Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j) a m) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření ( dále jen „zařízení nebo pracoviště“) a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravy a dopravy jaderných materiálů a radionuklidových zářičů (dále jen „přepravy“) a rozsah a způsob jejich provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“).

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

• a) mimořádnou událostí událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie,

• b) zásahem provádění opatření vedoucích k

• 1. omezení příčin vzniku mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,

• 1. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,

• 1. odvrácení nebo omezení ozáření osob při vzniku mimořádné události.

ČÁST II

PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

§ 3

Zajištění havarijní připravenosti

K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

• a) zjišťování vzniku mimořádné události,

• b) posuzování závažnosti mimořádné události,

• c) vyhlášení mimořádné události,

• d) aktivaci zasahujících osob,

• e) řízení a provádění zásahu,

• f) přípravu zaměstnanců, osob a ověřování havarijní připravenosti.

§ 4

Zjišťování vzniku mimořádné události

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují informace

• a) o okamžitém stavu technologie a systémů zařízení nebo pracoviště, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a nepřípustnému ozáření osob,

• b) o okamžitém stavu radiační situace na zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,

• c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,

• d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.

§ 5

Posuzování závažnosti mimořádné události

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provozu zařízení nebo pracovišť a při přepravě, člení do tří základních stupňů

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob^1) nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor zařízení nebo pracovišť; událost 1. stupně může být radiační nehodou, má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny, a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, který nevyžaduje zavádění opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí; událost 2. stupně je radiační nehodou, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření^1) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu nebo v havarijním plánu okresu;^2) událost 3. stupně je radiační havárií a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob dle vnějšího havarijního plánu, resp. havarijního plánu okresu zapojení dalších dotčených orgánů.

§ 6

Vyhlášení mimořádné události

(1) Vyhlášení mimořádné události na zařízení nebo pracovištích zahrnuje:

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bezodkladně při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události 1. a 2. stupně Úřadu, které se provádí bezodkladně, nejpozději do

• 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události 1. stupně,

• 1. 4 hodin od zjištění mimořádné události 2. stupně,

• c) oznámení mimořádné události 2. stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí příslušnému okresnímu úřadu bezodkladně nejpozději do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění příslušného okresního úřadu, Úřadu a dalších dotčených orgánů, stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události 3. stupně,

• e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události 3. stupně,

• f) vyrozumění zasahujících osob, které se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem. Vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob zařízení nebo pracovišť musí být účinné a plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů musí být stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování musí být zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje:

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bezodkladně při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události 1. a 2. stupně Úřadu, které se provádí bezodkladně, nejpozději do

• 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události 1. stupně,

• 1. 4 hodin od zjištění mimořádné události 2. stupně,

• c) oznámení mimořádné události 2. stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu bezodkladně nejpozději do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného okresního úřadu dle zvláštního předpisu^3) o vzniku mimořádné události 3. stupně,

• e) vyrozumění zasahujících osob, které se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

• a) identifikaci držitele povolení včetně údajů o oznamující osobě a údajů o spojení pro zpětné ověření,

• b) identifikaci zařízení nebo pracoviště,

• c) datum, čas a místo zjištění mimořádné události,

• d) datum a čas odeslání oznámení nebo vyrozumění,

• e) popis mimořádné události,

• f) posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,

• g) místo úniku radioaktivních látek a míst ozáření osob a v případě mimořádné události 2. a 3. stupně velikost, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,

• h) při mimořádné události 3. stupně zařízení nebo pracoviště je součástí vyrozumění i informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování.

§ 7

Aktivace zasahujících osob

Aktivací zasahujících osob se rozumí jejich vyrozumění podle § 6 odst. 1 písm. f) a § 6 odst. 3 písm. e) této vyhlášky a uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle stanovených zásahových postupů a zásahových instrukcí.

§ 8

Řízení a provádění zásahu

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

• a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování,

• b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.

(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

§ 9

Zásahové postupy

Zásahové postupy stanoví zásady řešení jednotlivých předvídatelných mimořádných událostí v časové posloupnosti. Obsahují zejména

• a) organizační strukturu pro řízení a provedení zásahu s vymezením základních povinností zaměstnanců určených držitelem povolení a dalších osob včetně způsobů zajištění součinnosti mezi nimi,

• b) seznam zásahových instrukcí na provedení jednotlivých činností při řízení a provádění zásahu,

• c) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,

• d) zásady pro zdravotnické zajištění,

• e) zásady dokumentování činností při řízení a provedení zásahu,

• f) rozsah a způsob předávání údajů Úřadu.

