Zákon o veřejných dražbách

Práva zajišťující pohledávky

§ 57

(1) Nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložena v katastru nemovitostí nebo vyznačena v listinách osvědčujících vlastnictví nezbytných k nakládání s předmětem dražby.

(2) Dojde-li u dražebního věřitele k právnímu nástupnictví, je přihlášením pohledávky vázán i právní nástupce; to neplatí, pokud neskončila lhůta pro přihlášení pohledávek a právní nástupce přihlášení pohledávky odvolá; podpis na odvolání přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen.

§ 58

(1) Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny.

(2) Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými.

§ 59

Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů

(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.

(2) Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1 dražebník zašle ve lhůtě do 10 dnů po uhrazení ceny dosažené vydražením bývalému vlastníkovi.

(3) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.

(4) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebník obdobně podle odstavce 3.

§ 60

Uspokojení části pohledávek dražebních věřitelů

(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby uspokojit pouze část přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, uhradí dražebník jednotlivé pohledávky podle odstavce 2. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.

(2) Pohledávky se uspokojují v tomto pořadí:

• a) pohledávky první třídy, které tvoří pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené osobou odpovědnou za správu domu a pozemku^19), a to do výše jedné desetiny výtěžku dražby, a pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

• b) pohledávka druhé třídy, kterou je přihlášená pohledávka z hypotečního úvěru nebo její část, sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

• c) pohledávky třetí třídy, které tvoří přihlášené pohledávky zajištěné zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti; vázlo-li na předmětu dražby více těchto práv, uspokojí se podle pořadí svého vzniku,

• d) pohledávky čtvrté třídy, které tvoří daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, jestliže se staly splatnými v posledních 3 letech před provedením dražby a byly k tomu oprávněnými dražebními věřiteli přihlášeny; přihlásí-li pohledávky více těchto dražebních věřitelů, uspokojí se jejich pohledávky poměrně.

(3) Dražebník předá částky odpovídající výši poměrně nebo alespoň částečně uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením.

(4) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům, uloží tyto částky dražebník na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu uveřejní dražebník na centrální adrese.

§ 61

Protokol o uspokojení pohledávek

(1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol.

(2) V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede

• a) datum, místo, čas a druh provedené dražby,

• b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na něm váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel,

• c) označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,

• d) označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,

• e) výši výtěžku dražby a vypořádání nákladů dražby,

• f) pořadí a způsob uspokojení pohledávek,

• g) neuspokojené pohledávky a pohledávky, které nebyly co do vzniku a zajištění předmětem dražby doloženy.

(3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 dnů od jeho vyhotovení osobám uvedeným v § 43 odst. 5.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 62

Správce centrální adresy

(1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba,^14) jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválilo na dobu určitou ministerstvo.

(2) Ministerstvo může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.

§ 63

Zvláštní odpovědnost

(1) U dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady předmětu dražby společně a nerozdílně.

(2) U dražby nedobrovolné navrhovatel neodpovídá za případné vady předmětu dražby, odpovídá však za škodu způsobenou neoprávněným návrhem na provedení dražby; této odpovědnosti se nelze zprostit. Neoprávněným návrhem na provedení dražby se zejména rozumí návrh podaný osobou, která k jeho podání nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo návrh podala v rozporu s tímto zákonem.

(3) Dražební věřitelé odpovídají za škodu způsobenou neoprávněným přihlášením pohledávek. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu podání nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem.

(4) Dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.

(5) Provedla-li dražbu osoba, která k tomu nebyla oprávněna, odpovídá za veškerou škodu provedením dražby způsobenou; této odpovědnosti se nelze zprostit.

(6) Správce centrální adresy odpovídá za škodu způsobenou svým pochybením při uveřejnění informací podle tohoto zákona.

(7) Bývalý vlastník předmětu dražby odpovídá vydražiteli za škodu způsobenou prodlením s předáním předmětu dražby.

(8) Osoba, která podala zjevně bezdůvodný návrh na prohlášení dražby za neplatnou, odpovídá navrhovateli, dražebníkovi i vydražiteli za škodu, která jim v důsledku toho vznikla.

§ 64

Dražby movitých věcí zahájené podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů.

§ 65

Právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.

§ 66

Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo výkon rozhodnutí podle dosavadních předpisů mohou provádět tyto dražby po dobu 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze v rozsahu již uděleného živnostenského oprávnění. Uplynutím této lhůty platnost živnostenských oprávnění vzniklých podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zaniká.

§ 67

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

§ 68

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

^1) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 8 a násl. zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

^3a) § 116 občanského zákoníku.

^3b) § 66a odst. 2 až 7 obchodního zákoníku.

^4) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^4a) § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb.

^6) § 60 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.

^7) § 5 obchodního zákoníku.

^8) § 7 obchodního zákoníku.

^9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

^10a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^10b) § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.

^11a) Zákon č. 72/1974 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

^11b) § 3 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.

^12) Například § 13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, § 61 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^13) § 22 odst. 1, 2 a 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^13a) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^13b) § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. § 23 zákona č. 72/1994 Sb.

^14) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

^14a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^14b) § 334a občanského soudního řádu.

^15) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

^16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

^16a) § 153 odst. 1 a § 154 občanského zákoníku.

^17) § 67b zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

^17a) § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.

^19) § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.