Zákon o ozbrojených silách České republiky

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět právní úpravy

Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.

(2) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil a Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen „náčelník“).

(3) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.

(4) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.

(5) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.

(6) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením.

(7) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně, zbraňové systémy a munice, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů.

(8) Vojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská drážní vozidla, vojenská plavidla a vojenská letecká technika, přičemž

• a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní poznávací značkou^2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena pro provoz na pozemních komunikacích,

• b) vojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem^26) je Česká republika,

• c) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky,

• d) vojenskou leteckou techniku tvoří výrobky vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie výrobků vojenské letecké techniky, vojenských letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení.

(9) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu^3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení.

(10) Určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a používána s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.

(11) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

(12) Operačním nasazením se rozumí

• a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu napadení nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo

• b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo v prostředí ohroženém bojovou činností.

(13) Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, vojenských zařízení, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků v činné službě pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem operačního nasazení, k provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu, a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupení postavení služebního orgánu.

(14) Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky.

(15) Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy^27) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu.

(16) Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil.

ČÁST DRUHÁ

OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY

HLAVA I

OZBROJENÉ SÍLY

§ 3

(1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly.

(2) Ozbrojené síly se člení na Armádu České republiky (dále jen „armáda“), Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.

(3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.^4)

(4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.

(5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují.

(6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví.

(7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.^5)

§ 3a

Vojenská přísaha

Voják^24) skládá vojenskou přísahu, která zní:

„Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.

Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení.

Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.

Tak přísahám!“.

§ 4

Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách

(1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.

(2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně.

HLAVA II

ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL

§ 5

Prezident

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil

• a) schvaluje základní vojenské řády,

• b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky,

• c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským zařízením,

• d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.

§ 6

Vláda

Vláda na návrh ministra

• a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav,

• b) schvaluje strukturu armády,

• c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky,

• d) schvaluje koncepci výstavby armády.

§ 6a

Příslušníci ozbrojených sil určení k plnění úkolů civilní obrany

Vláda stanoví nařízením s využitím čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů vojenské útvary, vojenská zařízení anebo jejich části nebo kategorie příslušníků ozbrojených sil k plnění úkolů civilní obrany podle čl. 61 tohoto protokolu.

§ 7

Ministerstvo

(1) Ministerstvo při řízení armády

• a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,

• b) zřizuje a ruší vojenské útvary a vojenská zařízení,

• c) provádí kontrolu armády,

• d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany. Státním odborným dozorem se rozumí

• 1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení,

• 1. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení,

• 1. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení,

• 1. prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení, k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem,

• 1. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem,

• 1. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu.

Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen^6),

• e) zřizuje vojenská vyznamenání,

• f) vytváří podmínky pro příslušníky ozbrojených sil k výkonu státní sportovní reprezentace.

(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě.

(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě a který se v rozsahu své působnosti podílí na plnění úkolů stanovených ministerstvu zvláštním právním předpisem. V čele Generálního štábu Armády České republiky je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen „náčelník Generálního štábu“).

(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.

(5) Vláda stanoví na návrh ministra systemizaci Generálního štábu Armády České republiky na příslušný kalendářní rok, a to v tomto rozsahu:

• a) počet systemizovaných míst vojáků klasifikovaných hodnostmi,

• b) počet systemizovaných míst zaměstnanců v pracovním poměru, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, klasifikovaných platovými třídami,

• c) počet systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců v pracovním poměru klasifikovaných platovými třídami,

• d) objem prostředků na platy vojáků a

• e) objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru.

(6) Není-li systemizace Generálního štábu Armády České republiky schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.

(7) Organizační strukturu Generálního štábu Armády České republiky schvaluje ministr na základě návrhu připraveného náčelníkem Generálního štábu v souladu se systemizací Generálního štábu Armády České republiky schválenou vládou.

§ 8

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

• a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže,

• b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená zvláštními právními předpisy.^8)

HLAVA III

ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL

§ 9

(1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.

(2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.

(3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté.

§ 10

Mezinárodní spolupráce

(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv.

(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci v činné službě vysílat i jako jednotlivci.

(3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí.

§ 11

Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.

§ 12

Civilní kontrola ozbrojených sil

Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány^9) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.^10)

ČÁST TŘETÍ

ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY

HLAVA I

ARMÁDA

§ 13

Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary a vojenská zařízení, které se mohou slučovat do větších organizačních celků.

HLAVA II

ÚKOLY ARMÁDY

§ 14

(1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít

• a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu,

• b) k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti^11), a to na dobu nezbytně nutnou,

• c) k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy,

• d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,

• e) k letecké dopravě ústavních činitelů,

• f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,

• g) k zabezpečení vojenské dopravy,

• h) k poskytování leteckých služeb,

• i) k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády,

• j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí,

• k) k plnění humanitárních úkolů civilní obrany.

(2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.^11)

(3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu^11) a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností.

Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy

§ 15

Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami.

§ 16

(1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat^25) hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.

(3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra.

(4) O použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na návrh ministra.

§ 17

(1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla.

(2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje.

§ 18

Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky

Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby nebo požární ochrana nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky neprodleně informuje ministra, který následně informuje vládu.

§ 20

Letecká doprava ústavních činitelů

Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.

§ 21

Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy

Armáda se podílí na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.

§ 22

Zabezpečování vojenské dopravy osob