Legalize
← Aktuální text · Historie

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kterou se stanoví seznam vybraných položek a položek dvojího použití v jaderné oblasti

Aktuální text a fecha 1997-07-06
§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška stanoví seznam vybraných položek [§ 2 písm. j) odst. 2 zákona] a položek dvojího použití [§ 2 písm. j) odst. 3 zákona] v jaderné oblasti.

(2) Seznam vybraných položek je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky a seznam položek dvojího použití je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 2

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Štuller v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 147/1997 Sb.

SEZNAM VYBRANÝCH POLOŽEK

(VYBRANÉ MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE V JADERNÉ OBLASTI)

podléhajících kontrolním režimům při dovozu, vývozu a průvozu

seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii

INFCIRC / 254 / Rev. 2 / Part 1

OBSAH

Strana
1. Jaderné reaktory a speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení a komponenty k provozu jaderných reaktorů 3
2. Nejaderné materiály určené pro reaktory 4
3. Závody na přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 5
4. Závody na výrobu palivových článků pro jaderné reaktory a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 6
5. Závody na separaci izotopů uranu a zařízení, jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 6
6. Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin, a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 19
7. Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu 21
Úvodní a vysvětlující poznámky 22

Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat kritickou řízenou řetězovou reakci štěpení, kromě reaktorů nulového výkonu. Reaktory nulového výkonu jsou definovány jako reaktory s projektovanou maximální roční produkcí plutonia nepřesahující 100 g.

Kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky vyrobené části speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1., stejně jako reaktorové vestavby definované v odstavci 1.8.

Manipulační zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání paliva z jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1.

Speciálně konstruované nebo upravené tyče, jejich nosné nebo závěsné konstrukce, pohony tyčí a jejich vodící trubky, pro řízení procesu štěpení v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1.

Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a primárního chladiva reaktoru definovaného v odstavci 1.1. při provozním tlaku vyšším než 5,07 MPa.

Kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek nebo trubkových sestav, speciálně konstruovaných nebo upravených pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., v množství přesahujícím pro kteroukoli zemi příjemce 500 kg kdykoli v průběhu dvanácti měsíců a u kterých je váhový poměr hafnia a zirkonia menší než 1:500.

Čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro zajišťování oběhu primárního chladiva jaderných reaktorů definovaných v odstavci 1.1.

Vestavby jaderných reaktorů speciálně konstruované nebo upravené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., včetně nosné konstrukce aktivní zóny, vodicích trubek regulačních tyčí, tepelného stínění, tlumících mezistěn, deskových roštů aktivní zóny a difuzorových desek.

Tepelné výměníky (parogenerátory) speciálně konstruované nebo upravené pro použití v primárním chladícím okruhu jaderného reaktoru definovaném v odstavci 1.1.

Speciálně konstruované nebo upravené přístroje pro detekci a měření neutronů pro určení úrovní neutronového toku uvnitř aktivní zóny reaktoru definovaného v odstavci 1.1.

Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, v kterých poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1 : 5000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.

Grafit o čistotě lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm^3, určený pro použití v jaderném reaktoru definovaném v odstavci 1.1., v množství přesahujícím 3.10^4 kg (30 t) pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.

Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují:

Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití v závodě na přepracování ozářených palivových článků, která jsou určena pro rozřezávání, sekání, nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků.

Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti (například malého průměru, prstencového nebo deskového provedení) speciálně konstruované nebo upravené pro použití v přepracovatelských závodech, jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva a jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány.

Speciálně konstruované nebo upravené extraktory, jako náplňové a pulsní kolony, mísící a usazovací nádrže nebo odstředivkové reaktory jsou určeny pro používání v závodech na přepracování ozářeného paliva. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů.

V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky. Tyto nádoby nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Nádoby mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry pro zabránění dosažení kritičnosti:

(1) stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající nejméně borovému ekvivalentu 2 %, nebo

(2) maximální průměr 175 mm pro válcové nádoby, nebo

(3) maximální šířka 75 mm pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu.

Kompletní systémy jsou speciálně konstruované nebo upravené pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity.

Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu kovového plutonia zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity.

Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro výrobu palivových článků zahrnují zařízení, která:

(a) obvykle přicházejí do přímého kontaktu nebo bezprostředně zpracovávají či řídí výrobní tok jaderného materiálu;

(b) hermeticky utěsňují jaderný materiál uvnitř povlaku;

(c) kontrolují integritu povlaku nebo hermetického utěsnění; nebo

(d) kontrolují konečné úpravy hermeticky uzavřeného paliva.

Položky odpovídající pojmu “zaňzení, jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro separaci izotopů uranu zahrnují:

(a) Kompletní rotorové sestavy:

Tenkostěnné válce, nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě, popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci. Pokud jsou válce propojené, spoje jsou docíleny pružnými vlnovci nebo prstenci, popsanými v odstavci 5.11.(c). Rotor je opatřen vnitřním deflektorem(y) a koncovými uzávěry, popsanými v odstavcích 5.1.1.(d) a 5.1.1.(e). Nicméně, kompletní montážní sestava může být dodávána pouze částečně smontovaná.

(b) Rotorové válce:

Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm (0,5 in) nebo i méně, o průměru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci.

(c) Prstence nebo vlnovce

Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo spojit řadu rotorových válců mezi sebou. Vlnovec je svinutý krátký válec o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in) s maximální tloušťkou stěny 3 mm (0,12 in), vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci.

(d) Přepážky (deflektory)

Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in), speciálně konstruované nebo upravené k montáži uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory a v některých případech napomáhající cirkulaci plynného UF6 uvnitř hlavní separační komory rotorového válce jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci.

(e) Vrchní / spodní koncové uzávěry

Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF6 uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (horní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto odstavci.

(a) Magnetická závěsná ložiska:

Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy, sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra obsahujícího tlumící medium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF6 (viz vysvětlující poznámku k odstavci 5.2.). Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s horním uzávěrem, popsaným v odstavci 5.1.1.(e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je roven 1,6:1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m, (120.000 in CGS units) minimální remanenci 98,5% nebo více a energetický výtěžek větší, než 80 kJ/m^3 (107 gauss-oersteds). Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby odchylka magnetické osy od osy geometrické byla omezena velmi malými tolerancemi (menšími, než 0,1 mm) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu.

(b) Ložiska a tlumiče

Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska zahrnují sestavu otočného čepu/víčka montovanou na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s přípravkem na upevnění ke spodnímu uzávěru, popsanému v odstavci 5.1.1.(e), na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče.

(c) Molekulární vývěvy

Speciálně konstruované nebo upravené válce mají vnitřní strojně obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in), tloušťka stěny minimálně 10 mm (0,4 in), s poměrem délky k průměru 1 : 1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm (0,08 in) nebo větší.

(d) Statory motorů

Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní (nebo reluktanční) motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém rozsahu 600-2000 Hz a výkonovém rozsahu 50-1000 VA. Statory sestávají z multifázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami, složeném z tenkých plechů, obvykle o tloušťce 2 mm (0,08 in) nebo menší.

(e) Pouzdra odstředivek

Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových trubek plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm (1,2 in) s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek, a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05°. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových trubek. Pouzdra jsou vyrobena z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněna.

(f) Lopatky

Trubky o vnitřním průměru do 12 mm speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF6 z rotorového válce na základě efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny.

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy zahrnují:

Napájecí autoklávy (nebo stanice) používané pro přivádění UF6 do odstředivkových kaskád při tlacích až do 100 kPa (15 psi) a průtocích 1 kg/h nebo větších;

Desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF6 z kaskád při tlacích až do 3 kPa (0,5 psi). Desublimátory mohou být chlazeny na teplotu 203 K (-70 °C) a ohřívány na teplotu 343 K (+70 °C);

Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

Tento závod, zařízení a potrubí jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály obloženy (viz vysvětlující poznámku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu.

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu „trojitého“ kolektorového systému, kde každá odstředivka je spojena s každým ze sběračů (kolektorů). Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Všechny tyto systémy jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz úvodní poznámku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu.

Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik:

Měniče kmitočtu (známé také jako konvertory nebo invertory) speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů definovaných v odstavci 5.1.2.(d) nebo části, komponenty a montážní subsystémy takovýchto měničů kmitočtu, které mají všechny z následujících charakteristik:

(a) Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 100 až 1000 Å (angström), tloušťce 5 mm (0,02 in) nebo menší a při trubkovém tvaru o průměru 25 mm (1 in) nebo menším, vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů, odolných vůči korozi UF6, a dále

(b) Speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s minimálním obsahem niklu 60 %, oxid hlinitý nebo vůči UF6 plně odolné fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě vyšší než 99,9 %, o velikosti částic menší než 10^-5 m a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difúzních barier.

Speciálně konstruované nebo upravené hermeticky utěsněné válcové nádoby o průměru větším než 300 mm (12 in) a výšce větší než 900 mm (35 in) nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů, které mají jednu přivádějící a dvě odtokové přípojky o průměru větším než 50 mm (2 in), ve kterých jsou umístěny difúzní bariéry. Tyto nádoby jsou vyrobeny nebo uvnitř obloženy materiály odolnými vůči korozi UF6 a jsou projektovány pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze.

Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m^3/min UF6 a výtlačným tlakem až do několika set kPa (100 psi), projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6 s nebo bez elektrického motoru o odpovídajícím výkonu, jakož i jednotlivé montážní celky takovýchto kompresorů a dmychadel. Tyto kompresory a dmychadla mají poměr tlaků 2:1 až 6:1 a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi potaženy.

Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo dmychadla, která je naplněna UF6. Taková těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř menší než 1000 cm^3/min (60 in^3/min).

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 (kromě nerezových ocelí), nebo z mědi a případně i z kombinací těchto kovů, nebo jimi povlakované. Jsou navrženy pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků menších než 10 Pa (0,0015 psi) za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa (15 psi).

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy schopné pracovat při maximálním tlaku 300 kPa (45 psi) zahrnující:

Napájecí autoklávy (nebo systémy) používané k přivádění UF6 do kaskád plynové difúze;

Desublimátory (vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z difúzních kaskád;

Zkapalňovací stanice, ve kterých je plynný UF6 z kaskád stlačován, chlazen, a tak převáděn do kapalné formy;

Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difúze. Tato potrubní síť je obvykle projektována se „zdvojeným“ systémem sběračů (kolektorů), kde každá jednotka je spojena s každým ze sběračů (kolektorů).

(a) Speciálně konstruované nebo upravené rozsáhlé vakuové kolektory, sběrná potrubí a vakuová čerpadla se sacím výkonem 5 m^3/min (17.5 ft^3/min) nebo větším.

(b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6, vyrobené z hliníku, niklu nebo ze slitin s obsahem niklu převyšujícím 60 % nebo těmito materiály povlakované. Tyto vývěvy mohou být provedeny buď jako rotační nebo jako objemové. Mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální pracovní kapaliny.

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací ventily s ručním nebo automatickým ovládáním a regulační vlnovcové ventily o průměru 40 až 1500 mm (1,5 až 59 in), vyrobené z materiálů odolných vůči UF6, pro instalaci v hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difúze.

Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-Iine“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik:

Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich montážní celky. Separační trysky se skládají ze štěrbinových, zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším, než 1 mm ( typicky od 0,1 do 0,05 mm), odolných vůči korozi UF6. Uvnitř trysky je břit, který rozděluje plyn proudící tryskou na dvě frakce.

Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich montážní celky. Vírové trubice jsou cylindrické nebo kónické, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály povlakované, o průměru mezi 0,5 a 4 cm a poměrem délky k průměru 20:1 nebo méně. Trubice mají jeden nebo více tangenciálních vstupních otvorů. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskami.

Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněná, se sacím výkonem 2 m^3/min směsi UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo větším.

Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnicího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo dmychadla, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu.

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné.

Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky.

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, zahrnující:

(a) Napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu;

(b) Desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování před jeho dalším přemístěním, následujícím po ohřevu;

(c) Solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k vyvedení UF6 z obohacovacího procesu stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

(d) Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy sběračů (kolektorů) pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem sběračů (kolektorů), kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým ze sběračů.

(a) Speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy s minimálním sacím výkonem 5 m^3/min, sestávající z vakuového sběrného potrubí, vakuových sběračů (kolektorů) a vakuových vývěv, projektovaných pro provoz v prostředí obsahujícím UF6.

(b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované nebo upravené pro práci v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální pracovní kapaliny.

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné s ručním nebo automatickým ovládáním o průměru 40 až 1500 mm, které se instalují na hlavních i pomocných systémech aerodynamických obohacovacích závodů.

Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik:

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium).

Protiproudé kapalinové kolony s mechanickýrn pohonem (t.j. pulsní kolony se síťovými etážemi, talířové kolony s vratným pohybem a kolony s vnitřními turbinovými míchadly) speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby vyrobeny z vhodných plastů jako fluorované polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž na náplni filtru je krátká (30 sekund nebo méně).

Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivé extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi kyselinou chlorovodíkovou jsou tyto extraktory vyrobeny z vhodných platů (jako fluorované polymery) nebo obloženy sklem. Projektovaná zádrž v odstředivých extraktorech je krátká (30 sekund nebo méně).

(a) Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky musí být odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové.

(b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U^4+ z organického toku u výstupu z kaskády, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U^3+ na U^4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v procesu obohacování založeném na chemické výměně.

Speciálně navržené nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic anebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče; nebo na kompozitních materiálech vhodného tvaru, kterým mohou být částice nebo vlákna. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm a méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby se dosáhlo velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohly být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C.

Válcové kolony o průměru větším než 1000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založeného na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (jako titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou těmito materiály chráněny a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C a tlacích nad 0,7 MPa (102 psi).

(a) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemických redukčních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu.

(b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci chemických oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu.

Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy, jejichž součástí jsou vysoce výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku minimálně 2,5 kW/cm.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy, používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.

Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v kapalné nebo tuhé formě.

Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par uranu, elektronového děla a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.

Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsí UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6.

Speciálně konstruované nebo upravené kolektory pevného produktu - pentafluoridu uranu (UF5) sestávající z filtru, sběračů (kolektorů) nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které jsou odolné vůči korozivnímu působení prostředí UF5/JF6.

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro nosný plyn směsi UF6, projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny.

Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí nosného plynu UF6.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 (v pevné fázi) na F6 (plyn).

Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny z následujících charakteristik:

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, zahrnující:

(a) Napájecí autoklávy, pece nebo systémy sloužící k přivádění UF6 do obohacovacího procesu;

(b) Desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro jeho následující převod ohříváním;

(c) Solidifikační nebo zkapalňovací stanice, používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu, stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

(d) Stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k převodu UF6 do kontejnerů.

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn.

Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu.

Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky: kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW.

Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky sloužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm.

Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami, sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.

Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi párami kovového uranu jako je grafit pokrytý oxidy yttria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny.

Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.

Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu, včetně:

(a) Iontových zdrojů

Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit, korozivzdorná ocel nebo měď, schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší.

(b) Sběračů (kolektorů) iontů

Desky sběračů (kolektorů) sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit nebo korozivzdorná ocel.

(c) Vakuových pouzder

Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobené z takových vhodných nemagnetických materiálů jako austenitická korozivzdorná ocel a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším.

(d) Pólových nástavců magnetu

Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory.

Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopné nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20000 V nebo více, výstupní proud 1 A nebo větší a regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje vyznačující se všemi následujícímí charakteristikami: schopné nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 100 V nebo více, s proudovou nebo napěťovou regulací lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:

Pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem jsou speciálně konstruovány nebo upraveny výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6 - 9 m (20-30 ft), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek.

Cirkulace sirovodíkového plynu (t.j.plynu obsahujího více než 70 % H2S ) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda - sirovodík je zajišťována speciálně konstruovanými nebo upravenými jednostupňovými nízkotlakými (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) odstředivými dmychadly nebo kompresory. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m^3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.

Pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík jsou speciálně konstruovány nebo upravovány výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 -8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi). Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.

Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.

Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.

Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět „on line“ analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.

Zařízení pro katalytické spalování, t.j. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík.

Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony speciálně konstruované nebo upravené pro účely dosažení koncentrace deuteria potřebné pro použití v reaktoru.

Úvodní a vysvětlující poznámky

Popis některých vybraných položek seznamu je upřesněn úvodní nebo vysvětlující poznámkou uvedenou níže. Čísla těchto poznámek jsou shodná s číslem příslušné vybrané položky v seznamu.

Jademý reaktor zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojené, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují, přicházejí do přímého kontaktu nebo řídí oběh chladiva primárního okruhu reaktoru.

Nelze vyloučit ty reaktory, které lze modifikovat tak, aby ročně produkovaly významně více než 100 g plutonia. Reaktory konstruované pro trvalý provoz na významné úrovni výkonu, bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia, nejsou považovány za “reaktory nulového výkonu“.

Vrchlík reaktorové nádoby je zahrnut do položky 1.2. jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby.

Výše uvedené položky jsou schopné uskutečnit výměnu paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro umístění nebo nasměrování, které umožňují provedení komplexu operací, probíhajících při výměně paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy přímé pozorování nebo přístup k palivu nejsou obvykle možné.

Speciálně konstruovaná čerpadla mohou zahrnovat komplikované těsnící nebo vícenásobné těsnící systémy určené k prevenci úniků primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla kategorie NC-1 nebo ekvivalentních standardů.

Vestavby jaderných reaktorů jsou důležité konstrukce uvnitř reaktorové nádoby, které mají jednu nebo více takových funkcí jako vyztužení a fixace aktivní zóny, směrování toku primárního chladiva, zajištění radiačního odstínění reaktorové nádoby a řízení manipulace s nástroji a přístroji uvnitř aktivní zóny.

Parogenerátory jsou speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení pro převod tepla generovaného v reaktoru (primár) na přeměnu přiváděné vody (sekundár) na páru. V případě rychlého množivého reaktoru s tekutým kovem, které pracují s chladící smyčkou s tekutým kovem jako mezistupněm, jsou teplotní výměníky převádějící teplo mezi primárem a mezistupňovým chladícím okruhem chápány jako spadající do rámce kontrolovaných, jako dodatečné části k parogenerátorům. Rozsah kontroly tohoto bodu nezahrnuje teplotní výměníky pro nouzové dochlazovací systémy nebo pro chladící systémy rozpadového tepla.

Tato položka zahrnuje vnitřní a vnější přístroje, které měří úrovně toku neutronů v širokém rozpětí, typicky od 10^4 neutronů na cm^2 za sekundu do 10^10 neutronů na cm^2 za sekundu nebo větším. Ke vnějším náležejí ty přístroje vně aktivní zóny reaktoru definovaného v odstavci 1.1., které jsou však umístěny uvnitř biologického stínění.

Borový ekvivalent (BE) může být stanoven experimentálně nebo je kalkulován jako suma BEz pro nečistoty (mimo BEuhlíku, jelikož uhlík není považován za nečistotu) včetně bóru, kde:

BEz (ppm) = CF × koncentrace prvku Z (v ppm);

CF je konverzní faktor: (δZ × AB) dělený (δB × Az);

δB a δZ jsou účinný průřez záchytu tepelných neutronů (v barnech) boru nacházejícího se v přírodě, respektive prvku Z; a Aβ a AZ jsou atomové hmotnosti boru nacházejícího se v přírodě, respektive prvku Z.

Přepracováním ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Tato separace může být uskutečněna pomocí rozdílných technologických postupů. V průběhu let se stal nejpoužívanějším a uznávaným proces Purex. Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné a následující separaci uranu, plutonia a štěpných produktů pomocí kapalinové extrakce, využívající tributylfosfát v organickém rozpouštědle.

Purexové závody používají dále vyjmenované nebo jim podobné technologické operace: sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, na kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z následujících důvodů. Podle typu a množství ozářeného paliva, určeného pro přepracování a zamýšleného naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby včleněné do projektu závodu.

Závod na přepracování ozářených palivových článků zahrnuje zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého kontaktu a přímo ovládají toky ozářeného paliva a hlavní toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů.

Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, těsně souvisejí s opatřeními zabraňujícími dosažení kritičnosti (například pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (například pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například použití ochranných obalů).

Toto zařízení rozrušuje povlak paliva a tak připravuje ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované strojní nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jako například lasery.

Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádrží. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou odstraněny z technologického procesu.

Do kapalinových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádrží, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a pružnost při změnách technologických podmínek.

Z operace extrakce vycházejí tři hlavní toky technologických roztoků. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky jsou používány pro další zpracování všech tří toků takto:

(a) Čistý roztok dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje na operaci denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu.

(b) Vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy vhodné pro skladování nebo uložení.

(c) Roztok čistého dusičnanu plutončitého je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro plutoniové roztoky jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývající ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku.

Ve většině závodů na přepracování vyhořelého paliva je konečným procesem konverze roztoku dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Tento proces zahrnuje následující hlavní operace: dávkování, skladování a kalibrace, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulace s produktem, větrání, zacházení s odpady a řízení technologického procesu.

Tento proces, který může být součástí závodu na přepracování ozářeného paliva, zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Hlavní operace tohoto procesu jsou: fluorace (například s použitím zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi povlakovaného), redukce kovem (například s použitím keramických kelímků), regenerace strusky, manipulace s produktem, větrání, zacházení s odpady a řízení technologického procesu.

Jaderné palivové články jsou vyráběny z jednoho nebo více výchozích nebo zvláštních štěpných materiálů. Pro palivo na bázi kysličníků, nejběžnější typ paliva, se to týká zařízení na lisování tablet, sintrování, drcení a třídění. S palivem typu MOX se manipuluje v rukavicových komorách (nebo obdobných prostorech) dokud není hermeticky utěsněno v povlaku. Ve všech případech je palivo hermeticky utěsňováno uvnitř vhodného povlaku, který je projektován jako primární schránka uzavírající palivo tak, aby zajišťoval odpovídající výkon a bezpečnost při provozu reaktoru. V zájmu zajištění předpovídatelného a bezpečného výkonu paliva jsou ve všech případech také nezbytné extrémně vysoké standardy přesné kontroly postupů, procedur a zařízení.

Taková zařízení nebo systémy zařízení mohou zahrnovat například:

1) plně automatizované kontrolní stendy speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolování finálních rozměrů a povrchových vad palivových tablet;

2) automatické svářecí stroje speciálně konstruované nebo upravené pro sváření koncových krytů palivových článků (nebo proutků);

3) automatické testovací a kontrolní stendy speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolu integrity dokončených palivových článků (nebo proutků);

Položka 3 typicky zahrnuje zařízení pro: a) rentgenové zkoušení svárů článků (nebo proutků) a koncových krytů, b) detekci úniků hélia z tlakových článků (nebo proutků), a c) gamaskenování článků (nebo proutků) s cílem ověřit správnost jejich plnění palivovými tabletami.

Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce(ů) o průměru 75 mm (3 in) až 400 mm (16 in) umístěného ve vakuovém prostředí a točícího se s vysokou obvodovou rychlostí, řádu 300 m/s nebo větší. okolo vertikální osy. Aby se dosáhly tak vysoké rychlosti musí mít konstrukční materiály rotačních komponent vysokou pevnost v poměru k hmotnosti. Montážní celek rotoru, a tudíž jeho jednotlivé komponenty, musí být vyrobeny s velmi malými tolerancemi, aby se snížila nevyváženost chodu. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem(y) a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou přinejmenším třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuu se rovněž nachází řada dalších částí, které se neotáčejí a které, ačkoliv jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit, a které nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně, zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponent, takže jejich množství může poskytnout důležité vodítko o konečném použití.

Pro rotační části odstředivek jsou používány následující materiály:

(a) Vysokopevnostní oceli, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 2050 MPa (300.000 psi) nebo více;

(b) Slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 460 MPa (67.000 psi) nebo je více;

(c) Vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovnýrn 12,3 x10^6 m nebo větším a měrnou mezní pevností v tahu rovnou 0,3x10^6 m nebo větší (“měrný modul“ je Yangův modul v N/m^2 dělený měrnou hmotností v N/m^3; “měrná mez pevnosti v tahu“ je mez pevnosti v tahu v N/m^2 dělená měrnou hmotností v N/m^3).

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přivádění UF6 do odstředivek zajišťující spojení jednotlivých odstředivek do kaskád (nebo stupňů), což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění „produktu“ a „zbytků“ UF6 z odstředivek, spolu se zařízením potřebným pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu.

Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádních sběračů (kolektorů). “Produkt“ a “zbytky“ plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádních sběračů (kolektorů) do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (-70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádních sběračů (kolektorů) zahrnujících tisíce svarům s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu.

Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády.

Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 %.

Při metodě separace izotopů plynovou difúzí tvoří hlavní technologické zařízení speciální porézní bariéry pro plynovou difúzi, výměníky tepla pro chlazení plynu (který se při stlačování ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubní sítě. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difúze je založená na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají stabilní při styku s UF6. Závod na plynovou difúzi vyžaduje velký počet těchto celků, takže množství může být důležitou indikací konečného použití.

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difúzi, zahrnují systémy potřebné pro dávkování UF6 do separačních jednotek a propojení jednotlivých celků mezi sebou k vytvoření kaskád (nebo stupňů), a tím umožňují postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvést “produkt“ a “zbytky“ UF6 z difúzních kaskád. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difúzních kaskádách vede jakékoliv přerušení jejich činnosti a zvláště jejich odstavení k vážným následkům. Proto je v závodech na difúzní obohacování velmi důležité striktní a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatické havarijní ochrany a přesné automatické regulace proudu plynu. Tyto důvody vedou k nutnosti vybavit závod velkým počtem speciálních měřících, regulačních a řídících systémů.

Obvykle sublimuje UF6 z válců umístěných uvnitř autoklávů a dále je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádních sběračů (kolektorů) do místa vstupu. Toky plynného UF6 “produkt“ a “zbytky“ vycházející z výstupních míst jsou dopravovány potrubním systémem kaskádních sběračů (kolektorů) do studených jímek nebo do kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před jeho následným převedením do vhodných kontejnerů určených pro transport nebo skladování. Jelikož obohacovací závod využívající plynovou difúzi sestává z velkého počtu plynových difúzních montážních celků uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádních sběračů (kolektorů) zahrnujících tisíce svárů s mnohokrát se opakujícím uspořádání. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům standardů na velmi vysoké vakuum a čistotu.

Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jimi potaženy. Pro účely odstavců, vztahujících se k položkám plynové difúze zahrnují materiály odolné vůči UF6 nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, oxid hlinitý, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 s lehkým plynem (vodík nebo helium) stlačuje a pak prochází přes separační elementy, přičemž k izotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy tohoto typu: proces separačních trysek a proces vírových trubic. Hlavní částí separačního stupně pro oba tyto procesy jsou válcové nádoby, do kterých se umisťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Aerodynamický závod vyžaduje řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízeních, potrubí a nástrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají nezměněny při kontaktu s UF6.

Položky, zmiňované v tomto odstavci buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu nebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely odstavců vztahujících se k položkám aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, nerezovou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči korozi UF6.

Technologický plyn vstupuje do trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubky.

Tyto kompresory a dmychadla mají poměr tlaků typicky mezi 1,2 : 1 až 6 : 1.

Tato pouzdra mohou tvořit speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby o průměru větším než 300 mm a délce větší než 900 mm nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů. Tyto nádoby mohou být navrženy pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze.

Tyto systémy jsou projektovány ke snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm a méně a mohou obsahovat taková zařízení jako:

(a) Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

(b) Kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

(c) Separační trysky nebo vírové trubice k separaci UF6 a nosného plynu, nebo

(d) Vymrazovací nádoby pro UF6 pracující při teplotách -20 °C nebo nižších.

Malý rozdíl hmotností izotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jako základ procesů separace izotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina-kapalina a iontová výměna pevná fáze-kapalina.

V procesu chemické výměny kapalina-kapalina, dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádním efektem mnoha tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organická fáze je složena z roztoku chloridu uranu v organickém rozpouštědle obsahujícím extrahovadlo. Extraktory použité v separačních kaskádách mohou být výměníkové kapalinové kolony (takové, jako pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně fluorovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné.

Na speciálních ionexech nebo adsorbentech, které zajišťují rychlou výměnu iontů se dosahuje obohacení uranu v procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiná chemická činidla prochází přes válcové obohacovací kolony s náplní adsorbentu. Pro kontinuální proces je nutný refluxní systém, aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu a jeho návrat (zpětný tok (reflux)) zpět do toku kapaliny a shromažďování „produktu“ a „zbytků“. Toto se uskutečňuje použitím vhodných redukčně/oxidačních chemických činidel, která se plně regenerují v oddělených vnějších okruzích a která mohou být regenerována částečně uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozi odolných materiálů nebo jimi bylo chráněno.

Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního, kationty vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič takový, jako grafit.

Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, sloužící k převedení U^4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího anebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, jsou vyrobeny z vhodných materiálů (takových, jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny.

Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědli, nebo čistění pomocí iontové výměna elektrolytické redukce U^6+ nebo U^4+ na U^3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot řádově v jednotkách ppm, jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationty. Konstrukčními materiály částí systému, zpracovávajícího vysoce čistý U^3+ jsou sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon, nebo jimi povlakované a grafit impregnovaný pryskyřicí.

Tyto systémy mohou zahrnovat taková zařízení, jako:

(a) Aparatura pro míšení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci izotopů a extrakci výsledného U^4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády.

(b) Zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové tak, že jak voda, tak i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech.

V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například Ti^3+. V tomto případě by redukční systém redukoval Ti^4+ a tak regeneroval Ti^3+.

V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe^3+). V tomto případě bude oxidační systém oxidovat Fe^2+ a tak regenerovat Fe^3+.

Současné systémy procesu obohacování založeného na laserech lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým mediem páry atomárního uranu a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii - laserovou separací par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulární laserovou separací (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakcí vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují: (a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); (b) sběrné zařízení pro obohacený a ochuzený kovový uran, jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako „produkt“ a nedotčený materiál jako „zbytky“ druhé kategorie; (c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících ^235U; a (d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoli z dostupných laserových technologií.

Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přichází do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem, sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo UF6 jsou zhotoveny nebo chráněny materiály odolnými vůči korozi. Pro účely tohoto odstavce, vztahujícího se k obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály, odolné vůči korozi plynným kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami grafit s pokrytím z oxidu yttria a tantal; materiály odolné vůči korozi UF6, měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a koroziodolných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit pokrytý oxidem yttrita, grafit pokrytý jinými oxidy vzácných zemin (viz. přílohu č.2, položku 2.7.) nebo jejich směsí.

Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů, odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takových, jako grafit pokrytý oxidem yttria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, “žlábky“, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou a jiné separační metody.

Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent.

Tyto systémy jsou projektovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v systému separace izotopů a pak se UF6 odebírá bezprostředně z sběračů (kolektorů) „produktu“. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebrat/převádět z sběračů (kolektorů) „produkt“ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6.

Tyto systémy mohou obsahovat taková zařízení jako:

(a) Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

(b) Kryogenní vymrazovací jednotky, dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

(c) Vymrazovací nádoby pro UF6, destilující při teplotách -20 °C nebo nižších.

Lasery a komponenty laserů důležité v procesech obohacování založených na laserech, zahrnují ty, specifikované v položce 3.6. přílohy č. 2. Laserový systém používaný v procesu AVLIS obvykle sestává ze dvou laserů: laseru na bázi par mědi a barvivového laseru. Laserový systém pro MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum.

V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů ^235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený ^235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supervodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supervodivým magnetem (viz. přílohu č. 2, položku 3.10.) a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.

Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem yttritým, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin (viz.přílohu č. 2, položku 2.7.) nebo jejich směsmi.

Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů např. austenitické korozivzdorné oceli.

V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu, získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených izotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čistění/recyklování komponent.

Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.

Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.

GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 %-ní oxid deuteria.

Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak-vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.

Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS-proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

Závěrem je třeba poznamenat. že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, která nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů. které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

Tyto systémy, které běžně využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené pro účely výroby těžké vody reaktorové kvality (t.j. typicky 99,75 % oxidu deuteria) ze zásob těžké vody nižší koncentrace.

Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používány speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, které mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla jako je tributyl fosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.

Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.

Konverze UO3 na UO1 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.

Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.

Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.

Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).

Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry. Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením uhličitanu amoniumuraniltrikarbonát. Při reakci amoniumuraniltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.

Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 147/1997 Sb.

SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ

( MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI )

podléhajících kontrolním režimům při dovozu a vývozu

seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii

INFCIRC / 254 / Rev. 2 / Part 2 / Mod. 1

OBSAH

Strana
1. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ 3
2. MATERIÁLY 11
3. ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1) 14
4. ZAŘÍZENÍ ZÁ ODU NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1) 19
5. ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU IMPLOZNÍCH SYSTÉMŮ 20
6. VÝBUŠNINY A ODPOVÍDAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ 22
7. ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO JADERNÉ ZKOUŠKY 24
8. OSTATNÍ 24
SEZNAM POUŽITÝCH JEDNOTEK 27
DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ SEZNAMU 29

(a) (i) Mající tři či více válců (aktivních nebo vodících); a

(ii) Podle technické specifikace výrobce mohou být vybaveny jednotkami “číslicového řízení“ nebo řízeny počítačem;

(b) Rotační tvářecí stroje skonstruované pro plynulé tváření cylindrických bezešvých dutých válců za pomoci vnitřního trnu (vřetene) o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců)

Poznámka: Tato položka zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní.

Poznámka:

(a) Numericky řízené jednotky řízené jim příslušnýrn software - viz část (c) (2)

(b) Obráběcí stroje pro následující použití: pro obrábění nebo řezání kovů, keramických či kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro “řízené obrábění (kopírování)“ současně ve dvou či více osách:

(1) Soustruhy, které mají „ přesnost nastavení" se všemi dosažitelnými kompenzacemi menší (lepší) než 0,006 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm.

Poznámka: Patří sem tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat a/nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.

(2) Obráběcí stroje pro frézování, mající některou z následujících charakteristik:

(a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,006 mm podél každé lineární osy (celkové nastavení); nebo

(b) Dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

Poznámka: Toto nezahrnuje frézovací stroje mající následující charakteristiky:

(a) Osy x se pohybují více než 2 m a

(b) Celková “přesnost nastavení“ na osách x je větší (horší) než 0,030 mm.

(3) Obráběcí stroje pro broušení některou z následujících charakteristik:

(a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,004 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení); nebo

(b) Mající dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

Poznámka: Vyloučeny jsou následující brousící stroje:

(a) Válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky mající všechny následující charakteristiky:

(1) Omezení na cylindrické broušení

(2) Opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku maximálně 150 mm

(3) Ne více než dvě osy mohou být současně koordinovány pro „řízené obrábění ( kopírování)."; a

(4) Bez „řízeného obrábění ( kopírování).“ osy c.

Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (EIectrical Discharge Machines) [EDM]které mají dva či více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro “řízené obrábění (kopírování)“;

Poznámka: Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity garantované úrovně „přesností nastavení“ pro každý model obráběcího stroje odpovídající dohodnuté zkušební proceduře ISO.

Technické poznámky:

(c.) „Software“

(1) „Software“ speciálně navržený nebo upravený pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení řízeného výše uvedenými podkategoriemi (a) nebo (b).

(2) „Software“ pro jakoukoliv kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující těmto zařízením funkci jednotky „numerického řízení“ schopné řídit 5 nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“.

Poznámka 1: Výše definovaný „Software“ patří do vybraných položek bez ohledu na to, je li umístěn samostatně, dále se může nacházet uvnitř jednotky „numerického řízení“ nebo v jakémkoliv jiné, elektronickém zařízení nebo systému.

Poznámka 2: Nevztahuje se na „Software“ speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty ve výše definovaných položkách.

Technická poznámka:

“přesnost“ - Obvykle se měří jako hodnoty nepřesnosti, definované jako maximální odchylka stanovené hodnoty (pozitivní či negativní) od přijatého standardu nebo skutečné hodnoty.

“řízené obrábění (kopírování)“ - Dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů, prováděných v souladu s instrukcemi, které specifikují následující požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění jedna vůči druhé tak, že se vytváří požadovaný obrys (ISO/DIS 2806-1980).

“laser“ - Soustava komponent, která vytváří koherentní světlo, které je zesíleno vynucenou emisí radiace,

“mikroprogram“ - Posloupnost (sekvence) základních instrukcí, uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provedení je iniciováno zavedením referenční instrukce do registru instrukcí.

“číslicové řízení“ - Automatické řízení procesu prováděné zařízením, které používá numerická data, obvykle zaváděná v průběhu procesu (ISO 2382).

“přesnost nastavení polohy“

“číslicově řízených“ obráběcích strojů má být stanovena a prezentována v souladu s odstavcem 2.13. a v logickém souladu s následujícími požadavky:

(a) Zkušební podmínky (ISO/DIS/230/2, odstavec 3):

(1) Obráběcí stroj a zařízení na měření přesnosti jsou po dobu 12 hodin před měřením a v jeho průběhu udržovány při stejné teplotě okolního prostředí. V průběhu období před měřením, saně stroje jsou kontinuálně cyklovány, stejně jako budou cyklovány v průběhu měření přesnosti;

(2) Stroj má být vybaven jakoukoliv mechanickou, elektronickou, nebo softwarovou kompenzací, vyváženou současně se strojem;

(3) Přesnosti měření měřícího zařízení musí být alespoň čtyřikrát přesnější, než očekávaná přesnost obráběcího stroje;

(4) Napájecí systém pohonů saní musí splňovat následující požadavky:

(i) Odchylky sdruženého napětí nesmí být větší než ±10% nominálního jmenovitého napětí;

(ii) Odchylky kmitočtu od normálního kmitočtu nesmí být větší než ±2 Hz;

(iii) Nejsou dovoleny výpadky nebo přerušovaný provoz.

(b) Testovací program (odstavec 4):

(1) Rychlost posuvu (rychlost saní) v průběhu měření musí být odpovídající nejrychlejšímu pracovnímu pohybu;

Poznámka: V případě obráběcích strojů, které produkují povrchy optické kvality, rychlost posuvu se musí rovnat, nebo být menší, než 50 mm za minutu.

(2) Měření by měla být prováděná přírůstkově - od jednoho limitu chodu osy do druhého, bez návratu do výchozí polohy pro každý pohyb směrem k cílové poloze;

(3) Osy, které se neměří, zůstávají v průběhu testování osy v polovině jejich chodu.

(c) Prezentace výsledků testu (odstavec 2):

Výsledky měření musí zahrnovat:

(1) “přesnost nastavení polohy“ (A) a

(2) Hlavní reverzační chybu (B).

“program“ - Posloupnost instrukcí k provedení procesu ve formě proveditelné pro elektronický počítač, nebo převeditelných do této formy.

“čidla“ - Detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup (po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem) je schopen generovat “programy“ nebo modifikovat naprogramované instrukce, či numerické programové údaje. Zahrnují “čidla“ se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu.

“software“ - Soubor jednoho či více “programů“ nebo “mikroprogramů“ trvale uložený na jakémkoliv hmotném nosiči.

“programovatelnost přístupná uživateli“ - Zařízení, které umožňuje uživateli vložit, modifikovat nebo zaměňovat “programy“ jiným způsobem než:

(a) Fyzickou změnou zapojení či propojení; nebo

(b) Nastavením ovládacích prvků funkcí, včetně vstupu parametrů.

(a) Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů mající obě z následujících charakteristik:

(1) dvě nebo více os; a

(2) nepřesnost měření délky v jednom směru rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1000) μm, zkoušenou sondou o přesnosti lepší než 0,2 μm (L je měřená délka v milimetrech) (odkaz: VDI/VDE 2617 části 1 a 2);

(b) Následující měřící zařízení lineárního a úhlového posunu:

(1) lineární měřící přístroje, které mají jakoukoliv z následujících charakteristik:

(i) bezdotykové měřící systémy; s “rozlišením“ rovným nebo menším (lepším), než 0,2 μm v měřicím rozsahu do 0,2 mm;

(ii) systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem (LVDT), mající obě následující charakteristiky:

(A) “linearita“ rovná nebo menší (lepší), než 0,1 % v měřícím rozsahu do 5 mm; a

(B) kolísání (odchylka - drift) menší nebo rovný (lepší), než 0,1 % za den (24 hod.) při standardní teplotě okolního vzduchu ± 1 K; nebo

(iii) měřící systémy mající obě následující charakteristiky

(A) obsahují “laser“; a

(B) nejméně 12 hodin udržují při standardní teplotě ± 1 K a standardním tlaku:

(1) “rozlišení“ v celém měřícím rozsahu 0,1 μm nebo lepší; a

(2) nepřesnost měření rovnou nebo menší (lepší) (0,2 + L/2000)μm (L je měřená délka v milimetrech); kromě měřících interferometrických systémů, bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, obsahující “laser“ k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení;

(2) úhlová měřící přístroje mající “úhlovou odchylku polohy“ rovnou nebo menší (lepší), než 0,00025°.

Poznámka: Dílčí položka (b) (2) této položky se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo.

(c) Systémy pro simultánní lineárně-úhlovou kontrolu polokoulí mající obě následující charakteristiky:

(1) “nepřesnost měření“ podél kterékoliv lineární osy je rovna nebo menší (lepší), než 3,5 μm na 5 mm; a

(2) “úhlová odchylka polohy“ je rovna nebo menší, než 0,02°.

Poznámka: Speciálně navržený software pro systémy popsané v odstavci (c) této položky zahrnuje software pro současné měření tloušťky a obrysů stěny.

Technická poznámka 1: Obráběcí stroje, které mohou být použity jako měřící stroje podléhají kontrole, pokud splňují nebo překračují kritéria, specifikovaná pro funkci obráběcích strojů nebo funkci měřících strojů.

Technická poznámka 2: Stroj popsaný v této části 1.3. podléhá kontrole, jestliže překračuje kontrolní limity v kterémkoliv intervalu svého pracovního rozmezí.

Technická poznámka 3: Snímač používaný ke stanovení neurčitosti měření v systému kontroly rozměrů musí odpovídat popisu v VDI/VDE 2617, části 2,3, a č.4.

Technická poznámka 4: Všechny parametry měřených hodnot v této položce je třeba chápat jako plus/mínus hodnoty, t.j. nikoliv jako celkový rozsah.

“Neurčitost měření“ je charakteristický parametr, který specifikuje v jakém intervalu okolo výstupní hodnoty leží hodnota měřené proměnné s určitostí 95%. Toto zahrnuje nekorigované systematické odchylky, nekorigovanou vůli a náhodné odchylky (Odkaz: VDI/VDE 2617).

“Rozlišení“ je nejmenší čitelný přírůstek na měřícím přístroji, u digitálních přístrojů - nejnižší platná číslice (Odkaz: ANSI B-89. 1.12).

“Linearita“ (obvykle měřena v jako nelinearita) je maximální odchylka skutečné charakteristiky (průměr horního a dolního údaje stupnice) - kladná či záporná - od přímky proložené tak, že minimalizuje maximální odchylky.

“Úhlová odchylka polohy“ je maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté. co obrobek upnut ke stolu byl vytočen ze své výchozí pozice (Odkaz: VDI/VDE 2617) Návrh “Otočné stoly na strojích měřících souřadnice“)

Technická poznámka: Tato položka se netýká pecí konstruovaných pro výrobu polovodičových destiček.

Technické poznámky:

(1) Vnitřními rozměry komory se rozumí ten prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, nezahrnuje upínací přípravky. Tento rozměr je menší než buď vnitřní průměr tlakové komory, nebo vnitřní průměr izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé.

(2) “Izostatické lisy“ - Zařízení, které je schopno natlakovat uzavřený prostor pomocí různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) tak, že se na obrobek či materiál vyvine stejný tlak ve všech třech směrech.

(a) Speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu (státnímu) bezpečnostnímu standardu pro zacházení s vysoce explozivními látkami (například, splňující podmínky zatížení elektrického kódu pro vysoce explozívní látky); nebo

Technické poznámky:

(1) “Robot“ - manipulační mechanizmus, který se může pohybovat po lineární dráze, či od bodu k bodu, může používat čidla a má všechny následující charakteristiky:

Upozornění:

Výše uvedená definice nezahrnuje:

(a) Manipulační mechanizmy, které jsou řiditelné pouze

manuálně nebo dálkově;

(b) Manipulační mechanizmy s fixní sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen fixními zarážkami, jako jsou kolíky či vačky. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné či měnitelné mechanickými, elektronickými či elektrickými prostředky.

(c) Mechanicky ovládané manipulační mechanismy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, jako jsou kolíky nebo vačky. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů jsou variabilní v rámci fixní programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy (t.j. například, změny kolíků nebo výměny vaček) v jedné či více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací.

(d) Manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek;

(e) Zvedací jeřáby, definované jako manipulační systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a zkonstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání.

(2) “Koncové ovladače“ zahrnují čelisti, “aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoliv jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene “robota“.

(3) Definice uvedená pod bodem (a) není navržena pro účely kontroly robotů, speciálně skonstruovaných pro nejaderná průmyslová zařízení, jako jsou například lakovací stroje u automobilů.

(a) Elektrodynamické vibrační testovací systémy, využívající buď zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnující číslicový regulátor, schopné vyvinout vibrace mezi 20 Hz a 2000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více, a přenášenými silami nejméně 50 kN (11.250 liber), měřenými na “holém stole“;

(b) Číslicové regulátory kombinované se “speciálně vytvořeným softwarem“ pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší, než 5 kHz. které jsou skonstruovány pro použití v systémech popsaných a kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

(c) Vibrační třasadlové jednotky s, nebo bez připojených zesilovačů, schopné přenášet síly nejméně 50 kN (11.250 liber), měřeno na “holém stole“, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

(d) Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém, schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle odstavce (a);

(e) “Speciálně vytvořený software“ pro použití v systémech, kontrolovaných podle předchozího odstavce (a), nebo v elektronických jednotkách, kontrolovaných podle předchozího odstavce (d).

(a) Obloukové tavicí a licí pece s objemem tavných elektrod mezi 1000 cm^3 a 20 000 cm^3, schopné provozu při teplotách tavení nad 1 700°C,

Technická poznámka: požadavek na mez pevnosti se vztahuje na hliníkové slitiny před i po tepelném zpracování.

Technická poznámka: Tato položka zahrnuje odpady a zmetky obsahující berylium podle výše uvedené definice.

(a) Kelímky o objemu mezi 150 ml a 8 litry, a vyrobené z/nebo povlečeny jakýmkoliv z následujících materiálů o minimální čistotě 98 %:

i)

Fluorid vápenatý (CaF2)

ii) Zirkoničitan vápenatý (Ca2ZrO3)

iii) Sulfid ceritý (Ce2S3)

iv) Oxid erbitý (Er2O3)

v)

Oxid hafničitý (HfO2)

vi) Oxid hořečnatý (MgO)

vii) Nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50% Nb, 30 % Ti, 20 % W)

viii) kysličník ytritý (Y2O3)

ix) Oxid zirkoničitý (ZrO2)

(b) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem o čistotě 99,9 % nebo vyšší.

(c) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem (o čistotě 98% nebo vyšší), povlečené karbidem, nitridem nebo boridem tantalu (či jakoukoliv kombinací těchto sloučenin)

(a) Uhlíkové nebo aramidové “vláknité nebo vláknové materiály“, mající “měrný modul“ minimálně 12,7 x 10^6 m, nebo “měrnou pevnost v tahu“ 23,5 x 10^4 m či vyšší, kromě amidových “vláknitých nebo vláknových materiálů“ s hmotnostním obsahem esterového modifikátoru, povrch vláken minimálně 0,25%;

(b) Skleněné "vláknité nebo vláknové materiály mající “měrný modul“ minimálně 3,18 x 10^6m a “měrnou pevnost v tahu“ 7,62x 10^4 či vyšší;

(c) Nekonečné příze, prameny, lanka nebo pásky impregnované teplem vytvrditelnou pryskyřicí, o šířce nepřevyšující 15 mm (předimpregnované lamináty), zhotovené z uhlíkových či skleněných “vláknitých či vláknových materiálů“ dle specifikaci uvedené v odstavci 2.8 (a) nebo (b);

(d) Kompozitní struktury ve formě trubek o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců) vyrobené z jakéhokoliv “vláknitého či vláknového materiálu“ dle specifikaci uvedené pod (c).

Technická poznámka:

(a) Pro účely této položky termín “vláknité či vláknové materiály“ zahrnuje nekonečná monovlákna, příze, prameny, kablíky nebo pásky.

Definice:

Vlákno (niť - filament) či monovlákno je nejmenší součást vlákna, obvykle o průměru několika μm.

Pramínek (bundle) je svazek typicky více než 200 vláken (filament) uspořádaných přibližně rovnoběžně.

Pramen (roving) je svazek typicky 12 až 120 přibližně rovnoběžných pramínků.

Lanko je svazek vláken (filaments), obvykle přibližně rovnoběžných

Páska (tape) je materiál složený z propletených nebo stejnosměrných vláken-nití (filaments), pramínků, pramenů, lanek, atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

(b) “měrný modul“ je Youngův modul v N/m^2 dělený měrnou hmotností v N/m^3, změřenou při teplotě 23 ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

(c) “Měrná pevnost v tahu“ je mez pevnosti v tahu v N/m^2 dělená měrnou hmotností v N/m^3, změřenou při teplotě 23° C ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

termoluminiscenčních dozimetrů.

Poznámka: Obsah izotopu Li-6 v přírodním lithiu je 7,5 at. %

Technická poznámka: platí pro ocel před nebo po tepelném zpracování.

(a) lékařských aplikátorů;

(b) produktu, či přístroje obsahujícího ne více, než 0,37 GBq (10 millicurie) Ra-226 v jakéholiv formě.

Technická poznámka: platí pro takové titanové slitiny před nebo po tepelném zpracování.

Technická poznámka: Toto omezení se vztahuje rovněž na odpad a zmetky obsahující zirkonium, jak je definováno výše.

(a) Práškový nikl o čistotě převyšující 99,0 % a průměrné velikosti částic minimálně 10 μm (měřené podle standardu ASTM B 330), kromě:

Vláknových niklových prášků

Poznámka: Niklové prášky, speciálně připravené pro výrobu bariér, používaných v závodech na plynovou difúzi, jsou kontrolovány dle Části 1 Směrnice NSG.

(b) Porézní kovový nikl, vyrobený z materiálů, kontrolovaných dle (a), kromě:

Jednotlivých porézních niklových plechů o maximální ploše 1000 m^2/plech.

Poznámka: Toto se vztahuje na porézní kov, připravený lisováním a slinováním materiálu definovaného v odstavci (a) tak, že vzniká kov, jehož struktura je tvořena částicemi niklu obklopenými jemnými, navzájem propojenými póry.

(jiná než vybrané položky)

(a) Zařízení na montáž sestavy rotorů plynových odstředivek, sekcí rotorových trubek, přepážek a koncovek.. Takové zařízení většinou obsahuje přesná vřetena, svěrky a stroje na uložení lisováním za tepla.

(b) Zařízení vyrovnávající rotor pro dosažení souososti sekcí rotorové trubky. (Poznámka: Obvykle se takové zařízení bude skládat z přesných měřících čidel, propojených na počítač, který řídí činnost, například pneumatických otočných ramen používaných pro vyrovnávání do směru sekcí rotorových trubek.)

(c) Trny a zápustky pro tváření vlnovců pro výrobu jednospirálových konvolučních vlnovců (vlnovců vyrobených z vysoce pevných hliníkových slitin, martenizitické vytvrditelné oceli, vysoce pevných kompozitních materiálů). Vlnovce mají všechny následující charakteristické rozměry:

(1) vnitřní průměr 75 mm až 400 mm (3 - 16 palců)

(2) délka 12,7 mm (0,5 palce) nebo větší

(3) hloubku spirály větší než 2 mm (0,08 in.).

(a) Vyvažovací zařízení pro odstředivky konstruované pro vyvažování pružných rotorů o délce minimálně 600 mm a mající současně všechny následující charakteristiky:

(1) oběžný průměr nebo průměr otočného čepu 75 mm a více

(2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber) a

(3) schopnost vyvážit při otáčkách vyšších než 5000 za minutu

(b) Vyvažovací stroje pro odstředivky konstruované pro vyvažování dutých válcových komponentů rotoru a mající všechny následující charakteristiky:

(1) průměr čepu 75 mm nebo více

(2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber)

(3) schopnost vyvážit do zbytkové nerovnováhy 0,01 kg mm/kg v jedné rovině nebo lepší, a

(4) řemenový pohon

a “speciálně navržený software“, sloužící pro tyto účely.

(a) Vícefázový výstup s výkonem 40 W nebo větším

(b) Schopnost pracovat v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz

(c) Celkové harmonické zkreslení menší než 10 %, a

(d) Řízení stability kmitočtu lepší než 0,1 %,

s výjimkou takových měničů kmitočtu, speciálně konstruovaných nebo upravených pro napájení “statorů motorů“ (definice viz níže) a majících charakteristiky uvedené výše v bodech (b) a (d) a současně celkové harmonické zkreslení menší než 2% a účinnost větší než 80 %.

Definice:

“Statory motorů“ - speciálně konstruované prstencové statory pro vysoce rychlostní vícefázové hysterezní (nebo reluktanční) motory na střídavý proud pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz a příkonu 50 - 1000 VA. Statory se skládají z vícefázových vinutí na laminovaném nízkoztrátovém železném jádru složeném z tenkých plechů - obvykle o tloušťce maximálně 2 mm (0,08 palce).

(a) Lasery na bázi par mědi o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnových délkách mezi 500 nm a 600 nm;

(b) Lasery na bázi iontů argonu o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 400 nm a 515 nm;

(c) Lasery s příměsí neodymu (jiné než skla), a to:

(1) s výstupním vlnovým rozsahem mezi 1000 nm a 1100 nm, s impulsním buzením a s modulací jakosti rezonátoru, s trváním impulsu rovným nebo větším než 1 ns a mající všechny následující charakteristiky:

(a) jednoduchý příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 40 W

(b) vícenásobný příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 50 W

(2) pracující při vlnových délkách mezi 1000 nm a 1100 nm a zahrnující zdvojení kmitočtu, dávající výstupní vlnovou délku mezi 500 a 550 nm, s průměrným výkonem při zdvojeném kmitočtu (nové vlnové délce) větším než 40 W.

(d) Laditelné impulsní monovidové oscilátory na bázi barviva s průměrným výkonem vyšším než 1 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 a 800 nm;

(e) Laditelné zesilovače a oscilátory na bázi barviva, kromě modnovidových oscilátorů, s průměrným výkonem větším než 30 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 nm a 800 nm;

(f) Alexandritové lasery s šířkou pásma 0,005 nm nebo menší, opakovacím kmitočtem vyšším než 125 Hz, a průměrným výkonem nad 30 W, pracující ve vlnovém rozsahu 720 nm - 800 nm;

(g) Lasery na bázi oxidu uhličitého, pracující v pulsním režimu, s opakovacím kmitočtem nad 250 Hz, průměrným výkonem vyšším než 500 W a délkou impulsu kratší než 200 ns, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 9000 a 11000 nm;

Poznámka: Toto omezení se netýká výkonnějších (obvykle 1 - 5 kW) průmyslových laserů na bázi CO2 používaných například pro řezání či svařování, tyto lasery jsou buď s trvalou vlnou nebo impulsní s šířkou impulsu větší než 200 ns.

(h) Excimerové lasery (XeF, XCl, KrF) s opakovacím kmitočtem vyšším než 250 Hz a průměrným výkonem vyšším než 500 W, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 240 a 360 nm,

(i) Paravodíkové Ramanovy fázovače určené pro práci při výstupní vlnové délce 16 mikrometrů a opakovacím kmitočtu přes 250 Hz.

Technická poznámka: Obráběcí stroje, měřící přístroje a s nimi spojená technologie, jež mohou být potenciálně využity pro jaderný průmysl, jsou kontrolovány dle položek 1.2.a 1.3. tohoto Seznamu.

(a) Hmotnostní spektrometry s indukčně vázaným (ICP/MS) plazmatem;

(b) Hmotnostní spektrometry s doutnavým výbojem (GDMS);

(c) Hmotnostní spektrometry s tepelnou ionizací (TIMS);

(d) Elektronové bombardovací hmotnostní spektrometry se zdrojovou komorou, vyrobenou z/potaženou nebo obloženou materiály odolnými vůči UF6;

(e) Hmotnostní spektrometry s molekulárním svazkem paprsků, a to:

(1) se zdrojovou komoru vyrobenou z/potaženou nebo obloženou korozivzdorná ocelí nebo molybdenem, s chlazeným lapačem, jenž lze zchladit na teplotu 193 K (-80 °C) nebo nižší;

(2) se zdrojovou komorou, vyrobenou (potaženou nebo obloženou) z materiálů odolných vůči UF6;

(f) Hmotnostní spektrometry vybavené mikrofluorizačním iontovým zdrojem, zkonstruované k použití pro aktinidy nebo fluoridy aktinidů,

s výjimkou:

speciálně zkonstruovaných nebo upravených magnetických nebo kvadrupolových hmotových spektrometrů, schopných odbírat on-line vzorky výchozího materiálu, produktu nebo obohacovacích zbytků z proudů plynného UF6, a majících všechny tyto charakteristiky:

(1) Jednotkové rozlišení pro hmotnosti větší než 320

(2) Iontové zdroje vyrobené z nichromu, niklu nebo monelu, nebo těmito materiály povlakované

(3) Ionizační zdroje založené na elektronovém bombardování

(4) Kolektorové systémy vhodné pro izotopickou analýzu.

1) převodníky s rozsahem stupnice do 13 kPa a přesností lepší než ± 1 % v celém rozsahu stupnice;

2) převodníky s rozsahem stupnice od 13 kPa výše a přesnosti lepší, než ± 130 Pa;

Technické poznámky:

Poznámka: V případě ventilů s odlišným vstupním a výstupním průměrem, parametr “jmenovitý průměr“ se vztahuje k menšímu z těchto průměrů.

(a) schopné vytvořit magnetické pole větší než 2 T (tesla) ( 20 kilogaussů);

(b) s poměrem L/D (délka dělená vnitřním průměrem) větším než 2;

(c) s vnitřním průměrem větším než 300 mm; a

(d) s homogenností magnetického pole lepší než 1 % na středových 50 % vnitřního objemu.

Poznámka: Tato položka se nevztahuje na magnety speciálně konstruované a exportované jako součásti zobrazujících lékařských systémů NMR (nukleární magnetické rezonance). Přitom se rozumí, že výraz "součásti.. " neznamená nutně fyzickou součást v rámci stejné dodávky. Separátní dodávky “součástí“ z jiných zdrojů jsou povoleny za předpokladu, že příslušná exportní dokumentace jasně vymezuje vztah “součástí“.

Technická poznámka:

(1) Maximální vakuum se stanovuje na vstupu do vývěvy při zablokování tohoto vstupu.

(2) Rychlost čerpání se stanovuje v měřícím bodě s použitím dusíku či vzduchu.

Poznámky:

(jiná než vybrané položky

(a) vzduchotěsné (tj. hermeticky uzavřené)

(b) pro koncentrované roztoky amidu draselného (1 % nebo vyšší), provozní tlaky 1,5 - 60 MPa (15 - 600 atmosfér); pro zředěné roztoky amidu draselného (nižší než 1 %), provozní tlaky 20 - 60 MPa (200 - 600 atm); a

(c) o výkonu větším než 8,5 m^3/hod. (5 krychlových stop za minutu).

Poznámky:

(a) konstruované pro fungování při vnitřních teplotách nižších než - 238°C (35 K);

(b) konstruované pro fungování při vnitřním tlaku od 0,5 do 5 MPa (5 - 50 atm);

(c) vyrobené z jemnozrnné korozivzdorné oceli řady 300 s nízkým obsahem síry, nebo z ekvivalentních materiálů vhodných pro kryogenní podmínky a kompatibilních s vodíkem;

(d) s vnitřním průměrem minimálně 1 m a účinnou délkou minimálně 5 m.

Technická poznámka: “jemnozrnné korozivzdorné oceli“ jsou zde definovány jako korozivzdorné austenitické oceli o zrnitosti dle ASTM (či jiného ekvivalentního standardu) 5 či vyšší.

(a) s impulsní energií elektronů na výstupu z urychlovače 500 keV nebo vyšší, avšak nižší než 25 MeV, a s výkonnostním ukazatelem (K) 0,25 nebo vyšším, kde K je definováno jako:

K=1,7 ×103×V2,65×Q,

přičemž V je impulsní energie elektronů v milionech elektronvoltů a Q je celkový urychlený náboj v coulombech, jestliže doba impulsu svazku produkovaného urychlovačem je kratší nebo se rovná 1 ms; pokud doba impulsu svazku urychlovače je delší než 1 ms, představuje Q maximální urychlený náboj za jednu mikrosekundu (Q je rovno integrálu i podle t buď za 1 ms nebo dobu impulsu svazku - podle toho, který časový interval je kratší (Q = ∫ idt, kde i je proud svazku v ampérech a t je čas v sekundách), nebo

(b) s impulsní energií urychlených elektronů nad 25 MeV a impulsním výkonem převyšujícím 50 MW [impulsní výkon = (impulsní potenciál ve voltech) x (impulsní proud svazku v ampérech)].

Technická poznámka:

Doba trvání impulsu svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je buď 1 ms, nebo je to doba trvání paketu svazku paprsků vznikajícího při jednom impulsu mikrovlnného modulátoru - podle toho, který časový interval je kratší.

Impulsní proud svazku v zařízení založeném na mikrovlnných urychlovacích komorách je průměrný proud za dobu trvání paketu svazku paprsků.

a. Snímací kamery s rychlostí záznamu větší než 225 000 snímků za sekundu;

b. Kamery s rotujícím zrcadlem s rychlostí zápisu větší než 0,5 mm za mikrosekundu.

Technická poznámka: Komponentami takových kamer jsou jejich synchronizační elektronika a rotory sestávající z turbín, zrcadel a ložisek.

(a) Elektronické zábleskové kamery s rotujícím zrcadlem s časovým rozlišením 50 ns a lepším a příslušné elektronky a trubice;

(b) Elektronické zábleskové (nebo elektronicky uzavírané) snímací kamery schopné pracovat s expozicí 50 ns na snímek či kratší;

(c) Snímací elektronky a zobrazovací zařízení s polovodičovými součástkami pro používání v kamerách kontrolovaných podle předcházející položky (b), a to:

(1) zaostřující elektronky a trubice se zesilovačem jasu s fotokatodou nanesenou na transparentním vodivém povlaku ke snížení fotoodporu vrstev,

(2) vidikonové elektronky a trubice s hradlovým křemíkovým anodovým fotonásobičem (SIT), kde rychlý systém umožňuje hradlování fotoelektronů z fotokatody dříve, než dopadnou na plochu SIT;

(3) Kerrova nebo sběrná buňka elektro-optického zavírání; nebo

(4) Jiné elektronky, trubice a snímací pevná zobrazovací zařízení s polovodičovými součástkami s rychlým zobrazovacím závěrkovým časem - čas kratší než 50 ns, speciálně konstruované pro kamery uvedené v předešlé položce (b).

(a) Rychlostní interferometry pro měření rychlostí převyšujících 1 km/s během časových intervalů kratších než 10 ms. (VISARy, interferometry s Dopplervým laserem, přístroje s diodovou logikou, atd.)

(b) Manganinová měřidla pro tlaky vyšší než 100 kilobarů; nebo

(c) Křemenné tlakové převodníky pro tlaky vyšší než 100 kilobarrů.

(a) Následující elektricky řízené rozbušky:

(1) odpalovací můstek (EB)

(2) odpalovací můstkový odpor (EBW)

(3) nárazové rozbušky

(4) výbušné fóliové iniciátory (EFI)

(b) Uspořádání využívající jednoduché nebo násobné rozbušky zkonstruované k téměř současné iniciaci výbušného povrchu (více než 5000 mm^2), pomocí jednoho signálu k odpálení (s časovým nastavením iniciací po celé ploše povrchu za méně než 2,5 ms).

Upřesňující popis:

Všechny tyto rozbušky využívají tenké elektrické vodiče (můstky, můstková zapojení nebo fólie), které se výbušně odpařují po průchodu rychlého elektrického impulsu o vysokém proudu. V nenárazových typech výbušný vodič nastartuje chemickou detonaci ve vysoce explozivní látce, jako je PETN (pentaerytritoltetranitrát), které se dotýká. V nárazových detonátorech výbušné odpařování elektrického vodiče uvádí do pohybu “flier“ nebo “úderník“ a náraz úderníku nastartuje chemickou detonaci. V některých typech je úderník hnán magnetickou silou. Termín “výbušná fólie“ může označovat jak rozbušku EB, tak i rozbušku nárazníkového typu. Slovo “iniciátor“ se někdy používá místo slova “rozbuška“.

Rozbušky, které využívají pouze primární výbušniny - jako azid olovnatý, nejsou předmětem kontroly.

(a) Trubice a elektronky se studenou katodou (včetně plynových a vakuových trubic), výbojkového a nevýbojkového typu, fungující podobně jako jiskřiště, obsahující tři nebo více elektrod a mající všechny následující charakteristiky:

(1) Jmenovité špičkové anodové napětí minimálně 2500 V

(2) Jmenovitý špičkový anodový proud minimálně 100 A

(3) Anodové zpoždění menší než 10 ms

(b) Spouštěné jiskřiště s anodovým zpožděním 15 ms a jmenovitým špičkovým proudem minimálně 500 A.

(c) Moduly nebo zařízení s rychlou spínací funkcí mající všechny následující charakteristiky:

(1) Jmenovité špičkové anodové napětí vyšší než 2000 V

(2) Jmenovitý špičkový anodový proud minimálně 500 A

(3) Spínací doba 1 ms či méně.

(a) Jmenovité napětí vyšší než 1,4 kV, akumulovaná energie větší než 10 J, kapacita vyšší než 0,5 mF a sériová indukčnost menší než 50 nH, nebo

(b) Jmenovité napětí vyšší než 750 V, kapacita vyšší než 0,25 mF a sériová indukčnost menší než 10 nH.

(a) Odpalovací systémy s výbušnými rozbuškami konstruované k iniciaci vícenásobných rozbušek, zmíněných pod položkou 6.1.

(b) Modulární elektrické impulsové generátory konstruované jako přenosné, mobilní, nebo pro použití ve ztížených podmínkách (včetně budičů xenonových výbojek) mající všechny následující charakteristiky:

(1) schopnost předat svou energii za méně než 15 ms;

(2) výstupní proud převyšující 100 A;

(3) dobu růstu čela impulsu kratší než 10 ms při odporu menším než 40 Ω (doba růstu je definována jako časový interval od 10% do 90 % proudové amplitudy při buzení zatěžujícího odporu);

(4) uzavření v prachotěsném obalu;

(5) žádný rozměr nepřesahuje 25,4 cm (10 palců);

(6) hmotnost menší než 25 kg (55 liber);

(7) technické charakteristiky pro použití v rozšířeném teplotním intervalu (-50°C až 100° C) nebo pro použití v kosmu.

(a) Cyklotetrametylentetranitramín (HMX);

(b) Cyklotrimetylentrinitramín (RDX);

(c) Triaminotrinitrobenzen (TATB);

(d) Jakákoliv výbušnina s měrnou krystalickou hustotou vyšší než 1,8 g/cm^3 a mající rychlost detonace převyšující 8000 m/s nebo;

(e) Hexanitrostilben (HNS).

(a) Nemodulární analogové osciloskopy o “šířce pásma“ 1 GHz nebo větší

(b) Modulární analogové osciloskopické systémy mající jakoukoliv z následujících charakteristik:

(i) hlavní část se "šířkou pásma " 1 GHz nebo větší;

(ii) zásuvné moduly každý se šířkou pásma nejméně 4 GHz;

(c) Analogové vzorkovací osciloskopy pro analýzu opakujících se jevů s efektivní “šířkou pásma“ větší než 4 GHz

(d) Digitální osciloskopy a zapisovače přechodových jevů používající techniku převodu analogových údajů na digitální, schopné zaznamenat změny postupným vzorkováním jednotlivých vstupů v intervalech menších než 1 ns (větších než 1 giga-vzorek/s), digitalizující na 8 bitů, nebo s větším rozlišením a uchovávající 256 nebo více vzorků.

Technická poznámka: “Šířka pásma“ je definovaná jako pásmo kmitočtů, v němž výchylka na obrazovce neklesne pod 70,7 % vychýlení v bodě maxima měřeného při konstantním napětí na vstupu zesilovače osciloskopu.

a. Manipulátory schopné “prostupovat“ zdí horké komory (“operace-vedené-skrz-zeď“) o síle 0,6 m a více; nebo

b. Manipulátory schopné přemostit vrchol stěny komory o tloušťce stěny 0,6 m nebo více (operace-vedené-přes zeď).

Poznámka: Dálkově ovládané manipulátory převádí úkony operátora na dálkově ovládané rameno a koncový uchopující přípravek. Mohou být kopírujícího typu, ovládané pákovým ovladačem či klávesnicí.

kromě: Produktů nebo zařízení neobsahujících více než 1, 48 x 10^3 GBq (40 Ci) tritia v jakékoliv formě.

(a) Vodíkové nebo héliové chladící jednotky schopné chlazení na teplotu 23 K (-250° C) či nižší, s výkonem na odvod tepla větším než 150 W;

(b) Systémy skladování a čištění izotopů vodíku používající jako skladovací nebo čisticí médium hydridy kovů.

kromě: Produktu nebo zařízení obsahujícího méně než 1 g helia-3.

kromě

Produktu či zařízení obsahujícího méně než 3,7 GBq (100 milicurie) alfa aktivity.

a. Kolony s náplní na výměnu kapalina-kapalina speciálně konstruované pro lithiové amalgamy;

b. Čerpadla na rtuť nebo lithiové amalgamy;

c. Elektrolyzéry lithiových amalgamů;

d. Odpařováky na koncentrované roztoky hydroxidu lithného.

SEZNAM POUŽITÝCH JEDNOTEK

V seznamu jsou používány následující jednotky:

A ampér (ů)
Bq bequerel (ů)
°C stupeň (ů) Celsia
Ci curie
cm3 centimetr kubický
dB decibel (ů)
dBm decibel vztažený na 1 miliwatt
g gram (ů); jakož i gravitační zrychlení ( 9,81 m / s2 )
GBq gigabeckerel (ů)
GHz Gigahertz (ů)
Hz hertz (ů)
J joule (ů)
K kelvin
keV tisíc elektron-volt (ů)
kg kilogram (ů)
kHz kilohertz (ů)
kN kilonewton (ů)
kPa kilopascal (ů)
kW kilowatt (ů)
m metr (ů)
MeV milion ektronvoltů
MHz megahertz (ů)
μF mikrofarad (ů)
μm mikrometr (ů)
μs mikrosekunda
mm milimetr (ů)
N newton (ů)
nm nanometr (ů)
ns nanosekunda
nH nanohenry
ps pikosekunda
RMS středně kvadratická odchylka
TIR celkový rozsah stupnice přístroje
W watt (ů)

Poznámka: V Příloze je použit Mezinárodní systém jednotek (SI). Na mnoha místech je po veličině SI uvedená v závorkách přibližně odpovídající anglická veličina, protože výrobci uvádějí parametry některých obráběcích strojů v jejich obvyklých jednotkách, které nejsou jednotkami SI. Ve všech případech má být za oficiální doporučenou kontrolní veličinu považována veličina definovaná v jednotkách SI.

DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ SEZNAMU

“Technologie“ - znamená specifické informace potřebné pro “vývoj“, “výrobu“ nebo “používání“ jakékoliv z položek Seznamu. Takové informace mohou mít formu “technických údajů“ nebo “technické pomoci“.

“základní vědecký výzkum“ - experimentální nebo teoretické práce, prováděné především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů a pozorovatelných faktů, které nejsou primárně zaměřeny na určitý praktický záměr či cíl.

“vývoj“ - je spojen se všemi etapami předcházejícími “výrobě“, jako:

“ve veřejné sféře“ - “Ve veřejné sféře“, jak je pojímáno v tomto dokumentu, znamená technologie, jež byly zpřístupněny bez omezení na jejich další využití. (Omezení týkající se autorských práv (copyright) nevylučují technologii z veřejné sféry).

“výroba“ - znamená veškeré výrobní etapy, jako“

Speciálně navržený software - minimum “operačních systémů“, “diagnostických systémů“, “systémů údržby“ a “aplikačního software“, které má být proveditelné na konkrétním zařízení, aby zařízení plnilo funkci, pro níž bylo zkonstruováno. K tomu, aby jiné - nekompatibilní - zařízení plnilo stejnou funkci je nutno:

(a) modifikace tohoto “software“ nebo

(b) doplnění “programů“.

“technická pomoc“ - “Technická pomoc“ může mít takovou formu, jako: poučení, dovednosti, výcvik, pracovní znalosti, konsultační služby.

Poznámka: “Technická pomoc“ může zahrnovat převod “technických údajů“

“technické údaje“ - “Technické údaje“ mohou mít takovou formu, jako: výkresy, plány, diagramy, modely, vzorce, technické projekty a specifikace, manuály a instrukce v písemné formě, či zaznamenané na jiných nosičích, nebo zařízeních, jako disk, páska, permanentní paměti.

“použití“ - Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontroly), oprava, generální oprava a modernizace.

Poznámka: Kontrolní mechanizmy převodů technologie

“Technologie“ - bezprostředně svázané s jakoukoliv položkou seznamu jsou podrobeny stejné kontrole, jako vlastní položka.

Kontrolní mechanismy převodu “technologie“ se nevztahují na informace ve “veřejné sféře“ ani na “základni vědecký výzkum“.

Položka, vztahující se k obráběcím strojům, obsahuje speciální kontrolní mechanismy převodů technologií.