Zákon o jednacím řádu Senátu

(1) Usnesení Senátu, jímž se vyjádřil k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie^34a), zašle předseda Senátu tomuto orgánu, jakož i dalším orgánům Evropské unie podle rozhodnutí Senátu.

(2) O vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, předseda Senátu vždy informuje vládu a předsedu Poslanecké sněmovny.

(3) Vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, není překážkou vyjádření Senátu k pozici vlády k tomuto dokumentu; to platí i pro případné další vyjádření k pozměněnému dokumentu.

§ 119j

Není-li v § 119i stanoveno jinak, platí pro jednání Senátu o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie obdobně § 119c až 119h s tím, že lhůtu stanovenou v § 119d odst. 1 může pověřený výbor přiměřeně prodloužit.

Předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie

§ 119k

Bez předchozího souhlasu Senátu nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas

• a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

• b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii,

• c) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

• d) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu.

§ 119l

(1) Vláda předkládá Senátu návrh rozhodnutí podle § 119k spolu se svým stanoviskem.

(2) Předseda Senátu takový návrh neprodleně rozešle všem senátorům, přikáže jej výboru pověřenému projednáváním návrhů legislativních aktů a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jeho projednání; lhůta nesmí být kratší než 5 dnů. Oprávnění pověřeného výboru stanovené v § 119d odst. 4 platí obdobně.

(3) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovil souhlas.

(4) Předseda Senátu zařadí návrh rozhodnutí podle § 119k na pořad nejbližší schůze Senátu, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Senátu, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu.

(5) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovuje souhlas.

(6) Předseda Senátu neprodleně informuje o výsledku jednání Senátu vládu a předsedu Poslanecké sněmovny.

§ 119m

Bez předchozího souhlasu Senátu nelze rovněž za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas

• a) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,

• b) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

§ 119n

(1) Vláda předkládá Senátu stanovisko k návrhu rozhodnutí podle § 119m bezodkladně po jeho postoupení parlamentům členských států.

(2) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat tyto návrhy:

• 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu;

• 1. návrh na vyslovení nesouhlasu.

Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát vyslovil s návrhem rozhodnutí podle § 119m souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m.

(3) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat tyto návrhy:

• 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu;

• 1. návrh na vyslovení nesouhlasu.

Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119m vyslovuje souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m.

(4) Návrh rozhodnutí podle § 119m je odmítnut, vysloví-li s ním Senát nesouhlas ve lhůtě šesti měsíců od jeho postoupení parlamentům členských států. Předseda Senátu o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Poslanecké sněmovny, předsedu Evropské rady, předsedu Rady a předsedu Evropské komise.

(5) Není-li v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrhu rozhodnutí podle § 119m obdobně § 119l.

§ 119o

Jednání Senátu o změnách ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie přijatých zjednodušeným postupem

Rozhodnutí Evropské rady o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii projednává Senát jako mezinárodní smlouvu.

Žaloba týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem Evropské unie

§ 119p

(1) Návrh, aby Senát podal žalobu týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem podle práva Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“)^34c), je oprávněn podat pověřený výbor nebo skupina nejméně 17 senátorů. Návrh žaloby musí obsahovat text žaloby, na němž se má Senát usnést.

(2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Senátu, který jej neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům a zařadí jej na pořad nejbližší schůze Senátu tak, aby mohl být projednán nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie.

(3) K projednání návrhu žaloby je vždy pozván věcně příslušný člen vlády.

§ 119q

(1) Schválí-li Senát návrh žaloby, pověří senátora, případně též další vhodnou osobu, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem.

(2) Shledá-li pro to důvody, může Senát usnesení o pověření změnit.

§ 119r

(1) Předseda Senátu bezodkladně, nejpozději však 3 pracovní dny před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie, doručí usnesení Senátu o schválení návrhu žaloby spolu s textem žaloby vládě, jež je předá Evropskému soudnímu dvoru tak, aby byla dodržena stanovená lhůta.

(2) Předseda Senátu zašle usnesení a text žaloby podle odstavce 1 rovněž k informaci předsedovi Poslanecké sněmovny a vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem.

§ 119s

Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem poskytuje osobám pověřeným zastupováním Senátu podle § 119q veškerou potřebnou součinnost stran toho, jak v řízení vystupovat, aniž by tím byl dotčen jeho vztah k vládě a jejímu stanovisku k předmětu řízení.

ČÁST TŘINÁCTÁ

JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ SENÁTU

§ 120

(1) Návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou předseda Senátu postoupí neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákonného opatření Senátu výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákonného opatření projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu nejpozději do 5 dnů po projednání ve výborech.

(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákonného opatření Senátu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh zákonného opatření Senátu přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční.

§ 120a

Návrh zákonného opatření Senátu musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Senát usnést, a musí obsahovat součásti a přílohy stanovené zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv^54). Důvodová zpráva musí dále obsahovat prohlášení, že součástí navrhované právní úpravy nejsou věci, jejichž úpravu zákonným opatřením Senátu Ústava vylučuje, a odůvodnění, proč její přijetí nesnese odkladu^34d).

§ 121

Jednání výboru

(1) Při jednání výboru o návrhu zákonného opatření Senátu lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy:

• 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování,

• 1. návrh na schválení,

• 1. návrh na zamítnutí,

• 1. návrh pozměňovací.

(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh zákonného opatření Senátu s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal.

§ 122

Jednání Senátu

(1) Při jednání Senátu o návrhu zákonného opatření Senátu lze v obecné rozpravě podávat tyto návrhy:

• 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování,

• 1. návrh na schválení,

• 1. návrh na zamítnutí.

(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

(3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu zákonného opatření Senátu podrobnou rozpravu, ve které lze podávat odůvodněné pozměňovací návrhy. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu zákonného opatření Senátu přeruší. Pozměňovací návrhy se neprodleně zpřístupní všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů.

(4) Pokud byly k návrhu zákonného opatření Senátu podány pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb, může senátor navrhnout, aby bylo přikročeno k hlasování o nich bez přerušení jednání Senátu stanoveného v odstavci 3 větě druhé; o takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy.

(5) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

(6) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákonného opatření Senátu schvaluje.

§ 123

Zkrácené jednání

(1) Předloží-li vláda návrh zákonného opatření Senátu v době stavu ohrožení státu^32) nebo válečného stavu,^33) předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu zákonného opatření Senátu na schůzi Senátu. Současně předseda Senátu svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákonného opatření; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákonného opatření Senátu usnést do 72 hodin od jeho předložení vládou.

(2) V době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se návrh zákonného opatření Senátu ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát; ustanovení § 122 odst. 3 o přerušení jednání se nepoužije.

§ 124

Navrhovatel může vzít návrh zákonného opatření Senátu zpět do doby, než Senát přikročí k hlasování o něm.

§ 125

Není-li v § 120 až 124 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu podle § 123 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu.

§ 126

Podepisování zákonných opatření Senátu

(1) Zákonná opatření Senátu se uvádějí větou: „Senát se usnesl na tomto zákonném opatření Senátu:“.

(2) Předseda Senátu podepíše přijaté zákonné opatření Senátu a postoupí je k podpisu prezidentu republiky.

(3) Po podpisu zákonného opatření Senátu prezidentem republiky zašle předseda Senátu zákonné opatření Senátu k podpisu předsedovi vlády.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

PŘÍPRAVA NÁVRHŮ ZÁKONŮ PODÁVANÝCH SENÁTEM POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ A JEDNÁNÍ O NICH

§ 127

(1) Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně (dále jen „senátní návrh zákona“), může k projednání v Senátu navrhnout senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu (dále jen „navrhovatel senátního návrhu zákona“).

(2) Návrh senátního návrhu zákona musí obsahovat součásti a přílohy stanovené zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv^54).

(3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně jej rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení.

(4) Navrhovatel senátního návrhu zákona může vzít svůj návrh zpět, dokud Senát nepřistoupí k závěrečnému hlasování o něm.

§ 128

První čtení návrhu senátního návrhu zákona

(1) Návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona; po něm vystoupí zpravodaj.

(2) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby byl návrh senátního návrhu zákona vrácen navrhovateli senátního návrhu zákona k dopracování, nebo aby byl zamítnut. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, přikáže Senát návrh senátního návrhu zákona k projednání výboru, popřípadě výborům. Přikáže-li Senát návrh senátního návrhu zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.

(3) Lhůta k projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání.

(4) Lhůtu uvedenou v odstavci 3 může Senát zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele senátního návrhu zákona lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů.

§ 129

Jednání výborů

(1) Při jednání výboru o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy:

• 1. návrh na schválení,

• 1. návrh na zamítnutí,

• 1. návrh pozměňovací,

• 1. návrh na odročení.

(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh senátního návrhu zákona s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal.

§ 130

Druhé čtení návrhu senátního návrhu zákona

(1) Návrh senátního návrhu zákona odůvodní na schůzi Senátu navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona.

(2) Při jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy:

• 1. návrh na vrácení návrhu senátního návrhu zákona výboru k novému projednání,

• 1. návrh na schválení,

• 1. návrh na zamítnutí,

• 1. návrh na odročení.

(3) V návrhu uvedeném v odstavci 2 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem.

(4) O návrzích uvedených v odstavci 2 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

(5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 2 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu senátního návrhu zákona podrobnou rozpravu, ve které lze podávat odůvodněné pozměňovací návrhy. Byl-li podán pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu senátního návrhu zákona přeruší. Pozměňovací návrhy se neprodleně zpřístupní všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb a k úpravám, které vyplývají z podaných pozměňovacích návrhů.

(6) Pokud byly k návrhu senátního návrhu zákona podány pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb, může senátor navrhnout, aby bylo přikročeno k hlasování o nich bez přerušení jednání Senátu stanoveného v odstavci 5 větě druhé; o takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy.

(7) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

(8) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh senátního návrhu zákona schvaluje, pokud o návrhu na schválení nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy.

(9) Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona schválen, pověří Senát předsedu Senátu, aby senátní návrh zákona podal Poslanecké sněmovně. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil senátní návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně.

Jednání o návrzích zákonů vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu jako navrhovateli k dopracování

§ 130a

(1) Vrátí-li Poslanecká sněmovna návrh zákona Senátu jako navrhovateli k dopracování, zařadí jej předseda Senátu na pořad nejbližší schůze Senátu.

(2) Vrácený návrh zákona uvede senátor pověřený Senátem, aby odůvodnil návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Není-li pověřený senátor přítomen, určí senátora uvádějícího vrácený návrh zákona Senát. Poté je otevřena rozprava, v jejímž průběhu je možné navrhnout, aby byl vrácený návrh zákona schválen, zamítnut, jednání o něm odročeno, nebo aby byl přikázán výboru či výborům k novému projednání; o návrzích se hlasuje v uvedeném pořadí.

(3) Přikáže-li Senát vrácený návrh zákona výboru k novému projednání, současně určí, kdo bude v Senátu a jeho orgánech plnit funkci navrhovatele vráceného návrhu zákona.

(4) Nestanoví-li Senát jinak, činí lhůta pro nové projednání vráceného návrhu zákona ve výboru 30 dnů.

§ 130b

Při jednání o vráceném návrhu zákona postupuje výbor obdobně podle § 129.

§ 130c

Po projednání vráceného návrhu zákona výborem, anebo po uplynutí lhůty pro opětovné zařazení vráceného návrhu zákona na pořad schůze Senátu, jedná Senát o vráceném návrhu zákona obdobně podle § 130.

§ 131

Není-li v § 127 až 130c stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích senátních návrhů zákonů nebo o vrácených návrzích zákonů obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů.

ČÁST PATNÁCTÁ

JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY

§ 131a

(1) Je-li Senátu předložen

• a) návrh na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo

• b) návrh na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky,

postoupí jej předseda Senátu neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Je-li Senátu předložena

• a) informace o rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky, nebo

• b) informace o rozhodnutí vlády o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, anebo o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky,

postupuje předseda Senátu obdobně jako při předložení návrhů podle odstavce 1.

(3) Organizační výbor přikáže návrh uvedený v odstavci 1 nebo informaci uvedenou v odstavci 2 výboru, popřípadě výborům. Jde-li o návrh uvedený v odstavci 1, doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu.

(4) Přikáže-li organizační výbor návrh uvedený v odstavci 1 více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.

(5) Lhůta k projednání návrhu uvedeného v odstavci 1 ve výborech je 30 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Jestliže vláda označila návrh za naléhavý, může organizační výbor lhůtu zkrátit.

Jednání výborů

§ 131b

(1) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. a) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát rozhodl, že Česká republika se zúčastní v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je členem.

(2) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. b) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát vyslovil souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

§ 131c

Při jednání výboru o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas.

Jednání Senátu

§ 131d

(1) Při jednání Senátu o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 lze podávat tyto návrhy:

• 1. návrh na vrácení návrhu uvedeného v § 131a odst. 1 výboru k novému projednání,

• 1. návrh na odročení.

(2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh uvedený v § 131a odst. 1 vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem.

(3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

(4) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát

• a) o tom, zda Česká republika se zúčastní v obranném systému mezinárodní organizace, jíž je členem [§ 131a odst. 1 písm. a)], nebo

• b) o tom, zda vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky [§ 131 odst. 1 písm. b)].

§ 131e

(1) Informace uvedená v § 131a odst. 2 se zařadí na pořad schůze Senátu, navrhne-li to předsedovi Senátu výbor, kterému byla informace přikázána, nebo nejméně 5 senátorů.

(2) Při jednání Senátu o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY

§ 132

(1) Je-li Senátu předložen návrh na

• a) vyhlášení válečného stavu,^36)

• b) vyhlášení stavu ohrožení státu,^37)

• c) prodloužení doby nouzového stavu,^38)

• d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,^38)

• e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,^39)

rozhodne o něm ve zkráceném jednání.

(2) Předseda Senátu po obdržení návrhu podle odstavce 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda Senátu rozešle podklady k projednání návrhu všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu na schůzi Senátu.

(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se při tomto jednání řečnická doba v rozpravě na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. Po ukončení rozpravy hlasuje Senát o schválení návrhu uvedeného v odstavci 1.

(4) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá a § 64 odst. 1 a 2 o schůzi Senátu.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR

§ 135

Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib.

ČÁST OSMNÁCTÁ

JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ SENÁTU PROTI PREZIDENTU REPUBLIKY

§ 136

Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“)^42).

§ 137

(1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů.

(2) Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.^43)

(3) Návrh ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.

(4) Organizační výbor může vrátit návrh ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.

(5) Organizační výbor k návrhu ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.

§ 138

(1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.

(2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.

(3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním.

§ 139

Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání^44) je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

JEDNÁNÍ O VYSLOVENÍ SOUHLASU S JMENOVÁNÍM SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU A O VYSLOVENÍ SOUHLASU K TRESTNÍMU STÍHÁNÍ A ZADRŽENÍ SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU

§ 140

(1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.^45)

(3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

§ 141

(1) Žádost orgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu^46) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního soudu dopadeného při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté^47) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.

(2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu nebo oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu více skutků, podá výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí.

ČÁST DVACÁTÁ

PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ

Petice

§ 142

(1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem^48). Je-li doručena petice podepsaná nejméně 10 000 osobami, oznámí to výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, organizačnímu výboru.

(2) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru^49), a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

(3) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, může požádat orgán Senátu, který je věcně příslušný pro oblast, jíž se petice týká, o stanovisko k petici ve lhůtě dohodnuté předsedou výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, s předsedou dožádaného orgánu Senátu.

(4) Po provedeném šetření, jde-li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede své stanovisko k obsahu petice a informuje o způsobu jejího vyřízení.

§ 142a

(1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru^49), a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí.

(2) Při zahájení projednávání petice podle odstavce 1 oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor^49). Taková osoba má právo na přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát a vždy nejvýše na 10 minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, ve svém oznámení podle odstavce 1.

(3) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a navrhne způsob jejího vyřízení. Po té předsedající zahájí rozpravu.

(4) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, anebo ji k vyřízení vrací výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.

(5) O výsledku jednání Senátu informuje předseda Senátu toho, kdo petici podal.

§ 142b

(1) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, Senátu zprávu. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, takovou zprávu každoročně nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

(2) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování peticí, popřípadě vyřízení jednotlivých peticí si může Senát vyžádat od výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, kdykoli.

§ 143

Jiná podání občanů

Podání, která nejsou peticemi, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům nebo komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

§ 144

Veřejné slyšení Senátu

(1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.

(2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu.

(3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor.

(4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut.

(5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný.

§ 145

Veřejné slyšení výboru

(1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru.

(2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

KANCELÁŘ SENÁTU

§ 146

(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona^50) plní úkoly spojené

• a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů a

• b) s využitím objektů sídla Senátu^50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a).

(2) Kancelář Senátu je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Senátu nebo Kanceláře Senátu. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří Senátu je příjmem státního rozpočtu.

(3) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost.

(4) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Organizační výbor může zmocnit vedoucího Kanceláře Senátu k rozhodování o změnách Organizačního řádu Kanceláře Senátu, pokud se netýkají zřizování a rušení útvarů a funkcí.

§ 147

Některá pracovněprávní ustanovení

(1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného.

(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem^51) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu.

(3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

PARLAMENTNÍ STRÁŽ

§ 148

Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.^52)

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 149

(1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi.

(2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu.

(3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace.

§ 149a

Informativní přehled veřejnoprávních povinností

(1) Při podávání pozměňovacích návrhů podle § 101 odst. 1, § 109 odst. 1, § 121 odst. 1, § 122 odst. 3, § 129 odst. 1 a § 130 odst. 5 se k nim přikládá nebo uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností z nich vyplývajících.

(2) K usnesení přijatému podle § 104, § 110 odst. 4, § 121 odst. 2, § 122 odst. 5, § 129 odst. 2 a § 130 odst. 7 se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z pozměňovacích návrhů, které byly přijaty.

(3) K mezinárodní smlouvě předkládané podle § 115 věty druhé se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností z ní vyplývajících.

(4) Na informativní přehled veřejnoprávních povinností se použijí ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu tohoto přehledu obdobně^55).

§ 149b

Využití elektronického systému tvorby právních předpisů

(1) Návrh senátního návrhu zákona, návrh zákonného opatření Senátu a pozměňovací návrh k návrhu zákona, k návrhu senátního návrhu zákona nebo k návrhu zákonného opatření Senátu, včetně pozměňovacího návrhu k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb a pozměňovacího návrhu k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, se zpracovávají a předkládají v elektronickém systému tvorby právních předpisů^56). Umožňuje-li zákon podávat návrh podle věty první ústně a nevytvoří-li senátor návrh současně prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, Kancelář Senátu zajistí bezodkladně zpracování návrhu v elektronickém systému tvorby právních předpisů.

(2) Předseda Senátu ve spolupráci s Kanceláří Senátu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů zabezpečí před

• a) vrácením návrhu zákona Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákona,

• b) postoupením návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem,

• c) projednáním návrhu zákonného opatření Senátu ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákonného opatření Senátu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákonného opatření Senátu; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

• d) projednáním návrhu zákonného opatření Senátu ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákonného opatření Senátu, která věcně nemění obsah návrhu zákonného opatření Senátu a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Senátu k projednání a dosud Senátem neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákonného opatření Senátu vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

• e) postoupením zákonného opatření Senátu prezidentu republiky legislativně technickou úpravu zákonného opatření Senátu, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah zákonného opatření Senátu,

• f) projednáním návrhu senátního návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

• g) projednáním návrhu senátního návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh senátního návrhu zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

• h) zpřístupněním pozměňovacích návrhů legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

• i) zpřístupněním pozměňovacích návrhů legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh senátního návrhu zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu a

• j) podáním senátního návrhu zákona Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu senátního návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah senátního návrhu zákona.

(3) Kancelář Senátu zaznamená návrhy na rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu, přijatá rozhodnutí týkající se jejich projednávání a prohlášení týkající se jejich projednávání neprodleně po jejich podání nebo učinění v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Kancelář Senátu vloží dokumenty související s projednáváním návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu neprodleně po jejich předložení do elektronického systému tvorby právních předpisů.

(4) Předseda Senátu podepíše a postoupí zákonné opatření Senátu podle § 126 odst. 2 a zašle zákonné opatření Senátu podle § 126 odst. 3 prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů.

(5) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů a je-li třeba neprodleně zpracovat návrh zákona, návrh senátního návrhu zákona nebo návrh zákonného opatření Senátu, tvorba, předložení, postoupení a podepsání návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. Pomine-li překážka podle věty první, návrh zákona, návrh senátního návrhu zákona nebo návrh zákonného opatření Senátu včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu vloží neprodleně správce elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s Kanceláří Senátu do elektronického systému tvorby právních předpisů.

§ 150

V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna.

§ 151

Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů^53) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení.

§ 152

Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky.

§ 153

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb.

Vzor průkazu senátora

• 1. strana

[image omitted]

• 1. strana

[image omitted]

Příloha č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb.

Volební řád pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu

Čl. 1

Volební komise

• 1. Volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas připravuje pro Senát volební komise Senátu (dále jen „volební komise“).

• 1. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených senátorskými kluby skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity.

• 1. Volební komisi ustaví skupina senátorů podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 bod 5).

• 1. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem.

• 1. Volební komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů.

• 1. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.

• 1. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Senátu na vědomí.

• 1. Volby konané Senátem řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak.

Čl. 2

Volba předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu

• 1. Navrhovat kandidáty na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy výborů a komisí Senátu jsou oprávněny senátorské kluby a senátoři.

• 1. Návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu a předsedy výborů a komisí Senátu se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin před zahájením volby.

• 1. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

• 1. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině všech senátorů.

• 1. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.

• 1. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

• 1. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

• 1. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

• 1. Senátor volí předsedu Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

• a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

• b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

• 1. Senátor volí místopředsedy Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

• a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Senátu, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

• b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

• 1. Senátor volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

• a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

• b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

• 1. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

• 1. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

Volba předsedy Senátu

• 1. V prvém kole je předsedou Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.

• 1. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

• 1. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Nebyl-li předseda Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se do 10 dnů nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů Senátu

• 1. V prvém kole jsou místopředsedy Senátu zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Senátu, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

• 1. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

• 1. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba předsedů výborů a komisí Senátu

• 1. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.

• 1. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

• 1. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30

• 1. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

• a) počet vydaných hlasovacích lístků,

• b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,

• c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

• d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

• e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

• 1. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

Čl. 3

Nominace ověřovatelů Senátu

• 1. Ověřovatele Senátu nominují senátorské kluby na základě parity tak, aby Senát měl nejméně 10 ověřovatelů.

• 1. Nominaci ověřovatelů Senátu schvaluje Senát na návrh předsedy volební komise.

• 1. Neschválí-li Senát nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty.

Čl. 4

Ustavování výborů a komisí a volba komisí

Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení

• 1. Výbory (komise) ustavuje Senát potvrzením kandidátky předložené volební komisí.

• 1. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné.

• 1. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

• 1. Senátoři, kteří nejsou členy žádného senátorského klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému senátorskému klubu.

• 1. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že

• a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

• b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu;

• c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů;

• d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

• 1. Senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem.

• 1. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Senátu ke schválení. Potvrdí-li Senát předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Nepotvrdí-li Senát ustavení výboru (komise), požádá senátorské kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Senátu nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení.

• 1. Nepotvrdí-li Senát ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Senátu k vyřešení sporných otázek.

Volba komisí většinovým způsobem

• 1. Rozhodne-li Senát, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Senát na návrh volební komise.

• 1. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné.

• 1. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

• 1. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že

• a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

• b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu;

• c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů;

• d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

• 1. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé senátorské kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném senátorským klubem.

• 1. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Senátu hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.

• 1. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

• 1. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

• 1. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Senátu.

Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí

• 1. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Senátu.

• 1. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Senát nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení.

Ustavení organizačního výboru

• 1. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 body 1 až 8).

Čl. 5

Volba členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem

Pro volbu členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem platí čl. 4 body 10 až 23 obdobně.

Čl. 6

Volba podle zvláštních předpisů

• 1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Senátem a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu.

• 1. Návrhy se předkládají volební komisi Senátu nejpozději 10 dnů přede dnem volby.

• 1. Zákon stanoví nebo Senát rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

Volba tajným hlasováním

• 1. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

• 1. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině senátorů.

• 1. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.

• 1. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

• 1. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

• 1. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

• 1. Senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:

• a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

• b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

• 1. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

• 1. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.

• 1. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

• 1. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

• 1. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

• 1. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

• 1. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

• 1. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

• a) počet vydaných hlasovacích lístků,

• b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,

• c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

• d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

• e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

• 1. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

Volba veřejným hlasováním

• 1. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21 s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem senátora, kterému byl vydán.

• 1. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná.

Čl. 6a

Nominace podle zvláštních předpisů

• 1. Navrhovat jednotlivé kandidáty pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů jsou oprávněni senátoři, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Stanoví-li zvláštní předpis pro výkon funkce, do níž je kandidát navrhován, zvláštní podmínky, jsou součástí návrhu doklady ověřující splnění těchto podmínek.

