Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

§ 1

Zásady pro stanovení zóny havarijního plánování

(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,^1) v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,^2) (dále jen „zdroj rizika“), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.^3)

(2) Zóna havarijního plánování^4) nezahrnuje území, pro které provozovatel^5) zpracovává vnitřní havarijní plán.^6) Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

(3) Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří

• a) kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1,

• b) křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6, nebo

• c) křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4.

(4) Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c), jestliže

• a) vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm. a),

• b) poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a)],

• c) postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo

• d) existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií^7) projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování.

(5) Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,^2) rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.

(6) Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen „místo řetězového účinku havárie“), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b).

(7) Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3, 4, 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.

(8) Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.

Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu

§ 2

(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,^8) (dále jen „koordinující okresní úřad“). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.

(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.

(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele^9) a ve spolupráci s ním,^10) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,^11) bezpečnostní zprávy^12) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.^13) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.^14)

(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,^15) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.^16)

(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).

(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

§ 3

(1) Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje^17) a provozovateli.

(2) Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,^18) okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5.

§ 4

(1) Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.

(2) Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti^19) lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2000 Sb.

Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení ( § 1 odst. 3 písm. a))

I. Postup okresního úřadu

• a) Stanovení oblasti.

Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km^2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.

• b) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění.

Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek^14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“).

• a) Posouzení množství látek.

U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.

• d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, resp zdrojům rizika.

V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č.1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.

• e) Náhradní stanovení třídy toxicity.

Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:

• 1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.

• 1. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.

• 1. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.

• f) Redukce seznamu.

Ze seznamu lze vyloučit:

• 1. nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3;

• 1. silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;

• 1. transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;

• 1. části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.

• g) Opakování nebo zastavení postupu.

Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky.

• h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu.

K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.

• i) Stanovení parametru R.

Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.

II. Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5.

Tabulka č. 1 - SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY