← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 1997-12-31
Čl. I

Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,^1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.“.

„(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

^3e) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu^3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c) ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.“.

„(9) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.“.

„§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.^5) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

^4) § 27 a násl. zákoníku práce.

^5) § 116 občanského zákoníku.“.

„(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.“.

„(4) Vydání vypořádacího podílu^5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku^5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

(5) Zdanitelným plněním není

^5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.

^5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.

^5c) § 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^5d) § 659 občanského zákoníku.

^5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.

^5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.“.

„(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.“.

„(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

„§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

„(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

„(2) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,^16a) případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního předpisu.^16d) Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

^16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.

^16d) § 31 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(7) Při použití služebního osobního automobilu pro osobní potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití a uplatnit daň na výstupu.

(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů z pronájmu nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není součástí obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých zdanitelných plnění, která se nevztahují k podnikání a k obchodnímu majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.“.

„(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo záporný, potom je koeficient nula.“.

„(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období tří předcházejících kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.“.

„(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„(3) Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

^22a) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 35a

Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní regulace v zemědělství^39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv^39b) prodej státních hmotných rezerv.

^39a) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb.

^39b) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.“.

„§ 37

Daňové přiznání a splatnost daně

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,^40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

^40) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40b) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.“.

„(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^40c)

^40c) § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.“.

„(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.“.

„(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

^44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

„(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.“.

„(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.“.

„(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu^41) nebo ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.^42) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

^42) § 104 a 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

„(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.^45)“.

„(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

^47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^47f) Příloha č. 7 k vyhlášce Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.“.

„(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu^41) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.^42)“.

„(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) vráceno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.“.

„(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)“.

„(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.“.

„(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,^48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,^42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.“.

„(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení^42) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.“.

„(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.“.

„Vracení daně

§ 45a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad a imunit^48) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“)

(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“). Zaplacená daň se vrací maximálně do výše

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad a imunit stanoví takto:

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).

§ 45b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu, v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží prodávaného za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme

(7) Na zboží umístěné v prodejnách Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené.^48a) Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.^48c)

§ 45c

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:

V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště, (dále jen „zahraniční osoba“), nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

(3) Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(4) Osoba, která má nárok na vrácení daně, podává žádost místně příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční osoby,^48d) která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(5) Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(6) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(9) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 45d

(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není oprávněna podnikat na území České republiky,^48e) (dále jen „zahraniční právnická osoba“) může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice, jestliže tak stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je Česká republika vázána, v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.

(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:

(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky, které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést:

(5) Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu považována za vratitelný přeplatek,^48g) který se vrátí zahraniční právnické osobě bez žádosti do šesti měsíců ode dne následujícího po podání žádosti o vrácení daně.

(7) Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

^48c) § 50 až 52 vyhlášky Ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších předpisů.

^48d) § 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^48e) § 21 obchodního zákoníku.

^48f) § 19 odst. 3 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^48g) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků.“.

„(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy osob.“.

„(6) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována.“.

„(7) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle odstavců 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 7.“.

„§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.

„27 Nerostná paliva, minerální oleje a výrobky jejich destilace; živičné látky; minerální vosky mimo:

27060000 - Černouhelný, hnědouhelný nebo rašelinový dehet a ostatní minerální dehty, též dehydratované, částečně destilované, včetně rekonstituovaných dehtů
2707 - Oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek
2708 - Smola a smolný koks z černouhelného dehtu nebo z jiných minerálních dehtů
270900 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
271000 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnosti nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto podstatnou složkou těchto přípravků
2712 - Vazelina, parafin, mikrokrystalický (ropný) vosk, parafinový gáč, ozokerit, montanní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem též barvené
2713 - Petrolejový koks, petrolejová živice a jiné zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů
2714 - Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; živičné břidlice a živičné písky; faltity a asfaltové horniny
27150000 - Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu nebo přírodní živice, petrolejové (naftové) živice, zemního dehtu nebo smoly ze zemního dehtu (např. asfaltový tmel, ředěné a podobné výrobky)“.

„48195000 - pouze obaly pro sterilizaci v rolích“.

„51.1 Zprostředkování velkoobchodu

52 Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel)

Čl. II
Čl. III

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.