§ 10

Zásahové instrukce

Zásahová instrukce obsahuje konkrétní popis jednotlivých činností určených zaměstnanců a dalších osob podílejících se na řízení a provedení zásahu. Zásahové instrukce stanoví zejména

• a) účel a cíl dané činnosti,

• b) specifikaci a popis činnosti,

• c) organizační zajištění a součinnost s dalšími zasahujícími zaměstnanci a osobami včetně způsobů jejich vzájemného spojení,

• d) seznam potřebného technického, přístrojového a materiálového vybavení pro řízení a provedení zásahu a místa jeho uložení,

• e) seznam potřebných ochranných pomůcek a místo jejich uložení,

• f) způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce.

§ 11

Program monitorování radiační situace

(1) Při vzniku mimořádných událostí, které mohou vést nebo vedou k radiační nehodě nebo radiační havárii, se provádí monitorování radiační situace podle programu monitorování v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.^1)

(2) Součástí programu monitorování zařízení nebo pracovišť, pro která byla stanovena zóna havarijního plánování, je průběžné sledování meteorologické situace a monitorování okolí zařízení nebo pracovišť při vzniku radiační havárie. Získané údaje slouží

• a) k provedení rychlého odhadu možného ozáření obyvatel v zóně havarijního plánování,

• b) k přípravě doporučení na včasné provedení opatření k ochraně obyvatel a životního prostředí v zóně havarijního plánování podle zvláštního předpisu.

§ 12

Způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou

• a) shromažďování nebo ukrytí,

• b) evakuace.

(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí 2. a 3. stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.^1) Shromažďování nebo ukrytí se provádí po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a) této vyhlášky.

(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen „shromaždiště nebo úkryt“), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,

• b) úniková trasa z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,

• c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu,

• d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,

• e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,

• f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,

• g) organizování případné evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu.

(4) Evakuace se zajišťuje a provádí při mimořádné události 3. stupně, za předpokladu, že by zaměstnanci a další osoby byli i při shromažďování nebo ukrytí a bez realizace tohoto opatření vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.^1)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,

• b) potřebný počet dopravních prostředků,

• c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,

• d) způsob vedení evidence evakuovaných osob,

• e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace.

§ 13

Zásady pro zdravotnické zajištění

(1) Zásady pro zdravotnické zajištění pro případy vzniku mimořádných událostí obsahují

• a) způsoby vyhledávání zaměstnanců a dalších osob v místech zařízení nebo pracovišť zasažených a ohrožených mimořádnou událostí,

• b) způsoby poskytnutí první pomoci postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• c) způsoby zajištění zdravotnického ošetření postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• d) zajištění odborné, případně specializované lékařské pomoci postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• e) součinnost se zasahujícími osobami zajišťujícími řízení, provádění zásahu a monitorování radiační situace.

(2) Pro případy vzniku mimořádné události, kdy nelze vyloučit vnitřní kontaminaci osob radioaktivními látkami, musí být v rámci zdravotnického zajištění k dispozici potřebný počet antidot (tj. látek omezujících ozáření z vnitřní kontaminace), včetně stanovení místa uložení a způsobů jejich distribuce.

§ 14

Zajištění dokumentování činností při mimořádné události držitelem povolení

(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.

(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující zejména

• a) zjištěné příčiny vzniku a posouzení závažnosti mimořádné události,

• b) postupy použité při řízení a provádění zásahu a jejich zhodnocení s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,

• c) hodnocení účelnosti a účinnosti provedených postupů při řízení a provádění zásahu,

• d) hodnocení následků mimořádné události na technologii a systémech zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

• e) hodnocení následků na zdraví zaměstnanců a dalších osob včetně těch, kteří se podíleli na řízení a provádění zásahů,

• f) hodnocení úniku radioaktivních látek do životního prostředí včetně výsledků monitorování,

• g) návrh postupu na další likvidaci následků,

• h) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé mimořádné události.

(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události 1. a 2. stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události 3. stupně.

(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události.

§ 15

Předávání údajů Úřadu

Při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje držitel povolení Úřadu nezbytná data, údaje a informace charakterizující

• a) stav technologie a systémů (technologických částí) zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

• b) radiační situaci v prostorách a v okolí zařízení nebo pracovišť, případně v místě mimořádné události při přepravě a jeho okolí,

• c) únik radioaktivních látek a ionizujícího záření,

• d) ozáření zaměstnanců a dalších osob a způsoby omezení ozáření,

• e) přijímaná opatření držitelem povolení a způsob informování orgánů státní správy a veřejnosti.

§ 16

Příprava zaměstnanců a osob

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci a další osoby při nástupu do práce před zahájením činností u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícím jejich pracovnímu zařazení.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn.

§ 17

Ověřování havarijní připravenosti

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) K ověřování havarijní připravenosti slouží

• a) havarijní cvičení,

• b) prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů.