Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Typ Vyhláška
Publikace 1999-03-11
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
§ 1

Bližší vymezení zdroje znečišťování

(K § 4 zákona)

Zdrojem znečišťování se pro účely této vyhlášky rozumí zejména území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část nebo areál průmyslového podniku či jiného subjektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových jednou nebo více výpustmi; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodohospodářským orgánem.^1) Za samostatně vypouštěné odpadní vody se považují i odpadní vody vypouštěné v areálu průmyslového podniku či jiného subjektu do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových.

§ 2

Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách a zjišťování průměrné koncentrace znečištění v odpadních vodách

(K § 4 zákona)

(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Podrobnosti k postupu jsou uvedeny v příloze č. 1.

(2) Odběr vzorků musí být řádně dokumentován. Základem dokumentace je písemné zpracování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Program i standardní pracovní postup vzorkování musí být sestaven s využitím statistických metod a příslušných technických norem uvedených v příloze č. 1. O odběrech vzorků musí být proveden písemný záznam.^2) Písemné záznamy musí být vedeny také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Vzorky se neodebírají v době dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich.

(3) Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků jsou stanoveny v příloze č. 2. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) odebírá větší než minimálně stanovený počet vzorků podle této vyhlášky; to se nevztahuje na nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob.

(4) Odběry vzorků zabezpečují odborně způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“), které při těchto odběrech umožní účast znečišťovateli. Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodohospodářský orgán v povolení k vypouštění odpadních vod;^3) jestliže je nestanovil, odebírají se v místě, v němž lze zajistit maximální objektivitu měření znečištění.

(5) Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje:

(6) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečišťování vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečišťování pro účel porovnání s limity zpoplatnění jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečišťování a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečišťování.

(7) Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona (dále jen „ukazatele znečištění“) v odpadních vodách vypouštěných ze zdroje znečišťování nepřekračují hmotnostní, popřípadě koncentrační limity zpoplatnění, se prokazuje buď rozborem odpadních vod provedeným typem vzorku b) podle přílohy č. 2, nebo průkazem, že výrobní technologie vstup těchto látek do odpadních vod vylučuje.

(8) Kontrola stanovení koncentrací znečištění ve zpoplatněných ukazatelích^4) zahrnuje zejména:

(9) Výsledky rozborů podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot; podrobnosti pro jejich stanovení při porovnávání výsledků jsou uvedeny v příloze č. 1. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění podle zákona a této vyhlášky se hodnoty nejistot neberou v úvahu.

(10) Při rozdílných výsledcích rozborů stejného vzorku provedených současně oprávněnou laboratoří znečišťovatele a kontrolní laboratoří se vychází z požadavků stanovených ČSN ISO 5725. Při identifikaci příčin nesouhlasu a při jejich odstranění oprávněná i kontrolní laboratoř vzájemně spolupracují a informují inspekci. Zjistí-li se však, že se u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti odchyluje výsledek stanovení koncentrace ukazatele znečištění u 2 kontrolních vzorků analyzovaných současně kontrolní laboratoří a oprávněnou laboratoří znečišťovatele o více než 30 %, přičemž za základ se bere výsledek kontrolní laboratoře, a je zjištěno, že chyba je na straně znečišťovatele, použije se k výpočtu poplatků ve výměru aritmetický průměr koncentrací znečištění v příslušném zpoplatněném ukazateli znečištění, které zjistí chemickými rozbory v daném kalendářním roce kontrolní laboratoř.

§ 3

Zjišťování ročního objemu vypouštěných odpadních vod a provádění měření jejich objemu

(K § 4 zákona)

(1) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem odpadních vod vypuštěný za kalendářní rok.

(2) Místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení vodohospodářského orgánu k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust.^3) Pokud tyto podmínky v povolení stanoveny nejsou, zvolí znečišťovatel místo, způsob a případně četnost tak, aby objem vypouštěných odpadních vod byl zjištěn co nejobjektivněji.

(3) Je-li instalováno měřidlo, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla. Měřidlo musí mít:

Zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření je stanoveno zvláštním zákonem.^5)

(4) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy nebo, není-li to možné, z údajů minulého roku.

(5) Není-li instalováno měřidlo splňující podmínky uvedené v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě 1 týdenního měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich.

(6) Kontrolu měření objemu vypouštěných odpadních vod provádějí odborně způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřící skupina“). Pokud způsob provedení kontroly neurčí inspekce, zahrnuje kontrola zejména:

(7) Výsledky kontroly předává měřící skupina po ukončení kontroly do 30 dnů inspekci.

(8) Zjistí-li měřící skupina nedostatky ve funkci měřidel nebo rozdíl mezi objemem naměřeným ve stejné době měřidlem a kontrolním měřením, který je větší než 10 %, dá podnět inspekci k přijetí opatření podle zvláštních předpisů.^6)

(9) Pokud je rozdíl naměřeného objemu u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti mezi objemem naměřeným ve stejné době znečišťovatelem a měřící skupinou u 2 kontrolních měření větší než 10 % oproti výsledkům měřící skupiny, použije se k výpočtu ročních poplatků aritmetický průměr objemů z kontrolních měření.

§ 4

Náležitosti provozní evidence

(K § 4 odst. 1 zákona)

Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené kopie:

§ 5

Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely zákona

(K § 5 zákona)

(1) Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří se prokazuje:

(2) Odborná způsobilost měřících skupin se prokazuje:

§ 6

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání

(K § 6 a 7 zákona)

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden v příloze č. 3.

§ 7

Náležitosti žádostí o povolení odkladu

(K § 8 zákona)

(1) Žádost o povolení odkladu placení poplatků se podává v souvislosti se stavbou čistírny odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“), v souvislosti s jiným zařízením investičního charakteru, kterým je jiné vodohospodářské zařízení ke snížení množství vypouštěného znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např. retenční nádrž, zařízení k separaci vod, (dále jen „vodohospodářské zařízení“), nebo v souvislosti s investičním technologickým opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových vod, (dále jen „technologické opatření“). Možnost poskytnutí odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy čistírny odpadních vod, opravy vodohospodářského zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.

(2) Žádost o odklad znečišťovatel doloží

§ 8

Postup inspekce při povolování odkladu

(K § 8 zákona)

(1) Doba trvání odkladu se stanoví podle § 8 odst. 4 zákona takto:

(2) Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj znečišťování, na který byl povolen odklad, se provede tak, že inspekce:

(3) Výslednou výši odložené části poplatků stanoví inspekce podle skutečných nákladů stavby prokázaných znečišťovatelem a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za dobu trvání odkladu. O prominutí odložené části poplatků rozhodne inspekce na základě samostatné žádosti znečišťovatele.

(4) Doklady o tom, že byly splněny podmínky odkladu, se předloží inspekci do 90 dnů po termínu stanoveném k dokončení stavby, vodohospodářského zařízení nebo technologického opatření. Nezbytnými doklady jsou

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.