← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 1999-09-01
Čl. I

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb. a zákona č. 139/1996 Sb., se mění takto:

„(2) Prohlášení může samostatně učinit fyzická osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let.

(3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let.

(4) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení.

(5) Činí-li prohlášení podle odstavce 3 nebo 4 pouze jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky pro dítě, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.

(6) Potomci fyzické osoby, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky, ani státní občanství Slovenské republiky, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.

„(3) Ministerstvo vnitra je povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu; může si při tom vyžádat stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky; pokud je obsahem těchto stanovisek skutečnost podléhající utajení podle zvláštního zákona,^3a) nestává se součástí spisu.

(4) Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla Ministerstvu vnitra.

(5) Ministerstvo vnitra o žádosti o udělení státního občanství rozhodne do 90 dnů od zahájení správního řízení.

^3a) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.“.

„(2) Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. b), pokud se žadatel na území České republiky oprávněně zdržoval

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

„§ 18

(1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993, se pokládá za státního občana České republiky, pokud se neprokáže, že toto občanství podle tohoto zákona pozbyla po provedení volby občanství Slovenské republiky.

(2) Státní občan České republiky, který měl k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nepozbyde nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České republiky.“.

„§ 18a

(1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, která nebyla státním občanem České republiky a která měla na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštních zákonů^3b) ke dni 31. prosince 1992 a tento pobyt dosud trvá, anebo která od tohoto data až dosud žije trvale na území České republiky, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu prohlašovatele, popřípadě podle místa, kde prohlašovatel trvale žije. K prohlášení se připojí

(3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1. K prohlášení se připojí

(4) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1, pokud je alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. K prohlášení se připojí doklady uvedené v odstavci 3.

(5) Jsou-li oba rodiče dítěte mladšího 15 let žijícího na území České republiky zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen anebo nemají způsobilost k právním úkonům, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popřípadě opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Poručník nebo opatrovník k žádosti připojí

(6) Státní občanství České republiky se podle tohoto ustanovení nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství České republiky prohlášením. Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení, okresní úřad prohlášení rozhodnutím odmítne.

(7) Nabytí státního občanství České republiky oznámí příslušný okresní úřad

^3b) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^3c) § 34 až 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.

„§ 19

Žádosti o udělení státního občanství České republiky podané před nabytím účinnosti tohoto zákona, o kterých nebude rozhodnuto do nabytí jeho účinnosti, se považují za podání podle ustanovení § 18a.“.

„(3) Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce.“.

„(3) Žádost o zjištění státního občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce.“.

„§ 27c

Dítě, jehož osvojitelé byli ke dni jeho osvojení státními občany České republiky nebo by se jimi stali k 1. lednu 1969, nabylo osvojením státní občanství České republiky, pokud toto občanství nenabylo jinak.“.

Čl. II

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.