Zákon o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

§ 1

(1) Fyzická osoba, která pozbyla státní občanství Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo České republiky v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 propuštěním ze státního svazku^1) nebo v souvislosti s nabytím státního občanství jiného státu, s nímž měla nebo má Česká republika uzavřenu smlouvu upravující otázku zamezení vzniku dvojího státního občanství,^2) (dále jen „bývalý občan“) může nabýt státního občanství České republiky na základě prohlášení o státním občanství České republiky (dále jen „prohlášení“), pokud uvedená mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(2) Bývalý občan prokáže svoji totožnost a v prohlášení uvede

• a) kdy a jakým způsobem pozbyl státní občanství,

• b) místo posledního trvalého pobytu na území České republiky; neměl-li takový pobyt, uvede tuto skutečnost.

(3) K prohlášení připojí

• a) listinu (osvědčení) o propuštění ze státního svazku nebo rozhodnutí o odnětí státního občanství anebo listinu (potvrzení) o naturalizaci ve Spojených státech amerických,

• b) rodný list,

• c) oddací list, jde-li o osobu žijící v manželství, osobu rozvedenou nebo ovdovělou,

• d) popřípadě další doklady, kterými prokazuje správnou podobu svého příjmení.

(4) Bývalý občan může samostatně učinit prohlášení nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 18 let.

§ 2

(1) Bývalý občan může do prohlášení učiněného podle § 1 zahrnout i fyzickou osobu mladší 18 let (dále jen „dítě“), i když se nejedná o bývalého občana.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 bývalý občan k prohlášení připojí

• a) rodný list dítěte,

• b) souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky dítěte, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům,

• c) souhlas dítěte, dosáhlo-li věku 15 let ke dni podání prohlášení.

§ 3

(1) K přijetí prohlášení je příslušný zastupitelský úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“) nebo krajský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy a v Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „úřad“).

(2) Je-li prohlášení činěno v České republice, je k jeho přijetí příslušný úřad podle místa, v němž má osoba, která prohlášení činí, trvalý pobyt na území České republiky; pokud takový pobyt nemá, je příslušný úřad podle místa posledního trvalého pobytu této osoby na území České republiky. Pokud osoba, která prohlášení činí, trvalý pobyt na území České republiky nikdy neměla, je příslušný Úřad městské části Praha 1.

(3) Zastupitelský úřad, který prohlášení obdržel, je spolu s připojenými doklady postoupí příslušnému úřadu.

§ 4

Úřad ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro prohlášení; jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení o nabytí státního občanství České republiky. V opačném případě úřad prohlášení rozhodnutím odmítne.

§ 5

Prohlášení podle § 1 lze učinit do pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak toto právo zaniká.

§ 5a

Prohlášení podle § 1, která nebyla učiněna ve lhůtě stanovené v § 5, lze opětovně činit ode dne 1. června 2005.

§ 6

(1) Prohlášení podle § 1 může učinit i

• a) bývalý občan, který neměl státní občanství České socialistické republiky nebo České republiky a který by se stal k 1. lednu 1969 státním občanem Slovenské socialistické republiky, nebo

• b) bývalý státní občan Slovenské socialistické republiky, který tohoto občanství pozbyl propuštěním ze státního svazku nebo naturalizací ve Spojených státech amerických v období od 25. února 1948 do 28. března 1990,

pokud se jeho rodiče stali nebo by se stali k 1. lednu 1969 státními občany České socialistické republiky, nebo v době odchodu do ciziny měl trvalý pobyt na území České socialistické republiky nebo České republiky, jestliže není ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky.

(2) K prohlášení připojí doklady uvedené v § 1 odst. 3, popřípadě listinu o propuštění ze státního svazku Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky anebo rozhodnutí o odnětí státního občanství této republiky a potvrzení o tom, že není státním občanem Slovenské republiky.

§ 7

Tento zákon se nevztahuje na bývalého občana, který neměl státní občanství České socialistické republiky nebo České republiky, a který

• a) by se stal k 1. lednu 1969 státním občanem Slovenské socialistické republiky, nesplňuje-li podmínky uvedené v § 6, nebo

• b) po 1. lednu 1969 do účinnosti tohoto zákona nabyl státního občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a je dosud tímto občanem.

§ 8

K nabytí státního občanství České republiky dojde dnem vydání osvědčení podle § 4.

§ 9

Nabytí státního občanství České republiky oznámí úřad

• a) ohlašovně místa trvalého, popřípadě posledního trvalého pobytu v České republice,

• b) Policii České republiky,

• c) územní vojenské správě, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti, a

• d) Ministerstvu vnitra.

§ 10

Doklady, které se připojují k prohlášení podle § 1 odst. 3, vystavené orgány cizího státu, se předkládají

• a) s potřebnými ověřeními,^3) pokud Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak,

• b) úředně přeložené do českého jazyka,^4) jsou-li vystaveny v cizím jazyce, pokud Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 11

(1) Nemá-li osoba, která prohlášení činí, listinu (osvědčení) o propuštění ze státního svazku, nebo rozhodnutí o odnětí státního občanství, ověří úřad potřebné údaje úřední cestou.

(2) Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou úřad může ověřit ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.

(3) Úřad nemusí trvat na předložení dokladů uvedených v § 1 odst. 3 písm. b) až d), pokud by jejich obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Ze stejných důvodů nemusí trvat na jejich ověření podle § 10 písm. a).

§ 11a

Ministerstvo vnitra a úřad využívají ze základního registru obyvatel pro účely tohoto zákona tyto referenční údaje:

• a) příjmení,

• b) jméno, popřípadě jména,

• c) adresa místa pobytu,

• d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

• f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

§ 11b

(1) Ministerstvo vnitra a úřad využívají z informačního systému evidence obyvatel pro účely tohoto zákona tyto údaje:

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) pohlaví,

• d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

• e) rodné číslo,

• f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

• h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

• i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,

• j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

• k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

• l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

• m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,

• n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

• o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

• p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

• q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(3) Ministerstvo vnitra a úřad využívají z registru rodných čísel pro účely tohoto zákona tyto údaje:

• a) důvod přidělení rodného čísla,

• b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,

• c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,

• d) rodné číslo,

• e) datum přidělení rodného čísla,

• f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 11c

(1) Ministerstvo vnitra a úřad využívají z informačního systému cizinců pro účely tohoto zákona tyto údaje:

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) pohlaví,

• d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

• e) rodné číslo,

• f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

• h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

• i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

• j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

• k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

• l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

• m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

• n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

• o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

• p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

• q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 11d

Údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců mohou pro účely tohoto zákona Ministerstvo vnitra a úřad dále předávat.

§ 11e

Ministerstvo vnitra a úřad využívají z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích pro účely tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

• b) rodné číslo,

• c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

• d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

• e) datum vydání občanského průkazu,

• f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

• g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

• h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

§ 11f

Ministerstvo vnitra a úřad využívají z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích pro účely tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,

• b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,

• c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

• d) datum vydání cestovního dokladu,

• e) datum převzetí cestovního dokladu,

• f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

• g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

• h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.

§ 11g

Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 12

Prohlášení podle tohoto zákona nepodléhají správním poplatkům.

§ 13

(1) Na řízení podle tohoto zákona se použije správní řád,^5) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Vyhovuje-li se prohlášení, nevydává se správní rozhodnutí.

§ 13a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, úřadům městských částí hlavního města Prahy a magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 14

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

^1) § 32 Obecného občanského zákoníku, Císařský patent č. 946 z 1. června 1811. Vystěhovalecký patent z 24. března 1832 sb. pol. zák. sv. 60, č. 34. § 1 zákona č. 71/1922 Sb. z. a n., o vystěhovalectví. § 6 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění pozdějších předpisů. § 14 zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky. Čl. II bod 1. písm. b) zákona č. 88/1990 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství.

^2) Zejména Úmluva o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy Severoamerickými č. 169/1929 Sb. z. a n. a zákon č. 60/1930 Sb. z. a n. (zrušena sdělením č. 229/1997 Sb.).

^3) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství č. 235/1995 Sb.

^5) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).