Nařízení vlády o ochraně před povodněmi

ČÁST PRVNÍ

VYMEZENÍ POJMŮ

§ 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• a) povodní přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může způsobit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný; povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy,

• b) přirozenou povodní povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 6 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při

• 1. dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,

• 1. déletrvajících vydatných dešťových srážkách, příp. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

• c) zvláštní povodní povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při

• 1. narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla,

• 1. poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl,

• 1. nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla,

• d) opatřeními k ochraně před povodněmi preventivní opatření, opatření při nebezpečí povodně a v době povodně a opatření po povodni,

• e) stupni povodňové aktivity míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu,

• f) povodňovými plány dokumenty, které obsahují způsob zajištěná včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity,

• g) povodňovými prohlídkami činnost, kterou se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodohospodářských dílech a v zátopových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky,

• h) povodňovými zabezpečovacími pracemi technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a v době povodně na vodních tocích, popřípadě na stavbách a zařízeních na vodních tocích, pozemcích při vodních tocích a v zátopových územích^1) ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků,

• i) povodňovými záchrannými pracemi technická a organizační opatření prováděná v době povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

ČÁST DRUHÁ

OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI

§ 2

Druhy opatření k ochraně před povodněmi

(1) Preventivní opatření jsou

• a) povodňové plány,

• b) povodňové prohlídky,

• c) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

• d) organizační a technická příprava povodňové ochrany,

• e) vytváření hmotných povodňových rezerv,

• f) stanovování zátopových území,

• g) vyklízení zátopových území,

• h) příprava účastníků povodňové ochrany.

(2) Opatření při nebezpečí povodně a v době povodně jsou

• a) činnost předpovědní povodňové služby,

• b) činnost hlásné povodňové služby,

• c) varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy,

• d) zřízení a činnost hlídkové služby,

• e) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

• f) povodňové zabezpečovací práce,

• g) povodňové záchranné práce,

• h) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní,

• i) evidenční a dokumentační práce.

(3) Opatření po povodni jsou

• a) obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území,

• b) zjišťování a oceňování povodňových škod,

• c) odstraňování povodňových škod,

• d) zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich nápravy,

• e) dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace.

(4) Opatřeními na ochranu před povodněmi ve smyslu § 17 až 21 zákona a tohoto nařízení vlády nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, hospodaření v povodí a činnosti vyvolané povodněmi.

§ 3

Stupně povodňové aktivity

(1) Rozsah opatření prováděných k ochraně před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje těmito 3 stupni povodňové aktivity:

• a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodohospodářských dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně,

• b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

• c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku v zátopovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů^2) a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

(2) Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány.^3) Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení povodňové aktivity informuje povodňový orgán ve svém územním obvodu podle povodňového plánu.

(3) Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování druhého a třetího stupně povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech.

§ 4

Povodňové plány

(1) Obsah povodňových plánů se dělí na

• a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku a směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

• b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi a úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,

• c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména zátopová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily a informační místa.

(2) Povodňovými plány územních celků jsou

• a) povodňové plány obcí, které zpracovávají povodňové orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,

• b) povodňové plány okresů, které zpracovávají okresní úřady,

• c) povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají správci vodohospodářsky významných vodních toků ve spolupráci se správci drobných vodních toků v povodí,

• d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.^4)

(3) Pro nemovitosti ohrožené povodněmi, které se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně,^5) zpracovávají povodňové plány jejich vlastníci, popřípadě uživatelé na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu, v němž vodohospodářský orgán určí rozsah zpracování povodňového plánu.

(4) U povodňových plánů územních celků (odstavec 2) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. U ostatních povodňových plánů (odstavec 3) zpracovatelé prověřují jejich aktuálnost při podstatné změně podmínek. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

(5) Věcnou a grafickou část povodňového plánu a jeho změny zpracovatelé předkládají příslušnému vodohospodářskému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem povodňového orgánu vyššího stupně. Ověřením souladu a přijetím se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně aktualizují a poskytují ji k využití povodňovým orgánům a ostatním účastníkům ochrany před povodněmi.

§ 5

Povodňové prohlídky

(1) Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání nebo letních přívalových dešťů.

(2) Zjistí-li povodňové orgány při povodňové prohlídce předměty nebo zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta vodního toku, uloží podle zvláštního zákona^6) jejich odstranění.

§ 6

Předpovědní a hlásná povodňová služba

(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků [§ 16 písm. e)].

(2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané přirozené nebo zvláštní povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a okresů a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi.^7) K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.

(3) Vlastník (uživatel) vodohospodářského díla oznamuje nebezpečí zvláštní povodně povodňovým orgánům a varuje bezprostředně ohrožené subjekty.

§ 7

Povodňové zabezpečovací a záchranné práce

(1) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména:

• a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

• b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,

• c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,

• d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

• e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodohospodářských děl zadržujících vodu,

• f) provizorní uzavírání protržených hrází,

• g) instalace protipovodňových zábran,

• h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

• i) opatření k omezení znečištění vody.

(2) Povodňové zabezpečovací práce provádějí správci vodních toků a vlastníci (uživatelé) dotčených objektů podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem vodohospodářsky významného vodního toku na celém vodním toku nebo uceleném povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodohospodářských dílech zařazených do I. a II. kategorie z hlediska odborného technickobezpečnostního dohledu,^8) které mohou ohrozit bezpečnost díla, se projednávají s organizací pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

(3) Povodňové záchranné práce zajišťují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi.

§ 8

Dokumentace a vyhodnocení povodní

(1) Účelem dokumentace je zabezpečení objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. Dokumentace se pořizuje

• a) záznamy v povodňové knize,

• b) průběžným zaznamenáváním vodních stavů a průtoků,

• c) průběžným zaznamenáváním údajů o provozu vodohospodářských děl ovlivňujících průběh povodně,

• d) označováním nejvýše dosažené hladiny vody,

• e) zaměřováním a zakreslováním zátopy,

• f) monitorováním kvality vody a možných zdrojů znečištění,

• g) fotografickými snímky a filmovými záznamy,

• h) účelovým terénním průzkumem a šetřením,

• i) vyhodnocením povodně a zpracováním zprávy o povodni.

(2) Povodňové orgány obcí a okresů a účastníci ochrany před povodněmi, jimž to ukládá toto nařízení, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita [§ 3 odst. 1 písm. b) a c)], došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do 1 měsíce po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do 6 měsíců po ukončení povodně.

(3) Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci vodohospodářsky významných vodních toků a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

(4) Zprávu o povodni předává povodňový orgán k využití povodňovému orgánu vyššího stupně.

§ 9

Povodňové orgány obcí

Povodňové orgány obcí^9) v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi

• a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, pokud se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 4 odst. 3), s povodňovým plánem obce,

• b) zpracovávají povodňový plán obce a na podkladě odborného stanoviska správce vodního toku a potvrzení okresního úřadu o souladu povodňového plánu obce s povodňovým plánem okresu jej schvalují,

• c) provádějí povodňové prohlídky,

• d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

• e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

• f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v obci s využitím varovného systému civilní ochrany,

• g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán okresu,

• h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

• i) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

• j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce ve veřejném zájmu,

• k) zajišťují nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

• l) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu okresu,

• m) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 10

Povodňové orgány okresů

Povodňové orgány okresů^10) v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi

• a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem okresu,

• b) zpracovávají povodňový plán okresu, po předložení správcům vodohospodářsky významných vodních toků k odbornému stanovisku a dále Ministerstvu životního prostředí k posouzení souladu věcné a grafické části s povodňovým plánem uceleného povodí jej schvalují,

• c) organizují provádění povodňových prohlídek,

• d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

• e) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území okresu, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních okresů, příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku a Český hydrometeorologický ústav,

• f) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

• g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

• h) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko hasičského záchranného sboru okresu,

• i) v nutných případech nařizují mimořádné manipulace na vodohospodářských dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci okresu,

• j) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc Armády České republiky,^11)

• k) spolupracují s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

• l) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,

• m) vedou záznamy v povodňové knize,

• n) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,