Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje

• a) podrobnosti označování textilních výrobků údaji o složení materiálu,

• b) přehled názvů jednotlivých druhů textilních vláken a jejich popis,

• c) smluvní přirážky používané k výpočtu hmotnosti vláken obsažených v textilních výrobcích,

• d) seznam textilních výrobků, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu,

• e) seznam výrobků, které lze značit společným označením.

§ 1a

Názvy vláken používané při označování

(1) Názvy vláken používané při označování textilních výrobků a jejich popis jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Použití názvů uvedených v tabulce přílohy č. 1 k této vyhlášce je vyhrazeno pro vlákna, jejichž podstata je specifikována ve stejné položce tabulky. Tyto názvy nelze používat pro jiné vlákno, a to ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.

(3) Při označování jednotlivých druhů vláken se používají jejich celé druhové názvy. U textilií určených k dalšímu zpracování lze použít místo plných názvů vláken zkratky, které však musí být v průvodních dokumentech vysvětleny.

(4) Výraz „hedvábí“ nelze používat pro označení tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.

(5) U textilních výrobků, u nichž je obtížné ve stádiu výroby určit jejich složení, je možno použít výraz „směs vláken“.

§ 2

Označování textilních výrobků z jednoho druhu vlákna

(1) Textilní výrobek složený pouze z jednoho druhu vláken se označí údajem „100 %“ a názvem tohoto vlákna. Tento údaj může být nahrazen názvem „čistá“ nebo „pouze z“.

(2) Textilní výrobek označený podle odstavce 1 může obsahovat až 2 % cizích vláken z celkové hmotnosti vláken obsažených ve výrobku za předpokladu, že toto množství je oprávněno z technických důvodů. Tato tolerance se zvyšuje na 5 % v případě textilních výrobků vyrobených z mykaných přízí.

§ 3

Označování textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken

(1) Textilní výrobek složený ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž jeden druh tvoří minimálně 85 % z celkové hmotnosti, se označí:

• a) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje údaj o jeho hmotnosti v procentech, nebo

• b) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje výraz „minimálně 85 %“, nebo

• c) úplným údajem o materiálovém složení výrobku v procentech.

(2) Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž žádný druh nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvem a procentuálním podílem minimálně dvou hlavních druhů vláken. Za tímto údajem se uvedou názvy dalších vláken, která jsou obsažena ve výrobku, a to v sestupném pořadí podle jejich podílu na celkové hmotnosti výrobku. Názvy těchto vláken mohou být doplněny podílem v procentech.

(3) Druhy vláken, které tvoří méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku, lze společně označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým se uvede jejich celkový podíl v procentech. Pokud se však uvede název druhu vlákna, jehož podíl na složení výrobku je nižší než 10 %, pak musí být uvedeno úplné složení materiálu daného výrobku v procentech.

(4) Textilní výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je minimálně 40 % na celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny „směs bavlna - len“ a musí být doplněna specifikace „čistě bavlněná osnova - čistě lněný útek“.

§ 4

Tolerance údajů o složení materiálu textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken

(1) Při uvádění údajů o složení materiálu:

• a) toleruje se množství cizích vláken do výše 2 % celkové hmotnosti výrobku, pokud je tento výskyt opodstatněn technickými důvody; tato tolerance se zvyšuje na 5 % u výrobků, které prošly operací mykání,

• b) připouští se výrobní tolerance 3 % mezi procentuálním podílem vláken uvedeným v označení a podílem zjištěným analýzou,^1) a to ve vztahu k celkové hmotnosti vláken ve výrobku po odečtení hmotnosti cizích vláken, která byla případně zjištěna podle písmene a). Tato tolerance se vztahuje rovněž:

• 1. na vlákna uváděná v sestupném pořadí podle jejich zastoupení ve výrobku bez údaje o procentuálním podílu podle § 3 odst. 2,

• 1. na podíl vlněných vláken podle § 5 odst. 2 písm. b).

(2) Kumulování tolerancí uvedených v odstavci 1 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze^1) podléhající toleranci podle písmene a) mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více druhů vláken ve výrobku.

(3) U speciálních textilních výrobků, kde výrobní technologie vyžaduje vyšší tolerance než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech, a pokud výrobce podá náležité zdůvodnění.

