Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb

Typ Vyhláška
Publikace 2000-06-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., se mění takto:

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

„§ 8

Zábrzdná vzdálenost

(1) Zábrzdná vzdálenost je dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti jsou 400 m, 700 m a 1 000 m.

(2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje v projektové dokumentaci stavby, rekonstrukce nebo modernizace dráhy nebo její tratě, která byla ověřena ve stavebním řízení příslušné stavby.“.

Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.

„(2) Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dopravní cesty dráhy v některém z úseků dráhy, oznámí provozovatel dráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku a současně provede analýzu příčin vyčerpání kapacity dráhy. Do dvou měsíců po oznámení překročení maximální kapacity dráhy provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci navrhne vlastníku dráhy krátkodobá a střednědobá opatření k zajištění potřebné kapacity dráhy, spočívající zejména ve vedení vlaků po jiných traťových úsecích, změnách časových poloh vlaků, zvýšení stanovené rychlosti vlaků a zlepšení parametrů součástí dráhy.

(3) Do šesti měsíců po provedení analýzy příčin omezení kapacity dráhy podle odstavce 2 vypracuje provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci plán zvyšování kapacity dopravní cesty dráhy, ve kterém navrhne opatření pro zvýšení kapacity dráhy včetně časového harmonogramu jejich realizace, a předá jej k zajištění vlastníku dráhy.

(4) Nepřijme-li provozovatel dráhy ve lhůtách podle odstavců 2 a 3 opatření ke zvýšení kapacity dráhy nebo nejsou-li tato opatření ekonomicky únosná, dopravce hradí pouze základní poplatky za použití dopravní cesty dráhy.

(5) Jestliže dopravce nevyužívá přidělené trasy vlaků podle jízdního řádu alespoň na 75 % v průběhu jednoho měsíce, je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout změnu smlouvy o drážní dopravě a sjednané počty vlaků snížit.“.

„(3) Drážní vozidlo musí svými parametry rozhodnými pro přechodnost vyhovovat stanovené traťové třídě zatížení^6a) tratě, na kterou pojede.

^6a) § 12 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.“.

„§ 37

Brzdění a rychlost jízdy vlaku

(1) Vlak, jehož stanovená rychlost je vyšší než 40 km/h, musí být brzděn průběžnou brzdou samočinnou.

(2) Vlak musí být brzděn tak, aby jeho brzdicí účinek zajistil bezpečné zastavení vlaku na zábrzdnou vzdálenost.

(3) Brzdicí účinek vlaku je určen brzdicími procenty. Tabulky brzdicích procent pro dráhu celostátní a dráhu regionální stanoví požadovaný brzdicí účinek vlaku, vyjádřený brzdicím procentem vlaku, v závislosti na dovolené rychlosti vlaku, jeho druhu a délce, na rozhodném spádu tratě a zábrzdné vzdálenosti na této trati. Tabulky brzdicích procent jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

(4) Skutečná brzdicí procenta každého vlaku se zjistí výpočtem podle vzorce:

Skutečná brzdící procenta=celková brzdící váha vlakucelková hmotnost vlaku.100

Celková brzdicí váha vlaku brzděného průběžnou brzdou se rovná součtu všech brzdicích vah jednotlivých drážních vozidel vlaku s účinkující samočinnou průběžnou (tlakovou) brzdou zapnutou do průběžné brzdy vlaku a u vlaku s ručně brzděnými vozidly součtem brzdicích vah jednotlivých vozidel s obsluhovanou ruční brzdou. Celková hmotnost vlaku se rovná součtu hmotnosti jednotlivých drážních vozidel vlaku, hmotnosti nákladu na vozidlech a u vozidel s přepravou cestujících součtu průměrné hmotnosti cestujících (80 kg na osobu) podle stanovené obsaditelnosti vozidla.

(5) Skutečná brzdicí procenta vlaku musí být vyšší nebo alespoň rovna požadovaným brzdicím procentům, která vycházejí z tabulek přílohy č. 2 této vyhlášky a pro konkrétní traťové úseky a pro konkrétní vlaky se uvádějí v jízdním řádu podle § 35 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.

(6) Pro tratě se spádem větším než 40 ‰, pro vlečku a dráhu úzkého rozchodu stanoví požadovaný brzdicí účinek vlaku v závislosti na dovolené rychlosti a spádu tratě provozovatel dráhy svým pokynem.

(7) Vlak nesmí překročit nejvyšší dovolenou rychlost, která se určuje jako nejnižší hodnota z

(8) Na tratích se zábrzdnou vzdáleností 1 000 m může být nejvyšší dovolená rychlost větší než 120 km/h, a to až do rychlosti 160 km/h včetně, za podmínky, že návěst „Výstraha“ nebo návěsti, které předvěstí sníženou rychlost, budou předvěstěny na vedoucím drážním vozidle prostřednictvím vlakového zabezpečovače již od předchozího návěstidla tak, aby informace o návěsti umožnila osobě řídící drážní vozidlo snížit rychlost vlaku na stanovenou rychlost pro daný vlak a traťový úsek nejpozději u návěstidla s návěstí „Výstraha“ nebo u návěstidla návěstícího sníženou rychlost. Vlakový zabezpečovač musí zajišťovat registraci příjmu návěstí nařizujících snižování rychlosti.

(9) Činnost průběžné brzdy musí být ověřována zkouškou brzdy prováděnou osobou odborně způsobilou. Zkouška brzdy se provádí před odjezdem vlaku z výchozí dopravny. Zkouška brzdy se vykoná též

(10) O provedené zkoušce brzdy u vlaků uvedených v § 22 odst. 2 písm. b), c), d), e) a f) a u soupravových vlaků se provede zápis. Zápis obsahuje

(11) Způsoby a postupy pro zajištění vlaku v případě poruchy průběžné brzdy tak, aby mohl být vlak spolehlivě zajištěn proti ujetí na nejnepříznivějším spádu pojížděného traťového úseku, stanoví dopravce vnitřním předpisem.“.

„^7a) Příloha 1 bod 6 pol. 4 vyhlášky č. 177/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 243/1995 Sb.“.

„(8) Ustanovení odstavce 5 písm. c) a d) se nevztahuje na drážní vozidla určená pro dráhu speciální, dráhu tramvajovou, dráhu trolejbusovou a dráhu lanovou a ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na drážní vozidla určená pro dráhu lanovou.“.

„(5) Na drážním vozidle lze použít konstrukční části z jiných vozidel schváleného typu. V takovém případě se zkoušky omezí na ověření vlastností, které může použitá část ovlivnit.“.

„(6) Schválený typ drážního vozidla nebo jeho konstrukční části je určen technickými podmínkami, technickou dokumentací a zprávou o rozsahu a výsledcích zkoušek vozidla, které schválil drážní správní úřad.“.

„(1) Pro schválení změny na drážním vozidle platí technické podmínky a technická dokumentace pro schvalování typu nebo jeho konstrukční části, doplněné o dokumentaci určující provedenou změnu.“.

„(5) Dopravce zajišťuje, aby provedení technické kontroly drážního vozidla zajišťovala jen osoba odborně způsobilá, která má k dispozici platnou dokumentaci shodného typu drážního vozidla včetně všech změn, a dohlíží, zda odborně způsobilá osoba používá technické vybavení a potřebná měřidla pro ověření hodnot technických stavů vozidla.“.

„(5) Zápis o provedené pravidelné kontrole technického stavu drážního vozidla nebo kontrole mimo stanovený časový nebo kilometrický interval do průkazu způsobilosti pořídí odborně způsobilá osoba, která kontrolu organizovala nebo prováděla. U drážního vozidla, které nemá průkaz způsobilosti, zajistí dopravce vyznačení provedení technické kontroly datem a značkou místa kontroly přímo na určené místo na drážním vozidle.“.

„(2) Osoba řídící drážní vozidlo musí být prokazatelně zpravena o změnách stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze podle odstavce 1, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost provozování drážní dopravy, a to nejpozději před první jízdou v dotčeném úseku dráhy.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.