové stěny a valy

(1) Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m. Podrobnosti o umístění protihlukových stěn obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Je-li na vnějším okraji chodníku na mostě umístěna protihluková stěna, musí být vždy zachována šířka průchozího prostoru podle závazné ČSN 73 6201.

(3) Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti erozi. Stěna kombinovaná se zemním valem nižším než 1,50 m se chrání svodidlem.

ČÁST ŠESTÁ

UMÍSTĚNÍ NÁLEPKY PROKAZUJÍCÍ ZAPLACENÍ POPLATKU ZA UŽITÍ DÁLNIC NEBO RYCHLOSTNÍCH SILNIC A VYMEZENÍ ÚSEKŮ, NA NĚŽ SE TENTO POPLATEK NEVZTAHUJE

(k § 20 odst. 2 a § 22 odst. 2 zákona)

§ 37

Nálepka musí být umístěna a celou svou plochou přímo nalepena na vnitřní straně předního okna motorového vozidla (nebo prvního motorového vozidla v soupravě) na jeho dolním či horním pravém okraji tak, aby výhled řidiče z vozidla byl co nejméně omezen a nálepka byla dobře viditelná z vnější přední strany vozidla.

§ 38

(1) Úseky dálnic a rychlostních silnic označené dopravní značkou^2) jako dálnice nebo jako silnice pro motorová vozidla, za jejichž užití se poplatek neplatí, jsou uvedeny v příloze č. 4. Obdobně musí být označeny i rychlostní místní komunikace.

(2) Na úsecích komunikací uvedených v odstavci 1 je dopravní značka doplněna doplňkovou tabulkou podle zvláštního předpisu^2) s nápisem „Bez poplatku“.

ČÁST SEDMÁ

UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ

§ 39

Uzavírky a objížďky

(k § 24 odst. 9 zákona)

(1) Jestliže dochází k uzavření více jak poloviny jednoho jízdního pruhu v délce větší než 50 m a na dobu delší než tři dny, předkládá dvojmo žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky příslušnému silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být uzavírka povolena a objížďka nařízena; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak.

(2) Žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje:

(3) Nejde-li o havárie (§ 24 odst. 8 zákona), žádost o povolení uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30 dní před dnem požadovaného uzavření komunikace.

(4) Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.^2) V případech uvedených v odstavci 2 písm. f) musí být na začátku uzavírky navíc umístěna orientační tabule s uvedením dat zahájení a ukončení uzavírky, název a sídlo právnické osoby, popřípadě jméno a bydliště fyzické osoby, na jejichž žádost byla uzavírka povolena.

(5) Rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje:

§ 40

Zvláštní užívání komunikací

(k § 25 odst. 7 zákona)

(1) Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak.

(2) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje:

(3) Přepravy podle předchozího odstavce o celkové hmotnosti vyšší než 60 tun nebo nadměrných rozměrů^10) lze povolit jen výjimečně, pokud žadatel prokáže, že není technicky reálné snížit hmotnost nebo rozměry přepravy ani použít jiného způsobu přepravy a že zatížitelnost mostů a únosnost vozovek ověřené statickým posouzením umožní realizaci přepravy.

(4) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. b) a f) zákona obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a v odstavci 5 písm. d); jde-li o zvláštní užívání podle § 25 odst. 4 písm. f) zákona, žádost obsahuje také návrh způsobu ochrany vozovky dotčené silnice nebo místní komunikace před poškozením.

(5) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. c) až e) zákona obsahuje:

(6) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje trasu, způsob a dobu přepravy; dále může obsahovat zejména rychlost jízdy, doprovod a další opatření k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, ochrany dalších účastníků provozu, vozovek, mostů a drážních zařízení (přejezdů, kolejí, trolejového vedení ), vedení a jiných inženýrských sítí, vlastníků sousedních nemovitostí apod.

(7) V povolení podle odstavce 6 může být dále žadateli uloženo, aby písemně oznámil všem dotčeným správním úřadům a vlastníkům nemovitosti provedení nezbytných stavebních a jiných úprav. V oznámení žadatel uvede dobu provedení (popř. odstranění), místo, účel, rozsah a jednoduchý technický popis těchto úprav. Týkají-li se nutné úpravy drah, inženýrských sítí a jiných vedení, vodních toků, vodohospodářských a jiných děl a chráněných území, postupuje se podle zvláštních předpisů.^12)

(8) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. b) a f) zákona obsahuje stejné náležitosti jako žádost o toto povolení podle odstavce 4.

(9) Povolení způsobů zvláštního užívání podle § 25 odst. 4 písm. c) až e) zákona obsahuje:

(10) Má-li být zvláštní užívání časově nebo místně rozšířeno oproti již vydanému povolení, musí být podána nová žádost, jejíž obsah se řídí přiměřeně náležitostmi uvedenými v odstavcích 2, 4 a 5 s tím, že obsahuje požadované změny a jejich odůvodnění.

ČÁST OSMÁ

ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI

(k § 27 odst. 7 zákona)

§ 41

Základní ustanovení

(1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

(2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

(3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 8.

(4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.

§ 42

Plán zimní údržby

(1) Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti takto:

(2) O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k tomuto pořadí důležitosti:

§ 43

Dálnice a rychlostní silnice

(1) Závady ve sjízdnosti se zmírňují na všech průběžných jízdních pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, pruzích pro pomalá vozidla, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z odpočívek a na odpočívkách. Potom se zmírňují závady ve schůdnosti odpočívek, a to vždy za denního světla.

(2) Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru.

(3) Posyp či postřik se provádí zásadně chemickými rozmrazovacími materiály, především prostřednictvím mechanismů či zařízeními, která umožňují přesné dávkování a rovnoměrné rozprostření chemických rozmrazovacích látek na vozovce. Zdrsňovací materiály se používají pouze v případě, kdy je pro daný úsek vydán zákaz použití chemických rozmrazovacích materiálů, anebo pokud by jejich použitím nebylo možno v důsledku povětrnostní situace zmírnit závady ve sjízdnosti.

§ 44

Ostatní silnice

Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1):

§ 45

Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti dálnic a silnic

(1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a podle potřeby i po jeho skončení.

(2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů.

(3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů:

a) na dálnicích a rychlostních silnicích do 2 hodin,
b) na silnicích zařazených
--- ---
do I. pořadí do 3 hodin,
II. pořadí do 6 hodin,
III. pořadí do 12 hodin.

(4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

§ 46

Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací

Obce zajišťují sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy v těchto lhůtách:

a) I. pořadí důležitosti do 4 hodin,
b) II. pořadí důležitosti do 12 hodin,
c) III. pořadí důležitosti po ošetření komunikací I. a II. pořadí, nejpozději však do 48 hodin.
§ 47

Zajišťování sjízdnosti čištěním komunikací a mostů

(1) Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech:

(2) Správce dálnice nebo silnice zajišťuje čištění jejich průjezdních úseků ve stejném rozsahu a lhůtách jako na přilehlých úsecích dálnice nebo silnice mimo zastavěné území.

(3) Bližší podrobnosti o čištění mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.

ČÁST DEVÁTÁ

STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI VEDENÍMI

(k § 36 odst. 8 a § 37 odst. 1 zákona)

§ 48

Křížení s vodními toky

(1) U nových mostních objektů přes vodní toky musí být v mostním otvoru zachována volná výška nejméně 0,50 m nad hladinou návrhového průtoku. Návrhové průtoky, prostorové uspořádání mostních otvorů přes jiné vodní překážky, posouzení vlivů vzdutí a případy, kdy je dovoleno přemostění vodního toku mostním objektem, u kterého se počítá se zahlcením vtoku, jakož i další podmínky křížení s vodními toky obsahuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Křižuje-li komunikace vodní cestu dopravně významnou ve smyslu zvláštního předpisu,^13) musí mostní otvor splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.^14)

§ 49

Křížení s dráhami

(1) Na mostních objektech přes elektrizované železniční, tramvajové nebo trolejbusové dráhy musí být osazeny zábrany (ochranné štíty a sítě apod.) proti dotyku s živými částmi trakčního vedení. V případě drah s motorovou trakcí musí být osazeny ochrany proti kouřovým plynům. Podmínky pro uvedené zábrany a ochrany obsahují závazné ČSN 73 6201 a ČSN 73 6223.

(2) Zřízení a způsob zabezpečení úrovňového křížení silnic a místních komunikací s drahou v případech malého dopravního významu stanoví zvláštní předpisy^2)^,^15) a závazná ČSN 73 6380. Bližší podrobnosti obsahují též doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 50

Vedení v tělese komunikací

(1) Při křížení podzemních inženýrských sítí se silnicí nebo místní komunikací musí být v technicky a ekonomicky únosné míře používáno tunelování a protlaky. Překop nesmí být povolen u dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace mimo zastavěné území obcí. Při souběžném uložení většího počtu inženýrských sítí uvnitř zastavěného území obcí je tyto sítě nutno přednostně ukládat do sdružených tras podle závazné ČSN 73 7505.

(2) Do komunikace mimo zastavěné území obcí a do tunelů se nesmí umisťovat nadzemní ani podzemní sítě pro dopravu hořlavých kapalin, uhlovodíkových plynů ve zkapalněném stavu nebo jiných hořlavých a nebo výbušných médií.

(3) Nejmenší dovolené krytí podzemních inženýrských sítí obsahuje závazná ČSN 73 6005. Bližší podrobnosti o způsobu a prostorovém uspořádání styku komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 49, 51, 65 a 66.

§ 51

Vedení na mostních objektech

(1) Podmínky pro vedení cizího zařízení na mostním objektu, při jeho křížení nebo v souběhu s ním upravuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami mohla způsobit zničení nebo poškození mostního objektu, bránit jeho údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 52

Průkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru

(k § 41 odst. 4 zákona)

Vzor průkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru nad pozemními komunikacemi je uveden v příloze č. 9.

§ 53

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Říman v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM

Závazné české technické normy
1. ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční požadavky. SSZ pro řízení silničního provozu, SSZ pro zvýraznění nebezpečných míst.
2. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
3. ČSN 73 6021 Světelné signalizační zařízení. Umístění a použití návěstidel.
4. ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích.
5. ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování.
6. ČSN 73 6121 Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy.
7. ČSN 73 6122 Stavba vozovek. Lité asfalty.
8. ČSN 73 6123 Stavba vozovek. Cementobetonové kryty.
9. ČSN 73 6124 Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem.
10. ČSN 73 6125 Stavba vozovek. Stabilizované podklady.
11. ČSN 73 6126 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy.
12. ČSN 73 6127 Stavba vozovek. Prolévané vrstvy.
13. ČSN 73 6128 Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy.
14. ČSN 73 6129 Stavba vozovek. Postřiky a nátěry.
15. ČSN 73 6130 Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy.
16. ČSN 73 6131 Stavba vozovek. Dlažby a dílce.
Část 1: Kryty z dlažeb
Část 2: Kryty ze silničních dílců
Část 3: Kryty z vegetačních dílců
17. ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů.
18. ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu.
19. ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí.
20. ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí.
21. ČSN 73 6220 Zatížitelnost a evidence mostů pozemních komunikací.
22. ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad kolejemi celostátních drah a vleček.
23. ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.
24. ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace.
25. ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody.
26. ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.
27. ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.
28. ČSN 73 7507 Projektovanie tunelov na cestných komunikáciach.
29. ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
Doporučené české technické normy
30. ČSN 01 3466 Výkresy pozemních komunikací.
31. ČSN 01 3467 Výkresy mostů.
32. ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.
33. ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení.
34. ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací.
35. ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic.
36. ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby.
37. ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin.
38. ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet.
39. ČSN P ENV 1991-1 73 0035 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí.
Část 1: Zásady navrhování
40. ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce.
41. ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu.
42. ČSN P ENV 206 73 2403 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení.
43. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí.
44. ČSN 73 3050 Zemní práce.
45. ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.
46. ČSN 73 6059 Servisy a opravy motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení.
47. ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc.
48. ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací.
49. ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic.
50. ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť.
51. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.
52. ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací.
53. ČSN 73 6175 Měření nerovnosti povrchů vozovek.
54. ČSN 73 6177 Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek.
55. ČSN 73 6192 Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží.
56. ČSN 73 6200 Mostní názvosloví.
57. ČSN 73 6203 Zatížení mostů.
58. ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostních konstrukcí.
59. ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí.
60. ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů.
61. ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací.
62. ČSN 73 6244 Přechody mostů pozemních komunikací.
63. ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů.
64. ČSN P 74 2871 Systémy dodatečného předpínání. Obecné požadavky a zkoušení.
65. ČSN 75 5630 Podchody vodovodního potrubí pod železnicí a silniční komunikací.
66. ČSN 75 6230 Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

HLAVNÍ PROHLÍDKY

Cílem je stanovení jednotného způsobu záznamu jevů sledovaných v rámci hlavních prohlídek. Její součástí je i stanovení kritérií na posouzení zjištěných skutečností.

V případě místních komunikací se systém sběru dat a jejich následného zpracování přizpůsobí používanému lokalizačnímu systému.

U poruch je sledován jejich rozsah (plocha, délka) a umístění na vozovce.

Jevy zjištěné v průběhu hlavní prohlídky jsou doplněny o dostupné údaje proměnných parametrů (drsnost, podélná a příčná nerovnost, zbytková životnost), změřené a vyhodnocené na základě příslušných ČSN uvedených v příloze č. 1.

Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha a délka), stavebně technický stav a funkčnost.

Klasifikace stavebně technického stavu

I. výborný

bez zjevných vad

II. dobrý

drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost

III. vyhovující

závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby či opravy také na životnost

IV. nevyhovující

závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální

V. havarijní

prvek je nefunkční, životnost je nulová

Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha, resp. délka) a technický stav. Skutečný stav je kontrolován s údaji v pasportu. Zvýšená pozornost je věnována stavu dopravního značení a dopravního zařízení.

Vyhodnocení zjištěných jevů je zpravidla v systémech hospodaření s vozovkou.

Stanoví se návrhová úroveň porušení v závislosti na dopravním zatížení komunikace a jejím dopravním významu.

Měření a vyhodnocení je prováděno schválenými typy měřicích přístrojů v souladu s doporučenými ČSN uvedenými pod č. 53, 54 a 55 v příloze č. 1. V odůvodněných případech musí být měření doplněno sondami do konstrukce vozovky a laboratorními zkouškami zabudovaných materiálů.

Při souběhu dvou a více poruch je vždy upřednostněna porucha nejzávažnější.

Na základě zjištěných hodnot charakteristik provozní způsobilosti a nebo rozsahu jednotlivých poruch vozovky se vozovka rozdělí do homogenních sekcí a zatřídí do pěti klasifikačních stupňů a rozhoduje se o způsobu údržby nebo opravy.

Údržbu (běžnou i souvislou) nebo opravu lze většinou navrhnout více variantami technologií. Jejich výběr je závislý především na ekonomickém posouzení.

Vyhodnocení zjištěných jevů a návrh opatření se provádí podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221.

Navržená opatření odpovídají klasifikaci stavebního stavu dle bodu 2.3.

I. výborný - žádná opatření

II. vyhovující - běžná údržba dle plánu

III. dobrý - běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav

IV. nevyhovující - provedení opravy nebo souvislé údržby

V. havarijní - okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně-organizační opatření

Opatření, s výjimkou havarijního stavu, jsou zapracována do harmonogramu prací na příští období.

Na základě zjištěných skutečností je upřesňován harmonogram prací správce komunikace.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

URČENÍ HRANICE MEZI POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI NAVZÁJEM A MEZI NIMI A NEMOVITOSTMI (SCHÉMA KŘIŽOVATEK A PŘIPOJENÍ)

Obrázek 1 - Úrovňová křižovatka bez směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci nebo se směrovacími ostrůvky mimo volnou šířku hlavní komunikace

Obrázek 2 - Úrovňová křižovatka se směrovacími ostrůvky na vedlejší komunikaci

Obrázek 3 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo

Obrázek 4 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo a připojovacím pruhem

Obrázek 5 - Okružní křižovatka

Obrázek 6 - Mimoúrovňová křižovatka trubkovitá

Obrázek 7 - Mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků nebo s průpletovými úseky

Obrázek 8 - Mimoúrovňová křižovatka kosodélná

Obrázek 9 - Připojení nemovitostí (obslužných zařízení) k dálnici, silnici nebo místní komunikaci

Vysvětlivky k obrázkům

OBR.1 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA BEZ SMĚROVACÍCH OSTRŮVKŮ NA VEDLEJŠÍ KOMUNIKACI NEBO SE SMĚROVACÍMI OSTRŮVKY MIMO VOLNOU ŠÍŘKU HLAVNÍ KOMUNIKACE

[image omitted]

OBR.2 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA SE SMĚROVACÍMI OSTRŮVKY NA VEDLEJŠÍ KOMUNIKACI

[image omitted]

OBR.3 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA S ODBOČOVACÍM PRUHEM PRO ODBOČENÍ VPRAVO Z HLAVNÍ KOMUNIKACE

[image omitted]

OBR.4 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA S ODBOČOVACÍM PRUHEM VPRAVO A PŘIPOJOVACÍM PRUHEM

[image omitted]

OBR.5 - OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA

[image omitted]

[image omitted]

OBR.6 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA TRUBKOVITÁ

[image omitted]

OBR.7 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA BEZ PRŮPLETOVÝCH ÚSEKŮ NEBO S PRŮPLETOVÝMI ÚSEKY

[image omitted]

OBR.8 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA KOSODÉLNÁ

OBR.9a - PŘIPOJENÍ OBSLUŽNÉHO ZAŘÍZENÍ VYŘAZOVACÍM ÚSEKEM A KŘIŽOVATKOVOU VĚTVÍ

[image omitted]

OBR.9b - PŘIPOJENÍ OBSLUŽNÉHO ZAŘÍZENÍ ODBOČOVACÍM PRUHEM A PŘIPOJOVACÍM PRUHEM

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

SEZNAM

úseků dálnic a rychlostních silnic, jejichž užití nepodléhá zpoplatnění (§ 22 odst. 2 zákona)

Označení Úsek Délka (km)
D1 Spořilov-jih – Chodov (Praha) 1,9
D1 Brno-západ – Brno Slatina 11,0
D2 Brno-jih – Brno-Chrlice 3,2
D2 Břeclav (I/55) – hranice SR 12,1
D5 Kateřina – Rozvadov 6,8
D8 Řehlovice – Trmice 4,9
R1 Třebonice (R5) – Slivenec (Praha) 6,6
R1 Hornopočernická (I/11) – Běchovice (I/12) (Praha) 2,9
R5 Kopanina (II/600) – Třebonice (R1) (Praha) 2,7
R7 Nové letiště – Kněževes 1,9
R8 Vychovatelna (Praha) – Zdiby (I/9) 8,2
R8 Spořilov-jih (D1) – Spořilov-západ (I/29) (Praha) 1,8
R10 Hornopočernická (I/11) – Počernice-sever (Praha) 3,0
R29 Na Mlejnku – Štěrboholy (Praha) 11,7
R35 Přáslavice – Velký Újezd 7,7
R43 Řečkovice (Brno) – Česká ul. (Brno) 4,5
R52 Modřice (Brno) – Rajhrad 4,0
I/56 Ostrava (II/478) – Frýdek-Místek (II/473) 12,3
R423 Spořilov-jih – Spořilov-sever (Praha) 1,5
R613 Teplice (I/8) – Řehlovice 7,4

Nezpoplatněné úseky dálnic jsou označeny dopravní značkou č. D 14a „Dálnice“ s dodatkovou tabulkou „Bez poplatku“. Nezpoplatněné úseky rychlostních silnic jsou označeny dopravní značkou č. D 15a „Silnice pro motorová vozidla“ s dodatkovou tabulkou „Bez poplatku“.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

ÚDRŽBA A OPRAVY KOMUNIKACÍ

Běžná údržba zahrnuje drobné, místně vymezené práce, jejichž potřeba byla zjištěna v rámci prohlídek komunikací.

Jedná se především o následující práce:

(svislé a vodorovné dopravní značky a zařízení, zrcadla, hlásky, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení dopravy, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot apod.)

(propustky, příkopy, rigoly, skluzy, trativody a vsakovací jímky, silniční kanalizace, uliční vpusti a lapače splavenin)

(staničníky, mezníky, zpomalovací prahy, únikové zóny, protihlukové zdi a valy)

(tunely, galerie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy)

Souvislá údržba zahrnuje rozsáhlejší práce v souvislých úsecích sloužící k zachování a obnově původních vlastností. Podkladem pro rozhodnutí o jejím provedení jsou výsledky systémů hospodaření s vozovkou, případně vyhodnocené údaje z prohlídek komunikací.

Jedná se především o následující práce:

obnova krytu

obnova protismykových vlastností krytu

obnova rovnosti krytu

metody využívající recyklace původního krytu

obnova protismykových vlastností krytu

obnova rovnosti krytu

obnova protismykových vlastností i rovnosti krytu

zesílení

obnova rovnosti krytu

zesílení

Opravy zahrnují především následující práce:

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

PLÁN A ORGANIZACE ZIMNÍ ÚDRŽBY

Plán zimní údržby dálnic se zpracovává ve dvou stupních

Plán zimní údržby silnic předkládá správce silnic příslušnému správnímu úřadu k zaujetí stanoviska a do 30. září pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy a spojů. Plán sestává z těchto částí:

I. pořadí - červená

II. pořadí - modrá

III. pořadí - žlutá

neudržované - bez označení

CH - posyp chemickým rozmrazovacím materiálem

Z - zdrsňovací posyp

1 - ... - číslo obvodu

V - provedení vlastní kapacitou

D - provedení dodavatelsky

(příklad: CH 12 - V )

Odpovědnost za zimní údržbu je stanovena organizačním řádem správce komunikace a pracovní náplní vedoucích zaměstnanců.

Za výkon zimní údržby odpovídá:

Celkový přehled

| Třída silnice | Celkem km | Z toho | Neudržováno | | | | | | chem. rozmrazovacími materiály | zdrsňovacími materiály | jen pluhováním | | | | | | | bez zvlhčení | se zvlhčením | struska, škvára | drť, písek | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | I. | | | | | | | | | II. | | | | | | | | | III. | | | | | | | | | Celkem | | | | | | | | | Dodavatelsky | | | | | | | | | Vlast. zaměst. | | | | | | | |

Seznam silnic dle pořadí důležitosti

Pořadí důležitosti Označení silnice Staničení Celkem km Posyp km Pluhování km
I. silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... I. pořadí celkem:
II. silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... II. pořadí celkem:
III. silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... III. pořadí celkem: silnice v zimním období neudržované: silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... silnice v zimním období neudržované celkem:

Seznam jednotlivých tras (okruhů)

Pro každou trasu se uvede:

Označení trasy

Staničení

Zaměstnanec (dodavatel)

Stanoviště

Spojení (telefon, vysílačka, ...)

Specifikace okruhů a prací

Časový plán jízd posypu

Zpracovává se pro jednotlivé trasy a stanoví časové pořadí jízd a dobu, za kterou při obvyklých zimních povětrnostních podmínkách provede mechanismus posyp vozovek. Časový plán se zpracuje tak, aby byly dodrženy časové limity pro jednotlivá pořadí důležitosti a přednostně ošetřena dopravně důležitá místa.

(s rozdělením na vlastní a dodavatelské)

Mechanismy pro posyp

sypače pro posyp chemickými rozmrazovacími látkami (suchá sůl, zvlhčená sůl)

sypače pro zdrsňovací posyp

Mechanismy pro pluhování (bez možnosti současného posypu)

nosiče se sněhovou radlicí

nosiče se šípovým pluhem

traktory se závěsnou radlicí nebo škrabkou

sněhové metače

sněhové frézy

Rekapitulace:

sypače celkem

nosiče radlic bez posypu

radlice celkem

šípové pluhy celkem

traktorové radlice a škrabky celkem

nakladače celkem

sněhové metače celkem

sněhové frézy celkem.

Uvede se místo, adresa a možnost spojení s nepřetržitou službou zodpovědnou za výkon zimní údržby.

Uvedou se všichni vedoucí zaměstnanci správce komunikace, cestmistři a mistři na cestmistrovských obvodech takto:

Jméno a příjmení, funkce, pracoviště, telefon na pracoviště, telefon do bydliště.

Místo, druh materiálu, kapacita, předpoklad stavu zásob k 1. listopadu.

Firma (organizace), sídlo, jméno obsluhy, telefon, sjednaná činnost.

Název úseku - číslo silnice, místní název, technologie údržby.

O zpracování plánu zimní údržby místních komunikací a jeho rozsahu rozhodují obce podle § 42 odst. 2 vyhlášky.

Operační štáby zimní údržby zřizuje a jejich zasedání svolává správce silnic a dálnic.

Správci dálnic a silnic předkládají ve stanovených termínech informace o sjízdnosti těchto komunikací pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy a spojů, které zajišťuje informování veřejnosti sdělovacími prostředky.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

TECHNOLOGIE ZIMNÍ ÚDRŽBY

V přípravě na zimní údržbu provedou správci silnic a dálnic rozbor minulého zimního období a zajistí zejména:

V místech opakovaného nebezpečí zavátí komunikace se umisťují zásněžky v bezpečné vzdálenosti od hrany koruny komunikace na návětrné straně, pokud možno kolmo na směr převládajících větrů, souběžně s komunikací ve vzdálenosti 12 - 18násobku jejich výšky, a to dle místních podmínek. Když návěj a závěj dosáhnou plné výšky zásněžek a povrch sněhu se pak nad jejich horní hranou úplně vyrovná, postaví se další řada zásněžek před první řadu proti převládajícímu směru větru na vzdálenost 12 až 25 metrů, a to podle hloubky zářezu.

Správce komunikace postupuje při umisťování zásněžek tak, aby nevznikly škody na dotčených pozemcích a aby zásněžky byly dostatečně zajištěny proti účinkům větru.

V oblastech s nadměrnými sněhovými srážkami se osazují orientační sněhové tyče sloužící k lepší orientaci při pluhování. Tyče opatřené odrazkami nebo černožlutě natřené mají průměr cca 5 cm. Jejich délka je 1 - 3 m v závislosti na výšce sněhové pokrývky v dané oblasti. Osazují se 50 cm vně od čištěné plochy ve vzdálenostech cca po 50 m. Tato vzdálenost se přiměřeně zkracuje v obloucích nebo v místech s častým výskytem mlh.

Komunikace, jejichž sjízdnost se v zimním období nezajišťuje, musí být před začátkem zimního období označeny dopravní značkou A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou „Silnice se v zimě neudržuje“.

Tam, kde v jedné trase komunikace dochází ke změně technologie posypu, musí být osazena dopravní značka A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou, např. „Konec chemického posypu“.

S dostatečným předstihem uzavře správce komunikace smlouvy o výpomoci v kalamitních situacích, smlouvy o vzájemné výměně udržovaných komunikací a dohody o jednotné údržbě silnic procházejících územími více správců tak, aby jejich sjízdnost byla zajišťována pokud možno stejnou technologií. Nedojde-li k dohodě nebo není-li to technicky možné, musí být použitá technologie schválena silničními správními úřady. Místa změny technologie musí být označena podle odstavce d).

Všechny osoby provádějící zimní údržbu musí být řádně a prokazatelně proškoleny (i osoby provádějící zimní údržbu dodavatelsky). Osnova školení musí obsahovat kromě technických a organizačních pokynů také pravidla bezpečné práce v zimní údržbě a zásady ochrany životního prostředí.

Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné, a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky. Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit.

Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen odtok vody.

U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k okrajům chodníků a dle možností odváží.

Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných případech a za stanovených bezpečnostních opatření.

U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných pracovních sestavách.

Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů, které se následně odstraní.

Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování volné výšky.

Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty.

K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru vozovky.

Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva sněhu přesáhnout 3 cm.

Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět.

Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1 - 1,5 cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m^-2, při větší intenzitě dávkou 20 g.m^-2. Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při mimořádně dlouhém sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m^-2 opakovat, ale vždy až po provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky.

Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy uježděného sněhu do tloušťky 1 - 2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických prostředků. Při teplotách kolem -5 °C se použije chlorid sodný, při teplotách kolem -15 °C se použije chlorid vápenatý - v mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené maximální dávky nesmí být překročeny.

Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20 g.m^-2. Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom zásahovém dni nemá překročit 60 g.m^-2. Jen ve zcela výjimečných případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace, lze použít dávku vyšší než 60 g.m^-2. Dávky vyšší než 20 g.m^-2 se nesmí používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na sypači použito zkrápěcí zařízení.

Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější vrstvy náledí se nechá posyp působit 2 - 5 hodin. Pokud se za tuto dobu vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky.

Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky neprodleně mechanicky odstranit.

Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240 g.m^-2 směsi s poměrem 1 : 5.

Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích materiálů.

Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm). Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm).

V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm.

Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m^-2, místa, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300 g.m^-2. Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky vyšší než 500 g.m^-2 jsou však neúčelné.

Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace, případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom směru.

O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy k zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok.

K posypu silnic, dálnic a místních komunikací s výjimkou nemotoristických komunikací lze používat následující chemické rozmrazovací materiály:

Chlorid sodný - (sůl kamenná, sůl kuchyňská) NaCl - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev při teplotách do -5 °C a za určitých podmínek i nižších.

Chlorid vápenatý, CaCl2 - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev pod -15 °C.

Jakost posypových solí

Používané posypové soli nemají obsahovat více než 5 váhových procent prachových částí pod 0,16 mm. Skladba zrnitosti je významná pro způsob použití a techniku posypu. Jemné částice způsobují rychlé plošné rozpouštění, účinek do hloubky je však omezený. Hrubé částice pronikají více do hloubky, takže ujetá sněhová vrstva nebo silnější náledí jsou účinkem silničního provozu rozmělňovány.

Sůl nemá vykazovat při dodání více než 2 váhová procenta stálé vlhkosti a má obsahovat nejméně 96 váhových procent účinné rozpouštěcí substance.

Při dodání soli musí být dokladovány údaje o chemickém složení, o podílu nerozpustných příměsí, o vlhkosti a skladbě zrnitosti v tomto členění:

pod 0,16 mm

od 0,16 mm do 0,80 mm

od 0,80 mm do 3,15 mm

od 3,15 mm do 5,00 mm

nad 5,00 mm

Limity pro obsah těžkých kovů a nevhodných příměsí nebyly dosud stanoveny zvláštními předpisy.

Skladování chemických rozmrazovacích materiálů

Chemické rozmrazovací materiály není dovoleno skladovat na otevřených skládkách. Pro skladování jsou nejúčelnější celodřevěné haly o kapacitě 500 - 1000 t nebo celodřevěná sila o kapacitě 40 - 200 t umístěná s ohledem na možnosti plnění sypačů. V uzavřených skladech musí být zabráněno úniku do okolí i průsaku do podloží. V uzavřeném skladu je možno skladovat chlorid sodný volně ložený.

Roztoky rozmrazovacích prostředků

Pro zkrápění posypových solí se používají jejich roztoky o koncentraci 18 - 21 %. K přípravě roztoku (solanky) jsou určeny ambulantní mísicí stanice.

Přímé použití roztoků rozmrazovacích prostředků k odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev je možné, jestliže se nepředpokládá pokles teplot pod -3 °C. Roztoky se aplikují kropičkami, které umožňují rovnoměrný postřik. Při stanovení limitních dávek roztoků se vychází z koncentrace účinné látky, jejíž množství nesmí přestoupit mezní hodnoty dávky podle bodu 3.

Z hlediska péče o životní prostředí se dává přednost čistým materiálům - pískům a drtím. Z ekonomického hlediska je možné používat sypké materiály z místních zdrojů, jako je struska a škvára. Použité strusky a škváry nesmí obsahovat toxické nebo jinak škodlivé látky, mají mít přiměřené zrnění a jejich zrna mají být ostrohranná. Nezávadnost těchto materiálů musí jejich dodavatel každoročně doložit atestem. Hmoty pro posyp nesmí obsahovat hlinité částice - písek má být ostrý, tvrdý a bez větších zrn.

Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8 mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší než 0,3 mm nebo větší než 16 mm.

Skladování zdrsňovacích posypových materiálů

Zdrsňovací materiály se mohou skladovat na volném prostranství, vhodnější je však jejich skladování v silech, halách nebo pod přístřešky. Za předpokladu, že úložiště tohoto materiálu je vybudováno tak, aby bylo zabráněno průsaku vody do okolí a podloží, je možno proti zmrznutí hromad použít malou dávku (1 - 3 %) chloridu sodného.

