← Aktuální text · Historie

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví

Aktuální text a fecha 1997-12-11
§ 1

(1) Touto vyhláškou se stanoví způsob výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin uváděných do oběhu a dále vyznačování možného nepříznivého ovlivnění zdraví nebo nevhodnosti k použití určitou skupinou spotřebitelů (dále jen „zdravotní upozornění“) a jejich označování na obale.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na balené vody určené ke spotřebě člověkem.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

Uvádění výživové hodnoty

§ 3

(1) Uvedení výživové (nutriční) hodnoty je povinné,^1) jestliže je při označování potraviny uváděné do oběhu, při předkládání a nabídce těchto potravin nebo v reklamě, s výjimkou obecně zaměřené reklamní akce, uvedeno výživové tvrzení.

(2) Výživová (nutriční) hodnota se uvádí na obale potraviny určené pro spotřebitele.

§ 4

(1) Výživová tvrzení se mohou týkat jen energetické hodnoty, živin uvedených v § 2 písm. a) bodu 2 a látek, které patří do některé skupiny těchto živin nebo jsou jejich složkami.

(2) Pokud se označují výživové (nutriční) hodnoty, musí se údaje uvádět podle skupiny 1 nebo skupiny 2, a to v tomto pořadí:

(3) Pokud se výživové tvrzení vztahuje na cukry, nasycené mastné kyseliny, vlákninu nebo sodík, musí se údaje uvádět podle ustanovení skupiny 2.

(4) Označování výživové (nutriční) hodnoty může zahrnovat obsah jedné nebo několika následujících látek:

(5) Pokud se uvádí výživové tvrzení, je uvedení látek náležejících do některé skupiny živin podle odstavců 2 a 4 nebo jejich složek povinné. Kromě toho, pokud je uveden obsah polynenasycených (polyenových), mononenasycených (monoenových) mastných kyselin a cholesterolu, musí být rovněž udán obsah nasycených mastných kyselin.

§ 5

(1) Uváděná energetická hodnota se vypočítá s použitím těchto přepočítacích koeficientů pro 1 gram látky:

a) sacharidy (vyjma polyolů) 4 kcal - 17 kJ
b) polyoly 2,4 kcal - 10 kJ
c) bílkoviny 4 kcal - 17 kJ
d) tuky (triacylglyceroly) 9 kcal - 37 kJ
e) alkohol (ethanol) 7 kcal - 29 kJ
f) organické kyseliny 3 kcal - 13 kJ.

(2) Základem pro výpočet výživové (nutriční) hodnoty jsou průměrné obsahy živin založené na analýze potravin. Bílkoviny se stanoví metodou podle Kjeldahla, tuky se stanoví po extrakci podle Soxhleta, sacharidy se stanoví dopočtem s odečtením obsahu vlákniny podle přílohy č. 2 a obsahu popelovin.

§ 6

(1) Údaje o energetické hodnotě a obsahu živin nebo jejich složek musí být vyjádřeny číselně. Přitom se použijí tyto jednotky:

a) energie - kJ i kcal
b) bílkoviny - g
c) sacharidy - g
d) tuk - g
e) vláknina - g
f) sodík - g
g) cholesterol - mg
h) vitamíny a minerály - mg nebo jednotky stanovené v příloze č. 1.

(2) Údaje musí být vztaženy na 100 g nebo na 100 ml potraviny. Kromě toho mohou být tyto údaje vztaženy též na podávanou dávku, jejíž množství je vyznačeno, nebo na jednu porci, pokud je uveden jejich počet v jednom balení. Údaje o vitamínech a minerálních látkách musí být též vyjádřeny v procentech doporučené denní dávky, uvedené v příloze č. 1. U vitamínů a minerálních látek je množství látky, které se značí, množství přesahující 15 procent plnění denní doporučené dávky obsažené ve 100 g nebo ve 100 ml nebo v jednom balení, pokud obsahuje jednu dávku. Procenta doporučené denní dávky vitamínů a minerálních látek mohou být provedena i graficky.

(3) Uváděná množství se musí vztahovat na potravinu ve stavu, jak je prodávána. Mohou se však vztahovat i k potravině po úpravě za předpokladu, že jsou připojeny podrobné pokyny pro tuto úpravu a je uvedeno, že údaje se týkají jídla připraveného ke spotřebě.

§ 7

(1) Kde jsou uvedeny volné cukry, polyoly nebo škrob, následují tyto údaje bezprostředně po údajích o obsahu sacharidů v uspořádání:

sacharidy v g
z nich:
a) cukry v g
b) polyoly v g
c) škrob v g.

(2) Kde je uvedeno množství, popřípadě i typ mastných kyselin a hodnota cholesterolu, musí tyto údaje následovat bezprostředně po údaji o obsahu celkových tuků v tomto uspořádání:

tuk v g
z něho:
a) nasycené mastné kyseliny v g
b) mono-nenasycené mastné kyseliny v g
c) polynenasycené mastné kyseliny v g
d) cholesterol v mg.

(3) Uvedené hodnoty musí být uvedeny jako průměrné, založené na výsledcích:

§ 8

Údaje podle této vyhlášky musí být na obale určeném pro spotřebitele uvedeny na jednom místě v tabelární formě s přiřazenými číselnými hodnotami. Kde to prostor na obale nedovoluje, uvádějí se informace v lineární formě. Tisk těchto údajů musí být proveden čitelně a nesmazatelně a musí být umístěn na dobře viditelném místě.

§ 9

Zdravotní upozornění

(1) Zdravotní upozornění musí spotřebitele informovat o zdravotním riziku vyplývajícím z přítomnosti látek

(2) Zdravotní upozornění podle obsahu látek se uvádí na obalu potraviny určené pro spotřebitele. Obsahuje-li potravina za podmínek předchozího odstavce fenylalanin, lepek a laktózu, zdravotní upozornění zní:

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 293/1997 Sb.

Vitamíny a minerální látky a jejich doporučené denní dávky

Vitamín A μg 800
Vitamín B6 mg 2
Vitamín B12 μg 1
Vitamín C mg 60
Vitamín D μg 5
Vitamín E mg 10
Biotin mg 0,15
Fosfor mg 800
Hořčík mg 300
Jód μg 150
Kyselina listová μg 200
Kyselina pantotenová mg 6
Niacin mg 18
Riboflavin mg 1,6
Thiamin mg 1,4
Vápník mg 800
Zinek mg 15
Železo mg 14

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/1997 Sb.

Stanovení vlákniny potravy (total dietary fiber - TDF)

Pro stanovení vlákniny potravy se použije enzymatickogravimetrická metoda uznávaná AOAC, jejímž principem je simulování působení trávících enzymů na potraviny v lidském těle. Ze vzorku se po odtučnění odstraní škrob působením alfa amylázy a amyloglukozidázy a bílkoviny působením proteáz. Zbytek tvoří vláknina a minerální látky. Pro analýzu dle této metody se používá zařízení FIBERTEC E“

Potřebné chemikálie

Potřebné zařízení a pomůcky

A. Příprava frit

Do filtračních kelímků se naváží 0.5 g CELITU 545 a kelímky se suší v sušárně při 130 °C do konstantní hmotnosti (asi 1 hodinu). Uloží se exikátoru, ve kterém se uchovávají až do vlastního použití.

B. Příprava vzorku

Pevné, jemně granulované vzorky se po homogenizaci navažují přímo. Vzorky pevné nebo pevné hrubě granulované se umelou v mixéru nebo v mlýnku. Vzorky tekuté a pastovité se suší při 105 °C přes noc v sušárně, případně se lyofilizují.

Je-li obsah tuku ve vzorku vyšší než 10 %, odextrahuje se tuk v Soxhletově extraktoru. Do patrony se naváží 15 g vzorku a extrahuje se 220 ml petroleteru po dobu 4 hod. Odtučněný vzorek z patrony se po odpaření rozpouštědla použije na stanovení vlákniny. Vyextrahovaný tuk se po oddestilování rozpouštědla suší v sušárně při teplotě 105 °C do konstantní váhy. Výsledek se pak vztahuje na tukoprostou sušinu.

C. Stanovení sušiny

Sušina vzorku se stanovuje v sušárně sušením při 105 °C do konstantní váhy. Navážka vzorku je 5 - 10 g.

D. Vlastní analýza

E. Stanovení popela

Zbytek na dvou filtračních kelímcích (z původních čtyř navážek vzorků) a zbytek na jednom filtračním kelímku slepého pokusu se zpopelní v muflové peci při 525 °C po dobu 5 hodin a poté ochladí v exikátoru a zváží s přesností na 0,1 mg.

Odečtením váhy skleněného kelímku s Celitem dostaneme hmotnost popela ve zbytku.

F. Stanovení bílkovin

Zbytek na dvou (ze čtyř) filtračních kelímcích a zbytek na filtračním kelímku slepého pokusu se kvantitativně převede do destilačních trubic. Do každé trubice se přidá tableta katalyzátoru, 10 ml směsi kyseliny (H2SO4: H3PO4 = 20: 1) a 5 ml peroxidu vodíku.

Spalování probíhá ve spalovacím bloku DIGESTION SYSTEM 6 1007 Digester nebo v jiném zařízení se stejnými parametry. Trubice se umístí do bloku, nasadí se odsávací hlava, spustí se vodní vývěva a pak spalování.

Po spálení vzorku (kapalina je v trubici čirá) se trubice nechají v digestoři vychladnout (kapalina musí po ochlazení zůstat čirá - jinak je třeba vzorek dopálit).

Dokonale spálený vzorek se destiluje na destilační jednotce KJELTEC SYSTEM 1026 Distiling Unit nebo v jiném zařízení se stejnými parametry. Na počátku destilace se automaticky nadávkuje do tuby 50 ml 40 % roztoku hydroxidu sodného. Vydestilovaný amoniak se jímá do předlohy (60 ml 4 % vodného roztoku kyseliny borité a 5 kapek indikátoru Tashiro) a potom titruje 0,1 mol/l kyselinou sírovou (vodní roztok). Ze spotřebovaného množství kyseliny a za použití faktoru pro přepočet dusíku na bílkovinu se spočítá obsah vláknin ve vzorku.

Reprodukovatelnost metody je 64 až 100 %, v některých případech, zejména při vysokém obsahu vlákniny, může být i nižší.

G. Schéma analýzy

[image omitted]

H. Výpočet

Výpočet TDF (váhová %):

% BLANK=mg blank.zbytku- % bílkovin v blank. zbytku+% popela v blank. zbytku100 ×mg blank. zbytku

% bílkovin v blanku zbytku= mg bílkovin v blank. zbytkumg zbytku blanku ×100

% popela v blanku zbytku= mg popela v blank. zbytkumg zbytku blanku ×100

% TDF=mg zbytku vz. -% bílk. zbytku vz. + % popela ve zbytku vz.100×mg zbytku-BLANKmg vzorku ×100

% bílkovin ve zbytku vz.=mg bílkovin ve zbytku vzorkumg zbytku vzorku ×100

% popela ve zbytku vz. = mg popela ve zbytku vzorkumg zbytku vzorku ×100

^1) § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

^2) Potravinové tabulky. Díl I. Chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách jedlého podílu. Díl II. Chemické složení a energetický obsah poživatin v hodnotách „jak snědeno“. Vydala Společnost pro výživu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Praha 1993.

^3) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.