Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility

§ 1

Pro účely tohoto nařízení se považuje:

• a) za přístroj elektrické a elektronické zařízení včetně vybavení a instalací obsahujících elektrické nebo elektronické součásti,

• b) za elektromagnetické rušení jakýkoliv elektromagnetický jev (jako jsou např. elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna v samotném prostředí šíření), který může negativně ovlivnit funkci přístroje nebo systému, ve kterém přístroj pracuje,

• c) za odolnost schopnost přístroje nebo systému, ve kterém přístroj pracuje, fungovat bez zhoršení jakosti funkce za přítomnosti elektromagnetického rušení,

• d) za elektromagnetickou kompatibilitu schopnost přístroje nebo systému, ve kterém přístroj pracuje, fungovat uspokojivě v elektromagnetickém prostředí, aniž by sám přístroj nebo systém způsoboval nepřípustné elektromagnetické rušení jakéhokoli jiného přístroje v tomto prostředí,

• e) za certifikát typu dokument, v němž autorizovaná osoba (§ 11 odst. 1 zákona) na základě přezkoušení typu potvrzuje, že typ zkoušeného přístroje vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, která se na něj vztahují.

§ 2

Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou všechny přístroje, které mohou při své funkci způsobovat elektromagnetické rušení nebo jejichž funkce může být takovým rušením ovlivněna, (dále jen „přístroje“), kromě amatérských vysílacích rádiových stanic, pokud nejsou hromadně vyráběny nebo dováženy.^1)

§ 3

(1) Přístroje musí být provedeny tak, aby pokud jsou řádně instalovány a udržovány a jsou-li využívány pro účely, pro které jsou určeny,

• a) elektromagnetické rušení, které způsobují, nepřesáhlo úroveň přípustnou nebo stanovenou pro radiokomunikační a telekomunikační zařízení či jiné přístroje,

• b) měly odpovídající odolnost vůči elektromagnetickému rušení, která jim umožňuje provoz v souladu se zamýšleným účelem.

(2) Technické požadavky na přístroje z hlediska elektromagnetické kompatibility jsou uvedeny v příloze (dále jen „základní požadavky“).

(3) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona) a vlastnosti přístroje jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky splněny.

§ 4

(1) U přístrojů, jejichž vlastnosti jsou v souladu s harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona), které konkretizují všechny základní požadavky, provede, popřípadě zajistí posouzení shody před uvedením na trh jejich výrobce nebo dovozce [§ 12 odst. 4 písm. a) zákona].

(2) U přístrojů, jejichž vlastnosti nejsou v souladu s harmonizovanými českými technickými normami nebo pokud takové normy nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na dané přístroje vztahují, zajistí jejich výrobce nebo dovozce kromě posouzení shody postupem podle odstavce 1 doplnění technické dokumentace popisem postupů použitých k zajištění shody přístroje se základními požadavky a dále zkušebním protokolem nebo certifikátem, které vydala osoba akreditovaná podle § 14 zákona.

(3) U telekomunikačních koncových zařízení^2) a zařízení pro rádiové vysílání, definovaných v mezinárodní smlouvě,^3) vydává výrobce nebo dovozce prohlášení o shodě až poté, co obdrží certifikát typu pro daný přístroj vydaný autorizovanou osobou, popřípadě doklad vydaný příslušným orgánem státní správy.

§ 5

Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 4 zákona zahrnují technickou dokumentaci a dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou nebo akreditovanou osobou.

§ 6

Výrobce nebo dovozce pořizuje technickou dokumentaci umožňující posouzení shody obsahující

• a) obecný popis přístroje,

• b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav a obvodů,

• c) popisy a komentáře nutné ke srozumitelnosti uvedených výkresů a schémat a funkce přístroje,

• d) seznam českých technických norem a technických předpisů, které byly zcela nebo částečně využity, a pokud nebyly použity harmonizované české technické normy a technické předpisy nebo pokud takové normy a technické předpisy nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na přístroj vztahují, popisy řešení přijatých pro splnění základních požadavků,

• e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů a provedených zkoušek,

• f) při postupu podle § 4 odst. 2 zkušební protokol nebo certifikát,

• g) při postupu podle § 4 odst. 3 certifikát typu, popřípadě doklad vydaný příslušným orgánem státní správy.

