Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb

Čl. I

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 1 se za slova „silniční dopravy“ vkládají tato slova: „silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“)“.

• 1. V § 2 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „a při níž nedochází ke vzniku právního vztahu založeného smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí“.

• 1. V § 2 odst. 2 se za slova „přeprava osob“ vkládají slova „(linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná doprava, taxislužba)“ a za slova „nebo věcí“ se vkládají slova „(nákladní doprava)“.

• 1. V § 2 odst. 3 se za písmenem b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

• „c) linkou souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a konečnou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu,

• d) spojem dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.“.

• 1. V § 2 odst. 5 v první větě se slova „pro cizí potřeby nebo pro vlastní potřeby“ vypouštějí.

• 1. V § 2 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámky č. 1a) znějí:

„(8) Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.^1a)

(9) Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území města a příměstských oblastí jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek.

^1a) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.“.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11.

• 1. § 3 odst. 1 písm. a) a b) včetně poznámek č. 3a) a 4) znějí:

• „a) používat v silniční dopravě vozidlo, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,^3a)

• b) zajistit při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovených mezinárodní úmluvou, jíž je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů,^4) a prováděcím předpisem.

^3a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

^4) Čl. 6, 7, 8 a 9 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.“.

• 1. § 3 odst. 2 zní:

„(2) Dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a vozidly určenými pro přepravu zvířat nebo věcí, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun, je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.“.

• 1. V § 3 odst. 3 písm. a) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,“.

• 1. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen vést záznam o provozu vozidla,“.

• 1. § 4 odst. 2 zní:

„(2) Pro vymezení odpovědného zástupce dopravce v případech podle § 4 odst. 1 písm. b) platí § 11 živnostenského zákona obdobně.“.

• 1. V § 5 nadpis pod paragrafovou značkou zní:

„Spolehlivost“.

• 1. V § 6 nadpis pod paragrafovou značkou zní:

„Odborná způsobilost“.

• 1. V § 6 odst. 1 se za slova „veřejné linkové dopravy,“ vkládá slovo „taxislužby,“ a za slova „mezinárodní nákladní dopravy“ vkládají slova „provozované vozidly, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun,“.

• 1. § 8 odst. 1 zní:

„(1) Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese^5) uvede dopravní úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti, finanční způsobilosti (jedná-li se o mezinárodní silniční dopravu, u které se splnění této podmínky vyžaduje), druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, časový rozsah, přepravní podmínky u taxislužby a podmínky provozování silniční dopravy, a zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost.“.

• 1. § 9 odst. 2 písm. c) zní:

• „c) práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,^5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny,“.

• 1. V § 9 odst. 2 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

• „d) práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním automobilem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,^5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu,

• e) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná^5) a spolehlivá,^5) která má průkaz o způsobilosti řidiče provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu.“.

• 1. § 11 odst. 3 písm. d) a e) znějí:

• „d) se zřizovatelem označníku zastávky, na kterém se podle žádosti má umístit nová zastávka,

• e) s vlastníkem autobusového nádraží nebo autobusového stanoviště.“.

• 1. § 12 odst. 1 zní:

„(1) Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrookresní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání, pro ostatní vnitrostátní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy a spojů o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. Pro projednání žádosti o udělení licence platí pro příslušný dopravní úřad ustanovení § 11 odst. 3 obdobně.“.

• 1. V § 12 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (§ 19)“.

• 1. V § 12 odst. 3 písm. b) se za slovo „dotována“ doplňují tato slova: „státem nebo obcemi,“.

• 1. V § 12 odst. 3 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

• „d) nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu.“.

• 1. § 13 písm. b) zní:

• „b) označení a vedení linky,“.

• 1. V § 13 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

• „e) případný rozsah bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

• 1. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 lze změny jízdních řádů provádět pouze v návaznosti na změny jízdního řádu v železniční dopravě v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

• 1. V § 17 odst. 6 se za slova „a jeho změn“ vkládají tato slova: „a organizaci celostátního informačního systému“.

• 1. § 17 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

„(7) Ustanovení odstavců 2 a 4 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy.“.

• 1. § 18 písm. e) zní:

• „e) označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a konečné zastávky spoje, zajistit identifikaci řidiče a průvodčího jménem nebo služebním číslem, označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti, v městské autobusové dopravě dále označit vozidlo číslem linky,“.

• 1. V § 18 se za písmenem g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

• „h) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit,

• i) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.“.

• 1. Za § 18 se vkládají nové § 18a, 18b a 18c, které včetně nadpisů znějí:

㤠18a

Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy

(1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy nebo bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna

• a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,

• b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla,

• c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky.

(2) Cestující je povinen

• a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,

• b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky,

• c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících.

(3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč.

§ 18b

Přepravní řád

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád. V přepravním řádu se uvede zejména

• a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku,

• b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců),

• c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení,

• d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy,

• e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy,

• f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci,

• g) podmínky přepravy zvířat,

• h) podmínky přepravy autobusových zásilek.

(2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h).

§ 18c

Náhradní autobusová doprava

(1) Provozovatel celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální dráhy nebo dopravce v drážní dopravě na těchto dráhách je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze. Linka náhradní autobusové dopravy se přitom nesmí směrově, tarifně a rozsahem provozu odlišovat od přerušené drážní dopravy na dráze.

(2) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou dopravu osobní podle zvláštního předpisu.^5) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení trasy dopravní cesty a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti odsouhlaseny příslušným orgánem Policie České republiky.

(3) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy „náhradní doprava“. Ustanovení § 18 písm. e) se použijí přiměřeně.

(4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.“.

• 1. § 19 včetně nadpisu zní:

㤠19

Závazky veřejné služby

(1) Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové dopravě ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti.

(2) Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstvem dopravy a spojů a dopravcem.

(3) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu na zajištění základní dopravní obslužnosti území může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstva dopravy a spojů ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2. Příslušným k rozhodování je dopravní úřad, který rozhoduje o udělení licence. Toto rozhodnutí může být vydáno pouze na dobu určitou, maximálně na dobu šesti měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) V případě, že závazkem veřejné služby podle odstavce 2 nebo 3 vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.“.

• 1. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámky č. 6a) znějí:

㤠19a

Dopravní obslužnost

(1) Základní dopravní obslužnost území je doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Rozsah podílu státu na jejím zajištění stanoví podle místních podmínek území příslušný dopravní úřad s přihlédnutím k zajištění základní dopravní obslužnosti veřejnou drážní osobní dopravou.

(2) Rozhodováním o udělení licence jednotlivým dopravcům a schvalováním jízdních řádů dopravců se zabezpečuje základní dopravní obslužnost vzájemným propojením jednotlivých linek a spojů a jejich propojením s drážní dopravou. V případě, že se tímto způsobem nezabezpečí potřebná základní dopravní obslužnost, je dopravní úřad oprávněn použít ustanovení § 19 o závazcích veřejné služby.

(3) Ostatní dopravní obslužností se rozumí zbývající dopravní potřeby území. Ostatní dopravní obslužnost, pokud není zajištěna v rámci rozhodování o licenci nebo při schvalování jízdních řádů, zabezpečuje obec nebo svazek obcí^6a) smlouvou o závazcích veřejné služby podle § 19 odst. 2.

§ 19b

Prokazatelná ztráta

(1) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby jsou povinny nahradit:

• a) dopravní úřad z rozpočtu okresního úřadu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou,

• b) obec ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování ostatní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou,

• c) Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti mezinárodní veřejnou linkovou dopravou.

(2) Uzavírá-li se závazek veřejné služby na zajištění dopravní obslužnosti území smlouvou podle § 19 odst. 2, je povinnou součástí této smlouvy dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy a spojů uhradí prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady.

(3) Vzniká-li závazek veřejné služby na zajištění základní dopravní obslužnosti rozhodnutím dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů podle § 19 odst. 3, vyzve dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů dopravce před vydáním rozhodnutí k předložení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty za celé období, na které má být rozhodnutí vydáno, a stanoví lhůtu k jeho předložení. Při úhradě prokazatelné ztráty se postupuje podle odstavce 2.

(4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu okresního úřadu, z rozpočtu obce nebo ze státního rozpočtu.

(5) Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis.

^6a) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.