← Aktuální text · Historie

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Aktuální text a fecha 2005-09-26

ČÁST PRVNÍ

POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY

§ 1

Předmět úpravy

(1) Účelem zákona je stanovit v souladu s právem Evropských společenství^1) a na základě bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství^1a) povinnosti provozovatelů potravinářských podniků a osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky,^1b) a upravit státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.^1a)

(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele^1b) ohlásit zásoby^1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v bezprostředně závazných předpisech Evropských společenství^1d) (dále jen „zásoby“) a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.

(3) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.^1e)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

výživovým tvrzením není informace o druhu, množství živin nebo energetické hodnotě,

§ 3

Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku

(1) Provozovatel potravinářského podniku^3a) je povinen

(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny (dále jen „výrobce“), je dále povinen

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy.^1e),^2c)

(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo suroviny ze třetích zemí (dále jen „dovozce“), je povinen

(5) Při dovozu potravin nebo surovin ze třetích zemí podle odstavce 4 celní orgán

(6) Celní orgán přeruší řízení o propuštění potravin nebo surovin podle odstavce 4 nebo 5 do celního režimu volného oběhu a neprodleně požádá orgány dozoru o závazné stanovisko,^3m) pokud byla potravina nebo surovina nahlášena v systému rychlého varování;^3n) následně přijme opatření v souladu s nařízením vlády (§ 18 odst. 2).

(7) Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí je povinen

(8) S potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) ve správním řízení^3o) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.^3c)^

(9) V případě vývozu nebo dovozu potravin nebo surovin podle odstavce 8, nebo potravin nebo surovin neznámého původu, celní orgán neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 8, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami nebo surovinami.

(10) Osoba, která uvádí do oběhu volně rostoucí jedlé houby^3p) určené k prodeji spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely, musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání.

(11) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice^1e) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.^3r)

(12) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku.

(13) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká

§ 3a

Povinnosti výrobců a dovozců některých přídatných látek

(1) Ministerstvo zdravotnictví na žádost výrobce nebo dovozce přídatné látky určené k výrobě potravin a neuvedené v prováděcím právním předpise,^3s) anebo provozovatele potravinářského podniku, může vydat souhlas k její výrobě nebo používání. Souhlas Ministerstva zdravotnictví se vydává nejdéle na dobu 2 let.

(2) Bez souhlasu Ministerstva zdravotnictví podle odstavce 1 nelze jiné přídatné látky než uvedené v prováděcím právním předpise^3s) používat k výrobě potravin nebo tyto uvádět do oběhu.

(3) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat

(4) V souhlasu Ministerstvo zdravotnictví stanoví druhy potravin včetně potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku přidávat, a podmínky jejího použití; v souhlasu lze stanovit i způsob a rozsah značení přídatné látky na obale. Při rozhodování o vydání souhlasu Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k tomu, aby množství přídatné látky bylo omezeno na nejnižší míru potřebnou k dosažení požadovaného účinku, a zohlední akceptovatelnou denní dávku nebo odhad pravděpodobného příjmu přídatné látky ze všech zdrojů.

(5) Ministerstvo zdravotnictví o vydání souhlasu jménem České republiky do 2 měsíců ode dne jeho vykonatelnosti informuje Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie. Před uplynutím doby 2 let může Ministerstvo zdravotnictví jménem České republiky požádat Komisi Evropských společenství o zahrnutí nové přídatné látky do seznamu povolených přídatných látek. V žádosti uvede podklady, které zařazení látky do seznamu podporují a způsob použití přídatné látky. Pokud Komise Evropských společenství předá návrh České republiky Radě Evropských společenství, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dobu nutnou k rozhodnutí Rady Evropských společenství, nejdéle však na dobu 18 měsíců. Pokud Rada Evropských společenství návrhu České republiky na zařazení přídatné látky do seznamu vyhoví, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dalších 18 měsíců. Pokud Komise Evropských společenství návrh České republiky nepředloží k rozhodnutí příslušnému orgánu Evropských společenství nebo tento orgán ve stanovené lhůtě o zařazení do seznamu nerozhodne, zaniká souhlas Ministerstva zdravotnictví, udělený nebo prodloužený podle tohoto ustanovení, dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s touto skutečností seznámí osobu, které byl souhlas podle odstavce 1 vydán. Pro tutéž přídatnou látku, pro kterou souhlas zanikl, nelze udělit nový souhlas, pokud to neodůvodňuje vědecký a technický pokrok, dosažený od doby zániku souhlasu.

(6) Výrobce nebo dovozce přídatné látky, na kterou byl vydán souhlas podle odstavce 1, je povinen seznámit provozovatele potravinářských podniků a osoby provozující stravovací služby,^1e) kteří od něj přídatnou látku odebírají, s druhy potravin, do kterých lze přídatnou látku přidávat, s podmínkami jejího použití a způsobem a rozsahem značení na obale, jakož i se zánikem uděleného souhlasu; provozovatelé potravinářských podniků a osoby provozující stravovací služby jsou povinni tyto podmínky dodržet a při zániku souhlasu používání přídatné látky ukončit.

(7) Přídatné látky musí být trvale sledovány a v případě potřeby přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací.

§ 3b

(1) Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce

(2) Ohlašovací povinnost zásob podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 nejpozději do 31. července 2004; to neplatí pro zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy nebo zpracovaných výrobků podle odstavce 1 písm. a), u kterých musí podnikatel splnit ohlašovací povinnost do 10 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 je podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 povinen ohlásit nejpozději do 31. července 2004 místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce množství cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků, které podnikatel

za období let 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004, vždy od 1. května do 30. dubna následujícího roku.

(4) Rozsah zásob, jejich vznik a pohyb, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavců 1 až 3 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

§ 3c

Povinnosti výrobců a dovozců některých potravin určených pro zvláštní výživu

(1) Výrobce uvádějící poprvé do oběhu potravinu určenou pro zvláštní výživu, neupravenou v prováděcím právním předpisu,^3t) nebo dovozce potraviny pro zvláštní výživu, neupravené v prováděcím právním předpisu, která pochází ze třetích zemí, je povinen bezodkladně oznámit Ministerstvu zdravotnictví její uvedení do oběhu pomocí vzorku etikety používané pro označování takové potraviny.

(2) Je-li tatáž potravina pro zvláštní výživu, neupravená v prováděcím právním předpisu, následně uvedena na trh v jiném členském státě Evropské unie, výrobce nebo dovozce musí tytéž informace poskytnout kompetentnímu orgánu tohoto státu současně s uvedením adresáta prvního sdělení podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od výrobce nebo dovozce, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li výrobce nebo dovozce odkaz na tuto publikaci.

(4) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění do oběhu potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna do oběhu s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je v oběhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

§ 3d

Povinnosti výrobců a dovozců doplňků stravy a potravin pro zvláštní lékařské účely

(1) K usnadnění účinného monitorování doplňků stravy jsou výrobci, jakož i dovozci doplňků stravy povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví zasláním vzorku etikety používané pro označování takové potraviny. Vzorek etikety jsou povinni zaslat před zahájením uvádění doplňku stravy do oběhu.

(2) K usnadnění kontroly dodržování povinností stanovených tímto zákonem (§ 16) pro výrobu a uvádění do oběhu potravin pro zvláštní lékařské účely je výrobce nebo dovozce, jde-li o potravinu vyráběnou v třetích zemích, povinen oznámit jejich uvedení do oběhu vzorkem etikety používané pro označování této potraviny. Oznámení podává Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

(3) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 dovozce nemá, jde-li o opakovaný dovoz téže potraviny a vzorek etikety není změněn.

§ 4

Ozařování potravin

(1) Ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením lze ozařovat pouze potraviny nebo suroviny stanovené prováděcím právním předpisem,^4) a to pouze zdroji ionizujícího záření, které byly schváleny pro ozařování potravin podle zvláštních právních předpisů.^3c),^3j) Při ozařování potravin a surovin musí být dodrženy podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.^4) Potraviny nebo suroviny neuvedené v prováděcím právním předpise^4) lze ozařovat pouze se souhlasem a za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením musí

(3) Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí;^3f) žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.^3r)

(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu, adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce 3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy.^3c),^3j) Rozhodování o žádosti podle odstavce 3 se řídí zvláštním zákonem.^3o) Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny.

(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.

(7) Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že

(8) Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin nebo surovin a jejich množství.

§ 4a

Klasifikace těl jatečných zvířat

(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka^4a) (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci a označení jatečně upravených těl jatečných zvířat způsobem a v rozsahu stanoveném bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství^4b) a prováděcím právním předpisem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží

(3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na

(4) Klasifikaci jatečných těl jatečných zvířat provádějí fyzické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství^4b) a prováděcím právním předpisem na základě osvědčení o odborné způsobilosti, vydaného ministerstvem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol; prováděcí právní předpis stanoví vzor protokolu o klasifikaci.

(5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.^4c)

(6) Osoba podle odstavce 4 provádějící klasifikaci je povinna písemně nebo v elektronické podobě sdělit výsledky klasifikace příslušnému provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných zvířat. Provozovatel jatek je povinen písemně nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené vedením ústřední evidence zvířat,^4d) která je povinna zpracovávat zaslané výsledky; prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace.

(7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat^4d) po dobu 2 let.

(8) Pokud osoba provádějící klasifikaci nedodržuje postupy klasifikace a označování stanovené bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství,^4b) ministerstvo na doporučení dozorového orgánu rozhodne o odebrání osvědčení o odborné způsobilosti ve správním řízení.^3o)

(9) Provozovatelé jatek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) jsou povinni oznámit písemně nebo elektronicky ministerstvu nejvyšší počty porážených jatečných zvířat, které budou na příslušných jatkách ročně poráženy, a to nejdéle do 1. srpna 2004 a dále vždy při každé změně.

(10) Při překročení nejvyššího počtu porážených zvířat nahlášených podle odstavce 9 se na provozovatele jatek ustanovení odstavce 2 písm. a) a c) nevztahuje.

(11) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.

§ 5

Balení potravin

Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které

Označování potravin

§ 6

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb

(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm^2, a skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o).

(3) Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.^6b)

(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém,^6c) kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce.

(5) Potraviny nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí údaji podle odstavce 1 a údaji podle bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.^6d)

(6) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.

(7) Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.

(8) Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.

§ 7

Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:

§ 8

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského podniku.

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy^3s),^6e).

§ 9

Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.

Uvádění potravin do oběhu

§ 10

(1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny

(2) Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.

(3) Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při nich zřetelně označen doporučený způsob použití.

§ 11

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je dále povinen

(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) musí obsahovat údaje o složení potraviny neuvedené ve vyhlášce, popřípadě povahu zdroje potraviny, který není tradiční, a dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny.

(4) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit rozhodnutím podmínky použití potravin uvedených v odstavci 2 písm. b) a způsob a rozsah označení těchto podmínek na obalu určeném pro spotřebitele.

(5) Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.

(6) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.^3d)

(7) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru,^3f) a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.^3f)

(8) V oznámení podle odstavce 7 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet.

(9) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona.^11b)

(10) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení látky nebo potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.

§ 11a

(1) Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá

(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy České republiky směřují k omezení volného pohybu potravin z důvodu ochrany oprávněných národních zájmů. Omezující ochranná opatření přijímaná příslušnými kontrolními orgány musí být v souladu s právními předpisy Evropských společenství a musí v nezbytném přiměřeném rozsahu přihlížet i k národním zájmům země původu.

§ 12

Tabákové výrobky

(1) K výrobě tabákových výrobků se používají

(2) Tabákové výrobky uváděné do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené vyhláškou.

(3) Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.

(4) Osoba, která vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinna dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v

(5) Osoba uvedená v odstavci 4 je povinna

(6) Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží osoba uvedená v odstavci 4 vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku

(7) Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které osoba uvedená v odstavci 4 za tímto účelem takto označí.

(8) Ministerstvo může osobě uvedené v odstavci 4 uložit provedení jakýchkoliv jiných zkoušek u jednotlivých značek a typů tabákových výrobků za účelem vyhodnocení obsahu dalších látek vznikajících z tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto látek na zdraví i s ohledem na jejich návykovost.

(9) Výsledky zjištěné podle odstavce 8 předloží osoba uvedená v odstavci 4 ministerstvu a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které postupují podle odstavců 6 a 7.

§ 13

Přeprava potravin a tabákových výrobků

Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny, a osoba uvedená v § 12 odst. 4, která přepravuje tabákové výrobky, jsou povinni používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti a tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 14

Státní dozor

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:

(2) Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.

§ 15

(1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinách a surovinách je upraveno zvláštním právním předpisem.^3c)

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností.

(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika^15) ohrožení zdraví z potravin nebo surovin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.

(4) V systému rychlého varování podle odstavce 3 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství^15) a zvláštními právními předpisy.^3d),^3f)

(5) Ministerstvo, Ministerstvo zdravotnictví a orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačním systému dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva, vedeném pro účely prohloubení spolupráce při vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, informace o

Správní úřady uvedené ve větě první jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v tomto informačním systému k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích a nejakostních službách. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

§ 16

(1) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:

(2) Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(3) Na žádost kontrolované osoby orgán dozoru připraví kontrolní vzorek za její účasti, který rozdělí na dva duplikátní vzorky o stejné velikosti, z nichž jeden ponechá kontrolované osobě a druhý si ponechá orgán dozoru. Vzorky se zapečetí, označí a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O tomto postupu provede orgán dozoru písemný záznam.

(4) Do doby potvrzení výsledku zkoušky provedené podle prováděcího právního předpisu nesmí být výsledek zkoušky orgánem dozoru zveřejněn, s výjimkou případů, kdy lze předpokládat ohrožení lidského zdraví.

(5) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavce 1 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství.

(6) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.^12b)

(7) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády (§ 18 odst. 2) jsou povinny neprodleně

(8) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. c) a § 3 odst. 7 písm. d).

§ 16a

(1) Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

(2) Pokud Komise Evropských společenství po přezkoumání takového rozhodnutí a jeho důvodů dojde k názoru, že je třeba právo Evropských společenství změnit za účelem těchto změn, pozbývá zákaz podle odstavce 1 platnosti dnem, kdy změna práva Evropských společenství nebo seznamu vypracovaného podle tohoto práva nabude účinnosti.

§ 17

Pokuty

(1) Provozovateli potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Provozovateli potravinářského podniku, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Provozovateli potravinářského podniku, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který poruší povinnosti uvedené

uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

(4) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí protiprávního jednání tím, že v rozporu s právními předpisy Evropských společenství

(5) Za protiprávní jednání podle odstavce 4 se provozovateli potravinářského podniku uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(6) Provozovateli potravinářského podniku, který nesplní nebo poruší povinnost stanovenou bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(7) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí protiprávního jednání tím, že

(8) Za protiprávní jednání podle odstavce 7 provozovateli potravinářského podniku příslušný orgán dozoru uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(9) Osoba provozující stravovací služby se dopustí protiprávního jednání tím, že

(10) Za protiprávní jednání podle odstavce 9 osobě provozující stravovací služby příslušný orgán dozoru uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(11) Výrobci uvádějícímu poprvé do oběhu potravinu určenou pro zvláštní výživu neupravenou v prováděcím právním předpisu nebo dovozci potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která pochází z třetích zemí, který

uloží Ministerstvo zdravotnictví pokutu až do výše 500 000 Kč.

(12) Výrobci nebo dovozci doplňku stravy, který za podmínek § 3d nezašle vzorek etikety, uloží Ministerstvo zdravotnictví pokutu až do výše 500 000 Kč.

(13) Provozovateli potravinářského podniku, který vyrábí potraviny a tabákové výrobky nebo je uvádí do oběhu a který poruší povinnosti uvedené v odstavci 3 opětovně, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(14) Opětovným porušením povinnosti se rozumí takové porušení, jehož se dopustí podnikatel, který uvádí potraviny nebo tabákové výrobky do oběhu v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(15) Podnikateli, který nesplní povinnost uvedenou v § 1 odst. 2 a § 3b, uloží Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(16) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy příslušný orgán dozoru porušení uvedených povinností zjistil, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.

(17) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgány dozoru přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením^14a) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spotřebitele spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví,^14b) může orgán dozoru od uložení pokuty upustit.

(18) Pokutu vybírá orgán státního dozoru, který ji uložil. Pokuta se ukládá podle správního řádu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^17) Pokuty vymáhá územní finanční orgán.^17a) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

Zmocňovací ustanovení

§ 18

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

(2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.

§ 19

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou

(2) Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou dále určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.

ČÁST TŘETÍ

§ 21

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).

ČÁST ČTVRTÁ

§ 22

Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů.“.

ČÁST PÁTÁ

§ 23

Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

„^3) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,^4) jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.^4)“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

ČÁST ŠESTÁ

§ 24

Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

^„^1a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije při porušení povinností stanovených zvláštním zákonem.^1a)“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

ČÁST SEDMÁ

§ 25

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

^9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 26

(1) Ustanovení zvláštních zákonů^16b) týkající se podmínek výroby a uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu, jakož i povinností podnikatelů s tím spojených nejsou tímto zákonem dotčena.

(2) V řízeních podle zvláštních zákonů ve věcech uvedených v části první tohoto zákona zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Podnikatel, který zahájil výrobu potravin a tabákových výrobků přede dnem účinnosti tohoto zákona, ohlásí tuto skutečnost podle § 3 odst. 3 nejpozději do šesti měsíců od jeho účinnosti.

(2) Označení potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů.

(3) Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

(4) Závazné posudky orgánů hygienické služby vydané podle zvláštního zákona k zahájení výroby a k dovozu potravin přede dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V této lhůtě pozbývají platnosti i opatření vydaná Hlavním hygienikem České republiky podle zvláštního předpisu.^17b)

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

^1) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. Směrnice Komise č. 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod.

^2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES. Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se stanovují podrobnější pravidla pro provádění Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, kterým se stanoví klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.

^1b) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^1c) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

^1d) Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. Nařízení Komise (ES) č. 60/2004, kterým se stanoví přechodná opatření v sektoru cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.

^1e) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

^2c) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 67c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

^3a) Čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^3b) Čl. 11, 12, 14, 16, 17, 18, 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^3c) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^3e) Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb.

^3f) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3g) Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.

^3h) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3i) § 2 písm. h) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3j) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^3k) Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 o kontrole shody čerstvého ovoce a zeleniny s obchodními normami. Rozhodnutí Komise 97/830/ES z 11. 12. 1997, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz pistácií a výrobků z nich nebo zaslaných z Iránu. Rozhodnutí Komise 2002/79/ES ze dne 4. února 2002 o zavedení zvláštních podmínek pro dovoz podzemnice olejné a určitých produktů vyrobených z podzemnice olejné pocházejících nebo odeslaných z Číny. Rozhodnutí Komise 2002/80/ES ze dne 4. února 2002 o zavedení zvláštních podmínek pro dovoz fíků, lískových oříšků a pistácií a určitých produktů z nich vyrobených pocházejících nebo odeslaných z Turecka. Rozhodnutí Komise 2002/75/ES ze dne 1. února 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz hvězdového anýzu ze třetích zemí. Rozhodnutí Komise 2002/679/ES ze dne 22. srpna 2002, kterým se mění rozhodnutí 2002/80/ES, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz fíků, lískových oříšků a pistácií a některých z nich získaných výrobků pocházejících nebo odeslaných z Turecka. Rozhodnutí Komise 2002/678/ES ze dne 22. srpna 2002, kterým se mění rozhodnutí 2002/79/ES, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz arašídů a některých výrobků získaných z arašídů pocházejících nebo odeslaných z Číny. Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1627/2000. Nařízení Komise (ES) č. 1621/2001.

^3l) Čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1661/1999/ES.

^3m) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.

^3n) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^3o) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^3p) Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

^3r) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^3s) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.

^3t) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

^4) Vyhláška č. 297/1997 Sb., o podmínkách ozařování potravin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu značení.

^4a) § 22 a 23 zákona č. 166/1999 Sb.

^4b) Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 1365/2000. Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84, ve znění nařízení Rady (ES) č. 3513/93. Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85, ve znění nařízení Komise (ES) č. 3127/94. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001. Nařízení Komise (ES) č. 2550/2001. Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1278/94 a nařízení Rady (ES) č. 2536/97. Nařízení Rady (EHS) č. 1208/81/ES, 3220/84/ES, 2137/92/ES.

^4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.

^4d) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^6d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. Nařízení Komise (ES) č. 49/2000. Nařízení Komise (ES) č. 50/2000.

^6e) Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.

^6b) § 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

^11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.

^6c) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 46 obchodního zákoníku.

^12a) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^12b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

^14a) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů.

^14b) § 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^16) Čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^16a) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^16b) Např. zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^17a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^17b) § 25 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

^21) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.