Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

• 1. Nadpis části první zní: „POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU“.

• 1. § 1 včetně nadpisu zní:

㤠1

Předmět úpravy

Zákon upravuje státní podporu

• a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jímž se rozumí pojištění:

• 1. krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo

• 1. dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo

• 1. investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, nebo

• 1. vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, nebo

• 1. úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, nebo

• 1. bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, nebo

• 1. rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění,

• b) financování vývozu formou

• 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo

• 1. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“).“.

• 1. § 2 včetně poznámky č. 1a) zní:

㤠2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem^1) a uskutečňuje vývoz,

• b) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem^1) a která vyrábí nebo poskytuje služby nebo která zajišťuje výrobu zboží nebo poskytování služeb určených pro vývoz,

• c) bankou výrobce banka, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz,

• d) bankou vývozce banka, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem,

• e) vývozním úvěrem finanční prostředky poskytnuté fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) na základě smlouvy nebo vývozní dodavatelský úvěr,

• f) smlouvou o vývozu smlouva mezi vývozcem a dovozcem,

• g) investicí v zahraničí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená právnickou osobou, která je podnikatelem^1) se sídlem na území České republiky, za účelem založení nebo získání nebo rozšíření majetkové účasti na podnikání mimo území České republiky, a to na dobu nejméně tří let,

• h) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi,

• i) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraniční osobou z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle,

• j) hostitelským státem území cizího státu, do kterého směřuje investice v zahraničí, která má být předmětem pojištění, respektive zvýhodněného financování,

• k) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka“) na základě povolení dle zvláštního zákona,^1a) které souvisejí s vývozem,

• l) finančními zdroji finanční prostředky získané zejména prodejem dluhopisů a na základě smluv o úvěru,

• m) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy,

• n) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok,

• o) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací,

• p) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení kursových a úrokových rizik,

• r) mezibankovními platbami převod peněžních prostředků mezi bankami,

• s) vývozním dodavatelským úvěrem vývozcem smluvně poskytnutý časový odstup mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění,

• t) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích,

• u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných úvěrů z uzavřených pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků, snížený o řádně uhrazené splátky těchto úvěrů a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty,

• v) pozitivním ohodnocením přijatelnosti dosažení investičního stupně pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů,

• x) specializovanou institucí zahraniční osoba, která v souladu se svým oprávněním ohodnotí důvěryhodnost banky vývozce a banky výrobce,

• y) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky,

• z) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky.

^1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V nadpisu § 3 se slova „a poskytnutí zvýhodněného financování“ nahrazují slovy „, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů“.

• 1. § 3 odst. 1 zní:

„(1) Podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů je, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice bude tvořit nejméně 60 % hodnoty vývozu. Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu stanoví Ministerstvo financí právním předpisem. Hodnota vývozu je cena sjednaná mezi vývozcem a dovozcem.“.

• 1. § 3 odst. 2 zní:

„(2) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) a zvýhodněném financování podle § 1 písm. b) bodu 1 se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí; u úvěrů poskytovaných vývozci, výrobci, bance vývozce nebo bance výrobce se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti banky vývozce, banky výrobce a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.“.

• 1. § 3 odst. 3 zní:

„(3) Poskytnutí zvýhodněného financování a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) podle § 1 písm. a). Na rizika spojená se zvýhodněným financováním, na která se nevztahuje pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, poskytuje vývozce, banka vývozce, výrobce a banka výrobce zajištění přímo exportní bance, s výjimkou uvedenou v § 8 odst. 5.“.

• 1. V nadpisu § 4 se slovo „Pojišťování“ nahrazuje slovem „Pojištění“.

• 1. § 4 odst. 1 věta první zní: „Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna.“.

• 1. § 4 odst. 1 věta druhá včetně poznámky č. 2a) zní: „Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy.^2a)

^2a) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 4 odst. 1 se za větu druhou vkládá tato věta: „Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“.

• 1. V § 4 odst. 2 se slova „České exportní banky“ nahrazují slovy „exportní banky“. Tečka na konci věty se vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou dočasného nabývání podílů na jmění dlužníka s cílem zajištění vymáhatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi. Dočasné nabývání podílů podléhá souhlasu Ministerstva financí.“.

• 1. § 4 odst. 3 včetně poznámky č. 5a) zní:

„(3) Fondy^5) pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními předpisy.^5a) S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů.

^5a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.“.

• 1. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti.

(6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády.

(7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8.

• 1. V § 4 odst. 8 se slova „dvakrát ročně“ nahrazují slovem „pololetně“.

Písmeno a) zní:

• „a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci pojišťovny,“.

• 1. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice“ nahrazují slovy „předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice“.

• 1. V § 5 odst. 3 se poslední věta vypouští a doplňuje se odstavec 4, který zní:

„(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.“.

• 1. Nadpis § 6 zní: „Zvýhodněné financování a úhrada úrokových rozdílů“.

• 1. § 6 odst. 1 věta první zní: „Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka.“.

• 1. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou“ vypouštějí a za větu druhou se vkládají tyto věty: „Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy.^2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“.

• 1. V § 6 odst. 1 se písmeno b) vypouští.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

• 1. § 6 odst. 2 zní:

„(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona.^10) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen „refinanční úvěry“), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen „přímé úvěry“), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, a to zejména ve formě úvěrů poskytovaných exportní bankou za účelem financování výroby pro vývoz a financování vývozu, a záruk za závazky vývozce, výrobce, banky vývozce a banky výrobce. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem; při vydání právního předpisu Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.“.

• 1. V § 6 odst. 3 se na konci věty tečka vypouští a připojuje se tento text: „, s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5. K dočasnému získávání majetkových podílů je třeba souhlasu Ministerstva financí.“.

• 1. V § 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 11, které znějí:

„(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky.

(5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9.

(6) V žádosti je vývozce povinen uvést

• a) své identifikační údaje,^6)

• b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

• c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem,

• d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice,

• e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce,

• f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu,

• g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje,^6)

• h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů,

• i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce

• a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3,

• b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz,

• c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno.

(8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 písm. b) bodu 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v jednom kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání vývozního dodavatelského úvěru.

(9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 5.

(11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.“.

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 12 až 18.

• 1. § 6 odst. 12 zní:

„(12) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,^5a) rozdíly mezi náklady a výnosy z operací s finančními deriváty, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“.

• 1. V § 6 odst. 13 se na konci věty tečka vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou vkladů od výrobců a vývozců.“.

• 1. V § 6 odst. 14 se za slovo „banka“ vkládá poznámka č. 11), která zní: