Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e"

ODDÍL 1

ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Označení potravin a tabákových výrobků se provádí na obalech určených pro spotřebitele, na vnějších obalech nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech nebo na písemné dokumentaci, která potravinu doprovází. Pro účely této vyhlášky se za vnější obaly nepovažují otevřené vratné obaly, zejména přepravky pro nebalené potraviny.

(2) Označení podle odstavce 1 nesmí být v rozporu s označením v písemné dokumentaci, na etiketě, krčkové nebo rukávové etiketě, které potravinu provázejí nebo se k ní vztahují.

(3) Označení potravin údaji podle § 6 až 8 zákona musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže, nestanoví-li zvláštní právní předpis^1) jinak.

(4) Označení šarže se uvede u balených potravin a tabákových výrobků na obale, u nebalených potravin a tabákových výrobků na vnějších obalech, popřípadě v průvodní dokumentaci. Před označení šarže se umístí písmeno „L“, s výjimkou případů, kdy je označení šarže jasně rozlišitelné od ostatních údajů a není možná záměna s jinými údaji. U baleného stolního másla se místo označení šarže uvede datum výroby.

(5) Název potraviny se doplní údajem o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy, jako zejména v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná, pokud tento fyzikální stav nebo úprava nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny potravin. Doplňující údaje se uvedou na obalu vždy, pokud by jejich neuvedení mohlo spotřebitele uvést v omyl. Požadovaný způsob úpravy názvu potraviny a jeho uvedení na obalu se vztahuje přiměřeně též na tabákové výrobky.

(6) U čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se uvede země původu, a to i v případě, že tyto potraviny byly přetříděny, přebaleny nebo jinak upraveny na území České republiky a následně uvedeny do oběhu.

(7) Z uvedení obchodní firmy na obalu potraviny musí být zřejmé, zda se jedná o výrobce, dovozce, prodejce nebo balírnu.

(8) Označování tabákových výrobků se provádí v rozsahu stanoveném v § 12 odst. 3 písm. d) zákona.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) označením veškerá slova, číselné údaje, ochranné známky, název potraviny, obchodní firma, popřípadě název nebo jméno a příjmení výrobce nebo dovozce nebo prodejce nebo balírny, zobrazení, symbol nebo znak vztahující se k potravině a umístěné na obalu určeném pro spotřebitele, na vnějším obalu nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech nebo na písemné dokumentaci, která potravinu doprovází,

• b) údajem o množství (hmotnosti nebo objemu) čisté množství (hmotnost nebo objem) bez obalu uvedené ve stanovených jednotkách,

• c) nálevem voda, vodný roztok jedlé soli, vodné roztoky potravinářských kyselin, kvasný ocet, vodné roztoky přírodních nebo náhradních sladidel, popřípadě jejich směsi, ovocné a zeleninové šťávy v případě ovoce a zeleniny, za předpokladu, že tekutina při této úpravě pouze doplňuje základní složky a není rozhodujícím kritériem pro nabízení k prodeji a prodej výrobku,

• d) rovnocennou potravinou potravina, jejíž vlastnosti, jako např. složení, výživová hodnota, výživové účinky nebo zamýšlené použití, odpovídají běžným potravinám. Při posuzování, zda je, či není potravina rovnocenná dosud používaným potravinám, se vychází z vědeckého hodnocení příslušných znaků a vlastností a jejich přirozené variability. Potravina se nepovažuje za rovnocennou, pokud obsahuje bílkovinu nebo deoxyribonukleovou kyselinu pocházející z genetické modifikace,^2)

• e) balenou potravinou každý jednotlivý výrobek určený pro nabízení k přímému prodeji spotřebiteli nebo provozovnám stravovacích služeb, který se skládá z potraviny a obalu, do něhož byla potravina vložena před jejím nabídnutím k prodeji, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak vždy takovým způsobem, že obsah nelze vyměnit, aniž by došlo k otevření nebo výměně obalu.

§ 3

Označení množství potraviny na obalu

(1) Na snadno viditelném místě obalu určeném pro spotřebitele a vnějším obale podle § 6 odst. 6 zákona (dále jen na obale) se označí

• a) u tekutých potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l),

• b) u jiných než tekutých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

• c) u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l), nebo hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

• d) údaj o hmotnosti a počtu kusů nebo pouze údaj o počtu kusů, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech.^3)

(2) Pokud se balená potravina, včetně zmrazené potraviny, nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu. Údaj o celkové hmotnosti a hmotnosti nebo procentickém podílu pevné části se na obalu uvede i u potravin, které se nacházejí v jedlém oleji nebo ve vlastní šťávě. V případě, že část pevného podílu přechází při zpracování do nálevu, šťávy nebo oleje, uvede se hmotnostní podíl pevné složky v hodnotě vložené před zpracováním a tato skutečnost se označí na obalu.

(3) Údaj o hmotnosti nebo objemu, pokud není provázen označením symbolem „e“,^4) se doplní o přípustnou zápornou hmotnostní nebo objemovou odchylku od uvedeného množství. Odchylka od množství nemusí být na obalu vyznačena, pokud jsou splněny požadavky na odchylky uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních právních předpisech.^3) Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovažuje za klamání spotřebitele.

(4) Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které

• a) podléhají významným ztrátám na objemu nebo hmotnosti a jež jsou prodávány podle počtu kusů nebo váženy v přítomnosti spotřebitele,

• b) jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, nejde-li o koření a byliny,

• c) jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný, nebo je počet kusů uveden při označení potraviny.

(5) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení, které obsahují stejné množství téže potraviny, uvede se na obalu množství potraviny v jednom dílčím balení a celkový počet těchto dílčích balení. Tyto údaje se na obale nemusí uvádět, pokud počet dílčích balení je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný a pokud je jasně viditelný alespoň jeden údaj o množství v dílčím balení.

(6) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení neurčených k jednotlivému prodeji, označí se na obalu celkové množství potraviny.

§ 4

Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti potravin

(1) Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „minimální trvanlivost do...“ s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. V případě, že není uveden den v souladu s odstavcem 2 písm. b) nebo c), uvede se minimální trvanlivost slovy „minimální trvanlivost do konce.....“.

(2) U potravin s minimální dobou trvanlivosti

• a) 3 měsíce nebo kratší nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok,

• b) delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den,

• c) delší než 18 měsíců nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc.

(3) Dobou minimální trvanlivosti se při označování podle odstavce 2 písm. b) a c) rozumí doba ukončená posledním dnem příslušného kalendářního měsíce nebo roku.

(4) Datum minimální trvanlivosti se nevyžaduje u

• a) čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor neloupaných, nekrájených nebo jinak neupravených. To neplatí pro naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin,

• b) konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů s obsahem alkoholu 10 a více objemových procent, s výjimkou emulzních lihovin,

• c) u vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a podobných výrobků,^7) jakož i u výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů a nápojů, které spadají pod kódy celního sazebníku 2206 00 91, 2206 00 93 a 2206 00 99 a jsou vyrobeny z hroznů nebo hroznového moštu,

• d) pekařských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě,

• e) jedlé soli,

• f) přírodních sladidel v pevném stavu,

• g) cukrovinek vyrobených výhradně z přírodních sladidel^5) nebo z cukru^5a) a barviv nebo látek určených k aromatizaci,

• h) žvýkaček a podobných výrobků určených ke žvýkání,

• i) kvasného octa,

• j) limonád, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud jsou určeny pro provozovny stravovacích služeb,

• k) jednotlivých porcí nebalené zmrzliny.

(5) Datum použitelnosti se uvádí slovy „spotřebujte do...“ s udáním dne a měsíce, popřípadě též roku ukončení této doby v uvedeném pořadí.

(6) Jestliže za slovy „spotřebujte do...“ nebo „minimální trvanlivost do...“ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno.

(7) Je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování vyjádřeným u teplot číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny prováděcí vyhláškou, stanoví je výrobce nebo dovozce.

(8) Pokud potravina balená a označená ve výrobě byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, považuje se za potravinu nebalenou, podléhající označení podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona.

§ 5

Údaje o způsobu použití potraviny

(1) Údaje o způsobu použití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily její správné použití.

(2) Balená potravina určená ke spotřebě po mikrovlnném ohřevu v obalu musí mít na obalu uveden postup a způsob ohřevu.

(3) Balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyžaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé, že je bez tepelné úpravy nelze konzumovat.

(4) U potravin, které vyžadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění, popřípadě způsob přípravy.

§ 6

Údaje o složení potravin

(1) Údaje o složení potravin podle použitých surovin, přídatných látek, potravních doplňků a látek určených k aromatizaci potravin (dále jen „složka“), které jsou použity při výrobě nebo přípravě potraviny a jsou v konečném výrobku stále přítomné, i když ve změněné formě, se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Sestupné pořadí složek se neuvádí u ovocných a zeleninových směsí, u směsí koření nebo bylin, pokud hmotnostní podíl jedné složky výrazně nepřevládá, a označí se slovy „v proměnlivých hmotnostních podílech“. Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů.^6)

(2) Za složky se nepovažují

• a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom co do množství nepřekročí svůj původní podíl,

• b) přídatné látky, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku, nestanoví-li zvláštní právní předpis^1) jinak,

• c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, aromat nebo potravních doplňků,

• d) pomocné látky.

(3) Složky se neuvádí

• a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jasně identifikuje,

• b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,

• c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,

• d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,

• e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,

• f) stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.^3)

(4) Názvy jednotlivých složek lze nahradit těmito názvy:

• a) „olej“ a „tuk“ doplněný označením „rostlinný“ nebo „živočišný“ nebo údajem o specifickém rostlinném nebo živočišném původu pro jedlé tuky a oleje s výjimkou oleje olivového; pokud se jedná o ztužený tuk nebo olej, doplní se označením „ztužený“,

• b) „škrob“ pro škroby a škroby modifikované fyzikálním způsobem a enzymy; nelze-li vyloučit přítomnost lepku, musí být doplněn jeho specifický rostlinný původ,

• c) „maso“^6a) doplněné o označení jeho živočišného druhu podle zvláštního právního předpisu,^6b)

• d) „sýr“ pro všechny druhy sýrů, kde sýr nebo směs sýrů tvoří složku jiné potraviny, za předpokladu, že potravina není označena specifickým názvem sýru,

• e) „ryby“ pro všechny druhy ryb za předpokladu, že potravina není označena specifickým druhem ryby,

• f) „koření“ nebo „směs koření“ pro všechna koření, nepřesahuje-li tato složka 2 % hmotnosti výrobku,

• g) „byliny“ nebo „směs bylin“ pro všechny byliny nebo části bylin, nepřesahuje-li tato složka 2 % hmotnosti výrobku,

• h) „žvýkačkové báze“ pro všechny druhy přípravků používaných jako základ při výrobě žvýkaček,

• i) „cukr“ pro všechny typy sacharózy bez ohledu na původ,

• j) „dextróza“ pro bezvodou glukózu a monohydrát glukózy,

• k) „glukózový sirup“ pro glukózový sirup a bezvodý glukózový sirup,

• l) „mléčné bílkoviny“ pro všechny typy mléčných bílkovin (kasein, kaseináty, syrovátková bílkovina a jejich směsi),

• m) „kakaové máslo“ pro vylisovaný nebo jinak získaný nebo rafinovaný kakaový tuk,

• n) „kandované ovoce“ pro veškeré kandované ovoce, nepřesahuje-li tato složka 10 % hmotnosti výrobku,

• o) „zelenina“ pro směsi zeleniny nepřesahující 10 % hmotnosti potraviny za předpokladu, že potravina není označena specifickým názvem zeleniny,

• p) „víno“ pro všechny druhy vín tak, jak jsou vymezeny ve zvláštním právním předpise,^7)

• r) „strouhanka“ pro všechny typy strouhanky z pečených cereálních výrobků, směsi na obalování a panýrovací směsi,

• s) „mouka“ pro směsi mouky ze dvou nebo více druhů obilí; za označením „mouka“ následuje výčet druhů obilí, z nichž byla vyrobena, v sestupném pořadí podle hmotnostních podílů.

(5) U složky, která se sama skládá ze dvou nebo více dílčích složek, se tyto dílčí složky považují za složky potraviny a uvedou se samostatně ve složení. Podle charakteru potraviny může být složka, která se sama skládá ze dvou nebo více dílčích složek, uvedena jako jedna složka ve složení potraviny a bezprostředně za ní nebo vedle ní následuje výčet jejích dílčích složek. Tento výčet se však nemusí uvádět v případě, že složka skládající se z více dílčích složek představuje méně než 25 % celkové hmotnosti nebo objemu potraviny, a v případě, že složkou je potravina podle odstavce 3, nebo pokud je složkou potravina, u níž se v souladu se zvláštním právním předpisem nevyžaduje uvádět složení; to neplatí v případech, kdy složkou jsou přídatné látky, přičemž odstavec 2 zůstává nedotčen.

(6) Voda a těkavé složky se uvedou ve složení výrobku v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Voda přidávaná do potraviny se na obalu označí jako její složka, pokud její obsah v konečném výrobku představuje více než 5 %, nestanoví-li zvláštní právní předpisy^3) jinak. Jako složka se neoznačí voda obsažená v jiné složce téže potraviny a voda i ostatní těkavé složky odpařené i částečně během výrobního procesu. Přidaná voda se neuvede jako složka, jestliže je voda použita během výrobního procesu výhradně k obnovení některé složky použité v koncentrovaném nebo sušeném stavu, nebo v případě nálevu, který se obvykle nekonzumuje.

(7) U sušených a zahuštěných potravin obnovujících se přidáním vody lze na obalu uvést složky v pořadí podle jejich poměru v obnoveném výrobku, pokud jsou k tomuto výčtu připojena slova „složky v obnoveném výrobku“ nebo slova „složky ve výrobku připraveném k použití“.

(8) Množství složky v hmotnostních nebo objemových procentech, popřípadě v g/100 g potraviny nebo v ml/100 ml se uvede na obalu v blízkosti názvu nebo u příslušné složky, s výjimkou lihovin, v případě, že

• a) název složky nebo skupiny složek se použije v názvu potraviny, pod nímž se potravina uvádí do oběhu nebo jí spotřebitel obvykle s tímto názvem spojuje,

• b) složka nebo skupina složek je v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky,

• c) složka nebo skupina složek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled,

• d) potravina ztratila po tepelné nebo jiné úpravě vodu. Uváděné množství musí odpovídat množství použité složky nebo použitých složek v hotovém výrobku a musí být vyjádřeno v procentech. Jestliže však množství složky nebo celkové množství všech složek překračuje 100 %, musí být údaj v procentech nahrazen hmotností složek použitých k přípravě 100 g hotového výrobku. Množství těkavých složek se uvede v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku.

Ustanovení písmen a) a b) se nevztahuje na složky označené podle odstavce 16.

(9) Ustanovení odstavce 8 se nevztahuje na potraviny nebo skupiny složek,

• a) jejichž hmotnost se uvádí podle § 3 odst. 2,

• b) u kterých je uvádění množství složky povinné podle zvláštního právního předpisu,

• c) které jsou používány v malých množstvích pro účely ochucení,

• d) jedná-li se o směsi ovoce, zeleniny, koření nebo bylin, v nichž žádný druh, co do hmotnostního podílu, výrazně nepřevládá,

• e) pokud jde o vitaminy a minerální látky, jejichž množství v potravině je označeno podle zvláštních právních předpisů,^6)

• f) pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak,^3)

• g) které nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu, pod kterým je potravina prodávána, mělo vliv na výběr spotřebitelem v zemi prodeje, neboť rozdílné množství těchto složek není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin,