Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu

Typ Zákon
Publikace 1999-07-23
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

Hlava I

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) pro oblast zájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje

(2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby

(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu.

§ 1a

Typy služeb cestovního ruchu

Službou cestovního ruchu je

§ 1b

Zájezd

(1) Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud

(2) Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby

(3) Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelář.

(4) Prodejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezdu.

§ 1c

Spojené cestovní služby

(1) Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelář zákazníkovi

(2) Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb.

§ 1d

Prodejní místo

Prodejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby.

§ 2

Cestovní kancelář

(1) Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“)^4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1.

(2) Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.

(3) V rámci koncese může cestovní kancelář rovněž

§ 3

Cestovní agentura

(1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen „cestovní agentura“) je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti^5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3.

(2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří.

(3) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu^6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma.

(4) Cestovní agentura je dále povinna

Zákazník, repatriace a cena zájezdu

§ 4

(1) Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena.

(2) Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelář se zákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezdu.

§ 4a

Cenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd.

Hlava II

PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY

§ 5

Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře

(1) Žádost o koncesi pro provozování cestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem^9) obsahuje

(2) Pokud cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku^14), může doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4.

(3) K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona^8) ministerstvo, a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo 2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb.

(4) Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže

(5) Pokud cestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na pořádání zájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1 přiměřeně.

§ 5a

Seznam cestovních kanceláří

Ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje

Ochrana pro případ úpadku

§ 6

(1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku pro případ úpadku, na základě kterých vzniká zákazníkovi cestovní kanceláře právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku

(2) Cestovní kancelář zprostředkující spojené cestovní služby je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku i na veškeré platby, které obdržela od zákazníka. Repatriaci zákazníka je cestovní kancelář povinna pojistit jen v případě, že je odpovědná za přepravu.

(3) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky pro případ úpadku občanským zákoníkem^10a).

(4) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být uzavřena v písemné formě.

(5) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být sjednána tak, aby

(6) Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku může vypovědět

(7) Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tyto doklady zákazníkovi spolu s potvrzením o zájezdu nebo se stejnopisem smlouvy o zájezdu.

(8) Nepřihlíží se k ujednání smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch zákazníka.

§ 7

(1) V případě, že zákazníkovi nebude poskytnuta repatriace, poskytne pojišťovna plnění zabezpečením této repatriace, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu i v případě, že se pojišťovně nepodaří do 12 hodin po oznámení škodné události průkazně ověřit u odpovědného zástupce cestovní kanceláře, že došlo k pojistné události podle § 6 odst. 1 písm. a). V případě, že se následným šetřením pojišťovny neprokáže, že došlo k pojistné události, je cestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. Pojišťovna může zákazníkovi poskytnout pojistné plnění ve formě úhrady služeb, na základě kterých zákazník pokračuje ve svém zájezdu.

(2) Plnění podle odstavce 1 poskytne pojišťovna okamžitě po ověření pravdivosti oznámení škodné události. Pro oznámení škodné události podle odstavce 1 se nevyžaduje písemná forma.

(3) Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo snížit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, že cestovní kancelář poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři.

§ 7a

(1) Pojišťovna poskytne zákazníkovi plnění podle § 6 za služby cestovního ruchu, které mu nebyly poskytnuty z důvodu úpadku cestovní kanceláře. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.

(2) Sjedná-li pojišťovna s cestovní kanceláří lhůtu podle § 2869 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců.

(3) Plnění nad limit pojistného plnění vyplácí pojišťovna z peněžních prostředků, které obdrží z garančního fondu.

(4) Pojistné plnění podle § 6 je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události. Plnění s využitím prostředků garančního fondu podle § 10i odst. 2 je splatné do 60 dnů od skončení šetření pojistné události.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.