Zákon o krajích (krajské zřízení)

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Postavení krajů a jejich orgánů

§ 1

(1) Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje (dále jen „samostatná působnost“).

(2) Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

(4) Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

§ 2

(1) Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje^1) (dále jen „zastupitelstvo“). Dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen „rada“), hejtman kraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona.

(2) Kraj může k plnění svých úkolů v samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 3

(1) Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině je kraj povinen vydat jen v případě, že jsou mu požadované údaje známy.

§ 4

Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

§ 5

(1) Kraj a jím zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem; k užívání praporu kraje není nutný jeho souhlas.

(2) Kraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.

(3) K označení budov, v nichž mají sídlo orgány kraje, může kraj užívat vedle velkého státního znaku^2) i znak kraje.

(4) Kraje mohou používat razítko kraje se znakem kraje. Znak kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název kraje.

Díl 2

Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje

§ 6

Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.

§ 8

(1) Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) musí být vyhlášeny.

(2) Vyhlášení právního předpisu kraje se provede tak, že se uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje v tištěné podobě (dále jen „Věstník“), pokud právní předpis nestanoví jinak.

§ 9

(1) Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

(2) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní předpis kraje nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu kraje uvedeny. V těchto případech se právní předpis kraje vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce krajského úřadu (dále jen „úřední deska“), na úředních deskách okresních a obecních úřadů, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle § 8 odst. 2 zůstává nedotčena.

§ 10

(1) Každý kraj vydává pro svůj územní obvod Věstník, který je tiskovinou.

(2) Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu kraje.

(3) Právní předpisy kraje se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku se uzavírá koncem kalendářního roku.

(4) Ve Věstníku se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy kraje, nálezy Ústavního soudu k právním předpisům kraje a další skutečnosti stanovené zákonem.

(5) Redakci Věstníku vykonává krajský úřad v samostatné působnosti. Právní předpisy kraje musí být uveřejněny ve Věstníku nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení.

(6) Tiskové chyby se ve Věstníku opravují uveřejněním redakčního sdělení.

(7) Věstník musí být přístupný u krajského úřadu toho kraje, který jej vydává, a u všech okresních a obecních úřadů v kraji.

(8) Každý kraj může zveřejnit stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.^3)

Díl 3

Ukládání pokut

§ 11

(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou právním předpisem kraje, může jim kraj uložit v samostatné působnosti pokutu do 200 000 Kč.

(2) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Do běhu lhůty podle odstavce 2 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(4) Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní zákon stanoví za porušení těchto povinností vyšší sankci.

(5) Uložení pokuty nezbavuje osoby uvedené v odstavci 1 povinnosti odstranit ve stanovené lhůtě závadný stav. Pokutu lze uložit opakovaně. Výnos pokut je příjmem kraje.

(6) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád.^4)

HLAVA II

OBČANÉ KRAJE

§ 12

(1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu^5) v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

(2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo

• a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zvláštním zákonem,^6)

• b) zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a v souladu s jednacím řádem zastupitelstva vyjadřovat na něm své stanovisko k projednávaným otázkám,

• c) nahlížet do zápisů a usnesení z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání právní předpisy upravující nakládání s osobními údaji a utajovanými skutečnostmi,^7)

• d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

• e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; podání orgány kraje vyřizují bezodkladně nejdéle do 60 dnů,

• f) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje za uplynulý kalendářní rok,

• g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.

§ 13

Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

HLAVA III

PŮSOBNOST KRAJE

Díl 1

Samostatná působnost kraje

§ 14

(1) Kraj má právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje.

(2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 35, 36 a 59. Kraj v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, především o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(3) Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti.

(4) Orgány kraje jsou povinny záměry rozvoje kraje vždy konzultovat s příslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají.

§ 15

(1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k záležitostem, které se dotýkají jeho samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny předem projednat s orgány kraje opatření dotýkající se samostatné působnosti kraje.

(2) Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů^7) zůstává nedotčena.

§ 16

Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí

• a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,

• b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

Hospodaření kraje

§ 17

(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku.^8)

(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,^9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(4) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

§ 18

(1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech kraje vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může kraj též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud kraj záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 30 dnů.

§ 19

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na kraj a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku krajem vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Za porušení povinností kraje uložených mu podle odstavce 1 může Ministerstvo financí nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad kraji uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.^4) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Učiní-li kraj právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je kraj povinen odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

§ 20

(1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Náklady spojené s přezkoumáním hospodaření auditorem hradí kraj ze svých rozpočtových prostředků.

(2) Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

(3) Jestliže kraj nepožádá do 31. ledna o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok auditora nebo Ministerstvo financí, může mu Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.^4) Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede Ministerstvo financí.

(4) Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

§ 21

Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 22

Pravidla pro sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a pravidla pro hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu upravuje zvláštní zákon.

§ 23

Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

Spolupráce krajů

§ 24

(1) Kraje mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.

(2) Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje

• a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

• b) zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona^10) dvěma nebo více kraji.

(3) Smlouva o spolupráci krajů mezi dvěma nebo více kraji ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

(4) Smlouva podle odstavce 2 musí obsahovat

• a) označení účastníků smlouvy,

• b) vymezení předmětu smlouvy,

• c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,

• d) způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

• e) důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

§ 25

(1) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti krajů na základě smlouvy podle § 24 platí zvláštní právní předpis.^8)

(2) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

(3) Na spolupráci krajů podle předchozích odstavců nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

(4) Kraj je návrhem smlouvy podle § 24 odst. 3 vázán ode dne jeho schválení zastupitelstvem do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiný kraj, kterému je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(5) Smlouva podle § 24 odst. 3 je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 26

(1) Kraj nemůže být členem občanského sdružení vytvořeného podle zvláštního právního předpisu.^11)

(2) Kraj nemůže být členem svazku obcí.^12)

Spolupráce s ostatními subjekty

§ 27

Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

§ 28

Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států

(1) Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti patřící do jeho samostatné působnosti.

(2) Spolupráce se uskutečňuje jen na základě smlouvy, která musí obsahovat

• a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

• b) předmět smlouvy (spolupráce),

• c) orgány a způsob jejich ustanovování,

• d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

(3) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(4) Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Díl 2

Přenesená působnost

HLAVA IV

ORGÁNY KRAJE

Díl 1

Zastupitelstvo

§ 31

(1) Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

a)	do 600 000 obyvatel	45 členů,
b)	nad 600 000 do 900 000 obyvatel	55 členů,
c)	nad 900 000 obyvatel	65 členů.

(2) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje podle statistického lexikonu obcí k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

(3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad ve Věstníku.

§ 32

(1) Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.^13) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

(2) Podmínky zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.^6)

§ 33

(1) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.

(2) Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ Práv a povinností se člen zastupitelstva ujímá složením slibu.

(3) Slib skládá člen zastupitelstva do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronesením slova „slibuji“. Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.

(4) Člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.

§ 34

(1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo

• a) předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem,

• b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek kraje, statutární orgány příspěvkových organizací, které kraj zřídil, nebo na zástupce kraje v orgánech právnických osob, které kraj založil; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění,^7)^,^10)

• c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.^7)^,^10) Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.