← Aktuální text · Historie

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Aktuální text a fecha 2013-12-31

ČÁST PRVNÍ

POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) povinnosti provozovatele potravinářského podniku^1b) a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství^1a).

(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele ohlásit zásoby^1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v přímo použitelných předpisech Evropských společenství^1d) (dále jen „zásoby“) a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.

(3) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.^1e)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 3

Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku

(1) Provozovatel potravinářského podniku je povinen

(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, je dále povinen

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy.^1e),^2c)

(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo suroviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), je povinen

(5) Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí je povinen

(6) S potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.^

(7) V případě vývozu nebo dovozu potravin nebo surovin podle odstavce 6, nebo potravin nebo surovin neznámého původu, celní úřad neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami nebo surovinami.

(8) K uvedení volně rostoucích jedlých hub do oběhu za účelem jejich prodeje spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9.

(9) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice^1e) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek.

(10) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku.

(11) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká

§ 3a

Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí do oběhu přídatné látky

(1) Jiné přídatné látky než stanovené v prováděcím právním předpisu lze používat k výrobě potravin, dovážet nebo uvádět do oběhu pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Souhlas Ministerstva zdravotnictví se vydává nejdéle na dobu 2 let. Souhlas nelze vydat, pokud ohledně téže přídatné látky jiný členský stát Evropské unie požádal Komisi Evropských společenství o její zařazení do seznamu povolených přídatných látek a tato žádost byla zamítnuta nebo o ní nebylo do 18 měsíců od jejího předložení rozhodnuto; souhlas z těchto důvodů zaniká dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s těmito skutečnostmi seznámí osobu, které byl souhlas podle věty první vydán. Oznámení o zániku souhlasu se doručuje do vlastních rukou adresáta. Pro udělení nového souhlasu se obdobně použije odstavec 5 věta poslední.

(2) Žádost podává Ministerstvu zdravotnictví provozovatel potravinářského podniku, který přídatnou látku vyrábí, dováží nebo ji uvádí do oběhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

(4) V souhlasu Ministerstvo zdravotnictví stanoví druhy potravin včetně potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku přidávat, a podmínky jejího použití; v souhlasu lze stanovit i způsob a rozsah značení přídatné látky na obale. Při rozhodování o vydání souhlasu Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k tomu, aby množství přídatné látky bylo omezeno na nejnižší míru potřebnou k dosažení požadovaného účinku, a zohlední akceptovatelnou denní dávku nebo odhad pravděpodobného příjmu přídatné látky ze všech zdrojů.

(5) Ministerstvo zdravotnictví o vydání souhlasu jménem České republiky do 2 měsíců ode dne jeho vykonatelnosti informuje Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie. Před uplynutím doby 2 let může Ministerstvo zdravotnictví jménem České republiky požádat Komisi Evropských společenství o zahrnutí nové přídatné látky do seznamu povolených přídatných látek. V žádosti uvede podklady, které zařazení látky do seznamu podporují a způsob použití přídatné látky. Pokud Komise Evropských společenství předá návrh České republiky Radě Evropských společenství, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dobu nutnou k rozhodnutí Rady Evropských společenství, nejdéle však na dobu 18 měsíců. Pokud Rada Evropských společenství návrhu České republiky na zařazení přídatné látky do seznamu vyhoví, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dalších 18 měsíců. Pokud Komise Evropských společenství návrh České republiky nepředloží k rozhodnutí příslušnému orgánu Evropských společenství nebo tento orgán ve stanovené lhůtě o zařazení do seznamu nerozhodne, zaniká souhlas Ministerstva zdravotnictví, udělený nebo prodloužený podle tohoto ustanovení, dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s touto skutečností seznámí osobu, které byl souhlas podle odstavce 1 vydán. Pro tutéž přídatnou látku, pro kterou souhlas zanikl, nelze udělit nový souhlas, pokud to neodůvodňuje vědecký a technický pokrok, dosažený od doby zániku souhlasu.

(6) Přídatné látky musí být trvale sledovány a v případě potřeby přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední změní souhlas vydaný podle odstavce 1, dojde-li ke změně podmínek použití přídatné látky nebo jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu přídatné látky na lidské zdraví.

(7) Jestliže přídatná látka nebo její použití při výrobě potravin může ohrozit lidské zdraví, Ministerstvo zdravotnictví souhlas udělený podle odstavce 1 z moci úřední odejme.

(8) V rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky a lhůtu pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné látky nebo potraviny, která tuto přídatnou látku obsahuje.

§ 3b

(1) Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce

(2) Ohlašovací povinnost zásob podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 nejpozději do 31. července 2004; to neplatí pro zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy nebo zpracovaných výrobků podle odstavce 1 písm. a), u kterých musí podnikatel splnit ohlašovací povinnost do 10 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 je podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 povinen ohlásit nejpozději do 31. července 2004 místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce množství cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků, které podnikatel

za období let 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004, vždy od 1. května do 30. dubna následujícího roku.

(4) Rozsah zásob, jejich vznik a pohyb, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavců 1 až 3 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

§ 3c

Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé do oběhu v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován jako první.

(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz na tuto publikaci.

(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění do oběhu potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna do oběhu s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je v oběhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

§ 3d

Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem (dále jen „obohacená potravina“), počáteční kojeneckou výživu nebo doplňky stravy, je povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude uveden na obale výrobku, a v případě obohacené potraviny je povinen též neprodleně podat Ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu informaci o stažení výrobku z oběhu.

(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země dietní potravinu pro zvláštní lékařské účely, je povinen před jejím uvedením do oběhu zaslat Státní zemědělské a potravinářské inspekci český text označení, který bude uveden na obale výrobku.

(3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno zdravotní tvrzení, je povinen

(4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno výživové tvrzení, je povinen

§ 4

Ozařování potravin

(1) Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k ošetření potravin a surovin, druhy potravin a surovin, které lze takto ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin a surovin vystaveny, a způsob označení ozářených potravin na obale stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v něm stanovených.

(2) Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením musí

(3) Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí; žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu, adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce 3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny.

(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.

(7) Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že

(8) Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin nebo surovin a jejich množství.

§ 4a

Klasifikace těl jatečných zvířat

(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci a označení jatečných zvířat způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat^4) a prováděcím právním předpisem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží

(3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na

(4) Klasifikaci jatečných zvířat provádí fyzická osoba na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného ministerstvem (dále jen „klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat^4) a prováděcím právním předpisem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol.

(5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.^4c)

(6) Klasifikátor je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace příslušnému provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných zvířat. Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením ústřední evidence zvířat^5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích klasifikace stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let.

(8) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.

§ 5

Balení potravin

Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které

Označování potravin

§ 6

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb

(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm^2, a skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o).

(3) Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.^6b)

(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém,^6c) kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce.

(5) Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obale určeném pro spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími nové potraviny nebo nové složky^6d). Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obale určeném pro spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími geneticky modifikované potraviny a krmiva^6e).

(6) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.

(7) Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.

(8) Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.

§ 7

Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:

§ 8

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského podniku.

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy.

§ 9

Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.

Uvádění potravin do oběhu

§ 10

(1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny

(2) Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.

(3) Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při nich zřetelně označen doporučený způsob použití.

§ 11

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen

(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je dále povinen

(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 musí obsahovat údaje o složení potraviny a povaze jejího zdroje, výsledky laboratorních analýz z hlediska výskytu kontaminujících látek v potravinách a stanovených mikrobiologických kritérií v potravinách a vyjádření Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti potraviny.

(4) Ministerstvo zdravotnictví může v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 stanovit podmínky použití doplňku stravy a jeho označení na obale určeném pro spotřebitele.

(5) Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední odejme souhlas vydaný podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo změní toto rozhodnutí, jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu doplňků stravy nebo živiny na lidské zdraví. V rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky pro doprodej nebo jinou spotřebu doplňku stravy.

(6) Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.

(7) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.

(8) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.

(9) V oznámení podle odstavce 8 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet.

(10) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona.^11b)

(11) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení látky nebo potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.

§ 11a

(1) Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá

(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.

§ 12

Tabákové výrobky

(1) K výrobě tabákových výrobků se používají

(2) Tabákové výrobky uváděné do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené vyhláškou.

(3) Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.

(4) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinen dodržovat požadavky stanovené jinak pro potraviny v

(5) Podnikatel uvedený v odstavci 4 je povinen

(6) Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku

(7) Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které podnikatel uvedený v odstavci 4 za tímto účelem takto označí.

(8) Ministerstvo může podnikateli uvedenému v odstavci 4 uložit provedení jakýchkoliv jiných zkoušek u jednotlivých značek a typů tabákových výrobků za účelem vyhodnocení obsahu dalších látek vznikajících z tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto látek na zdraví i s ohledem na jejich návykovost.

