Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

(3) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

(4) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno ve smyslu ustanovení § 127 z použití globální záruky a které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce, stanoví celní úřad výši individuální záruky v částce odpovídající násobku částky 7000 ECU způsobem uvedeným v § 140 odst. 3.

Oddíl čtvrtý

Povolení nezajišťovat celní dluh

§ 143

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nezajišťovat celní dluh,^31) prokazuje tuto skutečnost dokladem „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“, jehož vzor je uveden v příloze č. 52 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

(2) Skutečnost, že celní dluh nemusí být zajišťován, se prokazuje celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu, národního tranzitu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému, přepracování pod celním dohledem, při stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží, při povolování nakládat se zbožím, povolování provozovat celní sklad, povolování ulehčení platby a při povolování systému prosté výměny. Osoba, která předkládá „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

• a) odstavce 52 Deklarace při propouštění zboží do národního tranzitu,

• b) odstavce 44 Deklarace při propouštění zboží do volného oběhu, do celního režimu s podmíněným osvobozením od cla jiného než tranzitu.

(3) Celní úřad, kterému bylo „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“. Nepoužité rubriky na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ prokazují oprávněné osoby, uvedené deklarantem (hlavním povinným) na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

§ 144

Doba platnosti „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 145

Bude-li povolení nezajišťovat celní dluh odejmuto, vrátí příslušná osoba bez zbytečného odkladu ministerstvu všechna „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“, jejichž doba platnosti ve smyslu § 144 ještě neuplynula.

§ 146

Tiskopis „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě hnědé, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 147

„Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést přeškrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena ministerstvem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se vrátí ministerstvu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

DÍL DVACÁTÝ PRVNÍ

§ 148

Postup při jiném nakládání se zbožím než prodeji zboží

(K § 316 odst. 3 zákona)

Zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i zboží, které deklarant přenechal státu, je v prozatímní správě^32) celního úřadu, nebylo-li prodáno.

DÍL DVACÁTÝ DRUHÝ

§ 149

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

• 1. Vyhláška č. 47/1993 Sb., kterou se stanoví územní působnost celních úřadů a průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

• 1. Vyhláška č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

• 1. Vyhláška č. 54/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

• 1. Vyhláška č. 145/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 54/1994 Sb.

• 1. Vyhláška č. 75/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb. a vyhlášky č. 145/1994 Sb.

• 1. Vyhláška č. 8/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb. a vyhlášky č. 75/1995 Sb.

• 1. Vyhláška č. 230/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb., vyhlášky č. 75/1995 Sb. a vyhlášky č. 8/1996 Sb.

• 1. Vyhláška č. 46/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

• 1. Opatření Ministerstva financí ze dne 2. září 1997, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 79/1997 Sb.

• 1. Opatření Ministerstva financí ze dne 27. ledna 1998, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 9/1998 Sb.

§ 150

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Ministr:

Ing. Pilip v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

SEZNAM

obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí

I.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Spolkovou republikou Německo

Po silnici - Chroboly - Prachatice - Husinec - Vlachovo Březí - Zálezly - Lčovice - Čkyně - Dolany - Nespice - Vacov - Vrbice - Maleč - Strašín - Rozsedly - Dražovice - Podmokly - Chmelná - vzdušnou čarou - Dobršín - Čejkovy - Čermná - po silnici - Kolinec - Mlázovy - Mochtín - Kydliny - Čínov - Slavošovice - vzdušnou čarou - Štěpánovice - Malechov - po silnici - Chlumská - Trnčí - Kámen - Křenice - Přetín - Těšovice - Srbice - Holovčice - Stňkov - Křenovy - vzdušnou čarou - Doubrava - Pocínovice - po silnici -Semněvice - Mezholezy - Darmyšl - Prostiboř - vzdušnou čarou - Holostřevy - Lobzy - Ošelín - Třebel - Lestkov - po silnici - Hanov - Křepkovice - Klášter - Teplá - Mnichov - Louka - Nová Ves - vzdušnou čarou - Nadlesí - Loket - Olšová Vrata - Lučina - trig. 927,6 Pustý zámek - Doupov - po silnici - Radonice - vzdušnou čarou - Hrušovany - Velemyšleves - po silnici - Blažim - Bečov - Lužice - Razice - Lukov - Velemín - vzdušnou čarou - Žarnoseky - Hlinná - Homole - po silnici - Touchořiny - Mukařov - Verneřice - Heřmanice - vzdušnou čarou - Zahrádky - po silnici - Jestřebí-Provodín - vzdušnou čarou - k. 474 Velká Buková - Židlov - Přibyslavice.

II.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Polskou republikou

Přibyslavice - po silnici - Vrtky - Malčice - Všelidice - Český Dub - Hodkovice nad Mohelkou - Frýdštejn - Voděrady - Dolanky - Turnov - Chutnovka - Lestkov - Žlábek - Stružinec - Košťálov - vzdušnou čarou - Kruh - Studenec - po silnici - Horka u Staré Paky - Borovnice - Borovničky - Debrné - Vitězná - Dvůr Králové nad Labem - Kuks - Jaroměř - Nový Ples - Libřice - Výrava - Jílovice - Ledce - Bolehošt - Křivice - Lično - Častolovice - Kostelec nad Orlicí - vzdušnou čarou - Suchá Rybná - Nové Litice - po silnici - Polom- Rozsocha - Rviště - Dobrá Voda - Ustí nad Orlicí - Skuhrov - Rudoltice - vzdušnou čarou - Žichlínek - Tatenice - po silnici - Kosov - Zábřeh - Postřelmov - Bludov - Šumperk - Rapotín - Sobotín - Vernířovice - vzdušnou čarou - trig. 1342,7 Mravenečník - trig. 1159,8 Medvědí hora - k.1491, 3 Praděd - po silnici - Karlova Studánka - Malá Morávka - Václavov u Bruntálu - vzdušnou čarou - Valšov - Karlovec - Roudno - Bílčice - Svatoňovice - po silnici - Vítkov - Větřkovice - Březová - Leskovec - Nový Dvůr - Bravinné - Bílovec - Bravantice -Jistebník - Košatka - Petřvald - Trnávka - Brušperk - Ptáčník - Frýdek-Místek - Pržno.

III.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Slovenskou republikou

Pržno - vzdušnou čarou - Lhotka - po silnici - Kozlovice - Frenštát pod Radhoštěm - vzdušnou čarou - k. 918 Velký Javorník - k. 860 Dlouhá - k. 641 Ostrý Vrch - Valašské Meziříčí - Jarcová - k. 578 Píšková - k. 569 Kuželek - k. 608 Chladná - k. 659 Bludný - k. 704 Humenec - Podkopná Lhota - po silnici - Slušovice - Lípa - vzdušnou čarou - Obůrky - Nové Paseky - po silnici - Březůvky - Doubravy - Zlámanec - Březolupy - Bílovice - Uherské Hradiště - Buchlovice - Skelná Huť - Koryčany - Jestřabice - vzdušnou čarou - Ždánice - po silnici - Archiebov - Žarušice - vzdušnou čarou - Kašnice - Klobouky - Boleradice.

IV.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Rakouskou republikou

Boleradice - Diváky - Nikolčice - Křepice - Velké Němčice - vzdušnou čarou - Žabčice - Medlov - Jezeřany - Vedrovice - Kadov - Skalice - po silnici - Višňové - Medlice - Přeskače - Újezd - Rozkoš - Příštpo - Jaroměřice nad Rokytnou - Dolné Lažany - Lesonice - Horky - Želetava - Zdeňkov - Nová Říše - Vystrčenovice - Zvolenovice - Telč - Krahulčí - Mrákotín - Studená - Domašín - Panské Dubenky - Popelín - Vlčetín - Zdešov - Nová Včelnice - vzdušnou čarou - Najdek - Pluhův Žďár - Višňová - Drahov - Vlkov - po silnici - Ponědraž - Zablatí - vzdušnou čarou - Smržov - Štěpánovice - po silnici - Vlkovice - Zvíkov - Zaliny - Ledenice - Strážkovice - Dolní Stropnice - Rímov - Svince - Dolní Třebonín - Přísečná - Ceský Krumlov - Křenov - Chvalšiny - Smědeč - Záhoří - Chroboly.

V.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí okolo celních letišť

• 1. Letiště BRNO-TUŘANY:

Od západu - Vedrovice na hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí (dále jen “VH CPP“) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Budkovice - Oslavany - Zakřany - Říčky - Holasice - Sentice - Drásov - Lažany - Blansko - Senetářov - Podomí - Drnovice - Kučerov - Bohaté Málkovice - Bučovice - Žarošice - Krumvíř - Boleradice (na hranici CPP SH).

• 1. Letiště HRADEC KRÁLOVÉ:

Od severovýchodu - Častolovice (na VH HCP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov, Horní Jelení, Vysoká u Holic, Čeradice, Dvakačovice, Bořice, Medlešice, Barchov, Bezděkov, Přelouč, Újezd, Chlumec nad Cidlinou, Nepolisy, Smidary, Ohnišťany, Chodovice, Trotina., Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP).

• 1. Letiště HOLEŠOV:

Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tetětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova - Tršice - Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - k. 578 Píšková (na VH CPP).

• 1. Letiště KARLOVY VARY:

Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov - Bezděkov - Teplá (na VH CPP).

• 1. Letiště KUNOVICE:

Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kožušice - Těšánky (styk s CPP Holešov) - Pradlisko (styk s CPP Holešov) - Obůrky (na VH CPP).

• 1. Letiště LIBEREC:

Od jihovýchodu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina - Živina - Židlov (na VH CPP).

• 1. Letiště OSTRAVA-MOŠNOV:

Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou - Hranické Loučky - Bělotín - Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP).

• 1. Letiště PLZEŇ-LÍNĚ:

Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholesy, Prostiboř, Benešovice, Svojšín, Slavice, Krasov, Budeč, Dražeň, Rybnice, Dobříč, Kříše, Osek, Rokycany, Spálené Pořící, Blovice, Chocenice, Měčín, Kokšín, Malechov (na VH CPP).

• 1. Letiště PRAHA-KBELY:

Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP Aero Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Vrutice, Benátky nad Jizerou, Milovice, Klučov, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice, Kamenice, Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Ruzyně).

• 1. Letiště PRAHA-RUZYNĚ:

Od jihu - Řitka - ve směru pohybu hodinových ručiček - Králův Dvůr - Lány - Kutrovice - Zlonice - Nová Ves - Neratovice - Mratín - Horní Počernice - Průhonice - Jesenice - Březová - Řitka.

• 1. Letiště AERO VODOCHODY:

Od severozápadu - Zlonice (VH CPP Letiště Praha - Ruzyně) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hradešín - Roudnice nad Labem - Bechlín - Liběchov - Střednice - Řěpín - Košátky - Podbrahy - Čelákovice - Jirny - Újezd nad lesy - Uhříněves - Průhonice (VH CPP Letiště Praha - Ruzyně).

• 1. Letiště OTROKOVICE:

Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou.

• 1. Letiště HOSÍN U ČESKÝCH BUDĚJOVIC

od jihu - Přísečná (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Albertov - Smědeč - Vadkov - Třebanice - Žitná - Velký Bor - Dlouhá Ves - Vodňany - Radčice - Libochov - Pařezí - Pašovice - Vesce - Židova struha kóta 383,5 - Jamník - Komárov - kóta 435,4 Borkovická blata - Polívkův rybník - Veselí nad Lužnicí - Zlukov - Drahou (na VH CPP).

• 1. Letiště KLATOVY

od severu - Blovice ( na VH CPP letiště Plzeň Líně) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Ždár - Vrčeň - Trojice - Bezděkovec - Černice - Malý Bor - Rabí - Dobršín (na VH CPP).

• 1. Letiště PARDUBICE

od východu - Včelákov (na VH CPP letiště Vysoké Mýto) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Rohozná - Javorné - Proseč (na VH CPP letiště Čáslav).

• 1. Letiště ČESKÉ BUDĚJOVICE

Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo letiště Hosín u Českých Budějovic a celního pohraničního pásma podél státních hranic s Rakouskou republikou.

• 1. Letiště ČÁSLAV

od severovýchodu Proseč (na VH CPP letiště Pardubice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Nová Ves - Kámen - Malčín - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou - Mitrov - Cirkvice - Velim - Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou (na VH CPP letiště Hradec Králové).

• 1. Letiště VYSOKÉ MÝTO

od severovýchodu - Rudoltice (na VH CPP s Polskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Semanín - Gajer - Karle - Borová - Čachnov - Holetín - Včelákov (na VH CPP - letiště Pardubice).

• 1. Letiště NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

od jihozápadu - Jaroměřice nad Rokytnou (na VH CPP s Rakouskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kojetice - Čihalín - Pavlinov - Bory - Strážek - Borač - Štěpánovice - Drásov (na VH CPP letiště Brno-Tuřany).

• 1. Letiště PŘEROV

od severozápadu - Těšánky (na VH CPP letiště Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tištín - Kobeřice - Čelechovice - Horká nad Moravou, Velká Střelná - Potštát - Hranice - Komárovice (na VH CPP letiště Holešov).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

ZÁVAZNÁ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

ZÁVAZNÁ INFORMACE O PŮVODU ZBOŽÍ

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Seznam států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod, a na zboží z nich pocházející se použijí smluvní celní sazby

• 1. Ažírská demokratická a lidová republika

• 1. Bahamské společenství

• 1. Kapverdská republika

• 1. Kiribatská republika

• 1. Korejská lidově demokratická republika

• 1. Království Saudské Arábie

• 1. Království Svazijsko

• 1. Papua – Nová Guinea

• 1. Republika Guinea Bissau

• 1. Republika rovníková Guinea

• 1. Seychelská republika

• 1. Stát Bahrajn

• 1. Stát Katar

• 1. Stát Spojených Arabských Emirátů

• 1. Svatá Lucie

• 1. Svatý Kryštof a Nevis

• 1. Svatý Stolec

• 1. Šalamounovy ostrovy

• 1. Tchaiwan – Čína20.

Tuvalu

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Vysvětlující poznámky k celní hodnotě

K § 66 odst. 2 zákona

Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.

K § 66 odst. 2 a 3 zákona

Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.

K § 66 odst. 2 písm. b)

Může se jednat například o tyto případy:

• a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí i jiné zboží v určitém množství;

• b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;

• c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínku, že dostane určité množství hotových výrobků. Nicméně podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou však důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely § 66 odst. 2.

K § 66 odst. 3 zákona

• 1. Odstavce 3 a 4 předvídají odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.

• 1. Odstavec 3 stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, vlastní okolnosti prodeje budou přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní úřad pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní úřad mohl již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohl se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.

• 1. Nemůže-li celní úřad přijmout převodní hodnotu bez dalšího vyšetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti prodeje. K tomuto cíli by celní úřad měl být připraven přezkoumat příslušné stránky převodu včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném odvětví výroby nebo způsobem, jimž prodávající sjednává ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Jestliže se ukázalo, že cena je dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna.

• 1. Odstavec 4 poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena je velmi blízká ceně “měřítku“, která byla předtím přijata celním úřadem, a proto je přijatelná podle § 66 zákona. Odpovídá-li některému z měřítek uvedených v odstavci 4, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavců 3 a 4 písm. b) zákona. Má-li celní úřad již dostatek informací, aby se ujistil bez dalšího podrobného vyšetření, že některé z měřítek uvedených v odstavci 4 bylo splněno, není důvodu, aby požadoval od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno.

K § 66 odst. 4 zákona

K určení, že nějaká hodnota je “velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je význačný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu, jako například pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě “měřítku“ uvedenému v § 66 odst. 4 zákona, malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.

K § 67 odst. 1 zákona

Za nepřímé placení se považuje například úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.

K § 68 a 69 zákona

• 1. Při uplatňování těchto ustanovení se celní úřad pokud možno v každém případě odvolá na prodej stejného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se odvolat na prodej stejného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří situací:

• a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišných množstvích,

• b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejných množstvích, nebo

• c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišných množstvích.

• 1. Zjistí se prodej podle jedné z těchto tří situací, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:

• a) pouze k činiteli množství,

• b) pouze k činiteli obchodní úrovně, anebo

• c) jak k činiteli obchodní úrovně, tak i k činiteli množství.

• 1. Výraz “anebo“ připouští možnost odvolat se na prodeje a provedení potřebných úprav v každé ze tří výše popsaných situací.

• 1. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu odůvodněnou odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, se provede pouze na základě průkazů, které zřejmě zajišťují, že je rozumná a přesná, napňklad podle platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Skládá-li se dovážené zboží, které má být hodnoceno, například ze zásilky o 10 jednotkách a jediné stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení § 68 a 69 vhodné.

K § 71 zákona

• 1. Celní hodnota se podle tohoto ustanovení určuje zpravidla na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty však může být třeba přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci orgánů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten sdělit údaje potřebné ke zjištění nákladů orgánům země dovozu a poskytnout jim v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.

• 1. “Cena nebo hodnota“ zmíněná v § 71 odst. 1 písm. a) zákona se určí na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví uplatňovanými v zemi výroby zboží.

• 1. “Částka pro zisk a všeobecné výlohy“ zmíněná v § 71 odst. 1 písm. b) se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje byly neslučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňované v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.

• 1. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.

• 1. V této souvislosti je nutno poznamenat, že “částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě zisk výrobce je nízký, a všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může například stát, uvádí-li se výrobek v zemi dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží za zvláštních obchodních okolností, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky pro zisk za předpokladu, že je prokáže platnými obchodními důvody a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. To se může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy poskytnuté výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovanými výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, částka pro zisk a všeobecné výlohy může být založena na případných informacích, jiných než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.

• 1. Při určování, zda některé zboží je “stejné kategorie nebo stejného druhu“, je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona je nutno postupovat zkoumáním prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely § 71 odst. 1 písm. b) zákona musí být “zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.

K § 72 zákona

• 1. Celní hodnoty určované podle ustanovení § 72 by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.

• 1. Metody hodnocení používané podle § 72 by měly být metody vymezené v § 66 až 71 zákona, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními § 66 odst. 2 zákona.

• 1. Některé příklady ukáží, co nutno rozumět rozumnou pružností:

• a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;

• b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;

• c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno “ve stavu, v němž bylo dovezeno“, který je obsažen v § 70 odst. 2 zákona, může být vykládán pružně; lhůta “90 dnů“ může být uplatňována pružně.

K § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona

• 1. Do přičítání prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona k dovezenému zboží zasahují dva zřetele, totiž hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými zásadami účetnictví.

• 1. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za danou cenu od prodávajícího, který s ním není ve spojení, je tato cena hodnotou prvku. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.

• 1. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno tuto hodnotu přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo z celé hodnoty najednou. Jiný příklad: dovozce může požádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Ještě další přiklad: dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na listinách poskytnutých dovozcem.

• 1. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ dovozce, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kupní smlouvu na 10.000 jednotek. Když přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Dovozce může požádat celní úřad, aby přičetl hodnotu formy na 1.000 jednotek, 4.000 jednotek nebo 10.000 jednotek.

K § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona

• 1. Hodnoty k přičtení za prvky uvedené v § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 mají být založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní úřad představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít snadno použitelných údajů z obchodních písemností kupujícího.

• 1. Pro prvky poskytnuté kupujícím a které zakoupil nebo najal, hodnotou k přičtení bude kupní cena nebo nájemné. Za veřejně přístupné prvky se přičtou pouze náklady na kopii.

• 1. Hodnoty k přičtení mohou být vypočteny celkem snadno podle struktury daného podniku, zběhlosti jeho řízení a na jeho metodách účetnictví.

• 1. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky pocházející z různých zemí, vede účetnictví svého střediska designu mimo zemi dovozu, aby se ukázaly přesně náklady připočítatelné k danému výrobku. V takových případech se může patřičná úprava provést přímo podle ustanovení § 75 zákona.

• 1. V jiném případě může podnik přenést náklady na středisko designu, umístěné mimo zemi dovozu, do všeobecných výloh, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém připadě je možno podle ustanovení § 75 zákona provést patřičnou úpravu, pokud jde o dovážené zboží tím, že se celkové náklady na středisko designu přičtou na celou výrobu, která používá služeb tohoto střediska, a takto přičtené náklady se přičtou k hodnotě dovozu podle počtu jednotek.

• 1. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování přiměřené metody přičítání byly vzaty v úvahu rozličné činitele.

• 1. V případé, kdy zhotovení dotyčného prvku zasahuje do několika zemí a delší období, úprava by se měla omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo zemi dovozu.

K § 75 odst. 1 písm. c) zákona

Poplatky za používání patentů a licenční doplatky zmíněné v § 75 odst. 1 písm. c) zákona mohou mimo jiné zahrnovat platby týkající se patentů, výrobních nebo obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží.

K § 75 odst. 3 zákona

Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se přirážek, které mají být přičteny podle ustanovení § 75, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení § 66 zákona. Tak tomu bude například v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu změněn v roztok. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích; které nijak nesouvisejí s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již samostatně ztotožnit, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se příčítat prvek odpovídající tomuto poplatku za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se tento prvek příčítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.

K § 65 odst. 3 zákona

Pro účely tohoto ustanovení je osoba v postavení, kdy kontroluje druhou, může-li ji právně nebo fakticky donucovat nebo usměrňovat.

K § 70 odst. 1 písm. a) zákona

• 1. “Zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Číselný údaj pro účely této srážky by se měl určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce neslučitelné s těmito číselnými údaji, může být obnos pro zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.

• 1. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, je-li určité zboží “stejné kategorie nebo stejného druhu“ rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo řady dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely tohoto ustanovení “zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.

K § 70 odst. 2 zákona

• 1. Použije-li se tato metoda, budou srážky za hodnotu přídanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výpočetních metod příjatých v tomto výrobním odvětví a jiných praktik v tomto odvětví.

• 1. Tato metoda určení celní hodnoty nemůže být zpravidla uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou totožnost, ale hodnota přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá zjistit přesně bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží prodávaného v zemi dovozu, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k předchozímu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.

• 1. Například: zboží se prodává podle ceníku. který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:

Prodané množství	Jednotková cena	Počet prodejů	Celkové množství prodané za jakoukoliv cenu
1 - 10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách	65
5 prodejů po 3 jednotkách
11 - 25 jednotek	95	5 prodejů po 11 jednotkách	55
více než 25 jednotek	90	1 prodej za 50 jednotek	80
1 prodej za 30 jednotek

Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.

• 1. Jiný příklad: došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.

• 1. Třetí příklad: za této situace, kde se různé množství prodá za různé ceny.

• Prodeje

Prodané množství	Jednotková cena
40 jednotek	100
30 jednotek	90
15 jednotek	100
50 jednotek	95
25 jednotek	105
35 jednotek	90
5 jednotek	100

• Celkem

Celkové prodané množství	Jednotková cena
65	90
50	95
60	100
25	105

V tomto případě je největší počet prodaných kusů za konkrétní cenu 65, takže cena za jednotku za největší úhrnné množství je 90.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Použití všeobecně platných účetních zásad pro určování celní hodnoty

• 1. "Všeobecně přijaté účetní zásady"^1) se odvolávají na uznaný konsensus nebo významnou autoritativní podporu v dané zemi a v daném čase, které stanoví jak mají být evidovány hospodářské zdroje a povinnosti ve formě aktiv a pasiv, jaké změny v aktivech a pasivech je třeba evidovat, jak se mají aktiva a pasiva a jejich změny měřit, jaké informace je třeba zveřejňovat a jakým způsobem a jaké finanční výkazy je třeba připravovat. Tyto normy mohou mít jak formu širokých návodů ke všeobecnému uplatňování tak i podrobných praktik a postupů.

• 1. Pro účely používání ustanovení o určení celní hodnoty budou příslušné celní orgány používat informace, které jsou připravené způsobem, který je v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami, které jsou příslušné pro dané ustanovení právního předpisu. Například určení obvyklých zisků a režijních nákladů podle ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona by se provedlo za použití informací připravených způsobem, který je v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami v České republice. Na druhé straně stanovení obvyklého zisku a režijních nákladů podle ustanovení § 71 zákona by se provedlo za použití informací, které by byly připraveny způsobem, který je v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami v zemi výroby. Jako další příklad, stanovení součásti, o kterém hovoří § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona provedené v tuzemsku by se provádělo za použití informací způsobem, který by byl v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami v tuzemsku.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Procentní část nákladů na dopravu, zahrnovaná do celní hodnoty.

| Česká republika | | | | | | Třetí země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | I. EVROPA | | | | | | Albánie | všechna letiště | 86 | 91 | 94 | | Arménie | všechna letiště | 90 | 97 | 98 | | Rakousko | Insbruck | 65 | 82 | 61 | | Klagenfurt | 57 | 81 | 64 | | | Linz | 19 | 61 | 37 | | | Salzburg | 46 | 73 | 50 | | | Wien | 36 | 55 | 31 | | | Bělorusko | všechna letiště | 87 | 85 | 98 | | Bosna a Hercegovina | všechna letiště | 82 | 91 | 89 | | Bulharsko | Sofia | 83 | 92 | 91 | | všechna ostatní letiště | 85 | 93 | 94 | | | Chorvatsko | všechna letiště | 70 | 86 | 75 | | Kypr | viz Asie | | | | | Slovensko | Bratislava | 29 | 26 | 34 | | Košice, Prešov | 43 | 70 | 85 | | | Estonsko | všechna letiště | 92 | 89 | 99 | | Faerské ostr. | všechna letiště | 96 | 88 | 99 | | Finsko | Helsinky, Lappeenranta, | 92 | 90 | 99 | | Jyväskylä, Pori, Tampere, | | | | | | Ivalo, Kemi, Rovaniemi, | 95 | 93 | 99 | | | Maarianhamina, Turku | 93 | 89 | 99 | | | Gruzie | všechna letiště | 88 | 97 | 99 | | Gibraltar | všechna letiště | 94 | 97 | 91 | | Maďarsko | Budapešť | 43 | 71 | 80 | | všechna ostatní letiště | 64 | 82 | 86 | | | Island | všechna letiště | 97 | 90 | 99 | | Lotyšsko | všechna letiště | 90 | 86 | 99 | | Litva | všechna letiště | 87 | 85 | 99 | | Makedonie,Republika bývalé Jugoslávie | všechna letiště | 84 | 91 | 94 | | Malta | všechna letiště | 91 | 97 | 95 | | Moldávie | všechna letiště | 73 | 91 | 97 | | Černá Hora | všechna letiště | 85 | 90 | 93 | | Norsko | Alesund, Bodo, Trondheim, Alta | 94 | 91 | 99 | | Kirkenes | | | | | | Bergen | 94 | 86 | 99 | | | Kristiansand | 92 | 81 | 99 | | | Oslo | 93 | 87 | 99 | | | Stavanger | 92 | 83 | 99 | | | Polsko | Wróclaw | 44 | 50 | 85 | | Gdańsk | 79 | 77 | 99 | | | Poznaň | 63 | 71 | 97 | | | Szczecin | 73 | 66 | 96 | | | Varšava | 74 | 73 | 98 | | | Kraków | 42 | 39 | 89 | | | Bydgoscz | 76 | 70 | 98 | | | Rzeszów | 60 | 59 | 95 | | | Rumunsko | Bukurešť | 76 | 93 | 95 | | všechna ostatní letiště | 64 | 85 | 89 | | | Rusko | Gorkij, Kujbyšev, Perm, | 94 | 92 | 99 | | Rostov | | | | | | Volgograd | | | | | | Petrohrad | 93 | 91 | 99 | | | Moskva, Orel | 91 | 90 | 99 | | | Irkutsk, Kerensk, Krasnojarsk | 98 | 99 | 99 | | | Novosibirsk, Chabarovsk | | | | | | Vladivostok | | | | | | Omsk, Sverdlovsk | 96 | 95 | 99 | | | Srbsko | všechna letiště | 74 | 87 | 90 | | Slovinsko | všechna letiště | 71 | 89 | 65 | | Švédsko | Gothenberg, Halmstad, Ronneby | 90 | 84 | 98 | | Kalmar, Karlstad, Linköping, | 91 | 90 | 98 | | | Norrköping, Visby | | | | | | Kiruna, Lulea, Sundsvall | 95 | 91 | 99 | | | Kristinstad | 85 | 76 | 98 | | | Malmö | 85 | 76 | 98 | | | Stockholm | 92 | 91 | 99 | | | Švýcarsko | Basel | 74 | 69 | 55 | | Bern | 77 | 73 | 58 | | | Ženeva | 81 | 77 | 66 | | | Zürich | 73 | 68 | 55 | | | Turecko (Evropská část) | všechna letiště | 73 | 95 | 97 | | Turecko (Asijská část) | Adana, Afyon, Analya, Elazig, | 80 | 97 | 98 | | Gaziantep, Iskenderun, | | | | | | Kastamonu, Konya, Malatya, | | | | | | Samsun, Trabzon | | | | | | Agri, Diyarbakir, Erzurum, Kars | 82 | 97 | 98 | | | Van Akhisar, Ankara, Balikezir | | | | | | Bandirma, | | | | | | Bursa, Kütahya, Zonguldak | 79 | 97 | 98 | | | Izmir | 89 | 96 | 97 | | | Ukrajina | Kijev | 81 | 92 | 98 | | Lvov, Oděsa, Simferopol | 77 | 94 | 98 | | | Německo | Berlín | 72 | 50 | 39 | | Brémy | 86 | 59 | 56 | | | Drážďany | 29 | 25 | 21 | | | Düsseldorf/Kolín n/R. | 76 | 56 | 53 | | | Frankfurt n/M. | 64 | 42 | 39 | | | Hamburk | 84 | 62 | 58 | | | Hanover | 78 | 55 | 51 | | | Lipsko | 60 | 44 | 39 | | | Mnichov | 56 | 33 | 30 | | | Norimberk | 71 | 49 | 45 | | | Rostok | 83 | 65 | 57 | | | Stuttgart | 74 | 54 | 51 | | | Belgie | všechna letiště | 79 | 62 | 58 | | Nizozemí | všechna letiště | 81 | 64 | 61 | | Lucembursko | všechna letiště | 75 | 55 | 52 | | Francie | Ajaccio | 88 | 75 | 72 | | Bordeaux | 90 | 78 | 76 | | | Lyon | 85 | 69 | 66 | | | Marseilles | 88 | 73 | 71 | | | Nantes | 89 | 77 | 74 | | | Paříž | 85 | 69 | 66 | | | Strasbourg | 81 | 63 | 59 | | | Toulouse | 89 | 76 | 74 | | | Itálie | Alghero | 89 | 45 | 73 | | Brindisi | 72 | 49 | 61 | | | Florencie / Pisa | 85 | 44 | 66 | | | Milano | 80 | 60 | 57 | | | Neapol | 65 | 36 | 53 | | | Palermo | 70 | 46 | 59 | | | Řím | 57 | 24 | 45 | | | Benátky | 78 | 20 | 55 | | | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Belfast | 91 | 80 | 78 | | Londýn | 86 | 72 | 69 | | | Manchester | 88 | 76 | 73 | | | Prestwick | 90 | 79 | 77 | | | Dánsko | všechna letiště | 88 | 75 | 73 | | Irsko | všechna letiště | 91 | 81 | 79 | | Řecko | Atény | 93 | 83 | 81 | | Heraklion | 94 | 86 | 84 | | | Corfu | 91 | 80 | 78 | | | Rhodos | 94 | 86 | 85 | | | Soluň | 92 | 81 | 78 | | | Španělsko | Barcelona | 89 | 86 | 77 | | Bilbao | 90 | 87 | 80 | | | Las Palmas | 96 | 94 | 90 | | | Madrid | 92 | 89 | 82 | | | Oporto | 92 | 90 | 83 | | | Palma | 90 | 87 | 79 | | | Valencia | 91 | 88 | 81 | | | Sevilla | 93 | 91 | 85 | | | Santiago | 92 | 84 | 84 | | | Portugalsko | Funchal | 95 | 94 | 90 | | Lisabon | 93 | 91 | 85 | | | Ponta Delgada | 96 | 94 | 91 | | | Porto | 92 | 90 | 83 | | | II. Afrika | | | | | | Alžírsko | Alžír | 93 | 97 | 91 | | Annaba, Constaine | 93 | 97 | 91 | | | El Golea | 97 | 98 | 94 | | | Angola | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Benin | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Botswana | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Burkina Faso | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Burundi | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Kamerun | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Republika Kapverdy | všechna letiště | 97 | 99 | 98 | | Středoafrická republika | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Čad | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Komory | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kongo | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Džibuti | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Egypt | všechna letiště | 95 | 99 | 98 | | Rovníková Guinea | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Etiopie | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Gabun | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Gambie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Ghana | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Guinea | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Guinea Bissau | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Pobřeží Slonoviny | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Keňa | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Lesotho | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Libérie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Libye | Benghazi | 92 | 98 | 97 | | Sebha | 95 | 99 | 98 | | | Tripoli | 91 | 98 | 95 | | | Madagaskar | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Malawi | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Mali | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Mauretánie | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Mauritius | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Maroko | Casablanca | 95 | 97 | 92 | | Fez, Rabat, Ifni, Tanger, Tetuan | 94 | 97 | 92 | | | Mosambik | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Namibie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Niger | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Nigérie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Rwanda | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Svatý Tomáš a Princip | všechna letiště | 98 | 99 | 96 | | Senegal | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Seychely | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Sierra Leone | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Somálsko | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Jihoafrická republika | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Svatá Helena | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Súdán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Svazijsko | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Tanzanie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Togo | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Tunisko | Džerba | 92 | 98 | 95 | | Tunis | 91 | 97 | 93 | | | Uganda | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zair | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zambie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zimbabwe | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | III. Amerika | | | | | | 1. Severní Amerika | | | | | | Kanada | Edmonton, Vancouver, Winipeg, Gander, Moncron | 98 | 95 | 95 | | Halifax, Montreal, Ottawa Quebec, Toronto | 98 | 94 | 94 | | | Grónsko | všechna letiště | 97 | 91 | 91 | | Spojené státy americké | Akron, Albany, Atlanta, Baltimore, Boston, Buffalo, Charleston, Chicago, Cincinnati, Columbus, Detroit, Indianopolis, Jacksonville, Kansas City, New Orleans, Lexington, Louisville, Memphis Milwaukee, Minneapolis Nashville, New York Philadelphia, Pittsburgh St. Louis, Washington D. C. | 98 | 95 | 95 | | Albaquerque, Austin, Billings Dallas, Denver, Houston, Las Vegas, Los Angeles, Oklahoma, Phoenix, Portland, Salt Lake City, San Francisco Seattle | 99 | 96 | 96 | | | Anchorage, Fairbanks, Juneau | 98 | 95 | 95 | | | Honolulu | 99 | 97 | 95 | | | Miami | 98 | 95 | 95 | | | Puerto Rico | 98 | 97 | 95 | | | 2. Střední Amerika | | | | | | Bahamy | všechna letiště | 98 | 95 | 95 | | Belize | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Bermudy | všechna letiště | 98 | 95 | 94 | | Costa Rica | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Kuba | všechna letiště | 98 | 95 | 95 | | Curacao | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Dominikánská republika | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Salvador | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Guatemala | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Haiti | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Honduras | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Jamajka | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Mexiko | všechna letiště | 99 | 96 | 96 | | Nikaragua | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Panama | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Viržinské o. | viz Západní Indie | 98 | 97 | 95 | | Západní Indie | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | 3. Jižní Amerika | | | | | | Argentina | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Aruba | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Bolívie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Brazílie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Chile | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Kolumbie | všechna letiště | 99 | 99 | 97 | | Ecuador | všechna letiště | 99 | 99 | 97 | | Guyana | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Paraguay | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Peru | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Surinam | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Trinidad a Tobago | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Uruguay | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Venezuela | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | IV.AUSTRÁLIE A OCEÁNIE | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | V. ASIE | | | | | | Afghánistán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Ázerbájdžán | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Bahrajn | všechna letiště | 96 | 99 | 99 | | Bangladéš | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Bhútán | viz Nepál | | | | | Brunei | viz Malajsie | | | | | Myanmar | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Čína | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kypr | všechna letiště | 90 | 98 | 98 | | Hong Kong | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Indie | všechna letiště | 96 | 99 | 99 | | Indonésie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Irán | všechna letiště | 93 | 99 | 99 | | Irák | všechna letiště | 92 | 99 | 99 | | Izrael | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Japonsko | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Jordánsko | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Kambodža | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kazachstán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | KLDR | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Korejská rep. | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Kuvajt | všechna letiště | 93 | 99 | 99 | | Kirgistán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Laos | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Libanon | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Macao | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Malajsie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Maledivy | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Mongolsko | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Muskat a Omán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Nepál | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Omán | viz Muskat a Omán | | | | | Uzbekistán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Pákistán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Filipíny | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Katar | všechna letiště | 94 | 99 | 99 |

