Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2013-01-14

§ 1

Předmět úpravy

(k § 102 odst. 1 zákona)

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^17) a provádí ve věcech civilního letectví ustanovení zákona o

a) zápisech do leteckého rejstříku, včetně přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti, schvalování typu výrobku, letadlových částí, leteckých pozemních zařízení, kódovaných zařízení a přidělování letadlových adres,

b) udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení a údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, včetně odborných znalostí fyzických osob, které se touto činností zabývají,

c) podmínkách pro činnost a výcvik leteckého personálu a podmínkách pro uznávání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu vydaného jiným členským státem Evropské unie,

d) technických a provozních podmínkách letišť, jejich zřizování, provozování a osvědčování jejich způsobilosti,

e) podmínkách pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním a charakteristikách ploch, které lze využít ke vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při provozování stanovených leteckých činností,

f) náležitostech zprávy o hlukové situaci na letišti,

g) podmínkách pro využívání vzdušného prostoru České republiky,

h) charakteristikách jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování,

i) podmínkách vedení databáze údajů o terénu a překážkách a předávání údajů do databáze,

j) leteckých nehodách a incidentech, včetně opatření k jejich předcházení a vzoru průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona,

k) podmínkách vydání licence, osvědčení leteckého dopravce, povolení k provozování leteckých prací a povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

l) podmínkách užívání sportovního létajícího zařízení, včetně náležitostí žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení,

m) vzorech průkazů kontrolních pracovníků při výkonu státního dozoru a vzoru protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a zprávy podle § 91a odst. 4 zákona,

n) rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a výši poplatků za některé úkony prováděné Úřadem.

(2) Podrobnosti k provedení ustanovení § 8 odst. 3, § 9, § 10 odst. 4, § 12 odst. 1 písm. c) a odst. 3, § 15 odst. 2, § 20 odst. 3, § 22 odst. 2 a 9, § 26 odst. 2, § 39 odst. 2, § 44 odst. 1, § 47 odst. 2, § 53 odst. 2, § 55 odst. 4, § 80 odst. 2 a § 85 odst. 3 obsahují předpisy (standardy a doporučení) vydané na základě článku 37 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy a spojů.^1)

§ 1a

Letecký rejstřík

[k § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2 a § 5a odst. 2 zákona]

(1) Ostatní základní technické údaje o letadle zapisované do leteckého rejstříku jsou

a) druh letadla,

b) výrobce a rok výroby,

c) barva,

d) maximální počet osob na palubě letadla za letu,

e) maximální vzletová hmotnost.

(2) Žádost o předběžné přidělení poznávací značky obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o žadateli,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a trvalý pobyt fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem nebo provozovatelem letadla, není-li současně žadatelem,

c) typ a výrobní číslo letadla,

d) datum předpokládaného uvedení letadla do provozu v České republice.

(3) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o žadateli,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a trvalý pobyt fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem nebo provozovatelem letadla, není-li současně žadatelem,

c) údaj o druhu a typu letadla, výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje o letadle.

(4) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku se doloží

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpisem z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopií příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti,

b) ověřenou kopií dokladu osvědčujícího právní vztah provozovatele k letadlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem do leteckého rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem letadla,

c) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla,

d) v případě, že letadlo bude provozováno pouze pro sportovní a rekreační účely, prohlášením o této skutečnosti,

e) v případě dovozu potvrzením o skutečnosti, že letadlo není zapsáno v leteckém rejstříku státu, ze kterého je dovezeno,

f) ověřenou kopií dokladu o zástavním právu váznoucím na letadle, bylo-li zřízeno.

(5) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o žadatelích,

b) určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky,

c) označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o druhu a typu letadla, poznávací značku letadla a výrobní číslo letadla.

(6) K žádosti o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu o zřízení zástavního práva k letadlu.

(7) Při převodu vlastnictví k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu osvědčujícího nabytí letadla.

(8) Při změně provozovatele letadla zapsaného v leteckém rejstříku se přiloží souhlas vlastníka letadla se změnou provozovatele letadla.

§ 2

Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku a doklady, které je nutno k žádosti doložit

(k § 7 odst. 8 zákona)

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která žádá o schválení typu výrobku, předloží Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) žádost, v níž kromě obecných náležitostí^1a) uvede

a) typ výrobku,

b) účel, pro který má být výrobek používán,

c) předpisy a technologie, podle kterých bude nebo bylo při konstrukci výrobku postupováno.

(2) Žadatel k žádosti přiloží tyto doklady:

a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti,

b) dokumentaci o splnění požadavků stanovených předpisy^2) na bezpečnost výrobku a na ochranu životního prostředí,

c) doklad o splnění předpisů, podle kterých bylo při konstrukci výrobku postupováno, nebo seznam předpisů, podle kterých bude při konstrukci výrobku postupováno,

d) technické údaje o výrobku potřebné pro vydání osvědčení letové způsobilosti,

e) osvědčení o schválení typu výrobku vydané jiným státem u výrobku uváděného do provozu v České republice, včetně dokumentace pro schválení typu se zajištěním změnové služby,

f) úplnou průvodní dokumentaci výrobku uváděného do provozu v České republice.

§ 3

Způsob schvalování typu výrobku

(k § 7 odst. 8 zákona)

(1) Úřad při schvalování typu výrobku posoudí splnění požadavků na bezpečnost výrobku a na ochranu životního prostředí; může požadovat provedení technických zkoušek za účasti Úřadu nebo za účasti cizího leteckého úřadu.

(2) Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle předpisů platných pro schvalování typu^3) výrobku ke dni podání žádosti, v závislosti na teritoriu, kde má být výrobek provozován.

§ 4

Přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti

[k § 12 odst. 2 písm. b) zákona]

Provozovatel letadla přistaví letadlo ke kontrole jeho letové způsobilosti na letiště určené Úřadem nejpozději ve lhůtě 12 měsíců ode dne vydání osvědčení letové způsobilosti a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených ve vydaném osvědčení letové způsobilosti. Současně provozovatel letadla předloží záznamy o provozu letadla včetně záznamů o údržbě letadla.

§ 4a

(k § 12a odst. 7 zákona)

Vzor zprávy podle § 12a odst. 5 zákona je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 5

Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení a náležitosti žádosti o schválení jejich způsobilosti

(k § 16 odst. 1 a 2 zákona a § 17 odst. 1 zákona)

(1) Seznam letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, jejichž vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem, a které mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) V žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení žadatel kromě obecných náležitostí^1a) uvede

a) druh letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení,

b) účel, pro který mají být letadlová část a zařízení a letecké pozemní zařízení používána,

c) předpisy a technologie, podle kterých bude nebo bylo při konstrukci letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení postupováno.

(3) Žadatel k žádosti přiloží tyto doklady:

a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti,

b) dokumentaci o splnění požadavků stanovených předpisy^2) na vlastnosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

c) technické údaje o letadlové části a zařízení a leteckém pozemním zařízení potřebné ke schválení nebo uznání způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckém pozemním zařízení.

§ 6

Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení a údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení

(k § 17 odst. 3 zákona)

Právnická nebo fyzická osoba, která zamýšlí provádět vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravy, zkoušení a údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, předloží Úřadu žádost o udělení oprávnění k této činnosti, ve které kromě obecných náležitostí^1a) uvede

a) vymezení uvažované činnosti,

b) označení osob odpovědných za kontrolu jakosti výroby,

c) jména, příjmení a kvalifikační předpoklady osob navrhovaných Úřadu žadatelem k pověření výkonem dozoru,

d) u právnické osoby ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,

e) osvědčení o schválení typu výrobku nebo osvědčení o způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

f) návrh organizace výroby, včetně organizačního schématu výrobce s vyznačením povinností a odpovědnostními vazbami a označením odpovědného zástupce a osob odpovědných za kontrolu jakosti výroby,

g) systém řízení jakosti a kontroly výroby,

h) popis zkoušek nezbytných k prokázání shody vlastností se schváleným typem,

i) seznam výrobní a průvodní technické dokumentace včetně dokumentace pro údržbu, opravu a zkoušky, u prototypu seznam dokumentace charakterizující vlastnosti výrobku, letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení; u převzetí výroby výrobku, letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení schváleného typu aktualizovaný seznam převzaté výrobní a průvodní dokumentace, popis výrobních a zkušebních zařízení,

j) seznam jmen a adres subdodavatelů dodávajících výrobky, letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení, jimž bylo Úřadem vydáno osvědčení o schválení typu, nebo souhlas s použitím výrobku, letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení v civilním letectví a dále seznam subdodavatelů, jejichž výrobky, letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení jsou předmětem výkonu státního odborného dozoru Úřadu; u zahraničních subdodavatelů dokumenty prokazující způsobilost dodávaného výrobku, letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení pro užití v civilním letectví,

k) popis způsobu a forem označení celků vyhovujícím požadavkům předpisu^3).

§ 6a

Ustanovení § 2 až 6 se použijí na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství^3a).

§ 7

Podmínky pro udělení oprávnění

(k § 17 odst. 3 zákona)

Úřad udělí oprávnění právnické nebo fyzické osobě, která má pro požadovanou činnost

a) výrobní prostory a zařízení, včetně měřicí techniky,

b) výrobní dokumentaci,

c) organizaci výroby a systém její kontroly,

d) systém řízení jakosti,

e) program řízení spolehlivosti výroby,

jimiž bude zajištěno dodržení technologických postupů stanovených pro tyto účely mezinárodními předpisy.^4)

§ 8

Odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení

(k § 17 odst. 3 zákona)

(1) Pro funkci vedoucího pracoviště, kde se provádí vývoj, projektování, výroba, instalace, opravy, zkoušení a údržba výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, se požaduje úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického nebo dopravního směru nebo vysokoškolské vzdělání strojního nebo elektrotechnického nebo dopravního směru a praxe nejméně pět let v oboru výroby nebo opravárenství v civilním letectví. Stejné vzdělání a praxe se požaduje pro funkci zástupce vedoucího pracoviště a pro funkci vedoucího kontroly jakosti.

(2) U ostatních osob se požaduje vzdělání stanovené zaměstnavatelem a odpovídající danému typu činnosti. Vzdělání se prokáže výučním listem v příslušném oboru, popřípadě dokladem o úplném středním odborném vzdělání nebo dokladem o vysokoškolském vzdělání, pokud je pro danou činnost požadováno.

§ 8a

Kódovaná zařízení

(k § 17a odst. 1 zákona)

Dalšími kódovanými zařízeními, která mohou mít přidělenu letadlovou adresu (dále jen „kódovaná zařízení“), jsou

a) vozidla pohybující se po ploše letiště, jež jsou stanovena leteckými předpisy,

b) pozemní kontrolní odpovídače,

c) zařízení vyvíjená nebo opravovaná,

d) další zařízení používaná pro potřeby civilního nebo vojenského letectví.

§ 8b

Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a doklady, které je nutno k žádosti doložit

(k § 17b odst. 5 zákona)

(1) Žádost o přidělení letadlové adresy letadlu obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o osobě, která je provozovatelem letadla,

b) údaj o typu letadla a jeho výrobní číslo.

(2) Žádost o přidělení letadlové adresy sportovnímu létajícímu zařízení obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o osobě, která je provozovatelem nebo pilotem sportovního létajícího zařízení,

b) druh sportovního létajícího zařízení a jeho základní technické údaje.

(3) Žádost o přidělení letadlové adresy kódovanému zařízení obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o osobě, která je provozovatelem kódovaného zařízení,

b) popis, umístění a základní technické údaje kódovaného zařízení,

c) důvod žádosti o přidělení letadlové adresy kódovanému zařízení.

(4) Žádost o přidělení letadlové adresy se doloží

a) písemným souhlasem vlastníka letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení, pokud není vlastník současně provozovatelem letadla nebo provozovatelem nebo pilotem sportovního létajícího zařízení nebo provozovatelem kódovaného zařízení,

b) osvědčením o zápisu letadla v leteckém rejstříku nebo platným technickým průkazem sportovního létajícího zařízení.

§ 8c

Podrobnosti o vedení seznamu přidělených letadlových adres

(k § 17d odst. 4 zákona)

(1) Seznam přidělených letadlových adres se skládá

a) z databáze letadlových adres a

b) z databáze letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.

(2) U každé letadlové adresy s výjimkou adres přidělených Ministerstvu obrany se uvede

a) poznávací značka letadla nebo sportovního létajícího zařízení,

b) typ letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení,

c) provozovatel letadla nebo provozovatel nebo pilot sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení,

d) vlastník letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení,

e) datum přidělení letadlové adresy,

f) datum odejmutí letadlové adresy,

g) informace o změnách údajů podle písmen a) až f).

(3) U letadlových adres přidělených Ministerstvu obrany jsou uvedeny pouze údaje podle odstavce 2 písm. e) a f).

(4) U každého letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení se uvede

a) platná přidělená letadlová adresa,

b) datum přidělení letadlové adresy,

c) datum odejmutí letadlové adresy,

d) údaj o dříve přidělených letadlových adresách včetně dat přidělení a odejmutí.

§ 8d

Žádost o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra vydaného jiným členským státem Evropské unie

(k § 19a odst. 7 zákona)

Žádost o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra vydaného jiným členským státem Evropské unie se doloží průkazem způsobilosti žadatele, který vydal k tomu oprávněný orgán jiného členského státu Evropské unie.

Kvalifikace k řízení letového provozu

§ 8e

(K § 22d odst. 4 zákona)

(1) Druhy kvalifikací k řízení letového provozu jsou

a) letištní řízení vizuální (ADV),

b) letištní řízení přístrojové (ADI),

c) přibližovací řízení procedurální (APP),

d) přibližovací řízení přehledové (APS),

e) oblastní řízení procedurální (ACP),

f) oblastní řízení přehledové (ACS).

(2) Letištní řízení vizuální (ADV) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které nemá vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů.

(3) Letištní řízení přístrojové (ADI) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které má vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů.

(4) Přibližovací řízení procedurální (APP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo bez použití přehledového zařízení.

(5) Přibližovací řízení přehledové (APS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo za pomoci přehledového zařízení.

(6) Oblastní řízení procedurální (ACP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo bez použití přehledového zařízení.

(7) Oblastní řízení přehledové (ACS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo za pomoci přehledového zařízení.

§ 8f

(1) S kvalifikacemi podle § 8e odst. 1 písm. b), d) a f) je spojena alespoň jedna z následujících zvláštních podmínek výkonu těchto kvalifikací (dále jen „zvláštní podmínka“)

a) pro výkon letištního řízení přístrojového

1. řízení z řídicí věže (TWR),

1. řízení pozemního pohybu (GMC),

1. přehledový systém pozemního pohybu (GMS),

1. řízení za letu (AIR),

1. radar (RAD),

b) pro výkon přibližovacího řízení přehledového

1. radar (RAD),

1. přesný přibližovací radar (PAR),

1. přiblížení přehledovým radarem (SRA),

1. automatický závislý přehledový systém (ADS),

1. terminální řízení (TCL),

c) pro výkon oblastního řízení přehledového

1. radar (RAD),

1. automatický závislý přehledový systém (ADS),

1. terminální řízení (TCL).

(2) Zvláštní podmínkou řízení z řídicí věže (TWR) se rozumí řízení vzletů, přistání, provozu na letištním okruhu a provozu na provozní ploše tam, kde je letištní řízení poskytováno z jednoho pracoviště.

(3) Zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu (GMC) se rozumí řízení provozu na provozní ploše vyjma vzletů a přistání.

(4) Zvláštní podmínkou přehledový systém pozemního pohybu (GMS) se rozumí řízení provozu na provozní ploše za pomoci pozemního přehledového systému. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu nebo řízení z řídicí věže.

(5) Zvláštní podmínkou řízení za letu (AIR) se rozumí řízení vzletů, přistání a provozu na letištním okruhu.

(6) Zvláštní podmínkou radar (RAD) se rozumí při výkonu

a) letištního řízení přístrojového poskytování letištní služby řízení za pomoci přehledového radaru,

b) přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití primárního nebo sekundárního přehledového radaru,

c) oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití přehledového radaru.

(7) Zvláštní podmínkou přesný přibližovací radar (PAR) se rozumí řízení přiblížení za použití přesného přibližovacího radaru pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar.

(8) Zvláštní podmínkou přiblížení přehledovým radarem (SRA) se rozumí řízení přiblížení přehledovým radarem pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar.

(9) Zvláštní podmínkou automatický závislý přehledový systém (ADS) se rozumí při výkonu

a) přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému,

b) oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému.

(10) Zvláštní podmínkou terminální řízení (TCL) se rozumí poskytování služby řízení letového provozu za pomoci jakéhokoli přehledového zařízení letadlu pohybujícímu se v koncové řízené oblasti nebo v přilehlých sektorech. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar nebo automatický závislý přehledový systém.

§ 8g

Obsahové a formální náležitosti průkazu způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka a druhy vyznačovaných údajů

(K § 22e odst. 4 zákona)

(1) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka obsahuje

a) název orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti,

b) název průkazu způsobilosti,

c) pořadové číslo průkazu způsobilosti arabskými číslicemi přidělené Úřadem,

d) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele,

e) datum a místo narození držitele,

f) místo trvalého pobytu držitele,

g) státní příslušnost držitele,

h) jazykovou znalost a datum jejího prvního osvědčení a datum konce její platnosti,

i) podpis držitele,

j) název příslušné kvalifikace podle ustanovení § 8e a datum jejího prvního vydání a datum konce její platnosti,

k) podpis úředníka vydávajícího průkaz způsobilosti a datum vydání,

l) razítko orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti.

(2) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 ještě název zvláštní podmínky podle § 8f, místní doložku, v případě provozního instruktora kvalifikaci provozního instruktora a data jejich prvního vydání a data konce jejich platnosti.

(3) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) a odstavci 2 jsou uvedeny též v anglickém jazyce.

(4) Průkaz řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je vyroben z papírové karty nebo z jiného vhodného materiálu bílé barvy, přičemž rozměr každé stránky průkazu je jedna osmina formátu A4.

(5) Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je stanoven v příloze č. 11 k této vyhlášce.

Jazyková znalost

§ 8h

(K § 22f odst. 1 zákona)

Obsah hodnotící stupnice je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 8i

(K § 22f odst. 6 zákona)

(1) Úřad jmenuje pro provedení zkoušky ověřující znalost anglického jazyka komisi sestávající ze dvou zkoušejících, z nichž alespoň jeden je držitelem průkazu způsobilosti řídícího letového provozu, jehož jazyková znalost odpovídá minimálně stupni 5 hodnotící stupnice.

(2) Metodika provedení zkoušky musí v plné míře splňovat požadavek prokázání způsobilosti porozumět mluvenému slovu a psanému textu a prokázání schopnosti vést efektivně komunikaci v anglickém jazyce jak ve standardních, tak neobvyklých pracovně provozních situacích při řízení letového provozu. O průběhu zkoušky je pořizován zvukový záznam.

(3) Při vedení ústní zkoušky se posuzuje, zda žadatel

a) je schopen vést ústní komunikaci s vizuálním a nevizuálním kontaktem, zda přesně a srozumitelně komunikuje o běžných, konkrétních a s činností řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka souvisejících tématech,

b) používá vhodné jazykové prostředky pro výměnu zpráv a rozpoznávání a řešení nedorozumění v obecném nebo s činností řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu-žáka souvisejícím kontextu,

c) úspěšně zvládá řešení jazykových úkolů vznikajících při komplikacích nebo neočekávaném vývoji událostí, k nimž dochází v situacích souvisejících s činností řídícího letového provozu, a

d) používá dialekt či přízvuk srozumitelný pro leteckou veřejnost.

(4) Pokud komise nedospěje k jednoznačnému závěru o stupni jazykové znalosti, Úřad nebo pověřená osoba podle § 22 odst. 4 zákona jmenuje třetího zkoušejícího, který o stupni jazykové znalosti rozhodne na základě posouzení zvukového záznamu zkoušky, a jeho rozhodnutí je konečné.

§ 8j

Způsob účasti na průběžném výcviku a rozsah výkonu řízení letového provozu k prodloužení platnosti místní doložky

(K § 22g odst. 3 zákona)

(1) Řídící letového provozu se účastní průběžného výcviku potřebného k prodloužení platnosti místní doložky

a) ověřenou pravidelnou docházkou na výuku, alespoň po dobu stanovenou v plánu výcviku podle § 22j odst. 2 písm. d) zákona, a

b) úspěšným vykonáním přezkoušení v intervalech stanovených v § 8m odst. 2.

(2) Rozsah výkonu řízení letového provozu, potřebného k prodloužení platnosti místní doložky, u řídícího letového provozu nesmí být na jednotlivých stanovištích v období 6 kalendářních měsíců kratší, než je šestinásobek počtu hodin směny, která musí trvat alespoň 10 hodin. U provozního instruktora se rozsah výkonu řízení letového provozu snižuje o počet hodin, kdy prováděl výcvik na provozních pracovištích, pro které je prodloužení požadováno, nejvíce však o jednu třetinu rozsahu výkonu řízení letového provozu podle věty první.

Výcvik řídícího letového provozu, řídícího letového provozu-žáka a provozního instruktora

§ 8k

(K § 22h odst. 2 zákona)

(1) Vstupní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení, které vedou k vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka.

(2) Místní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka využít odborné způsobilosti získané ve vstupním výcviku pro určité pracoviště daného stanoviště pro poskytování letových provozních služeb.

(3) Průběžný výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení udržujících a obnovujících schopnosti a dovednosti držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu.

(4) Výcvik provozních instruktorů je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu provádět výcvik řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu–žáka na stanovišti při poskytování letových provozních služeb ve skutečném provozu.

§ 8l

(1) Vstupní výcvik zahrnuje tyto předměty

a) právní předpisy z oblasti letectví a technicko-provozní předpisy upravující vlastní řízení letového provozu,

b) řízení letového provozu včetně postupů spolupráce mezi řízením letového provozu pro civilní létání a pro vojenské účely,

c) meteorologii,

d) navigaci,

e) konstrukci letadel, aerodynamiku letu a komunikaci, včetně dorozumívání mezi řídícím letového provozu a pilotem,

f) zvládání zátěžových situací z hlediska faktorů ovlivňujících lidské chování,

g) technické vybavení a systémy pro vlastní řízení letového provozu,

h) profesní prostředí zahrnující vztah k veřejnosti, charakteristiku vojenských a civilních aktivit ve vzdušném prostoru České republiky a vliv leteckého provozu na životní prostředí,

i) zajištění bezpečnosti poskytovaných služeb řízení letového provozu, včetně systémů řízení bezpečnosti, a zvládání neobvyklých a nouzových situací, včetně selhání systémů,

j) jazykovou znalost, včetně specifické terminologie a radiotelefonní frazeologie.

(2) Vstupní výcvik je organizován a veden způsobem, který zajistí, že řídící letového provozu-žák je na základě získaných znalostí a dovedností způsobilý v průběhu místního výcviku na určitém stanovišti podle pokynů provozního instruktora řídit letový provoz takové složitosti a hustoty, který je na daném stanovišti obvyklý.

§ 8m

(1) Odborná způsobilost účastníka vstupního výcviku a řídícího letového provozu-žáka v průběhu místního výcviku je ověřována průběžným hodnocením a závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností.

(2) Odborná způsobilost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je ověřována alespoň jednou za 36 měsíců v podmínkách simulovaného provozu a skutečného provozu tam, kde to podmínky provozu dovolí. V simulovaném provozu se ověřuje znalost nouzových postupů. Simulovaného provozu se může též využívat k ověřování znalostí a dovedností při velké zátěži v případech, kdy ověření způsobilosti v podmínkách skutečných nevyhovuje z důvodu nízké hustoty letového provozu. Konkrétní způsob provádění přezkoušení odborné způsobilosti je popsán v plánu výcviku.

(3) Výcvik provozního instruktora je ověřován závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností.

(4) O výsledku závěrečné zkoušky podle odstavců 1 a 3 a o výsledku přezkoušení podle odstavce 2 je vydáno osvědčení.

(5) Náležitosti osvědčení o hodnocení výsledků výcviku jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku,

b) datum a místo narození účastníka výcviku,

c) datum zahájení výcviku,

d) druh absolvovaného výcviku,

e) datum konání závěrečné zkoušky a datum vydání osvědčení,

f) výsledek závěrečné zkoušky a

g) podpis zkoušejícího a otisk úředního razítka s malým státním znakem.

(6) Úřad na žádost osoby, která nedosáhla požadovaných výsledků výcviku podle § 8k odst. 1 až 4, ověří výsledek provedené závěrečné zkoušky přezkoušením žadatele a o výsledku mu vydá osvědčení. Za tímto účelem Úřad zřizuje tříčlennou zkušební komisi. Zkušební komisi tvoří alespoň jeden zaměstnanec Úřadu a další osoby, které jsou oprávněny provádět zkoušky v rámci příslušného výcviku a které se nepodílely na závěrečné zkoušce, jejíž výsledek je ověřován. Zkušební komise bez zbytečného odkladu podrobí žadatele přezkoušení za srovnatelných podmínek, za jakých byla provedena závěrečná zkouška, jejíž výsledek je ověřován. Žádost o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky lze podat do 15 dnů ode dne vydání osvědčení podle odstavce 4.

(7) Náležitosti osvědčení o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku,

b) datum a místo narození účastníka výcviku,

c) druh absolvované zkoušky,

d) datum konání ověření výsledku závěrečné zkoušky,

e) výsledek závěrečné zkoušky a

f) podpisy členů zkušební komise a otisk úředního razítka s malým státním znakem.

§ 8n

Náležitosti plánu výcviku

(K § 22j odst. 7 zákona)

Náležitosti plánu výcviku jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

§ 9

Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti ke stanovení druhu letiště

(k § 25 odst. 3 zákona)

(1) Žadatel o stanovení druhu letiště nebo o jeho změnu předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) označení vlastníka letiště, není-li žadatel sám vlastníkem,

c) označení letiště a jeho popis.

(2) Žádost musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku a povolením provozovat letiště,

b) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště se stanovením druhu letiště nebo jeho změny, nemá-li být nebo není-li vlastník současně provozovatelem letiště,

c) výpisem z katastru nemovitostí a snímkem z katastrální mapy zobrazující parcely letiště,

d) návrhem způsobu a rozsahu využívání letiště (letištní řád).

(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť, jejichž splnění dokládá provozovatel letiště podle konkrétních podmínek způsobu a rozsahu využívání letiště, jsou uvedeny v příloze č. 3.

§ 9a

Náležitosti žádosti o určení letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště

(k § 32 odst. 1 zákona)

Žádost o určení letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o osobě, která je provozovatelem letiště nebo leteckým dopravcem,

b) kopii povolení k provozování letiště nebo licence k provozování obchodní letecké dopravy,

c) analýzu kapacity letiště podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^4a).

§ 10

(1) Volný letištní čas (dále jen „slot“) je čas přistání nebo vzletu, který je k dispozici nebo který je přidělen pohybu letadla na určitý den na mezinárodním veřejném letišti, na kterém byl zaveden zvláštní režim pro zajištění jeho dopravní propustnosti, (dále jen „koordinované letiště“).

(2) Na koordinovaném letišti je nezbytné, aby letecký dopravce měl pro uskutečňování přistání a vzletu přidělen slot od koordinátora.

§ 11

Náležitosti žádosti o přidělení letištního času

(k § 32 odst. 3 zákona)

Žádost o přidělení letištního času obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) o osobě, která je provozovatelem letadla, nebo leteckým dopravcem,

b) typ letadla, jeho poznávací značku a sedačkovou kapacitu,

c) požadovaný letištní čas nebo časy, dny provozu, číslo letu, předpokládaný čas vzletu a přistání a letiště následujícího přistání a předchozího vzletu,

d) předpokládaný počet cestujících a předpokládané množství nákladu,

e) účel letu.

§ 12

Náležitosti letištní příručky

(k § 34a odst. 4 zákona)

Letištní příručka je vytvořena podle osnovy stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce a je podepsána statutárním orgánem nebo odpovědným zástupcem provozovatele letiště.

§ 13

Podmínky pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním

(K § 35 odst. 1 zákona)

(1) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území mohou být využity pouze

a) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy,

b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1,

c) k provozování vyhlídkových letů vrtulníky a balony,

d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

e) za účelem rekreačního a sportovního létání,

f) k nácviku vzletu a přistání vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, nebo

g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch.

(2) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.

(3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. Pokud bude z této plochy prováděna intenzivní letová činnost, provozovatel plochy, pokud plocha nemá provozovatele, provozovatel letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. Intenzivní letovou činností se rozumí provádění více jak 3 vzletů a přistání jedním provozovatelem za týden.

(4) Před zahájením leteckých činností vymezených v odstavci 1 ověří velitel letadla podle údajů uvedených v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, zda je plocha vymezená v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území způsobilá ke vzletu, přistání a s tím souvisejícím činnostem a zda je využívání této plochy k letecké činnosti v souladu se souvisejícími zvláštní právními předpisy^5).

(5) Vzlety a přistání mohou být prováděny pouze ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy^6) a vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas provozovatel plochy. Toto ustanovení se nevztahuje na neplánovaná přistání kluzáků, balonů a na činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů.

§ 14

Charakteristika ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům a přistáním využít jakékoliv plochy

(K § 35 odst. 3 zákona)

(1) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, mohou být využity pouze

a) ke vzletům a přistáním vrtulníků a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy,

b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1,

c) k provozování vyhlídkových letů balony,

d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

e) za účelem rekreačního a sportovního létání,

f) k nácviku vzletu a přistání balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik,

g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch, nebo

h) v případě stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů.

(2) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu a že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy.

(3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, pouze za podmínky, že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy a za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin.

(4) Pokud bude z plochy, která není letištěm ani plochou vymezenou v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenou ke vzletům a přistáním letadel, prováděna intenzivní letová činnost podle § 13 odst. 3, provozovatel nebo pilot letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením.

(5) Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch,

a) které jsou mimo obytné území obce,

b) které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody^7),

c) jejichž vzdálenost od obytných budov je nejméně 100 m,

d) jejichž rozměry a povrch odpovídají požadavkům stanoveným v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, k jehož vzletu a přistání má být plocha využívána,

e) které jsou mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodoprávní úřad^8).

(6) Přistání, vzlety a související činnosti mohou být prováděny pouze

a) ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy^5),

b) umožňují-li to zvláštní předpisy^5),

c) nenacházejí-li se ve vzdálenosti menší než 50 m od letadla na zemi osoby, které nejsou účastny na provozu letadla.

(7) Ustanovení odstavce 5 písm. a) a c) se nevztahují na provoz vrtulníků s podvěsem při stavebně montážních pracích a na lety balonů. V takovém případě provozovatel vrtulníku s podvěsem o provádění stavebně montážních prací předem informuje příslušný obecní úřad, včetně předložení návrhu na zajištění bezpečnosti třetích osob na leteckém provozu nezúčastněných. Ustanovení odstavce 5 písm. a), b), c) a e) a odstavce 6 písm. a) se nevztahují na letecké činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například na lety záchranné služby, hašení požárů.

§ 14a

Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti

(k § 42b odst. 8 zákona)

Zpráva o hlukové situaci na letišti obsahuje

a) aktuální informace o letišti, kterými jsou údaje o

1. kapacitě a umístění letiště, rozsahu a skladbě letecké dopravy a využití drah,

1. cílech na úseku životního prostředí,

1. křivkách hluku za současný a předchozí rok včetně odhadu počtu osob postižených hlukem z letadel a popis metody použité pro stanovení křivek hluku,

1. opatřeních zavedených ke snížení hluku z letadel,

b) předpokládaný rozvoj letiště

1. plánovaný rozvoj letiště včetně předpokládaného nárůstu pohybu letadel a počtu cestujících, včetně zhodnocení přínosu zvýšení kapacity letiště,

1. vliv zvýšení kapacity letiště na hlukovou situaci na letišti,

1. prognóza vývoje hladiny hluku na letišti včetně odhadu počtu osob, které budou pravděpodobně postiženy hlukem z letadel,

1. předpokládané náklady na opatření ke zmírnění účinků zvýšeného hluku z letadel,

c) posouzení opatření

1. nástin možných opatření ke snížení hluku z určených letadel^8a),

1. zhodnocení nákladů na zavedení opatření a přínosů těchto opatření,

1. zhodnocení možných dopadů navrhovaných opatření na životní prostředí, konkurenceschopnost letiště, letecké dopravce a osoby postižené hlukem z letadel,

1. odůvodnění výběru konkrétního opatření,

1. shrnutí netechnického charakteru,

d) posouzení hlukové situace na letišti, včetně uvedení stanovených ochranných hlukových pásem a počtu osob postižených hlukem, s použitím alespoň souhrnných hlukových ukazatelů pro den-večer-noc (Ldvn) a souhrnných hlukových ukazatelů pro noc (Ln) a provedené na základě hlukových map a akčních plánů, pokud byly zpracovány.^8b)

§ 14b

Seznam určených zemí

(k § 42c odst. 2 zákona)

Země, na které se § 42b zákona nevztahuje, jsou

a) Alžírská demokratická a lidová republika,

b) Saúdskoarabské království,

c) Syrská arabská republika,

d) Jemenská republika,

e) Ugandská republika.

Charakteristika částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a pro vyhrazení částí vzdušného prostoru a náležitosti žádosti o vyhrazení

(K § 44 odst. 6 zákona)

§ 15

(1) Část vzdušného prostoru, v němž může být z důvodů zajištění obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví lidí omezena nebo zakázána letová činnost, je vymezena horizontálními a vertikálními hranicemi prostoru, kde jsou umístěny objekty, v němž se nalézají oblasti nebo se provádějí činnosti, které vyžadují ochranu.

(2) Úřad může zakázat užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje trvalou nebo dlouhodobou ochranu. Trvalou nebo dlouhodobou ochranu vyžadují území

a) národní kulturní památky Pražského hradu^9),

b) s výskytem objektů určených pro obranu státu,

c) s výskytem objektů jaderných zařízení,

d) s výskytem objektů se zbrojní a chemickou výrobou s nebezpečným provozem,

e) s výskytem objektů určených pro kosmický výzkum,

f) zvlášť chráněná území podle zvláštních právních předpisů^10).

(3) Úřad může na dobu nezbytně nutnou omezit užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje ochranu. Ochranu vyžadují území,

a) v nichž jsou prováděny letecké záchranné práce při mimořádných událostech^11) nebo jiných nebezpečích vyžadujících zajištění bezpečnosti zasahujících letadel,

b) o jehož ochranu požádá Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo dopravy ve veřejném zájmu a z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(4) Úřad podle § 44 odst. 5 zákona, nebo civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru pro jednoho uživatele nebo kategorii uživatelů k činnostem, které z důvodu zajištění bezpečnosti vyžadují ochranu. Jedná se o tyto činnosti

a) vojenský výcvik,

b) výcvik Policie České republiky,

c) výroba a zkoušení letadel,

d) lety kluzáků, při kterých není možné dodržet meteorologické podmínky pro let za viditelnosti,

e) letecká veřejná vystoupení,

f) letecké soutěže, kde to charakter činnosti vyžaduje,

g) výsadková činnost.

§ 16

(1) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky podle § 44 odst. 5 zákona předloží žadatel Úřadu nejpozději 60 dnů přede dnem, od něhož je vyhrazení požadováno.

(2) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky mimo náležitosti podle zvláštního právního předpisu^1a) obsahuje

a) účel a charakter činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno,

b) časové vymezení vyhrazení; datum a čas zahájení a ukončení činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, časy se uvádí podle jednotného světového času,

c) prostorové vymezení vyhrazení pomocí zeměpisných souřadnic ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84)^18) a doplněné o místopisné označení každého bodu podle letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000,

d) výškové vymezení vyhrazení uváděné v hladinách používaných v letectví; letové hladiny, nadmořské výšky nebo výšky nad zemí,

e) identifikaci subjektu odpovědného za vydání povolení vstupu či průletu vyhrazeným prostorem, včetně telefonického spojení, volacího znaku a používaného kmitočtu.

(3) Přílohou žádosti podle odstavce 2 je mapový zákres nebo schéma prostoru požadovaného k vyhrazení v elektronické podobě.

(4) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona

a) se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru alespoň 7 pracovních dnů přede dnem požadovaného vyhrazení,

b) splňuje obsahové a formální náležitosti stanovené v Letecké informační příručce,

c) bere v úvahu již existující rozdělení vzdušného prostoru,

d) co možná nejméně omezuje ostatní uživatele vzdušného prostoru.

(5) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru ve lhůtách a formě stanovené v Letecké informační příručce.

(6) U opakovaných požadavků stejného žadatele, které požadují stejné, případně obdobné dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, a u požadavků, které požadují dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky ve více jak třech dnech po sobě jdoucích, se rozsah 24 hodin počítá v kterýchkoliv třech kalendářních dnech po sobě jdoucích, přičemž náhradní termín pro vyhrazení, je-li v požadavku uveden, se do celkové doby nezapočítává.

(7) V případě, že dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky zasahuje do již existujícího omezení ve vzdušném prostoru, tedy omezeného prostoru (R), dočasně vyhrazeného prostoru (TSA), dočasně rezervovaného prostoru (TRA), řízených okrsků a koncových řízených oblastí civilních a vojenských letišť nebo stálých tratí letových provozních služeb publikovaných v Letecké informační příručce, nebo znemožní provedení příletu nebo odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo z letiště nebo na plochu nebo z plochy registrované podle § 84d odst. 1 zákona publikované v Letecké informační příručce a letecké mapě Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000, je podmínkou vyhrazení zajištění přednosti podle stupňů priority

a) stupeň 1, který je určený pro omezené prostory nad vojenskými výcvikovými prostory, řízené okrsky a koncové řízené oblasti civilních a vojenských letišť, dočasně vyhrazené prostory pro účely vojenského výcviku, dočasně rezervované prostory pro účely vojenského výcviku, stálé tratě letových provozních služeb,

b) stupeň 2, který je určený pro ostatní omezené prostory pro účely vojenského výcviku,

c) stupeň 3, který je určený pro letiště a pro plochy podle § 84d zákona,

d) stupeň 4, který je určený pro omezené prostory jiných než vojenských uživatelů,

e) stupeň 5, který je určený pro kondicionální tratě letových provozních služeb.

§ 16a

Charakteristika jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování

(k § 45 odst. 4 zákona)

(1) Letové provozní služby jsou určeny k zajištění bezpečnosti a plynulosti letového provozu. Tyto služby zahrnují letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu.

(2) Letecká telekomunikační služba je služba určená k přenosu informací pro jakékoliv letecké účely. Tato služba zahrnuje leteckou pevnou službu a leteckou pohyblivou službu.

(3) Letecká meteorologická služba je určena k poskytování aktualizovaných meteorologických informací nezbytných pro zajištění bezpečného a plynulého letového provozu.

(4) Letecká služba pátrání a záchrany je určena k provádění pátracích a záchranných akcí v případě leteckých mimořádných událostí.

(5) Letecká informační služba je určena k informování provozovatelů leteckých činností a uživatelů letadel o skutečnostech důležitých pro umožnění a zabezpečení leteckého provozu.

(6) Služby při předletové přípravě a monitorování letu jsou služby určené provozovatelům leteckých činností a uživatelům letadel, kterými se zajišťuje příprava na let.

(7) Služby při odbavovacím procesu na letišti jsou služby, kterými se zajišťuje

a) technické a provozní odbavení letadla na odbavovací ploše,

b) odbavení cestujících a jejich zavazadel,

c) odbavení nákladu a pošty,

d) zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,

e) manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji;

Jednotlivé služby při odbavovacím procesu na letišti jsou uvedeny v příloze č. 4.

(8) Pro potřeby leteckých dopravců zajišťuje služby při odbavovacím procesu na letišti právnická nebo fyzická osoba na základě souhlasu Úřadu. Všechny služby při odbavovacím procesu na letišti nebo některé z nich si může letecký dopravce zajišťovat sám na základě souhlasu Úřadu. Pokud služby při odbavovacím procesu na letišti poskytuje provozovatel letiště nebo je zajišťuje pro své potřeby letecký dopravce, musí být účetnictví těchto služeb vedeno odděleně od ostatní činnosti.

§ 16b

Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti

(k § 49c odst. 2 zákona)

Žadatel o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede:

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) jméno, případně jména, příjmení, trvalý pobyt, datum narození fyzické osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy; je-li jeho statutárním orgánem či jeho členem právnická osoba, též jméno, příjmení a trvalý pobyt osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,

c) název letiště, na kterém předpokládá poskytování služeb při odbavovacím procesu, druh a rozsah činností s ohledem na technické prostředky žadatele, typy odbavovaných letadel,

d) návrh předpokládané provozní doby a datum navrhovaného zahájení poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti.

§ 16c

Podrobnosti o způsobu prokazování finančního zajištění poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti

(k § 49c odst. 2 zákona)

Finanční zajištění poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti prokazuje žadatel o vydání souhlasu těmito způsoby a doklady:

a) čistým obchodním majetkem, jde-li o fyzickou osobu, nebo vlastním kapitálem, jde-li o právnickou osobu, jakož i podnikatelským plánem na první dva roky provozu služeb při odbavovacím procesu na letišti,

b) podrobným rozpočtem na roční účetní období, ve kterém náklady a výnosy musí být uvedeny odděleně od ostatních činností žadatele podle druhového členění při odbavovacím procesu na letišti,

c) účetní závěrkou za předcházející rok, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, včetně výkazu o peněžních tocích.

§ 16d

Náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti

(k § 49c odst. 2 zákona)

Úřad v rozhodnutí o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti uvede:

a) název letiště, kde budou poskytovány služby při odbavovacím procesu na letišti,

b) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

c) datum, od kdy budou služby při odbavovacím procesu na letišti poskytovány,

d) dobu platnosti souhlasu,

e) určení druhu služby při odbavovacím procesu na letišti, kterou bude držitel poskytovat,

f) rozsah poskytovaných služeb při odbavovacím procesu na letišti,

g) typy odbavovaných letadel.

§ 16e

Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti

(k § 49f odst. 2 zákona)

Důvodem zajištění bezpečnosti se rozumí:

a) ohrožení plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,^11a) nebo

b) hrozba nebo vznik krizové situace dotýkající se bezpečnostních zájmů České republiky.

§ 16f

Vymezení důvodu provozního přetížení letiště

(k § 49g odst. 2 zákona)

Důvodem provozního přetížení letiště se rozumí:

a) dosažení plného využití projektované kapacity letiště jak v ročním, tak hodinovém maximu stávajícími poskytovateli služeb při odbavovacím procesu na letišti pro cizí potřeby,

b) plná obsazenost prostor určených pro vybudování odpovídajícího zázemí dalšího poskytovatele služby při odbavovacím procesu na letišti (kanceláře, denní místnosti apod.),

c) nemožnost dalšího zvyšování intenzity provozu vozidel na odbavovací ploše vzhledem k neúměrnému zvýšení nebezpečí dopravních nehod nebo k nárůstu zpoždění při příjezdu k letadlu,

d) plná obsazenost ploch pro odstavování mechanizačních prostředků nutných pro odbavování letadel,

e) nemožnost rozdělení, nebo zdvojování letištních zařízení a s tím souvisejícího poskytování služeb, jako je například třídění zavazadel, odmrazování, čištění vody, manipulace s pohonnými hmotami a bezpečnostní kontroly v souvislosti s jejich složitostí, výší finančních nákladů nebo s vlivem na životní prostředí.

Databáze údajů o terénu a překážkách

(K § 51a odst. 11 zákona)

§ 16g

(1) V databázi údajů o terénu a překážkách, jejímž správcem je Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze (dále jen „správce databáze“), jsou uchovávány údaje, které předává Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů (dále jen „poskytovatel údajů“).

(2) Databáze údajů o terénu a překážkách se skládá z

a) databáze údajů o terénu, která obsahuje digitální soubory dat zobrazujících povrch terénu ve formě průběžných hodnot výšky nad mořem ve všech bodech definované sítě vztažené k horizontálnímu a vertikálnímu referenčnímu systému, a

b) databáze údajů o překážkách, která obsahuje digitální soubory dat popisující pevné, trvalé nebo dočasné, přírodou nebo člověkem vytvořené objekty, které mohou být nebezpečné pro letecký provoz. Každý bod sítě a každá překážka jsou popsány výhradně pomocí charakteristik uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce.

V databázi údajů o terénu nesmějí být zahrnuty překážky.

(3) Z území celé České republiky se předávají údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m. Údaje se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(4) Údaje o překážkách se předávají z území

a) letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 255 m na každou stranu od osy vzletové a přistávací dráhy a délce pásu vzletové a přistávací dráhy a předpolí, tam kde je zřízeno, jestliže jejich výška přesahuje 3 m,

b) kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů,

v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(5) Údaje o terénu se předávají z území

a) letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů,

b) kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, s výjimkou území podle písmene a),

v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(6) Z části území vymezeného v odstavci 4 písm. b) nebo odstavci 5 písm. b), ve které je zakázán letový provoz z důvodu vysokého terénu nebo překážek, nebo která obsahuje jiná místní omezení uvedená v Letecké informační příručce, lze předávání údajů o překážkách a terénu provádět se souhlasem Úřadu podle odstavce 3.

(7) Z území letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu osy vzletové a přistávací dráhy a délce 900 m od prahu dráhy, měřeno podél prodloužené osy dráhy proti směru přistání, schválené pro přesné přiblížení II. nebo III. kategorie, nebo kde provozovatel letiště vyžaduje detailní informace o terénu a překážkách, se předávají údaje o terénu a překážkách v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. V případě, že se ve vzdálenosti větší než 900 m od prahu dráhy nachází hornatý terén nebo jiné pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu význačné překážky, délka území se přiměřeně prodlouží, maximálně však na 2 000 m.

§ 16h

(K § 51a odst. 11 zákona)

(1) Údaje uchovávané v databázi jsou vedeny v digitální podobě a jsou zpracovány ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)^18). Údaje o terénu jsou vedeny ve formátu stanoveném normami řady ISO 19 100 a údaje o překážkách v mezinárodním formátu pro výměnu leteckých informací (AIXM).

(2) Správce databáze vede a průběžně aktualizuje údaje uchovávané v databázi v souladu se změnami obdrženými od poskytovatele údajů.

(3) Právnická osoba žádající o pověření podle § 51a odst. 2 zákona k žádosti doloží

a) pověření k poskytování letecké informační služby,

b) osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^19),

c) certifikát systému řízení jakosti ISO 9001,

d) návrh vnitřních předpisů, které obsahují postupy při vedení databáze a postupy pro pravidelné školení zaměstnanců zajištujících vedení databáze v dané problematice,

e) návrh vnitřních předpisů, které budou popisovat zajištění zálohování a archivaci údajů, jejich dostupnost a ochranu před změnou, poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením, a

f) návrh vnitřních předpisů, kterými se stanoví nastavení přístupových práv a povinnosti uživatelů a administrátorů databáze, a postupy, které se užijí při narušení bezpečnosti databáze.

(4) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat

a) údaje podle § 16g odst. 3 v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském - po vyrovnání (Bpv)^18) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce,

b) základní státní mapová díla, tematická státní mapová díla, ostatní kartografická díla nebo jejich části vytvářené Ministerstvem obrany pro plnění úkolů obrany státu, a to jen v rozsahu

1. potřebném pro vedení databáze a zabezpečení jednotné tvorby map zveřejňovaných v Letecké informační příručce a

1. specifikovaném smlouvou mezi Ministerstvem obrany a správcem databáze, pro tvorbu letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví 1 : 500 000.

(5) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat

a) údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 60 m, z území vymezeného podle § 16g odst. 4 písm. b),

b) údaje o terénu z území vymezeného podle § 16g odst. 5 písm. b),

v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)^18) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. Tyto údaje Ministerstvo obrany předává, jen je-li to možné.

(6) Provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů předává správci databáze na technickém nosiči dat

a) údaje podle § 16g odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. a) v podobě a formátu podle odstavce 1,

b) údaje podle § 16g odst. 7 v podobě a formátu podle odstavce 1, pokud se z tohoto území pořizují.

(7) V Letecké informační příručce se zveřejňují v listinné podobě údaje o překážkách podle § 16g odst. 3 a v digitální podobě údaje podle § 16g odst. 5 písm. b).

§ 16i

Druhy leteckých nehod a incidentů, vymezení smrtelného a vážného zranění

(k § 55 odst. 7 zákona)

(1) Smrtelným zraněním je zranění, které osoba utrpí při letecké nehodě a které má za následek smrt této osoby do 30 dnů ode dne nehody.

(2) Vážným zraněním je zranění, které osoba utrpí při letecké nehodě a které

a) vyžaduje hospitalizaci delší než 48 hodin započatou do 7 dnů ode dne, kdy ke zranění došlo,

b) má za následek zlomeninu jakékoliv kosti (vyjma jednoduchých zlomenin prstů na ruce nebo na noze či zlomenin nosu),

c) zahrnuje tržné rány způsobující vážné krvácení, poškození nervů, svalů či šlach, nebo

d) zahrnuje zranění jakýchkoliv vnitřních orgánů,

e) zahrnuje spáleniny druhého nebo třetího stupně nebo veškeré spáleniny postihující více než 5 % povrchu těla, nebo

f) zahrnuje vystavení infekčním látkám či škodlivému záření.

(3) Druhem letecké nehody je zejména

a) srážka letadel za letu,

b) srážka letadla s terénem,

c) srážka letadel na zemi,

d) srážka letícího letadla s letadlem na zemi, s vozidlem nebo s osobou,

e) srážka letadla s vozidlem, s osobou nebo s překážkou na zemi.

(4) Druhem incidentu je

a) situace blízká srážce, nebo

b) možnost srážky nebo možnost vzniku situace blízké srážce.

(5) Druhy vážných incidentů stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.

(6) Seznam událostí při provozu, údržbě, opravě a výrobě letadel, které podléhají hlášení, stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

§ 16j

Opatření k předcházení leteckým nehodám a incidentům

(k § 55 odst. 7 zákona)

K předcházení leteckým nehodám a incidentům slouží

a) hlášení leteckých nehod a incidentů Ústavu,

b) analýza informací o leteckých nehodách, incidentech a hlášených událostech,

c) preventivní opatření

1. v oblasti výuky a výcviku leteckého personálu,

1. v oblasti schvalování a kontroly letové způsobilosti letadel a výrobků a schvalování způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví,

1. v oblasti technického zabezpečení letového provozu,

1. v oblasti péče o letecký personál.

§ 16k

(k § 55a odst. 3 zákona)

Vzor průkazu inspektora Ústavu je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 16l

Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona

(K § 55b odst. 7 zákona)

Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.

§ 16m

Okruh osob povinných hlásit Ústavu události

(k § 55d odst. 2 zákona)

Osobami povinnými hlásit Ústavu události podle § 55 odst. 6 zákona jsou

a) provozovatel nebo pilot letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy,

b) osoba provádějící vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

c) zaměstnanec Úřadu podepisující osvědčení o letové způsobilosti nebo doklad o provedené kontrole letové způsobilosti turbínového letadla nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy nebo o schválení způsobilosti letadlové části a zařízení k použití v civilním letectví,

d) osoba pověřená poskytováním služby řízení letového provozu nebo letové informační služby,

e) provozovatel letiště podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^11b),

f) osoba provádějící instalaci, modifikace, údržbu, opravy, zkoušky a kontroly technického zařízení potřebného k poskytování letové navigační služby a

g) osoba zúčastněná na poskytování služeb při odbavovacím procesu na veřejném letišti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^11b).

§ 17

Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit

(k § 58 odst. 2 zákona)

(1) Žádost o vydání licence obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) údaje o druhu plánované letecké dopravy,

c) počet a typy letadel, jimiž má být letecká doprava provozována.

(2) Žádost o vydání licence se doloží

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických nebo fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší více než 3 měsíce, fyzické osoby, nebo všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; v případě cizince i obdobnou písemností státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 2 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců,

c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost s uvedením průběhu dosavadní pětileté odborné praxe v civilním letectví,

d) dokladem prokazujícím finanční zajištění a dalšími s tím souvisejícími doklady podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^11c),

e) předběžným návrhem letového řádu a přepravních podmínek,

f) platným osvědčením leteckého dopravce vydaným Úřadem,

g) dokladem prokazujícím vlastnictví nebo nájem letadla.

§ 18

Náležitosti žádosti o vydání osvědčení leteckého dopravce

(k § 67 odst. 4 zákona)

(1) Žádost o vydání osvědčení leteckého dopravce podává letecký dopravce Úřadu písemně. Ve své žádosti letecký dopravce uvede

a) druh obchodní letecké dopravy,

b) typ a poznávací značku letadel, kterými bude provozována obchodní letecká doprava,

c) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými bude zajišťována obchodní letecká doprava,

d) označení základního letiště nebo jiných ploch, ze kterých bude prováděna obchodní letecká doprava a kde bude prováděna ochrana a ošetřování provozovaných letadel,

e) způsob zajištění údržby letadel,

f) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozu obchodní letecké dopravy.

(2) Žádost letecký dopravce doloží

a) dokladem o zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravy před protizákonnými činy,

b) návrhem organizační struktury leteckého dopravce s uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel,

c) návrhem systému řízení obchodní letecké dopravy,

d) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel a dokladem o zaplacení pojistného ve výši odpovídající rozsahu obchodní letecké dopravy,

e) návrhem systému zajišťování výcviku výkonných letců a palubních průvodčí,

f) návrhem systému zajišťování požadované kvality a bezpečnosti letového provozu s ustanovenou odpovědnou fyzickou osobou,

g) návrhy výcvikových programů pro výcvik a opakovací výcvik létajícího a technického personálu,

h) provozní příručkou.

§ 18a

Náležitosti žádosti o udělení přepravního práva a doklady, které je nutno k žádosti doložit

(k § 70a odst. 2 zákona)

(1) Žádost o udělení přepravního práva obsahuje

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) popis nabízených služeb včetně období a typu provozu,

c) návrh letového řádu včetně vymezení přepravních práv,

d) typ letadla a jeho konfigurace,

e) datum předpokládaného zahájení provozu,

f) nabízené tarify,

g) předpokládanou rentabilitu provozu,

h) popis forem nabídky služeb včetně distribuce přepravních dokladů,

i) zapojení do stávající sítě linek leteckého dopravce a návaznost na sítě ostatních dopravců.

(2) K žádosti o udělení přepravního práva žadatel doloží

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^11d),

b) osvědčení leteckého dopravce, včetně provozní specifikace s odpovídající zeměpisnou specifikací, která pokrývá požadovaná přepravní práva,

c) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla ve vztahu k cestujícím, zavazadlům, nákladu a třetím osobám,

d) bezpečnostní program.

§ 19

Náležitosti žádosti o schválení letového řádu

(k § 72 odst. 2 zákona)

(1) Zahraniční letecký dopravce, který provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu, uvede v žádosti o schválení letového řádu všechny plánované lety do a z České republiky. Žádost předloží Ministerstvu dopravy nejpozději 45 dnů před navrhovaným začátkem jeho platnosti.

(2) Žádost o schválení letového řádu pravidelných linek do a z České republiky musí obsahovat tyto údaje:

a) kódové označení provozovatele letadla přidělené Mezinárodní organizací pro civilní letectví,

b) číslo leteckého spoje,

c) typ letadla, počet nabízených sedadel [zvlášť uvést kapacitu na linkách provozovaných pod společným označením linek na základě smlouvy (dále jen „code share“)],

d) letiště odletu, včetně směrování linky,

e) den a čas odletu,

f) letiště přistání v České republice,

g) čas příletu a odletu na příslušném letišti v České republice,

h) letiště určení a předpokládaný čas příletu, včetně směrování linky,

i) požadovaná doba platnosti letového řádu,

j) požadovaná přepravní práva.

(3) Pokud bude linka provozována v režimu code share, musí být v žádosti dále uvedeno

a) označení linky a partnera,

b) potvrzení, že režim code share je vyznačen v centrálním rezervačním systému pro informaci cestovních agentur,

c) způsob, jakým bude tato skutečnost označena v letence a jak bude o režimu code share informován cestující.

§ 20

Druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování

(k § 74 odst. 3 zákona)

(1) Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při kterých se využívá letadlo jako pracovní stroj za účelem podnikání

a) k leteckým pracím v zemědělství,

b) k hašení požárů,

c) k leteckým pracím v lesním hospodářství a ochraně životního prostředí,

d) k leteckým pracím ve stavebnictví,

e) k rozhazování letáků,

f) k vlekům kluzáků,

g) k vlekům reklamních transparentů,

h) ke kontrolním, měřicím, pozorovacím a hlídkovým letům,

i) k provádění leteckého snímkování,

j) k výsadkovým letům,

k) k letům při pátrání a záchraně.

(2) Podmínkou pro provozování leteckých prací je

a) letadlo, jehož technické parametry odpovídají druhu letecké činnosti, a související obslužná technická zařízení,

b) organizační struktura provozovatele leteckých prací zajišťující jejich bezpečné provozování,

c) provozní příručka obsahující typy použitelných letadel, pravidla létání a postupy pro jednotlivé letecké práce a příručka pro údržbu letadel.

§ 21

Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování leteckých prací

(k § 74 odst. 3 zákona)

(1) Žadatel o provozování leteckých prací předloží Úřadu písemnou žádost o udělení povolení k provozování leteckých prací, v níž uvede

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) druh leteckých prací,

c) typy letadel, jimiž mají být letecké práce provozovány, a jejich poznávací značku,

d) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými budou zajišťovány letecké práce,

e) označení základního letiště, ze kterého budou provozovány letecké práce a kde bude prováděna ostraha, parkování a ošetřování provozovaných letadel,

f) způsob zajištění údržby letadel,

g) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozování leteckých prací.

(2) Žádost musí být doložena těmito doklady:

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) osvědčeními o zápisu provozovaných letadel,

c) dokladem o poslední kontrole letové způsobilosti provozovaných letadel,

d) průkazy způsobilosti leteckého personálu,

e) dokladem o zajištění bezpečnosti provozování leteckých prací před protizákonnými činy,

f) návrhem organizační struktury provozovatele leteckých prací s uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel,

g) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel a dokladem o zaplacení pojistného ve výši odpovídající rozsahu leteckých prací,

h) stanoviskem provozovatele letiště,

i) směrnicí pro jednotlivé druhy leteckých prací,

j) provozní příručkou a příručkou pro údržbu letadel.

§ 22

Náležitosti rozhodnutí o vydání povolení k provozování leteckých prací

(k § 74 odst. 3 zákona)

Úřad v rozhodnutí o vydání povolení k provozování leteckých prací uvede

a) označení provozovatele leteckých prací,

b) druhy leteckých prací,

c) poznávací značky a typy provozovaných letadel,

d) pravidla letu pro letecké práce,

e) zeměpisné oblasti provozování leteckých prací,

f) datum zahájení provozování leteckých prací,

g) dobu, na kterou se povolení uděluje,

h) specifické podmínky provozování leteckých prací.

§ 23

Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu

(k § 76 odst. 3 zákona)

(1) Žadatel o provozování leteckých činností pro vlastní potřebu předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede

a) údaje podle zvláštního právního předpisu^1a),

b) druhy leteckých činností,

c) typy letadel, jimiž mají být letecké činnosti provozovány, a jejich poznávací značku,

d) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými budou zajišťovány letecké činnosti,

e) označení základního letiště, ze kterého budou provozovány letecké činnosti a kde bude prováděna ostraha, parkování a ošetřování provozovaných letadel,

f) způsob zajištění údržby letadel,

g) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozování leteckých činností.

(2) Žádost musí být doložena těmito doklady:

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním či jiném rejstříku výpisem z tohoto rejstříku ne starším než 1 měsíc,

b) osvědčeními o zápisu provozovaných letadel do leteckého rejstříku,

c) dokladem o poslední kontrole letové způsobilosti provozovaných letadel,

d) průkazy způsobilosti leteckého personálu,

e) dokladem o zajištění bezpečnosti provozování leteckých činností před protizákonnými činy,

f) uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel,

g) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel ve výši odpovídající rozsahu leteckých činností,

h) stanoviskem provozovatele letiště,

i) směrnicí pro jednotlivé druhy leteckých činností.

§ 24

Vymezení druhů sportovních létajících zařízení

(k § 81 odst. 8 zákona)

(1) Sportovními létajícími zařízeními jsou

a) padákový kluzák,

b) závěsný kluzák,

c) ultralehký kluzák,

d) motorový ultralehký kluzák,

e) ultralehký letoun,

f) motorový padákový kluzák,

g) motorový vírník,

h) bezmotorový vírník,

i) ultralehký vrtulník,

j) sportovní padák.

(2) Padákový kluzák je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, které je konstruováno maximálně pro dvě osoby a jehož vzlet se uskutečňuje rozběhem pilota, aerovlekem nebo navijákem a jehož charakter nosné plochy není určován tuhou konstrukcí.

(3) Závěsný kluzák je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, které je konstruováno maximálně pro dvě osoby, jehož vzlet se uskutečňuje rozběhem pilota, aerovlekem či navijákem a které je řízeno změnou polohy těžiště pilota, s možností dodatečného aerodynamického řízení kolem jedné osy. Maximální hmotnost prázdného kluzáku bez upínacího zařízení nesmí překročit 40 kg.

(4) Ultralehký kluzák je jedno nebo dvoumístný kluzák řízený aerodynamickými prostředky, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 65 km/h s maximální vzletovou hmotností 250 kg, jde-li o jednomístný ultralehký kluzák, nebo 400 kg, jde-li o kluzák dvoumístný.

(5) Ultralehký letoun je letoun konstruovaný maximálně pro dvě osoby, jehož pádová rychlost v případě, že je řízen

a) přesouváním těžiště pilota, nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 450 kg,

b) aerodynamickými prostředky, nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 450 kg, nebo

c) aerodynamickými prostředky, nepřevyšuje 75 km/h a minimální užitečné zatížení je nejméně 250 kg pro maximální vzletovou hmotnost, která nepřevyšuje 600 kg, přičemž tento letoun byl z větší části postaven bez obchodního cíle amatérským stavitelem nebo právnickou osobou sdružující amatérské stavitele.

(6) Motorový padákový kluzák je ultralehké letadlo

a) s pomocným motorem na zádech pilota, který je konstruován jako jednomístný, s maximální vzletovou hmotností 170 kg nebo jako dvoumístný s maximální vzletovou hmotností 270 kg, a který umožňuje vzlet a přistání z nohou pilota, nebo

b) s pohonem umístěným na podvozku, který je konstruován maximálně pro dvě osoby, s maximální vzletovou hmotností 350 kg.

(7) Motorový vírník je letadlo s rotujícími nosnými plochami uváděnými do pohybu autorotací vznikající dopředným pohybem vyvíjeným motorickou silou, která není přímo přenášena na rotující nosné plochy, které je konstruováno maximálně pro dvě osoby, s maximální vzletovou hmotností 450 kg u dvoumístného a 300 kg u jednomístného. Tyto parametry se přiměřeně vztahují i na bezmotorový vírník.

(8) Ultralehký vrtulník je letadlo s poháněnými rotujícími nosnými plochami, které je konstruováno maximálně pro 2 osoby, s maximální vzletovou hmotností 450 kg u dvoumístného a 300 kg u jednomístného.

(9) Sportovní padák je zařízení sloužící pro sestupný let osoby z letadla na zemský povrch.

(10) Motorový ultralehký kluzák je ultralehký kluzák vybavený pohonnou jednotkou, který je maximálně dvoumístný, jehož pádová rychlost při volnoběhu pohonné jednotky nepřevyšuje 65 km/h, maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného a 450 kg u dvoumístného.

(11) Maximální vzletovou hmotnost sportovního létajícího zařízení lze překročit pouze o hmotnost integrovaného záchranného systému v případě jeho zástavby.

§ 25

Náležitosti žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení

(k § 82 odst. 7 zákona)

(1) Žadatel o vydání pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení uvede v žádosti údaje podle zvláštního právního předpisu^1a) a k žádosti doloží

a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,

b) výpis z evidence Rejstříku trestů, který není starší více než 3 měsíce, všech fyzických osob oprávněných za právnickou osobu jednat.

(2) Žadatel dále předloží provozní a technické předpisy upravující

a) organizační zajištění vymezených činností při správě sportovních létajících zařízení,

b) požadavky na stavební, výrobní, servisní a opravárenské postupy a způsoby vedení dokumentace výroby, stavby, servisu a provádění dozoru nad stavbou jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení,

c) požadavky na právnické a fyzické osoby, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy sportovních létajících zařízení a jejich údržbu,

d) postupy pro ověřování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,

e) postupy pro vedení rejstříku sportovních létajících zařízení,

f) požadavky na právnické a fyzické osoby, které provozují střediska výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení,

g) výcvikové osnovy a postupy pro získání kvalifikace pilota a dalších kvalifikací pro jednotlivé druhy sportovních létajících zařízení,

h) postupy a podmínky pro výběr a schvalování ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení,

i) podmínky pro schvalování provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,

j) podmínky pro schvalování pořádání leteckých veřejných vystoupení sportovních létajících zařízení a leteckých soutěží sportovních létajících zařízení,

k) postupy a kvalifikační předpoklady pro jmenování kontrolních techniků, inspektorů techniky a inspektorů provozu,

l) postupy a podmínky pro uznávání způsobilosti záchranných systémů pro jednotlivé druhy sportovních létajících zařízení,

m) postupy pro kontrolu soupravy palubního odpovídače sekundárního radaru^4a) včetně výškoměrného systému a

n) podmínky pro provádění letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.

§ 26

Údaje zapisované do rejstříku sportovních létajících zařízení, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení

(k § 84b odst. 3 zákona)

(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení se zapisují tyto údaje:

a) druh sportovního létajícího zařízení,

b) typ nebo název,

c) výrobce nebo stavitel,

d) vlastník,

e) provozovatel,

f) technické údaje stanovené provozním předpisem,

g) poznávací značka,

h) výrobní číslo, je-li přiděleno,

i) rok výroby,

j) datum zápisu do rejstříku sportovních létajících zařízení.

(2) Z rejstříku sportovních létajících zařízení lze zveřejnit tyto údaje:

a) druh sportovního létajícího zařízení,

b) poznávací značku,

c) výrobní číslo, je-li přiděleno,

d) typ nebo název,

e) rok výroby,

f) jméno, popřípadě jména, a příjmení provozovatele, který je fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název provozovatele, který je právnickou osobou.

(3) Sportovní létající zařízení musí být opatřeno evidenčním štítkem, na němž musí být nesmazatelným způsobem vyznačeny údaje určené provozním předpisem.

§ 28

Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik

(k § 84c odst. 8 zákona)

(1) Žadatel o vydání pilotního průkazu k žádosti přiloží lékařský posudek o zdravotní způsobilosti.

(2) Minimální věk pro zahájení praktického výcviku pro získání pilotního průkazu je 15 let s tím, že do 18 let lze takový výcvik zahájit pouze s písemným souhlasem jeho zákonných zástupců. Samostatné lety na motorových sportovních létajících zařízeních mohou být prováděny po dosažení věku 16 let.

§ 29

Zkoušky k získání kvalifikace instruktora létání se sportovními létajícími zařízeními musí zahrnovat

a) praktické zkoušky z činnosti leteckého instruktora,

b) teoretické zkoušky,

c) ukázku teoretické výuky k získání pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací.

§ 29a

Státní dozor

(K § 90 odst. 4 zákona)

(1) Průkaz k výkonu státního dozoru v civilním letectví obsahuje

a) název orgánu vydávajícího průkaz,

b) pořadové číslo průkazu,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu,

d) datum narození držitele průkazu,

e) datum vydání průkazu,

f) informaci o oprávnění držitele průkazu,

g) podpis zástupce orgánu vydávajícího průkaz a

h) razítko orgánu vydávajícího průkaz.

(2) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až h) jsou uvedeny též v anglickém jazyce.

(3) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru v civilním letectví je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce.

§ 29b

(K § 91a odst. 12 zákona)

Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 30

Druhy úkonů prováděných Úřadem a výše poplatků

(k § 98 odst. 2 zákona)

Úřad je oprávněn požadovat od právnických a fyzických osob úhradu poplatků za úkony provedené v souladu se zákonem. Druhy úkonů a výše úhrad, které nepodléhají správním poplatkům stanoveným zvláštním předpisem,^13) jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 31

Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla

(k § 98 odst. 3 zákona)

(1) Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla, tj. limit plnění, činí

a) 1 000 000 Kč u bezmotorových letadel,

b) 2 000 000 Kč u ostatních letadel do maximální vzletové hmotnosti 1 200 kg,

c) 3 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 200 kg až do 2 000 kg,

d) 6 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti od 2 000 kg do 5 700 kg,

e) 100 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností od 5 700 kg do 14 000 kg,

f) 200 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností větší než 14 000 kg.

(2) Kromě pojištění uvedeného v odstavci 1 musí být sjednáno i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla s limitem plnění minimálně 700 000 Kč na každé sedadlo v letadle určené provozovatelem pro přepravu osob jiných než posádka letadla včetně vyhlídkových letů.

(3) Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem sportovního létajícího zařízení, tj. limit plnění, činí

a) 100 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 150 kg, včetně sportovního padáku,

b) 500 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 300 kg,

c) 1 000 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 450 kg.

(4) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla podle odstavců 1 až 3 se použijí, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství^13a) jinak.

(5) V případě že jsou letadla s maximální vzletovou hmotností 2 700 kg nebo nižší, na která se vztahuje úprava přímo použitelného předpisu Evropských společenství^13a), užívána k neobchodním účelům, je limit pojistného plnění ve vztahu k cestujícím minimálně 100 000 zvláštních práv čerpání podle definice Mezinárodního měnového fondu na jednoho cestujícího.

§ 32

Přechodné ustanovení

Právnická nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch byl vyhlášen zákaz nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru, požádá nejpozději ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky o vyhlášení zákazu nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru podle této vyhlášky. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba o vyhlášení zákazu nebo omezení ve stanovené lhůtě, dosavadní zákaz nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru zaniká.

§ 33

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Říman v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

LETADLOVÉ ČÁSTI A ZAŘÍZENÍ A LETECKÁ POZEMNÍ ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY V CIVILNÍM LETECTVÍ, JEN POKUD BYLA ÚŘADEM SCHVÁLENA NEBO UZNÁNA JEJICH ZPŮSOBILOST K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ

1. Letadlové části a zařízení, pro něž Úřad schválil nebo uznal normy minimální požadované výkonnosti jako podklad pro schválení jejich způsobilosti pro univerzální cílové použití (tj. jejich použití není omezeno na konkrétní schválený typ letadla nebo jeho součásti),:

1.1 přístroje pro kontrolu letu: tlakové výškoměry, radiovýškoměry, rychloměry, machmetry, variometry, relativní sklonoměry, zatáčkoměry, akcelerometry, umělé horizonty, směrové setrvačníky

1.2 přístroje pro kontrolu pohonné jednotky: tlakoměry, teploměry, palivoměry, spotřeboměry, otáčkoměry

1.3 pomocné energetické jednotky (APU)

1.4 systémy automatického a poloautomatického řízení: autopiloty, povelové systémy

1.5 komunikační vybavení: VKV a KV palubní radiostanice, systémy SELCAL, přepínací skříňky audiosignálů, zesilovače, mikrofony, náhlavní soupravy, zapisovače hlasů v pilotní kabině, zařízení pro akustickou lokalizaci pod vodou

1.6 navigační vybavení: magnetické kompasy, radiokompasy, VKV navigační přijímače VOR a ILS LOC/GS, přijímače signálů traťových návěstidel, víceúčelové elektronické displeje, přijímače systému družicové navigace GPS, systémy prostorové navigace RNAV, protisrážkové systémy (TCAS), odpovídače SSR, měřiče vzdálenosti (DME), palubní hodiny, meteorologické radarové systémy

1.7 nouzové vybavení: záchranné plovací vesty, záchranné padáky, záchranné čluny, kyslíkové masky pro cestující, ochranné dýchací vybavení (PBE), tísňové vysílače polohy (ELT), evakuační skluzy

1.8 indikační a záznamová zařízení: zapisovače letových údajů, přístroje varování před pádem

1.9 letadlová světla: polohová, protisrážková

1.10 vnitřní vybavení: sedadla, lůžka, bezpečnostní pásy, ramenní postroje, kontejnery, palety a sítě

1.11 elektrická soustava: alternátory, dynama, dynamospouštěče, letecké baterie, statické měniče

1.12 soustava přistávacího zařízení: kola s brzdami, pneumatiky, lyže, plováky

1.13 klimatizační soustava: spalovací hořáky

1.14 protipožární soustava: detektory kouře a požáru, přenosné hasicí přístroje

1.15 palivová soustava: hadice, filtry

1.16 kyslíková soustava: kyslíkové masky posádky, regulátory kyslíku

1. Letadlové části a zařízení schvalované pro použití na konkrétním typu letadla nebo jeho součásti, které budou nebo mohou být vyráběny jako výměnné nebo modifikační části pro zástavby na schváleném typu letadla nebo jeho součásti a jejichž způsobilost je ověřována v rámci těchto soustav:

2.1 palivové soustavy

2.2 elektrické soustavy

2.3 hydraulické soustavy

2.4 klimatizační soustavy

2.5 soustavy řízení

2.6 odmrazovací soustavy

2.7 kyslíkové soustavy

2.8 pneumatické soustavy

2.9 vodovodní a odpadní soustavy

2.10 soustavy osvětlení kabiny

2.11 indikační a záznamové soustavy

2.12 soustavy draku

2.13 soustavy pohonné jednotky

2.14 olejové soustavy

2.15 soustavy přistávacího zařízení

1. Letecká pozemní zařízení

3.1 světelná zařízení

3.1.1 letištní světelná pozemní návěstidla a jejich nosné konstrukce

3.1.2 letecké světelné majáky a jejich nosné konstrukce

3.2 součásti soustav světelných zařízení

3.2.1 zdroje napájení

3.2.2 kabely sériového rozvodu

3.2.3 oddělovací transformátory

3.2.4 ovládací zařízení

3.2.5 monitorovací soustava

3.3 Pozemní elektronická zabezpečovací zařízení

3.3.1 radiokomunikační

3.3.2 radionavigační

3.3.3 radiolokační

3.3.4 meteorologická

3.3.5 počítačové zařízení pro řízení letu

3.3.6 zařízení pro kontrolu a řízení pohybu na zemi

3.3.7 záznamové, monitorovací a ovládací zařízení

3.3.8 systémy pro přenos dat

3.3.9 zdroje elektrické energie pro záložní napájení

3.3.10 technické prostředky pracovišť pro řízení letového provozu

3.4 pozemní zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování způsobilosti letadel

3.5 zdroje energií pro letadla (elektrické, hydraulické a pneumatické)

3.6 zařízení určená pro přepravu nákladů na palubě letadla

3.7 letecké trenažery a simulátory

3.8 zařízení pro měření a vyhodnocování brzdných účinků na pohybových plochách letišť

LETADLOVÉ ČÁSTI A ZAŘÍZENÍ A LETECKÁ POZEMNÍ ZAŘÍZENÍ, JEJICHŽ VÝVOJ, PROJEKTOVÁNÍ, VÝROBU, ZKOUŠKY, INSTALACI, ÚDRŽBU, OPRAVY, MODIFIKACE A KONSTRUKČNÍ ZMĚNY MŮŽE PROVÁDĚT PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA, KTERÁ MÁ K TÉTO ČINNOSTI OPRÁVNĚNÍ

Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení z části A. a další letadlové části a zařízení tvořící základní stavební díly letadla nebo jeho součástí, jejichž způsobilost je schvalována v rámci schvalování typu letadla nebo jeho součástí,:

1.1 trup

1.2 křídlo

1.3 ocasní plochy

1.4 motorové gondoly a pylony

1.5 soustava řízení kormidel

1.6 mechanizace křídla

1.7 přistávací zařízení

1.8 skříň motoru

1.9 reduktor motoru vrtulníku

1.10 skříň pohonů

1.11 kompresor motoru

1.12 turbína motoru

1.13 klikový mechanizmus motoru

1.14 list vrtule

1.15 náboj vrtule

1.16 systém ovládání vrtule

1.17 žárové části motoru

1.18 koše a závěsy balonů

1.19 gondoly vzducholodí

1.20 topná zařízení a palivové láhve horkovzdušných balonů a vzducholodí

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

DRUHY ÚHRAD A JEJICH VÝŠE ZA ÚKONY PROVÁDĚNÉ ÚŘADEM

1. Sazby za vykonání zkoušek, za přiznání další kvalifikace

1.1	Teoretické nebo praktické zkoušky
1.1.1	Pilot volných balonů	200 Kč
1.1.2	Pilot kluzáků	200 Kč
1.1.3	Soukromý pilot letounů/vrtulníků	300 Kč
1.1.4	Obchodní pilot letounů/vrtulníků	500 Kč
1.1.5	Dopravní pilot	1 000 Kč
1.1.6	Palubní inženýr	800 Kč
1.1.7	Palubní inženýr s omezením	300 Kč
1.1.8	Řídící letového provozu	800 Kč
1.1.9	Technik údržby letadel	200 Kč
1.1.10	Dispečer letecké dopravy	300 Kč
1.1.11	Operátor letecké stanice	100 Kč

Poznámka 1: V případě, že uchazeč o vydání průkazu způsobilosti neprovádí z rozhodnutí zkušební komise UCL plný rozsah zkoušek, (např. obnovu platnosti průkazu způsobilosti, vrácení odebraného průkazu způsobilosti, omezená oprávnění, vydání adekvátního průkazu způsobilosti za průkaz způsobilosti vydaný jiným státem, uznání teoretických zkoušek provedených v jiném státě apod.), může být výše poplatku snížena až na jednu třetinu, nejméně však na 50 Kč.

Poznámka 2: Pokud uchazeč neukončí úspěšně teoretickou zkoušku podle požadavků Zkušebního řádu a je-li mu povolena další opravná zkouška, podléhá tato zkouška poplatku ve výši 50 Kč.

1.2	Teoretické a/nebo praktické zkoušky za účelem získání další kvalifikace nebo zrušení omezení v průkaze způsobilosti již vydaném
1.2.1	Lety podle přístrojů, pokud se zkouška provádí zvlášť a není zahrnuta v požadavcích předpisu pro vydání průkazu způsobilosti	250 Kč
1.2.2	Jazyková zkouška, pokud se provádí zvlášť a není zahrnuta v požadavcích předpisu pro vydání průkazu způsobilosti	100 Kč
1.2.3	Zkušební lety (bez omezení)	300 Kč
1.2.4	Zkušební lety provozní	100 Kč
1.2.5	Instruktor	100 Kč
1.2.6	Další kvalifikace	50 Kč

Poznámka 1: V případě, že uchazeč o získání další kvalifikace nebo zrušení omezení v průkaze způsobilosti neprovádí z rozhodnutí zkušební komise ÚCL plný rozsah zkoušek (např. obnova platnosti kvalifikace, vrácení odebrané kvalifikace, přiznání adekvátní kvalifikace vydané jiným státem apod.), může být výše poplatku snížena až na jednu třetinu, nejméně však na 50 Kč.

Poznámka 2: Pod pojmem „Další kvalifikace“ se rozumí u výkonných letců zápis typové kvalifikace nebo zrušení omezení, zápis další typové kvalifikace pro vícemotorové letouny, všechny vrtulníky, u řídicích letového provozu zápis o další stanoviště nebo radarové kvalifikace a u technika údržby letadel další kategorie letadel nebo druh pohonné jednotky, pokud je tento zápis podmíněn rozdílovou zkouškou.

Poznámka 3: Pokud uchazeč o získání další kvalifikace nebo zrušení omezení neukončí úspěšně teoretickou zkoušku podle požadavků Zkušebního řádu a je-li mu povolena další opravná zkouška, podléhá tato další zkouška poplatku ve výši 50 Kč.

1.2.7	Změna v osobních datech průkazu způsobilosti, včetně prodloužení	50 Kč
1.3	Mimořádné praktické přezkoušení inspektorem ÚCL
1.3.1	jednopilotní letadlo VFR	100 Kč
1.3.2	jednopilotní letadlo IFR	200 Kč
1.3.3	vícepilotní letadlo VFR	200 Kč
1.3.4	vícepilotní letadlo IFR	500 Kč

Poznámka 1: Zpoplatnění podléhá i přezkoušení provedené Úřadem pověřeným instruktorem/inspektorem.

Poznámka 2: Při souběhu přezkoušení se vybírá pouze částka vyšší.

1. Doklady letadel

2.1	Palubní deník	150 Kč
2.2	Letadlová kniha	150 Kč
2.3	Deník kluzáku, balonu	100 Kč

Poznámka 1: Poplatek se vybere v případě vydání druhého a dalších dokladů. První vydání je zpoplatněno v poplatku za zápis letadla do Leteckého rejstříku.

2.4	Zápisy a změny zápisu zástavního práva	600 Kč

1. Akrobatické vystoupení a ochranná pásma

3.1	Vydání povolení k akrobatickému vystoupení nebo jeho změna	200 Kč
3.2	Prodloužení platnosti vydaného povolení	100 Kč
3.3	Stanovení ochranného pásma letiště nebo leteckého zabezpečovacího zařízení formou rozhodnutí	1 000 Kč
---	---	---

1. Sazby za změny, prodloužení nebo obnovení platnosti vydaného oprávnění

4.1	Za vydání „Uznání oprávnění servisní stanice“	5 000 Kč
4.2	Za prodloužení, změnu nebo rozšíření „Uznání servisní stanice“	2 500 Kč
4.3	změna provozní specifikace	5 000 Kč

1. Kontroly letové způsobilosti vyžádané provozovatelem

5.1	u letadel nad 10 000 kg	5 000 Kč
5.2	u letadel do 10 000 kg maximální vzletové hmotnosti	3 000 Kč
5.3	u letadel do 5700 kg maximální vzletové hmotnosti	1 000 Kč

Poznámka: Provozovatelem vyžádaná účast inspektora úřadu na přejímce letadla, činnosti spojené s vydáním, prodloužením nebo změnami „Uznání oprávnění servisní stanice“, případně činnost vyžádaná provozovatelem v zahraničí bude žadateli kalkulována dle skutečně vynaložených nákladů na každý den pobytu inspektora ÚCL v zahraničí.

1. Sazby za ověřování provozní způsobilosti zabezpečovací letecké techniky ověřovacími letadly Úřadu

6.1	Ověřování způsobilosti zabezpečovací letecké techniky
6.1.1	Kurzový maják ILS
6.1.1.1	Pravidelné letové měření (LLZ)	126 000 Kč
6.1.1.2	Pravidelné letové měření (LLZ+BC)	168 000 Kč
6.1.2	Sestupový maják ILS (GP)
6.1.2.1	Pravidelné letové měření	126 000 Kč
6.1.3	Rádiové návěstidlo 75 MHz (MKR)
6.1.3.1	Pravidelné letové měření	7 600 Kč
6.1.4	Všesměrový radiomaják VKV (VOR)
6.1.4.1	Pravidelné letové měření	210 000 Kč
6.1.5	Měřič vzdálenosti (DME)
6.1.5.1	Pravidelné letové měření	84 000 Kč
6.1.6	Nesměrový maják traťový (NDB), pro přiblížení (LOC)
6.1.6.1	Pravidelné letové měření (NDB)	84 000 Kč
6.1.6.2	Pravidelné letové měření (LOC)	7 600 Kč
6.1.7	Zaměřovací stanice pracující na VKV (VDF)
6.1.7.1	Pravidelné letové měření	84 000 Kč
6.1.8	VKV COM
6.1.8.1	Pravidelné letové měření	7 600 Kč
6.1.9	Přesný přibližovací radar (PAR)
6.1.9.1	Pravidelné letové měření	84 000 Kč
6.1.10	Přehledový radar řízeného okrsku (TAR)
6.1.10.1	Pravidelné letové měření TAR	84 000 Kč
6.1.10.2	Pravidelné letové měření SRA	21 000 Kč
6.1.11	Traťový přehledový radar (PSR)
6.1.11.1	Pravidelné letové měření	210 000 Kč
6.1.12	Sekundární přehledový radar (SSR)
6.1.12.1	Pravidelné letové měření	210 000 Kč
6.1.13	Multiradarové zpracování informací
6.1.13.1	Pravidelné letové měření (MULTIRAD)	126 000 Kč
6.1.13.2	Pravidelné letové měření (MULTILOC)	42 000 Kč
6.1.14	Světelné sestupové zařízení (SSZ)
6.1.14.1	Pravidelné letové měření (PAPI)	21 000 Kč
6.1.14.2	Pravidelné letové měření (APAPI)	14 000 Kč
6.1.15	Světelné zabezpečovací zařízení II. a III. kat.
6.1.15.1	Pravidelné letové měření (SZZ II. a III. kat.)	126 000 Kč
6.1.16	Světelné zabezpečovací zařízení vysoké svítivosti
6.1.16.1	Pravidelné letové měření (SZZ I. kat.)	63 000 Kč
6.1.17	Světelné zabezpečovací zařízení
6.1.17.1	Pravidelné letové měření (SZZ ostatní)	21 000 Kč
6.2	Za stanovení a ověření standardních (přístrojových) příletů (STAR) letiště	66 000 Kč
6.3	Za stanovení a ověření standardních (přístrojových) odletů (SID) letiště	66 000 Kč
6.4	Stanovení a ověření „Postupu přiblížení“	99 000 Kč
6.5	Za ověřovací činnost ověřovacími letadly Úřadu za 1 letovou hodinu	42 000 Kč
6.6	Za činnost ověřovacími letadly Úřadu v zahraničí dle individuální kalkulace nebo za 1 letovou hodinu	1 500 EUR

Poznámka 1: Poplatek je splatný do 14 dní po obdržení faktury nebo celoroční zálohou s vyrovnáním do 20. 12. běžného roku.

Poznámka 2: V případě, že nebude plánované letové měření provedeno z viny provozovatele ZLT, budou provozovateli ZLT účtovány skutečné náklady podle sazby uvedené v čl. 9.5.

Poznámka 3: V případě mimořádného letového měření prováděného na základě žádosti provozovatele ZLT nebo na základě zjištění závažných nedostatků účtuje Úřad provozovateli ZLT sazbu podle druhu měřeného zařízení nebo sazbu podle čl. 9.5.

Poznámka 4: Ověřování provozní způsobilosti ZLT provozované na letištích pouze s VFR provozem nepodléhá výše stanoveným poplatkům vyjma případů uvedených v poznámce 3. Výše stanoveným poplatkům rovněž nepodléhají ověřovací lety prováděné z rozhodnutí ředitele Úřadu a lety prováděné na základě meziresortních dohod, pokud je to v textu dohody stanoveno. V těchto případech žadatel zabezpečí potřebné množství LPH.

Vysvětlivky zkratek:

BC zadní sektor LLZ

LOC nesměrový maják používaný pro přiblížení

LLZ+BC kurzový maják ILS včetně zadního sektoru

MULTIRAD integrální zobrazení informací z více radarů

MULTILOC výnos části informací z MULTIRAD

1. Ostatní služby

7.1	Udělení výjimky z ustanovení předpisu řady L formou „Rozhodnutí Úřadu“ v případech, kdy je k tomu Úřad zmocněn	500 Kč
7.2	Cena za každou započatou hodinu vyžádané odborné konzultace	1 500 Kč

V případě úkonů prováděných podle tohoto Sazebníku mimo sídla Úřadu, je Úřad k výši poplatku stanoveného Sazebníkem Úřadu, oprávněn účtovat náklady spojené s cestou a případným pobytem pracovníka Úřadu na místě prováděného úkonu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PODMÍNKY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ LETIŠŤ

A. Neveřejné vnitrostátní letiště

Provozní doba není určena. Použití letiště se povoluje stanovenému okruhu uživatelů. Ostatní uživatelé mohou použít letiště pouze se souhlasem jeho provozovatele, který může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu.

Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit:

1. letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce,

1. telefonní spojení s pracovištěm ŘLP na nejbližším letišti (civilním nebo vojenském),

1. telefonní spojení s leteckou meteorologickou službou,

1. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) přístupným telefonem s provolbou po území ČR a sanitárním zařízením.

B. Veřejné vnitrostátní letiště

Provozní doba musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky: v období 15. 4. - 15. 10. minimálně 7 hodin každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu.

V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit:

1. letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce,

1. telefonní spojení s pracovištěm ŘLP na nejbližším letišti (civilním nebo vojenském),

1. telefonní spojení s leteckou meteorologickou službou,

1. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky a leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000),

1. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku,

1. veřejné sanitární zařízení,

1. veřejný telefon s provolbou po území ČR,

1. veřejně přístupné parkoviště automobilů,

1. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji,

1. poskytnutí prostředků na běžné ošetření letadel (alespoň pro omytí skel, dohuštění pneumatik),

1. parkování letadel na určeném místě, včetně poskytnutí prostředků pro kotvení letadel,

1. zprostředkování dalších služeb na vyžádání (občerstvení, ubytování, nezbytnou dopravu, lékařskou pomoc apod.),

1. informaci o okolních letištích poskytujících větší rozsah služeb (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní služby, opravy letadel atd.).

C. Neveřejné mezinárodní letiště

Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit:

1. letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém a anglickém jazyce,

1. v případě mezinárodního letiště s vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu^14) celní a pasové odbavení v prostoru k tomu určeném,

1. telefonní spojení umožňující navázat spojení s Letovým informačním střediskem Praha (FIC) a leteckou meteorologickou službou v době kratší než 10 minut,

1. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) telefonem s mezinárodní provolbou a sanitárním zařízením.

D. Veřejné mezinárodní letiště

Provozní doba musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky: v období 15. 4. - 15. 10. denně minimálně 7 hodin, minimální konec provozní doby v 16.00 hodin místního času. V ostatních obdobích každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 48 hodin před plánovaným časem letu.

V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit:

1. letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém a anglickém jazyce,

1. v případě mezinárodního letiště s vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu^14) celní a pasové odbavení v prostoru k tomu určeném,

1. telefonní spojení umožňující spojení s Letovým informačním střediskem Praha (FIC) a leteckou meteorologickou službou v době kratší než 10 minut,

1. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000),

1. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku,

1. veřejné sanitární zařízení,

1. veřejný telefon s mezinárodní provolbou,

1. veřejně přístupné parkoviště automobilů,

1. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji,

1. vybavení pro poskytování předletového ošetření letadel,

1. hangárování nebo alespoň parkování a střežení letadel na určeném místě, včetně prostředků pro kotvení letadel,

1. ubytování nebo alespoň zprostředkování dalších služeb (občerstvení, ubytování, doprava, lékařská pomoc apod.),

1. informace o dalších službách v okolí, které nejsou přímo letištěm poskytovány (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní hmoty, opravy letadel, ubytování hotelového typu, stravování v restauracích, veřejná doprava atd.).

Poznámka:

1. Výše uvedený rozsah služeb zajišťovaných v provozní době letiště je nutno považovat za minimální. Provozovatel letiště s ohledem na intenzitu a druh provozu přizpůsobí vybavenost, kapacitu a rozsah služeb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SLUŽEB A ČINNOSTÍ, KTERÝMI SE ZAJIŠŤUJE JEJICH POSKYTOVÁNÍ

Technické odbavení letadla (odbavení letadla na provozní ploše)

1. nakládka a vykládka letadla, včetně poskytnutí a provozování vhodných prostředků,

1. doprava posádky a cestujících mezi letadlem a terminálem,

1. doprava zavazadel mezi letadlem a terminálem,

1. komunikace mezi letadlem a vnějšími dodavateli služeb,

1. poskytování a provozování vhodných zařízení pro start motorů letadel,

1. poskytování a provozování vhodných zařízení pro pohyb letadel při příletu a odletu (tažení a tlačení letadla),

1. vnější a vnitřní čištění letadla,

1. služby vztahující se k toaletám a vodě,

1. vybavení kabiny vhodnými hygienickými potřebami a jejich skladování,

1. odstraňování sněhu a ledu, odledování letadla,

1. odbavení cestujících a jejich zavazadel,

1. odbavování cestujících jakéhokoliv druhu při příletu, odletu, přesunu nebo tranzitu, včetně kontroly cestovních dokladů.

1. registrace zavazadel a jejich přeprava do oblasti třídění,

1. manipulace se zavazadly v oblasti třídění, při přípravě k odletu, při nakládce a vykládce ze zařízení navrženého pro manipulace s nimi z letadla do oblasti třídění a naopak,

1. doprava zavazadel z oblasti třídění do oblasti výdeje,

1. odbavení nákladu a pošty,

1. fyzické manipulace spojené s vývozem, dovozem nebo transferem,

1. odbavení příslušných dokladů a celní postupy,

1. realizace bezpečnostních postupů dohodnutých mezi stranami nebo vyžádaných okolnostmi,

1. fyzické odbavení RFS kamionů jako náhradní letecké dopravy v dovozu a vývozu,

1. zásobování letadla potravinami a nápoji,

1. nákup surovin za účelem výroby občerstvení na paluby letadel,

1. skladování potravin a nápojů,

1. výroba občerstvení na paluby letadel,

1. nákup hotových výrobků za účelem zásobování letadel potravinami,

1. skladování hotových výrobků,

1. kompletace občerstvení,

1. skladování kompletovaného občerstvení,

1. expedice,

1. transport, nakládka a vykládka,

1. likvidace odpadů spojených s uvedenou činností,

1. manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji,

1. organizace a provádění operací čerpání a vyčerpávání leteckých pohonných hmot,

1. transport leteckých pohonných hmot z oblasti stáčiště k letadlu a zpět,

1. skladování leteckých pohonných hmot,

1. skladování a manipulace s oleji a ostatními technickými kapalinami.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Osnova letištní příručky

(k § 34a odst. 4 zákona)

I. Úvod

II. Změny a opravy

III. Kontrolní seznam stran

IV. Rozdělovník

V. Obsah

VI. Zkratky a symboly

VII. Definice

VIII. Textová část letištní příručky dle následujících bodů:

1. Všeobecné údaje

1.1 Účel letištní příručky

1.2 Právní požadavek na provedení osvědčování letiště

1.3 Prohlášení o používání letišť dle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví

1.4 Systém dostupných leteckých informací a postupy pro jejich vyhlašování včetně jmen, příjmení, funkcí a telefonních čísel kontaktních osob, obsah a rozsah předávaných leteckých informací

1.5 Systém zaznamenávaní pohybů letadel

1.6 Povinnosti provozovatele letiště

1. Mapové podklady letiště

2.1 Aktuální plán letiště se zákresem hlavních letištních zařízení určených pro provoz letadel v měřítku 1:5 000

2.2 Aktuální plán letiště se zákresem hranic letiště v měřítku 1:5 000

2.3 Situace letiště ve vztahu k okolním obcím se zákresem letištních zařízení a vybavení, která jsou umístěna vně hranic letiště

1. Údaje o letišti uvedené v letecké informační příručce (AIP)

1. Provozní a bezpečnostní postupy

4.1 Hlášení informací vztahujících se k letišti

Postupy hlášení jakýchkoli změn informací o letišti uvedených v letecké informační příručce (AIP) a postupy, jak vyžadovat vydání oznámení, rozšiřované telekomunikačními prostředky, obsahující informace o zřízení, stavu nebo změně kteréhokoliv leteckého zařízení, služby nebo postupů nebo o nebezpečí, jejichž včasná znalost je nezbytná pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem (NOTAM), včetně

4.1.1 postupů hlášení jakýchkoli změn Úřadu a systém nepřetržitého zaznamenávání hlášení změn,

4.1.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za oznamování změn a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné,

4.1.3 adresy a telefonního čísla poskytnuté Úřadem pro oznamování změn.

4.2 Přístup na pohybovou plochu letiště

Postupy, které jsou vytvořeny a prováděny v souladu s bezpečnostním programem ochrany civilního letectví před protiprávními činy provozovatele letiště k zajištění bezpečnosti leteckého provozu a k zabránění neoprávněného vniknutí osob, vozidel, zvířat nebo jiných předmětů na pohybovou plochu letiště, včetně

4.2.1 povinností provozovatele letiště, provozovatelů letadel, provozovatelů letištních služeb se stálým sídlem na letišti, ostrahy letiště,

4.2.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu přístupu na letiště a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.3 Letištní pohotovostní plán

Popis letištního pohotovostního plánu pro mimořádné události na letišti, včetně

4.3.1 plánů pro činnost při mimořádných událostech na letišti a v jeho blízkém okolí včetně leteckých nehod, závad a nouzových stavů letadla během letu, požárů letištních zařízení, protiprávních činů, ekologických havárií a všech nestandardních situací, majících charakter mimořádné události podle zvláštního právního předpisu^15),

4.3.2 popisu postupů nácviku a testování zařízení a vybavení, které má být použito v krizových situacích^16), včetně četnosti takových testů,

4.3.3 popisu zkušebního nácviku postupů v mimořádných situacích, včetně četnosti takových nácviků,

4.3.4 seznamu dotčených právnických i fyzických osob na letišti i mimo ně, které vykonávají činnosti související s provozem letiště, jejich telefonních a faxových čísel, adres elektronické pošty, adres Společnosti pro letecké telekomunikační a informační služby (SITA), případně jejich přidělených radiových frekvencí v rámci integrovaného záchranného systému,

4.3.5 zřízení letištního řídícího štábu za účelem organizace dílčích cvičení mimořádných událostí,

4.3.6 určení osoby odpovědné za vedení zásahu přímo na místě mimořádné události,

4.3.7 seznamu organizací působících na letišti, kontaktních osob a telefonních čísel, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.4 Záchranná a požární služba

Popis zařízení, vybavení, postupů a personálního zajištění požadavků záchranné a požární služby, včetně jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za tyto služby na letišti.

4.5 Kontrola pohybové plochy letiště a překážkových rovin provozovatelem letiště

Popis kontrol pohybové plochy letiště a překážkových rovin včetně

4.5.1 postupů pro nepřetržité provádění kontrol, zahrnující měření koeficientu tření a vrstvy pokrytí na drahách a pojezdových drahách,

4.5.2 postupů a prostředků komunikace se službou řízení letového provozu v průběhu provádění kontrol,

4.5.3 postupů vedení inspekčního deníku a místo jeho uložení,

4.5.4 četnosti provádění kontrol,

4.5.5 seznamu kontrolovaných položek,

4.5.6 postupů hlášení výsledků kontrol a činností vedoucích k odstranění nedostatků a zajištění nápravy,

4.5.7 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za provádění kontrol a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.6 Vizuální navigační prostředky a letištní elektrické systémy

Popis postupů pro kontrolu a údržbu návěstidel, znaků, značek a letištních elektrických systémů, včetně

4.6.1 postupů pro nepřetržité provádění kontrol a seznamu kontrolovaných položek,

4.6.2 postupů zaznamenávání výsledků kontrol a činností vedoucích k odstranění nedostatků a zajištění nápravy,

4.6.3 postupů pravidelné a mimořádné údržby,

4.6.4 postupů údržby náhradních zdrojů elektrické energie a postupů při částečném nebo úplném selhání systému zásobování letiště elektrickou energií,

4.6.5 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu a údržbu vizuálních navigačních prostředků a letištních elektrických systémů a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.7 Údržba pohybové plochy letiště

Popis uspořádání a postupy údržby pohybové plochy letiště, včetně

4.7.1 postupů údržby pohybové plochy se zpevněným povrchem,

4.7.2 postupů údržby pohybové plochy s nezpevněným povrchem,

4.7.3 postupů údržby postranních pásů drah a pojezdových drah,

4.7.4 postupů údržby odvodnění letiště a letištní kanalizace.

4.8 Bezpečnost provozu při provádění údržby a stavebních prací na letišti

Popis postupů plánování a provádění stavebních a údržbových prací (BOZP), včetně prací krátkodobých, na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, které mohou zasáhnout do překážkových rovin, včetně

4.8.1 postupů komunikace se službou řízení letového provozu v průběhu provádění údržby nebo stavebních prací,

4.8.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za plánování a provádění prací a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné,

4.8.3 seznamu právnických i fyzických osob působících na letišti, které vykonávají činnosti související s provozem letiště a mohou být přímo dotčeny prováděnými pracemi, a telefonní čísla kontaktních osob, na kterých jsou nepřetržitě dostupné,

4.8.4 seznamu právnických i fyzických osob, kterým mají být plánované práce na letišti oznamovány.

4.9 Řízení provozu na odbavovací ploše

Popis postupů řízení provozu na odbavovací ploše, včetně

4.9.1 postupů vzájemné koordinace mezi službou řízení letového provozu a stanovištěm řízení provozu na odbavovací ploše,

4.9.2 postupů pro přidělování míst pro stání letadel,

4.9.3 postupů pro vytlačování letadel a spouštění motorů,

4.9.4 organizace řazení letadel,

4.9.5 služeb vozidel pro navádění letadel na nebo ze stání (FOLLOW ME).

4.10 Řízení bezpečnosti provozu na odbavovací ploše

Postupy pro zajištění bezpečnosti na odbavovací ploše, včetně

4.10.1 ochrany proti účinkům proudění za motory letadel,

4.10.2 dodržování bezpečnostních postupů při doplňování paliva do letadel,

4.10.3 úklidových prací na odbavovací ploše,

4.10.4 odstraňování sněhu a ledu z odbavovací plochy,

4.10.5 postupů při hlášení mimořádných událostí na odbavovací ploše,

4.10.6 kontroly a zajištění dodržování zásad bezpečnosti práce.

4.11 Kontrola vozidel a mechanizačních prostředků na provozní části letiště

Postup kontroly vozidel a mechanizačních prostředků na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, včetně

4.11.1 příslušných pravidel provozu a kontroly jejich dodržování,

4.11.2 způsobu vydávání oprávnění k řízení vozidel a mechanizačních prostředků,

4.11.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu vozidel a mechanizačních prostředků a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.12 Kontrola omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti

Postupy k omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, včetně

4.12.1 způsobu vyhodnocování nebezpečí,

4.12.2 zavedení programů pro omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem,

4.12.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

4.13 Kontrola překážek

Postupy pro

4.13.1 monitorování překážkových rovin a zpracování mapy typu A,

4.13.2 kontrolu překážek provozovatelem letiště,

4.13.3 monitorování výšky staveb nebo budov nacházejících se v blízkosti překážkových rovin,

4.13.4 kontrolu nové výstavby v okolí letiště,

4.13.5 informování Úřadu o povaze a poloze překážek a o vzniku nových či odstranění stávajících překážek tak, aby mohla být přijata nezbytná opatření, včetně předání podkladů k publikaci Leteckou informační službou.

4.14 Odstraňování letadel neschopných pohybu

Postupy pro odstraňování letadel neschopných pohybu z pohybové plochy nebo z její blízkosti, včetně

4.14.1 povinností provozovatele letiště a držitele osvědčení o zápisu letadla do rejstříku nebo jeho zástupce,

4.14.2 postupu informování držitele osvědčení o zápisu letadla do rejstříku nebo jeho zástupce,

4.14.3 postupu udržování kontaktu se stanovištěm řízení letového provozu,

4.14.4 způsobu nasazení vyprošťovací techniky, prostředků a personálního zajištění pro odstranění letadla neschopného pohybu, včetně seznamů dostupné vyprošťovací techniky a prostředků s určením největšího možného typu letadla, jež jsou tyto prostředky schopné odstranit,

4.14.5 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za provedení odtažení letadla neschopného pohybu a jejich telefonní čísla.

4.15 Manipulace s nebezpečnými látkami

Postupy pro bezpečnou manipulaci a uskladnění nebezpečných látek na letišti, včetně

4.15.1 postupů manipulace s nebezpečnými látkami na zvláštních plochách na letišti, určených pro skladování hořlavých látek a jakýchkoli jiných nebezpečných látek,

4.15.2 postupů pro skladování a manipulaci s nebezpečnými látkami,

4.15.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za manipulaci s nebezpečnými látkami a jejich telefonní čísla.

4.16 Postupy při provozu za nízké dohlednosti

Podrobnosti postupů, které mají být zavedeny pro provoz při nízké dohlednosti.

4.17 Ochrana radionavigačních a světelných zařízení

Postupy ochrany okolí radionavigačních a světelných zařízení umístěných na letišti a zajištění jejich provozuschopnosti, včetně

4.17.1 kontroly činností v okolí radionavigačních a světelných zařízení,

4.17.2 popisu pozemní údržby v okolí radionavigačních a světelných zařízení,

4.17.3 umístění a doplňování výstražných znaků, upozorňujících na nebezpečné mikrovlnné záření v okolí radionavigačních zařízení,

4.17.4 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za ochranu radionavigačních prostředků a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné.

1. Správa letiště a systém řízení bezpečnosti provozu letiště

5.1 Správa letiště

Popis správy letiště, včetně

5.1.1 schématu organizační struktury letiště znázorňujícího jména a funkce klíčového personálu a stanovení jejich odpovědnosti,

5.1.2 jmen, příjmení a funkcí osob, které mají celkovou odpovědnost za bezpečnost na letišti a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné,

5.1.3 letištních výborů.

5.2 Systém řízení bezpečnosti provozu letiště

Za účelem zajištění dodržování všech provozně-bezpečnostních požadavků a zlepšování bezpečnosti na letišti se zavádí systém řízení provozní bezpečnosti letiště. Součástí systému řízení bezpečnosti provozu letiště je zejména

5.2.1 bezpečnostní politika vztahující se v co největší míře k procesu řízení bezpečnosti provozu letiště a její vztah k provozu a procesu údržby,

5.2.2 struktura nebo organizace systému řízení bezpečnosti zahrnující počet pracovníků a stanovení individuální a skupinové odpovědnosti za problematiku bezpečnosti,

5.2.3 strategie a plánování systému řízení bezpečnosti, jako např. způsob dosažení bezpečnostních cílů, vymezování priorit při zavádění bezpečnostních opatření a zajištění funkčního systému pro snižování rizik na co nejnižší možnou úroveň s neustálým ohledem na požadavky leteckých předpisů,

5.2.4 zavedení systému řízení bezpečnosti, včetně vybavení, metod a postupů pro efektivní předávání informací týkajících se bezpečnosti a prosazování bezpečnostních požadavků,

5.2.5 způsob jeho zavádění do takových oblastí, které vyžadují vyšší míru integrity systému řízení bezpečnosti (program bezpečnostních opatření),

5.2.6 opatření týkající se podpory bezpečnosti a prevence nehod a systém kontroly rizik zahrnující analýzu a postupy v případech havárií, nehod, problémů, defektů, chyb, nedostatků a selhání, a průběžné monitorování bezpečnosti,

5.2.7 vnitřní audit bezpečnosti a revizní systém specifikující systémy a programy pro řízení kvality bezpečnosti,

5.2.8 systém dokumentace všech letištních zařízení, které mají vztah k bezpečnosti, stejně jako záznamy o provozu a údržbě letiště a letištních zařízení, včetně informací o projektech a stavbách vozovek pro letadla a letištního osvětlení; tento systém by měl umožňovat snadné vyhledávání záznamů, včetně schémat,

5.2.9 výcvik a způsobilost personálu, včetně posuzování a vyhodnocování přiměřenosti úrovně prováděného výcviku a jeho kvality vzhledem k povinnostem na zajištění bezpečnosti, a metodika pro přezkušování způsobilosti personálu,

5.2.10 zahrnutí a prosazování bezpečnostních klauzulí ve smlouvách týkajících se stavebních prací na letišti.

5.3 Odchylky od leteckých předpisů

IX. Přílohy

X. Dodatky

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Druhy vážných incidentů

(k § 55 odst. 7 zákona)

1. Nebezpečné sblížení vyžadující manévr k vyhnutí se srážce nebo nebezpečné situaci nebo pokud by byl manévr k vyhnutí vhodný.

1. Srážka s terénem při řízeném letu byla odvrácena v kritickém okamžiku.

1. Přerušený vzlet na uzavřené nebo obsazené dráze, nebo vzlet z této dráhy s nedodržením minimální vzdálenosti od překážky nebo překážek.

1. Přistání nebo pokus o přistání na uzavřené nebo obsazené dráze.

1. Hrubá chyba v technice pilotáže ve snaze dosáhnout předpokládaného výkonu při vzletu nebo počátečním stoupání.

1. Požár a dým v oddělení pro cestující nebo nákladových prostorech, nebo požár motoru, i když byl tento požár zlikvidován hasicími prostředky.

1. Každá událost vyžadující, aby posádka nouzově použila kyslík.

1. Porušení konstrukce letadla nebo rozrušení motoru, které není klasifikováno jako letecká nehoda.

1. Vícenásobné chybné funkce jednoho nebo více letadlových systémů vážně ohrožující let.

1. Každý případ nezpůsobilosti posádky během letu.

1. Malá zásoba paliva, vyžadující hlášení nouzové situace pilotem.

1. Incidenty při vzletu a přistání, jako je například vyjetí do stran nebo za dráhu a přistání v předpolí.

1. Selhání systémů, nebezpečné meteorologické jevy, let za hranicemi provozních omezení a jiná událost, která mohla způsobit těžkosti při řízení letadla.

1. Porucha více než jednoho zálohového systému pro vedení letadla a navigaci tam, kde je zálohování vyžadováno.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Seznam událostí při provozu, údržbě, opravě a výrobě letadel, které podléhají hlášení

(k § 55 odst. 7 zákona)

I. Seznam událostí při provozu, údržbě, opravě a výrobě letadel, které podléhají hlášení

A. LETOVÝ PROVOZ

1. Provoz letadla

a) Manévr k vyhnutí

– při nebezpečí srážky s jiným letadlem, terénem nebo jiným objektem nebo nebezpečná situace, při které by byl manévr k vyhnutí vhodný;

– nezbytný pro zabránění srážce s jiným letadlem, terénem nebo jiným objektem;

– nezbytný pro zabránění jiným nebezpečným situacím.

b) Incidenty při vzletu nebo přistání, včetně preventivních nebo vynucených přistání. Incidenty jako krátké nebo dlouhé přistání nebo vybočení z dráhy. Vzlety, přerušené vzlety, přistání nebo pokusy o přistání na uzavřené, obsazené nebo nesprávné dráze. Nepovolený vstup na dráhu.

c) Neschopnost dosáhnout předpokládaného výkonu při vzletu nebo počátečním stoupání.

d) Kriticky nízký stav paliva nebo neschopnost přečerpání paliva či použití veškerého využitelného paliva.

e) Ztráta ovladatelnosti (včetně částečné nebo dočasné) bez ohledu na příčinu.

f) Události při rychlostech blízkých nebo přesahujících V1 jakožto důsledek nebo příčina nebezpečné nebo potenciálně nebezpečné situace (například zamítnutý vzlet, dosednutí ocasu, ztráta výkonu pohonné jednotky atd.).

g) Vzlet při nezdařeném přistání vedoucí k nebezpečné nebo potenciálně nebezpečné situaci.

h) Neúmyslná významná odchylka od rychlosti letu, předpokládaného kursu nebo výšky letu (více než 300 stop) bez ohledu na příčinu.

i) Klesání pod výšku rozhodnutí nebo minimální výšku pro klesání bez požadované vizuální kontroly.

j) Ztráta informací o skutečné vlastní poloze nebo poloze jiných letadel.

k) Přerušení komunikace mezi posádkou letadla (CRM) nebo mezi posádkou letadla a ostatními osobami (posádkou kabiny, řízením letového provozu, technickým personálem).

l) Tvrdé přistání - přistání, po kterém je nezbytná kontrola po tvrdém přistání.

m) Překročení mezních hodnot nerovnoměrného rozmístění paliva.

n) Chybné nastavení kódu SSR nebo dílčí stupnice výškoměru.

o) Chybné programování zařízení nebo chybné údaje v zařízeních pro navigaci nebo výpočet výkonu nebo použití chybných údajů.

p) Chybné přijetí nebo výklad radiotelefonních zpráv.

q) Závady nebo poruchy palivového systému, které mají vliv na dodávku a/nebo rozmístění paliva.

r) Neúmyslné opuštění zpevněného povrchu letadlem.

s) Srážka letadla s jiným letadlem, letadla s vozidlem nebo letadla s jinou překážkou na zemi.

t) Neúmyslné a/nebo chybné ovládání řídicích prvků.

u) Neschopnost dosáhnout plánované konfigurace letadla při jakékoli fázi letu (například podvozek a dveře podvozkového ústrojí, přistávací klapky, stabilizátory, sloty atd.).

v) Vznik nebezpečné nebo potencionálně nebezpečné situace za letu v důsledku úmyslné simulace nouzových podmínek při výcviku, kontrole systému nebo pro výcvikové účely.

w) Nadměrné vibrace.

x) Spuštění jakéhokoli primárního výstražného systému spojeného s manévrováním letadla, například konfigurační výstraha, signalizátor přetažení („Stick Shake“), signalizátor překročení rychlosti atd. s výjimkou, kdy

– posádka přesvědčivě ověří, že varování je chybné a toto chybné varování nevede k obtížím nebo nebezpečí vzhledem k reakcím posádky letadla na varování nebo

– je systém spuštěn pro výcvikové nebo kontrolní účely.

y) Varování výstražného systému pro přiblížení k zemi (GPWS/TAWS), jestliže

– se letadlo dostane do těsné blízkosti země v souladu s plánem nebo očekáváním nebo

– je varování uvedeno do provozu při povětrnostních podmínkách pro let podle přístrojů nebo v noci a je prokázáno, že bylo uvedeno do provozu v důsledku vysoké rychlosti sestupu (modus 1), nebo

– je varování uvedeno do provozu v důsledku závady na podvozku nebo dveřích podvozkového ústrojí v příslušném okamžiku při přistání (modus 4), nebo

– se naskytne nebo se může naskytnout jakákoli obtížná nebo nebezpečná situace v důsledku reakce posádky letadla na varování, například menší odstup od ostatních letadel. Tato situace může zahrnovat varování jakéhokoli modu nebo typu, včetně skutečného, poruchového nebo chybného varování.

z) Poplach výstražného systému pro přiblížení k zemi (GPWS/TAWS), jestliže se naskytne nebo se může naskytnout jakákoli obtížná nebo nebezpečná situace v důsledku reakce posádky letadla na poplach.

aa) Varování palubního protisrážkového systému ACAS (RA).

bb) Značné poškození letadla nebo vážné zranění osoby v důsledku náporu proudu vzduchu od tryskové nebo vrtulové pohonné jednotky.

1. Stav nouze

a) Požár, výbuch, kouř nebo jedovaté nebo škodlivé plyny i po uhašení požáru.

b) Použití nestandardního postupu posádkou letadla ve stavu nouze, jestliže

– standardní postup existuje, ale není použit,

– standardní postup neexistuje,

– standardní postup existuje, ale je neúplný nebo nevhodný,

– standardní postup je nesprávný,

– je použit nesprávný postup.

c) Nevhodnost jakéhokoli postupu určeného pro použití ve stavu nouze, včetně postupů používaných pro účely údržby, výcviku nebo kontroly.

d) Událost s následkem nouzové evakuace.

e) Pokles tlaku.

f) Použití nouzového zařízení nebo předepsaného nouzového postupu při řešení situace.

g) Událost s následkem vyhlášení nouzového stavu („mayday“ nebo „PAN-PAN“).

h) Porucha jakéhokoli nouzového systému nebo zařízení, včetně všech únikových dveří a osvětlení, včetně použití pro účely údržby, výcviku nebo kontroly.

i) Události vyžadující nouzové použití kyslíku jakýmkoli členem posádky.

1. Nezpůsobilost posádky

a) Nezpůsobilost jakéhokoli člena posádky letadla, včetně případů, které nastanou před odletem, jsou-li posouzeny tak, že by mohly zapříčinit nezpůsobilost po vzletu.

b) Nezpůsobilost jakéhokoli člena posádky kabiny, která mu znemožňuje vykonávat základní povinnost ve stavu nouze.

1. Zranění

Události, které vedou nebo mohly vést k vážnému zranění cestujících nebo člena posádky letadla, ale které nepodléhají hlášení jako letecká nehoda.

1. Počasí

a) Zásah blesku s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakékoli podstatné funkce.

b) Krupobití s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakékoli podstatné funkce.

c) Průlet silnou turbulencí s následkem zranění cestujících nebo s nezbytnou následnou kontrolou letadla („Turbulence Check“).

d) Průlet střihem větru.

e) Námraza s následkem obtíží při ovládání letadla, poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakékoli podstatné funkce.

1. Bezpečnost

a) Protiprávní čin v letecké dopravě,

b) Obtíže při zvládání nepřizpůsobivých cestujících.

c) Odhalení černých pasažérů.

1. Jiné události

a) Opakované případy zvláštního druhu události, která by sama o sobě nebyla považována za podléhající hlášení, ale která vzhledem k četnosti opakování vytváří potenciální nebezpečí.

b) Střet s ptákem s následkem poškození letadla nebo ztráty či poruchy jakékoli podstatné funkce.

c) Turbulence v úplavu.

d) Jiná událost jakéhokoli druhu, která je považována za událost, která poškodila nebo mohla poškodit letadlo nebo cestující na palubě nebo na zemi.

B. TECHNICKÉ UDÁLOSTI NA LETADLE

1. Konstrukce letadla

Ne všechny konstrukční závady je třeba hlásit. Je zapotřebí technického posouzení, které rozhodne o tom, zda je závada natolik závažná, aby byla nahlášena. Hlášení podléhá například:

a) Poškození nosného konstrukčního prvku, který není klasifikován jako prvek odolný vůči poškození (prvek s omezenou životností). Za nosné konstrukční prvky se považují všechny prvky, které se významně podílejí na odolávání letové, pozemní a tlakové zátěži a jejichž selhání by mohlo mít za následek celkové poškození letadla.

b) Závada nebo poškození překračující přípustné poškození nosného konstrukčního prvku, který je klasifikován jako prvek odolný vůči poškození.

c) Poškození nebo závada překračující povolené tolerance u konstrukčního prvku, jehož selhání by mohlo natolik omezit celkovou pevnost, že by již nebyly splněny předepsané bezpečnostní limity pro chvění, neperiodické pohyby nebo reverzi řízení.

d) Poškození nebo závada konstrukčního prvku, která by mohla mít za následek uvolnění větších stavebních dílů, které by mohly zranit cestující v letadle.

e) Poškození nebo závada konstrukčního prvku, která by mohla ohrozit řádný provoz systémů.

f) Ztráta jakéhokoli konstrukčního prvku letadla za letu.

1. Systémy

a) Ztráta, závažná závada nebo porucha jakéhokoli systému, podsystému nebo zařízení, je-li vyloučeno uspokojivé fungování standardních provozních postupů, testů a obdobných funkcí.

b) Nemožnost posádky kontrolovat systém, zejména

– samostatné neovlivněné akce;

– chybné a/nebo neúplné reakce, včetně omezení pohybu nebo pevnosti;

– samovolný pohyb řídicích prvků;

– mechanické rozpojení nebo výpadek.

c) Závada nebo porucha exkluzivní funkce (funkcí) systému (jeden systém může slučovat více funkcí).

d) Vzájemné ovlivňování uvnitř systému nebo mezi různými systémy.

e) Závada nebo porucha ochranného zařízení nebo nouzového systému spojeného se systémem.

f) Ztráta funkce záložního systému.

g) Jakákoli událost v důsledku nepředvídatelného chování systému.

h) Ztráta, závažná porucha nebo závada hlavního systému, podsystému nebo zařízení u typů letadel s jednoduchými hlavními systémy, podsystémy nebo zařízeními.

i) Ztráta, závažná porucha nebo závada více než jednoho hlavního systému, podsystému nebo zařízení u typů letadel s několika nezávislými hlavními systémy, podsystémy nebo zařízeními.

j) Signalizace jakéhokoli primárního výstražného systému spojeného se systémy nebo zařízením letadla, pokud posádka přesvědčivě neověří, že varování je chybné a toto chybné varování nevede k obtížím nebo nebezpečí vzhledem k reakcím posádky letadla na varování.

k) Únik hydraulických kapalin, paliva, oleje nebo jiných kapalin s následkem požárního ohrožení, možné nebezpečné kontaminace konstrukce, systémů nebo zařízení letadla nebo ohrožení cestujících.

l) Porucha nebo závada jakéhokoli signalizačního systému s následkem možné klamné signalizace pro posádku letadla.

m) Jakýkoli výpadek, porucha nebo závada při kritické fázi letu s významem pro fungování systémů letadla.

n) Významné odchylky skutečného výkonu od schváleného výkonu s následkem nebezpečné situace (s ohledem na přesnost metody pro výpočet výkonu), včetně brzdného účinku, spotřeby paliva atd.

o) Asymetrie řídicích prvků; například přistávacích klapek, slotů, spoilerů.

Dodatek této přílohy uvádí seznam příkladů událostí podléhajících hlášení v důsledku použití těchto všeobecných kritérií na zvláštní systémy.

1. Pohonné jednotky včetně motorů, vrtulí a rotorů a pomocné energetické jednotky (APU)

a) Zhasnutí, vysazení nebo závada motoru.

b) Překročení otáček nebo neschopnost kontrolovat rychlost jakékoli vysokorychlostní rotační součásti (například pomocné energetické jednotky, tlakového startéru, klimatizace, vzduchové pomocné turbiny, vrtule nebo rotoru).

c) Porucha nebo závada jakékoli součásti hnací jednotky s následkem jedné nebo více z těchto událostí

– vypadnutí součástí/úlomků;

– nekontrolovaný vnitřní nebo vnější požár nebo uvolňování horkých plynů;

– tah v jiném směru, než který předpokládá pilot;

– porucha provozu nebo neúmyslný provoz systému reverze tahu;

– neschopnost kontrolovat výkon, tah nebo otáčky;

– porucha závěsu motoru;

– částečná nebo úplná ztráta podstatné části hnacího ústrojí;

– viditelný hustý dým nebo koncentrace toxických látek, které mohou ohrozit posádku nebo cestující;

– neschopnost vypnout motor normálními postupy;

– neschopnost restartovat motor.

d) Neúmyslná ztráta, změna nebo kolísání tahu/výkonu, které jsou klasifikovány jako ztráta kontroly tahu nebo výkonu

– u jednomotorového letadla nebo

– je-li událost v daném případě považována za nepřiměřenou nebo

– může-li být postižen více než jeden motor u vícemotorového letadla, zejména v případě dvoumotorového letadla, nebo

– vícemotorového letadla, používá-li se stejný nebo podobný typ motoru v případě, kdy by byla událost považována za nebezpečnou nebo kritickou.

e) Závada na součásti s omezenou životností, která má za následek její vyjmutí z provozu před uplynutím její celkové životnosti.

f) Závady stejného původu, které mohou vést k tomu, že bude během letu vypnuto více než jeden motor.

g) Provozní závada nebo neúmyslný provoz omezovače hnacího ústrojí nebo řídicího zařízení.

h) Překročení parametrů hnacího ústrojí.

i) Setkání s cizím tělesem s následkem poškození.

j) Porucha nebo závada jakékoli části vrtule nebo hnacího ústrojí s následkem jedné nebo více z těchto událostí:

– překročení otáček vrtule;

– vnik nadměrného odporu vzduchu;

– tah opačným směrem, než požaduje pilot;

– uvolnění vrtule nebo větší části vrtule;

– porucha s následkem nadměrné nerovnováhy;

– nezamýšlený pohyb listů vrtule pod minimální pozici při nízkém úhlu nastavení, stanovenou pro daný režim letu;

– neschopnost nastavit vrtuli do praporové polohy;

– neschopnost změnit úhel nastavení vrtule;

– neúmyslná změna úhlu nastavení;

– nekontrolovatelné kolísání otáček nebo tahu;

k) Poškození nebo závada hnacího ústrojí/upevnění hlavního rotoru, které mohou mít za následek oddělení rotoru za letu a/nebo poruchy ovládání rotoru.

l) Poškození ocasního rotoru, jeho hnacího ústrojí a rovnocenných systémů.

m) Vypnutí nebo porucha pomocné hnací jednotky, má-li být k dispozici podle provozních požadavků, například ETOPS, MEL atd.

n) Neschopnost vypnout pomocnou hnací jednotku.

o) Překročení otáček.

p) Neschopnost spustit pomocnou hnací jednotku, je-li to zapotřebí z provozních důvodů.

1. Lidské faktory

Události, při nichž úprava nebo nepřiměřenost konstrukce letadla mohly způsobit chybu při používání, která by měla nebezpečné nebo katastrofické následky.

1. Ostatní události

a) Události, které se obvykle nepovažují za podléhající hlášení (například vnitřní vybavení a zařízení kabiny, vodní systémy), jestliže okolnosti měly za následek ohrožení letadla nebo cestujících.

b) Požár, výbuch, kouř nebo jedovaté nebo škodlivé plyny.

c) Jiné události, které by mohly ohrozit letadlo nebo ovlivnit bezpečnost cestujících na palubě nebo osoby či majetek v blízkosti letadla nebo na zemi.

d) Porucha nebo závada systému pro hlášení cestujícím, takže hlášení posádky pro cestující nejsou možná nebo nejsou slyšitelná.

e) Závada nastavení sedadla pilota při letu.

C. ÚDRŽBA A OPRAVA LETADLA

1. Chybná montáž částí nebo komponentů letadla zjištěná při kontrolním nebo zkušebním postupu, který nebyl určen pro tento zvláštní účel.

1. Únik horkého vzduchu s následkem poškození konstrukce.

1. Jakákoli závada na součásti s omezenou životností s následkem vyjmutí z provozu před uplynutím doby její životnosti.

1. Poškození nebo porušení (například zlomy, trhliny, koroze, delaminace, uvolnění atd.) bez ohledu na příčinu (například vibrace, ztráta pevnosti nebo porucha konstrukce) u

a) primární konstrukce nebo nosného konstrukčního prvku (PSE; podle definice v příručce výrobce pro opravy), překračuje-li toto poškození nebo porušení povolené hranice uvedené v příručce pro opravy a vyžaduje-li opravu nebo celkovou nebo částečnou výměnu;

b) sekundární konstrukce, které následně ohrozilo nebo mohlo ohrozit letadlo;

c) pohonné jednotky, vrtule nebo rotorového systému.

1. Jakýkoli výpadek, porucha nebo závada jakéhokoli systému nebo zařízení nebo jejich poškození nebo porušení zjištěné v důsledku porovnání se směrnicemi pro letovou způsobilost nebo jinými závaznými předpisy vydanými řídicím orgánem, jsou-li

a) organizací, která provádí porovnání a podává hlášení, zjištěny poprvé;

b) při následném porovnání překročeny přípustné hranice uvedené v předpisech a/nebo zveřejněné postupy opravy/seřízení nejsou k dispozici.

1. Porucha jakéhokoli nouzového systému nebo zařízení, včetně všech únikových dveří a osvětlení, včetně použití pro účely údržby nebo kontroly.

1. Neshoda nebo závažné nedostatky v dodržení shody s požadovanými postupy údržby.

1. Výrobky, součásti, zařízení a materiály neznámého nebo podezřelého původu.

1. Zavádějící, chybné nebo nedostatečné údaje o údržbě nebo postupy údržby, které mohou mít za následek nedostatky v údržbě.

1. Jakýkoli výpadek, porucha nebo závada pozemního zařízení používaného pro zkoušky nebo kontroly systémů a zařízení letadla, jestliže požadované rutinní kontrolní a zkušební postupy nedostatečně identifikují problém, což má za následek nebezpečnou situaci.

D. LETIŠTNÍ ZAŘÍZENÍ A POZEMNÍ SLUŽBY

1. Letiště a letištní zařízení

a) Únik významného množství paliva při tankování.

b) Natankování nesprávného množství paliva, které může mít významný vliv na životnost, výkon, rovnováhu nebo konstrukční pevnost.

1. Cestující, zavazadla, náklad

a) Významná kontaminace konstrukce, systémů a zařízení letadla v důsledku přepravy zavazadel nebo nákladů.

b) Nesprávné rozmístění cestujících, zavazadel nebo nákladu, které může mít významný vliv na rozložení hmotnosti a/nebo vyvážení letadla.

c) Nesprávné uložení zavazadel nebo nákladu (včetně příručních zavazadel), které může jakýmkoli způsobem ohrozit letadlo, jeho zařízení nebo cestující nebo bránit v nouzové evakuaci.

d) Nepřiměřené uložení nákladových kontejnerů nebo ostatních významných součástí nákladu.

e) Přeprava nebo pokus o přepravu nebezpečného zboží za porušení příslušných předpisů, včetně nesprávného označení a balení nebezpečného zboží.

1. Pozemní odbavení a služby

a) Výpadek, porucha nebo závada pozemního zařízení používaného pro zkoušky nebo kontroly systémů a zařízení letadla, jestliže požadované rutinní kontrolní a zkušební postupy nedostatečně identifikují problém, což má za následek nebezpečnou situaci.

b) Neshoda nebo závažné nedostatky v dodržení shody s požadovanými postupy odbavení.

c) Natankování kontaminovaného nebo nesprávného paliva nebo jiných provozních kapalin/plynů (včetně kyslíku a pitné vody).

II. Seznam událostí podléhajících hlášení v souvislosti s letovými navigačními službami

1. Incidenty, při nichž téměř dojde ke srážce (včetně zvláštních situací, při nichž je vzdálenost jednoho letadla od jiného letadla/země/vozidla/osoby nebo předmětu považována za příliš malou):

a) nedodržení minimálního rozstupu;

b) případy, kdy téměř dojde k nehodě (téměř srážka s terénem při řízeném letu);

c) událost na dráze, která si vyžádala manévr k vyhnutí.

1. Možnost srážky nebo události blízké srážce (včetně zvláštních situací, které mohou vést ke srážce nebo události blízké srážce, jestliže by bylo v blízkosti jiné letadlo):

a) událost na dráze, která si nevyžádala manévr k vyhnutí;

b) vyjetí z dráhy;

c) odchýlení letadla od letových povolení a instrukcí řízení letového provozu (ATC);

d) odchýlení letadla od příslušných předpisů uspořádáním letového provozu (ATM)

nedodržení stanovených postupů uspořádání letového provozu (ATM);

neoprávněné narušení vzdušného prostoru;

odchýlení od stanoveného vybavení letadla, které příslušné předpisy stanovily jako povinné, a od jeho stanoveného použití v souvislosti s uspořádáním letového provozu (ATM).

1. Zvláštní události specifické pro uspořádání letového provozu (ATM), jimiž mohou být:

a) neschopnost poskytovat služby uspořádání letového provozu (ATM)

neschopnost poskytovat letové provozní služby;

neschopnost poskytovat službu uspořádání vzdušného prostoru;

neschopnost poskytovat služby řízení toku letového provozu;

b) výpadek funkce komunikace;

c) výpadek funkce přehledového zařízení;

d) výpadek funkce zpracování a distribuce dat;

e) výpadek funkce navigace;

f) bezpečnost systému uspořádání letového provozu (ATM).

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Průkaz inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod

(k § 55a odst. 3 písm. a) zákona)

Průkaz inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod je vyroben z papírové karty o rozměrech 99 x 68 mm zatavené do průhledné laminační fólie o rozměrech 105 x 74 mm.

Lícová strana služebního průkazu má vlevo nahoře umístěn velký státní znak. Vedle velkého státního znaku je nápis „Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod“ a pod ním text „Průkaz inspektora“. Vpravo nahoře je umístěno logo Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. V levé části je umístěna fotografie vyhovující požadavkům na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu.^16) Napravo od fotografie je uveden titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo průkazu a datum jeho vydání.

Na rubové straně je v horní části napravo uvedeno „Česká republika“. Rubová strana dále obsahuje informaci o zákonném zmocnění inspektora k jeho činnostem a podpis ředitele Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

Vzor průkazu inspektora:

Lícová strana

[image omitted]

Rubová strana:

[image omitted]

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

SAFA

Standardní zpráva

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona

[image omitted]

Vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona

[image omitted]

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka

(K § 22e odst. 4 zákona)

Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu

[image omitted]

Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka

[image omitted]

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Hodnotící stupnice jazykových znalostí

(K § 22f odst. 1 zákona)

Úroveň	Výslovnost Používá dialekt nebo způsob výslovnosti srozumitelný pro leteckou veřejnost	Struktura Relevantní gramatické struktury a větné vzorce jsou determinovány funkcemi jazyka, adekvátními danému úkolu	Slovní zásoba	Plynulost	Porozumění	Komunikace
Expertní 6	Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace, i když mohou být ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, téměř nikdy neovlivňují snadnost dorozumění.	Základní i složité gramatické struktury a větné vzorce jsou důsledně dobře ovládány.	Rozsah slovní zásoby a její přesnost jsou dostatečné pro efektivní komunikaci o širokém rozsahu známých či neznámých témat. Slovní zásoba je idiomatická, s rozlišením jemných významových rozdílů a citlivá na jazykový styl.	Schopnost obšírně a plynně hovořit. Mění rychlost řeči ze stylistických důvodů, např. pro zdůraznění důležité části. Spontánně používá vhodná strukturující a spojovací slova v řeči.	Porozumění je přesné téměř ve všech souvislostech a zahrnuje porozumění jazykovým a kulturním zvláštnostem.	Snadno komunikuje téměř ve všech situacích. Vnímá verbální i neverbální podněty a vhodně na ně reaguje.
Rozšířená 5	Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace, i když mohou být ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, zřídka ovlivňují snadnost dorozumění.	Základní gramatické struktury a větné vzorce jsou důsledně dobře ovládány. Pokouší se o složitější struktury, ale s chybami, které někdy ovlivňují význam sdělení.	Rozsah slovní zásoby a přesnost jsou dostatečné pro efektivní komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech. Parafrázuje důsledně a úspěšně. Slovní zásoba je někdy idiomatická.	Schopnost obšírně hovořit poměrně snadno o známých tématech, ale neumí měnit rychlost řeči jako stylistický prostředek. Je schopen používat vhodné jazykové prostředky pro zajištění koheze a koherence textu.	Porozumění je přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech a je většinou přesné, je-li mluvčí konfrontován s jazykovými či situačními komplikacemi či neočekávaným sledem událostí. Je schopen porozumět širokému rozsahu řečových variant (dialektu nebo způsobu řeči) či jazykových stylů.	Reakce jsou okamžité, odpovídající a věcné. Účinně řídí vztah mluvčího a posluchače.
Provozní 4	Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, ale pouze někdy ovlivňují snadnost dorozumění.	Základní gramatické struktury a větné vzorce jsou používány tvořivě a obvykle jsou dobře ovládány. Mohou se vyskytnout chyby, zejména v neobvyklých a neočekávaných situacích, ale jen zřídka ovlivňují význam sdělení.	Rozsah slovní zásoby a přesnost jsou obvykle dostatečné pro efektivní komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech. Schopnost často úspěšně parafrázovat při nedostatku slovní zásoby v neobvyklých a neočekávaných situacích.	Schopnost vytvářet souvislé úseky promluvy. Hovoří ve vhodném tempu. Příležitostně může dojít ke ztrátě plynulosti při přechodu z nacvičené či formulkové řeči do spontánní komunikace, nebrání to však efektivní komunikaci. Schopnost omezeně používat strukturující a spojovací slova v řeči. Textová výplň nepůsobí rušivě.	Porozumění je většinou přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, je-li použitý způsob řeči či řečová varianta dostatečně srozumitelná pro mezinárodní komunitu uživatelů. Je-li mluvčí konfrontován s jazykovými či situačními komplikacemi či s neočekávaným vývojem událostí, porozumění může být pomalejší nebo jsou potřeba vysvětlující postupy.	Reakce jsou obvykle okamžité, odpovídající a věcné. Zahajuje a udržuje komunikaci, i když se vyrovnává s neočekávaným vývojem událostí. Možná nedorozumění řeší přiměřeně jazykovými prostředky sloužícími k ověření, potvrzení a objasnění.
Přípravná provozní 3	Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka a často ovlivňují snadnost dorozumění.	Základní gramatické struktury a větné vzorce spojené s předvídatelnými situacemi nejsou vždy dobře ovládány. Chyby často ovlivňují význam sdělení.	Rozsah a přesnost slovní zásoby jsou často dostatečné pro komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, ale rozsah je omezený a výběr slov je často nevhodný. Často neschopnost úspěšně parafrázovat, pokud chybí slovní zásoba.	Vytváří souvislé úseky promluvy, ale frázování a pauzy jsou často nevhodné. Váhání či pomalost toku jazyka mohou bránit efektivní komunikaci. Textová výplň někdy působí rušivě.	Porozumění je často přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, je-li použit způsob řeči či řečová varianta dostatečně srozumitelná pro mezinárodní komunitu uživatelů. Nemusí porozumět jazykovým či situačním komplikacím či při neočekávaném vývoji událostí.	Reakce jsou někdy okamžité, odpovídající a věcné. Schopnost zahájit a udržovat komunikaci s přiměřenou snadností o známých tématech a v předvídatelných situacích. Obvykle neodpovídající při řešení neočekávaného vývoje událostí.
Základní 2	Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou velmi ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka a obvykle ovlivňují snadnost dorozumění.	Prokazuje pouze omezené zvládnutí velmi jednoduchých naučených gramatických struktur a větné vzorce.	Omezený rozsah slovní zásoby se skládá pouze z osamocených výrazů a naučených frází.	Schopnost tvořit pouze velmi krátké, samostatné nesouvislé úseky řeči s častými pauzami a rušivým použitím textové výplně při hledáni výrazů a při výslovnosti méně známých slov.	Porozumění je omezeno na samostatné ojedinělé naučené fráze, jsou-li pečlivě a pomalu vyslovovány.	Reakce jsou pomalé a doba odezvy nepřiměřená. Komunikace je omezena na jednoduché rutinní výměny.
Přípravná základní 1	Zvládá na nižší než základní úrovni.	Zvládá na nižší než základní úrovni.	Zvládá na nižší než základní úrovni.	Zvládá na nižší než základní úrovni.	Zvládá na nižší než základní úrovni.	Zvládá na nižší než základní úrovni.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Náležitosti plánu výcviku

(K § 22j odst. 5 zákona)

Plán výcviku zejména obsahuje následující oblasti úpravy

a) cíle a obsahovou náplň jednotlivých druhů výcviku včetně charakteristiky znalostí a získaných dovedností, které by měl absolvent během výcviku nabýt,

b) vlastní organizaci jednotlivých druhů výcviku, zejména personální a materiální zabezpečení výuky včetně typů používaných simulátorů, dostatečného množství výukových materiálů, učeben a kvalifikovaných vyučujících,

c) vlastní osnovu výcviku jednotlivých druhů výcviku včetně doby jejich trvání, průběžného přezkušování získaných znalostí, způsobu pravidelných hodnocení a způsobu vedení výcvikové dokumentace, včetně její archivace,

d) způsob a intervaly pravidelného prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu,

e) způsob a formu vedení záznamů o výcviku a prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Rozsah údajů uchovávaných v databázi

(K § 51a odst. 11 zákona)

A. Údaje o terénu	získávání
Oblast pokrytí	povinné
Identifikace původce (originátora) dat	povinné
Způsob získání	povinné
Rozteč bodů	povinné
Horizontální referenční systém	povinné
Horizontální rozlišení	povinné
Horizontální přesnost	povinné
Horizontální stupeň věrohodnosti	povinné
Horizontální poloha	povinné
Výška nad mořem	povinné
Vztažná výška nad mořem	povinné
Vertikální referenční systém	povinné
Vertikální rozlišení	povinné
Vertikální přesnost	povinné
Vertikální stupeň věrohodnosti	povinné
Typ plochy	volitelné
Zaznamenaná plocha	povinné
Úroveň proniknutí	volitelné
Známé odchylky	volitelné
Integrita	povinné
Označení data a času	povinné
Použitá měřicí jednotka	povinné
B. Údaje o překážkách	získávání
---	---
Oblast pokrytí	povinné
Identifikace původce (originátora) dat	povinné
Identifikace překážky	povinné
Horizontální přesnost	povinné
Horizontální stupeň věrohodnosti	povinné
Horizontální poloha	povinné
Horizontální rozlišení	povinné
Horizontální rozsah	povinné
Horizontální referenční systém	povinné
Výška nad mořem	povinné
Výška nad zemí	volitelné
Vertikální přesnost	povinné
Vertikální stupeň věrohodnosti	povinné
Vertikální rozlišení	povinné
Vertikální referenční systém	povinné
Druh překážky	povinné
Geometrický druh	povinné
Integrita	povinné
Označení data a času	povinné
Použitá měřicí jednotka	povinné
Účinnost	volitelné
Osvětlení	povinné
Označení	povinné

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Vlastnosti údajů o terénu a překážkách

(K § 51a odst. 11 zákona)

Vlastnosti údajů o terénu

	Území vymezené podle § 16g odst. 3	Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a) a b)	Území vymezené podle § 16g odst. 7
Rozteč bodů	nejvíce 3 obloukové vteřiny (přibližně 90 m)	nejvíce 1 oblouková vteřina (přibližně 30 m)	nejvíce 0,3 obloukové vteřiny (přibližně 9 m)
Vertikální přesnosta)	0 až 30 m	0 až 3 mg)	0 až 1 m
Vertikální rozlišeníb)	1 m	0,1 m	0,1 m
Horizontální přesnostc)	0 až 50 m	0 až 5 m	0 až 2,5 m
Stupeň věrohodnostid)	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší
Integritae)	0 až 1 × 10-3	0 až 1 × 10-5	0 až 1 × 10-5
Četnost předávání	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)

a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu.

b) Hodnota vertikálního rozlišení udává tvar čísla v jakém se vertikální poloha měřeného bodu zaznamená. (Např. pokud je hodnota vertikálního rozlišení stanovená na 0,01 m, je zapotřebí vertikální polohu uvést s přesností a zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Pokud je změřená hodnota např. 100 m, bude uvedena jako 100,00 m; nebo pokud je změřená jako 52,548 m, bude uvedena jako 52,55 m.)

c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu.

d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost.

e) Hodnota integrity udává maximální počet nezjistitelných chyb, které postihly údaj v databázi v době od vstupu údaje nebo od jeho autorizované změny. (Např. integrita 3 × 10^-8 znamená, že nezjistitelná chyba nesmí být očekávána ve více jak 3 záznamech z celkem 100 000 000 pořízených záznamů.)

f) Význačnou změnou se rozumí zjištěná změna výšky nad mořem minimálně 2 bodů sítě modelu terénu o hodnotu větší než je vertikální přesnost pro danou kategorii území nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další).

g) Údaje o terénu předávané Ministerstvem obrany dosahují menší přesnosti v oblastech trvalých lesních porostů.

Vlastnosti údajů o překážkách

	Území vymezené podle § 16g odst. 3	Území vymezené podle § 16g odst. 4 písm. a) a b)	Území vymezené podle § 16g odst. 7
Vertikální přesnosta)	0 až 3 m	0 až 3 m	0 až 1 m
Vertikální rozlišeníb)	1 m	0,1 mg)	0,1 m
Horizontální přesnostc)	0 až 50 m	0 až 5 m	0 až 2,5 m
Stupeň věrohodnostid)	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší
Integritae)	0 až 1 × 10-3	0 až 1 × 10-5	0 až 1 × 10-5
Četnost předávání	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.f)

a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu.

b) Hodnota vertikálního rozlišení udává tvar čísla v jakém se vertikální poloha měřeného bodu zaznamená. (Např. pokud je hodnota vertikálního rozlišení stanovená na 0,01 m, je zapotřebí vertikální polohu uvést s přesností a zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Pokud je změřená hodnota např. 100 m, bude uvedena jako 100,00 m; nebo pokud je změřená jako 52,548 m, bude uvedena jako 52,55 m.)

c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu.

d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost.

e) Hodnota integrity udává maximální počet nezjistitelných chyb, které postihly údaj v databázi v době od vstupu údaje nebo od jeho autorizované změny. (Např. integrita 3 × 10^-8 znamená, že nezjistitelná chyba nesmí být očekávána ve více jak 3 záznamech z celkem 100 000 000 pořízených záznamů.)

f) Význačnou změnou se rozumí zjištění nové překážky, nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další). Údaje o dočasné stavbě se předávají, jestliže doba její dočasnosti přesáhne 120 dnů.

g) Údaje o překážkách předávané Ministerstvem obrany mají vertikální rozlišení 1 m.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Průkaz k výkonu státního dozoru v civilním letectví

[image omitted]

^1) § 8 odst. 3 - Příloha č. 8, § 9 - Příloha č. 8, § 10 odst. 4 - Příloha č. 8, § 12 odst. 1 písm. c) - Přílohy č. 2 a 16, § 12 odst. 3 - Příloha č. 6, § 15 odst. 2 - Přílohy č. 2 a 6, § 20 odst. 3 - Příloha č. 1, § 22 odst. 2 - Příloha č. 1, § 22 odst. 9 - Příloha č. 1, § 26 odst. 2 - Příloha č. 14, § 39 odst. 2 - Přílohy č. 14 a 10, § 44 odst. 1 - Příloha č. 2, § 45 odst. 4 - Přílohy č. 3, 4, 5, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 15, § 47 odst. 2 - Přílohy č. 10 a 11, § 53 odst. 2 - Příloha č. 2, § 55 odst. 4 - Příloha č. 13, § 80 odst. 2 - Příloha č. 18, § 85 odst. 3 - Příloha č. 17. Předpisy k Úmluvě č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb., jsou k dispozici u Ministerstva dopravy a spojů a Úřadu pro civilní letectví.

^1a) § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

^2) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Přílohy č. 6, 8 a 16.

^3) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Příloha č. 8.

^3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

^4) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Přílohy č. 6, 8 a 10.

^4a) Čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství.

^5) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb.

^6) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. - Přílohy č. 2, 3, 6 a 11.

^7) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.

^8b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

^9) Nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

^10) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^11a) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů – Příloha č. 17.

^11b) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství.

^11c) Čl. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.

^11d) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.

^12) § 83 odst. 1 písm. e) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^13) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^13a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel.

^14) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.

^15) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^16) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 5 vyhlášky č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.

^17) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství.

^18) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

^19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).