Pro řadu negativních vlastností je použití směsných materiálů přípustné pouze za mimořádných okolností, kdy selhává posyp těmito materiály jednotlivě. K přípravě směsného materiálu se použije vhodný písek nebo drť, do kterého se rovnoměrně promísí chlorid sodný v poměru 1 díl chloridu na 3 až 6 dílů písku.

Nejvyšší přípustná dávka tohoto posypu při jednom zásahu je odvozena od množství chloridu ve směsi.

Při použití směsi v poměru 1 : 6 je to 280 g.m^-2, při použití směsi v poměru 1 : 3 pouze 160 g.m^-2.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

DENNÍ ZÁZNAM O ZIMNÍ ÚDRŽBĚ A JEJÍ VYHODNOCENÍ

Správci dálnic a silnic vedou dokumentaci o zimní údržbě jako samostatný deník, ve kterém chronologicky zaznamenávají všechna zjištění a činnosti tak, aby do deníku nemohlo být nic dodatečně vpisováno, ani z něj dodatečně vypuštěno.

V průběhu služby se zaznamenávají veškerá hlášení, oznámení, sdělení, výjezdy na kontrolu nebo zásah, návraty, zpráva o sjízdnosti, počasí, náhlé změny teplot, srážky, vítr, podávaná hlášení na centrální nebo regionální dispečink a hlášené dopravní nehody, u nichž je předpoklad, že byly zaviněny závadou ve sjízdnosti, dále záznamy o kontrole vedoucích zaměstnanců nebo kontrolních orgánů apod.

Při skončení služby se zapíše sjízdnost nebo nesjízdnost komunikací a správnost deníku potvrdí svým podpisem zodpovědný zaměstnanec. Záznamy se provádí chronologicky za sebou tak, aby nebylo možno dodatečně vpisovat další údaje. Zápis se provádí s jedním průpisem. Vyplněné deníky se archivují po dobu pěti let.

Vedoucí směny (u silnic též směnový mistr a směnový mistr obvodu)

Pracovníci směny

Domácí pohotovost

Vozidla a mechanismy v provozu

Povětrnostní situace

Stav sjízdnosti

Průběh služby

Pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací na území hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy je vedení deníku podle bodu 1. povinné, pro ostatní obce doporučené.

Vyhodnocení zimní údržby se sestavuje v těchto základních údajích:

Vyhodnocení obsahuje následující údaje:

- Udržované vozovky celkem: km
suchá sůl: km
vlhčená sůl: km
struska, škvára: km
drtě, písky: km
pouze pluhované: km
neudržované: km
- Finanční náklady tis. Kč
--- ---
Sezona
IV. čtvrtletí I. čtvrtletí
--- ---
Celkové
z toho dodavatelsky:
Přep. na 1 km

| | | Sezona | z toho | | | IV. čtvrtletí | I. čtvrtletí | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Sůl | t | | | | | Solanka | hl | | | | | Drtě, písky | t | | | | | Struska, škvára | t | | | | | - Počet zásahových dnů | dny | | --- | --- | | Měsíc | 10 | 11 | 12 | 1 | 2 | 3 | 4 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Posyp | | | | | | | | | Pluhování | | | | | | | |

vlastní cizí
Sypače vozovek Suchá sůl
Vlhčená sůl
Zdrsňovací materiál
Kombinované – 2 komory
Radlice, pluhy Předsazené
– z toho segmentové
Šípové pluhy
Závěsné radlice a škrabky
Sněhové frézy, metače
Nakladače
Solankové hospodářství Výrobník – mísicí zařízení
Skladovací nádrže
Hlásiče náledí

Správce odevzdá vyhodnocení pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy a spojů za předchozí zimní období do 30. dubna.

O rozsahu a způsobu vyhodnocení zimní údržby rozhodují obce. Jako vzor může být přiměřeně použito vyhodnocení zimní údržby silnic.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

VZOR PRŮKAZU OSOBY POVĚŘENÉ VÝKONEM STÁTNÍHO DOZORU NAD POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI

Průkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru nad pozemními komunikacemi má obdélníkový tvar o rozměrech 15 cm x 10,5 cm s možností přeložení. Je vytištěn na tvrdém papíru s ochranným vzorem růžové barvy.

Vnitřní strana průkazu:

[image omitted]

Vnější strana průkazu:

[image omitted]

^1) Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR - Ženeva 1975).

^2) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 139 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

^5) § 3 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) a d) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

^7) § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

^8) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Směrnice Federálního ministerstva obrany a Federálního ministerstva dopravy pro budování stálého zařízení k ničení na pozemní komunikaci č.j. 01115-25-81, ve znění doplňků č.j. 07012/15-88 a č.j. 013012/1-91.

^10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

^11) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^12) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^13) § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

^14) § 8 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.

^15) Vyhláška č. 177/1995 Sb.