Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

§ 1

Bližší vymezení zdroje znečišťování

(K § 4 zákona)

Zdrojem znečišťování se pro účely této vyhlášky rozumí zejména území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část nebo areál průmyslového podniku či jiného subjektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových jednou nebo více výpustmi; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodohospodářským orgánem.^1) Za samostatně vypouštěné odpadní vody se považují i odpadní vody vypouštěné v areálu průmyslového podniku či jiného subjektu do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových.

§ 2

Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách a zjišťování průměrné koncentrace znečištění v odpadních vodách

(K § 4 zákona)

(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Podrobnosti k postupu jsou uvedeny v příloze č. 1.

(2) Odběr vzorků musí být řádně dokumentován. Základem dokumentace je písemné zpracování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Program i standardní pracovní postup vzorkování musí být sestaven s využitím statistických metod a příslušných technických norem uvedených v příloze č. 1. O odběrech vzorků musí být proveden písemný záznam.^2) Písemné záznamy musí být vedeny také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Vzorky se neodebírají v době dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich.

(3) Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků jsou stanoveny v příloze č. 2. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) odebírá větší než minimálně stanovený počet vzorků podle této vyhlášky; to se nevztahuje na nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob.

(4) Odběry vzorků zabezpečují odborně způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“), které při těchto odběrech umožní účast znečišťovateli. Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodohospodářský orgán v povolení k vypouštění odpadních vod;^3) jestliže je nestanovil, odebírají se v místě, v němž lze zajistit maximální objektivitu měření znečištění.

(5) Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje:

• a) u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr z výsledků rozborů těchto vzorků, jestliže jejich počet je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,

• b) u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší než 24, tímto postupem:

• 1. z výsledků všech rozborů vzorků provedených znečišťovatelem v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka aritmetického průměru σn,

• 1. k aritmetickému průměru vypočtenému podle předchozího bodu se připočte a odečte hodnota dvojnásobku σn a stanoví se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,

• 1. výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle předchozího bodu se vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků,

• 1. z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický průměr,

• c) u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech řízeného nebo nepravidelného vypouštění se průměrná roční koncentrace stanoví výpočtem, jehož způsob projedná znečišťovatel s Českou inspekcí životního prostředí (dále jen „inspekce“).

(6) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečišťování vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečišťování pro účel porovnání s limity zpoplatnění jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečišťování a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečišťování.

(7) Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona (dále jen „ukazatele znečištění“) v odpadních vodách vypouštěných ze zdroje znečišťování nepřekračují hmotnostní, popřípadě koncentrační limity zpoplatnění, se prokazuje buď rozborem odpadních vod provedeným typem vzorku b) podle přílohy č. 2, nebo průkazem, že výrobní technologie vstup těchto látek do odpadních vod vylučuje.

(8) Kontrola stanovení koncentrací znečištění ve zpoplatněných ukazatelích^4) zahrnuje zejména:

• a) přezkoumání podkladů, které vede znečišťovatel v rámci provozní evidence a dokumentace o odběru vzorků a které oprávněná laboratoř vede o jejich úpravě a analýze; předmětem přezkoumání je i doklad odborné způsobilosti laboratoře ke stanovení zpoplatněných ukazatelů znečištění vod podle § 5,

• b) odběr a rozbor kontrolních vzorků, který se provádí až po analýze možných příčin nepřijatelných výsledků zjištěných podle písmene a) a po realizaci opatření k nápravě jako kontrola účinnosti přijatých opatření. Odběry a rozbory pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod provádějí oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“) v souladu s podmínkami stanovenými touto vyhláškou. Kontrolní laboratoř vyrozumí znečišťovatele o kontrole před jejím započetím. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku po jeho předběžné úpravě podle přílohy č. 1, oznámí mu konec kontroly a vyhotoví protokol o kontrole. Kontrolní laboratoř oznámí inspekci nejpozději do 20 dnů po provedení kontroly její výsledky. Kontrolní laboratoř sdělí znečišťovateli na jeho žádost výsledky kontroly.

(9) Výsledky rozborů podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot; podrobnosti pro jejich stanovení při porovnávání výsledků jsou uvedeny v příloze č. 1. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění podle zákona a této vyhlášky se hodnoty nejistot neberou v úvahu.

(10) Při rozdílných výsledcích rozborů stejného vzorku provedených současně oprávněnou laboratoří znečišťovatele a kontrolní laboratoří se vychází z požadavků stanovených ČSN ISO 5725. Při identifikaci příčin nesouhlasu a při jejich odstranění oprávněná i kontrolní laboratoř vzájemně spolupracují a informují inspekci. Zjistí-li se však, že se u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti odchyluje výsledek stanovení koncentrace ukazatele znečištění u 2 kontrolních vzorků analyzovaných současně kontrolní laboratoří a oprávněnou laboratoří znečišťovatele o více než 30 %, přičemž za základ se bere výsledek kontrolní laboratoře, a je zjištěno, že chyba je na straně znečišťovatele, použije se k výpočtu poplatků ve výměru aritmetický průměr koncentrací znečištění v příslušném zpoplatněném ukazateli znečištění, které zjistí chemickými rozbory v daném kalendářním roce kontrolní laboratoř.

§ 3

Zjišťování ročního objemu vypouštěných odpadních vod a provádění měření jejich objemu

(K § 4 zákona)

(1) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem odpadních vod vypuštěný za kalendářní rok.

(2) Místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení vodohospodářského orgánu k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust.^3) Pokud tyto podmínky v povolení stanoveny nejsou, zvolí znečišťovatel místo, způsob a případně četnost tak, aby objem vypouštěných odpadních vod byl zjištěn co nejobjektivněji.

(3) Je-li instalováno měřidlo, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla. Měřidlo musí mít:

• a) platné ověření pro stanovená měřidla, nebo

• b) platnou kalibraci pro pracovní měřidla.

Zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření je stanoveno zvláštním zákonem.^5)

(4) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy nebo, není-li to možné, z údajů minulého roku.

(5) Není-li instalováno měřidlo splňující podmínky uvedené v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě 1 týdenního měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich.

(6) Kontrolu měření objemu vypouštěných odpadních vod provádějí odborně způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřící skupina“). Pokud způsob provedení kontroly neurčí inspekce, zahrnuje kontrola zejména:

• a) měření objemu jiným měřidlem o stejné nebo vyšší přesnosti měření, které je nejlépe vyhovující pro daný způsob kontroly,

• b) kontrolu geometrických parametrů, hydraulických charakteristik a případně hydraulických výpočtů u stavební a hydraulické části měřidla,

• c) kontrolu snímání výšky hladiny, vestavěnou konsumpční křivku a sumaci v čase u elektronické části měřidla,

• d) kontrolu stanovení průřezové rychlosti u rychlostní sondy.

(7) Výsledky kontroly předává měřící skupina po ukončení kontroly do 30 dnů inspekci.

(8) Zjistí-li měřící skupina nedostatky ve funkci měřidel nebo rozdíl mezi objemem naměřeným ve stejné době měřidlem a kontrolním měřením, který je větší než 10 %, dá podnět inspekci k přijetí opatření podle zvláštních předpisů.^6)

(9) Pokud je rozdíl naměřeného objemu u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti mezi objemem naměřeným ve stejné době znečišťovatelem a měřící skupinou u 2 kontrolních měření větší než 10 % oproti výsledkům měřící skupiny, použije se k výpočtu ročních poplatků aritmetický průměr objemů z kontrolních měření.

§ 4

Náležitosti provozní evidence

(K § 4 odst. 1 zákona)

Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené kopie:

• a) protokolů o rozborech odpadních vod s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

• b) protokolů o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odečet, s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

• c) protokolů o odběru vzorků,

• d) registračních výstupů měření průtoků, pokud jsou instalovány, záznamů pravidelných odečtů měřidel průtoku a objemu,

• e) protokolů o provedených jednorázových měřeních průtoku a objemu,

• f) záznamů a protokolů o provedených ověřováních či kalibracích měřidel,

• g) evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtům poplatků za každý zdroj znečišťování a jeho výpust či výpusti,

• h) evidence údajů o objemu odebrané vody.

§ 5

Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely zákona

(K § 5 zákona)

(1) Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří se prokazuje:

• a) osvědčením o akreditaci pro rozbory odpadních vod,^7) nebo

• b) osvědčením o správné činnosti laboratoře pro rozbory odpadních vod, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., Středisko pro posuzování laboratoří, (t. j. nezávislým posouzením jakosti práce a zavedeného systému dodržování jakosti práce v laboratoři).

(2) Odborná způsobilost měřících skupin se prokazuje:

• a) autorizací k výkonu úředního měření průtoku aplikovatelnou pro daný účel,^8) nebo

• b) osvědčením o způsobilosti k měření průtoku dané prověřením odborné způsobilosti k tomu určenou organizací v souladu s podmínkami zvláštního zákona.^5)

§ 6

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání

(K § 6 a 7 zákona)

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden v příloze č. 3.

§ 7

Náležitosti žádostí o povolení odkladu

(K § 8 zákona)

(1) Žádost o povolení odkladu placení poplatků se podává v souvislosti se stavbou čistírny odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“), v souvislosti s jiným zařízením investičního charakteru, kterým je jiné vodohospodářské zařízení ke snížení množství vypouštěného znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např. retenční nádrž, zařízení k separaci vod, (dále jen „vodohospodářské zařízení“), nebo v souvislosti s investičním technologickým opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových vod, (dále jen „technologické opatření“). Možnost poskytnutí odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy čistírny odpadních vod, opravy vodohospodářského zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.

(2) Žádost o odklad znečišťovatel doloží

• a) v případě zahájení prací na stavbě nebo na vodohospodářském zařízení:

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby či vodohospodářského zařízení,^9)

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečištění či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na vodohospodářském zařízení s uvedením hodnot znečištění, jichž má být stavbou či vodohospodářským zařízením dosaženo,

• 1. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění ve zpoplatněných ukazatelích znečištění v odpadních vodách ze zdroje znečišťování s uvedením hodnot před realizací stavby nebo vodohospodářského zařízení,

• 1. rozpočtovými náklady stavby nebo vodohospodářského zařízení,

• 1. kopiemi zápisu ze stavebního deníku, z něhož vyplývá, že stavba byla skutečně zahájena, tj. že dodavatel převzal staveniště a začal provádět vlastní stavební práce, a časovým harmonogramem stavby,^10)

• 1. uzavřenou smlouvou o sdružení finančních prostředků na financování předmětné stavby nebo vodohospodářského zařízení, sdružil-li znečišťovatel na tyto práce prostředky,

• b) v případě zahájení prací na technologickém opatření:

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby vydaným příslušným stavebním úřadem nebo v případě, že tohoto povolení není třeba, tomu odpovídajícím prohlášením znečišťovatele doloženým vyjádřením vodohospodářského orgánu,^11) ve kterém bude uveden i termín dokončení prací,^10)

• 1. rozpočtovými náklady na technologické opatření,

• 1. dokladem, že práce byly skutečně zahájeny, vydaným znečišťovatelem s uvedením data zahájení prací a časovým harmonogramem,

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na vodohospodářském zařízení s uvedením hodnot, jichž má být stavbou či vodohospodářským zařízením dosaženo,

• 1. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění ve zpoplatněných ukazatelích v odpadních vodách s uvedením hodnot před realizací technologického opatření.

§ 8

Postup inspekce při povolování odkladu

(K § 8 zákona)

(1) Doba trvání odkladu se stanoví podle § 8 odst. 4 zákona takto:

• a) v případě stavby nebo vodohospodářského zařízení:

• 1. pokud v rozhodnutí o povolení stavby či vodohospodářského zařízení^9) není stanoven zkušební provoz, odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby nebo vodohospodářského zařízení v tomto rozhodnutí,

• 1. pokud v rozhodnutí o povolení stavby^9) není stanoven zkušební provoz a stavební úřad kladně rozhodne o zkušebním provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu, nejdéle však po dobu 24 měsíců od jeho zahájení. V tomto případě odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu nebo posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu,

• 1. pokud v rozhodnutí o povolení stavby^9) je stanoven zkušební provoz, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu. Pokud doba zkušebního provozu nepřekračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu v rozhodnutí o povolení stavby; pokud překračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu podle rozhodnutí o povolení stavby,

• b) v případě technologického opatření odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení technologického opatření v rozhodnutí o povolení stavby,

• c) k dodatečným změnám rozhodnutí o povolení stavby nebo vodohospodářského zařízení týkajícím se prodloužení lhůt k jejich dokončení se nepřihlédne.

(2) Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj znečišťování, na který byl povolen odklad, se provede tak, že inspekce:

• a) na základě poplatkového hlášení vypočte předpokládanou celkovou výši poplatků na celou dobu trvání odkladu,

• b) z rozpočtových nákladů stavby a z vypočtené celkové výše poplatků za dobu trvání odkladu stanoví procento odložené části poplatků z celkové výše poplatků, maximálně však do 80 % celkové výše poplatků,

• c) pro kalendářní roky, ve kterých je doba trvání odkladu kratší než 12 měsíců, stanoví odklad pouze pro měsíce, ve kterých trvá doba odkladu.

(3) Výslednou výši odložené části poplatků stanoví inspekce podle skutečných nákladů stavby prokázaných znečišťovatelem a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za dobu trvání odkladu. O prominutí odložené části poplatků rozhodne inspekce na základě samostatné žádosti znečišťovatele.

(4) Doklady o tom, že byly splněny podmínky odkladu, se předloží inspekci do 90 dnů po termínu stanoveném k dokončení stavby, vodohospodářského zařízení nebo technologického opatření. Nezbytnými doklady jsou

• a) v případě stavby nebo vodohospodářského zařízení:

• 1. kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný i den jejich dokončení,

• 1. vyhodnocení zkušebního provozu splňujícího podmínku, že ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 7 odst. 2 písm. a) bod 2] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním předpisem,^12)

• 1. skutečné náklady stavby nebo vodohospodářského zařízení,

• b) v případě technologického opatření: