← Aktuální text · Historie

Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 1998-06-30
Čl. I

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášek č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb., č. 3/1994 Sb. a č. 54/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 4a

Požadavky na objekty

(1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít žádné nerovnosti, vypoukliny, díry nebo nebezpečný sklon; musí být bezpečné pro chůzi a proti uklouznutí.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočivárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.“.

„^77) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.

^78) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.“.

^79) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

^80) Zákon č. 22/1997 Sb.“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

„(1) Hlavní ventilátor musí být provozován v provozním bodě v tolerancích uvedených ve větrní rozvaze [§ 113 odst. 2 písm. a)]. Jiný provozní režim se považuje za podstatnou změnu větrání.“.

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 2 až 6.

„§ 109a

Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého

(1) Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna

(2) Při překročení nastavené havarijní meze kontinuálního analyzátoru metanu musí být zabezpečeno automatické odpojení elektrické energie v ohrožené oblasti (§ 242). Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1 písm. c).

(3) Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna

(4) Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části havarijního plánu.^81)

(5) V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů a poruchy měřicích zařízení.

(6) Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 30 dnů.

^81) § 30 výnosu Českého báňského úřadu č. 8/1987 ze dne 29. prosince 1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).“.

„§ 187

Samovznícení

(1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie.

(2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být

(3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, předcházet vzniku endogenních požárů.

(4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu kysličníku uhelnatého v l/min., pod kterou lze porub provozovat v běžném režimu.

(5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší.

(6) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj.

(7) Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.

(8) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při zdolávání důlního požáru.

(9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého.

(10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu v technologickém postupu.“.

„(10) Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.“.

Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12.

^82) § 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.“.

„(6) Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm.

(7) Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný.

(8) Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.“.

„(9) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“.

„(2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“.

„(5) Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.“.

„(5) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu dolu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.^83)

^83) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.“.

„(2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí být pevně spojeny s navazujícími částmi tratě a zavěšeny na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a musí uzavírat neprůjezdnou větev tratě. Výhybky a točnice musí zabraňovat sjetí vozidel a musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.“.

„(10) Ruční návěští se dává na povrchu za dobré viditelnosti rozvinutým červeným praporkem, v ostatních případech svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.“.

„§ 310a

Dopravní návěští a předvěští

(1) K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.

(2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3, které jsou součástí této vyhlášky.

(3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod.

(4) Návěští „Výstraha“ se umístí

(5) Návěští „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrnými dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení.

(6) Návěští označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěna před dopravními místy určenými dopravním řádem. Organizace stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny.

(7) Návěští „Dávej varovné signály“ musí být umístěno tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě ve vzdálenosti určené dopravním řádem.

(8) Návěští „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě pro určený (vymezený) způsob dopravy.

(9) Návěští „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.

(10) Návěští „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěštími č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.

(11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.“.

„Příloha č. 1 – Ruční návěští

Příloha č. 2 – Dopravní návěští

Příloha č. 3 – Rozměry a úprava návěští“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Na důlní díla uvedená do užívání před nabytím účinnosti této vyhlášky se nevztahuje požadavek uvedený v § 85 odst. 1 písm. c).

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Zrušují se Doplňkové předpisy Ústředního báňského úřadu ze dne 29. června 1966 č. j. 4999-Z/1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek, ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze dne 5. listopadu 1975 č. j. 6971-Z/75 (reg. v částce 30/1975 Sb.).

Čl. IV

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Předseda:

doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/1989 Sb.

Ruční návěští

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/1989 Sb.

Dopravní návěští

Dopravní návěští

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/1989 Sb.

Rozměry a úprava návěští

Rozměry a úprava návěští

[image omitted]