• 1. Návrhy se podávají písemně volební komisi Senátu. Volební komise ověří, zdali osoby, které mají být Senátem navrženy do funkce podle zvláštních předpisů, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem.

• 1. Lhůtu pro podávání návrhů pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů stanoví organizační výbor.

• 1. Po uplynutí lhůty pro podání návrhů předloží volební komise podané návrhy bezodkladně organizačnímu výboru a současně je rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Předseda Senátu zařadí volbu osob navrhovaných Senátem do funkce podle zvláštních předpisů na pořad nejbližší schůze Senátu.

• 1. Senátor, který návrh podal, jej může vzít zpět do ukončení rozpravy na schůzi Senátu. Totéž platí pro navrhovatele podle zvláštních předpisů.

• 1. Osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem, tajným hlasováním.

• 1. Pro volbu jediné osoby navrhované Senátem do funkce se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Pro volbu více osob navrhovaných Senátem do funkcí se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby místopředsedů Senátu.

Čl. 6b

Vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů

• 1. Návrh na vyslovení souhlasu Senátu s nominací podle zvláštních předpisů předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

• 1. Organizační výbor návrh na nejbližší schůzi přikáže výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. Přikáže-li organizační výbor návrh více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.

• 1. Výbor, kterému byl návrh přikázán, ověří, zda-li osoby, s jejichž nominací má Senát vyslovit souhlas, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem.

• 1. O návrhu na vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů hlasuje Senát většinovým způsobem a tajně.

• 1. Pro vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu.

Čl. 6c

Jestliže Senát volí, nominuje nebo vyslovuje souhlas s nominací jinak než na základě zvláštního předpisu, postupuje podle povahy věci přiměřeně podle ustanovení čl. 6, 6a a 6b.

Čl. 7

Ustanovení společná

• 1. Sdružování klubů a senátorů pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.

• 1. Tam, kde tento volební řád mluví o senátorském klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika senátorskými kluby.

• 1. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Senát usnesením.

^1) Čl. 19 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

^2) Čl. 24 Ústavy.

^3) Čl. 23 odst. 2 a 3 Ústavy.

^4) Čl. 25 Ústavy.

^5) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

^6) § 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů.

^7) Čl. 32 Ústavy.

^8) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

^9) Čl. 27 odst. 4 Ústavy.

^10) Čl. 27 odst. 5 Ústavy.

^11) Čl. 27 odst. 2 Ústavy.

^12) Čl. 27 odst. 3 Ústavy.

^12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

^13) § 68 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 82/1995 Sb.

^14) Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^15) Čl. 34 odst. 1 Ústavy.

^16) Čl. 34 odst. 2 Ústavy.

^17) Čl. 16 odst. 2 Ústavy.

^18) § 78 zákona č. 247/1995 Sb.

^19) § 77 zákona č. 247/1995 Sb.

^20) § 8 až 10 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

^21) Například zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů.

^22) Čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 Ústavy.

^23) Čl. 34 odst. 3 Ústavy.

^24) § 17 a 43 zákona č. 148/1998 Sb.

^25) Čl. 39 odst. 1 Ústavy.

^26) Čl. 39 odst. 2 až 4 Ústavy.

^27) Čl. 46 odst. 1 Ústavy.

^31) § 99 a 100 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

^32) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

^33) Čl. 43 odst. 1 Ústavy.

^34) Čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

^34a) Čl. 1 a 2 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Čl. 3 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

^34b) Čl. 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

^34c) Čl. 8 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

^34d) Čl. 33 odst. 1 a 2 Ústavy.

^36) Čl. 43 odst. 1 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

^37) Čl. 7 a 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

^38) Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

^39) Čl. 39 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

^42) Čl. 65 odst. 2 a 3 Ústavy. § 97 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 275/2012 Sb.

^43) § 97 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.

^44) § 98 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

^45) § 6 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.

^46) Čl. 86 odst. 1 Ústavy.

^47) Čl. 86 odst. 2 Ústavy.

^48) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

^49) § 3 zákona č. 85/1990 Sb.

^50) Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.

^50a) Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.

^51) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^52) § 119 zákona č. 90/1995 Sb.

^53) Zákon č. 90/1995 Sb.

^54) § 19 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

^55) Příloha k zákonu č. 222/2016 Sb., ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

^56) § 16 zákona č. 222/2016 Sb., ve znění zákona č. 277/2019 Sb.