Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky

ČÁST PRVNÍ

VZNIK A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

HLAVA I

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

(K § 4 odst. 5 zákona)

§ 1

Podklady pro přijímací řízení

(1) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru příslušníka Policie České republiky, (dále jen „uchazeč“) předkládá služebnímu funkcionáři^1)

• a) vyplněný tiskopis (osobní dotazník) a životopis,

• b) přehled o dosavadním průběhu praxe,

• c) rodný nebo rodný a křestní list nebo jeho ověřenou kopii,

• d) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání nebo jeho ověřenou kopii,

• e) doklad osvědčující státní občanství,^2)

• f) vojenskou knížku, podléhá-li služební povinnosti podle zvláštního právního předpisu,^3) nebo odvodní rozhodnutí, je-li odveden,

• g) výpis z evidence Rejstříku trestů, jenž není starší 3 měsíců,

• h) písemný souhlas s provedením šetření v evidencích Policie České republiky (dále jen „policie“),

• i) doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy^4) pro výkon funkce, do které má být při přijetí do služebního poměru ustanoven.

(2) Služební funkcionář soustředí k osobě uchazeče

• a) výsledek šetření v evidencích policie,

• b) informace policie, které se vztahují k jeho bezúhonnosti, a

• c) doklady o jeho fyzické, zdravotní a duševní způsobilosti k výkonu služby.

HLAVA II

JMENOVÁNÍ A POVYŠOVÁNÍ DO HODNOSTI

(K § 13 zákona)

§ 2

Jmenování policisty, který dosáhl vysokoškolského vzdělání, do hodnosti při přijetí do služebního poměru

(1) Policistu, který dosáhl vysokoškolského vzdělání, lze při přijetí do služebního poměru jmenovat do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže před přijetím do služebního poměru vykonával odbornou praxi, jíž uplatní ve funkci, do které bude ustanoven. Policistu lze jmenovat nejvýše do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován. Do doby odborné praxe se mu započítává pouze doba praxe získaná po ukončení vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním nejméně bakalářského studijního programu.^5)

(2) Doba odborné praxe pro jmenování do hodnosti činí

• a) 1 rok - u poručíka,

• b) 3 roky - u nadporučíka,

• c) 6 roků - u kapitána,

• d) 10 roků - u majora,

• e) 15 roků - u podplukovníka,

• f) 21 roků - u plukovníka.

(3) Policistu, který byl při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, lze povýšit po skončení zkušební doby do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci, do níž je ustanoven, jestliže před přijetím vykonával odbornou praxi po dobu odpovídající dvojnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) nebo jedenapůlnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. d) až f).

§ 3

Jmenování uchazeče, který již byl ve služebním poměru, do hodnosti při přijetí do služebního poměru

(1) Uchazeč je při opětovném přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru, pokud mu není přiznána hodnost vyšší podle § 9 zákona nebo podle § 2.

(2) Za předchozí služební poměr podle odstavce 1 se považuje též služební poměr příslušníka Vězeňské služby České republiky, příslušníka Celní správy České republiky a příslušníka Bezpečnostní informační služby.

(3) Pro účely jmenování uchazeče, který byl ve služebním poměru celníka, do hodnosti při přijetí do služebního poměru, se považují za srovnatelné tyto hodnosti celníků:

celní čekatel	– rotný,
celní strážmistr	– strážmistr,
celní nadstrážmistr	– nadstrážmistr,
vrchní celní nadstrážmistr	– podpraporčík,
celní asistent	– praporčík,
celní kontrolor	– nadpraporčík,
vrchní celní kontrolor	– podporučík,
celní inspektor	– poručík,
vrchní celní inspektor	– nadporučík,
celní rada	– kapitán,
vrchní celní rada	– major,
ministerský státní rada	– podplukovník,
celní prezident	– plukovník.

§ 4

Doba výsluhy let v hodnosti

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí

• a) u praporčických hodností

• 1. strážmistr - 2 roky,

• 1. nadstrážmistr - 3 roky,

• 1. podpraporčík - 4 roky,

• 1. praporčík - 5 let,

• b) u důstojnických hodností

• 1. podporučík - 1 rok,

• 1. poručík - 2 roky,

• 1. nadporučík - 3 roky,

• 1. kapitán - 4 roky,

• 1. major - 5 let,

• 1. podplukovník - 6 let.

(2) Za dobu úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, se považuje doba 6 let.

(3) Policistovi se započítává do doby výsluhy let v hodnosti podle odstavce 1 a do doby úspěšného výkonu funkce podle odstavce 2 doba trvání služebního poměru s výjimkou doby

• a) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

• b) výkonu vazby, jestliže nebylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo ukončeno zprošťujícím rozsudkem,

• c) služebního volna bez nároku na služební příjem, jestliže trvalo nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

• d) další mateřské dovolené,^6)

• e) dočasné neschopnosti k výkonu služby pro nemoc nebo úraz, jestliže nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské.^7)

HLAVA III

SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ

(K § 15 odst. 3 zákona)

§ 5

Důvody pro vypracování služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení se vypracuje na policistu zejména,

• a) má-li uplynout doba úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

• b) má-li být ustanoven do řídící funkce,

• c) došlo-li u něj k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,

• d) požádal-li o jeho vypracování.

(2) Služební hodnocení se vypracuje na žádost policisty nejdříve po uplynutí 6 měsíců od doby, kdy jeho poslední služební hodnocení nabylo právní moci.

§ 6

Obsah služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.^8)

(2) Hodnotící část služebního hodnocení obsahuje údaje o způsobilosti policisty pro výkon funkce podle jeho odbornosti, služební aktivity, množství, kvality a náročnosti služebních úkolů a osobnostních předpokladů pro výkon funkce. Přitom se hodnotí zejména

• a) uplatňování dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce, popřípadě dalších požadavků pro řádný výkon služby, speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,

• b) úroveň praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

• c) samostatnost výkonu funkce, systematičnost a efektivnost při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených policistů,

• d) odpovědnost a spolehlivost při plnění služebních úkolů a dodržování služební kázně,

• e) způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi a schopnost zabezpečovat jejich ochranu,^9)

• f) fyzická zdatnost, připravenost realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající ze zákona a zvládnutí taktiky služebních zákroků podle charakteru vykonávané funkce.

(3) Dále hodnotící část služebního hodnocení obsahuje výsledek zkoušky, kterou koná policista v rámci základní nebo další odborné přípravy, klasifikaci zdravotní způsobilosti policisty (s přihlédnutím na případná omezení a úlevy k výkonu služby) a klasifikaci duševní způsobilosti policisty pro výkon určených funkcí.

(4) V závěru služebního hodnocení se uvede, zda je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo zda tuto způsobilost nemá.

(5) Pokud je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda

• a) dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti,

• b) splňuje podmínku úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

• c) je způsobilý vykonávat i vyšší funkci.

(6) Pokud není policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci, nebo zda je nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

HLAVA IV

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

(K § 16 odst. 2 zákona)

§ 7

Funkce obsazované výběrovým řízením

(1) Na základě výběrového řízení se obsazují volné funkce služebních funkcionářů, kteří jsou oprávněni ustanovovat policisty do funkcí, a volné funkce jejich zástupců. Na základě výběrového řízení lze obsazovat i ostatní řídící funkce.

(2) Výběrové řízení nelze vyhlásit na volnou funkci, na níž má být podle § 17 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona převeden nebo podle § 18 zákona přeložen policista, který dosud funkci stejné nebo vyšší úrovně zastává.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro obsazování funkcí v Úřadu pro zahraniční styky a informace.

§ 8

Vyhlášení výběrového řízení

(1) Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce obsazované na základě výběrového řízení, (dále jen „vyhlašovatel“) uveřejněním v publikačním prostředku Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo policie, popřípadě v hromadných sdělovacích prostředcích.

(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

• a) označení vyhlašovatele,

• b) název obsazované funkce,

• c) místo služebního působiště,

• d) předpokládaný termín obsazení funkce,

• e) platový tarif služebního příjmu stanovený podle zvláštních právních předpisů,^10)

• f) kvalifikační předpoklady vzdělání a další požadavky pro výkon obsazované funkce,^10)

• g) výčet dokladů, které připojí uchazeč na obsazení funkce k přihlášce,

• h) adresu, na níž se přihlášky zasílají,

• i) lhůtu, do níž lze přihlášku podat; nelze ji určit kratší než 30 dnů ode dne, kdy bude výběrové řízení vyhlášeno.

§ 9

Průběh výběrového řízení

(1) Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi (dále jen „komise“), určí jejího předsedu a tajemníka.

(2) Komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, vyhlašovatel písemně sdělí, jaké podmínky nesplňuje, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, oznámí vyhlašovatel jeho přijetí do výběrového řízení písemně bez zbytečného odkladu.

(3) Komise vyhodnotí informace o uchazečích na obsazovanou funkci, vybere vhodné uchazeče a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce.

(4) Vyhlašovatel seznámí uchazeče s výsledkem výběrového řízení bez zbytečného odkladu.

HLAVA V

ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Díl 1

Služební cesta a studijní pobyt

(K § 20 odst. 3 zákona)

§ 10

Služební funkcionář může určit policistovi vyslanému na služební cestu nebo na studijní pobyt, že je mu oprávněn ukládat úkoly služební funkcionář v místě konání služební cesty nebo studijního pobytu.

Díl 2

Zařazování do záloh

(K § 26 zákona)

§ 11

Činná záloha

Zařazení policisty do činné zálohy se provede dnem jeho odvolání z dosavadní funkce a ustanovením do funkce, jež odpovídá druhu činnosti, kterou policista vykonává v době zařazení v činné záloze.

§ 12

Záloha pro policisty studující na školách

(1) Zařazení policisty do zálohy pro policisty studující na školách se provede dnem jeho vyslání k dennímu nebo presenčnímu studiu.^11)

(2) Vynětí policisty z této zálohy se provede ke dni, kdy policista skončí, přeruší nebo zanechá studia.

§ 13

Záloha pro přechodně nezařazené policisty

Zařazení policisty do zálohy pro přechodně nezařazené policisty lze provést nejdéle na dobu 6 měsíců. Po tuto dobu policista vykonává činnosti uložené služebním funkcionářem, jež odpovídají jeho kvalifikaci a druhu služby, kterou vykonával před zařazením do zálohy.

ČÁST DRUHÁ

DOBA SLUŽBY A DOBA ODPOČINKU

HLAVA I

ZÁPOČET PŘESTÁVEK NA JÍDLO A ODDECH DO ZÁKLADNÍ DOBY SLUŽBY V TÝDNU

(K § 43 odst. 2 zákona)

§ 14

Do základní doby služby v týdnu se započítává policistovi přestávka na jídlo a oddech v tomto rozsahu:

• a) 30 minut při rozvržení doby služby v rozsahu nejméně 8 hodin,

• b) 45 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu nejméně 12 hodin,

• c) 90 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 24 hodin.

HLAVA II

NAŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNÍ POHOTOVOSTI

(K § 45 odst. 2 zákona)

§ 15

Výkon služební pohotovosti

(1) Služební funkcionář nařizuje služební pohotovost policistovi

• a) na pracovišti, nebo

• b) mimo pracoviště.

(2) Místem pracoviště policisty se rozumí místo, kde policista obvykle vykonává službu, popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář.

(3) Místem mimo pracoviště policisty se rozumí místo, kde má policista bydliště (ubytování), popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář na návrh policisty.

HLAVA III

DOBY, KTERÉ SE POSUZUJÍ JAKO DOBA VÝKONU SLUŽBY PRO VZNIK NÁROKU NA DOVOLENOU

(K § 46 odst. 3 zákona)

§ 16

Za dobu výkonu služby pro vznik nároku na dovolenou se považuje doba

• a) dočasné neschopnosti policisty k výkonu služby vzniklá následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

• b) dovolené a dodatkové dovolené,

• c) preventivní rehabilitace,

• d) náhradního volna,

• e) služebního volna s nárokem na služební příjem,

• f) služebního volna, při kterém má policista nárok na peněžitou pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,

• g) volna ve svátek,^12)

• h) zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

• i) výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti policistovi zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo

• j) mateřské dovolené.^13)

HLAVA IV

DODATKOVÁ DOVOLENÁ

(K § 52 odst. 3 zákona)

§ 17

Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná

Službou zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené policisty rozumí výkon služby

• a) v zásahových jednotkách^14) při zákrocích,

• b) ve funkci přímé bezpečnostní povahy při odhalování organizovaného zločinu,

• c) pyrotechnika,

• d) potápěče za zvýšeného tlaku v potápěčských oblecích,

• e) ostrahy v policejních celách a eskorty osob zadržených nebo zajištěných v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

• f) člena posádky letadla nebo vrtulníku,

• g) v prostředí, v němž je policista vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A) v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

• h) při níž je policista vystaven nepříznivým vlivům ionizujícího záření v prostředí otevřených zářičů a rentgenových přístrojů, pokud je tato doba služby konána v měsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně,

• i) při níž přichází policista do styku se škodlivými biologickými nebo chemickými látkami anebo infekčním materiálem v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období, nebo

• j) při níž je vystaven nadměrnému vlivu škodlivin všeho druhu na pracovištích, která jsou určena rozhodnutím orgánu hygienické služby jako riziková, v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období.

ČÁST TŘETÍ

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ A STUDIJNÍ VOLNO

(K § 53 odst. 4 zákona)

HLAVA I

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ

§ 18

Překážky z důvodu obecného zájmu

(1) Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu se rozumí výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu výkonu služby policisty.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností, které vyplývají policistovi z funkce přísedícího u soudu, člena obecního zastupitelstva, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu.

(3) Plněním občanské povinnosti se rozumí zejména výkon povinnosti svědka, tlumočníka nebo jiných osob předvolaných k jednání soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu obce.

(4) Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve výkonu služby z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne policistovi na dobu nezbytně nutnou. Policistovi, který je uvolněn dlouhodobě k výkonu veřejné funkce, nejméně však po dobu 1 měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

(5) Jiným úkonem v obecném zájmu je úkon, který je uveden v příloze č. 1. Jestliže policista nevykonává službu pro jiný úkon v obecném zájmu, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

§ 19

Důležité osobní překážky

Důležité osobní překážky ve službě jsou uvedeny v příloze č. 2. Jestliže policista nevykonává službu pro překážku uvedenou v této příloze, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

HLAVA II

STUDIJNÍ VOLNO

§ 20

Rozsah studijního volna

Policistovi se poskytuje studijní volno s nárokem na služební příjem

• a) při studiu ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu

• 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,

• 1. 8 dnů v každém školním roce,

• 1. 10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky,^15)

• 1. 20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria,

• b) při studiu v bakalářském nebo magisterském studijním programu na vysoké škole v rozsahu

• 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích),

• 1. 14 dnů v každém akademickém roce,

• 1. 2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

• 1. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky^16) v bakalářském studijním programu,