Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Pokud tato vyhláška upravuje působnost a úkoly zaměstnance Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), rozumí se jím příslušník a občanský pracovník Vězeňské služby, jestliže z jednotlivých ustanovení nevyplývá, že se jedná o příslušníka Vězeňské služby.

(2) Pokud se v této vyhlášce hovoří o věznici, rozumí se jí též zvláštní oddělení vazební věznice (§ 5 odst. 1 zákona).

§ 2

(1) Pro účely této vyhlášky se pověřenou osobou vykonávající duchovenskou činnost (dále jen „pověřená osoba“) rozumí kvalifikovaný a schválený duchovní, který je oprávněn poskytovat duchovní službu odsouzeným a je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti a s jehož pověřením vyslovil ředitel věznice souhlas.

(2) Ve věznicích všech základních typů pracují s odsouzenými zásadně stabilní týmy zaměstnanců Vězeňské služby složené ze speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka, vychovatelů a dozorců s odpovídající speciální odbornou přípravou. Jednomu vychovateli je svěřeno do péče zpravidla nejvýše 20 odsouzených.

HLAVA DRUHÁ

PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ, PŘEMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ ODSOUZENÝCH

Přijímání do výkonu trestu

§ 3

(1) Odsouzený může být přijat do výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu a nařízení výkonu trestu, popřípadě na jejich základě vydané výzvy soudu k nastoupení výkonu trestu anebo příkazu soudu k dodání odsouzeného do výkonu trestu.

(2) Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost odsouzeného, aby byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Nemá-li odsouzený, dodaný do výkonu trestu orgánem Policie České republiky (dále jen „policejní orgán“), u sebe žádný doklad totožnosti, lze odsouzeného přijmout do věznice pouze v případě, že totožnost již byla ověřena dříve a je o tom na dokladech učiněn záznam příslušným orgánem soudu nebo policejním orgánem.

§ 4

(1) Při přijetí do věznice se u odsouzeného provede osobní prohlídka, a to osobou stejného pohlaví; též se provedou potřebná hygienická a protiepidemická opatření.

(2) Odsouzený si může u sebe ponechat písemnosti související s trestním řízením, které bylo nebo je proti němu vedeno, a další úřední písemnosti; v množství přiměřeném možnostem jejich uložení v poskytnuté skříňce fotografie, dopisy, právní předpisy, vlastní knihy, časopisy a noviny. Odsouzený může mít u sebe též kapesní nebo náramkové hodinky, psací potřeby, elektrický holicí strojek, smaltovaný nebo porcelánový hrneček na nápoje a základní hygienické potřeby.

(3) Vlastní přenosný radiopřijímač napájený z vlastního zdroje se odsouzenému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady odsouzeného správa věznice.

(4) O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Ostatní věci, včetně peněz a cenností, které má odsouzený u sebe, mu správa věznice na jeho žádost uloží. Doklady osobní totožnosti odsouzeného přebírá věznice do úschovy vždy. Není-li uložení některých věcí zejména vzhledem k jejich povaze nebo množství možné, správa věznice na náklady odsouzeného zabezpečí jejich odeslání osobě, kterou odsouzený určí.

§ 5

O nástupu odsouzeného do výkonu trestu správa věznice odešle hlášení soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, okresnímu (městskému) policejnímu orgánu příslušnému podle místa pobytu odsouzeného, kurátorovi pro mládež nebo sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa pobytu odsouzeného, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, vojenské správě, pokud odsouzený podléhá její evidenci, u důchodců a osob pobírajících výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu příslušnému orgánu sociálního zabezpečení.

§ 6

Přijímací oddělení

(1) Po nástupu do výkonu trestu se nově přijatí odsouzení ubytují v přijímacím oddělení věznice, a to odděleně podle zásad uvedených v § 7 zákona. Odsouzený nekuřák se na vlastní žádost umístí vždy odděleně od odsouzených kuřáků.

(2) Během pobytu v přijímacím oddělení, který zpravidla nepřevýší jeden týden, se odsouzený podrobí preventivní vstupní lékařské prohlídce včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření.

(3) Po uzavření preventivní vstupní lékařské prohlídky správa věznice zasílá okamžitě Generálnímu ředitelství Vězeňské služby hlášení obsahující všechny údaje nezbytné k rozhodnutí o umístění odsouzeného do konkrétní věznice.

§ 7

Umísťování odsouzených

(1) Při rozhodování o umísťování odsouzených podle § 9 odst. 3 zákona se Generální ředitelství Vězeňské služby řídí zejména druhem programů zacházení s odsouzenými realizovaných v jednotlivých věznicích a podle možností též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest odnětí svobody (dále jen „trest“) co nejblíže místu pobytu blízkých osob.

(2) Rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice se bez odkladu sdělí odsouzenému, aby o něm mohl informovat blízké osoby. Pokud odsouzený nemá prostředky na to, aby informoval blízké osoby, odešle informaci o svém pobytu na náklady věznice.

§ 8

Nástupní oddělení

(1) Odsouzené přijímají v příslušné věznici vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, vychovatel, popřípadě další zaměstnanci Vězeňské služby určení ředitelem věznice ( dále jen „odborní zaměstnanci“).

(2) Po přijetí do věznice se nově přijatí odsouzení ubytují odděleně od ostatních odsouzených, a to v nástupním oddělení věznice. Během pobytu v nástupním oddělení, jehož délka se určuje individuálně a zpravidla nepřevýší dva týdny,

• a) zpracují určení odborní zaměstnanci komplexní zprávu o odsouzeném, včetně návrhu programu zacházení s odsouzeným,

• b) se odsouzený podrobně seznamuje s obsahem zákona, této vyhlášky, vnitřního řádu a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat.

(3) Po splnění úkonů uvedených v odstavci 2 se odsouzený zpravidla do tří dnů předvolá před odborné zaměstnance, kteří s ním projednají obsah programu zacházení a určí vychovatele, jemuž je svěřen do péče. Odborní zaměstnanci přitom postupují podle zásad stanovených v § 7 zákona a dbají, aby diferencovaným výkonem trestu méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby se uplatňovaly účinnější prostředky k dosažení účelu trestu.

Přemísťování odsouzených

§ 9

(1) Odsouzený se přemístí na přechodnou dobu do jiné věznice:

• a) na dožádání vyšetřovatele schválené ředitelem úřadu vyšetřování, u kterého je vyšetřovatel činný,

• b) na příkaz státního zástupce nebo předsedy senátu, který potřebuje odsouzeného vyslechnout,

• c) není-li možné ve věznici, kde odsouzený vykonává trest, zabezpečit uplatnění přiměřených omezení ve smyslu § 27 odst. 4 zákona,

• d) na návrh lékaře za účelem poskytnutí potřebné zdravotní péče,

• e) na návrh ředitele věznice z důvodů hodných zvláštního zřetele,

• f) za účelem účasti na občanskoprávním řízení před soudem.

(2) Odsouzený smí být přemístěn pouze do věznice, ve které je zřízeno oddělení stejného základního typu, v němž vykonává trest, nebo do věznice, ve které je zřízeno přijímací oddělení. Při ubytování odsouzených během přemístění se užije ustanovení § 6 odst. 1.

§ 10

(1) Odsouzený se přemístí do jiné věznice na dobu nikoliv přechodnou:

• a) rozhodnutím Generálního ředitelství Vězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby,

• b) po vzájemné dohodě ředitelů věznic stejného základního typu uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu nebo na základě kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob.

(2) Je-li vedeno řízení o podmíněném propuštění nebo o přeřazení odsouzeného, je třeba dbát, aby odsouzený nebyl bez závažného důvodu přemísťován do věznice mimo obvod soudu, který takové řízení vede.

§ 11

O přemístění odsouzeného na dobu delší než sedm dní správa věznice bezodkladně informuje jemu blízké osoby, pokud tak nemůže učinit odsouzený, a v případě, že se proti odsouzenému vede jiné trestní řízení, i příslušný orgán činný v trestním řízení.

§ 12

Výstupní oddělení

Do výstupního oddělení umísťuje odsouzené zpravidla šest měsíců před očekávaným skončením výkonu trestu ředitel věznice na návrh odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1).

Opatření před propuštěním z výkonu trestu

§ 13

(1) Věznice dbá o to, aby odsouzení byli z výkonu trestu propouštěni s platnými doklady osobní totožnosti.

(2) Před propuštěním z výkonu trestu se odsouzený podle okolností poučí o povinnosti přihlásit se neprodleně po propuštění k pobytu a upozorní se na zákonné podmínky osvědčení se ve zkušební době podmíněného propuštění a zahlazení odsouzení.

(3) Odsouzený se rovněž prokazatelně poučí o právech a povinnostech uchazečů o zaměstnání a o tom, že je v jeho zájmu, aby se nejpozději do tří dnů dostavil k sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa pobytu, popřípadě ke svému zaměstnavateli.

(4) Odsouzenému se vydá potvrzení o jeho propuštění.

§ 14

(1) Při propuštění z výkonu trestu se u odsouzeného provede preventivní výstupní lékařská prohlídka a vydají se mu věci a doklady osobní totožnosti, které má v úschově věznice.

(2) Odsouzení se z výkonu trestu propouštějí denně v době od 08. 00 do 16. 00 hodin, a to i ti, jimž výkon trestu končí před 08. 00 hodinou následujícího dne.

(3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se, pokud jde o jeho převoz a hospitalizaci, podle zvláštního předpisu.^1)

HLAVA TŘETÍ

ZAJIŠŤOVÁNÍ PRÁV ODSOUZENÝCH A JEJICH SOCIÁLNÍHO POSTAVENÍ

Stravování

§ 15

(1) Odsouzeným, kterým není umožněna vlastní příprava kávy nebo čaje a nevykonávají některý z kázeňských trestů uvedených v § 46 odst. 3 písm. f), g), h) zákona, se poskytuje nejméně dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů.

(2) O přiznání léčebné výživy, jejím druhu a délce trvání rozhoduje lékař.

§ 16

(1) Jsou-li pro to vytvořeny odpovídající materiální a hygienické podmínky, umožní se odsouzeným umístěným ve věznicích s dohledem, věznicích s dozorem a ve výstupních odděleních věznic s ostrahou a věznic se zvýšenou ostrahou, aby si stravu připravovali sami z potravin dodaných věznicí.

(2) Odsouzenému, který vzhledem ke svému založení nebo přesvědčení nechce akceptovat běžné stravovací zvyklosti, se umožní pořizovat na vlastní náklady doplňkovou stravu, pokud to podmínky ve věznici dovolují.

§ 17

Ubytování

(1) K uložení osobních věcí se každému odsouzenému poskytne uzamykatelná skříňka. Odsouzený je povinen kdykoliv umožnit zaměstnanci Vězeňské služby provést kontrolu svých osobních věcí.

(2) Kromě vybavení, stanoveného v § 16 odst. 2 zákona, musejí být místnosti, ve kterých jsou odsouzení ubytováni, vybaveny stolkem a židlemi.

(3) O způsobu úpravy ložnic, lůžek a prostorů na uložení osobních věcí odsouzených rozhoduje ředitel věznice. Odsouzeným lze povolit přiměřenou individuální estetickou úpravu místností, ve kterých jsou ubytováni.

(4) K udržování pořádku, čistoty a hygieny v ložnicích se odsouzeným vydávají podle potřeby běžné čisticí a dezinfekční prostředky.

(5) Jsou-li ubytovacími místnostmi cely, musí být vybaveny hygienickým zařízením, které obsahuje záchod a umyvadlo, odděleným od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením.

Vystrojování

§ 18

(1) Odsouzeným se poskytují oděvy a další výstrojní součástky podle ročního období. Odsouzení jsou povinni dbát o jejich čistotu a udržovat je ve stavu způsobilém k řádnému užívání.