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ

[image omitted]

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

DOPLŇKOVÝ LIST

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

ÚDAJE POTŘEBNÉ K URČENÍ CELNÍ HODNOTY A ZPŮSOB JEJICH UVÁDĚNÍ V DEKLARACI ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ DV.1 A V DOPLŇKOVÉM LISTU DV.1 BIS

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

(1) Deklarace údajů o celní hodnotě DV.1 (dále jen “D.V.1“), a Doplňkový list D.V.1 BIS (dále jen “D.V.1BIS“). D.V.1 má formu oboustranně tištěného listu (SEVT 29 285 2), stejně jako D.V.1BIS (SEVT 29 285 3); údaje 1. strany D.V.1 jsou společné pro vyplnění údajů na drahé straně D.V.1 a na D.V.1BIS. Přikládá se k JCD/JCDd a je součástí jejich dílu 6; deklarant může předložit tylo deklarace hodnoty dvojmo, požaduje-li, aby tyto deklarace hodnoty se staly součástí i dílu 8 JCD/JCDd.

(2) Jedna D.V.1 je určena pouze k vykázání tří podpoložek zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více než tří podpoložek zboží, přikládá se k deklaraci hodnoty jedna nebo více D.V.1BIS; každá D.V.1BIS slouží k vykázání šesti podpoložek zboží (z každé strany po třech podpoložkách).

(3) Deklarant je povinen v souladu s pravidly uvedenými v této příloze vyplnit všechny údaje, týkající se daného dovezeného zboží; pokud vyplnění některého odstavce konkrétním údajem nepřichází v úvahu, deklarant příslušný odstavec DV.1/DV.1BIS proškrtne.

(4) D.V.1 a D.V.1BIS, se vyhotovují tiskárnou počítače nebo jiným podobným strojovým způsobem. Vypsat je lze i ručně, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není možné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování strojem nebo tiskárnou s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 1 na líci deklarace hodnoty nebo v odst. 11 na rubu D.V.1 nebo v D.V.1BIS.

(5) Číselné a kódované údaje uvedené v D.V.1 a v D.V.1BIS nesmějí být mazány ani přepisovány. Případné opravy se provádějí škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti, nad nebo pod chybný údaj, nebo do odstavce 24 D.V.1 nebo D.V.1BIS v části nazvané “Doplňkové údaje“. Nelze-li opravu chybných údajů provést těmito způsoby, musí být vyhotovena nová deklarace hodnoty, případně deklarace hodnoty doplňková.

II. VYKAZOVANÉ ÚDAJE

Odstavec 1 D.V.1

(6) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa prodávajícího nebo osoby, s níž byla uzavřena jiná než kupní smlouva (např. pronajímatel při režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla).

Odstavec 2(a) D.V.1

(7) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa kupujícího nebo osoby, která uzavřela jinou než kupní smlouvu (např. nájemce při režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla).

Odstavec 2(b) D.V.1

(8) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa deklaranta (kupujícího) nebo osoby, která ho zastupuje.

Odstavec 3 D.V.1

(9) Do tohoto odstavce se uvádí ve zkratce sjednaná dodací podmínka podle INCOTERMS 1990 (viz též příloha 16 k této vyhlášce, část VII.).

Odstavec 4 D.V.1

(10) Do tohoto odstavce se uvádí číslo a datum vystavení faktury, bez ohledu na prostředek, jímž byla vystavena. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba uvést odkaz na odst. 5 D.V.1 a v něm uvést číslo a datum sjednání takové smlouvy.

Odstavec 5 D.V.1

(11) Do tohoto odstavce se uvádí číslo a datum uzavřené smlouvy, týkající se dovezeného zboží, které je ohodnocováno.

Odstavec 6 DV.1

(12) Do tohoto odstavce se uvádí číslo jednací a datum vyhotovení rozhodnutí celního úřadu, pokud bylo vydáno, jehož předmětem bylo posouzení:

• a) vlivu spojení prodávající a kupujícího (odstavec 7 D.V.1), nebo

• b) existujících omezení týkajících se použití a užití zboží ze strany kupujícího (odstavec 8 D.V.1),

• c) placení licenčních poplatků (odstavec 9 D.V.1).

Odstavec 7(a) D.V.1

(13) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 7(b) D.V.1

(14) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 7(c) D.V.1

(15) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE. Pokud v tomto odstavci bude uvedena kladná odpověď (ANO), je třeba ve volném prostoru uvést podrobnosti uvedením rozhodnutí odpovídajícím kritériím uvedeným v § 66 odst. 4 a 5 celního zákona (návaznost na odpověď v odstavci 6 D.V.1).

Odstavec 8(a) D.V.1

(16) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 8(b) D.V.1

(17) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE. Pokud lze hodnotu vzhledem k ohodnocovanému zboží zjistit, uvede se tato částka v odstavci 11b) D.V.1/D.V.1 BIS.

Odstavec 9(a) D.V.1

(18) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 9(b) D.V.1

(19) Do tohoto odstavce se uvádí v úvahu přicházející odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 9(a) a (b) D.V.1 volné pole

(20) Pokud jste v odstavci 9(a) nebo i v odstavci 9(b) uvedli ANO, uveďte okolnosti a pokud možno zapište částky v odstavcích 15 a 16.

Odstavec 10(a) D.V.1

(21) Do tohoto odstavce se uvádí počet připojených D.V.1 BIS.

Odstavec 10(b) D.V.1

(22) Do tohoto odstavce se uvádí Místo a datum podání D.V.1 a podpis deklaranta (kupujícího) nebo jeho zástupce.

Nečíslovaný odstavec v horní volné části na rubu D.V.1/D.V.1BIS před odstavcem 11(a) D.V.1/D.V.1BIS

(23) Do tohoto odstavce se uvádí podpoložka kombinované nomenklatury celního sazebníku, ke které se vztahují předepsané údaje o celní hodnotě.

Odstavec 11(a) DV.1/D.V.1BIS

(24) Do tohoto odstavce se uvádí čistá cena ve fakturované měně (cena skutečně placená nebo která má být zaplacena - převodní hodnota). Před uvedením částky se uvede kód měny, v níž je ohodnocované zboží fakturováno.

Nečíslovaný odstavec za odstavcem 11(b) D.V.1/D.V.1BIS

(25) Do tohoto odstavce se uvádí kurs devizového trhu platný v den podání D.V.1/D.V.1BIS (viz § 78 celního zákona) - viz též odstavec 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 11(b) D.V.1/D.V.1BIS

(26) Do tohoto odstavce se uvádí částka, o niž jste učinili prohlášení v odstavci 8b D.V.1.

Odstavec 12 D.V.1/D.V.1BIS

(27) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka převodní hodnoty (součet částek z odstavců 11 přepočtená na Kč).

Odstavec 13(a) D.V.1/D.V.1BIS

(28) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka uhrazená jako provize, s výjimkou nákupních provizí (viz § 65 odst. 1 písm. § celního zákona). Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 13(b) D.V.1/D.V.1 BIS

(29) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka uhrazená jako odměna za zprostředkování. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 13(c) D.V.1/D.V.1BIS

(30) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka výloh spojených s pořízením nádob a obalů použitých při dovozu ohodnocovaného zboží, s výjimkou nákladů na vratné obaly, bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím sjednáno, že obaly mají být po vybalení dovezeného zboží vráceny. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(a) D.V.1íD.V.1 BIS

(31) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení materiálů a součástek, dílů a podobných položek, začleněných do zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji při vývozu dováženého zboží. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(b) D.V.1/D.V.1BIS

(32) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení nářadí, matric, slévačských forem a jiných předmětů, použitých k výrobě dovezeného zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji při vývozu dovezeného zboží. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(c) D.V.1/D.V.1BIS

(33) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení materiálů spotřebovaných při výrobě dovezeného zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji při vývozu dovezeného zboží. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(d) D.V.1/D.V.1BIS

(34) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka vynaložených nákladů na techniku, vývoj, uměleckou práci, design, plány a nákresy potřebné k výrobě dovezeného zboží a provedené jinde než v tuzemsku, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji při vývozu dovezeného zboží. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1 BIS.

Odstavec 15 DV.1/DV.1BIS

(35) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka licenčních poplatků, týkajících se ohodnocovaného zboží a jejichž úhrada je podmínkou prodeje ohodnocovaného zboží, které musí platit kupující, ať již přímo nebo nepřímo, pokud tato cena není zahrnuta v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena (viz též údaje v odstavci 9a) D.V.1). Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 16 DV.1/DV.1BIS

(36) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka výnosů pozdějšího dalšího prodeje, postoupení nebo pozdějšího použití, které připadnou přímo nebo nepřímo prodávajícímu (viz též odstavec 9b) D.V.1). Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17 D.V.1/D.V.1BIS

(37) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na dopravu - dovozné, nákladů za nakládání, vykládání a manipulaci a pojištění až na místo, kde dováženého zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17(a) D.V.1/D.V.1BIS

(38) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na dopravu-dovozné dováženého zboží až na místo, kde dovezené zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17(b) D.V.1/D.V.1BIS

(39) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů za nakládání, vykládání a manipulaci s dovezeným zbožím až na místo, kde dováženého zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17(c) D.V.1/D.V.1BIS

(40) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů za pojištění dovezeného zboží až na místo, kde dováženého zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 18 D.V.1/D.V.1BIS

(41) Do tohoto odstavce se uvádí součet prvků uvedených v odstavcích 13 až 17 D.V.1/ D.V.1BIS.

Odstavec 19 D.V.1/D.V.1 BIS

(42) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na dopravu - dovozné dováženého zboží za místem, kde dovezené zboží vstupuje do tuzemska (tuzemské dovozné). Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1 BIS.

Odstavec 20 D.V.1/D.V.1BIS

(43) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na konstrukci, postavení, montáž, údržbu nebo technickou pomoc po dovozu (v tuzemsku). Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 21 DV.1/DV.1 BIS

(44) Do tohoto odstavce se uvádějí jiné platby s uvedením jejich druhu, provedené kupujícím ať přímo nebo nepřímo prodávajícímu. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 22 D.V.1/D.V.1BIS

(45) Do tohoto odstavce se uvádějí cla a daně, které je třeba platit v tuzemsku z důvodu dovozu nebo prodeje zboží. Byla-li částka uhrazena v Kč, uvede se částka v Kč; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 23 D.V.1/D.V.1BIS

(46) Do tohoto odstavce se uvádí v Kč součet prvků uvedených v odstavcích 19 až 22 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 24 D.V.1/D.V.1BIS

(47) Do tohoto odstavce se uvádí v Kč součet prvků uvedených v odstavcích 12 a 18 a od této částky se odečte prvek uvedený v odstavci 23 D.V.1/D.V.1BIS.

Nečíslovaný odstavec za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS

(48) Do tohoto odstavce se uvádí odkaz na prvek uvedený v odstavcích 13 až 17 D.V.1/D.V.1 BIS pod nadpisem “Vztah“, částka v zahraniční měně pod nadpisem “Částka“ a kurs devizového trhu pod nápisem “Kurs devizového trhu“.

Poslední nečíslovaný odstavec na rubu D.V.1/D.V.1BIS (Doplňkové údaje)

(49) Do tohoto odstavce se uvádí

• a) rozvržení společných nákladů, které je třeba v rámci jedné zásilky různě zařadit,

• b) rozvržení účtované ceny zkompletovaného zboží a zboží v rozloženém stavu,

• c) připojené podklady (důkazy).

• d) s odkazem na odstavec D.V.1/D.V.1BIS se uvede správný údaj, namísto nesprávného údaje uvedeného v příslušném odstavci D.V.1/D.V.1 BIS (viz. odst. 5 této přílohy).

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

LOŽNÝ LIST

[image omitted]

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

ÚDAJE POTŘEBNÉ K CELNÍMU PROHLÁŠENÍ A ZPŮSOB JEJICH UVÁDĚNÍ V DEKLARACI A DEKLARACI DOPLŇKOVÉ; CELNÍ STATISTIKA

I. VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ

(1) Použití Deklarace a Doplňkové deklarace v sadách složených z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 nebo 4/5 je shodné s použitím Deklarace a Doplňkové deklarace v sadách složených z listů označených čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8 za předpokladu, že deklarant nebo hlavní povinný upraví číselné označení jednotlivých listů způsobem stanoveným v § 39 odst. 3 této vyhlášky.

(2) Je-li jako součást celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu použit Ložný list, uvádí hlavní povinný do Ložného listu

• a) do horní části orámovaného prostoru vpravo nahoře

• 1. v národním tranzitu údaj z pravé části odstavce 1 Deklarace a za lomítko pořadové číslo příslušného listu,

• 1. ve společném tranzitu kód „T1“ nebo „T2“ jako označení celního statutu deklarovaného zboží ve smyslu § 34 této vyhlášky a za lomítko pořadové číslo příslušného listu; v jednom Ložném listu lze deklarovat pouze zboží jehož celní statut je označen buď kódem „T1“ nebo kódem „T2“.

• b) do sloupce označeného „Poř. číslo“ pořadové číslo příslušné položky deklarovaného zboží,

• c) do sloupce „Značky, čísla, množství a druh nákladových kusů, označení zboží“ údaje uváděné do odstavců 31, 33 a 44 Deklarace,

• d) do sloupce „Země odeslání/vývozu“ údaje uváděné do odstavce 15 Deklarace,

• e) do sloupce „Hrubá hmotnost“ údaj uváděný do odstavce 35 Deklarace; je-li při společném tranzitu uveden kód „T“ v pravé části odstavce 1 Deklarace, uvádí se hrubá hmotnost ke každé položce zboží, v ostatních případech pouze k první deklarované položce zboží za celou zásilku,

• f) pod nadpis “Potvrzení (podpis):“ podpis oprávněné osoby, která podepisuje odstavec 50 Deklarace.

Poslední uvedenou položku zboží hlavní povinný vodorovně podtrhne a zbývající prostor proškrtne.

(3) Použije-li hlavní povinný Ložný list, proškrtává v Deklaraci odstavce 15, 33, 35, 38 a případně 44 a do odstavce 31 neuvádí žádné údaje. Je-li však ve společném tranzitu v pravé části odstavce 1 Deklarace, ke které se přikládají Ložné listy, uveden kód „T“ uvádí se do odstavce 31 Deklarace pořadová čísla všech přiložených Ložných listů s označením „T1“ nebo „T2“ a současně se proškrtává i odstavec 32 Deklarace.

(4) Sloupec „Místo pro úřední záznamy“ a dolní část orámovaného prostoru vpravo nahoře v Ložném listu jsou určeny pro poznámky celních orgánů. Do dolní části orámovaného prostoru vpravo nahoře uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu evidenční číslo z odstavce C Deklarace a otisk služebního razítka. Využití i oběh Ložného listu je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou je předkládán a jejíž přílohu tvoří.

Odstavec 1 Deklarace a Doplňkové deklarace

(5) Při dovozu se do tohoto odstavce uvádí

• a) do levé části kód

„EU“ -

při dovozech, kdy bylo zboží odesláno z Evropské unie, členského státu Evropského sdružení volného obchodu, Maďarské republiky, Polské republiky nebo Slovenské republiky, nebo

„lM“ -při dovozech, kdy bylo zboží odesláno z ostatních států.

• b) do střední části kód

„0“ - k propuštění zboží do volného oběhu, které vývozem z tuzemska ztratilo statut českého zboží a ve lhůtě tří let se vrací zpět a deklarant žádá o osvobození od dovozního cla (kódu nelze použít při zpětném dovozu zboží v rámci pasivního zušlechťovacího styku - viz kód „6“),

„4“ - k propuštění zboží do volného oběhu, vyjma zpětné dovozy zboží, při kterých se používá kód 0 nebo 6,

„5“ - k propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití,

„6“ - při propuštění zboží do volného oběhu, kterým je ukončován režim pasivního zušlechťovacího styku,