Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kterou se stanoví seznam vybraných položek a položek dvojího použití v jaderné oblasti

Typ Vyhláška

Publikace 1997-07-07

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 2

Lasery a komponenty laserů důležité v procesech obohacování založených na laserech, zahrnují ty, specifikované v položce 3.6. přílohy č. 2. Laserový systém používaný v procesu AVLIS obvykle sestává ze dvou laserů: laseru na bázi par mědi a barvivového laseru. Laserový systém pro MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum.

5.8. Úvodní poznámka

V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů ^235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený ^235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supervodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supervodivým magnetem (viz. přílohu č. 2, položku 3.10.) a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.

5.8.4. Vysvětlující poznámka

Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem yttritým, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin (viz.přílohu č. 2, položku 2.7.) nebo jejich směsmi.

5.8.6. Vysvětlující poznámka

Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů např. austenitické korozivzdorné oceli.

5.9. Vysvětlující poznámka

V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu, získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených izotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čistění/recyklování komponent.

5.9.1.(c) Vysvětlující poznámka

Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.

1. Úvodní poznámka

Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.

GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 %-ní oxid deuteria.

Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak-vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.

Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS-proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

Závěrem je třeba poznamenat. že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, která nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů. které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

6.8. Vysvětlující poznámka

Tyto systémy, které běžně využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené pro účely výroby těžké vody reaktorové kvality (t.j. typicky 99,75 % oxidu deuteria) ze zásob těžké vody nižší koncentrace.

1. Úvodní poznámka

Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používány speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, které mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

7.1. Vysvětlující poznámka

Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla jako je tributyl fosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.

7.2. Vysvětlující poznámka

Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.

7.3. Vysvětlující poznámka

Konverze UO3 na UO1 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.

7.4. Vysvětlující poznámka

Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.

7.5. Vysvětlující poznámka

Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.

7.6. Vysvětlující poznámka

Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).

7.7. Vysvětlující poznámka

Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry. Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením uhličitanu amoniumuraniltrikarbonát. Při reakci amoniumuraniltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.

7.8. Vysvětlující poznámka

Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 147/1997 Sb.

SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ

( MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI )

podléhajících kontrolním režimům při dovozu a vývozu

seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii

INFCIRC / 254 / Rev. 2 / Part 2 / Mod. 1

OBSAH

		Strana
1.	PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ	3
2.	MATERIÁLY	11
3.	ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1)	14
4.	ZAŘÍZENÍ ZÁ ODU NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1)	19
5.	ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU IMPLOZNÍCH SYSTÉMŮ	20
6.	VÝBUŠNINY A ODPOVÍDAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ	22
7.	ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO JADERNÉ ZKOUŠKY	24
8.	OSTATNÍ	24
SEZNAM POUŽITÝCH JEDNOTEK	27
DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ SEZNAMU	29

1. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ

1.1. Následující tvářecí stroje s plynulým tvářením a tvářecí stroje schopné plynule tvářet duté válce pomocí vnitřního trnu a jejich speciální software:

(a) (i) Mající tři či více válců (aktivních nebo vodících); a

(ii) Podle technické specifikace výrobce mohou být vybaveny jednotkami “číslicového řízení“ nebo řízeny počítačem;

(b) Rotační tvářecí stroje skonstruované pro plynulé tváření cylindrických bezešvých dutých válců za pomoci vnitřního trnu (vřetene) o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců)

Poznámka: Tato položka zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní.

1.2. Jednotky „numerického řízení“, numericky řízené obráběcí stroje a speciálně navržený software jak následuje:

Poznámka:

(a) Numericky řízené jednotky řízené jim příslušnýrn software - viz část (c) (2)

(b) Obráběcí stroje pro následující použití: pro obrábění nebo řezání kovů, keramických či kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro “řízené obrábění (kopírování)“ současně ve dvou či více osách:

(1) Soustruhy, které mají „ přesnost nastavení" se všemi dosažitelnými kompenzacemi menší (lepší) než 0,006 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm.

Poznámka: Patří sem tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat a/nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.

(2) Obráběcí stroje pro frézování, mající některou z následujících charakteristik:

(a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,006 mm podél každé lineární osy (celkové nastavení); nebo

(b) Dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

Poznámka: Toto nezahrnuje frézovací stroje mající následující charakteristiky:

(a) Osy x se pohybují více než 2 m a

(b) Celková “přesnost nastavení“ na osách x je větší (horší) než 0,030 mm.

(3) Obráběcí stroje pro broušení některou z následujících charakteristik:

(a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,004 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení); nebo

(b) Mající dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

Poznámka: Vyloučeny jsou následující brousící stroje:

(a) Válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky mající všechny následující charakteristiky:

(1) Omezení na cylindrické broušení

(2) Opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku maximálně 150 mm

(3) Ne více než dvě osy mohou být současně koordinovány pro „řízené obrábění ( kopírování)."; a

(4) Bez „řízeného obrábění ( kopírování).“ osy c.

b) Souřadnicové brusky s osami omezenými na „x“, „y“, „c“ a „a“, kde osa „c“ je použita k udržování brusného kotouče kolmo k pracovnímu povrchu a osa „a“ je ovládána pomocí vaček.

c) Sub-položka nezahrnuje ostřičky nebo brusky na ostření fréz, se „software“ speciálně navrženým pro výrobu a ostření nožů nebo fréz; nebo

d) Brusky na broušení klikových nebo vačkových hřídelí.

Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (EIectrical Discharge Machines) [EDM]které mají dva či více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro “řízené obrábění (kopírování)“;

Poznámka: Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity garantované úrovně „přesností nastavení“ pro každý model obráběcího stroje odpovídající dohodnuté zkušební proceduře ISO.

Technické poznámky:

1. Pojmenování os má být v souladu s mezinárodním standardem ISO 841, „číslicově řízené stroje - nomenklatura os a pohybů“

1. Do celkového počtu řízených (kopírovacích) os se nepočítávají osy, které jsou sekundárně paralelní rotační osy, jejichž středová linie je paralelní s primární rotační osou.

1. Rotační osy se nemusí nutně otáčet o 360°. Rotační osa může být poháněna lineárním pohonem, například šroubem či hřebenovým soukolím

(c.) „Software“

(1) „Software“ speciálně navržený nebo upravený pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení řízeného výše uvedenými podkategoriemi (a) nebo (b).

(2) „Software“ pro jakoukoliv kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující těmto zařízením funkci jednotky „numerického řízení“ schopné řídit 5 nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“.

Poznámka 1: Výše definovaný „Software“ patří do vybraných položek bez ohledu na to, je li umístěn samostatně, dále se může nacházet uvnitř jednotky „numerického řízení“ nebo v jakémkoliv jiné, elektronickém zařízení nebo systému.

Poznámka 2: Nevztahuje se na „Software“ speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty ve výše definovaných položkách.

Technická poznámka:

“přesnost“ - Obvykle se měří jako hodnoty nepřesnosti, definované jako maximální odchylka stanovené hodnoty (pozitivní či negativní) od přijatého standardu nebo skutečné hodnoty.

“řízené obrábění (kopírování)“ - Dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů, prováděných v souladu s instrukcemi, které specifikují následující požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění jedna vůči druhé tak, že se vytváří požadovaný obrys (ISO/DIS 2806-1980).

“laser“ - Soustava komponent, která vytváří koherentní světlo, které je zesíleno vynucenou emisí radiace,

“mikroprogram“ - Posloupnost (sekvence) základních instrukcí, uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provedení je iniciováno zavedením referenční instrukce do registru instrukcí.

“číslicové řízení“ - Automatické řízení procesu prováděné zařízením, které používá numerická data, obvykle zaváděná v průběhu procesu (ISO 2382).

“přesnost nastavení polohy“

“číslicově řízených“ obráběcích strojů má být stanovena a prezentována v souladu s odstavcem 2.13. a v logickém souladu s následujícími požadavky:

(a) Zkušební podmínky (ISO/DIS/230/2, odstavec 3):

(1) Obráběcí stroj a zařízení na měření přesnosti jsou po dobu 12 hodin před měřením a v jeho průběhu udržovány při stejné teplotě okolního prostředí. V průběhu období před měřením, saně stroje jsou kontinuálně cyklovány, stejně jako budou cyklovány v průběhu měření přesnosti;

(2) Stroj má být vybaven jakoukoliv mechanickou, elektronickou, nebo softwarovou kompenzací, vyváženou současně se strojem;

(3) Přesnosti měření měřícího zařízení musí být alespoň čtyřikrát přesnější, než očekávaná přesnost obráběcího stroje;

(4) Napájecí systém pohonů saní musí splňovat následující požadavky:

(i) Odchylky sdruženého napětí nesmí být větší než ±10% nominálního jmenovitého napětí;

(ii) Odchylky kmitočtu od normálního kmitočtu nesmí být větší než ±2 Hz;

(iii) Nejsou dovoleny výpadky nebo přerušovaný provoz.

(b) Testovací program (odstavec 4):

(1) Rychlost posuvu (rychlost saní) v průběhu měření musí být odpovídající nejrychlejšímu pracovnímu pohybu;

Poznámka: V případě obráběcích strojů, které produkují povrchy optické kvality, rychlost posuvu se musí rovnat, nebo být menší, než 50 mm za minutu.

(2) Měření by měla být prováděná přírůstkově - od jednoho limitu chodu osy do druhého, bez návratu do výchozí polohy pro každý pohyb směrem k cílové poloze;

(3) Osy, které se neměří, zůstávají v průběhu testování osy v polovině jejich chodu.

Výsledky měření musí zahrnovat:

(1) “přesnost nastavení polohy“ (A) a

(2) Hlavní reverzační chybu (B).

“program“ - Posloupnost instrukcí k provedení procesu ve formě proveditelné pro elektronický počítač, nebo převeditelných do této formy.

“čidla“ - Detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup (po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem) je schopen generovat “programy“ nebo modifikovat naprogramované instrukce, či numerické programové údaje. Zahrnují “čidla“ se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu.

“software“ - Soubor jednoho či více “programů“ nebo “mikroprogramů“ trvale uložený na jakémkoliv hmotném nosiči.

“programovatelnost přístupná uživateli“ - Zařízení, které umožňuje uživateli vložit, modifikovat nebo zaměňovat “programy“ jiným způsobem než:

(a) Fyzickou změnou zapojení či propojení; nebo

(b) Nastavením ovládacích prvků funkcí, včetně vstupu parametrů.

1.3. Následující stroje, zařízení nebo systémy pro kontrolu rozměrů, včetně speciálně pro ně vytvořeného software:

(a) Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů mající obě z následujících charakteristik:

(1) dvě nebo více os; a

(2) nepřesnost měření délky v jednom směru rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1000) μm, zkoušenou sondou o přesnosti lepší než 0,2 μm (L je měřená délka v milimetrech) (odkaz: VDI/VDE 2617 části 1 a 2);

(b) Následující měřící zařízení lineárního a úhlového posunu:

(1) lineární měřící přístroje, které mají jakoukoliv z následujících charakteristik:

(i) bezdotykové měřící systémy; s “rozlišením“ rovným nebo menším (lepším), než 0,2 μm v měřicím rozsahu do 0,2 mm;

(ii) systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem (LVDT), mající obě následující charakteristiky:

(A) “linearita“ rovná nebo menší (lepší), než 0,1 % v měřícím rozsahu do 5 mm; a

(B) kolísání (odchylka - drift) menší nebo rovný (lepší), než 0,1 % za den (24 hod.) při standardní teplotě okolního vzduchu ± 1 K; nebo

(iii) měřící systémy mající obě následující charakteristiky

(A) obsahují “laser“; a

(B) nejméně 12 hodin udržují při standardní teplotě ± 1 K a standardním tlaku:

(1) “rozlišení“ v celém měřícím rozsahu 0,1 μm nebo lepší; a

(2) nepřesnost měření rovnou nebo menší (lepší) (0,2 + L/2000)μm (L je měřená délka v milimetrech); kromě měřících interferometrických systémů, bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, obsahující “laser“ k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení;

(2) úhlová měřící přístroje mající “úhlovou odchylku polohy“ rovnou nebo menší (lepší), než 0,00025°.

Poznámka: Dílčí položka (b) (2) této položky se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo.

(1) “nepřesnost měření“ podél kterékoliv lineární osy je rovna nebo menší (lepší), než 3,5 μm na 5 mm; a

(2) “úhlová odchylka polohy“ je rovna nebo menší, než 0,02°.

Poznámka: Speciálně navržený software pro systémy popsané v odstavci (c) této položky zahrnuje software pro současné měření tloušťky a obrysů stěny.

Technická poznámka 1: Obráběcí stroje, které mohou být použity jako měřící stroje podléhají kontrole, pokud splňují nebo překračují kritéria, specifikovaná pro funkci obráběcích strojů nebo funkci měřících strojů.

Technická poznámka 2: Stroj popsaný v této části 1.3. podléhá kontrole, jestliže překračuje kontrolní limity v kterémkoliv intervalu svého pracovního rozmezí.

Technická poznámka 3: Snímač používaný ke stanovení neurčitosti měření v systému kontroly rozměrů musí odpovídat popisu v VDI/VDE 2617, části 2,3, a č.4.

Technická poznámka 4: Všechny parametry měřených hodnot v této položce je třeba chápat jako plus/mínus hodnoty, t.j. nikoliv jako celkový rozsah.

“Neurčitost měření“ je charakteristický parametr, který specifikuje v jakém intervalu okolo výstupní hodnoty leží hodnota měřené proměnné s určitostí 95%. Toto zahrnuje nekorigované systematické odchylky, nekorigovanou vůli a náhodné odchylky (Odkaz: VDI/VDE 2617).

“Rozlišení“ je nejmenší čitelný přírůstek na měřícím přístroji, u digitálních přístrojů - nejnižší platná číslice (Odkaz: ANSI B-89. 1.12).

“Linearita“ (obvykle měřena v jako nelinearita) je maximální odchylka skutečné charakteristiky (průměr horního a dolního údaje stupnice) - kladná či záporná - od přímky proložené tak, že minimalizuje maximální odchylky.

“Úhlová odchylka polohy“ je maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté. co obrobek upnut ke stolu byl vytočen ze své výchozí pozice (Odkaz: VDI/VDE 2617) Návrh “Otočné stoly na strojích měřících souřadnice“)

1.4. Vakuové nebo indukční pece nebo takové pece s řízenou atmosférou (inertní plyn) schopné provozu nad 850 °C a mající indukční cívky o průměru 600 mm (24 palců) nebo menším a konstruované na příkony 5 kW a vyšší; a proudové zdroje speciálně konstruované pro tento účel s jmenovitým výkonem 5 kW a více.

Technická poznámka: Tato položka se netýká pecí konstruovaných pro výrobu polovodičových destiček.

1.5. “Izostatické lisy“ schopné dosáhnout maximálního pracovního tlaku 69 MPa a vyššího, s velkou komorou o vnitřním průměru přesahujícím 152 mm a pro ně speciálně konstruované lisovací nástroje a formy, ovládací prvky, nebo pro ně “speciálně vytvořený software“

Technické poznámky:

(1) Vnitřními rozměry komory se rozumí ten prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, nezahrnuje upínací přípravky. Tento rozměr je menší než buď vnitřní průměr tlakové komory, nebo vnitřní průměr izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé.

(2) “Izostatické lisy“ - Zařízení, které je schopno natlakovat uzavřený prostor pomocí různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) tak, že se na obrobek či materiál vyvine stejný tlak ve všech třech směrech.

1.6. “Roboty“ a “koncové ovladače“ mající jakoukoliv z následujících charakteristik; a “speciálně vytvořený software“, či odpovídající ovládací prvky:

(a) Speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu (státnímu) bezpečnostnímu standardu pro zacházení s vysoce explozivními látkami (například, splňující podmínky zatížení elektrického kódu pro vysoce explozívní látky); nebo

b) Speciálně konstruované nebo vypočtené jako radiačně odolné, aby odolaly více než 5 x 10^4 grayům (křemík) (5 x 10^6 rad (křemík) a nepodléhaly provozní degradaci.

Technické poznámky:

(1) “Robot“ - manipulační mechanizmus, který se může pohybovat po lineární dráze, či od bodu k bodu, může používat čidla a má všechny následující charakteristiky:

a) je víceúčelový;

b) je schopen pomocí různých pohybů ve třech dimenzích umístit nebo orientovat materiály, součásti, nástroje nebo speciální zařízení;

c) obsahuje tři a více systémů servo-řízení s uzavřenými či otevřenými regulačními obvody, eventuálně s krokovými motory; a

d) má “programovatelnost přístupnou uživateli“ pomocí metody učení/opakování nebo pomocí elektronického počítače, který může být řízen programovatelnou logikou, t.j. bez mechanických zásahů.

Upozornění:

Výše uvedená definice nezahrnuje:

(a) Manipulační mechanizmy, které jsou řiditelné pouze

manuálně nebo dálkově;

(b) Manipulační mechanizmy s fixní sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen fixními zarážkami, jako jsou kolíky či vačky. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné či měnitelné mechanickými, elektronickými či elektrickými prostředky.

(c) Mechanicky ovládané manipulační mechanismy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, jako jsou kolíky nebo vačky. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů jsou variabilní v rámci fixní programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy (t.j. například, změny kolíků nebo výměny vaček) v jedné či více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací.

(d) Manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek;

(e) Zvedací jeřáby, definované jako manipulační systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a zkonstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání.

(2) “Koncové ovladače“ zahrnují čelisti, “aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoliv jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene “robota“.

(3) Definice uvedená pod bodem (a) není navržena pro účely kontroly robotů, speciálně skonstruovaných pro nejaderná průmyslová zařízení, jako jsou například lakovací stroje u automobilů.

1.7. Následující vibrační testovací systémy, zařízení, komponenty a odpovídající software:

(a) Elektrodynamické vibrační testovací systémy, využívající buď zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnující číslicový regulátor, schopné vyvinout vibrace mezi 20 Hz a 2000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více, a přenášenými silami nejméně 50 kN (11.250 liber), měřenými na “holém stole“;

(b) Číslicové regulátory kombinované se “speciálně vytvořeným softwarem“ pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší, než 5 kHz. které jsou skonstruovány pro použití v systémech popsaných a kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

(c) Vibrační třasadlové jednotky s, nebo bez připojených zesilovačů, schopné přenášet síly nejméně 50 kN (11.250 liber), měřeno na “holém stole“, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

(d) Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém, schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle odstavce (a);

(e) “Speciálně vytvořený software“ pro použití v systémech, kontrolovaných podle předchozího odstavce (a), nebo v elektronických jednotkách, kontrolovaných podle předchozího odstavce (d).

1.8. Níže uvedené vakuové metalurgické tavicí a licí pece a takové pece s řízenou atmosférou; a speciálně uspořádané počítačové ovládání a monitorovací systémy, jakož i pro ně “speciálně vytvořený software“

(a) Obloukové tavicí a licí pece s objemem tavných elektrod mezi 1000 cm^3 a 20 000 cm^3, schopné provozu při teplotách tavení nad 1 700°C,

b) Tavicí pece s elektronovým svazkem nebo plasmové s příkonem 50 kW či větším,a schopné provozu při teplotách tavení nad 1200°C.

1. MATERIÁLY

2.1. Hliníkové slitiny s minimální mezí pevností v tahu při 293 K (20°C) 460 MPa (0,46 x 10^9 N/m^2), ve formě trubek nebo masivních válců (včetně výkovků s vnějším průměrem převyšujícím 75 mm (3 palce).

Technická poznámka: požadavek na mez pevnosti se vztahuje na hliníkové slitiny před i po tepelném zpracování.

2.2. Kovové berylium, slitiny s více než 50 hmotnostními % berylia, beryliové sloučeniny a výrobky z nich, kromě:

a) Kovových oken pro rentgenové přístroje a měřící zařízení vrtů;

b) Oxidových výrobku nebo polotovarů, speciálně navržených pro součástky elektronických komponent nebo jako podložky elektronických obvodů.

c) Berylu (křemičitan berylia a hliníku) ve formě smaragdů nebo akvamarínů.

Technická poznámka: Tato položka zahrnuje odpady a zmetky obsahující berylium podle výše uvedené definice.

2.3. Vysoce čistý bismut (čistota 99,99% nebo vyšší) s velmi nízkým obsahem stříbra (méně než 10 částí na milión).

2.4. Bór, sloučeniny bóru, směsi a materiály obsahující bór, v nichž koncentrace izotopu 10 B přesahuje 20 hmotnostních % celkového obsahu bóru.

2.5. Vápník (vysoce čistý) obsahující jednak méně než 1000 ppm kovových nečistot, jiných než hořčík, jednak méně než 10 ppm bóru.

2.6. Trifluorid chloru (ClF3)

2.7. Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům, a to:

(a) Kelímky o objemu mezi 150 ml a 8 litry, a vyrobené z/nebo povlečeny jakýmkoliv z následujících materiálů o minimální čistotě 98 %:

Fluorid vápenatý (CaF2)

ii) Zirkoničitan vápenatý (Ca2ZrO3)

iii) Sulfid ceritý (Ce2S3)

iv) Oxid erbitý (Er2O3)

Oxid hafničitý (HfO2)

vi) Oxid hořečnatý (MgO)

vii) Nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50% Nb, 30 % Ti, 20 % W)

viii) kysličník ytritý (Y2O3)

ix) Oxid zirkoničitý (ZrO2)

(b) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem o čistotě 99,9 % nebo vyšší.

(c) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem (o čistotě 98% nebo vyšší), povlečené karbidem, nitridem nebo boridem tantalu (či jakoukoliv kombinací těchto sloučenin)

2.8. Vláknité nebo vláknové materiály, předimpregnované lamináty a kompozity, a to:

(a) Uhlíkové nebo aramidové “vláknité nebo vláknové materiály“, mající “měrný modul“ minimálně 12,7 x 10^6 m, nebo “měrnou pevnost v tahu“ 23,5 x 10^4 m či vyšší, kromě amidových “vláknitých nebo vláknových materiálů“ s hmotnostním obsahem esterového modifikátoru, povrch vláken minimálně 0,25%;

(b) Skleněné "vláknité nebo vláknové materiály mající “měrný modul“ minimálně 3,18 x 10^6m a “měrnou pevnost v tahu“ 7,62x 10^4 či vyšší;

(c) Nekonečné příze, prameny, lanka nebo pásky impregnované teplem vytvrditelnou pryskyřicí, o šířce nepřevyšující 15 mm (předimpregnované lamináty), zhotovené z uhlíkových či skleněných “vláknitých či vláknových materiálů“ dle specifikaci uvedené v odstavci 2.8 (a) nebo (b);

(d) Kompozitní struktury ve formě trubek o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců) vyrobené z jakéhokoliv “vláknitého či vláknového materiálu“ dle specifikaci uvedené pod (c).

Technická poznámka:

(a) Pro účely této položky termín “vláknité či vláknové materiály“ zahrnuje nekonečná monovlákna, příze, prameny, kablíky nebo pásky.

Definice:

Vlákno (niť - filament) či monovlákno je nejmenší součást vlákna, obvykle o průměru několika μm.

Pramínek (bundle) je svazek typicky více než 200 vláken (filament) uspořádaných přibližně rovnoběžně.

Pramen (roving) je svazek typicky 12 až 120 přibližně rovnoběžných pramínků.

Lanko je svazek vláken (filaments), obvykle přibližně rovnoběžných

Páska (tape) je materiál složený z propletených nebo stejnosměrných vláken-nití (filaments), pramínků, pramenů, lanek, atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

(b) “měrný modul“ je Youngův modul v N/m^2 dělený měrnou hmotností v N/m^3, změřenou při teplotě 23 ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

(c) “Měrná pevnost v tahu“ je mez pevnosti v tahu v N/m^2 dělená měrnou hmotností v N/m^3, změřenou při teplotě 23° C ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

2.9. Hafnium odpovídající následujícímu popisu: kov, slitiny a sloučeniny hafnia a výrobky z nich, které obsahují více než 60 hmotnostních % hafnia.

2.10. Lithium obohacené izotopem-6 (Li-6) více než do 7,5 at.%, slitiny, sloučeniny či směsi obsahující lithium obohacený izotopem Li-6, jakož i produkty a zařízení obsahující tyto materiály, kromě:

termoluminiscenčních dozimetrů.

Poznámka: Obsah izotopu Li-6 v přírodním lithiu je 7,5 at. %

2.11. Hořčík (vysoce čistý) obsahující současně méně než 200 hmotnostních ppm kovových nečistot, jiných než vápník, a méně než 10 ppm bóru.

2.12. Martenzitická ocel s minimální pevností v tahu 2050 MPa (2050 x 10^9 N/m^2) (300 000 lb/m^2) při teplotě 293 K (20° C), vyjma tvarů u nichž žádný délkový rozměr nepřesahuje 75 mm.

Technická poznámka: platí pro ocel před nebo po tepelném zpracování.

2.13. Rádium-226, sloučeniny Ra-226, nebo směsi obsahující Ra-226, jakož i produkty a přístroje obsahující tyto materiály, s výjimkou:

(a) lékařských aplikátorů;

(b) produktu, či přístroje obsahujícího ne více, než 0,37 GBq (10 millicurie) Ra-226 v jakéholiv formě.

2.14. Titanové slitiny s minimální pevnosti v tahu 900 MPa (0,9 x 10^9 N/m^2) (130 500 lb/m^2) při 293 K (20° C) ve formě trubek nebo masivních válců (včetně výkovků) s vnějším průměrem větším, než 75 mm (3 palce).

Technická poznámka: platí pro takové titanové slitiny před nebo po tepelném zpracování.

2.15. Wolfram dle následující specifikace: součástky vyrobené z wolframu, karbid wolframu nebo wolframové slitiny (s obsahem wolframu více než 90%) o hmotnosti větší než 20 kg a mající dutou válcovou symetrii (včetně částí válce) o vnitřním průměru větším než 100 mm (4 palce), ale s menším než 300 mm (12 palců), s výjimkou částí speciálně konstruovaných k použití jako závaží nebo kolimátory gama záření.

2.16. Zirkonium s obsahem hafnia nižším, než 1 hmotnostní část hafnia na 500 hmotnostních částí zirkonia, ve formě kovu, slitin obsahujících více než 50 hmotnostních % zirkonia, a sloučenin, jakož i výrobků z těchto materiálů, kromě zirkonia ve formě fólie o tloušťce nepřesahující 0,1 mm (0,004 palce).

Technická poznámka: Toto omezení se vztahuje rovněž na odpad a zmetky obsahující zirkonium, jak je definováno výše.

2.17. Práškový nikl a porézní kovový nikl dle následujícího:

(a) Práškový nikl o čistotě převyšující 99,0 % a průměrné velikosti částic minimálně 10 μm (měřené podle standardu ASTM B 330), kromě:

Vláknových niklových prášků

Poznámka: Niklové prášky, speciálně připravené pro výrobu bariér, používaných v závodech na plynovou difúzi, jsou kontrolovány dle Části 1 Směrnice NSG.

(b) Porézní kovový nikl, vyrobený z materiálů, kontrolovaných dle (a), kromě:

Jednotlivých porézních niklových plechů o maximální ploše 1000 m^2/plech.

Poznámka: Toto se vztahuje na porézní kov, připravený lisováním a slinováním materiálu definovaného v odstavci (a) tak, že vzniká kov, jehož struktura je tvořena částicemi niklu obklopenými jemnými, navzájem propojenými póry.

1. ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO IZOTOPICKOU SEPARACI URANU

(jiná než vybrané položky)

3.1. Elektrolyzéry na výrobu fluóru s výrobní kapacitou větší než 250 g fluóru za hodinu.

3.2. Zařízení na výrobu a montáž rotorů a tvářecí stroje na výrobu vlnovců dle následujícího:

(a) Zařízení na montáž sestavy rotorů plynových odstředivek, sekcí rotorových trubek, přepážek a koncovek.. Takové zařízení většinou obsahuje přesná vřetena, svěrky a stroje na uložení lisováním za tepla.

(b) Zařízení vyrovnávající rotor pro dosažení souososti sekcí rotorové trubky. (Poznámka: Obvykle se takové zařízení bude skládat z přesných měřících čidel, propojených na počítač, který řídí činnost, například pneumatických otočných ramen používaných pro vyrovnávání do směru sekcí rotorových trubek.)

(c) Trny a zápustky pro tváření vlnovců pro výrobu jednospirálových konvolučních vlnovců (vlnovců vyrobených z vysoce pevných hliníkových slitin, martenizitické vytvrditelné oceli, vysoce pevných kompozitních materiálů). Vlnovce mají všechny následující charakteristické rozměry:

(1) vnitřní průměr 75 mm až 400 mm (3 - 16 palců)

(2) délka 12,7 mm (0,5 palce) nebo větší

(3) hloubku spirály větší než 2 mm (0,08 in.).

3.3. Vícerovinné vyvažovací stroje pro odstředivky - stabilní či přenosné, horizontální nebo vertikální, a to:

(a) Vyvažovací zařízení pro odstředivky konstruované pro vyvažování pružných rotorů o délce minimálně 600 mm a mající současně všechny následující charakteristiky:

(1) oběžný průměr nebo průměr otočného čepu 75 mm a více

(2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber) a

(3) schopnost vyvážit při otáčkách vyšších než 5000 za minutu

(b) Vyvažovací stroje pro odstředivky konstruované pro vyvažování dutých válcových komponentů rotoru a mající všechny následující charakteristiky:

(1) průměr čepu 75 mm nebo více

(2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber)

(3) schopnost vyvážit do zbytkové nerovnováhy 0,01 kg mm/kg v jedné rovině nebo lepší, a

(4) řemenový pohon

a “speciálně navržený software“, sloužící pro tyto účely.

3.4. Zařízení pro navíjení vláken, u nichž jsou pohyby pro nastavení do správné polohy, ovíjení a vinutí vláken koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách, speciálně konstruované pro výrobu kompozitů nebo laminátů z vláknových či vláknitých materiálů a jež jsou schopny navíjet válcové rotory o průměru 75 mm (3 palce) až 400 ram (16 palců) a o délce minimálně 600 mm (24 palců), koordinační a programové řízení pro tuto činnost, přesné trny a “speciálně navržený software“ pro tyto účely.

3.5. Měniče kmitočtu (známé rovněž jako konvertory nebo inventory) nebo generátory, které mají všechny dále uvedené charakteristiky:

(a) Vícefázový výstup s výkonem 40 W nebo větším

(b) Schopnost pracovat v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz

(d) Řízení stability kmitočtu lepší než 0,1 %,

s výjimkou takových měničů kmitočtu, speciálně konstruovaných nebo upravených pro napájení “statorů motorů“ (definice viz níže) a majících charakteristiky uvedené výše v bodech (b) a (d) a současně celkové harmonické zkreslení menší než 2% a účinnost větší než 80 %.

Definice:

“Statory motorů“ - speciálně konstruované prstencové statory pro vysoce rychlostní vícefázové hysterezní (nebo reluktanční) motory na střídavý proud pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz a příkonu 50 - 1000 VA. Statory se skládají z vícefázových vinutí na laminovaném nízkoztrátovém železném jádru složeném z tenkých plechů - obvykle o tloušťce maximálně 2 mm (0,08 palce).

3.6. Lasery, laserové zesilovače a oscilátory, a to:

(a) Lasery na bázi par mědi o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnových délkách mezi 500 nm a 600 nm;

(b) Lasery na bázi iontů argonu o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 400 nm a 515 nm;

(1) s výstupním vlnovým rozsahem mezi 1000 nm a 1100 nm, s impulsním buzením a s modulací jakosti rezonátoru, s trváním impulsu rovným nebo větším než 1 ns a mající všechny následující charakteristiky:

(a) jednoduchý příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 40 W

(b) vícenásobný příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 50 W

(2) pracující při vlnových délkách mezi 1000 nm a 1100 nm a zahrnující zdvojení kmitočtu, dávající výstupní vlnovou délku mezi 500 a 550 nm, s průměrným výkonem při zdvojeném kmitočtu (nové vlnové délce) větším než 40 W.

(d) Laditelné impulsní monovidové oscilátory na bázi barviva s průměrným výkonem vyšším než 1 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 a 800 nm;

(e) Laditelné zesilovače a oscilátory na bázi barviva, kromě modnovidových oscilátorů, s průměrným výkonem větším než 30 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 nm a 800 nm;

(f) Alexandritové lasery s šířkou pásma 0,005 nm nebo menší, opakovacím kmitočtem vyšším než 125 Hz, a průměrným výkonem nad 30 W, pracující ve vlnovém rozsahu 720 nm - 800 nm;

(g) Lasery na bázi oxidu uhličitého, pracující v pulsním režimu, s opakovacím kmitočtem nad 250 Hz, průměrným výkonem vyšším než 500 W a délkou impulsu kratší než 200 ns, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 9000 a 11000 nm;

Poznámka: Toto omezení se netýká výkonnějších (obvykle 1 - 5 kW) průmyslových laserů na bázi CO2 používaných například pro řezání či svařování, tyto lasery jsou buď s trvalou vlnou nebo impulsní s šířkou impulsu větší než 200 ns.

(h) Excimerové lasery (XeF, XCl, KrF) s opakovacím kmitočtem vyšším než 250 Hz a průměrným výkonem vyšším než 500 W, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 240 a 360 nm,

(i) Paravodíkové Ramanovy fázovače určené pro práci při výstupní vlnové délce 16 mikrometrů a opakovacím kmitočtu přes 250 Hz.

Technická poznámka: Obráběcí stroje, měřící přístroje a s nimi spojená technologie, jež mohou být potenciálně využity pro jaderný průmysl, jsou kontrolovány dle položek 1.2.a 1.3. tohoto Seznamu.

3.7. Hmotnostní spektrometry schopné měřit ionty o hmotnosti 230 atomových jednotek a větší s rozlišením lepším než dvě části při 230, jakož i příslušné iontové zdroje pro tato zařízení, a to:

(a) Hmotnostní spektrometry s indukčně vázaným (ICP/MS) plazmatem;

(b) Hmotnostní spektrometry s doutnavým výbojem (GDMS);

(d) Elektronové bombardovací hmotnostní spektrometry se zdrojovou komorou, vyrobenou z/potaženou nebo obloženou materiály odolnými vůči UF6;

(e) Hmotnostní spektrometry s molekulárním svazkem paprsků, a to:

(1) se zdrojovou komoru vyrobenou z/potaženou nebo obloženou korozivzdorná ocelí nebo molybdenem, s chlazeným lapačem, jenž lze zchladit na teplotu 193 K (-80 °C) nebo nižší;

(2) se zdrojovou komorou, vyrobenou (potaženou nebo obloženou) z materiálů odolných vůči UF6;

(f) Hmotnostní spektrometry vybavené mikrofluorizačním iontovým zdrojem, zkonstruované k použití pro aktinidy nebo fluoridy aktinidů,

s výjimkou:

speciálně zkonstruovaných nebo upravených magnetických nebo kvadrupolových hmotových spektrometrů, schopných odbírat on-line vzorky výchozího materiálu, produktu nebo obohacovacích zbytků z proudů plynného UF6, a majících všechny tyto charakteristiky:

(1) Jednotkové rozlišení pro hmotnosti větší než 320

(2) Iontové zdroje vyrobené z nichromu, niklu nebo monelu, nebo těmito materiály povlakované

(3) Ionizační zdroje založené na elektronovém bombardování

(4) Kolektorové systémy vhodné pro izotopickou analýzu.

3.8. Převodníky tlaku schopné měřit absolutní tlak v jakémkoliv bodě intervalu od 0 do 13 kPa, jejichž čidla jsou vyrobeny z niklu, niklových slitin s obsahem niklu vyšším než 60 hm.%, hliníku nebo hliníkových slitin, nebo těmito materiály chráněné, a to:

1) převodníky s rozsahem stupnice do 13 kPa a přesností lepší než ± 1 % v celém rozsahu stupnice;

2) převodníky s rozsahem stupnice od 13 kPa výše a přesnosti lepší, než ± 130 Pa;

Technické poznámky:

1. Převodníky tlaku jsou zařízení, které převádí měření tlaku na elektrický signál.

1. “Přesnost“ pro účely této položky zahrnuje nelinearitu, hysterezi a reprodukovatelnost měření při teplotě okolí.

3.9. Ventily o jmenovitém průměru 5 mm (0,2 palce) či větším s vlnovcovými ucpávkami, vyrobené z hliníku, hliníkových slitin, niklu nebo jeho slitin s obsahem niklu vyšším než 60 %, nebo těmito materiály povlakované, jež jsou ovládány ručně či automaticky.

Poznámka: V případě ventilů s odlišným vstupním a výstupním průměrem, parametr “jmenovitý průměr“ se vztahuje k menšímu z těchto průměrů.

3.10. Supravodivé solenoidní elektromagnety se všemi níže uvedenými charakteristikami:

(a) schopné vytvořit magnetické pole větší než 2 T (tesla) ( 20 kilogaussů);

(b) s poměrem L/D (délka dělená vnitřním průměrem) větším než 2;

(d) s homogenností magnetického pole lepší než 1 % na středových 50 % vnitřního objemu.

Poznámka: Tato položka se nevztahuje na magnety speciálně konstruované a exportované jako součásti zobrazujících lékařských systémů NMR (nukleární magnetické rezonance). Přitom se rozumí, že výraz "součásti.. " neznamená nutně fyzickou součást v rámci stejné dodávky. Separátní dodávky “součástí“ z jiných zdrojů jsou povoleny za předpokladu, že příslušná exportní dokumentace jasně vymezuje vztah “součástí“.

3.11. Vakuové vývěvy s průměrem vstupního hrdla nad 38 cm (15 palců) s výkonem 15 000 litrů/s nebo vyšší, schopné vytvořit vakuum lepší než 10^-4 torrů (0,76 x 10^-4 mbar).

Technická poznámka:

(1) Maximální vakuum se stanovuje na vstupu do vývěvy při zablokování tohoto vstupu.

(2) Rychlost čerpání se stanovuje v měřícím bodě s použitím dusíku či vzduchu.

3.12. Zdroje stejnosměrného elektrického proudu o vysokém výkonu schopné po dobu 8 hodin kontinuálně produkovat napětí minimálně 100 V při výstupním proudu 500 A nebo větším, s regulací proudu nebo napětí lepší než 0,1%.

3.13. Vysokonapěťové zdroje stejnosměrného elektrického proudu schopné po dobu 8 hodin kontinuálně produkovat napětí minimálně 20 000 V při výstupním proudu minimálně 1 A, s regulací proudu nebo napětí lepší než 0,1%.

3.14. Elektromagnetické separátory izotopů konstruované pro/nebo vybavené jednoduchými nebo vícenásobnými iontovými zdroji, schopné vytvořit celkový proud iontového svazku minimálně 50 mA.

Poznámky:

1. Toto ustanovení se zabývá kontrolou separátorů schopných obohacovat jak stabilní izotopy, tak i izotopy uranu. Separátor schopný separovat izotopy olova s rozdílem jedné hmotnostní jednotky je zákonitě schopen obohacovat izotopy uranu, kde rozdíl činí tři hmotnostní jednotky.

1. Toto ustanovení zahrnuje separátory, u nichž se jak iontové zdroje, tak i sběrače (kolektory) nacházejí v magnetickém poli, a taková uspořádání, v nichž jsou mimo toto pole.

1. Jediný 50 mA iontový zdroj vyprodukuje ročně méně než 3 g vysoce obohaceného uranu ze vstupní suroviny - přírodní uran.

1. ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY

(jiná než vybrané položky

4.1. Speciální náplně k separaci těžké vody od obyčejné, vyrobené ze síťoviny z fosforového bromu či mědi (chemicky upravených - ke zlepšení smáčivosti) a konstruované pro použití ve vakuových destilačních kolonách.

4.2. Cirkulační čerpadla pro zředěné či koncentrované roztoky katalyzátoru - amidu draselného v kapalném amoniaku (KNH2/NH3), mající všechny následující charakteristiky:

(a) vzduchotěsné (tj. hermeticky uzavřené)

(b) pro koncentrované roztoky amidu draselného (1 % nebo vyšší), provozní tlaky 1,5 - 60 MPa (15 - 600 atmosfér); pro zředěné roztoky amidu draselného (nižší než 1 %), provozní tlaky 20 - 60 MPa (200 - 600 atm); a

4.3. Vodo-sirovodíkové výměnné válcové patrové kolony, vyrobené z jemnozrnné nelegované oceli, o průměru minimálně 1,8 m, které lze provozovat při nominálním tlaku 2 MPa (300 psi) nebo vyšším, a jejich vnitřní vestavby, umožňující vzájemné mísení kapalin.

Poznámky:

1. Podrobnosti o kolonách, speciálně konstruovaných nebo upravených pro výrobu těžké vody, jsou uvedeny v INFCIRC/254/Part 1.

1. Vnitřní vestavby kolon jsou segmentová patra s účinným montážním průměrem minimálně 1,8 m, sloužící k usnadnění protiproudého mísení, jsou vyrobeny z materiálů, odolných vůči korozivnímu působení směsi sirovodík/voda. Mohou je tvořit síťová patra, probublávací kloboučková patra nebo turbinková patra.

1. V této položce je jemnozrnná nelegovaná ocel definovaná dle standardu ASTM (či jiného ekvivalentního standardu) s zrnitostí austenitického zrna 5 či vyšší.

1. “materiály odolné vůči koroznímu působení směsi sirovodík/voda“ jsou zde definovány jako korozivzdorné oceli s obsahem uhlíku maximálně 0,03%.

4.4. Kryogenní kolony na destilaci vodíku, mající všechny následující charakteristiky:

(a) konstruované pro fungování při vnitřních teplotách nižších než - 238°C (35 K);

(b) konstruované pro fungování při vnitřním tlaku od 0,5 do 5 MPa (5 - 50 atm);

(c) vyrobené z jemnozrnné korozivzdorné oceli řady 300 s nízkým obsahem síry, nebo z ekvivalentních materiálů vhodných pro kryogenní podmínky a kompatibilních s vodíkem;

(d) s vnitřním průměrem minimálně 1 m a účinnou délkou minimálně 5 m.

Technická poznámka: “jemnozrnné korozivzdorné oceli“ jsou zde definovány jako korozivzdorné austenitické oceli o zrnitosti dle ASTM (či jiného ekvivalentního standardu) 5 či vyšší.

4.5. Konvertory k syntéze amoniaku, syntézní jednotky, v nichž syntézní plyn (dusík a vodík) je odebírán z vysokotlaké výměníkové kolony (amoniak/vodík) a syntetizovaný amoniak je recyklován v dané koloně.

4.6. Turboexpandéry či soustrojí turboexpandér-kompresor, konstruované pro provoz při teplotách pod 35 K a výkon 1000 kg plynného vodíku za hodinu.

1. ZAŘÍZENÍ PRO VÝVOJ IMPLOZNÍCH SYSTÉMŮ

5.1. Zábleskové rentgenové generátory, nebo impulsní elektronové urychlovače s maximální energií převyšující 500 keV, a to: s výjimkou urychlovačů, které jsou součástí zařízení určených pro jiné účely než generace elektronového svazku nebo rentgenového záření (například, elektronový mikroskop) a zařízení určených pro lékařské účely:

(a) s impulsní energií elektronů na výstupu z urychlovače 500 keV nebo vyšší, avšak nižší než 25 MeV, a s výkonnostním ukazatelem (K) 0,25 nebo vyšším, kde K je definováno jako:

K=1,7 ×103×V2,65×Q,

přičemž V je impulsní energie elektronů v milionech elektronvoltů a Q je celkový urychlený náboj v coulombech, jestliže doba impulsu svazku produkovaného urychlovačem je kratší nebo se rovná 1 ms; pokud doba impulsu svazku urychlovače je delší než 1 ms, představuje Q maximální urychlený náboj za jednu mikrosekundu (Q je rovno integrálu i podle t buď za 1 ms nebo dobu impulsu svazku - podle toho, který časový interval je kratší (Q = ∫ idt, kde i je proud svazku v ampérech a t je čas v sekundách), nebo

(b) s impulsní energií urychlených elektronů nad 25 MeV a impulsním výkonem převyšujícím 50 MW [impulsní výkon = (impulsní potenciál ve voltech) x (impulsní proud svazku v ampérech)].

Technická poznámka:

Doba trvání impulsu svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je buď 1 ms, nebo je to doba trvání paketu svazku paprsků vznikajícího při jednom impulsu mikrovlnného modulátoru - podle toho, který časový interval je kratší.

Impulsní proud svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je průměrný proud za dobu trvání paketu svazku paprsků.

5.2. Vícestupňové elektronové trysky s lehkým plynem nebo jiné vysokorychlostní systémy (cívkové, elektromagnetické, elektrotepelné nebo jiné pokročilé systémy) schopné urychlit náboje na 2 km/sekundu nebo i vyšší.

5.3. Následující kamery s mechanicky rotujícím zrcadlem a komponenty speciálně konstruované pro takové kamery:

a. Snímací kamery s rychlostí záznamu větší než 225 000 snímků za sekundu;

b. Kamery s rotujícím zrcadlem s rychlostí zápisu větší než 0,5 mm za mikrosekundu.

Technická poznámka: Komponentami takových kamer jsou jejich synchronizační elektronika a rotory sestávající z turbín, zrcadel a ložisek.

5.4. Elektronické kamery s rotujícím zrcadlem a snímací kamery a trubice podle následujícího:

(a) Elektronické zábleskové kamery s rotujícím zrcadlem s časovým rozlišením 50 ns a lepším a příslušné elektronky a trubice;

(b) Elektronické zábleskové (nebo elektronicky uzavírané) snímací kamery schopné pracovat s expozicí 50 ns na snímek či kratší;

(c) Snímací elektronky a zobrazovací zařízení s polovodičovými součástkami pro používání v kamerách kontrolovaných podle předcházející položky (b), a to:

(1) zaostřující elektronky a trubice se zesilovačem jasu s fotokatodou nanesenou na transparentním vodivém povlaku ke snížení fotoodporu vrstev,

(2) vidikonové elektronky a trubice s hradlovým křemíkovým anodovým fotonásobičem (SIT), kde rychlý systém umožňuje hradlování fotoelektronů z fotokatody dříve, než dopadnou na plochu SIT;

(3) Kerrova nebo sběrná buňka elektro-optického zavírání; nebo

(4) Jiné elektronky, trubice a snímací pevná zobrazovací zařízení s polovodičovými součástkami s rychlým zobrazovacím závěrkovým časem - čas kratší než 50 ns, speciálně konstruované pro kamery uvedené v předešlé položce (b).

5.5. Specializované přístrojové vybavení pro hydrodynamické experimenty dle následujícího:

(a) Rychlostní interferometry pro měření rychlostí převyšujících 1 km/s během časových intervalů kratších než 10 ms. (VISARy, interferometry s Dopplervým laserem, přístroje s diodovou logikou, atd.)

(b) Manganinová měřidla pro tlaky vyšší než 100 kilobarů; nebo

1. VÝBUŠNINY A SOUVISEJÍCÍ ZAŘÍZENÍ

6.1. Rozbušky a vícebodové iniciační systémy (výbušné můstkové dráty, nárazové rozbušky, atd.)

(a) Následující elektricky řízené rozbušky:

(1) odpalovací můstek (EB)

(2) odpalovací můstkový odpor (EBW)

(3) nárazové rozbušky

(4) výbušné fóliové iniciátory (EFI)

(b) Uspořádání využívající jednoduché nebo násobné rozbušky zkonstruované k téměř současné iniciaci výbušného povrchu (více než 5000 mm^2), pomocí jednoho signálu k odpálení (s časovým nastavením iniciací po celé ploše povrchu za méně než 2,5 ms).

Upřesňující popis:

Všechny tyto rozbušky využívají tenké elektrické vodiče (můstky, můstková zapojení nebo fólie), které se výbušně odpařují po průchodu rychlého elektrického impulsu o vysokém proudu. V nenárazových typech výbušný vodič nastartuje chemickou detonaci ve vysoce explozivní látce, jako je PETN (pentaerytritoltetranitrát), které se dotýká. V nárazových detonátorech výbušné odpařování elektrického vodiče uvádí do pohybu “flier“ nebo “úderník“ a náraz úderníku nastartuje chemickou detonaci. V některých typech je úderník hnán magnetickou silou. Termín “výbušná fólie“ může označovat jak rozbušku EB, tak i rozbušku nárazníkového typu. Slovo “iniciátor“ se někdy používá místo slova “rozbuška“.

Rozbušky, které využívají pouze primární výbušniny - jako azid olovnatý, nejsou předmětem kontroly.

6.2. Elektronické komponenty pro odpalovací zařízení (spínací zařízení a impulsně vybíjecí kondenzátory)

6.2.1. Spínací zařízení

(a) Trubice a elektronky se studenou katodou (včetně plynových a vakuových trubic), výbojkového a nevýbojkového typu, fungující podobně jako jiskřiště, obsahující tři nebo více elektrod a mající všechny následující charakteristiky:

(1) Jmenovité špičkové anodové napětí minimálně 2500 V

(2) Jmenovitý špičkový anodový proud minimálně 100 A

(3) Anodové zpoždění menší než 10 ms

(b) Spouštěné jiskřiště s anodovým zpožděním 15 ms a jmenovitým špičkovým proudem minimálně 500 A.

(1) Jmenovité špičkové anodové napětí vyšší než 2000 V

(2) Jmenovitý špičkový anodový proud minimálně 500 A

(3) Spínací doba 1 ms či méně.

6.2.2. Kondenzátory s následujícími charakteristikami:

(a) Jmenovité napětí vyšší než 1,4 kV, akumulovaná energie větší než 10 J, kapacita vyšší než 0,5 mF a sériová indukčnost menší než 50 nH, nebo

(b) Jmenovité napětí vyšší než 750 V, kapacita vyšší než 0,25 mF a sériová indukčnost menší než 10 nH.

6.3. Odpalovací zařízení a ekvivalentní vysokoproudé impulsové generátory (pro řízené rozbušky) dle násIedujícího:

(a) Odpalovací systémy s výbušnými rozbuškami konstruované k iniciaci vícenásobných rozbušek, zmíněných pod položkou 6.1.

(b) Modulární elektrické impulsové generátory konstruované jako přenosné, mobilní, nebo pro použití ve ztížených podmínkách (včetně budičů xenonových výbojek) mající všechny následující charakteristiky:

(1) schopnost předat svou energii za méně než 15 ms;

(2) výstupní proud převyšující 100 A;

(3) dobu růstu čela impulsu kratší než 10 ms při odporu menším než 40 Ω (doba růstu je definována jako časový interval od 10% do 90 % proudové amplitudy při buzení zatěžujícího odporu);

(4) uzavření v prachotěsném obalu;

(5) žádný rozměr nepřesahuje 25,4 cm (10 palců);

(6) hmotnost menší než 25 kg (55 liber);

(7) technické charakteristiky pro použití v rozšířeném teplotním intervalu (-50°C až 100° C) nebo pro použití v kosmu.

6.4. Vysoce účinné výbušniny nebo látky obsahující více než 2% kterékoliv z uvedených látek:

(a) Cyklotetrametylentetranitramín (HMX);

(b) Cyklotrimetylentrinitramín (RDX);

(d) Jakákoliv výbušnina s měrnou krystalickou hustotou vyšší než 1,8 g/cm^3 a mající rychlost detonace převyšující 8000 m/s nebo;

(e) Hexanitrostilben (HNS).

1. KOMPONENTY A ZAŘÍZENÍ PRO JADERNÉ ZKOUŠKY

7.1. Osciloskopy, zapisovače přechodových jevů a následující speciálně navržené komponenty: zásuvné jednotky, externí zesilovače, předzesilovače, vzorkovací zařízení a obrazovky pro analogové osciloskopy.

(a) Nemodulární analogové osciloskopy o “šířce pásma“ 1 GHz nebo větší

(b) Modulární analogové osciloskopické systémy mající jakoukoliv z následujících charakteristik:

(i) hlavní část se "šířkou pásma " 1 GHz nebo větší;

(ii) zásuvné moduly každý se šířkou pásma nejméně 4 GHz;

(d) Digitální osciloskopy a zapisovače přechodových jevů používající techniku převodu analogových údajů na digitální, schopné zaznamenat změny postupným vzorkováním jednotlivých vstupů v intervalech menších než 1 ns (větších než 1 giga-vzorek/s), digitalizující na 8 bitů, nebo s větším rozlišením a uchovávající 256 nebo více vzorků.

Technická poznámka: “Šířka pásma“ je definovaná jako pásmo kmitočtů, v němž výchylka na obrazovce neklesne pod 70,7 % vychýlení v bodě maxima měřeného při konstantním napětí na vstupu zesilovače osciloskopu.

7.2. Trubice fotonásobičů s plochou fotokatody větší než 20 cm^2 a mající pulsní náběhový čas kratší než 1 ns.

7.3. Vysokorychlostní impulsní generátory s výstupním napětím převyšujícím 6 V do zatěžujícího odporu menšího než 55 Ω, a přechodovým časem nižším než 500 ps (definováno jako časový interval mezi 10 % a 90 % napěťové amplitudy).

1. OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

8.1. Systémy generující neutrony, včetně trubic, konstruované pro provoz bez vnějšího vakuového systému a využívající elektrostatické urychlení k vyvolání tritium-deuteriové jaderné reakce.

8.2. Zařízení používaná k manipulaci s jaderným materiálem a k jeho zpracování a pro jaderné reaktory:

8.2.1. Dálkově ovládané manipulátory, které lze použít k úkonům při operacích radiochemické separace v horkých komorách, a to:

a. Manipulátory schopné “prostupovat“ zdí horké komory (“operace-vedené-skrz-zeď“) o síle 0,6 m a více; nebo

b. Manipulátory schopné přemostit vrchol stěny komory o tloušťce stěny 0,6 m nebo více (operace-vedené-přes zeď).

Poznámka: Dálkově ovládané manipulátory převádí úkony operátora na dálkově ovládané rameno a koncový uchopující přípravek. Mohou být kopírujícího typu, ovládané pákovým ovladačem či klávesnicí.

8.2.2. Radiačně stínící okna o vysoké měrné hmotnosti (olovnaté sklo či jiné) o ploše na “studené“ straně větší než 0,09 m^2, s měrnou hmotností vyšší než 3 g/cm^3 při tloušťce minimálně 100 mm, včetně pro ně speciálně navržených rámů.

8.2.3. Radiačně odolné televizní kamery či jejich čočky, speciálně zkonstruované nebo uznané jako radiačně odolné, aby odolaly více než 5 x 10^4 grayů (Křemík)) (5 x 10^6 rad (Křemík)) aniž by během provozu došlo k degradaci jejich vlastností.

8.3. Tritium, jeho sloučeniny nebo směsi obsahující tritium s poměrem atomů tritia a vodíku převyšujícím 1:1000 a produkty či zařízení obsahující tyto materiály;

kromě: Produktů nebo zařízení neobsahujících více než 1, 48 x 10^3 GBq (40 Ci) tritia v jakékoliv formě.

8.4. Zařízení, závody a technické vybavení pro výrobu tritia, dle následujícího:

1. Zařízení nebo závody na výrobu, regeneraci (znovu získání), extrakci, koncentrování tritia nebo pro zacházení s tritiem;

1. Technické vybavení závodů a zařízení, a to:

(a) Vodíkové nebo héliové chladící jednotky schopné chlazení na teplotu 23 K (-250° C) či nižší, s výkonem na odvod tepla větším než 150 W;

(b) Systémy skladování a čištění izotopů vodíku používající jako skladovací nebo čisticí médium hydridy kovů.

8.5. Platinové katalyzátory speciálně konstruované nebo upravené k uskutečnění izotopické výměny mezi vodíkem a vodou s cílem zpětného získání tritia z těžké vody, či k výrobě těžké vody.

8.6. Hélium-3 nebo hélium izotopicky obohacené izotopem hélium-3, směsi obsahující helium-3 a produkty či zařízení obsahující jakýkoliv z těchto materiálů;

kromě: Produktu nebo zařízení obsahujícího méně než 1 g helia-3.

8.7. Radionuklidy emitující alfa-záření s poločasem alfa-rozpadu minimálně 10 dní, ale ne více než 200 let, sloučeniny a směsi obsahující tyto radionuklidy s celkovou alfa aktivitou 1 curie na kg (37 GBq/kg) či vyšší, a produkty nebo zařízení obsahující jakýkoliv z těchto materiálů;

kromě

Produktu či zařízení obsahujícího méně než 3,7 GBq (100 milicurie) alfa aktivity.

8.8. Zařízení, závody a technické vybavení na separaci izotopů lithia, a to:

1. Zařízení nebo závody na separaci izotopů lithia;

1. Následující technologie a technické vybavení k separaci izotopů lithia:

a. Kolony s náplní na výměnu kapalina-kapalina speciálně konstruované pro lithiové amalgamy;

b. Čerpadla na rtuť nebo lithiové amalgamy;

c. Elektrolyzéry lithiových amalgamů;

d. Odpařováky na koncentrované roztoky hydroxidu lithného.

SEZNAM POUŽITÝCH JEDNOTEK

V seznamu jsou používány následující jednotky:

A	ampér (ů)
Bq	bequerel (ů)
°C	stupeň (ů) Celsia
Ci	curie
cm3	centimetr kubický
dB	decibel (ů)
dBm	decibel vztažený na 1 miliwatt
g	gram (ů); jakož i gravitační zrychlení ( 9,81 m / s2 )
GBq	gigabeckerel (ů)
GHz	Gigahertz (ů)
Hz	hertz (ů)
J	joule (ů)
K	kelvin
keV	tisíc elektron-volt (ů)
kg	kilogram (ů)
kHz	kilohertz (ů)
kN	kilonewton (ů)
kPa	kilopascal (ů)
kW	kilowatt (ů)
m	metr (ů)
MeV	milion ektronvoltů
MHz	megahertz (ů)
μF	mikrofarad (ů)
μm	mikrometr (ů)
μs	mikrosekunda
mm	milimetr (ů)
N	newton (ů)
nm	nanometr (ů)
ns	nanosekunda
nH	nanohenry
ps	pikosekunda
RMS	středně kvadratická odchylka
TIR	celkový rozsah stupnice přístroje
W	watt (ů)

Poznámka: V Příloze je použit Mezinárodní systém jednotek (SI). Na mnoha místech je po veličině SI uvedená v závorkách přibližně odpovídající anglická veličina, protože výrobci uvádějí parametry některých obráběcích strojů v jejich obvyklých jednotkách, které nejsou jednotkami SI. Ve všech případech má být za oficiální doporučenou kontrolní veličinu považována veličina definovaná v jednotkách SI.

DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ SEZNAMU

“Technologie“ - znamená specifické informace potřebné pro “vývoj“, “výrobu“ nebo “používání“ jakékoliv z položek Seznamu. Takové informace mohou mít formu “technických údajů“ nebo “technické pomoci“.

“základní vědecký výzkum“ - experimentální nebo teoretické práce, prováděné především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů a pozorovatelných faktů, které nejsou primárně zaměřeny na určitý praktický záměr či cíl.

“vývoj“ - je spojen se všemi etapami předcházejícími “výrobě“, jako:

projekt

výzkum projektu

analýza projektu

koncepce projektu

montáž a testování prototypů

poloprovozní výrobní schémata

projektové údaje

proces transformace projektových údajů v produktu

konfigurace projektu

integrace projektu

dispoziční řešení

“ve veřejné sféře“ - “Ve veřejné sféře“, jak je pojímáno v tomto dokumentu, znamená technologie, jež byly zpřístupněny bez omezení na jejich další využití. (Omezení týkající se autorských práv (copyright) nevylučují technologii z veřejné sféry).

“výroba“ - znamená veškeré výrobní etapy, jako“

výstavba

strojírenská výroba

výroba

integrace

montáž (upevňování)

inspekce

zkoušení

zajištění jakosti

Speciálně navržený software - minimum “operačních systémů“, “diagnostických systémů“, “systémů údržby“ a “aplikačního software“, které má být proveditelné na konkrétním zařízení, aby zařízení plnilo funkci, pro níž bylo zkonstruováno. K tomu, aby jiné - nekompatibilní - zařízení plnilo stejnou funkci je nutno:

(a) modifikace tohoto “software“ nebo

(b) doplnění “programů“.

“technická pomoc“ - “Technická pomoc“ může mít takovou formu, jako: poučení, dovednosti, výcvik, pracovní znalosti, konsultační služby.

Poznámka: “Technická pomoc“ může zahrnovat převod “technických údajů“

“technické údaje“ - “Technické údaje“ mohou mít takovou formu, jako: výkresy, plány, diagramy, modely, vzorce, technické projekty a specifikace, manuály a instrukce v písemné formě, či zaznamenané na jiných nosičích, nebo zařízeních, jako disk, páska, permanentní paměti.

“použití“ - Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontroly), oprava, generální oprava a modernizace.

Poznámka: Kontrolní mechanizmy převodů technologie

“Technologie“ - bezprostředně svázané s jakoukoliv položkou seznamu jsou podrobeny stejné kontrole, jako vlastní položka.

Kontrolní mechanismy převodu “technologie“ se nevztahují na informace ve “veřejné sféře“ ani na “základni vědecký výzkum“.

Položka, vztahující se k obráběcím strojům, obsahuje speciální kontrolní mechanismy převodů technologií.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)