(2) Vlastní sportovní oděv a sportovní obuv mohou odsouzení používat pouze při tělovýchovných a sportovních aktivitách.

(3) Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzení:

• a) ve věznici s dozorem a ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách a akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení,

• b) ve věznici s dohledem v mimopracovní době podle svého uvážení.

(4) Všichni odsouzení mohou nosit vlastní spodní prádlo a ponožky.

(5) Vlastní oděvy, obuv, spodní prádlo a ponožky udržují odsouzení v čistotě na vlastní náklady.

§ 19

(1) Výměna vězeňského osobního prádla se provádí nejméně jednou týdně, vězeňského oděvu nebo obuvi podle potřeby a vězeňského ložního prádla jednou za 14 dní.

(2) Výměna vlastního oděvu, prádla nebo obuvi se uskutečňuje zasíláním poštou nebo při návštěvách odsouzeného.

§ 20

Vycházky

(1) Účelem vycházek je zabezpečit odsouzeným denní pobyt na čerstvém vzduchu a aktivní odpočinek; odsouzení se jich zúčastňují podle vlastního zájmu.

(2) Vycházky se konají ve vycházkových prostorech. Vycházkovým prostorem je vymezený prostor věznice, který může být vybaven stavebně technickým zabezpečením přiměřeným typu věznice.

(3) Čas pro vycházky se vymezí v časovém rozvrhu dne, který je součástí vnitřního řádu.

(4) Nemocní odsouzení konají vycházky se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

(5) Vycházka může být omezena nebo zrušena pouze z vážného důvodu na základě rozhodnutí ředitele věznice nebo jím pověřeného zaměstnance Vězeňské služby.

(6) V průběhu vycházek mohou odsouzení sportovat; na vycházce musejí mít oděv a obuv přiměřené povětrnostním podmínkám.

§ 21

Osobní hygiena

(1) Věznice je povinna vytvořit náležité podmínky pro dodržování osobní hygieny odsouzených tak, aby bylo zajištěno denní umývání, pravidelné holení a vykonávání běžných hygienických úkonů.

(2) Koupání se odsouzeným umožní nejméně jednou týdně. Pokud to vyžaduje pracovní zařazení odsouzených nebo jiné okolnosti, umožní se koupání častěji. Za koupání se v podmínkách výkonu trestu považuje sprchování teplou vodou. Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání přechodně zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě.

(3) Odsouzení jsou podle potřeby bezplatně stříháni. Vlasy a vousy odsouzení udržují čisté.

(4) Odsouzenému, který nemá základní hygienické prostředky ani peněžní prostředky na jejich zakoupení, poskytne správa věznice základní hygienické potřeby v nutném množství a sortimentu.

§ 22

Osobní volno

(1) Osobním volnem se rozumí čas, který mají odsouzení k dispozici po splnění aktivit programu zacházení, doby potřebné k osobní hygieně, úklidu, stravování, jednohodinové vycházce, osmihodinové době ke spánku a činností vyplývajících z organizačního provozu věznice (např. prověrka početního stavu, úklidová a další obdobná činnost potřebná k zajištění každodenního provozu věznice).

(2) V osobním volnu se odsouzený podle své volby v rámci časového rozvrhu dne věnuje sebevzdělávání, uspokojování svých duchovních a kulturních potřeb, zájmové činnosti nad rámec programu zacházení nebo odpočinku.

(3) Činnosti konané v době osobního volna nesmějí být v rozporu s vnitřním řádem a účelem výkonu trestu.

§ 23

Péče o zdraví

(1) Zdravotní péči o odsouzeného zajišťuje především zdravotnické středisko ve věznici nebo jiné zdravotnické zařízení Vězeňské služby.

(2) Preventivní vstupní, periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídky odsouzených musí být prováděny mimo doslech, a pokud lékař nerozhodne jinak, i mimo dohled zaměstnanců Vězeňské služby s výjimkou zdravotnického personálu.

(3) Pokud zdravotní stav odsouzeného vyžaduje poskytnutí neodkladné zdravotní péče a není-li možné ji zajistit ve věznici, musí být orgánem Vězeňské služby přivolán lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby nejbližšího zdravotnického zařízení, který po vyšetření odsouzeného rozhodne o dalším postupu.

(4) V případě, že lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby nařídí převoz k ambulantnímu ošetření nebo hospitalizaci v nejbližším zdravotnickém zařízení umístěném mimo věznici nebo k hospitalizaci v některém nemocničním zařízení Vězeňské služby, jsou jeho pokyny k provedení tohoto postupu pro orgány Vězeňské služby závazné a musí být splněny neodkladně.

(5) O odmítání stravy odsouzeným musí být neprodleně vyrozuměn lékař, který zdravotní stav odsouzeného soustavně kontroluje a rozhoduje o způsobu dohledu nad jeho zdravotním stavem.

§ 24

Korespondence

(1) Ředitelem věznice pověření zaměstnanci Vězeňské služby (zpravidla vychovatelé) mohou bez souhlasu odsouzeného zkontrolovat obsah korespondence

• a) adresované odsouzenému,

• b) odesílané odsouzeným,

kromě korespondence uvedené v § 17 odst. 3 zákona; pověření zaměstnanců Vězeňské služby oprávněných kontrolovat korespondenci odsouzených se zveřejní ve vnitřním řádu.

(2) Pro korespondenci odsouzených se na přístupném místě zřizují uzamykatelné schránky, do kterých ji odsouzení mohou vložit, pokud ji neodevzdají vychovateli. V zalepené obálce se odevzdává pouze korespondence uvedená v § 17 odst. 3 zákona. Schránky se vybírají denně v pracovních dnech. Korespondence, která nezakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, musí být neprodleně, nejpozději následující pracovní den, odeslána, nejde-li o korespondenci vedenou v jiném než českém jazyce.

(3) Korespondence vedená v českém jazyce adresovaná odsouzenému se mu neprodleně předá, nezakládá-li její obsah podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin.

(4) Korespondenci, v níž odsouzený podává opravný prostředek ve smyslu právních předpisů a Vězeňské službě je tato skutečnost známa, opatří pověřený zaměstnanec Vězeňské služby prezentačním razítkem věznice a datem, kdy bylo takové podání učiněno. Na žádost odsouzeného mu pověřený zaměstnanec Vězeňské služby potvrdí převzetí takového podání s uvedením data převzetí.

(5) V evidenční kartě korespondence odsouzeného se eviduje veškerá korespondence uvedená v § 26 odst. 1 zákona; ostatní korespondence se eviduje pouze v případě, že je zasílána doporučeně.

(6) Odsouzený si může ponechat u sebe došlou korespondenci v množství odpovídajícím možnostem jejího uložení v přidělené skříňce. V případě, že o to odsouzený požádá, je správa věznice povinna mu veškerou jemu adresovanou korespondenci uložit.

(7) Pokud jsou k písemnému sdělení přiloženy jiné věci než knihy, denní tisk a časopisy, považuje se zásilka za balíček ve smyslu § 24 zákona.

§ 25

Užívání telefonu

(1) Před povolením telefonního čísla je zaměstnanec pověřený ředitelem věznice povinen zkontrolovat správnost údajů uvedených v žádosti odsouzeného.

(2) O umožnění telefonického hovoru na povolené telefonní číslo odsouzený žádá vychovatele.

(3) Oprávnění Vězeňské služby seznamovat se s obsahem telefonátů je realizováno zpravidla kontrolou záznamu telefonátů na záznamovém médiu, výjimečně přímým odposlechem ředitelem věznice pověřeným zaměstnancem Vězeňské služby. Pokud obsah telefonátu zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, Vězeňská služba předá záznam telefonátu orgánu činnému v trestním řízení, v případě přímého odposlechu hovor přeruší a událost oznámí.