(9) Výsledky zjištěné podle odstavce 8 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 ministerstvu a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které postupují podle odstavců 6 a 7.

§ 13

Přeprava potravin a tabákových výrobků

Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny, a podnikatel uvedený v § 12 odst. 4, který přepravuje tabákové výrobky, jsou povinni používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti a tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 14

Státní dozor

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:

(2) Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.

§ 15

(1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinách a surovinách je upraveno zvláštním právním předpisem.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností.

(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika^15) ohrožení zdraví z potravin nebo surovin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.

(4) V systému rychlého varování podle odstavce 3 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti přímo použitelným předpisem Evropských společenství^15) a zvláštními právními předpisy.

(5) Ministerstvo, Ministerstvo zdravotnictví a orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačním systému dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva, vedeném pro účely prohloubení spolupráce při vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele ministerstvem, informace o

Správní úřady uvedené ve větě první jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v tomto informačním systému k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích a nejakostních službách. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

(6) Ministerstvo zpracovává jednotný víceletý vnitrostátní plán úředních kontrol a roční zprávy o prováděných kontrolách podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách^15a).

(7) Ministerstvo přijímá žádosti o povolení geneticky modifikovaného organismu, který má být použit jako výchozí materiál pro výrobu potravin nebo krmiv, anebo produktů používaných jako potravina nebo krmivo, obsahujících geneticky modifikovaný organismus, sestávajících z geneticky modifikovaného organismu nebo vyráběných z geneticky modifikovaného organismu.

(8) Ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti

(9) Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin^3f) může uložit z moci úřední ministerstvo, jde-li o výživové tvrzení, a Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o zdravotní tvrzení. O uložení ochranného opatření ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vyrozumí Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie.

(10) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu údaje o zboží, které bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo do režimu vývozu, nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru uvedených v § 16 za účelem shromažďování těchto údajů ve společném informačním systému. Generální ředitelství cel, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány veterinární správy si navzájem vyměňují informace významné pro jejich kontrolní činnosti. Rozsah informací a údajů o zboží se poskytuje v rozsahu statistických údajů uváděných v celním prohlášení včetně údajů o dovozci nebo vývozci.

(11) Celní úřad při dovozu potravin nebo surovin ze třetích zemí

§ 16

(1) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:

(2) Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(3) Na žádost kontrolované osoby orgán dozoru připraví kontrolní vzorek za její účasti, který rozdělí na dva duplikátní vzorky o stejné velikosti, z nichž jeden ponechá kontrolované osobě a druhý si ponechá orgán dozoru. Vzorky se zapečetí, označí a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O tomto postupu provede orgán dozoru písemný záznam.

(4) Do doby potvrzení výsledku zkoušky provedené podle prováděcího právního předpisu nesmí být výsledek zkoušky orgánem dozoru zveřejněn, s výjimkou případů, kdy lze předpokládat ohrožení lidského zdraví.

(5) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavce 1 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z přímo použitelných předpisů Evropských společenství.

(6) Podkladem pro rozhodnutí orgánu dozoru může být výsledek laboratoře jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie, které provádějí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při úředních kontrolách^15g).

(7) Zjistí-li orgán dozoru, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel potravinářského podniku povinen nahradit náklady dodatečné kontroly^15h). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem potravinářského podniku. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil.

(8) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady vynaložené na ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality^15i) před uvedením potraviny do oběhu. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách^15j). O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil.

(10) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství^15k). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí. Zvláštní právní předpis^15l) stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li proveden laboratoří orgánu dozoru. O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil.

(11) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.^15m)

(12) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády o systému rychlého varování^15d) jsou povinny neprodleně

(13) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c) a osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. d).

§ 16a

(1) Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.

(2) Pokud Komise Evropských společenství po přezkoumání takového rozhodnutí a jeho důvodů dojde k názoru, že je třeba právo Evropských společenství změnit za účelem těchto změn, pozbývá zákaz podle odstavce 1 platnosti dnem, kdy změna práva Evropských společenství nebo seznamu vypracovaného podle tohoto práva nabude účinnosti.

Správní delikty

§ 17

(1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí správního deliktu tím, že

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 17a

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 17b

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 3 000 000 Kč.

§ 17c

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu přídatné látky, se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 17d

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 17e

(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí uvedení do oběhu dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 3d odst. 2.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 17f

(1) Klasifikátor se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 17g

(1) Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.

§ 17h

(1) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje požadavky stanovené pro potraviny podle § 12 odst. 4.

(2) Podnikatel, který uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že

(3) Podnikatel, který vyrábí tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 17i

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty projednávají v prvním stupni

(6) Orgán dozoru může od uložení pokuty upustit v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením^17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví^6c).

Zmocňovací ustanovení

§ 18

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

(2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.

§ 19

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou

(2) Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou dále určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.

ČÁST ČTVRTÁ

§ 22

Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů.“.

ČÁST PÁTÁ

§ 23

Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

„^3) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,^4) jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.^4)“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

ČÁST ŠESTÁ

§ 24

Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

^„^1a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije při porušení povinností stanovených zvláštním zákonem.^1a)“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

ČÁST SEDMÁ

§ 25

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

^9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.

„(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 26

(1) Ustanovení zvláštních zákonů^16b) týkající se podmínek výroby a uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu, jakož i povinností podnikatelů s tím spojených nejsou tímto zákonem dotčena.

(2) V řízeních podle zvláštních zákonů ve věcech uvedených v části první tohoto zákona zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Podnikatel, který zahájil výrobu potravin a tabákových výrobků přede dnem účinnosti tohoto zákona, ohlásí tuto skutečnost podle § 3 odst. 3 nejpozději do šesti měsíců od jeho účinnosti.

(2) Označení potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů.

(3) Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

(4) Závazné posudky orgánů hygienické služby vydané podle zvláštního zákona k zahájení výroby a k dovozu potravin přede dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V této lhůtě pozbývají platnosti i opatření vydaná Hlavním hygienikem České republiky podle zvláštního předpisu.^17b)

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě. Směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely. Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES. Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu. Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.

^2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny. Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1664/2006. Nařízení Komise č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1666/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, ve znění nařízení Komise (ES) č. 275/2007. Nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce. Nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2065/2001 ze dne 22. října 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o informování spotřebitelů o produktech rybolovu a akvakultury, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1981/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES. Nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu. Nařízení Komise (EHS) č. 563/82 ze dne 10. března 1982, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1208/81 pro stanovení tržních cen dospělého skotu na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006. Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, ve znění nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89. Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 ze dne 22. března 1990 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Rozhodnutí Komise 2006/504/ES ze dne 12. července 2006, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin z vybraných třetích zemí vzhledem k riziku jejich kontaminace aflatoxiny. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, ve znění nařízení Komise (ES) č. 178/2006.

^1b) Čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^1c) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

^1d) Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. Nařízení Komise (ES) č. 60/2004, kterým se stanoví přechodná opatření v sektoru cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.

^1e) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

^2c) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3a) Například čl. 4 rozhodnutí Komise 2006/504/ES.

^3b) § 2 písm. h) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3c) Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87.

^3d) Například nařízení Komise (ES) č. 1635/2006.

^3e) Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87. Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89.

^3f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006.

^4) Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006. Nařízení Komise (EHS) č. 563/82. Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84. Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85. Nařízení Rady (ES) č. 2137/92. Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001.

^4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.

^5) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^6d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. Nařízení Komise (ES) č. 608/2004. Rozhodnutí Komise (ES) č. 2003/867 ze dne 1. prosince 2003, kterým se povoluje uvádění salatrimů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES. Rozhodnutí Komise (ES) č. 2001/721 ze dne 25. září 2001, kterým se povoluje uvádění trehalosy na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES. Rozhodnutí Komise (ES) č. 2000/500 ze dne 24. července 2000, kterým se povoluje uvádění „žlutých pomazánkových tuků s přídavkem fytosterolových esterů“ na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

^6e) Čl. 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.

^6b) § 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

^11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.

^6c) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 46 obchodního zákoníku.

^10a) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

^15e) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^15m) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^15a) Čl. 41 až 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15b) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.

^15c) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15d) Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.

^15f) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15g) Čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15h) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15i) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 509/2006.

^15j) Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^15k) Například rozhodnutí Komise 2006/504/ES/, rozhodnutí Komise 2005/402/ES ze dne 23. května 2005 o mimořádných opatřeních týkajících se chilli papriček, výrobků z chilli papriček, kurkumy a palmového oleje, rozhodnutí Komise 2006/601/ES ze dne 5. září 2006 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovoleného geneticky modifikovaného organismu LL RICE 601 v produktech z rýže.

^15l) Vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 469/2005 Sb.

^16) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005.

^16b) Např. zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^17b) § 25 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

^21) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.