Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti

Typ Vyhláška
Publikace 1999-09-03
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět úpravy

§ 1

Tato vyhláška stanovuje požadavky na řešení jaderných zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

ČÁST DRUHÁ

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA JADERNÁ ZAŘÍZENÍ K ZAJIŠTĚNÍ JADERNÉ BEZPEČNOSTI, RADIAČNÍ OCHRANY A HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

§ 3

Ochrana do hloubky

Jaderná bezpečnost jaderného zařízení musí být zajištěna prostřednictvím ochrany do hloubky založené na použití vícenásobných fyzických bariér bránících šíření ionizujícího záření a radionuklidů do životního prostředí a s opakovaným použitím systému technických a organizačních opatření sloužících k ochraně a zachování účinnosti těchto bariér, jakož i ochraně zaměstnanců a dalších osob, obyvatelstva a životního prostředí.

§ 4

Požadavky na jakost

(1) Stavební konstrukce, technologické soubory a zařízení (dále jen „zařízení“) důležité pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení a radiační ochranu musí zajišťovat jejich spolehlivou funkci při normálním a abnormálním provozu a schopnost omezovat důsledky poruch a nehod.

(2) Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení musí být navrhována tak, aby umožňovala provádět za provozu kontrolu stavu a zkoušky jejich funkčních schopností a spolehlivosti metodami odpovídajícími současnému stavu vědy a techniky. Technické řešení těchto zařízení musí obsahovat bezpečnostní opatření kompenzující výskyt nezjištěných poškození za provozu jaderného zařízení.

(3) Kvalita a vhodnost výpočtových programů používaných k analýzám důležitým pro jadernou bezpečnost musí být ověřena.

§ 5

Radiační ochrana v objektech a okolí jaderného zařízení

Jaderné zařízení musí mít zajištěnu radiační ochranu v jeho objektech a v jeho okolí podle zvláštního právního předpisu.^1)

§ 6

Havarijní připravenost v objektu a okolí jaderného zařízení

Jaderné zařízení musí mít zajištěnu havarijní připravenost objektu a okolí jaderného zařízení podle zvláštních právních předpisů.^2),^3)

§ 7

Ochrana proti poruchám zařízení

Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost musí při normálním a abnormálním provozu, při zkouškách a při vzniku havarijních podmínek zajistit, aby nedošlo k jejich poškození v důsledku poruch jiných zařízení umístěných uvnitř jaderného zařízení. Proto musí být schopna snést změny prostředí spojené s těmito poruchami a být vhodně umístěna a přiměřeně chráněna před dynamickými a jinými účinky (vržené předměty, vibrace potrubí, unikání kapalin, přetížení vyšším tlakem).

§ 8

Odvod tepla

(1) Technologické soubory a zařízení, které se podílejí na odvádění tepla uvolněného štěpením, zbytkového a provozního tepla, musí za normálního a abnormálního provozu a havarijních podmínek spolehlivě zajišťovat odpovídající chlazení reaktoru.

(2) Systémy odvodu tepla se musí v potřebné míře zálohovat, fyzicky oddělovat a současně i vzájemně propojit tak, aby plnily svoji funkci i při jednoduché poruše.

§ 9

Požární ochrana

(1) Zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti musí být řešena a umístěna tak, aby splňovala požadavky požární ochrany a další požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.^4)

(2) U zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti musí být použito nehořlavých hmot nebo hmot se sníženou hořlavostí.

(3) Objekty jaderného zařízení musí být vybaveny elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím zařízením navrženým tak, aby v případě poruchového stavu nebo náhodného uvedení do provozu nebyla ovlivněna funkční schopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení.

(4) Pro objekty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení musí být zpracováno posouzení požárního nebezpečí.

(5) Jaderné zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor s výkonem nad 50 MWt musí být od etapy výstavby zajištěno jednotkou požární ochrany držitele povolení.

§ 10

Ochrana proti jevům vyvolaným přírodními podmínkami nebo lidskou činností vně jaderného zařízení

(1) Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení musí být řešena tak, aby při živelních událostech, které lze reálně předpokládat (zemětřesení, vichřice, zátopy apod.), nebo událostech vyvolaných lidskou činností vně jaderného zařízení (pád letadla, výbuchy v okolí elektrárny apod.) bylo možné

(2) Při navrhování jaderného zařízení se musí uvážit

§ 11

Fyzická ochrana

Jaderné zařízení se musí navrhovat tak, aby byla zajištěna fyzická ochrana jaderného zařízení a jaderných materiálů.^5)

§ 12

Společné užívání zařízení

U jaderného zařízení o více blocích, které předpokládá společné užívání zařízení důležitých pro zajištění jaderné bezpečnosti, musí být prokázáno, že toto řešení neovlivní jeho bezpečný provoz. Přitom je třeba uvážit případ vzniku havarijních podmínek u jednoho bloku a možnost správného odstavení a chlazení zbývajících bloků.

ČÁST TŘETÍ

AKTIVNÍ ZÓNA REAKTORU

§ 13

Řešení aktivní zóny reaktoru

(1) Aktivní zóna a příslušné chladicí, řídicí a ochranné systémy musí s rezervou zajistit, že stanovené projektové limity nebudou překročeny během libovolného provozního stavu.

(2) Aktivní zóna reaktoru a navazující chladicí, řídicí a ochranné systémy musí zajistit, aby výsledný účinek okamžitých zpětných vazeb v aktivní zóně působil proti rychlému zvýšení reaktivity ve všech provozních stavech s kritickým reaktorem.

(3) Mechanické části tvořící aktivní zónu nebo mechanické části umístěné v její blízkosti, včetně jejich upevnění, musí být řešeny tak, aby byly schopny odolat statickým a dynamickým účinkům při normálním a abnormálním provozu. Při havarijních podmínkách jejich případné porušení nesmí bránit bezpečnému odstavení reaktoru a chlazení aktivní zóny.

§ 14

Řešení palivového systému

(1) Palivový systém musí vydržet projektované ozáření v aktivní zóně, aniž dojde k jeho poškození v podmínkách normálního a abnormálního provozu i přes všechny uvažované procesy zhoršení materiálových vlastností a podmínek prostředí, které mohou nastat během provozu.

(2) Uvažované procesy zhoršení materiálových vlastností a podmínek prostředí musí zahrnovat působení vnějšího tlaku chladiva, zvýšení vnitřního tlaku v palivovém elementu vlivem štěpných produktů, ozáření paliva a ostatních materiálů palivového souboru, změny v tlacích a teplotách vznikajících v důsledku výkonových změn, chemických vlivů, statického a dynamického namáhání, včetně namáhání způsobeného průtokem chladiva a vlivu mechanických vibrací a změn v přenosu tepla, které mohou nastat v důsledku deformací či chemických vlivů. Neurčitosti v datech, výpočtech a výrobní tolerance musí být respektovány s odpovídající rezervou.

(3) Stanovené projektové limity paliva pro normální a abnormální provoz včetně přípustného úniku štěpných produktů nesmí být překročeny při normálním a abnormálním provozu, přičemž podmínky, které mohou v aktivní zóně nastat během abnormálního provozu, nesmí způsobit dodatečné významné zhoršení projektovaných charakteristik palivového systému. Únik štěpných produktů musí být udržen pod minimální hodnotou, která je prakticky dosažitelná.

(4) V havarijních podmínkách projektové nehody musí palivové elementy i soubory zůstat na svém místě a nesmí podlehnout takovému poškození, které by bránilo zasunutí absorpčních orgánů nebo bránilo efektivnímu dochlazování aktivní zóny.

(5) Stanovené projektové limity paliva pro havarijní podmínky projektové nehody nesmí být překročeny.

(6) Konstrukční řešení palivových souborů musí umožňovat přiměřenou kontrolu jejich částí.

(7) Provedení palivových souborů musí být dostatečně experimentálně nebo provozně doložena.

§ 15

Rozložení neutronového toku

(1) Pro všechny úrovně a rozložení neutronového toku, které mohou nastat během všech stavů aktivní zóny, včetně stavů po odstavení a během nebo po překládce paliva a stavů vzniklých během abnormálního provozu a během havarijních podmínek, musí být dodržen § 14 odst. 1 až 5.

(2) Zařízení k zjištění rozložení neutronového toku musí být schopno odhalit oblasti aktivní zóny, v nichž by úroveň a rozložení neutronového toku mohly způsobit překročení projektových limitů paliva pro normální a abnormální provoz i havarijní podmínky. Konstrukční řešení aktivní zóny musí podporovat schopnost řídicího systému týkající se udržení úrovně a průběhů neutronového toku v předepsaných mezích ve všech stavech aktivní zóny během normálního a abnormálního provozu.

(3) Aktivní zóna a příslušné chladicí, řídicí a ochranné systémy musí být řešeny tak, aby zajistily, že výkonové oscilace, které by mohly způsobit překročení stanovených projektových limitů paliva, nemohou nastat nebo budou spolehlivě a okamžitě zjištěny a potlačeny.

ČÁST ČTVRTÁ

ŘÍDICÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY

§ 16

Řídicí systémy

(1) Řídicí systémy na jaderných zařízeních musí být vybaveny přístroji tak, aby mohly sledovat, měřit, registrovat a ovládat provozní parametry důležité pro zajištění jaderné bezpečnosti během normálního a abnormálního provozu a v havarijních podmínkách. Sdělovače a ovladače musí být navrženy a rozmístěny tak, aby obsluha měla neustále dostatek informací o provozu jaderného zařízení a mohla v případě potřeby operativně zasáhnout. Řídicí systémy musí dávat požadované signály o odchylkách důležitých provozních parametrů a procesů od přípustných mezí.

(2) Řídicí systémy musí průběžně v pravidelných intervalech, nebo podle potřeby, zaznamenávat hodnoty parametrů, které jsou podle havarijních rozborů důležité pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení.

(3) Při vzniku havarijních podmínek musí přístrojové vybavení poskytovat

§ 17

Ochranné systémy

Jaderná zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor, musí být vybavena ochrannými systémy, které musí být

§ 18

Zálohování ochranných systémů

(1) Ochranné systémy musí být řešeny s vysokou funkční spolehlivostí, násobností a nezávislostí jednotlivých kanálů tak, aby

(2) Ochranné systémy musí umožňovat periodické zkoušky funkce jednotlivých nezávislých kanálů při provozu reaktoru a vyzkoušení společných obvodů nezávislých kanálů přinejmenším při odstaveném reaktoru. Tyto společné obvody musí být navrženy tak, že jejich možné poruchy vedou nejvýše k odstavení reaktoru, a nikoli ke ztrátě ochranné funkce.

§ 19

Vztah ochranných a řídicích systémů

(1) Ochranné a řídicí systémy musí být odděleny tak, aby porucha řídicích systémů neovlivnila schopnost ochranných systémů vykonat požadovanou bezpečnostní funkci. Funkčně nutné a účelné spojení ochranných a řídicích systémů musí být maximálně omezeno tak, aby podstatně neovlivnilo jadernou bezpečnost.

(2) Ochranný systém musí být řešen a nastaven tak, aby nemohlo dojít k překročení projektových limitů ani při chybné funkci řídicího systému. Ochranné zásahy jsou ve všech stavech uvažovaných v návrhu jaderného zařízení nadřazeny činnosti řídicího systému a obsluhy jaderného zařízení.

§ 20

Dozorna

(1) Jaderné zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor, musí být vybaveno minimálně jednou provozní dozornou, odkud ho lze bezpečně a spolehlivě kontrolovat a ovládat při normálním a abnormálním provozu a i při vzniku havarijních podmínek.

(2) Provozní dozorna musí být řešena tak, aby z hlediska ochrany provozních pracovníků umožňovala přístup, bezpečný pobyt a jeho zdravotní nezávadnost i za havarijních podmínek.

(3) Jaderné zařízení musí umožnit odstavení a udržení reaktoru v bezpečném stavu, i když se provozní dozorna stane nepoužitelnou. Příslušné zařízení musí být dostatečně fyzicky a elektricky odděleno od provozní dozorny.

§ 21

Odstavení reaktoru

(1) Reaktor musí být vybaven systémy, které jsou schopny jej odstavit za normálního a abnormálního provozu a za havarijních podmínek. Musí jej udržet odstavený i za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny. Účinnost, rychlost a rezerva na odstavení musí zaručovat, že stanovené projektové limity nebudou překročeny.

(2) Zařízení pro odstavení reaktoru musí být tvořena nejméně dvěma různými nezávislými systémy založenými na různých principech a schopnými vykonávat svou funkci i za jednoduché poruchy.

(3) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci 2 musí být sám o sobě schopen rychle uvést reaktor z normálního nebo abnormálního stavu a havarijních podmínek do podkritického stavu s přiměřenou rezervou za předpokladu jednoduché poruchy.

(4) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci 2 musí být sám o sobě schopen uvést reaktor z normálního provozu do podkritického stavu a udržet reaktor v podkritickém stavu s přiměřenou rezervou za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny.

(5) Při prokazování požadovaných vlastností zařízení pro odstavení reaktoru musí být zvláštní pozornost věnována poruchám vzniklým kdekoliv v jaderném zařízení, které by mohly vyřadit z provozu část těchto zařízení.

(6) Zařízení pro odstavení reaktoru musí být schopna zabránit samovolnému vzniku kritického stavu. Tento požadavek musí být splněn i za činností zvyšujících reaktivitu při odstaveném reaktoru (např. vyjmutí regulačního orgánu za účelem údržby nebo překládky paliva), a to i za předpokladu jednoduché poruchy těchto zařízení.

(7) Systémy měření a testy musí zajišťovat, že zařízení pro odstavení reaktoru jsou v požadovaném stavu.

(8) Část těchto zařízení určených pro odstavení reaktoru může být při jeho provozu použita pro řízení reaktivity nebo pro tvarování neutronového pole, pokud je neustále zachovávána rezerva na odstavení.

ČÁST PÁTÁ

SYSTÉMY CHLAZENÍ REAKTORU

§ 22

Zásady řešení primárního okruhu

(1) Primární okruh a jeho pomocné, kontrolní a ochranné systémy musí být řešeny tak, aby

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.