(4) V údajích o složení materiálu není nutné uvádět viditelná a izolovatelná vlákna, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a nepřesáhnou 7 % celkové hmotnosti hotového výrobku. Totéž platí pro vlákna, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického efektu (např. kovová vlákna), jejichž množství nepřekročí 2 % hmotnosti hotového výrobku.

§ 5

Označování textilních výrobků s obsahem vlny

(1) Vlněný výrobek může být označen výrazem „střižní vlna“ pouze tehdy, pokud je složen výhradně z vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než takovému, který je vyžadován při výrobě tohoto výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

(2) Výraz „střižní vlna“ lze použít k popisu vlněných vláken obsažených ve směsi vláken, pokud:

• a) veškerá vlněná vlákna obsažená v této směsi vyhovují požadavkům uvedeným v odstavci 1, nebo

• b) obsah těchto vlněných vláken tvoří minimálně 25 % celkové hmotnosti této směsi, nebo

• c) v případě mykané směsi se vlněná vlákna mísí pouze s 1 dalším vláknem.

V těchto případech se uvede úplné složení materiálu směsi v procentech.

(3) Tolerance opodstatněná technologií výroby je maximálně 0,3 % vlákenných příměsí v případě výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2 a platí i pro vlněné výrobky, které prošly procesem mykání.

§ 6

Označování textilních výrobků při jejich uvádění na trh

(1) Textilní výrobky, na které se vztahuje tato vyhláška, se opatří etiketou nebo obdobným označením, které obsahuje údaje o složení materiálu vždy, když jsou uváděny na trh pro obchodní nebo výrobní účely.

(2) Pokud textilní výrobky nejsou určeny pro prodej spotřebiteli, může být označení uvedené v odstavci 1 nahrazeno nebo doplněno obchodními dokumenty. V obchodních dokumentech musí být uvedeny názvy vláken a další údaje o složení materiálu podle ustanovení této vyhlášky. Používání zkratek názvů vláken je přípustné pouze tehdy, pokud jsou vysvětleny v dokumentu, ve kterém jsou použity.

(3) Údaje o složení materiálu na etiketách, visačkách, obalech, přímo na výrobku, v obchodních dokumentech, katalozích apod. se vyznačí zřetelně jednotným písmem.

(4) Informace, které se netýkají předmětu úpravy této vyhlášky, se uvádějí tak, aby nemohly být zaměněny s údaji o složení materiálu. Tyto informace se uvádějí odděleně. Pokud je však textilní výrobek určen k prodeji pro spotřebitele a součástí označení je obchodní značka nebo označení podnikatele, které obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo výraz, který by s ním mohl být zaměněn, uvede se obchodní značka nebo označení podnikatele bezprostředně před údaji o složení materiálu nebo za těmito údaji.

(5) V případě, že textilní výrobky jsou nabízeny k prodeji nebo prodávány mimo území státu, dodavatel zajistí, aby označování na etiketách, popřípadě další značení bylo provedeno v úředním jazyce používaném na území odběratele.

§ 7

Označování textilních výrobků složených ze dvou a více částí

(1) U textilního výrobku složeného ze dvou nebo více částí s rozdílným složením materiálu se údaje o materiálovém složení uvedou pro každou část. Z částí, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, se povinně označují pouze hlavní podšívky.

(2) Označení jednotlivých části se provede tak, aby bylo zcela zřejmé, ke které části se údaje o složení materiálu vztahují.

(3) U textilních výrobků uvedených v odstavcích 4 až 9 lze provést označení údaji o složení materiálu tak, že se buď uvede údaj o složení výrobku jako celku, nebo se uvedou údaje o materiálovém složení jednotlivých částí.

(4) U následujícího korzetářského zboží se údaje o složení materiálu uvedou buď tak, že se stanoví složení celého výrobku nebo složení dále uvedených složek, a to souhrnně nebo jednotlivě:

• a) u podprsenek vnitřní a vnější textilie košíčků a zadního dílu,

• b) u bokovek přední, zadní a postranní výstužné díly,

• c) u korzetů vnější a vnitřní textilie košíčků, přední a zadní výztužné díly a boční díly.

U korzetářských výrobků, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c), se údaje o složení materiálu uvedou buď pro celý výrobek nebo souhrnně nebo jednotlivě pro jednotlivé části těchto výrobků, přičemž označování není povinné pro části, které představují méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku.

