Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

ČÁST PRVNÍ

PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Zákon upravuje

• a) povinnosti právnických osob a fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt nebo zařízení, v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jakož i povinnosti ostatních právnických osob a fyzických osob při zabezpečování prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

• b) způsob zařazení objektu nebo zařízení do příslušných skupin podle umístěného druhu a množství vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku,

• c) poskytování informací veřejnosti při prevenci závažných havárií v objektu nebo zařízení, v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek,

• d) výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

• a) vojenské objekty a vojenská zařízení,^1)

• b) skládky odpadů,^2)

• c) silniční, železniční a vodní dopravu mimo objekty a zařízení a na leteckou dopravu, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během dopravy,^3)

• d) přepravu v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení,^4)

• e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem,^5)

• f) rizika spojená s ionizujícím zářením.^6)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) prevencí organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti,

• b) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností klasifikovaných podle zvláštního předpisu^7) a jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

• c) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat,^8) životního prostředí nebo ke škodě na majetku, která přesahuje limity uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

• d) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, ve vlastnictví nebo v užívání provozovatele,

• e) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována,

• f) rizikem závažné havárie pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejích možných následků, které by mohly nastat během určitého období nebo za určitých okolností,

• g) provozovatelem každá právnická osoba nebo fyzická osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

• h) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie,

• i) kumulativními a synergickými účinky zvýšení rizika vzniku závažné havárie a závažnosti jejích následků v důsledku blízkosti dalšího objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka,

• j) vyjádřením veřejnosti písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání (§ 13),

• k) vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií státní dozor Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

• l) zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná látka, (dále jen „krajský úřad“) uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů.

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 3

Obecné podmínky prevence závažných havárií

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba, která vlastní nebo užívá anebo bude vlastnit nebo užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude umístěna nebezpečná látka, je povinna zařadit objekt nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Je-li v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, musí každá právnická osoba a fyzická osoba, která vlastní nebo užívá takový objekt nebo zařízení, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 zařadí objekt nebo zařízení do skupiny A podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud

• a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 1, a současně je menší než množství uvedené ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

• b) součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo je větší než 1.

(4) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 zařadí objekt nebo zařízení do skupiny B podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud

• a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

• b) součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo je větší než 1.

(5) Krajský úřad vyhodnocuje možnost vzniku kumulativních a synergických účinků vyplývajících z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky a na základě tohoto vyhodnocení určuje objekty a zařízení, jejichž vzájemná poloha zvyšuje riziko závažné havárie. Tuto skutečnost krajský úřad neprodleně sdělí právnické osobě nebo fyzické osobě, která vlastní nebo užívá určený objekt nebo zařízení.

(6) Osoby určené podle odstavce 5 jsou povinny vzájemně spolupracovat při hodnocení rizika závažné havárie a při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „program“), bezpečnostní zprávy a havarijních plánů podle tohoto zákona.

(7) Krajský úřad na základě vyhodnocení podle odstavce 5 vydá právnické osobě nebo fyzické osobě rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení, jehož vzájemná poloha k jinému objektu nebo zařízení podléhajícímu tomuto zákonu zvyšuje riziko závažné havárie, do skupiny A nebo skupiny B, i když množství umístěné nebezpečné látky je menší než množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(8) Právnická osoba nebo fyzická osoba, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 7 zařazeny do skupiny A, je povinna plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A podle odstavce 3.

(9) V případě, že právnická osoba a fyzická osoba, která splnila povinnosti podle odstavce 1 zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a předložit kontrolním orgánům podle § 22.

§ 4

Pojištění odpovědnosti za škody

(1) Provozovatel je povinen sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie.^9) Tímto ustanovením není dotčeno zákonné pojištění podle zvláštního předpisu.^10)

(2) Provozovatel má povinnost být pojištěn podle odstavce 1 po celou dobu, po kterou splňuje podmínky pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3.

(3) Provozovatel je povinen sjednat pojištění podle odstavce 1 před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, před uvedením do trvalého užívání.

(4) Výše pojistné částky musí odpovídat rozsahu možných škod, který je vyjádřen ve schváleném programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě podle § 7 až 9.

(5) Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout následkem závažné havárie, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.

(6) Provozovatel je povinen bezodkladně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění podle odstavce 1.

HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELE

§ 5

Hodnocení rizik závažné havárie

(1) Provozovatel je povinen zhodnotit rizika závažné havárie.

(2) Hodnocení rizik závažné havárie musí zahrnovat zejména

• a) určení zdrojů, pravděpodobnosti a závažnosti rizik,

• b) vyjádření rizik ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku,

• c) popis možných následků závažné havárie,

• d) posouzení přijatelnosti rizik.

(3) Ministerstvo stanoví právním předpisem zásady hodnocení rizik závažné havárie.

§ 6

Oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny

(1) Oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny (dále jen „oznámení“) je dokument, jímž provozovatel oznámí krajskému úřadu základní identifikační údaje o objektu nebo zařízení, uvede v něm seznam umístěných nebezpečných látek podle jejich druhu a množství, zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3 odst. 3 nebo 4 a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5. Oznámení je provozovatel povinen zpracovat podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel nového objektu nebo zařízení povinen doručit krajskému úřadu současně s prohlášením o předložení návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě též o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby podle zvláštního předpisu^11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) Oznámení o změně podmínek v objektu nebo zařízení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo jejích vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Toto oznámení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce též od ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestanou vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

§ 7

Bezpečnostní program prevence závažné havárie

(1) Program je dokument zpracovaný provozovatelem, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu nebo zařízení.

(2) Provozovatel objektu nebo zařízení je povinen zpracovat program a podle něj postupovat v případě, že objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A podle § 3 odst. 3.

(3) V programu je provozovatel povinen uvést

• a) celkové cíle a zásady prevence závažné havárie,

• b) popis systému řízení bezpečnosti zajišťujícího plnění stanovených cílů.

(4) Popis systému řízení bezpečnosti musí obsahovat zejména

• a) způsob řízení bezpečnosti,

• b) zabezpečení řízení bezpečnosti včetně účasti zaměstnanců,

• c) hodnocení rizik závažné havárie podle § 5,

• d) plánování a zavádění preventivních bezpečnostních opatření,

• e) způsob sledování realizace preventivních bezpečnostních opatření,

• f) způsob kontroly plnění stanovených cílů a zásad prevence závažné havárie.

(5) Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu do programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie vyplývajících z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky.

(6) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu. Provozovatel, který bude užívat nový objekt nebo zařízení, je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby^11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(7) Krajský úřad zašle program nebo jeho aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené orgány státní správy k programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

(8) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů státní správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá rozhodnutí, kterým program nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků programu. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

(9) Provozovatel je povinen seznámit se schváleným programem zaměstnance v objektu nebo u zařízení.

(10) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci programu po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo jejích vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen bezodkladně předložit krajskému úřadu ke schválení.

(11) Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení programu krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které jsou stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení^11) pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení programu. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,^11) pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(12) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování programu.

Bezpečnostní zpráva

§ 8

(1) Bezpečnostní zpráva je dokument zpracovaný provozovatelem, který obsahuje program s podrobným zpracováním hodnocení rizika závažné havárie, hodnocení rozsahu možných škod a popis preventivních bezpečnostních opatření v objektu nebo zařízení.

(2) Provozovatel objektu nebo zařízení je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu a podle ní postupovat v případě, že objekt nebo zařízení zařadí do skupiny B podle § 3 odst. 4.

(3) V bezpečnostní zprávě je provozovatel povinen uvést

• a) popis programu,

• b) popis a grafické vymezení okolí objektu nebo zařízení,

• c) popis objektu nebo zařízení,

• d) podrobné hodnocení rizik závažné havárie podle § 5,

• e) podrobný popis preventivních bezpečnostních opatření,

• f) podrobný popis ochranných a zásahových prostředků omezujících následky závažné havárie.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit bezpečnostní zprávu krajskému úřadu ke schválení. Provozovatel, který bude užívat nový objekt nebo zařízení, je povinen předložit bezpečnostní zprávu ke schválení spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo o dodatečné povolení stavby^11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(5) Krajský úřad zašle bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené orgány státní správy k bezpečnostní zprávě nebo její aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejího obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

(6) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů státní správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá rozhodnutí, kterým bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků bezpečnostní zprávy. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

(7) Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které je stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení^11) pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení programu. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,^11) pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(8) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy.

§ 9

(1) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo jejích vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen bezodkladně předložit krajskému úřadu ke schválení.

(2) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne jejího schválení, aktualizace nebo předchozího posouzení a předložit v této lhůtě krajskému úřadu zprávu o výsledku tohoto posouzení k evidenci a archivaci.

(3) Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu zahrnout do bezpečnostní zprávy preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie vyplývajících z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky.

HLAVA IV

HAVARIJNÍ PLÁNY

§ 10

Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucí k minimalizaci jejích následků

• a) uvnitř objektu nebo u zařízení (dále jen „vnitřní havarijní plán“), nebo

• b) v okolí objektu nebo zařízení (dále jen „vnější havarijní plán“).

§ 11

Vnitřní havarijní plán

(1) Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9, je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán. Vnitřní havarijní plán stanoví preventivní bezpečnostní opatření k minimalizaci následků závažné havárie, která musí být provedena uvnitř objektu nebo u zařízení.^12)

(2) Ve vnitřním havarijním plánu musí provozovatel uvést

• a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s krajským úřadem,

• b) popis možných následků závažné havárie a vyjádření škod, které mohou být způsobeny závažnou havárií,

• c) popis preventivních bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku,

• d) popis činností nutných k minimalizaci následků závažné havárie,

• e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,

• f) způsob vyrozumění dotčených orgánů státní správy a varování občanů,

• g) plán havarijních cvičení.

(3) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů^13) jsou součástí vnitřního havarijního plánu.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a archivaci krajskému úřadu. Provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen vypracovat a předložit vnitřní havarijní plán krajskému úřadu k evidenci a archivaci nejpozději 6 měsíců před uvedením objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do trvalého užívání.^11)

(5) Provozovatel je povinen

• a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo jejích vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení,

• b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a archivaci,

• c) zahrnout na základě sdělení krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie vyplývajících z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky,

• d) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne jeho vypracování provozovatelem, předchozího prověření, popřípadě aktualizace,

• e) informovat zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,

• f) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažná havárie hrozí nebo k závažné havárii došlo.

(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu.

§ 12

Vnější havarijní plán

(1) Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu, je povinen

• a) vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením bezpečnostní zprávy,

• b) spolupracovat s krajským úřadem na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.

(2) Písemné podklady stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu musí obsahovat zejména

• a) jméno a příjmení (název), adresu bydliště (sídlo), rodné číslo (identifikační číslo) provozovatele,

• b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,

• c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení,

• d) přehled možných následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky,

• e) přehled preventivních bezpečnostních opatření k minimalizaci následků závažné havárie,

• f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,

• g) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem (například podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů).

(3) Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu nejpozději 6 měsíců před zahájením užívání nového objektu nebo zařízení, v němž bude umístěna nebezpečná látka.

(4) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Při vypracování vnějšího havarijního plánu musí vyhodnotit možnost vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie a přihlížet k oprávněným připomínkám veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování, jakož i k vyjádřením dotčených orgánů státní správy.

(5) Krajský úřad aktualizuje vnější havarijní plán nejpozději do 4 měsíců po obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo změně jejích vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování.

(6) Krajský úřad zajistí prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne jeho schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace.

(7) Podle vnějšího havarijního plánu krajský úřad postupuje v případě, kdy závažná havárie hrozí nebo k závažné havárii došlo.

(8) Pokud se objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, nachází na území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodnou o tom, který z nich stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán, určí Ministerstvo vnitra, který krajský úřad v takovém případě zónu havarijního plánování stanoví a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Příslušné krajské úřady při stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu vzájemně spolupracují. Krajský úřad, který vnější havarijní plán vypracoval, jej poskytne ostatním krajským úřadům vykonávajícím působnost v zóně havarijního plánování.

(9) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu.

(10) Ministerstvo vnitra stanoví právním předpisem zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu.

HLAVA V

ÚČAST VEŘEJNOSTI

§ 13

Účast veřejnosti při projednávání programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu

(1) Krajský úřad zajistí veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu, včetně jejich aktualizací.

(2) Krajský úřad zašle program, bezpečnostní zprávu a vnější havarijní plán nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím v zóně havarijního plánování. Obec oznámí veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba nebo právnická osoba uplatnit k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu anebo k jejich aktualizaci písemné vyjádření.

(3) Provozovatel může vypustit z programu, bezpečnostní zprávy nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, jen údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství.

(4) Za předmět obchodního tajemství pro účel veřejného nahlížení nesmí být označen druh ani množství nebezpečné látky, která je umístěna v objektu nebo zařízení a uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(5) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 k veřejnému nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

(6) Dotčené orgány státní správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy je k vyjádření obdržely.

(7) Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nesdělí ve stanovené lhůtě své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s programem, bezpečnostní zprávou, vnějším havarijním plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.

(8) Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce nebude uplatněno ve lhůtě stanovené v odstavci 5, platí, že k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nemají připomínky.

(9) Krajský úřad rozhodne o schválení programu, bezpečnostní zprávy nebo jejich aktualizace na podkladě vyjádření veřejnosti, dotčených obcí a dotčených orgánů státní správy.

(10) Ustanovení § 7 a 8 nejsou ustanoveními odstavců 3 a 4 dotčena.

§ 14

Informování veřejnosti

(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci^14) veřejnosti v zóně havarijního plánování o riziku závažné havárie, včetně možných kumulativních a synergických účinků, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování občanů v případě vzniku závažné havárie.

(2) Krajský úřad aktualizuje informaci určenou pro veřejnost po každé změně, která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti.

(3) Krajský úřad po projednání s provozovatelem stanoví jeho účast při zpracování informace.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob informace určené veřejnosti a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

§ 15

Poskytování informací o vzniku a následcích závažné havárie

(1) Provozovatel, který způsobí závažnou havárii, je povinen závažnou havárii neprodleně ohlásit příslušnému krajskému úřadu a jiným správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.^15)

(2) V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; konečnou písemnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie je povinen doručit krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie.

(3) Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a nejpozději do 4 měsíců ode dne jejího vzniku konečnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.

HLAVA VI

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 16

Orgány státní správy

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají

• a) ministerstvo,

• b) Ministerstvo vnitra,

• c) Česká inspekce životního prostředí,

• d) krajské úřady,

• e) Český báňský úřad,

• f) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení,

• g) orgány vykonávající státní správu na úseku požární ochrany,

• h) orgány ochrany veřejného zdraví.

§ 17

Ministerstvo

Ministerstvo

• a) je ústředním orgánem státní správy na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

• b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy podle tohoto zákona,

• c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a okresním úřadem,

• d) zpracovává a vede souhrnnou evidenci programů, bezpečnostních zpráv a k nim vydaných souhlasů za Českou republiku,

• e) posuzuje hodnocení rizik závažných havárií a preventivní bezpečnostní opatření uvedená v programech a bezpečnostních zprávách,

• f) vydává pro krajský úřad vyjádření k hodnocení rizik závažné havárie a k preventivním bezpečnostním opatřením uvedeným v programech a bezpečnostních zprávách,

• g) eviduje a vyhodnocuje konečné zprávy o vzniku a následcích závažných havárií za Českou republiku a plní funkci odpovědného místa pro výměnu informací o závažných haváriích přesahujících hranice státu,

• h) schvaluje plán kontrol u provozovatelů pro každý kalendářní rok (dále jen „plán kontrol“),

• i) eviduje a vyhodnocuje výsledky kontrol provedených u provozovatelů podle plánu kontrol,

• j) zpracovává roční souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a na podkladě této zprávy informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

§ 18

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra

• a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

• b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje vnější havarijní plán, jestliže objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, se nachází a zóna havarijního plánování zasahuje na území dvou nebo více okresů v případě, kdy se příslušné okresní úřady o tom nedohodly,

• c) eviduje písemné hlášení o vzniku závažné havárie,

• d) eviduje konečnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie.

§ 19

Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí

• a) zpracovává a projednává návrh plánu kontrol nad dodržováním tohoto zákona s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, orgány státní správy na úseku požární ochrany, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a orgány ochrany veřejného zdraví a projednaný návrh předkládá ke schválení ministerstvu,

• b) kontroluje, jak provozovatel dodržuje ustanovení tohoto zákona,

• c) ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,

• d) organizuje a koordinuje provádění kontrol na základě zvláštních právních předpisů,^16)

• e) zpracovává výslednou zprávu o kontrole podle informací o dílčích kontrolách provedených jinými správními úřady podle § 23 a na podkladě vlastního zjištění; výslednou zprávu o kontrole projedná s provozovatelem nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení kontroly a nejpozději do 15 dnů ode dne jejího projednání s provozovatelem ji doručí krajskému úřadu a ministerstvu.

Krajské úřady

§ 20

(1) Krajský úřad

• a) vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za škody předložených provozovateli podle § 4 odst. 5,

• b) vede evidenci oznámení doručených provozovateli podle § 6 odst. 2 a 3, schvaluje a eviduje program, bezpečnostní zprávu a jejich aktualizace podle § 7 až 9,

• c) zasílá ministerstvu k vyjádření program a bezpečnostní zprávu podle § 7 odst. 7 a § 8 odst. 5,

• d) eviduje a archivuje vnitřní havarijní plán a jeho aktualizace podle § 11 odst. 4 a 5,

• e) stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předaných provozovatelem podle § 12 odst. 4,

• f) určuje objekty nebo zařízení, jejichž vzájemná poloha zvyšuje možnost vzniku závažné havárie v důsledku kumulativních a synergických účinků nebo zvyšuje závažnost jejích následků, a sděluje tuto skutečnost právnické osobě nebo fyzické osobě, která vlastní nebo užívá určený objekt nebo zařízení podle § 3 odst. 5,

• g) zpracovává vnější havarijní plán podle § 12 odst. 4 až 7,

• h) zajišťuje veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace podle § 13,

• i) zpracovává informaci pro veřejnost v zóně havarijního plánování o riziku závažné havárie podle § 14,

• j) podává ministerstvu a Ministerstvu vnitra neprodleně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie podle § 15 odst. 3,

• k) zasílá ministerstvu kopie rozhodnutí týkajících se programů, bezpečnostních zpráv a jejich aktualizací podle § 7 odst. 8 a § 8 odst. 6,

• l) kontroluje podle plánu kontrol schváleného ministerstvem, jak jsou provozovateli dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí o uložených opatřeních vydaných okresním úřadem, a zpracovává informaci o výsledku kontroly a doručuje ji České inspekci životního prostředí podle § 22 odst. 4,

• m) ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem podle § 24 odst. 1,

• n) vydává rozhodnutí provozovatelům o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností stanovených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy podle § 22 odst. 5,

• o) rozhoduje o zákazu činnosti provozovatele, pokud nesplní povinnosti uložené tímto zákonem, v jejichž důsledku může dojít k ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo majetku, nebo k závažné havárii v objektu nebo zařízení tohoto provozovatele již došlo podle § 25 odst. 4.

(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby,^11) pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení podléhající tomuto zákonu. Na základě oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu, který vede územní řízení, hodnocení rizik závažné havárie podle § 5, které mu předložil provozovatel ve svém oznámení nebo programu anebo bezpečnostní zprávě. V případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 na základě oznámení o zahájení stavebního řízení, popř. řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.^11) Bez hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 nelze za podmínek v tomto ustanovení uvedených schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) K vydávání správních rozhodnutí a k provádění kontroly podle tohoto ustanovení je třeba zvláštní odborné způsobilosti.^17)

§ 21

Ostatní orgány státní správy

(1) Orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, orgány vykonávající státní správu na úseku požární ochrany, Český báňský úřad a orgány ochrany veřejného zdraví

• a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí,

• b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují písemnou informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci životního prostředí; Česká inspekce životního prostředí si může vyžádat předložení informace o výsledku kontroly též v digitalizované podobě (například na digitálním nosiči dat, elektronickou poštou).

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy.^18)

§ 22

Provádění kontroly

(1) Předmětem kontroly jsou

• a) opatření přijatá k prevenci závažné havárie v objektu nebo zařízení podle tohoto zákona,

• b) vhodnost a dostatečnost prostředků minimalizujících možné následky závažné havárie,

• c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,

• d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádějí nejméně jednou za 3 roky. Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádějí jednou ročně.

(3) Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, orgány vykonávajícími státní správu na úseku požární ochrany, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a orgány ochrany veřejného zdraví určí postup, zaměření a termín kontrol.

(4) Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, orgán státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, orgán vykonávající státní správu na úseku požární ochrany, Český báňský úřad, krajský úřad a orgán ochrany veřejného zdraví. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, kterou doručí České inspekci životního prostředí.

(5) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů.^18)

(6) Správní úřady, které provádějí kontrolu podle tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona.

(7) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace podle § 20 a 21 a obsah výsledné zprávy o kontrole.

§ 23

Práva a povinnosti zaměstnanců provádějících kontrolu

(1) Pověření zaměstnanci ministerstva, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů a ostatních orgánů státní správy vykonávající plánovanou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky s vědomím jejich vlastníka. V případě, kdy je ohrožena bezpečnost, život a zdraví občanů nebo mohou vzniknout značné škody, mohou zaměstnanci provádějící kontrolu podle tohoto zákona vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky bez vědomí jejich vlastníka. Jsou však povinni jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět. Ustanovení zvláštních předpisů vyžadující zvláštní povolení ke vstupu na stavby, do staveb a do objektů, popřípadě vjezdu na pozemky nejsou tímto ustanovením dotčena.

(2) Pověření zaměstnanci k provedení kontroly podle tohoto zákona mají právo

• a) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,

• b) nařídit provedení zkoušky a odebrání vzorků, a

• c) pořizovat fotodokumentaci.

(3) Pověření zaměstnanci orgánů státní správy vykonávající kontrolu podle tohoto zákona jsou povinni

• a) prokázat se průkazem a pověřením opravňujícím k provádění kontroly,

• b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své kontrolní činnosti,

• c) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele,

• d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.

(4) Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 24

Pokuty

(1) Krajský úřad uloží pokutu do výše

• a) 1 000 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která nepřijme nebo nezavede opatření k zamezení vzniku závažné havárie a k minimalizaci jejích následků nebo nezařadí objekt nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3 nebo jej zařadí nesprávně,

• b) 700 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo nového zařízení, který nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody podle § 4 nebo neurčí zdroje rizika závažné havárie nebo nezhodnotí rizika závažné havárie podle § 5 odst. 1,

• c) 1 000 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo zařízení, který neučiní oznámení nebo neoznámí změnu podmínek podle § 6,

• d) 5 000 000 Kč provozovateli, který nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení program podle § 7 nebo nezpracuje, neaktualizuje a nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9 nebo nevypracuje vnitřní havarijní plán podle § 11 nebo podle něj nepostupuje anebo neposkytne krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 12.

(2) Česká inspekce životního prostředí uloží pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4.

(3) Poruší-li provozovatel v době 1 roku od předchozího porušení povinnosti stanovené tímto zákonem znovu stejnou povinnost, za jejíž porušení byla pokuta uložena, uloží správní úřad, který pokutu uložil, další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(4) O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují.

(5) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.^19) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

(6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

(7) Při stanovení výše pokuty přihlíží správní orgán oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu.^20)

(9) Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona.

ČÁST DRUHÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 25

Společná ustanovení

(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,^21) s výjimkou řízení podle ustanovení § 12, 14, 15, § 17 písm. d), e), f) a g) a § 18 tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen hradit veškeré finanční náklady související s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(3) Kraj ze svého rozpočtu hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(4) Krajský úřad může rozhodnout o zákazu činnosti provozovatele, který neplní povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo škoda na majetku, nebo k němu již došlo.

§ 25a

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 26

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba podle § 3 odst. 1 je povinna pro objekt nebo zařízení, které vlastní nebo již užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen pro objekt nebo zařízení, které je již užívané ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení

• a) § 3 a 6 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

• b) § 7 až 11 a § 12 odst. 1 a 2 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel je povinen splnit pro nový objekt nebo zařízení povinnosti uvedené v tomto zákoně do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen sjednat pojištění podle § 4 odst. 1 do 100 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení programu nebo bezpečnostní zprávy.

(5) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, použijí se ustanovení českých právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou závažnou havárií i mimo území České republiky.

(6) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů.^12)

(7) Zařízení a objekty, pro něž bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební povolení, se považují za objekty a zařízení stávající.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

§ 27

Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 254/1994 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto:

• 1. V § 5 odst. 2 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 4d) zní: „Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, popřípadě i vnější havarijní plán podle zvláštních právních předpisů^4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem.

^4d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).“.

• 1. V § 15 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

• „i) v dohodě s Ministerstvem životního prostředí metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech prevence závažných havárií.^4d)“.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Část 1

Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

• 1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.

• 1. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.

• 1. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.

• 1. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

• 1. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky

| Nebezpečné látky | množství v tunách | | | sloupec 1 | sloupec 2 | | | --- | --- | --- | | Nitrát amonný22) | 350 | 2 500 | | Nitrát amonný23) | 1 250 | 5 000 | | Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1 | 2 | | Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | | 0,1 | | Brom | 20 | 100 | | Chlór | 10 | 25 | | Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, trinikl disulfid, oxid niklitý) | | 1 | | Etylenimin | 10 | 20 | | Fluor | 10 | 20 | | Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%) | 5 | 50 | | Vodík | 5 | 50 | | Chlorovodík (zkapalněný) | 25 | 250 | | Alkyly olova | 5 | 50 | | Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně zkapalněného topného a zemního plynu) | 50 | 200 | | Acetylen | 5 | 50 | | Ethylenoxid | 5 | 50 | | Propylenoxid | 5 | 50 | | Methanol | 500 | 5 000 | | 4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku | | 0,01 | | Methyl-isokyanát | | 0,15 | | Kyslík | 200 | 2 000 | | Toluen-diisokyanát | 10 | 100 | | Karbonyl dichlorid (fosgen) | 0,3 | 0,75 | | Arsenovodík (arsín) | 0,2 | 1 | | Plynný fosforovodík (fosfín) | 0,2 | 1 | | Chlorid sirnatý | 1 | 1 | | Oxid sírový | 15 | 75 | | Motorový benzín a jiné lakové benzíny | 5 000 | 50 000 | | Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24) | | 0,001 | | Následující KARCINOGENY: 4-aminobifenyl nebo jeho soli Benzidin nebo jeho soli Bis(chloromethyl) ether Chloromethyl methyl ether Dimethylkarbanoyl chlorid Dimethylnitrosoamin Hexamethylfosforotriamid 2-Naftylamin nebo jeho soli 1,3 Propansulfon, 4-nitrodifenyl | 0,001 | 0,001 |

Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
2,3,7,8-TCDD	1	2,3,7,8-TCDF	0,1
1,2,3,7,8-PeDD	0,5	2,3,4,7,8-PeCDF	0,5
1,2,3,7,8-PeCDF	0,05
1,2,3,4,7,8-HxCDD	0,1	1,2,3,4,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD	1,2,3,7,8,9-HxCDF
1,2,3,7,8,9-HxCDD	1,2,3,6,7,8-HxCDF
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD	0,01	2,3,4,6,7,8-HxCDF
OCDD	0,001	1,2,3,4,6,7,8-HpCDF	0,01
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
OCDF	0,001
T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta

Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek

| Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako | množství | v tunách | | sloupec 1 | sloupec 2 | | | --- | --- | --- | | 1. Výbušné označené specifickou rizikovostí R2 | 50 | 200 | | 2. Oxidující | 50 | 200 | | 3. Extrémně hořlavé (plyny a kapaliny) | 10 | 50 | | 4a. Vysoce hořlavé | 50 | 200 | | 4b. Vysoce hořlavé kapaliny | 5 000 | 50 000 | | 5. Hořlavé (kapaliny) | 5 000 | 50 000 | | 6. Vysoce toxické | 5 | 20 | | 7. Toxické | 50 | 200 | | 8. Výbušné označené specifickou rizikovostí R3 | 10 | 50 | | 9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost: | | | | • R50: velmi jedovaté pro organismy žijící ve vodě | 200 | 500 | | • R51: jedovaté pro organismy žijící ve vodě | 500 | 2 000 | | • R53: pravděpodobnost dlouhodobých nepříznivých účinků na vodní prostředí | 500 | 2 000 | | 10. Další nebezpečné vlastnosti | | | | • R14: reaguje bouřlivě s vodou (včetně R 14/15) | 100 | 500 | | • R29: v kontaktu s vodou se uvolňuje toxický plyn | 50 | 200 |

Poznámka: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

Část 2

Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

• 1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

N = q1Q+q2Q+q3Q+ ..... qxQ,

kde:

qx = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,

Q = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů q a Q.

• 1. Tento vzorec se použije samostatně

• a) pro nebezpečné látky, které jsou uvedeny v tabulce I, v množství menším, než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I, a které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,

• b) pro nebezpečné látky, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,

• c) pro nebezpečné látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,

• d) pro nebezpečné látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.

• 1. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

• a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

• b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST ZÁKONA

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

Příloha č. 2 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Vzor oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

[image omitted]

Příloha č. 3 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Poskytnutí informace o vzniku a následcích závažné havárie

Každou závažnou havárii, na kterou se vztahuje bod 1 nebo má jeden nebo více následků uvedených v bodech 2, 3, 4, 5 nebo 6, musí provozovatel oznámit krajskému úřadu.

• 1. Závažná havárie, například požár, výbuch, způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství nebezpečných látek uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z následujících událostí:

• a) úmrtí,

• b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

• c) zranění minimálně jednoho občana mimo objekt nebo zařízení, pokud jeho hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

• d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

• e) nutnosti provedení evakuace nebo ukrytí občanů v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí občanů (počet občanů x doba) přesáhla 500 hodin,

• f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet občanů x doba) přesáhla 1 000 hodin.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu^25) na

• a) území chráněném podle zvláštních předpisů,^26) tj. chráněných územích, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

• b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

• c) toku řeky nebo vodního kanálu o délce stejné nebo větší než 10 km,

• d) vodní hladině jezera nebo nádrže, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. saturované a nesaturované zóny v místě jímání nebo akumulace podzemních vod, nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek

• a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

• b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

• 1. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí k následkům mimo území České republiky.

^1) Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb.

^2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

^3) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^7) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

^8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.

^9) Například § 789 občanského zákoníku, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 205d zákoníku práce.

^11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 133 zákoníku práce.

^13) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

^15) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1991 Sb.

^16) Například zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 16 odst. 1 zákona č. 425/1990 Sb.

^18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

^20) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^21) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^22) Nitrát amonný (350 / 2 500) Používá se pro nitrát amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného nitrátu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků nitrátu amonného, v kterých koncentrace nitrátu amonného je větší než 90 % váhového podílu.

^23) Nitrát amonný (1 250 / 5 000) Používá se u čistých hnojiv na bázi nitrátu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného nitrátu amonného je větší než 28 % hmotnostních (skladba hnojiva obsahuje dusičnan amonný s fosfátem nebo potašem).

^24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).

^25) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb.

^26) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 161/1993 Sb.