Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

(2) Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru budovaného nebo rozšiřovaného podzemního zásobníku plynu, který nebude využit pro provoz nebo kontrolu podzemního zásobníku plynu, přezkoumá báňský projektant z hlediska způsobu jejich likvidace a posoudí jejich současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a požadavků vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Pokud výsledek přezkoumání a posouzení nedává záruku bezpečného provozování podzemního zásobníku plynu po celou dobu jeho předpokládané životnosti, pak se takový vrt nebo sonda opakovaně zlikviduje.

(3) Projekt opakované likvidace vrtu nebo sondy se operativně upraví na základě zjištěných skutečností, které se odchylují od údajů zjištěných z geologické a technické dokumentace a které by mohly být příčinou ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu nebo ohrožení úspěšnosti likvidačních prací.

(4) Ustanovení § 71b platí i pro opakovanou likvidaci vrtu a sondy.

§ 71d

Označování ústí zlikvidovaných vrtů a sond

Ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se zaměří, popřípadě i označí tak, aby je bylo možno lokalizovat. Souřadnice a způsob označení ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se uvedou do protokolu podle § 71b odst. 6.

HLAVA TŘETÍ

ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

Díl I

Společná ustanovení

§ 72

Požadavky na zařízení a jeho části

(1) Pro používané zařízení musí být k dispozici technická dokumentace a pokyny pro obsluhu a údržbu.

(2) Na měřicím přístroji určeném ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačena nejvýše dovolená hodnota měřené veličiny.

(3) Části zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením a nebezpečné části a místa musí být trvale a výrazně označena.

(4) Pokud je zařízení ovládáno dálkově, musí být možné přepnout zařízení z dálkového na ruční ovládání; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem.

(5) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu.

(6) Je-li zařízení nebo jeho část uloženo pod podlahou, musí být prostor pro obsluhu a údržbu větraný a v případech možného zatopení i odvodněný.

(7) Podlahy a plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí odpovídat § 107 odst. 2, plošiny také § 107 odst. 4 a 5.

(8) Používání zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování technických podmínek výrobce, pokynů pro obsluhu a údržbu a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena.

(9) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze.

(10) Pro zařízení a jeho části, které mají být zdvihány pomocí vázacích prostředků, musí být zpracováno vázací schéma.

§ 73

Ovladače a signalizace

(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie.

(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označeny polohy, popřípadě funkce a zařízení, které ovládá.

(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.

§ 74

Obsluha zařízení

(1) Provoz zařízení ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha

• a) překontroluje stav zařízení,

• b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem,

• c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro obsluhu a údržbu.

(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.

(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje.

§ 75

Pokyny pro obsluhu a údržbu

Pokyny pro obsluhu a údržbu musí určovat také

• a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,

• b) způsob dorozumívání a dávání signálů (znamení),

• c) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.

§ 76

Požadavky na automatické a dálkové ovládání

(1) Konstrukce automatického a dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud

• a) vznikne porucha ohrožující bezpečný provoz zařízení nebo porucha vyřazující komunikaci zařízení s řídicím systémem,

• b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,

• c) vznikne porucha v přívodu energie, není-li zajištěno napájení z náhradního zdroje.

(2) Konstrukce automatického a dálkového ovládání dále

• a) zajistí vyřazení automatického a dálkového ovládání z funkce při přepnutí na ruční ovládání,

• b) v místě dálkově ovládaného zařízení zajistí blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu,

• c) vhodnými prostředky, jako například použitím přístupového kódu nebo uzamykatelného vypínače, zabrání vzniku stavu ohrožujícího bezpečnost práce nebo provozu v případě, že by tento stav mohl být vyvolán změnou nastavení ovládání.

§ 77

Potrubí a hadice

(1) Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení se nesmí použít drát.

(2) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky (média) alespoň barevnými pruhy o šíři 0,2 m ve vzdálenosti nejvíce 30 m od sebe a u každé odbočky a armatury v potrubí, a to

• a) u požárního vodovodu tmavě červenými (červeň rumělková),

• b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modrými (modř světlá).

Způsob označení ostatních potrubí určí vedoucí pracovník.

(3) Parní, horkovodní a plynové předohřevy, dripy, výměníky tepla a filtry se považují za součást potrubí.

(4) Tlak v potrubí nesmí přesáhnout hodnotu jmenovitého tlaku potrubí.

(5) Odvzdušňovací potrubí uzavřené nádrže hořlavé kapaliny musí být opatřeno plamenojistkou a vyvedeno do volného prostoru.

(6) Výtlačné potrubí a jeho těsnění musí být po každé opravě a vždy před uvedením vrtné soupravy do chodu vyzkoušeny na nejvyšší provozní tlak.

(7) Výplachová hadice musí být dimenzována na nejvyšší provozní tlak a zajištěna proti vytržení ze spoje.

(8) Na vrtných soupravách s možností tlakových projevů ve vrtu musí

• a) na stojáku výplachové hadice být odbočka s uzávěrem pro připojení potrubí,

• b) na výtlačném potrubí být odbočka s uzávěrem,

• c) výtlačné potrubí a stoják výplachové hadice umožňovat připojení a výměnu tlakoměru.

(9) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší pracovní tlak, u pohyblivých strojů musí být zajištěny proti vytržení ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby.

§ 78

Údržba, montáž a demontáž zařízení

(1) Pro údržbu zařízení musí být vypracován plán údržby.

(2) Vedoucí pracovník určí, pro které případy musí být vypracován pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.

(3) Přesahuje-li teplota plynného nebo kapalného média v potrubí nebo zařízení 60 °C nebo je-li toto médium pod přetlakem, je zakázáno potrubí a zařízení rozebírat. Před zahájením prací je nutné příslušné uzavírací armatury uzavřít a zajistit proti nežádoucímu otevření a tlak v rozebíraném potrubí a zařízení snížit na tlak atmosférický.

§ 79

Provoz zařízení

(1) Za chodu smí být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to jen z místa, kde zaměstnanec není ohrožen provozem zařízení.

(2) Při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků je nutné zařízení zastavit a zajistit proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.

(3) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.

Díl II

Elektrická zařízení

Oddíl 1

Zřizování a provoz elektrických zařízení

§ 80

Základní ustanovení

Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy povrchu.

§ 81

Nebezpečné prostory

(1) Podle pravděpodobnosti výskytu nebezpečné koncentrace hořlavých plynů a doby jejího trvání se rozlišují tyto nebezpečné prostory:

• a) prostor s vysokým nebezpečím výbuchu – tam, kde je trvalý nebo častý výskyt nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, tj. koncentrace přesahující 50 % spodní meze výbušnosti; tento prostor se označuje jako „zóna 0“,

• b) prostor se zvýšeným nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů i za obvyklých provozních podmínek, avšak její trvalý nebo častý výskyt se nepředpokládá; tento prostor se označuje jako „zóna 1“,

• c) prostor s nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za neobvyklých provozních podmínek; tento prostor se označuje jako „zóna 2“,

• d) ochranný prostor – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za zcela výjimečných a neobvyklých provozních podmínek nebo situací, například při havárii některého technologického zařízení.

(2) V prostoru s nebezpečím výbuchu, v ochranném prostoru a v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím^16) lze používat otevřený oheň jen na písemný příkaz zaměstnance určeného vedoucím pracovníkem, jestliže v těchto prostorech koncentrace hořlavých plynů a par je nižší než 50 % spodní meze výbušnosti a jsou provedena opatření, aby nemohlo dojít k požáru nebo výbuchu. Příkaz nesmí být vydán k použití otevřeného ohně v prostoru se zvýšeným nebo vysokým nebezpečím výbuchu.

(3) V prostoru s vysokým nebezpečím výbuchu nesmí zaměstnanci používat oděv, nářadí, zařízení nebo pomůcky z hmot, které jsou nebezpečné nahromaděním statické elektřiny nebo jiskřením, ani okovanou obuv.

(4) Rozměry a velikosti nebezpečných prostorů určí provozní dokumentace.

§ 82

Elektrické stanice a rozvodná zařízení

(1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci, kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení.

(2) Před elektrickým rozvaděčem je zakázáno ukládat nebo skladovat materiál.

(3) Elektrickou stanici je nutno vybavit

• a) dielektrickým kobercem o rozměru nejméně 1 x 1 m,

• b) dielektrickými rukavicemi,

• c) bezpečnostními tabulkami,

• d) hasebními prostředky,

• e) záchranným izolačním hákem.

(4) Elektrickou stanici se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit

• a) zkoušečkou napětí,

• b) zkratovací soupravou.

§ 83

Kabely a kabelová vedení

(1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl nepříznivě namáhán nebo poškozován.

(2) Do vrtu se kabel ukládá nebo spouští podle pracovního postupu. Ve vrtu nesmí mít kabel rozebíratelný spoj. Kabel smí být uložen jen v zapaženém vrtu.

(3) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na vlhkých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem.

(4) Při křižování dopravních cest a pozemních komunikací (§ 110) musí být elektrické vedení chráněno proti mechanickému poškození. Při křižování železniční tratě smí být elektrické vedení vedeno jen přes propust, podjezd apod.

(5) Kabely a vodiče musí být jištěny proti nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.

§ 84

Ovládací a bezpečnostní obvody

(1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo soustavu jednopólově propojenou s ochranným obvodem.

(2) Ovládací obvody musí být zhotoveny z vodičů nebo kabelů s měděnými jádry.

(3) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

• a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojen v silovém obvodu, nebo

• b) 2 koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo

• c) u zařízení řízeného programovým procesorem 2 koncové polohy v programovém vybavení.

§ 85

Montáž, provoz a údržba elektrických zařízení

Montáž, provoz a údržba elektrického zařízení musí být řízena odborně způsobilou fyzickou osobou.^17)

§ 86

Elektrické zařízení v nebezpečných prostorech

(1) Vodiče a kabely vrtných souprav a souprav na podzemní opravy sond musí mít v nebezpečných prostorech, s výjimkou ochranného prostoru, měděná jádra.

(2) V nebezpečných prostorech smí být holé vodiče používány jen jako ochranné vodiče.

§ 87

Elektrická startovací zařízení

(1) Zdroj proudu pro elektrické startovací zařízení vrtné soupravy smí být instalován jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu.

(2) Přívodní vodiče startovacího proudu smí být pod napětím jen v době startu.

(3) Elektrické startovací zařízení nesmí být použito při výronu hořlavého plynu; zákaz musí být vyznačen v blízkosti ovládače.

§ 88

Ochrana proti atmosférické elektřině

(1) Objekty musí být zajištěny proti účinkům atmosférické elektřiny.

(2) V prostoru vrtby a sběrného střediska a na ostatních pracovištích v nebezpečných prostorech podle § 81 musí být vzájemně pospojovány všechny trvale zabudované kovové předměty včetně pažnic vrtu nebo sondy s uzemňovací soustavou elektrických zařízení. Celková hodnota zemního odporu tohoto spojení nesmí přesáhnout 5 Ω.

§ 89

Ochrana proti statické elektřině

(1) Tam, kde je možnost vzniku statické elektřiny, musí být zajištěna ochrana proti jejím nežádoucím účinkům. Tento požadavek se považuje za splněný, je-li ochrana provedena podle technické normy nebo jsou-li zařízení vodivě spojena s pažnicemi vrtu nebo sondy.

(2) Povrchové zařízení mezi sondou a izolačním spojem potrubí musí být uzemněno přímo. Ostatní zařízení se uzemňují nepřímo.

(3) Při čerpání ropy a gazolinu do automobilové cisterny a z ní musí být cisterna uzemněna a vodivě spojena s tankovacím zařízením. Železniční cisterny se považují za uzemněné, jestliže jsou kolejnice připojeny na uzemňovací síť plnicího nebo stáčecího stanoviště, na kterou jsou připojena i ostatní zařízení plnicího a stáčecího stanoviště.

§ 90

Podmínky provozu elektrických zařízení

(1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin, je dovoleno zařízení opětovně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a odstranění případné závady.

(2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno.

§ 91

Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče

(1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace.

(2) Není-li hlídač izolačního stavu zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles izolačního stavu signalizován do místa, které určí vedoucí pracovník.

(3) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu signalizován, musí být neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit vhodným způsobem.

(4) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.

Oddíl 2

Osvětlování

§ 92

Místa se stálým osvětlením

(1) Stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují zaměstnanci, záchranné cesty (§ 107 odst. 3) a místo dosednutí záchranného zařízení (§ 27 odst. 3) musí mít v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti stálé osvětlení.

(2) Stálé osvětlení musí být umístěno tak, aby nemohlo přispívat ke vzniku nehod (oslněním apod.).

(3) Mobilní stroje musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny vlastními svítidly nebo musí být místo jejich činnosti osvětleno stálým osvětlením.

(4) Řídící stanoviště, záchranné cesty a místa, ve kterých by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením dostatečné intenzity.

(5) Pro případ selhání stálého osvětlení musí být na vrtbě, kromě vrtby, na které se pracuje jen za denního světla, nejméně 3 přenosná akumulátorová svítidla; na vrtbě, na kterou se vztahuje díl třetí hlavy druhé, postačují 2 svítidla. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s místem uložení těchto svítidel. Na pracovišti s nebezpečnými prostory musí být použita důlní osobní svítidla.

§ 93

Vybavení zaměstnanců osobními svítidly

(1) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít za tmy nebo snížené viditelnosti u sebe a na neosvětlených místech je musí mít rozsvícené.

(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do jeho odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý při jeho převzetí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závadu, která znemožňuje jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k poškození osobního svítidla, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat.

(3) V nebezpečných prostorech, při manipulaci s výbušninami a ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí být používána jen důlní osobní svítidla.

§ 94

Důlní osobní svítidla

(1) Důlní osobní svítidlo musí mít evidenční číslo.

(2) Důlní osobní svítidlo smí být vydáno jen čisté a uzamčené s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.

(3) Ten, kdo důlní osobní svítidlo převzal, je nesmí otevírat ani opravovat.

(4) Důlní osobní svítidlo musí být kontrolováno nejméně jednou za 3 měsíce.

Díl III

Strojní zařízení

§ 95

Vrátky pro dopravu hmot

(1) Vrátek musí být umístěn tak, aby obsluha nebyla ohrožena přepravovaným nebo zdvihaným břemenem.

(2) Hlavní vypínač nesmí být umístěn v prostoru mezi dopravovanou hmotou a vrátkem.

(3) Bezpečnost zakotvení vrátku musí být nejméně jedenačtvrtnásobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.

(4) Při používání dvoububnového vrátku na přepravu jen jedním lanem musí být druhé lano na bubnu zajištěno.

(5) Konec lana musí být upevněn na buben vrátku. Při největším odvinutí musí na bubnu zůstat alespoň 3 závity lana.

(6) Navíjené lano se nesmí usměrňovat rukou.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí i pro vrtné vrátky, není-li v § 96 stanoveno jinak.

§ 96

Vrtné vrátky

(1) Navíjené lano smí být usměrňováno jen zařízením k tomu určeným.

(2) Třecí vrátek musí být připevněn na základový rám vrtné věže. Jeho ovládací páky se musí dát zajistit v zabrzděné poloze tak, aby nemohlo dojít k samovolnému odbrzdění.

(3) Ruční vrátek musí být připevněn k základovému rámu nebo na nohu vrtné věže.

§ 97

Viják

(1) Viják musí mít zařízení, které zabraňuje překřížení lana na cívce vijáku.

(2) Při práci s vijákem smí být použito jen měkké lano určené provozní dokumentací, které je bez uzlů a poškození. Počáteční bezpečnost lana musí být nejméně čtyřnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(3) Obsluhovat viják smí jen předák nebo jiný technickým dozorem určený zaměstnanec. Při obsluze vijáku nesmí obsluha vykonávat žádné jiné úkony.

(4) Při mechanickém šroubování a rozšroubovávání nářadí pomocí vijáku musí být lano upevněno na rameni kleští (§ 100).

(5) Není-li viják obsluhován, nesmí na něm zůstat lano.

§ 98

Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot

(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

• a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

• b) u vrátků určených ke zdvihání hmot nejméně pětinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku.

(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

• a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o víc než polovinu svého průměru,

• b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

• c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramene v kterémkoli úseku lana hodnotu větší než 20 % celkového nosného průřezu lana,

• d) při poškození lana, jakým je například uzel, smyčka nebo vytlačená vložka, které se nedá odstranit zkrácením lana,

• e) jestliže se na kterémkoli místě objeví vydutí, značná koroze, přetržený pramen nebo jiné závažné poškození.

(3) Spojovací zařízení musí být zajištěno proti samovolnému odpojení a musí být k lanu připojeno úvazkem.

(4) Oka ocelových lan musí být opatřena ocelovou vložkou nebo srdcovkou a musí být zhotovena zápletem, zalitím nebo nalisováním nebo zajištěna nejméně 3 lanovými svorkami s tím, že mezi svorkami je nutné ponechat vzdálenost rovnající se pěti až šestinásobku průměru lana.

§ 99

Ocelová lana na vrtbách

(1) Pro ocelová lana na vrtbách musí být dokumentace o lanech, především osvědčení výrobce o jakosti lana a atest obsahující výsledky zkoušek lana. Pro používaná lana musí být vedeny záznamy o posunu lana podle odpracovaných tunokilometrů, přehled o závadách na laně, rozhodnutí a záznamy o používání, vyřazení a výměně lana a výsledky defektoskopických kontrol lana.

(2) Trvalá bezpečnost kladkostrojového lana a lana pro těžební zařízení musí být nejméně dvaapůlnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(3) Trvalá bezpečnost kotevních lan vrtné soupravy musí být nejméně třiapůlnásobná vzhledem k výrobcem určenému tahu v laně.

(4) Způsob zjišťování trvalé bezpečnosti lana, jakož i kritéria a pokyny pro posun kladkostrojového lana podle odpracovaných tunokilometrů, krácení, odložení a výměnu lana určí vedoucí pracovník.

(5) Pro ocelová lana na vrtbách platí také § 98 odst. 2 až 4.

§ 100

Kleště

Po upnutí kleští a během vyvolání kroutícího momentu je zakázáno zdržovat se v okruhu dosahu kleští.

§ 101

Výplachové čerpadlo

(1) Výplachové čerpadlo musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným zařízením, které se samočinně uvede do činnosti při tlaku převyšujícím nejvyšší provozní tlak.

(2) Na výplachovém čerpadle musí být uveden nejvýše přípustný provozní tlak a při tlaku vyšším než 3 MPa také kalibrační hodnoty pojistných prvků.

(3) Vřeteno ventilu a střižný kolík musí být zabezpečeny krytem zabraňujícím úletu úlomků kovu v případě přestřižení kolíku pojistného ventilu.

(4) Výplachové čerpadlo s provozním tlakem nad 3 MPa musí umožňovat kompenzaci tlakových rázů.

§ 102

Výplachová hlava

Závěs výplachové hlavy musí být zajištěn proti vysmeknutí.

§ 103

Zařízení na přípravu a čištění vrtného výplachu

(1) Při provozu vibračního síta se na ně nesmí vstupovat.

(2) Vakuový odplyňovač musí mít regulátor podtlaku.

(3) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu musí mít vrtná souprava odplyňovač a potrubí na odvod uvolněného plynu.

§ 104

Zařízení na výrobu a rozvod stlačeného vzduchu

(1) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(2) Pojistný ventil musí zajistit, aby při jmenovitém výkonu kompresoru nemohlo dojít k překročení dovoleného provozního tlaku o více než 10 %.

(3) Filtr vzduchu nasávaného kompresorem musí být z nehořlavého materiálu.

(4) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60 °C.

(5) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky ani mechanické nečistoty.

§ 105

Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí

Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění

• a) u odlučovače a dochlazovače jednou za rok,

• b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jednou za 3 roky,

• c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.

§ 106

Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí

(1) Na kompresor na zemní plyn a jeho rozvodná potrubí se vztahují obdobně ustanovení § 104 a 105 s tím, že těsnění rozvodného potrubí a kryty musí být z nehořlavého materiálu. Kompresor musí být dále vybaven

• a) automatickým zařízením, které zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

• b) automatickým hasicím zařízením nebo zařízením pro nepřetržité zjišťování koncentrace hořlavých plynů v ovzduší, které při překročení vedoucím pracovníkem určené koncentrace bude tento stav signalizovat do dispečinku nebo na jiné určené místo se stálou obsluhou a současně automaticky zastaví chod kompresoru,

• c) automatickou signalizací dosažení nejvyšších dovolených teplot na výstupu z kompresoru.

(2) Čištění tlakových filtrů se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.

(3) Tlakový filtr lze otevřít, pokud se v jeho blízkosti nenachází nepovolané osoby ani otevřený oheň, filtr je bez tlaku a jsou uzavřeny armatury na připojovacích potrubích.

(4) Při profukování tlakového filtru není dovoleno manipulovat s hlavními uzávěry.

HLAVA ČTVRTÁ

CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

Díl I

Cesty pro chůzi a dopravu

§ 107

Cesty pro chůzi

(1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý prostor, který je určen pro chůzi. Prostory, které se nesmí používat pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit jiným způsobem. Za chůzi se považuje i lezení po žebříku.

(2) Cestu pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněnou a tak, aby chůze po ní byla bezpečná a aby svým provedením odpovídala předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším než 30 ° je nutno vybavit držadly a stupadly, popřípadě schody nebo žebříky.

(3) Cesta určená pro únik zaměstnanců z míst ohrožených havárií (záchranná cesta) musí být trvale volně průchodná, udržována v dobrém stavu a označena s udáním směru úniku. Počet, rozmístění a rozměry záchranných cest a nouzových východů musí být určeny v závislosti na využívání, vybavení a rozměrech pracoviště a nejvyšším možném počtu přítomných zaměstnanců.

(4) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další podélnou tyčí přibližně v polovině výšky.

(5) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

§ 108

Rozměry cest pro chůzi

(1) Rozměry cest musí umožňovat bezpečnou chůzi a vyproštění postiženého při úrazu.

(2) Nelze-li ze závažných důvodů dodržet výšku 2,1 m nebo šířku 0,8 m, musí být místa zmenšených průřezů cest pro chůzi výrazně označena.

§ 109

Žebřík

(1) Žebřík se staví tak, aby byl zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami nebo stupadly větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Je-li více žebříků nad sebou, musí být stavěny tak, aby kryly výstupní otvory. Přesah žebříku nad výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná madla.

(2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.

(3) Při nastavení žebříku nesmí být v místě spojení sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna.

(4) Žebřík a stupadlový žebřík delší než 5 m musí být od výšky 3 m vybaven ochranným košem nebo jiným bezpečnostním zařízením.

§ 110

Dopravní cesty

(1) Dopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční nebo strojní dopravu osob nebo nákladů s výjimkou pozemních komunikací.^18)

(2) Přístup k dopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.

Díl II

Doprava

§ 111

Provoz na dopravních cestách

(1) Provoz na dopravních cestách se řídí zvláštním právním předpisem.^19)

(2) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého zacvičuje na příkaz zaměstnavatele. Dovolit spolujízdu osob smí jen na těch dopravních prostředcích, které jsou k tomu přizpůsobeny výrobcem.

(3) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestu, musí věnovat zvýšenou pozornost provozu vozidel.

(4) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí.

§ 112

Doprava hmot a předmětů

(1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.

(2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty.

(3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoli hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.

(4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti posunutí a převrácení.

(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.

(6) Výklopné a samovýklopné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při přepravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.

Díl III

Skladování hmot a materiálů

§ 113

Společná ustanovení

(1) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(2) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 a § 114 a 115 platí i pro přechodné uložení hmot a materiálů.

§ 114

Skladování sypkých hmot

Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin dovoleného dosahu nakládacího stroje a aby nevznikaly převisy.

