Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů

Čl. I

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 5 včetně poznámek č. 3), 4) a 31) zní:

㤠5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

• a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů^3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

• 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,

• 1. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

• 1. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

• 1. přímy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

• 1. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

• b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

• c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

• d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,^4)

• e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

• f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,

• g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

• a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

• b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

• c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

• d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

• e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

• a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

• b) v odstavci 1 písm. a) č. 3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

• c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

• d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

• a) částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, nebo

• b) částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) č. 2.

(6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na česku měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou^31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,^3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

^3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

^4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

^31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.

• 1. § 6 písm. a) zní:

• „a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,“.

• 1. V § 6 písm. b) se slova „v němž vznikl nárok na tyto dávky“ nahrazují slovy „na které se nárok na dávky uplatňuje“.

• 1. § 7 včetně poznámek č. 7) a 32) až 37) zní:

㤠7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

• a) nezaopatřené děti (§ 11),

• b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

• c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

• d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.^7)

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

• a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije,

• b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;^1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

• c) manželé.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3.

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;^1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

• a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,^32)

• b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,^33)

• c) rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,^34)

• d) opatření ústavu učiněné po dohodě s okresním úřadem o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,^34)

• e) rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem,^35)

• f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zákona o pěstounské péči,^36)

• g) rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 písm. a) č. 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, o dočasném svěření dítěte do péče občana, který má zájem stát se pěstounem, podle § 15 zákona o pěstounské péči,^18)

• h) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.^37)

^7) § 115 občanského zákoníku.

^32) § 45 zákona o rodině.

^33) § 63 a 74 zákona o rodině.

^34) § 69 zákona o rodině.

^35) § 78 zákona o rodině.

^36) § 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.

^37) § 45 zákona o rodině. § 76a občanského soudního řádu.“.

• 1. V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Životním minimem osoby uvedené v § 5 odst. 5 se rozumí částka, kterou tvoří součet měsíční částky na osobní potřeby a měsíční částky nákladů na domácnost osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.“.

• 1. § 10 odst. 1 včetně poznámky č. 38) zní:

„(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

• a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),

• b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,^38) nebo

• c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

^38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“.

• 1. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 10 odst. 3 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“.

• 1. V § 11 odst. 3 se slova „invalidního důchodu z důchodového zabezpečení“ nahrazují slovy „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“.

• 1. § 12 včetně nadpisu a poznámek č. 10), 39) až 43) zní:

㤠12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

• a) studium na středních a vysokých školách v České republice,^10) s výjimkou

• 1. studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,

• 1. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

• b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,

• c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,^39) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;^40) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.^41)

(3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách^42) a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.^43)

^10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.

^39) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

^40) § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

^41) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

^42) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

^43) § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“.

• 1. § 13 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 44) zní: