Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na zajištění radiační ochrany

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět úpravy

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví

• a) míru obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž překročení jsou látky nebo předměty radionuklidovými zářiči podle § 2 písm. c) bodu 1 zákona,

• b) míru obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž nepřekročení lze materiály, látky a předměty použít mimo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, vypouštět do vod nebo ovzduší nebo jinak uvádět do životního prostředí,

• c) kritéria pro rozdělení zdrojů ionizujícího záření,

• d) technické a organizační požadavky a směrné hodnoty k prokázání rozumně dosažitelné úrovně ozáření a postup, jak jinak tuto úroveň prokázat,

• e) limity ozáření.

(2) Tato vyhláška dále upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při činnostech vedoucích k ozáření, při zásazích ke snižování přírodního ozáření a při zásazích ke snižování ozáření v důsledku radiačních nehod, a to zejména tím, že

• a) stanoví rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, k nimž je třeba povolení, a upravuje podrobnosti pro zajištění radiační ochrany při jednotlivých způsobech nakládání se zdroji ionizujícího záření,

• b) upravuje podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady, uvádění radionuklidů do životního prostředí a pro některé další činnosti vedoucí k ozáření, včetně podrobností podmínek lékařského ozáření a směrných hodnot pro toto ozáření,

• c) stanoví technické a organizační podmínky bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, včetně podrobností k vymezení kontrolovaného pásma a k zařazení pracovišť se zdroji ionizujícího záření do kategorie,

• d) vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“),

• e) stanoví rozsah a způsob provedení dokumentace schvalované Úřadem v rámci povolování nakládání se zdroji ionizujícího záření nebo nakládání s radioaktivními odpady,

• f) stanoví směrné hodnoty pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení přírodního ozáření, včetně kritérií pro hodnocení přínosů navrhovaných opatření, a směrné hodnoty pro hodnocení ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb,

• g) stanoví hodnoty pro obsah přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a dodávané vodě, při jejichž překročení nesmí být stavební materiály uvedeny do oběhu a voda dodána do veřejných vodovodů, dále rozsah evidence o systematickém měření přírodních radionuklidů ve vyráběných stavebních materiálech a dodávané vodě a způsob oznamování výsledků Úřadu,

• h) stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přijetí opatření k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

• a) radionuklidem - druh atomů, které mají stejný počet protonů i stejný počet neutronů, stejný energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu atomových jader,

• b) přírodním radionuklidem - radionuklid, který v přírodě vznikl nebo vzniká samovolně, bez zásahu člověka,

• c) přírodním ozářením - ozáření [§ 2 písm. b) zákona] z přírodních radionuklidů nebo z jiných samovolně bez zásahu člověka vzniklých zdrojů ionizujícího záření, kromě případů, kdy takové zdroje jsou vědomě a záměrně využívány,

• d) vnitřním ozářením - ozáření osoby z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím,

• e) zevním ozářením - ozáření osoby ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni,

• f) generátorem záření - zařízení, při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 keV, ale které není radionuklidovým zářičem ani jej neobsahuje,

• g) pracovištěm s otevřenými zářiči - pracoviště se zdroji ionizujícího záření [§ 2 písm. s) zákona], na kterém je nakládáno s otevřenými radionuklidovými zářiči,

• h) pracovním místem - část pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jednoznačně charakterizovatelná svými ochrannými (izolačními, ventilačními a stínícími) vlastnostmi, vymezená prostorově nebo technologicky (pracovní stůl, aplikační nebo vyšetřovací box, digestoř, hermetizovaná podtlaková skříň ap.), kde mohou být prováděny samostatné práce se zdroji ionizujícího záření; v jedné místnosti může být více pracovních míst, pokud každé tvoří z hlediska organizace práce samostatný celek,

• i) osobními dávkami - souhrnné označení pro veličiny charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek efektivní dávky a ekvivalentní dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; zařízení, kterými se osobní dávky měří, se označují jako osobní dozimetry a souhrn měření a hodnocení osobních dávek se označuje jako osobní dozimetrie,

• j) pracovníkem kategorie A - pracovník se zdroji ionizujícího záření (dále jen „pracovník se zdroji“), starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených, u něhož osobní dávky jsou systematicky měřeny, hodnoceny, evidovány a oznamovány do státního systému evidence ozáření pracovníků se zdroji vedeného Úřadem podle § 3 odst. 1 písm. m) zákona a který se kromě toho v posledních 24 měsících podrobil preventivní lékařské prohlídce v rozsahu odpovídajícím posuzování zdravotní způsobilosti na rizikových pracovištích^1) a závěr této prohlídky není v rozporu s prací se zdroji ionizujícího záření,

• k) pracovníkem kategorie B - pracovník se zdroji, starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených,

• l) kritickou skupinou obyvatel - modelová skupina osob, která je rozumně homogenní z hlediska ozáření z daného zdroje ionizujícího záření a dané cesty ozáření a charakterizující jednotlivce z obyvatelstva, kteří obdrží nejvyšší efektivní nebo ekvivalentní dávky danou cestou z daného zdroje,

• m) výpustí - látka vypouštěná z pracoviště se zdroji ionizujícího záření do životního prostředí, obsahující radionuklidy v množství nepřesahujícím podmínky povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí,

• n) optimalizací radiační ochrany - postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,

• o) směrnou hodnotou - ukazatel nebo kritérium, jenž je vodítkem pro posouzení opatření v radiační ochraně, jeho překročení nebo nesplnění zpravidla indikuje podezření, že radiační ochrana není optimalizována; směrné hodnoty slouží k rozhodování o příslušných opatřeních, pokud nejsou známy bližší podmínky a okolnosti vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo prováděného zásahu k omezení ozáření, které by umožňovaly uplatnit optimalizaci radiační ochrany na základě údajů specifických pro daný jednotlivý případ,

• p) referenční úrovní - ukazatel nebo kritérium, jehož překročení nebo nesplnění je podnětem k zahájení opatření v radiační ochraně,

• q) monitorováním - měření a hodnocení ozáření pracovníků se zdroji a dalších osob a znečištění pracoviště a jeho okolí ionizujícím zářením nebo radionuklidy,

• r) běžným provozem - provoz zdroje ionizujícího záření za podmínek stanovených v povolení Úřadu k jeho provozu nebo k nakládání s ním a v Úřadem schválené dokumentaci,

• s) pobytovým prostorem - obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení^2) a v ostatních stavbách místnosti nebo uzavřené prostory určené k tomu, aby zde osoby pobývaly alespoň tisíc hodin za kalendářní rok,

• t) stavebním materiálem - vybrané výrobky pro stavbu a vybrané vstupní suroviny uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 11.

§ 3

Pro účely této vyhlášky se veličinami radiační ochrany rozumí:

• a) ekvivalentní dávka HT, což je součin radiačního váhového faktoru wR uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5 a střední absorbované dávky^3) DTR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z více druhů nebo energií,

• b) efektivní dávka E, což je součet součinů tkáňových váhových faktorů wT uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5 a ekvivalentní dávky HT v ozářených tkáních nebo orgánech T,

• c) kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka, což je součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech jednotlivců v určité skupině,

• d) úvazek efektivní dávky E(τ), popř. ekvivalentní dávky HT (τ), což je časový integrál příkonu efektivní dávky, popř. ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu; není-li uvedeno jinak, činí tato doba 50 roků pro příjem radionuklidů u dospělých a období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí; obdobně je definován také úvazek kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávky,

• e) dávkový ekvivalent H, což je součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 vyjadřujících rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření,

• f) osobní dávkový ekvivalent Hp(d), což je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d,

• g) ekvivalentní objemová aktivita radonu aekv, což je vážený součet objemové aktivity^3) a1 polonia 218 objemové aktivity a2 olova 214 a objemové aktivity a3 vizmutu 214 určený vztahem aekv=0,106.a1+0,513.a2+0,381.a3.

§ 4

Míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž překročení jsou látky nebo předměty radionuklidovými zářiči

[k provedení § 2 písm. c) bodu 1 zákona]

(1) Látka nebo předmět je radionuklidovým zářičem podle § 2 písm. c) bodu 1 zákona tehdy, když aktivita^3) je větší než hodnota uvedená ve druhém sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 a současně hmotnostní aktivita^3) je větší než hodnota uvedená ve třetím sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1.

(2) V případě, že látka nebo předmět obsahuje několik radionuklidů nebo je znečištěna několika radionuklidy, je radionuklidovým zářičem tehdy, když součet podílů aktivit^3) jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit uvedených ve druhém sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 je větší než jedna a současně součet podílů hmotnostních aktivit^3) jednotlivých radionuklidů a hodnot hmotnostních aktivit uvedených pro tyto radionuklidy ve třetím sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 je větší než jedna.

(3) Pro vybrané radionuklidy, označené v prvním sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 a uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 1, se hodnoty aktivit a hmotnostních aktivit v tabulce č. 1 přílohy č. 1 vztahují nejen na tyto radionuklidy samotné, ale zohledňují i ty jejich produkty radioaktivní přeměny, které jsou uvedeny v druhém sloupci tabulky č. 2 přílohy č. 1.

§ 5

Míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, která umožňuje uvádění do životního prostředí

[k provedení § 8 odst. 1 a § 2 písm. o) zákona]

(1) Použít mimo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, vypouštět do vod nebo ovzduší, ukládat na skládky nebo jinak uvádět do životního prostředí lze

• a) bez povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona pouze materiály, látky a předměty, obsahující radionuklidy nebo jimi znečištěné v takové míře, že platí některá z následujících podmínek:

• 1. v žádném kalendářním roce průměrná efektivní dávka u kritické skupiny obyvatel nepřesáhne 10 µSv a současně kolektivní efektivní dávka nepřesáhne 1 Sv,

• 1. při uvádění do životního prostředí pevných látek a předmětů součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých uváděných radionuklidů a uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 ani součet podílů plošných aktivit jednotlivých uváděných radionuklidů a uvolňovacích úrovní plošné aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 není větší než jedna,

• 1. při vypouštění do povrchových vod, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů hing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-4 Sv.m^-3,

• 1. při vypouštění do ovzduší, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů hinh pro příjem těchto radionuklidů vdechováním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-6 Sv.m^-3,

• 1. při ukládaní na skládky odpadu součet součinů hmotnostních aktivit jednotlivých ukládaných radionuklidů a konverzních faktorů pro příjem těchto radionuklidů požíváním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-4 Sv.kg^-1, součet podílů plošných aktivit jednotlivých ukládaných radionuklidů a uvolňovacích úrovní plošné aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 není větší než jedna a uložení je provedeno takovým způsobem, že nezpůsobí ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky zvýšení příkonu dávkového ekvivalentu o více než 0,1 µSv/h oproti původnímu přírodnímu pozadí v dané lokalitě ani příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,4 µSv/h,

• 1. při spalovaní ve spalovnách spalné plyny vypouštěné do ovzduší vyhovují požadavku podle bodu 4, a pokud popel vzniklý spálením vyhovuje požadavku podle bodu 2 nebo je-li tento popel ukládán na skládky komunálního odpadu podle bodu 5,

• 1. při vypouštění do veřejné kanalizace, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů pro příjem těchto radionuklidů požíváním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-2 Sv.m^-3,

• b) na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona pouze materiály, látky a předměty, obsahující radionuklidy nebo jimi znečištěné v takové míře, že v žádném kalendářním roce průměrná efektivní dávka u kritické skupiny obyvatel nepřesáhne 250 µSv.

(2) Při nerovnoměrném znečištění radionuklidy se s hodnotami podle odstavce 1 srovnávají průměrné hmotnostní aktivity v jednom kilogramu pevné látky, příp. průměrné objemové v krychlovém metru kapalné nebo plynné látky. Při nerovnoměrném povrchovém znečištění radionuklidy se s hodnotami podle odstavce 1 srovnávají průměrné plošné aktivity na ploše 100 cm^2.

§ 6

Kritéria pro rozdělení zdrojů ionizujícího záření

[k provedení § 2 písm. c) zákona]

(1) Kritéria pro rozdělení zdrojů ionizujícího záření jsou

• a) příkon dávkového ekvivalentu,

• b) technická úprava a způsob provedení zdroje ionizujícího záření,

• c) u radionuklidových zářičů aktivita a hmotnostní aktivita,

• d) typický způsob nakládání s nimi a související míra možného ozáření,

• e) potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu.

(2) V závislosti na technické úpravě se radionuklidové zářiče dělí na uzavřené a otevřené. Uzavřeným radionuklidovým zářičem je radionuklidový zářič, jehož úprava, např. zapouzdřením nebo ochranným překryvem, zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost, a vylučuje tak za předvídatelných podmínek použití a opotřebování únik radionuklidů ze zářiče. Otevřeným radionuklidovým zářičem je radionuklidový zářič, který není uzavřeným radionuklidovým zářičem. Pokud uzavřený radionuklidový zářič není doprovázen platným osvědčením podle § 55 nebo není jiným v podmínkách povolení stanoveným způsobem doložena jeho těsnost, nakládá se s ním, jako kdyby byl otevřeným zářičem.

(3) Na základě uvedených kritérií se zdroje ionizujícího záření dělí podle vzestupné závažnosti ohrožení zdraví osob a životního prostředí ionizujícím zářením na nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné zdroje.

(4) Nevýznamnými zdroji ionizujícího záření jsou

• a) generátory záření konstruované tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoliv přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 µSv/h, kromě zařízení, kde urychlující potenciál přesahuje 30 kV,

• b) etalonové uzavřené radionuklidové zářiče používané ke kalibraci, u nichž součet podílů aktivit nebo součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit nebo hmotnostních aktivit těchto radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 je menší než deset,

• c) zařízení obsahující uzavřené radionuklidové zářiče konstruované tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoliv přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 µSv/h a současně s ohledem na typický způsob nakládání s nimi, související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu bylo toto zařazení potvrzeno v rámci typového schvalování podle § 23 zákona,^4)

• d) autonomní ionizační hlásiče požáru.

(5) Drobnými zdroji ionizujícího záření jsou

• a) generátory záření, které nejsou nevýznamnými zdroji, konstruované tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoliv přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 µSv/h s výjimkou míst určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama, kde smí příkon dávkového ekvivalentu dosahovat až 250 µSv/h,

• b) etalonové uzavřené radionuklidové zářiče používané ke kalibraci, u nichž součet podílů aktivit nebo součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit nebo hmotnostních aktivit těchto radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 je rovný nebo větší než deset, ale menší než sto,

• c) zařízení obsahující uzavřené radionuklidové zářiče, které nejsou nevýznamnými zdroji, konstruované tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoliv přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 µSv/h s výjimkou míst určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama, kde smí příkon dávkového ekvivalentu dosahovat až 250 µSv/h,

• d) zařízení obsahující uzavřené radionuklidové zářiče, u nichž s ohledem na typický způsob nakládání s nimi, související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu bylo toto zařazení potvrzeno v rámci typového schvalování podle § 23 zákona,^4)

• e) otevřené radionuklidové zářiče, u nichž součet podílů aktivit nebo hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit nebo hmotnostních aktivit těchto radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 je menší než deset,