§ 115

Skladování ostatních materiálů

(1) Zařízení pro skladování hmot a materiálů, popřípadě opěrné konstrukce musí být zhotoveny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odběr materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce.

(2) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a nemají úchytné prvky umožňující bezpečné uchopení, popřípadě zavěšení pomocí oka, držadla apod., smí být ukládány jen na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.

(3) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.

(4) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na sebe jen do výšky 2 m. Dlouhé a oblé předměty je nutno zajistit proti sesunutí.

(5) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládaní mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesutí.

(6) Nádoby s kapalinami nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně stabilizovány, popřípadě jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.

(7) Kyseliny a jiné nebezpečné látky je nutno skladovat v obalech s označením druhu látky.

(8) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem smí být prováděno ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se zaměstnanec vzdálil na bezpečné místo.

HLAVA PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 116

Přechodná ustanovení

(1) Objekty a zařízení uvedené do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání.

(2) Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky uvede zaměstnavatel do souladu s ní nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti.

§ 117

Výjimky

Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

§ 118

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 33/1981 Sb.).

• 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 18/1986 Sb. ).

• 1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 6/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve znění výnosu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, vyhlášky č. 72/1988 Sb., výnosu č. 443/1990 Sb. a vyhlášky č. 340/1992 Sb.

ČÁST DRUHÁ

§ 119

Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990, kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje článek VI.

ČÁST ČTVRTÁ

§ 121

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.

Předseda:

doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu vrtu

• 1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje:

• a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu,

• b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů,

• c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace,

• d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin,

• e) karotážní měření,

• f) izolaci vrstev,

• g) požadavky na čerpací pokusy,

• h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace).

• 1. Technická část projektu vrtu vždy určuje:

• a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí,

• b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu,

• c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony,

• d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily,

• e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek,

• f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů,

• g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu,

• h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin,

• i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí,

• j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci,

• k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti,

• l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu,

• m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu,

• n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí,

• o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery),

• p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma,

• q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem.

• 1. Přílohy technické části projektu vždy tvoří:

• a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu,

• b) prostorový průběh usměrněného vrtu,

• c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro těžbu nerostů loužením

Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje:

• a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole,

• b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami,

• c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků,

• d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti,

• e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby,

• f) velikost ochranných pilířů a bariér,

• g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků,

• h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku,

• i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod,

• j) používaná elektrická a strojní zařízení,

• k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur

Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje:

• a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,

• b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,

• c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy,

• d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin,

• e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze,

• f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro geofyzikální práce

Projekt geofyzikálních prací vždy určuje:

• a) oblast, rozsah a druh prováděných prací,

• b) předpokládaný začátek a ukončení prací,

• c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,

• d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Zásady bezpečného zajištění a likvidace vrtů a sond

I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond

• a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou.

• b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení.

• c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru.

II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond

• a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem.

• b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží.

• c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

• d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.

• e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Minimální technické požadavky na bezpečné zajištění a likvidaci vrtů a sond

• 1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu

Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).

[image omitted]

obr. 1.1

• 1. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě

Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2).

V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3).

[image omitted]

obr. 2.1

[image omitted]

obr. 2.2

[image omitted]

obr. 2.3

• 1. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy

Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2).

[image omitted]

obr. 3.1

[image omitted]

obr. 3.2

• 1. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic

Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).

Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).

Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).

[image omitted]

obr. 4.1

[image omitted]

obr. 4.2

[image omitted]

obr. 4.3

• 1. Izolace mezikruží

Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4.

V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem.

• 1. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem

Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.

Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).

[image omitted]

obr. 6.1

^1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.

^2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

^3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

^4) § 133 odst. 3 zákoníku práce.

^5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.

^6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

^7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.

^8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

^9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

^10) Zákon č. 22/1997 Sb.

^11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb.

^12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.

^13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu.

^14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.

^15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.

^16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb. ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par. ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.

^17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.

^18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

^19) Vyhláška č. 99/1989 Sb.

^20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.

^21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití. ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace. ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů.

^23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.