§ 7

(1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje tyto náležitosti:

• a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),

• b) identifikační údaje o přístroji (např. název, typ, značka, model), u dovážených přístrojů též identifikační údaje o výrobci,

• c) popis a určení přístroje (výrobcem, popřípadě dovozcem určený účel použití), ostatní údaje o přístroji,

• d) údaj o použitém způsobu posouzení shody,

• e) seznam technických předpisů (§ 3 zákona) a harmonizovaných českých technických norem použitých při posouzení shody,

• f) pokud byl vydán zkušební protokol, certifikát nebo certifikát typu, údaje o autorizované osobě nebo o akreditované osobě, která tyto dokumenty vydala, (jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní jméno právnické osoby, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby), číslo a datum vydání dokumentu, popřípadě dobu jeho platnosti nebo údaje o orgánu státní správy, který vydal pro schválení přístroje doklad stanovený právními předpisy,

• g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že vlastnosti přístroje splňují základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že přístroj je za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití bezpečný a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech přístrojů uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky,

• h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.

(2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě o přístroji, který má být po této změně nadále uváděn na trh, a pokud tato změna může ovlivnit vlastnosti přístroje z hledisek základních požadavků stanovených tímto nařízením, výrobce nebo dovozce vydá nové prohlášení o shodě. Jiné změny skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě, se uvádí v doplňku k prohlášení o shodě.

§ 8

(1) Přístroje, které budou uváděny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 30. června 1998, mohou splňovat jen technické požadavky uplatňované podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto nařízení.

(2) U přístrojů, které před nabytím účinnosti tohoto nařízení nepodléhaly schvalování podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, může být postup posouzení shody podle § 4 odst. 2 nahrazen do 30. června 1998 postupem podle § 4 odst. 1.

(3) U přístrojů, které budou uvedeny na trh v období od nabytí účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1997, může jejich výrobce nebo dovozce pořídit technickou dokumentaci uvedenou v § 6 písm. d) a e) dodatečně, nejpozději do 31. prosince 1997.

§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.

Předseda vlády:

prof. Ing. Klaus CSc. v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

JUDr. Kühnl v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 169/1997 Sb.

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE Z HLEDISKA ELEKTROMAGNETICKÉ KOMPATIBILITY

Maximální úroveň elektromagnetického rušení generovaného přístrojem nesmí narušovat používání:

• a) domácích rozhlasových a televizních přijímačů,

• b) průmyslových výrobních zařízení,

• c) mobilních rádiových zařízení,

• d) mobilních komerčních radiotelefonních zařízení,

• e) zdravotnických a vědeckých přístrojů,

• f) zařízení informační techniky,

• g) domácích spotřebičů a elektronických zařízení pro domácnost,

• h) rádiových přístrojů pro plavbu a letectví,

• i) elektronických výukových zařízení,

• j) telekomunikačních a radiokomunikačních zařízení,

• k) rozhlasových a televizních vysílačů,

• l) svítidel a zářivek.

Přístroje, a především přístroje uvedené v písm. a) až l), musí být provedeny tak, aby v obvyklém prostředí elektromagnetické kompatibility, ve kterém mají být používány, měly odpovídající úroveň elektromagnetické odolnosti, aby byl umožněn jejich nerušený provoz, berou-li se v úvahu úrovně rušení generované přístroji vyhovujícími harmonizovaným českým technickým normám.

Informace umožňující používání přístroje v souladu se zamýšleným účelem musí být obsaženy v pokynech, které jsou přikládány k přístroji.

^1) § 1 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 390/1992 Sb., o povolování amatérských vysílacích rádiových stanic.

^2) § 2 vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 26/1996 Sb., o způsobu, podmínkách a postupu při ověřování a schvalování telekomunikačních koncových zařízení.

^3) Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 190/1968 Sb., o Mezinárodní úmluvě o telekomunikacích, Montreux 1965.