Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků

§ 1

Odběr vzorků zemědělských půd

(1) Půdní vzorky pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do 31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního roku.

(2) Vzorek pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí, nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou plodinou a jednotným hnojením.

(3) Plocha a hloubka pro odběr jednoho vzorku agrochemického zkoušení zemědělských půd je v průměru

• a) u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí vždy na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm,

• b) u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,

• c) u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,

• d) u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm,

• e) u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm.

(4) Monitoring zemědělských půd je tvořen sadou stálých monitorovacích ploch o velikosti 25 x 40 m. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) provádí odběr půdních vzorků z těchto ploch v pravidelných intervalech, a to ze dvou až tří horizontů v závislosti na kultuře. Základní interval pro vzorkování je 6 let. Ze všech monitorovacích ploch se odebírají 4 směsné půdní vzorky z každého horizontu.

(5) Hloubka odběru půdních vzorků pro účely monitoringu zemědělských půd pro jednotlivé kultury

• a) u orné půdy se vzorky odebírají z ornice z hloubky 0 až 25 cm a z podorničí z hloubky 35 až 60 cm, přičemž přechodová vrstva mezi horizonty se z odběru vylučuje,

• b) u trvalých travních porostů se odběr provádí odděleně z vrstev půdy do 10 cm (poddrnová vrstva), přičemž svrchní drnová vrstva zeminy se z odběru odstraňuje, dále z vrstvy 11 až 25 cm a vrstvy 26 až 40 cm,

• c) u ovocných sadů a vinic se odebírá vzorek do hloubky 30 cm a druhý z hloubky 31 až 60 cm,

• d) u chmelnic se z odběru vylučuje svrchních 10 cm půdy a vzorek se odebírá z hloubky 11 až 40 cm a druhý z hloubky 41 až 60 cm.

(6) Podrobnosti metod odběru vzorků ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách.

Zjišťované vlastnosti zemědělských půd

§ 2

(1) V půdních vzorcích pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se zjišťuje

• a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění,

• b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku,

• c) kationtová výměnná kapacita součtovou metodou.

(2) V půdních vzorcích z pozemků, kde jsou zvýšené nároky na odběr stopových prvků, se dále výběrově zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu.

(3) V půdních vzorcích z vybraných zájmových oblastí a intenzivně obhospodařovaných oblastí se výběrově stanovují parametry charakterizující organickou hmotu půdy.

(4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje

• a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků,

• b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků,

• c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let,

• d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků,

• e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek.

(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.

(6) V půdních vzorcích z monitoringu zemědělských půd a z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo hrozí-li poškození půdní úrodnosti, sleduje ústav vybrané rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle konkrétního rizika ústav posuzuje a vyhodnocuje i jiné parametry než uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

(1) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu ve formátu předepsaném ústavem do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů.

(3) Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 4

Odběr půdních vzorků lesních pozemků

(1) Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální půdou.

(2) Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 40 cm.

(3) Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa (souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se předávají ústavu k analýze.

§ 5

Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků

(1) Rozborem půdních vzorků se stanoví

• a) v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní reakce (pH), organická hmota půdy, fosfor, draslík, vápník a hořčík, případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky,

• b) v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, přístupné živiny a případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky.

(2) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory lesních pozemků se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd

• 1. Rizikové prvky a látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a při ohrožení kvality zemědělské půdy

As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn

Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 12 individuálních uhlovodíků:

[naftalen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd) pyren]

Polychlorované bifenyly (PCB)

Persistentní organochlorové pesticidy

Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) [suma PCDD a PCDF vyjádřená v toxických ekvivalentech Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (toxických ekvivalenčních faktorů), 2005]

C10-C40

• 1. Parametry sledované při monitoringu půd

objemová vlhkost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, maximální kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita, zrnitost

Rizikové prvky: As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Hg

Přístupné živiny: P, K, Mg, Ca a pH

Přístupné mikroelementy: B, Mn, Zn, Cu, Fe

Stanovení organické hmoty půdy (Cox, Ctot, Ntot, glomalin, případně další markery)

Dusík minerální

Sorpční kapacita půdy

Mikrobiologický rozbor

Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16 individuálních uhlovodíků:

[naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren]

Polychlorované bifenyly (PCB)

Perzistentní organochlorové pesticidy

Rezidua pesticidů

C10-C40

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

Metody používané pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd a lesních pozemků

Číslo postupu ústavu1)	Název postupu
10600.1	Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS
10610.1	Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS
30010.1	Úprava půdních vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory
30011.1	Úprava čerstvých půdních vzorků
30012.1	Úprava půdních vzorků lyofilizací
30013.1	Úprava půdních vzorků pro stanovení organických kontaminantů
30020.1	Stanovení vlhkosti gravimetricky
30030.1	Orientační stanovení obsahu uhličitanů
30033.1	Kvantitativní stanovení obsahu uhličitanů gravimetricky
30040.1	Stanovení výměnného pH půd extrakcí 0,01M CaCl2
30068.1	Příprava půdního extraktu podle Mehlicha 3
30071.1	Stanovení vápníku a hořčíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAAS
30072.1	Stanovení fosforu v extraktu podle Mehlicha 3 spektrofotometricky
30073.1	Stanovení draslíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAES
30074.1	Analýza extraktu podle Mehlicha 3 metodou ICP-OES
30180.1	Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity podle Mehlicha
30181.1	Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha
30182.1	Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha
30210.1	Stanovení kationtové výměnné kapacity součtovou metodou
30230.1	Příprava extraktu pro stanovení aktuální kationtové výměnné kapacity a výměnných kationtů
30234.1	Stanovení výměnné acidity titrací
30235.1	Výpočet aktuální kationtové výměnné kapacity a stupně nasycení
30236.1	Stanovení výměnných kationtů metodou ICP-OES
30240.1	Stanovení obsahu skeletu
30250.1	Stanovení zrnitostního složení
30260.1	Orientační určení druhu půdy hmatovou zkouškou
30270.1	Stanovení fyzikálních vlastností půd
30280.1	Příprava půdního extraktu DTPA-TEA
30282.1	Analýza půdního extraktu DTPA-TEA (podle Lindsaye a Norvella) metodou ICP-OES
30290.1	Příprava půdního extraktu vodou za varu (podle Bergera a Truoga)
30292.1	Stanovení boru metodou ICP-OES
30300.1	Příprava půdního extraktu AO-OA
30350.1	Extrakce půd lučavkou královskou
30360.1	Extrakce půd 2M kyselinou dusičnou
30460.1	Stanovení rtuti na přístroji AMA-254
30500.1	Analýza mineralizátů metodou ICP-OES
30600.1	Extrakce půd 1M roztokem dusičnanu amonného
30630.1	Analýza půdního extraktu metodou ICP-MS
30660.1	Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou HPLC
30670.1	Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou GC-MS/MS
30680.1	Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS
30690.1	Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS
30720.1	Stanovení obsahu minerálního oleje (NEL) metodou GC/FID
30930.1	Příprava vzorků a extrakce pro stanovení dusičnanového a amonného dusíku
30932.1	Stanovení dusičnanového dusíku metodou UV spektrofotometrie
30936.1	Stanovení amonného dusíku spektrofotometricky
30980.2	Stanovení obsahu COX, CTOT, NTOT a glomalinu metodou NIRS
31050.1	Měření bazální respirace, substrátem indukované respirace a respiračních růstových křivek systémem OxiTop
31080.1,30934.1	Krátkodobá nitrifikační aktivita (SNA)

^1^) Jednotné pracovní postupy – Analýza půdy, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd

• 1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III)

Orná půda

| obsah | FOSFOR (mg.kg-1) | DRASLÍK (mg.kg-1) | HOŘČÍK (mg.kg-1) | | | | | | | půda | půda | | | | | | | | | SP1) | ICP-OES2) | lehká | střední | těžká | lehká | střední | těžká | | | nízký | do 50 | do 55 | do 100 | do 105 | do 170 | do 80 | do 105 | do 120 | | vyhovující | 51–80 | 56–85 | 101–160 | 106–170 | 171–260 | 81–135 | 106–160 | 121–220 | | dobrý | 81–115 | 86–125 | 161–275 | 171–310 | 261–350 | 136–200 | 161–265 | 221–330 | | vysoký | 116–185 | 126–200 | 276–380 | 311–420 | 351–510 | 201–285 | 266–330 | 331–460 | | velmi vysoký | nad 185 | nad 200 | nad 380 | nad 420 | nad 510 | nad 285 | nad 330 | nad 460 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Trvalé travní porosty

| obsah | FOSFOR (mg.kg-1) | DRASLÍK (mg.kg-1) | HOŘČÍK (mg.kg-1) | | | | | | | půda | půda | | | | | | | | | SP | ICP-OES | lehká | střední | těžká | lehká | střední | těžká | | | nízký | do 25 | do 25 | do 70 | do 80 | do 110 | do 60 | do 85 | do 120 | | vyhovující | 26–50 | 26–55 | 71–150 | 81–160 | 111–210 | 61–90 | 86–130 | 121–170 | | dobrý | 51–90 | 56–100 | 151–240 | 161–250 | 211–300 | 91–145 | 131–170 | 171–230 | | vysoký | 91–150 | 101–165 | 241–350 | 251–400 | 301–470 | 146–220 | 171–245 | 231–310 | | velmi vysoký | nad 150 | nad 165 | nad 350 | nad 400 | nad 470 | nad 220 | nad 245 | nad 310 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Sady a vinice (speciální kultury)

| obsah | FOSFOR (mg.kg-1) | DRASLÍK (mg.kg-1) | HOŘČÍK (mg.kg-1) | | | | | | | půda | půda | | | | | | | | | SP | ICP-OES | lehká | střední | těžká | lehká | střední | těžká | | | nízký | do 55 | do 60 | do 100 | do 125 | do 180 | do 80 | do 105 | do 170 | | vyhovující | 56–100 | 61–110 | 101–220 | 126–250 | 181–310 | 81–180 | 106–225 | 171–300 | | dobrý | 101–170 | 111–185 | 221–340 | 251–400 | 311–490 | 181–320 | 226–365 | 301–435 | | vysoký | 171–245 | 186–265 | 341–500 | 401–560 | 491–680 | 321–425 | 366–480 | 436–580 | | velmi vysoký | nad 245 | nad 265 | nad 500 | nad 560 | nad 680 | nad 425 | nad 480 | nad 580 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Chmelnice

| obsah | FOSFOR (mg.kg-1) | DRASLÍK (mg.kg-1) | HOŘČÍK (mg.kg-1) | | | | | | | půda | půda | | | | | | | | | SP | ICP-OES | lehká | střední | těžká | lehká | střední | těžká | | | nízký | do 155 | do 170 | do 170 | do 220 | do 290 | do 135 | do 160 | do 210 | | vyhovující | 156–220 | 171–240 | 171–275 | 221–370 | 291–400 | 136–210 | 161–250 | 211–300 | | dobrý | 221–290 | 241–315 | 276–400 | 371–515 | 401–570 | 211–300 | 251–350 | 301–395 | | vysoký | 291–390 | 316–425 | 401–560 | 516–650 | 571–680 | 301–400 | 351–460 | 396–530 | | velmi vysoký | nad 390 | nad 425 | nad 560 | nad 650 | nad 680 | nad 400 | nad 460 | nad 530 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

^1^) stanovení spektrofotometricky

^2^) stanovení metodou ICP-OES

• 1. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách

% uhličitanů	hodnocení obsahu uhličitanů
0	žádný
0,1–0,5	nízký
0,6–3,0	střední
3,1–5,0	vysoký
nad 5,0	velmi vysoký

• 1. Kritéria pro hodnocení půdní reakce

hodnota pH	půdní reakce
do 4,5	extrémně kyselá
4,6–5,0	silně kyselá
5,1–5,5	kyselá
5,6–6,5	slabě kyselá
6,6–7,2	neutrální
7,3–7,7	alkalická
nad 7,7	silně alkalická

• 1. Potřeba vápnění

Orná půda a ovocné sady

| lehká půda | střední půda | těžká půda | | | | | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | do 4,4 | 1,20 | do 4,5 | 1,50 | do 4,5 | 1,70 | | 4,6–5,0 | 0,80 | 4,6–5,0 | 1,00 | 4,6–5,0 | 1,25 | | 5,1–5,5 | 0,60 | 5,1–5,5 | 0,70 | 5,1–5,5 | 0,85 | | 5,6–5,7 | 0,30 | 5,6–6,0 | 0,40 | 5,6–6,0 | 0,50 | | | | 6,1–6,5 | 0,20 | 6,1–6,5 | 0,25 | | | | | | 6,6–6,7 | 0,20 |

Trvalé travní porosty

| lehká půda | střední půda | těžká půda | | | | | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | do 4,5 | 0,50 | do 4,5 | 0,70 | do 4,5 | 0,90 | | 4,6–5,0 | 0,30 | 4,6–5,0 | 0,50 | 4,6–5,0 | 0,70 |

Vinice

| lehká půda | střední půda | těžká půda | | | | | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | pH | t CaO.ha-1 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | do 4,5 | 0,60 | do 4,5 | 1,00 | do 4,5 | 1,30 | | 4,6–5,0 | 0,45 | 4,6–5,0 | 0,70 | 4,6–5,0 | 0,90 | | 5,1–5,5 | 0,30 | 5,1–5,5 | 0,50 | 5,1–5,5 | 0,60 | | 5,6–6,0 | 0,20 | 5,6–6,5 | 0,30 | 5,6–6,5 | 0,40 | | | | | | 6,6–6,9 | 0,20 |

Chmelnice

| pH | lehká půda | střední půda | těžká půda | | t CaO.ha-1 | | | | | --- | --- | --- | --- | | do 4,5 | 0,60 | 1,00 | 1,30 | | 4,6–5,0 | 0,45 | 0,70 | 0,90 | | 5,1–5,5 | 0,30 | 0,50 | 0,60 | | 5,6–6,5 | 0,20 | 0,30 | 0,40 | | 6,6–6,9 | 0,20 | 0,20 | 0,20 |