(5) U textilií s leptaným tiskem se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být samostatně specifikováno složení základní textilie a textilie s vyleptanými místy.

(6) U vyšívaných textilních výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Může však být specifikováno samostatně složení základní textilie a vyšívacích nití. Pokud tvoří vyšívané části méně než 10 % povrchu výrobku, stačí uvést složení základní textilie.

(7) U jádrových nití, kde jsou jádro a obal tvořeny různými vlákny, se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být specifikováno samostatně složení jádra a složení obalu.

(8) U sametových, plyšových a obdobných výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Pokud je u výrobku zřetelně odlišena základní textilie a užitná vrstva je tvořena jinými vlákny, může být složení těchto částí uvedeno odděleně.

(9) U podlahových textilií a koberců, u nichž jsou podkladová textilie a užitná vrstva tvořeny odlišnými vlákny, lze uvést pouze údaj o materiálovém složení užitné vrstvy, což musí být jmenovitě vyznačeno.

(10) Pokud dva nebo více textilních výrobků tvoří jednu prodejní jednotku a materiálové složení těchto výrobků je stejné, mohou být označeny pouze jednou etiketou.

§ 8

Textilní výrobky, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu

Textilní výrobky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu. Pokud se však tyto výrobky označí etiketou nebo jiným způsobem, řídí se způsob označování ustanoveními této vyhlášky.

§ 9

Textilní výrobky, které lze značit společným označením

(1) Textilní výrobky uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce, které jsou stejného typu a složení, mohou být označeny společnou etiketou obsahující údaje o složení materiálu podle této vyhlášky.

(2) Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži se označí na kusu nebo na návinu určeném k prodeji.

(3) Výrobky uvedené v odstavcích 1 a 2 se označí tak, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s jejich složením.

§ 10

Složky, které se neberou v úvahu při zjišťování materiálového složení

(1) Při zjišťování procentuálních podílů vláken v textilních výrobcích se do celkové hmotnosti výrobku nezapočítávají složky uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5.

(2) U všech textilních výrobků se neberou v úvahu:

• a) netextilní části, lemy, etikety a štítky, bordury a prýmky, pokud netvoří nedílnou součást výrobku, knoflíky a spony potažené textilním materiálem, doplňky, ozdoby, stuhy, pružné nitě a pásky zapracované ve specifikovaných a určených místech výrobku,

• b) viditelná a izolovatelná vlákna výhradně dekoračního charakteru a vlákna antistatická uvedená v § 4 odst. 4,

• c) mastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační materiály, pomocné prostředky pro barvení a tisk a další textilní pomocné přípravky; množství takových složek nesmí spotřebitele uvést v omyl.

(3) U podlahových textilií a koberců se neberou v úvahu všechny části, které netvoří užitný povrch.

(4) U potahových textilií, závěsů a záclon se neberou v úvahu vazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří součást líce textilie.

(5) U ostatních textilních výrobků se neberou v úvahu

• a) podkladové textilie, výztužné vložky, tuženky, mezipodšívky a další zpevňovací prvky,

• b) šicí a spojovací nitě, pokud nenahrazují osnovní nebo útkové nitě ve tkanině,

• c) náplně, pokud nemají izolační funkci,

• d) podšívky, pokud pro ně neplatí ustanovení § 7 odst. 1.

(6) Za odstranitelné podkladové textilie se nepovažují základní nebo podkladové materiály textilních výrobků, které slouží jako podklad užitného povrchu, zejména u přikrývek a oboulícních textilií, a dále rubová strana u sametů, plyšů a obdobných výrobků.

(7) Výztužnými vložkami a tuženkami se rozumí nitě nebo materiály zapracované na určená místa výrobků za účelem zvýšení jejich tuhosti nebo tloušťky.

§ 11

Metody pro odběr vzorků ke zjišťování materiálového složení

(1) Kontrola, zda složení materiálu textilních výrobků odpovídá informacím poskytovaným podle této vyhlášky, se provádí podle zvláštních předpisů.^1a)

(2) Pro výpočet podílů jednotlivých druhů vláken se použijí smluvní přirážky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 12

Zrušuje se vyhláška č. 132/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování textilních výrobků údaji o složení materiálu.

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1999.

Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.

Přehled názvů jednotlivých druhů textilních vláken a jejich popis