Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví etapy uvádění jaderného zařízení do provozu, technické a organizační podmínky k zajištění jaderné bezpečnosti jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu, opětovného uvedení jaderného reaktoru využívajícího štěpnou řetězovou reakci (dále jen „jaderný reaktor“) do kritického stavu po výměně jaderného paliva, rozsah a způsob provedení schvalované dokumentace pro udělení povolení k jednotlivým etapám uvádění do provozu a provozu jaderného zařízení a postup při předkládání a posuzování dokumentace pro povolení k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva.

§ 2

(1) Kritickým stavem jaderného reaktoru se pro účely této vyhlášky rozumí stav, kdy v aktivní zóně jaderného reaktoru probíhá štěpná řetězová reakce, při které je vyrovnaná bilance neutronů v aktivní zóně jaderného reaktoru a efektivní multiplikační faktor neutronů se rovná jedné.

(2) Manipulací s jadernými materiály a radioaktivními odpady se pro účely této vyhlášky rozumí jejich přemisťování.

(3) Uvádění jaderného zařízení do provozu je proces, během kterého se ověřuje, zda jsou veškerá zařízení a systémy jaderného zařízení realizovány a schopny provozu v souladu s projektem a zda splňují požadavky na jadernou bezpečnost v souladu se zvláštním předpisem a s předběžnou a předprovozní bezpečnostní zprávou.

(4) Jednotlivé etapy uvádění jaderného zařízení do provozu jsou:

• a) etapa neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení, která zahrnuje komplexní funkční ověření jaderného zařízení a jeho revize prováděné před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny jaderného reaktoru u stavby, jejíž součástí je jaderný reaktor, nebo prováděné před zavezením jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů do jaderného zařízení typu podle § 2 písm. h) bodů 2, 3, 4 zákona,

• b) etapa aktivního vyzkoušení, která zahrnuje zkoušky prováděné od zahájení zavážení jaderného paliva do aktivní zóny jaderného reaktoru u stavby, jejíž součástí je jaderný reaktor, nebo prováděné od zahájení zavážení jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů do jaderného zařízení typu podle § 2 písm. h) bodů 2, 3, 4 zákona až po ukončení zkušebního provozu jaderného zařízení; pro jaderná zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor, se etapa aktivního vyzkoušení dále člení na

• 1. fyzikální spouštění jaderného zařízení, jehož účelem je ověření fyzikálních vlastností, zejména neutronově-fyzikálních charakteristik aktivní zóny jaderného reaktoru, a vybraných funkcí ochran jaderného reaktoru, zejména těch, které jsou závislé na neutronově-fyzikálních charakteristikách aktivní zóny; za zahájení fyzikálního spouštění se považuje zavezení prvního palivového souboru do aktivní zóny reaktoru,

• 1. energetické spouštění jaderného zařízení, jehož účelem je ověřit na různých výkonových hladinách projektové charakteristiky zařízení a projektovou spolupráci všech systémů i v přechodových procesech,

• 1. zkušební provoz jaderného zařízení, jehož cílem je ověření projektových parametrů a stability provozu v souladu se schváleným programem zkušebního provozu.

ČÁST DRUHÁ

OBECNÉ POŽADAVKY NA UVÁDĚNÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU A NA JEHO PROVOZ

§ 3

Obecné požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti

(1) Jaderné zařízení se uvádí do provozu nebo provozuje podle programů uvádění do provozu nebo podle provozních předpisů a v souladu s limity a podmínkami bezpečného provozu [§ 2 písm. t) zákona] schválenými Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) a pouze v režimech uvažovaných projektem a bezpečnostními zprávami. Při vzniku odchylky od předepsaného průběhu, při vzniku situací nebezpečných z hlediska jaderné bezpečnosti v průběhu provádění zkoušek při uvádění zařízení do provozu nebo při jeho provozu je nutné učinit nezbytné manipulace a opatření tak, aby bylo jaderné zařízení neprodleně uvedeno do bezpečného, stabilizovaného a kontrolovaného stavu. V případě vzniku takové situace je možné pokračovat v uvádění do provozu nebo provozu až po vyjasnění a odstranění příčin, které vedly ke vzniku takové situace.

(2) Část jaderného zařízení, která je uváděna do provozu nebo provozována, musí být od částí, kde ještě pokračuje výstavba nebo neaktivní zkoušky, oddělena takovým způsobem, aby montážní práce nebo případné poruchy a havárie na budované části neovlivnily jadernou bezpečnost zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného.

(3) Po celou dobu uvádění jaderného zařízení do provozu a při jeho provozu musí mít držitel povolení k uvádění jaderného zařízení do provozu nebo k provozu (dále jen „držitel povolení“) přehled o aktuálním stavu zařízení a musí mít jaderné zařízení pod kontrolou.

(4) Provádění činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je možné pouze podle písemných příkazů a provozní dokumentace a programů. Jejich zpracování a vydávání je v souladu s požadavky stanovenými zvláštním předpisem^1) a musí být předem prověřeno a doloženo, že tyto činnosti jadernou bezpečnost neporuší ani neohrozí.

(5) Obecné požadavky na zajištění radiační ochrany jsou stanoveny zvláštním předpisem.^2)

§ 4

Dokumentace uvádění jaderného zařízení do provozu a dokumentování provozu

(1) Od počátku uvádění jaderného zařízení do provozu a průběžně po celou dobu jeho provozu se zaznamenávají zejména tyto skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany:

• a) dodržování limitů a podmínek při uvádění do provozu a provozu jaderného zařízení,

• b) výsledky a záznamy o provedených zkouškách, kontrolách, testech, údržbách a opravách zařízení a systémů,

• c) hodnoty fyzikálních veličin a parametrů, které jsou v libovolném čase důležité z hlediska dostatečné informace o stavu aktivní zóny jaderného reaktoru a dalších navazujících systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo o jaderných materiálech nebo radioaktivních odpadech nacházejících se v jaderném zařízení,

• d) vzniklé poruchy a události, jejich následky, rozbory těchto poruch a přijatá opatření,

• e) kvalifikace, lékařská vyšetření, odborná příprava a výsledky jejího ověřování u zaměstnanců vykonávajících činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• f) radioaktivní výpustě, úrovně záření v prostorech jaderného zařízení a dávkové zátěže osob,

• g) existující a nově vzniklé vady zařízení a jejich šíření, přechodové stavy a skokové změny parametrů s cílem zajistit v souladu se zvláštním předpisem^1) možnost určování stárnutí vybraných zařízení a jejich zbytkové životnosti,

• h) provozuschopnost vybraných zařízení, manipulace na vybraných zařízeních a předané příkazy týkající se těchto zařízení.

(2) Po celou dobu uvádění zařízení do provozu a při jeho provozu se veličiny, které jsou důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zaznamenávají průběžně tak, aby byl zachycen dostatečně velký časový úsek jejich změn před, v průběhu a po odeznění přechodových procesů.

(3) Skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, dokumentace, záznamy a zprávy uvedené v této vyhlášce se archivují minimálně deset let po ukončení provozu jaderného zařízení.

§ 5

Zaměstnanci

(1) Zaměstnanci, kteří na jaderném zařízení provádějí činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při uvádění jaderného zařízení do provozu a jeho provozu, musí být prokazatelně seznámeni s obsahem dokumentace dle § 3 odst. 4, která se vztahuje na jimi vykonávané činnosti, a návazně zacvičeni před výkonem daných činností.

(2) Po provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu je projektová, provozní a jiná dotčená dokumentace uvedena do souladu se skutečným stavem zahrnujícím již danou změnu. Zaměstnanci jaderného zařízení, při jejichž činnosti musí být na danou změnu brán zřetel, musí být prokazatelně seznámeni se všemi úpravami, které se týkají dané změny, a návazně zacvičeni před zahájením využívání dané změny při uvádění jaderného zařízení do provozu nebo jeho provozu.

(3) Držitel povolení musí stanovit a dokumentovat organizační strukturu pro plánování, řízení a zajištění uvádění jaderného zařízení do provozu a jeho provozu. V jejím rámci jsou povinnosti a odpovědnosti zaměstnanců na jaderném zařízení v rámci všech provozních režimů a zvlášť pro řešení havarijních stavů, toky informací mezi nimi a vztahy nadřízenosti a podřízenosti určeny jednoznačně a písemnou formou. Držitel povolení vyznačí, které činnosti zajišťuje sám a které pomocí dodavatelů.

Manipulace s jadernými materiály a radioaktivními odpady v objektu jaderného zařízení

§ 6

(1) Základním požadavkem při manipulacích

• a) se štěpnými jadernými materiály je vyloučení možnosti rozvoje štěpné řetězové reakce a jejich úniků do životního prostředí,

• b) s radioaktivními odpady je vyloučení možnosti jejich úniků do životního prostředí.

(2) Při manipulacích s vyhořelým jaderným palivem musí být přijata opatření, která omezí na nejnižší přijatelnou míru riziko porušení hermetičnosti palivových elementů a která zajistí dostatečný odvod zbytkového tepla s cílem vyloučit poškození paliva jeho vlivem.

(3) Jaderná bezpečnost a radiační ochrana při manipulacích se štěpnými jadernými materiály a radioaktivními odpady se zajišťuje zejména:

• a) používáním projektem uvažovaného a vyzkoušeného zařízení,

• b) prováděním manipulací v souladu s provozní dokumentací,

• c) nepřetržitou kontrolou manipulací s těmito jadernými materiály a radioaktivními odpady a stavu jaderného zařízení a dále v případě manipulací s jaderným palivem v jaderném reaktoru jaderného zařízení nepřetržitou kontrolou aktivní zóny, hustoty toku tepelných neutronů, koncentrace kyseliny borité a hladiny a teploty chladiva.

(4) Manipulace se štěpnými jadernými materiály a radioaktivními odpady v objektu jaderného zařízení a činnosti s tím související se provádějí podle dokumentace, která obsahuje vždy:

• a) postup jednotlivých operací,

• b) požadavky na připravenost zařízení a systémů,

• c) informace o stavu skladování jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů, dále v případě jaderných materiálů identifikační údaje a kartogramy jejich uložení a v případě manipulací s jaderným palivem v jaderném reaktoru nebo bazénu skladování i údaje o koncentraci kyseliny borité v chladivu primárního okruhu a bazénu skladování,

• d) údaje o organizačních opatřeních k zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a údaje o nezbytných doplňujících opatřeních, která nejsou uvedena v provozních předpisech.

(5) Každá jednotlivá technologická operace spojená s přemisťováním jaderných materiálů se zaznamenává ve zvláštním dokumentu s uvedením jejího výchozího a konečného místa a přijatých bezpečnostních opatření, pokud nejsou uvedena v provozní dokumentaci.

§ 7

(1) Při přepravě a skladování čerstvého jaderného paliva v zásobnících musí být rozmístění palivových souborů zabezpečeno tak, aby byla zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních situacích, včetně zaplavení vodou.

(2) Při přepravě a skladování vyhořelého jaderného paliva musí být zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních situacích.

(3) Při výměně jaderného paliva v jaderném reaktoru má koncentrace rozpustného absorbátoru neutronů v chladivu takovou hodnotu, aby při uvážení všech možných chyb byla nepřetržitě zajištěna dostatečná podkritičnost.

ČÁST TŘETÍ

TECHNICKÉ A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY BEZPEČNÉHO UVÁDĚNÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU

§ 8

Zásady uvádění jaderného zařízení do provozu

(1) Uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí tak, aby každá etapa tvořila ucelený soubor zkoušek dle Úřadem schválených programů uvádění do provozu, jejichž ukončení a následné zdokumentování splnění všech kritérií úspěšnosti pro ně stanovených je jednou z podmínek k pokračování uvádění do provozu v další etapě. Následující etapa nesmí být zahájena před ukončením a splněním stanovených podmínek etapy předcházející.

(2) Před zahájením etapy aktivního vyzkoušení jaderného zařízení se zdokumentuje výchozí stav zařízení na základě jeho kontroly.

(3) V průběhu aktivních zkoušek je zakázáno odpojení jednotlivých prvků systému ochrany a řízení jaderného reaktoru, a to ani za účelem výměny nebo opravy, pokud zbývající část prvků systému ochrany a řízení nezajišťuje spolehlivé splnění požadavků stanovených zvláštním předpisem a limity a podmínkami bezpečného provozu.

(4) V období fyzikálního spouštění se připouští blokování signálů havarijní ochrany od technologických systémů, které nejsou při provádění fyzikálního spouštění využívány.

Dokumentace pro povolení jednotlivých etap uvádění jaderného zařízení do provozu

§ 9

Programy uvádění do provozu

(1) Každá etapa uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí podle předem vypracovaného etapového programu. Etapový program se zpracovává tak, aby bylo zajištěno, že:

• a) etapový program pokrývá všechny důležité činnosti týkající se vybraných zařízení, které budou prováděny v dané etapě,

• b) zkouškami budou postupně prověřena veškerá zařízení a ověřeny vybrané, projektem uvažované, režimy a charakteristiky,

• c) manipulace na zařízení a realizace zkoušek bude provedena odborně kvalifikovaným personálem,

• d) jednotlivá zařízení budou postupně zkoušena tak, aby byly vytvářeny podmínky pro zkoušky dalších celků a úspěšné komplexní funkční ověření celého jaderného zařízení před zahájením zkušebního provozu.

(2) Etapový program obsahuje:

• a) cíl, popis a metodiku provedení prací dané etapy,

• b) vzájemné časové a logické vazby mezi jednotlivými činnostmi dané etapy,

• c) požadavky na připravenost technologie a energií,

• d) kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,

• e) popis počátečního a konečného stavu etapy,

• f) organizační a personální zajištění dané etapy,

• g) způsob přechodu do další etapy,

• h) seznam dílčích programů, které pro jednotlivé činnosti obsahují zejména

• 1. cíl, popis a metodiku provedení jednotlivé činnosti,

• 1. požadavky na připravenost technologie a energií,

• 1. kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,

• 1. počáteční a konečný stav pro danou činnost,

• 1. organizační a personální zajištění činnosti.

§ 10

Limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení

(1) Limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení [§ 2 písm. t) zákona] se dělí na tyto části:

• a) bezpečnostní limity,

• b) nastavení ochranných systémů,

• c) limitní podmínky pro provoz,

• d) kontrolní požadavky,

• e) organizační opatření,

• f) zdůvodnění limitů a podmínek bezpečného provozu.

(2) Bezpečnostní limity jsou mezní hodnoty těch fyzikálních a technologických parametrů, které přímo ovlivňují stav fyzických bariér bránících úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení do životního prostředí a které nesmí být překročeny. U jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor, je nutné v případě překročení některého z bezpečnostních limitů jaderný reaktor neprodleně odstavit. Znovuuvedení jaderného reaktoru do kritického stavu je možné až po vyjasnění a odstranění příčin, které vedly k překročení bezpečnostních limitů a provedení nezbytných rozborů k zjištění stavu jaderného zařízení po jejich překročení.

(3) Nastavení ochranných systémů udává hodnoty fyzikálních a technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost jednotlivé ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty jsou stanoveny tak, aby kontrolované parametry i při následujícím přechodovém procesu nepřekročily bezpečnostní limity.

(4) Limitní podmínky pro provoz stanovují podmínky pro bezpečný provoz jaderného zařízení v režimech uvažovaných a analyzovaných v bezpečnostních zprávách daného jaderného zařízení a zahrnují zejména:

• a) rozsahy, ve kterých je nutno udržovat fyzikální a technologické parametry tak, aby bylo zajištěno, že nedojde v průběhu provozu k nežádoucímu dosažení hodnot parametrů nastavení zapůsobení ochranných systémů, a ve kterých je prokázána bezpečnost jaderného zařízení,

• b) požadavky na provozuschopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti tak, aby zařízení plnilo požadované funkce v rámci definovaných podmínek,

• c) hodnoty ostatních bezpečnostně významných parametrů, v jejichž rozsahu je prokázána bezpečnost jaderného zařízení.

(5) Kontrolní požadavky určují rozsah a četnost pravidelných kontrol dodržování přípustných parametrů a zvlášť bezpečnostních limitů, podmínek provozuschopnosti zařízení a nastavení ochranných systémů.

(6) Organizační opatření stanovují zejména:

• a) pro případy, kdy došlo k dosažení či překročení přípustných parametrů nebo nebyly splněny požadavky na provozuschopnost zařízení nebo nebyla splněna některá z podmínek nastavení či zapracování ochranných systémů, nezbytné činnosti a opatření, které musí být provedeny, a dále dobu na provedení těchto činností a opatření,

• b) zodpovědnosti řídících pracovníků v rámci organizace držitele povolení, kvalifikaci vybraných pracovníků, požadavky na minimální obsazení směn, vnitřní a vnější kontrolu dodržování limitů a podmínek a povinnost předávání informací ve vztahu k dozorným orgánům.

(7) Limity a podmínky bezpečného provozu se upravují podle dosažené úrovně vědy a techniky a s uplatněním zkušeností z praxe.

§ 11

Zahájení fyzikálního spouštění

(1) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení zkontroluje, jak je připraveno jaderné zařízení k fyzikálnímu spouštění, (dále jen „kontrola připravenosti“). Kontrolu připravenosti jaderného zařízení k fyzikálnímu spouštění provádí držitel povolení tak, aby prověřil:

• a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky předchozí etapy,

• b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti předchozí etapy v souladu se schválenými programy,

• c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise,^1) včetně systému dozimetrické kontroly a skladu ozářeného paliva, a připravenost k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s programy etapy,

• d) připravenost personálu k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s programy etapy,

• e) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.

(2) Po provedené kontrole podle odstavce 1 vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a personálu k zavážení paliva.

(3) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení prověří existenci a správnost následující dokumentace: